Západní Tatry

Západní Tatry
Nejvyšší bod	2248 m n. m. (Bystrá)
Délka	42 km
Rozloha	400 km²
Nadřazená jednotka	Tatry, Západní Karpaty, Karpaty
Sousední; jednotky	Vysoké Tatry, Podtatranská kotlina, Chočské vrchy, Podtatranská brázda, Skorušinské vrchy, Oravicko-vitovské vrchy
Podřazené; jednotky	Červené vrchy, Liptovské Tatry, Liptovské kopy, Roháče, Sivý vrch, Osobitá, Lúčna, Kasprov vrch, Červené vrchy, Ornak
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko; Polsko
	Západní Tatry
Povodí	Orava, Visla, Váh, Dunajec
Souřadnice	49°12′4″ s. š., 19°49′47″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západní Tatry (slovensky Západné Tatry, polsky Tatry Zachodnie) jsou podcelkem geomorfologického celku Tater na Slovensku a v Polsku. Rozkládají se na území o rozloze zhruba 400 km² a z toho 260 km² leží na území slovenského Tatranského národního parku a část na území polského Tatranského národního parku. Západní Tatry náleží do horského systému Karpat, do geomorfologické provincie Západní Karpaty. Celkový charakter pohoří je spíše holnatý, pouze skupina Roháčů a Giewontu má alpinský až subnivální ráz. Nejvyšší vrchol je Bystrá (2 248 m n. m.), ležící celý na Slovensku.

Název

Název Tatry pravděpodobně pochází z praslovanského slova Tritri, což znamená skály či skalní štíty. Další možností je odvození od keltského slova tamtra (hnědý či tmavý). Pojmenování též připomíná ukrajinský výraz pro kamen či štěrk – toltry. Tatry by pak znamenaly skalnaté hory. První zmínka s tímto názvem pochází z roku 999, kdy český kníže Boleslav II. na smrtelné posteli vzpomíná na dobu, kdy české knížectví sahalo až po „Tritri montes.“^[1]

Polský název Tatry Zachodnie je populární v polské literatuře až po roce 1868, dříve se jako název používalo Hale Liptowskie, Hale Liptowsko-Orawskie nebo Hale Liptowsko-Nowotarskie.^[2]

Poloha

Západní Tatry se nalézají na severním Slovensku a v jižním Polsku. Na východě sousedí s podcelkem Východní Tatry, od kterých je odděluje Ľaliové sedlo (1947 m n. m.), sedlo Závory a Kôprová dolina. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou, na západě je od Chočských vrchů oddělen Kvačianskou dolinou a Hutianským sedlem (1185 m n. m.). Na severozápadě hraničí s Podtatranskou brázdou, ze severozápadu jsou od Skorušinských vrchů odděleny údolím Hutianska dolina, Blatná dolina a Mihulčia dolina a průsmyky Bôrik a Maňová priehyba.

Na severu od Oravicko-vitovských vrchů je oddělují údolí Dolina Cicha Orawska a údolí Brama Orawska. Další hranici stanovuje okraj Zakopanské kotliny, ohraničený turistickou cestou pod Reglami. Všechny tyto průsmyky a údolí okolí Západních Tater z severozápadní a severní části vytváří tzv. Podtatranskou brázdu, která se na polské straně se skládá z brázd Rów Kościeliski a Rów Zakopiański. Na polské straně se hranice mezi Vysokými Tatrami a Západními Tatrami táhne spodní částí údolí Dolina Gąsienicowa a Dolina Suchej Wody Gąsienicowej (Údolí suché vody).

Geologie

Západní Tatry jsou součástí systému Fatransko-tatranská oblast (jádrových pohoří). Centrální část geomorfologického podcelku patří ke krystaliniku Vnitřních Západních Karpat a je tvořena hercynskými žulami a granodiority a z období svrchního devonu až spodního permu. Jižní část území (Liptovské Tatry) je budována pararulami, svory a migmatizovanými rulami s výskyty amfibolitů z období proterozoika až staršího paleozoika a také ortorulami a migmatity stejného geologického věku. Území na nejzápadnější (Sivý vrch) a na nejsevernější části (Osobitá a Červené vrchy), na styku s flyšovým pásmem je geologicky velmi pestré, objevuje se zde mezozoikum Vnitřních Západních Karpat s výskyty vápenců, slínitých vápenců, slínovců, jílovců a pískovců spodní až střední křídy, dále vápenců, dolomitů, lokálně i břidlic a pískovců středního až svrchního triasu. Krystalinikum a mezozoikum nejsevernější části odděluje úzké pásmo budované vápenatými břidlicemi, jílovci, pískovci a kvarcity spodního triasu.

Geografie

Západní Tatry jsou průměrně o 400 m nižší než Vysoké Tatry. Průměrná nadmořská výška vrcholů v hlavním hřebeni dosahuje 2000 - 2100 metrů. Tento hřeben je dlouhý 42 kilometrů a táhne se ve směru západ - východ s mírným vyosením k jihu. Z hlavního hřebene vybíhá na sever i jih mnoho vedlejších rozsoch, v nichž leží mnoho vysokých vrcholů spolu s nejvyšším vrcholem Západních Tater - Bystrou (2248 m n. m.). Tyto rozsochy jsou od sebe odděleny hlubokými a velmi dlouhými údolími.

Asi 25 % plochy Západních Tater se nachází v Polsku, zbytek na Slovensku^[3].

Orava

Nejvyšší vrcholy jednotlivých částí Západních Tater

Geomorfologické členění

Tatry se z geomorfologického hlediska dělí na 6 okrsků na slovenské straně a na 4 na polské (u každého je uveden i nejvyšší vrchol):

Slovenské Západní Tatry

Osobitá (Osobitá, 1687 m n. m.)
Sivý vrch (Sivý vrch, 1805 m n. m.)
Roháče (Baníkov, 2178 m n. m.)
Liptovské Tatry (Bystrá, 2248 m n. m.)
Červené vrchy (Kresanica, 2122 m n. m.)
Liptovské kopy (Veľká kopa, 2052 m n. m.)

Polské Západní Tatry

Lúčna (polsky Grześ) (Grześ, 1653 m n. m.)
Kasprov vrch (polsky Kasprowy Wierch) (Kasprov vrch, 1987 m n. m.)
Červené vrchy (polsky Czerwone Wierchy) (Kresanica, 2122 m n. m.)
Ornak (Zadni Ornak, 1867 m n. m.)

Nejvyšší vrcholy

V Západních Tatrách najdeme 33 vrcholů s nadmořskou výškou přesahujících 2000 metrů. Následuje seznam 10 nejvyšších vrcholů v Západních Tatrách:

Slovenské jméno	Polské jméno	Nadm. výška	Místo a pozn.
Bystrá	Bystra	2248 m	Liptovské Tatry, nejvyšší vrchol slovenských Západních Tater
Jakubina	Raczkowa Czuba	2194 m
Baranec	Baraniec	2185 m
Baníkov	Banówka	2178 m	nejvyšší vrchol hlavního hřebene
Klin	Starorobociański Wierch	2176 m	Na hlavním hřebenu, nejvyšší vrchol v polských Západních Tatrách
Blyšť	Błyszcz	2159 m	oblast Bystrá
Pachoľa	Pachola	2167 m	Na hlavním hřebenu
Hrubá kopa	Hruba Kopa	2166 m	Na hlavním hřebenu
Nižná Bystrá	Zadnia Kopa	2162 m
Štrbavý	Szczerbawy	2144 m

Sedla

Pálenica (1 570 m n. m.)
Parichvost (1 870 m n. m.)
Baníkovské sedlo (2 045 m n. m.)
Smutné sedlo (1 965 m n. m.)
Žiarske sedlo (1 917,1 m n. m.)
Jamnícke sedlo (1 908 m n. m.)
Račkovo sedlo (1 958 m n. m.)
Gáborovo sedlo (1 890 m n. m.)
Bystré sedlo (1 960 m n. m.)
Pyšné sedlo (1 791,6 m n. m.)
Tomanovské sedlo (1 686 m n. m.)
Ľaliové sedlo (1 952 m, jinde uváděno 1 947 m n. m.)

Vodstvo

Výrazné stopy za sebou nechal ústup skandinávského ledovce po poslední době ledové. Během poslední doby ledové bylo v Západních Tatrách na 18 ledovců z toho 5 na severní straně a 13 na jižní. Sněžná čára se pohybovala v nadmořské výšce od 1400 - 1500 m. Největší ledovce se nacházely v Ráčkové, Roháčské, Tiché, Žiarské a Bystré dolině. Tehdejší ledovcové splazy dosahovaly délky kolem 5 - 9 kilometrů a mocnost byla až 200 m. Dodnes jsou patrné důsledky tohoto jevu ve formě karů, morén a ledovcových jezer (ples). Drtivá většina západotatranských jezer má karový či morénový charakter.

Významná jezera

V Západních Tatrách je zhruba 20 až 32 jezer, která nevysychají. Přesný počet je obtížné stanovit, jelikož je sporné tvrzení co je ještě pleso a co již nikoli. Na slovenské straně je největší jezero Velké Roháčské pleso (zvané též Dolné Roháčské pleso) a na polské straně je to jezero Smreczyński Staw.

Název	Plocha (ha)	Nad.výška (m n. m.)	Hloubka (m)	Stát
Dolné Roháčské pleso	2,22	1563	6,3	Slovensko
Horné Roháčské pleso	1,45	1718	8,1	Slovensko
Nižné Jamnícke pleso	1,13	1732	8,2	Slovensko
Horné Bystré pleso	0,86	1875	12,5	Slovensko
Smreczyński Staw	0,75	1226	5,3	Polsko
Horné Račkovo pleso	0,74	1717	10,0	Slovensko
Tretie Roháčské pleso	0,61	1653	3,7	Slovensko
Vyšné Jamnícke pleso	0,41	1839	3,6	Slovensko
Spodné Bystré pleso	0,34	1837	4,0	Slovensko
Pleso pod Zverovkou	0,31	983	1,2	Slovensko
Ťatliakovo pleso	0,28	1370	1,2	Slovensko
Druhé Roháčské pleso	0,28	1650	1,3	Slovensko
Horné Tomanovo pleso	0,19	1592	1,0	Slovensko
Žiarske pleso	0,11	1833	0,9	Slovensko
Kobylie pleso	0,10	1742	1,5	Slovensko
Biele Bobrovecké pleso	0,10	1502	1,5	Slovensko

Toky

Nejvydatnějšími toky pohoří Západní Tatry jsou: Jalovecký potok, Smrečianka, Račkový potok, Kamenistý potok, Jamnický potok a Tichý potok. Na polské straně to jsou např. Kościeliski potok či Chocholowski potok. Jižní část pohoří patří do povodí Váhu, severní potom odvodňují Dunajec a Orava. Probíhá zde tedy hranice dvou úmoří - Černého a Baltského moře.

Podnebí

Západní Tatry mají podnebí kontinentálního charakteru. To znamená studené zimy a teplá léta. Průměrná roční teplota v pohoří je 2 °C a v nejvyšších polohách kolem 0 °C. V podhůří jsou průměrné teploty vyšší, jako např. v Liptovském Mikuláši činí 7°C. Nejvyšší teploty jsou zaznamenávány v červenci a srpnu, nejnižší potom v lednu. Častým jevem jsou zde inverze. Sníh leží na horských svazích přibližně 160 - 200 dní v roce a v severních karech či žlebech se udrží po celý rok. Průměrné roční srážky v Západních Tatrách činí 1400 - 1600 mm. Nejvíce jich spadne v červnu, červenci a prosinci. Nejméně potom v září, říjnu a březnu.

Ochrana přírody

Národní parky

Na území Západních Tater leží dva národní parky:

Tatranský národný park (TANAP) na Slovensku
Tatrzański Park Narodowy (TPN) v Polsku

TANAP byl vyhlášen v roce 1948 s účinností od 1. ledna 1949, TPN v roce 1954, s účinností od 1. ledna 1955. Vlastní slovenské území Západních Tater bylo k parku přičleněno s účinností k 6. únoru 1987. Rozloha TANAPu je v současnosti 1045 km², z toho vlastní území 738 km², ochranné pásmo 307 km². TPN má rozlohu 212 km².

Flora

Západní Tatry příslušejí do oblasti západokarpatskej flóry (Carpaticum occidentale), obvodu flóry vysokých (centrálních) Karpat (Eucarpaticum) a okresu Tatry. Z fytogeograficko-vegetačního hlediska jsou součástí zóny jehličnatých lesů.

Z endemitů zde roste např. jestřábník roháčský a koniklec slovenský, z glaciálních reliktů např. pryskyřník ledovcový a koniklec slovenský.

Geomorfologická část Sivý vrch je přechodnou zónou mezi rostlinstvem fatranské a tatranské oblasti, fatranský ráz však převažuje. Rostou zde druhy, které nelze najít nikde jinde v Tatrách: trýzel Wittmanův, rozchodník bílý a hvozdík lesklý.

Fauna

Podcelek je součástí provincie Karpaty, subprovincie Západní Karpaty, vnitřního obvodu a jeho západního okrsku. Ze zoogeografického hlediska patří do provincie středoevropských pohoří, subprovincie karpatských pohoří a západokarpatského úseku.

Podobně jako ve zbytku Tater se zde hojně vyskytují různé druhy savců: medvěd hnědý, rys ostrovid, kočka divoká, vlk, jelen lesní, srnec obecný, prase divoké, ve vyšších polohách vzácnější svišť horský a kamzík horský, ve zdejších potocích i vydra říční. Z ptáků zde lze nalézt zejména orla skalního, tetřeva, sojku obecnou a mnohé jiné.

Turistika

Na území Západních Tater je 7 turistických chat (4 v Polsku, 3 na Slovensku).

Turistika ve slovenských Západních Tatrách

Na slovenské straně uvnitř pohoří se nacházejí pouze čtyři lokality s koncentrací cestovního ruchu. Na severní straně jsou to rekreační střediska Zverovka, Brestová a okolí Ťatliakové chaty, zatímco na jižní straně je to jen Žiarska chata. Ostatní střediska zimní i letní turistiky leží po okraji pohoří: Oravice, Zuberec, Bobrovecká Vápenice, Žiar, Koňská, Jakubovany-Studená dolina, Pribylina a Podbanské.

Turistika v polských Západních Tatrách

Turistické chaty: chata PTTK Hala Kondratowa, chata PTTK Hala Ornak, chata PTTK na Polanie Chochołowskiej a horský hotel PTTK Kalatówki;
k dispozici pro turisty jsou přístupné jeskyně:
- osvětlené, s průvodcem a vstupným: Jaskinia Mroźna,
- pro samostatný průzkum: jeskyně Mylna, Raptawicka jeskyně, jeskyně Obłazkowa, Smocza Jama a Dziura.

Polské Západní Tatry jsou součástí Tatranského národního parku. Jako vstupné se platí malý poplatek pro TDI a organizaci Wspólnotę Leśna Uprawnionych Ośmiu Wsi, jejímž majetkem je část Západních Tater v regionu údolí Kościeliska, Lejowa a Chocholowska.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tatry Zachodnie na polské Wikipedii a Západné Tatry na slovenské Wikipedii.

↑ KELE, František; LUČANSKÝ, Milan. Tatry. Praha: Knižní klub, 2001.
↑ RADWAŃSKA-PARYSKA, Zofia; PARYSKI, Witold Henryk. Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wydawnictwo Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1.
↑ KONDRACKI, Jerzy. Geografia regionalna Polski. Warszawa: Wyd. Naukowe PWN, 1998. ISBN 83-01-12479-2.

Literatura

Západní Tatry, Roháče (Turistický průvodce, Otakar Brandos, Nakladatelství SKY) - ISBN 80-901902-3-5

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Západní Tatry na Wikimedia Commons
Galerie Západní Tatry na Wikimedia Commons
Geomorfologické členění Západních a Východních Tater na Treking.cz

[1] KELE, František; LUČANSKÝ, Milan. Tatry. Praha: Knižní klub, 2001.

[wet-2] RADWAŃSKA-PARYSKA, Zofia; PARYSKI, Witold Henryk. Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wydawnictwo Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1.

[Kondracki-3] KONDRACKI, Jerzy. Geografia regionalna Polski. Warszawa: Wyd. Naukowe PWN, 1998. ISBN 83-01-12479-2.

[1]

[2]

[3]

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)

Dvoutisícovky Západních Tater (výška ≥ 2000 m a prominence ≥ 100 m)

Roháče (7)	Baníkov (2178 m) • Pachoľa (2167 m) • Hrubá kopa (2166 m) • Plačlivé (2125 m) • Ostrý Roháč (2088 m) • Volovec (2063 m) • Salatín (2048 m)

Liptovské Tatry (8)	Bystrá (2248 m) • Jakubina (2194 m) • Baranec (2184 m) • Klin (2173 m) • Nižná Bystrá (2162 m) • Veľká Kamenistá (2127 m) • Smrek (2072 m) • Smrečiny (2068 m)

Červené vrchy (1)	Kresanica (2122 m)

Liptovské kopy (2)	Veľká kopa (2052 m) • Krížna (2039 m)