Veľká Vidlová veža
Veľká Vidlová veža | |
---|---|
Vrchol | 2 522 m |
Poloha | |
Stát | Slovensko |
Souřadnice | 49°11′45″ s. š., 20°12′52″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velká Vidlová veža, dřívější autoři uvádějí Veža nad Cmiterom, ( polsky Wielki Szczyt Wideł německy Große Gabelspitze maďarsky Nagy Villacsúcs [1] je nejvyšší a nejmarkantnější Vidlová věž, jeden z nejstrmějších tatranských štítů, mezi Vidlovým sedlem ( Západní Vidlovou věží ) a Lievikovou štěrbinou ( Východní Vidlovou věží ).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vrchol Velké Vidlové veže je nejvýše položeným objektem na Vidlovom hřebeni. Stěny věže se tyčí nad Velkou zmrzlou dolinou a Cmiterom v Skalnaté dolině. Severozápadní stěna nad Medenou kotlinou je vysoká asi 500 m. Jižní stěna je vysoká asi 240 m. Tyčí se nad Cmiterom.
Štít je velmi dobře vidět ze Skalnaté doliny i z visuté lanovky na Lomnický štít. Na Velkou Východní věž je možné vystoupit jen s horským vůdcem. Horolezecké cesty z obou stran jsou klasifikovány jako (III-V UIAA). [2]
Název
[editovat | editovat zdroj]Věž dostala jméno jako nejvyšší ze tří Vidlových věží. [1]
Prvovýstup
[editovat | editovat zdroj]- Mikuláš Szontagh mladší a Johann Hunsdorfer, konec srpna 1903.
- Ernest Dubke, Ján Breuer a Johann Franz, 17. února 1906 v zimě. [2]
film
[editovat | editovat zdroj]Velká Vidlová věž "účinkovala" ve filmu režiséra Martina Hollého Medená veža.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veľká Vidlová veža na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- horolezecké cesty Archivováno 2. 6. 2021 na Wayback Machine.