Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2011/02

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2011/01	2011/02	2011/03

To stačí.

Vážení přátelé! Již nějakou dobu edituji malčkosti jako IP, a protože se mi myšlenka Wikipedie líbí, tak jsem se asi před 10 dny registroval a měl jsem v úmyslu udělat postupem času víc. Moc podpory tu ale není. V článku Fondue jsem si všiml odkazů na povšechné pojmy jako je sýr, chléb ap., což odporuje zdejšímu pravidlu o odkazech. Proto jsem je zrušil. Přišel nějaký pan Josef a zas to vrátil. Proto jsem při příštím odstranění v řádce pro shrnutí dal patřičný odkaz na pravidlo: Wikipedie:Průvodce (odkazy)#Kdy odkazovat, kde stojí: "Obvykle se neodkazují běžná slova (Wikipedie není slovník), dobře známé pojmy (běžné jednotky měření..." Přišel nějaký pan Saldenio a zas to vrátil. Pak editoval ještě jednou pan Josef s uštěpačnou poznámkou "linků je zde velmi málo, přidal jsem, mistře Zakladateli, nějaké další" a udělal odkazy ještě na oheň, potravina, maso, ryby ap. To si tady jeden připadá jako blbec. Řídím se pravidly a kdo chce tak mne tu okřikuje. Navíc nevím, jak si vyložit podezřelé oslovení pana Josefa, který mi říká Mistře. To je normální tu ostatní zesměšňovat? Takhle tu asi ztratíte hodně nových kolegů, když tu je takovému pánovi povoleno zesměšňovat a znechucovat nováčky. To si raději založím zcela nový účet na anglickém projektu a budu mít klid. Mějte se. Zakladatel 3. 3. 2011, 14:10 (UTC)

Dobrý den. Máte pravdu, že není normální druhé zesměšňovat a že vůbec se u nás na české Wikipedii s nováčky zachází často zbytečně drsně. Omlouvám se Vám za to.

Co se ale týče toho článku, tak odkazy na sýr a chléb v článku fondue bych jako uživatel čekal, i když jsou to běžná slova. Důvodem je to, že jde o základní suroviny pro přípravu popisovaného pokrmu. Když totiž dočtete Vámi citovanou větu v Wikipedie:Průvodce (odkazy)#Kdy odkazovat až do konce, zjistíte, že výjimkou jsou právě pojmy, které mají "těsnou souvislost" s tématem článku, a to sýr s chlebem určitě mají.

Což ovšem neospravedlňuje přidávání zbytečných odkazů na ryby, a tím spíš pohrdavé chování. Takže ještě jednou, nezlobte se. Z dlouhé zkušenosti na české i anglické Wikipedii musím říct, že se člověk tu i tam občas s někým nepříjemným setká. Projekt je zcela otevřený, takže tomu nelze ani nijak předem zabránit. Přesto se většina editorů snaží podle svého způsobu projektu přispět a je možné se s nimi domluvit. Mějte se hezky,--Ioannes Pragensis 3. 3. 2011, 14:21 (UTC)

Souhlasím s předřečníkem. Zvolil jste pravidly podepřenou, ale zde poněkud nezvyklou aktivitu, která leckoho zřejmě zaskočila. Pokud se ale nejedná o vyloženě přeodkazované stránky, doporučuji vrhnout síly na spoustu podstatnějších věcí, které wikipedii sužují. Ale je to na Vás. Kultura projevu je další věc. Musíte se smířit s tím, že zde probíhá komunikace, kde si lidi nevidí do tváře, takže ji provázejí běžné negativní jevy. V lepším případě nepochopení, v horším případě přehnaná "statečnost" komunikujících. Ale těchto jevů obecně méně, než v ostatních internetových diskusích.--Railfort 3. 3. 2011, 14:48 (UTC)

Pokud zde budete déle, časem poznáte různé lidi a budete vědet co od koho čekat a naučíte se i určité lidi brát s rezervou. Tím však neobhajuju nezdvořilé a zesměšňující chování. Nenechte se ale odradit. --Jowe 3. 3. 2011, 14:55 (UTC)

... jenom upozorňuji, že interní odkazy (a to jakékoliv) jsou hlavní "zbraní" Wikipedie - zde se v mnoha případech, právě jako právě tento (fondue), zjevně vůbec nebere ohled na edukativní charakter Wikipedie, která je určena úplně všem, tedy i malým dětem ve školách. Takže i odkazy na "běžná" nebo i "banální" hesla mají svůj edukativní význam ** Je mi moc líto, že právě tato stránky je zde výrazně podceňována nebo zcela nedoceňována - já sám osobně bezdůvodné mazání interních odkazů pokládám za specifický projev zdejšího vandalizmu. ** Pohledy na věc mohou být skutečně rozličné - nicméně každá práce chce také, mimo jiné, duševní rozmach a rozhled (ten mi zde velmi často zoufale schází - dost tím trpím) ** Zdravím vespolek. MiroslavJosef 3. 3. 2011, 14:56 (UTC)

Proč jste to takto Zakladatelovi nenapsal rovnou?--Railfort 3. 3. 2011, 15:10 (UTC)

Nenapadlo mě, že tak zjevnou věc nechápe sám. MiroslavJosef 3. 3. 2011, 15:13 (UTC)

Dovolil bych si nesouhlasit s obecným odkazováním na jakékoliv termíny. Podle mne by i odkazy měly mít jistou hierarchii a souvislost. Odkazy, které souvislost postrádají, jsou podle mého názoru špatně. Jedná se především odkazy na příliš obecné termíny z velmi konkrétních článků. Fiktivní příklad: pokud si budu číst třeba o malíři, který maloval na podzim 1895 obraz "Dívka s růží", považoval bych za špatné odkazovat z té věty na heslo podzim, dívka nebo na růže. U hesla Founde je samozřejmě ale odkaz na jednotlivé suroviny vpořádku. Špatně by tam byl třeba odkaz na fyzikální pojem teplo ve větě, že pokrm je teplý. --Postrach 3. 3. 2011, 15:26 (UTC)

Souhlas, také tak to lze chápat - ale není to univerzální pravda ... ** Jinak ... ještě jednu malinkou drobnost, která by snad mohla tuto neplodnou debatu ukončit - Wikipedista Zakladatel je IMHO loutkový účet někoho, kdo je zde již dlouho znám - povaha jeho (wiki)chování tomu plně nasvědčuje (předstírané nováčkovství), takže bych byl IMHO hodně opatrný při hodnocení jeho zdejšího počínání ... MiroslavJosef 3. 3. 2011, 15:30 (UTC)

Bez ohledu na totožnost uživatele Zakladatel si myslím, že odkazovat každou banalitu není ani prospěšné ani edukativní. Vím, že každá jazyková mutace wikipedie je samostatný projekt. Přesto si v tomto ohledu beru inspiraci v en a de wiki, kde je vnitřních linků podstatně méně, ale články jsou většinou obsažnější a kvalitnější. --Gampe 3. 3. 2011, 16:49 (UTC)

Jenže rodilých mluvčích má Česká republika k dispozici asi tak 11 miliónů (i s emigranty), anglicky mluvících lidí může být tak 400 miliónů (bez Indie - i s Indií možná 1,5 miliardy), tedy zhruba 20 až 150 x více. Znamená to tedy, že anglická Wikipedie bude nejméně 20 x až 150 x kvalitnější. ** Problémy s odkazy zde asi my dva nevyřešíme - já mám na to svůj jasný názor - pokud jsou zde zavedeny, je třeba jich využívat co nejvíce. MiroslavJosef 3. 3. 2011, 16:56 (UTC)

Rozhodně bych nedával do přímé souvislosti počet mluvčích (kvantitu) a úroveń mutace (kvalitu), to bychom došli k závěru, že daleko nejkvalitnější musí být čínská Wikipedie, která má nejvíce mluvčích. --Kacir 3. 3. 2011, 19:09 (UTC)

Jasně, že to není zcela přímá souvislost. Jde totiž také o počet potenciáních přispěvatelů, tedy konkrétně anglicky píšících lidí s přístupem k Internetu, těch bude asi mnohem více než Číňanů s přístupem k Internetu - otázku psaní nějakou variantou čínštiny nejsem schopen nijak posoudit, jenom si myslím, že Číňan znalý čínského písma a připojený k počítači na toto musí být také příslušně softwarově vybaven. Země s anglicky mluvícím obyvatelstvem (zejména Spojené království, Irsko, USA, Kanada, Nový Zéland, Austrálie a Jihoafrická republika) jsou dost rozvinuté, takže tam je problém připojení k Internetu mnohem lepší než v méně rozvinutách státech. MiroslavJosef 4. 3. 2011, 08:44 (UTC)

... jenom drobnost - samotné Spojené státy s Velkou Británií jsou asi 30 až 40 krát větší na počet obyvatel než Česká republika .... Takže kdybychom, řekli, že našich 190000 článků odpovídá 11 miliónům lidí, tak 440 miliónů lidí (což je přesně 40 krát více) by muselo při takovéto úvaze vyprodukovat 40 x 190000= 7600000 článků - samozřejmě, že takováto úvaha je zcestná mimo jiné i proto, že spousta našeho textu je přeložena právě z anglické verze Wikipedie (byť se jedná třeba jen o pahýly), takže toto srovnání je zcela ujeté a fakticky naprosto zavádějící IMHO bez jakékoliv vypovídací hodnoty. MiroslavJosef 4. 3. 2011, 09:02 (UTC)

Nějak mi uniká, jak výšeuvedená čísla souvisí s účelností nebo neúčelností velkého množství vnitřních linků v některých článcích. Jen jsem upozorňoval, že se mi zdá, že například na en a de wiki je to používáno podstatně méně (podle článků, které jsem tam četl). Za důležitější pro kvalitu článku považuji doplnění smysluplného textu a informací a ne doplňování linků na každé slovo. Anglickou wiki dohnat a předehnat určitě nechci. --Gampe 4. 3. 2011, 09:32 (UTC)

V pořádku, svatá pravda, ano diskuse díky mě uhnula někam úplně jinam (omlouvám se) - můj názor se nicméně na interní prolinky nijak nemění. ** Tímto pokládám tuto diskusi z mé strany za definitivně ukončenou. Zdravím vespolek. MiroslavJosef 4. 3. 2011, 09:41 (UTC)

lord hoven

prosím o napsání tohoto článku

Není zde vůbec žádný důvod o této zcela bezvýznamné události opět psát, obvzláště pokud již byl článek jednou smazán. ** Jinak diskusní příspěvky zde podepisujeme. MiroslavJosef 3. 3. 2011, 15:32 (UTC)

podle mě to je důležité. Jana

Ale Vaše osobní stanovisko zde nehraje, naštěstí, žádnou roli. MiroslavJosef 3. 3. 2011, 15:45 (UTC)

wikipedie už mě štve nikdo mi nic nevysvětlí jenom pořád mažete moje dotazy tak čau nemam zájem vám sem už nic dalšího přidávat Jana

Milá Jano! prostudujte si prosím Wikipedie:Encyklopedická významnost. A pokud jste fanynka dotyčného pána, založte mu fan klub, ale mimo wikipedii. --Gampe 3. 3. 2011, 16:49 (UTC)

Milá Jano! Požadavky na jeho vytvoření se zde objevují s neuvěřitelnou životaschopností. Nelze jim ale vyhovět, protože heslo L.H. je nevítané. Různé výjimečné osoby jsou součástí i mých zájmů, ale poznal jsem, že Lord je zde jakousi obdobou anglického Briana Pepperse, proti němuž zasahoval snad i samotný Jimmy Wales. Formální encyklopedická nevýznamnost podle mě není objektivně uhájitelná, ale můžou zde být jiné motivace. U Lorda to může imho být obava (kterou nesdílím), že by dobře rozpracovaná vulgární témata zastínila tradičnější hesla typu parní stroj. O nevítanosti nerozhodují jednotlivci. U těch opravdu slavných jsou zákazy spíše výjimečné – třeba nejapná Luštěla se při nedávné diskusi zákazu vyhla. Mělo by určitě smysl vytvořit stránky Lorda Hovena na nově založené Exotopedii, protože zdroje s dobrými materiály o něm jinak vymizejí. Panoramix 4. 3. 2011, 00:48 (UTC)

Dovolím si nesouhlasit. Podobné důvody jako pro smazání Briana Pepperse byly u pod jménem známého H.L., nikoliv u pseudonymního L.H. --Dezidor 4. 3. 2011, 01:30 (UTC)

Lépe jsem to přirovnat neuměl, kromě B.P. už z vhodných anglických exotů znám jen Solloga. Ten se do Wp přidal sám, pak se kvůli neuctivým editacím hádal s Jimbem a dlouho tam zrál, než propadl VfD. Histrionský H.L. mě osobně pouze nudí. Panoramix 4. 3. 2011, 03:19 (UTC)

Milá Jano, pokud se chcete něco dozvědět, přečtěte si kopii smazaného textu zde: User:Dezidor/Lord Hoven. Jsou tam i zdroje pro onen text. Pokud chcete článek obnovit v hlavním prostoru, můžete, ale počítejte s tím, že bude někým navržen opět na smazání. --Dezidor 4. 3. 2011, 01:17 (UTC)

Rád bych předpokládal dobrou vůli, ale účet "Jana" mi připadá loutkový a opětovné otevírání tohoto tématu mi už evokuje něčí urputnou sebepropagaci.--Zdenekk2 4. 3. 2011, 03:33 (UTC)

I já jsem se na něj díval, má pouze tři editace, ale na ověření IP uživatele to zatím není dost vytrvalé. To se spíše nějaký začínající uživatel stydí mluvit o exotech otevřeně. Panoramix 4. 3. 2011, 07:37 (UTC)

Také mám pocit, že se jedná o účelovou loutku - někomu dělá moc dobře pokud o jeho veřejném vandalizmu píšeme na Wikipedii (nejsem psycholog a nechci se ani domýšlet proč tomu tak je). Mimo jiné, bych já sám zde nerad viděl v budoucnu další podobné "exhicionisticky" laděné články o dalších jemu velmi podobných veřejných vandalizmech - zkrátka nechtěl bych zde podporovat potenciální "fekální umělce" v podobném řádění jindy a jinak v blízkém či vzdálenějším budoucnu jenom proto, aby o nich zase někdo napsal něco nejen do novin, ale do Wikipedie (mám teď na mysli také jistou formu pomocné prevence podobných činů v budoucnu). MiroslavJosef 4. 3. 2011, 08:51 (UTC)

Proč nepodáte návrh aby se původce veřejných diskusí na téma L.H. odpříště automaticky ověřoval a případné příspěvky open proxies hned mazaly? Panoramix 4. 3. 2011, 21:19 (UTC)

Pokud je toto mířeno na mne osobně - nerad se zde hádám o nesmysly a nerad podávám návrhy na něco, čemu zcela přesně nerozumím (mě osobně loutky nijak moc nevadí, pokud zde neprovádí nějakou neplechu - sám jich mám založeno asi 20 a nestydím se za to nikterak). Žádost o založení tohoto článku se mi sice vůbec nelíbí ato hnedle z několika závažných důvodů, nicméně za žádnou neplechu toto konkrétně nepokládám. I kdyby tu L.H. zůstal, jednalo by se o text o zcela nepodstatné a bezvýznamné záležitosti (který by zde IMHO nesloužil k informacím, ale IMHO pouze k osobním, a možná i deviantním, sklonům některých lidí). MiroslavJosef 7. 3. 2011, 11:05 (UTC)

Vážená Jano, nenechte se zmást odkazy na pravidla Wikipedie, a v tomto případě spíše berte v úvahu (nepsané) principy, na kterých Wikipedie reálně funguje. V minulosti fakticky platilo, že dvoutřetinová většina aktivní komunity může v hlasování rozhodnout o smazání článku i přesto, že pravidlům vyhovuje. Dnes tuto možnost nemá komunita, ale dokonce kterýkoliv jednotlivý uzavírající správce, přičemž záleží na jeho taktických dovednostech a sociálním postavení v komunitě, jestli mu to projde nebo jestli poslední slovo bude mít nějaký jedinec se silnějším postavením. Máme zde pravidla, která říkají, že pravidla se mají dodržovat, a máme zde i pravidlo, které říká, že pravidla se mohou v případě potřeby porušovat – aplikace těchto pravidel není záležitostí čisté logiky, ale je výsledkem psychosociálních interakcí. Pokud jednou je rozhodnuto o ponechání některého článku, bývá běžné, že zastánci smazání na několikátý pokus nakonec prosadí své - zvrátit rozhodnutí o smazání, byť jakkoliv sporné, bývá mnohem obtížnější. Požadavek neregistrovaného neznámého uživatele, který s fungováním projektu není obeznámen (případně známého uživatele vystupujícího skrytě pod alternativní identitou, což zřejmě není váš případ, protože to byste se asi uměla normálně podepsat i s datem) obvykle nebývá brán za pádný důvod k obnovení diskuse a revizi rozhodnutí. Mnohdy k tomu nestačí ani pádné argumenty etablovaných uživatelů podložené psanými pravidly. Smazaný Lord Hoven je jedním z našich pomníčků toho, že pravidla tu platí jen někdy a jen pro něco, zatímco občas tu vítězí zcela jiné motivace, například zda se někomu něco subjektivně líbí nebo zda někomu nějaké informace hrají do noty. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat. --ŠJů 6. 3. 2011, 15:10 (UTC)

Názvy filmů

Pokud by někdo věděl elegantní (obecné) řešení, pak sem s ním. Pokud existuje více filmů se stejným cizojazyčným názvem, ale do češtiny je přeložen název pouze u některých z nich, jaké mají nést názvy, resp. rozlišovače?

Příklad: V orig. názvu existují dva filmy stejného jména: I spit on your grave (1978 a 2010), český ale nese jen první z roku 1978: Plivu na tvůj hrob. Jaké názvy článků zvolit? --Kacir 3. 3. 2011, 19:09 (UTC)

Nevím jestli je to elegantní, ale myslím sí, že pokud má film český název, tak by měl být pod českým, pokud ne tak pod originálním, to by řešilo problém uváděného příkladu. Pokud je dva a více filmů stejného názvu (ať už českého nebo cizojazyčného), uvádí se v rozlišovači rok vzniku. --Ladin 3. 3. 2011, 20:33 (UTC)

Stand. postup s rozlišovači je jasný. Ano, to je jedna z uvažovaných variant, trochu nejednoznačná. Články by se jmenovaly: Plivu na tvůj hrob (1978) a I Spit on Your Grave (2010). Ovšem vznik přesměrování např. I Spit on Your Grave (film, 1978) → Plivu na tvůj hrob, už není vhodný. Takže by to řešila šabl. Různé významy. --Kacir 3. 3. 2011, 20:49 (UTC)

IMHO jediné možné a schůdné řešení - jsme česká Wikipedie takže preferujeme české názvy uměleckých děl jakkoliv bývají tyto české názvy někdy více než problematické (zavádějící, nevýstižné, zcela chybné atd.). MiroslavJosef 4. 3. 2011, 10:10 (UTC)

Výroční měsíc Chmee2

Ahoj, koukám na výroční měsíc pro správce (a byrokraty) a jsem tam uveden, že tento měsíc je mne možné vyzvat. Dovolím si zde na to upozornit, ať to případně nezapadne. Tudíž, kdo máte výhrady k mé práci a nechtěli jste mne vyzývat mimo výroční měsíc (což z mé strany není problém), nyní je vhodná příležitost. Přiznám se, že poslední dobou nemám na Wikipedii tolik času a chuti, jako dříve, ale práva správce stále využívám k příležitostné patrole, mazání a blokování. Práva byrokrata využívám poslední dobou zřídka, což je dáno novým byrokratem :), který se s vervou pustil do práce. Ani jedna práva ke svému vnitřnímu štěstí nepotřebuji, tudíž nebudu mít nikomu za zlé, kdyby mne o některá z nich chtěl připravit a připravil. Obě funkce již vykonávám dost dlouho a tak je možné, že komunita chce novou krev v těchto funkcích a starou odstavit. Případně směle do toho. S pozdravem --Chmee2 4. 3. 2011, 10:29 (UTC)

Žádost o důchod se zamítá.--Zákupák 4. 3. 2011, 11:39 (UTC)

tři slova

Lze vytvořit heslo složené ze tří slov.--HomoErectus 4. 3. 2011, 19:13 (UTC)

Ano. Jsou i delší. Složitější je to ale s dalšími pravidly, aby byl článek připuštěn, takže, prosím, řádně nastudujte, nebo se poptejte.--Railfort 4. 3. 2011, 21:02 (UTC)

Tož třeba tu máme článek prd :D --Kirk 6. 3. 2011, 15:21 (UTC)

Aha, tak už to přejmenovali na poněkud zavádějící "Větry" --Kirk 6. 3. 2011, 15:22 (UTC)

Pokud vás aspoň trochu zajímá kategorizace

...pojďte diskutovat na stránku Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Kategorizace eponymních kategorií. Vypadá to, že se mění celá filozofie kategorií. Díky--Ben Skála 6. 3. 2011, 15:33 (UTC)

Nechci tu teď působit příliš destruktivně a pesimisticky, ale podle mého osobního názoru se zde nezmění tímto vůbec nic - jeden nepořádek a chaos bude pouze nahrazen jiným (a možná, že ještě mnohem větším) nepořádkem a chaosem - nic víc a nic míň ... MiroslavJosef 7. 3. 2011, 11:10 (UTC)

Poslední týden v Mozile

Prosím o radu: poslední asi týden se mi v Mozile, verze 3.6.15, po vložení editace neobjeví nový, nýbrž starý stav příslušného článku. Aby se zobrazil vskutku ten aktuální, je třeba odejít a znovu vstoupit. Děje se tak na třech nezávislých počítačích. Může mi prosím někdo poradit? Předem dík! --Gampe 7. 3. 2011, 19:29 (UTC)

Stalo se to i dalším lidem. Domnívám se, že nestíhá databáze. Viz i Wikipedie:Pod_lípou_(technika)#Nestabilita_systému. --Jvs 7. 3. 2011, 19:37 (UTC)

Kategorie Muži/Ženy

Zdravím, při zavádění těchto kategorií se dohodlo, že kategorie prozatím zůstanou nastaveny jako skryté, především proto, že jejich zaplnění bude nějaký čas trvat. V současné době je už naprostá většina odpovídajících článků zakategorizovaná. Měli bysme se tedy dohodnout, zda ponecháme kategorie nastavené jako skryté, nebo je zviditelníme pro všechny. Já osobně bych se přimlouval je odkrýt. Nejlepší by bylo, kdyby existovala nějaká technická možnost tyto trochu jiné kategorie oddělit od těch klasických. Např. jejich automatickým řazením až za normální kategorie. Stejně jako jsou skryté kategorie v článcích až za těmi normálními. Díky předem za názory. --Jowe 8. 3. 2011, 11:03 (UTC)

Nechť zůstanou skryté. --Silesianus 8. 3. 2011, 11:12 (UTC)

Ano, ... nevylučoval bych ani možnost, že se nebudou některým lidem líbit a začnou je pak odstraňovat (nepochopení účelu u neznalých uživatelů). Já bych je neodkrýval. MiroslavJosef 8. 3. 2011, 11:20 (UTC)

Může se stát, že se něco někomu nelíbí, nechápe účel a odstraní to. To se ovšem může stát i u mnoha jiných věcích. Myslím, že se spíš stává, že mnoho nových článků vzniká bez těchto kategorií, protože dost zakladatelů článků je nemá zaplé a ani netuší že existují. --Jowe 8. 3. 2011, 11:55 (UTC)

Ano to je pravda, nicméně mnoho příležitostných přispěvatelů kategorie nevyplňuje vůbec a nechává to těm zkušenějším a ti zkušenější obvykle kontrolují všechny nové články a kategorie sami doplňují ..., IMHO nic divného a nového pod (wiki)sluncem. MiroslavJosef 8. 3. 2011, 12:00 (UTC)

Raději ať zůstanou skryté. --Jvs 8. 3. 2011, 14:18 (UTC)

Mohl by někdo uvést odkaz na výše zmiňovanou dohodu o zavedení těchto kategorií? Smysl zavedení těchto kategorií mi uniká a marně jsem přemýšlel, kdo a k čemu by je mohl využít. Čistě subjektivně mi tyto kategorie připadají jako další balast, který se nabaluje na Wikipedii a v nejlepším případě zpomaluje její chod.Leotard 9. 3. 2011, 18:54 (UTC)

O dohodě já sám nic nevím, ale bylo to zde zdůvodňováno tak, že až software serverů Mediawiki bude v budoucnu umět vyhledávat osoby podle dvou (případně i více) kategorií současně, bude to užitečné - s čímž já sám osobně souhlasím ... Momentálně je to opravdu pouze a výhradně neviditelný balast, jeho zviditelnění by dle mého soudu celkem nic nového (tedy novou funkčnost) nijak nepřineslo. MiroslavJosef 10. 3. 2011, 11:14 (UTC)

Už nyní jsou nástroje, které to umějí.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 10. 3. 2011, 12:02 (UTC)

Odkaz na příslušnou diskusi je v diskusi u kategorie Muži. Smysl těch kategorií je jednak v tom co píše kolega MiroslavJosef, ale také plní rejstříkovou funkci. Díky kategoriím muži a ženy lze získat ucelený přehled o bigrafických článcích, o tom kolik jich je, o nově vzniklých atd. Myslím, že ploché třídění a rejstřík podle oborů by měl být v každé dobré encyklopedii. Další využití je třeba v tom, že kategorie řadí za sebou všechny nositele jednoho příjmení, což může být užitečné při tvorbě a údržbě rozcestníků. Např. z tohoto odkazu [1] vidím, že zde jeden člověk schází. To, že vy nevidíte žádné využití neznamená, že je to ničemu. Přístup "co je zbytečné pro mě je zbytečné pro všechny ostatní" je pro Wikipedii zhoubný. --Jowe 10. 3. 2011, 12:13 (UTC)

Ten výrok "co je zbytečné..." je Váš. Já jsem nikde nic takového nenapsal,jen jsem chtěl vědět, proč tahle kategorie vznikla. Moc jsem se toho nedozvěděl a už vůbec jste mne o její užitečnosti nepřesvědčili. Pro sebe opravdu nevidím v zavedení téhle kategorie žádný užitek, ale nebudu Vám bořit bábovičky.Leotard 10. 3. 2011, 19:45 (UTC)

Osobně si myslím, že o žádné bábovičky zde opravdu vůbec nejde, spíš bych zde hovořil o chvályhodné snaze při zavádění nové funčnosti a funkcionality třeba i do údržby Wikipedie, kterou zde většina řadových uživatelů nezná buďto vůbec nebo jen zcela povrchně a rámcově. Lidí je tu zapsáno spousta a je IMHO velice dobře, že je možné třídit nejen Muže/Ženy, ale i osoby již nežijící a lidi ještě žijící (což je podobný případ). Možná by to chtělo tuto neviditelnou nebo jen málo viditelnou část Wikipedie více popularizovat a vysvětlovat - potom by možná podobné diskuse nemusely nastat. ** Takže mi nezbývá než poděkovat za vysvětlení. MiroslavJosef 10. 3. 2011, 19:55 (UTC)

Roztřídění mužů

Chtěl bych se zeptat. Zatímco Kategorie:Ženy v sobě obsahuje další rozumné třídění (podle činnosti, náboženství...) muži jsou zcela ploší. Přitom k mnohým ženským kategoriím existují mužské kategorie jako související kategorie. Jsem přesvědčen, že by to mělo být symetrické. Mám se pustit do rozdrobování mužů a zařazování do hloubky?

A co Kategorie:Muž a Kategorie:Žena - neměly by být nějak s dotyčnými propojeny?--Fafrin 10. 3. 2011, 11:37 (UTC)

Víte o existenci některých jiných ryze mužských kategorií než o těch co tam již jsou ? Kategorie:Muži je podkategorie Kategorie:Muž, jaké další propojení máte na mysli ? --Jowe 10. 3. 2011, 11:59 (UTC)

Ženy ani muže bych podle kategorií nesouvisejících s pohlavím netřídil. Za lepší bych považoval třídit lidi (podle činnosti, náboženství,...) a průniky si pak každý bude moci dělat pomocí nástrojů. Podrobněji jsem svoji představu nastínil zde --Tchoř 10. 3. 2011, 12:57 (UTC)

Omlouvám se, kategorie Muž a Žena jsou napojeny, snad dobře. Co se týče typicky mužských kategorií, třeba Kategorie:Pornoherci je přesný příklad. Nyní se poměrně rychle odtrhly Kategorie:Herci od hereček a dali by se jistě oddělit Kategorie:Zpěváci (zvláště Kategorie:Zpěváci podle typu hlasu) od Zpěvaček.--Fafrin 10. 3. 2011, 13:40 (UTC)

Kategorie:Pornoherci snad, ale Kategorie:Herci není typicky mužská kategorie, jelikož v podkategoriích jsou i herečky (např. v Kategorie:Dětští herci nebo Kategorie:Herci Městského divadla Brno atd.) Vyžadovalo by to další úpravy, přesuny, nové kategorie... Myslím, že mnohem rozumnější by bylo nechat kategorii Kategorie:Muži jako kategorii plochou bez dalších zbytečných podkategorií. --Jowe 10. 3. 2011, 14:09 (UTC)

Lesná

Vážení,

1/ wikipedie jako taková je výborný zdroj všeobecných i odborných informací 2/ na úvodní stránce se píše : Vítejte ve Wikipedii, internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat. Tak jsme u jádra problému

3/ Pokud vhodně doplním info o obci a jsem nařčen s porušení autorských práv-dotklo se mi to. Podívejte se: Obecní portál-ten je ze zákona veřejný a jako takový se z něj mohou čerpat informace a ostatně i oni na vytvoření obecních stránek odněkud museli získat info a i třeba z velmi podobného zdroje-Text není stejný,za tím si stojím,podobný být může,to připouštím.Častečně jsem si některá slova půjčil Obecně lze říci že Sudety jako takové,včetně i Lesné a dalších obcí v kraji jsou dosti historicky ochuzeny o prezentace a info o nich samotných(může za to 2.sv.válka a následný vývoj) Fajn,pokud si obec Lesná myslí, že je na tom tak finančně dobře,ŽE JIM STAČÍ JEN TEN OBECNÍ PORTÁL....aby prostřednictvím Wikipedie mohla přicházet o případné návštěvníky a turisty...... Jen jsem chtěl nezištně prostřednictvým jiného serveru než je TENTO obecní portál,udělat tuto obec zajímavější.Trochu té jakoby reklamy.Měli jsme tam v katastru přes 30 let chalupu,tak i to MĚLO A BYLO ode mě i jako jistá forma poděkování tomu nádhernému kraji.

A pak se najde trouba jako já a vhodně tyto info v dobré víře doplní a očekává že se někdo i přidá?? Naopak jsem okamžitě nařčen z nezákoné činnosti.Co myslíte že nastane...nikdy nic už nikam dávat nebudu,za to mi to nestojí Mimochodem vámi zminovaný odkaz na té stránce již na wikipedii je,proto jsem ho tam ani nedával jako zdroj.

( http://www.obeclesna.cz/index.php?nid=1902&lid=CZ&oid=198860 http://www.obeclesna.cz/index.php?nid=1902&lid=CZ&oid=198861 )

P.S.Jo a opravte po mě též i Písařovu Vesci,tam byl uveden jen počet lidí a nadmořská výška,a ves bez historie..nic víc tam TOTIŽ nebylo. JEN PAHEJL TEXTU JEDNA VĚTA o vsi která má 700let !!! a také ta obec měla padlé vojáky v první světový.

Necht je toto varováním i pro ostatní,co chtějí pomoct dobré věci--vykašlete se na to -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 86.49.73.65 (diskuse)

Koukám, že by to chtělo začít šířit osvětu a přednášet o Wikipedii.--Juan de Vojníkov 9. 3. 2011, 07:59 (UTC)

... asi by to vůbec nezaškodilo - především na všech školách (mimo jiné jde i o prevenci vandalizmu) ** Zdravím vespolek. MiroslavJosef 9. 3. 2011, 08:22 (UTC)

V tomto ohledu by to chtělo hlavně velkou osvětu o autorském právu … to, že se lidé dopouštějí krádeže cizích textů, a ani jim nepřichází, že dělají něco špatně, je na pováženou. Že je pod svobodnou licencí (CC-BY-SA) Wikipedie ještě neznamená, že je vše ostatní na internetu volným dílem. --Wespecz 9. 3. 2011, 10:46 (UTC)

No co, muziku a filmy si pustim na YT, software a texty si stáhnu z uložto, hry z warfora a na wiki přispěji charitativně zkopírováním textu. Jen nechápu, že někdo ještě neprogramoval, nějakej program, kterej by to automaticky všechno stahal. Na druhou stranu je mi skvěle, protože jsem zas překopírováním 5ti webovek osvobodil kus informací pro lidi.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2011, 02:03 (UTC)

Články obsahující subjektivní formulace

Vytvořil jsem seznam článků obsahujících subjektivní formulace. Uvítám návrhy k doplnění generátoru. Zároveň bych rád poprosil všechny aktivní editory, aby se pokusili tomuto neblahému jevu nějakou dobu věnovat, aby se společnými silami ten seznam minimalizoval. Díky za spolupráci.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 9. 3. 2011, 11:54 (UTC)

Prosím o nějaké zjednodušené vysvětlení, podle jakých objektivních kritérií byl seznam vytvořen. Děkuji.Leotard 9. 3. 2011, 18:54 (UTC)

Vždyť je to tam uvedeno! --pan BMP 9. 3. 2011, 19:04 (UTC)

To nemyslíte vážně! Opravdu jste sestavili ten seznam podle přítomnosti těch čtyř uvedených slov? No, přeji příjemnou zábavu při přepisování Wikipedie, já zkusím přidat do Wikipedie něco zajímavého. A docela si vystačím s tím, že to bude zajímavé aspoň pro mne. Leotard 9. 3. 2011, 19:30 (UTC)

Aha, takže teď už je mi jasné, proč se poslední dobou množí editace odstraňující tato slova :-) Slova bohužel/naneštěstí se sice obvykle vyskytují v subjektivních textech, ale jejich přítomnost sama o sobě neznamená, že text či článek je subjektivní! Nebo si opravdu myslíte, že náhrada některého z těchto slov synonymem skutečně mění objektivitu článku? Přijde mi to jako naprosto absurdní přístup. --Xth-Floor 10. 3. 2011, 17:20 (UTC)

Spíše by mne zajímalo, jak se bude tento seznam udržovat... bude mít na sobě přes 2000 editací? Doporučil bych rozdělení po písmenech, aby nedocházelo k ed. konfliktům v případě souběžných editací. Zatím to ale vzhledem k úspěšnosti výzvy zdá se nehrozí...--DeeMusil 10. 3. 2011, 11:48 (UTC)

Může být. (Vedlejším efektem ovšem bude, že se ztratí informace o celkovém počtu.) Ale jakékoliv návrhy dávejte, prosím, na tamní diskusní stránku, kam patří. Ne sem. Díky.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 10. 3. 2011, 12:08 (UTC)

Želva Harriet je Člověk

V současné době se tu dost probírají kategorie, tak bych tu měl speciální případ, s nímž by jsme se také měli vyrovnat. Želva Harriet je skrze své kategorie narození a úmrtí zařazena do Kategorie:Lidé. Narození a úmrtí ji jednoznačně patří, lidé však nikoliv. Napadá někoho, jak to rozumě rozseknout? Podobný problém může nastat u libovolných slavných nelidských tvorů a živočichů.

Další věcí je kategorizování osob s nejistým datem narození či úmrtí. Zatímco některé osoby moderní doby jsou mnohdy zdrženlivě kategorizovány jen v daném století, někteří prastaří velikáni přes zjevnou nemožnost přesného určení dat sami okupují své kalendářní kategorie. Jak to (jednotně) řešit? Navrhoval bych osobu vždy kategorizovat podle roku, pokud je to možné a přidat případnou nejistou kategorii.

Pak bych chtěl ještě upozornit na zvláštní Kategorie:Jan Nepomucký, která kromě světce obsahuje už pouze jeho kostely. Hodí se její zařazení do Narození a Úmrtí?--Fafrin 10. 3. 2011, 20:46 (UTC)

K tomu Nepomuckému: obecně kategorie pojmenované po lidech, například Kategorie:Franta Vomáčka by neměli být řazeny do kategorií, do kterých je řazen ten dotyčný. Protože v kategorii o Frantovi budou filmy, které režíroval, knihy, které napsal, jeho pomníky a ulice, které se po něm jmenují a je nesmysl, aby kniha zemřela spolu s autorem. Kategorie Franta Vomáčka nemůže patřit ani do Kategorie:Narození 1900 ani Kategorie:Úmrtí 2020 protože o Frantovi existuje jen jeden článek a zbytek výplně kategorie tvoří jeho díla a podobně.--Slfi 10. 3. 2011, 21:07 (UTC)

Podle stejné logiky by kategorie:Mars nesměla být v Kat:Planety sluneční soustavy, Kat:Biologie v Kat:Přírodní vědy nebo Kat:Pražský hrad v Kat:Hrady v Praze, proti čemuž tady někteří protestujeme (příklady převzaté od Janna, viz [2]).--Ben Skála 10. 3. 2011, 22:04 (UTC)

a ad želva: Dle mě by se Kategorie:Narození a Kategorie:Úmrtí měly vyřadit z Kategorie:Lidé, protože nejen lidé se rodí a umírají. Narození a Úmrtí je dle mě jen událost. Pak to ale komplikuje kategorizaci lidí podle narození a úmrtí. Vyřešit (při zachování funkce kategorizace) se to tedy dá třeba tak, že kategorie Narození a Úmrtí jsou jen pro lidi, zvířata se uvedou na stránkách let a událostí. Těžko říct.--Slfi 10. 3. 2011, 21:14 (UTC)

V současných kategoriích Narození a Úmrtí bychom neměli míchat lidi a zvířata. Pokud chceme i zvířata kategorizovat podle narození a úmrtí, tak vytvořme samostanou větev stromu podobně jako má en.wiki en:Category:Animal deaths by year. --Jowe 10. 3. 2011, 21:23 (UTC)

Souhlasím s tím, že nejen lidé se rodí a umírají, takže dává smysl to vyřadit z lidí. --Tchoř 10. 3. 2011, 21:36 (UTC)

Katetorie "narození" a "úmrtí" není zařazena pod kategorii "lidé" proto, aby tím bylo definováno, kdo je člověk, ale aby bylo možné najít lidi podle data narození a úmrtí. Tuto funkci plní toto zařazení zcela správně a nijak tomu nebrání, že je podle roku narození či úmrtí sem tam kategorizována i nějaká ta želva. Celé toto diskusní vlákno vychází z mylných předpokladů. Ostatně bylo by dobré si všimnout, že ani článek Jan Nepomucký není totožný s Janem Nepomuckým osobně, tedy že tento článek není člověkem, alébrž článkem. Tedy do kategorie "Lidé" tak jako tak nemůžeme zařazovat skutečné lidi. Článek o Janu Nepomuckém má s Janem Nepomuckým společného asi tolik jako kostel zasvěcený Janu Nepomuckému. Jde o to pochopit, že do kategorie "Lidé" se nevkládají živí lidé, ale články o lidech, podkategorie vymezující téma osobou nějakého člověka a podkategorie, ve kterých je účelné hledat takové články nebo kategorie. --ŠJů 21. 3. 2011, 14:32 (UTC)

Želvu jsem už před časem z kategorií narození/zemřelí vyřadil, nezávisle na této diskusi. Jsem pro stávající uspořádání kategorií a vytvoření podobného stromu, jako na en.wiki (en:Category:Animal deaths by year viz. Jowe výše). --Ladin 21. 3. 2011, 20:16 (UTC)

Já jsem naopak nedávno jedno uhynulé zvířátko do seznamu úmrtí přidal, Knut, o téhle diskuzi jsem do teď nevěděl, ale v zásadě souhlasím se Šjů, a nějak bych to nedramatizoval, jestli je v kategorii člověk nebo zvíře, je to úmrtí tak do té kategorie patří.--Senimo 21. 3. 2011, 20:34 (UTC)

Dokud budou úmrtí/narození pod kategorií Lidé, tak tam podle mě zvířata včetně Knuta nespadají. --Ladin 21. 3. 2011, 21:37 (UTC)

Návrh nového pravidla/doporučení kategorizace

Zjišťuji, že se tu čím dál víc množí diskuse ke kategoriím. Lid je v nejistotě, nikdo neví, jak se bude situace dál vyvíjet (jestli třeba nevzniknou jednoduché kategorie a nějaký nástroj na jejich průnik, jak je navrženo zde). Nikdy jsem se zde moc neúčastnil diskusí a nikdy jsem nenavrhoval žádné pravidlo/doporučení, takže moc nevím, jak se to dělá. Ale jako místní „veterán“ a člověk, který má přes 10 % editací v prostoru kategorií, navrhuji pro základní diskusi toto:

Článek a stejnojmenná kategorie jsou řazeny do stejných kategorií se třemi výjimkami:

1. Článek je kromě toho řazen i do stejnojmenné kategorie, tato kategorie je obvykle v seznamu kategorií na prvním místě (úplně dopředu se řadí jen Dobré a Nejlepší články).
2. Stejnojmenná kategorie není řazena do tzv. „vedlejších kategorií“, které jsou v seznamu kategorií v článku řazeny na poslední místa a které mohou být v těle kategorie označeny šablonou {{Vedlejší kategorie}} nebo {{Plochá kategorie}}. Tyto kategorie jsou ploché, neobsahují tedy žádné podkategorie. Příklady těchto kategorií: Kategorie:Muži, Kategorie:Ženy, Kategorie:Žijící lidé, Kategorie:Narození 1900, Kategorie:Úmrtí 2000. Další je možno diskutovat.
3. Stejnojmenná kategorie navíc může být řazena do nezávislého stromu eponymních kategorií (pro snadné zobrazování „seznamu kategorií“ o určitém tématu).

Nyní diskutujme.--Ben Skála 10. 3. 2011, 23:00 (UTC)

Pro ujasnění nutno "vedlejší kategorie" popsat nikoliv výčtem ale vlastnostmi či fungováním. Než se bude nějak pokračovat, doporučoval bych:

1. Stáhnout veškeré diskuze z podlípy na jedno místo (Žok?)
2. Zjistit, jak je to s tím nástrojem. Jeho existence či neexistence a kvalita má zásadní vliv na vhodnost různých kategorizací.

--Fafrin 10. 3. 2011, 23:06 (UTC)

Reakce na výzvu Wikimedia Foundation

Právě jsem si přečetl výzvu Wikimedia Foundation (která je k přečtení zde: [3]) a jako nedávno začínající wikipedista bych rád přispěl svým názorem. Česká wikipedie podle mě určitě potřebuje lepší podporu začátečníků a hlavně nějaký přehledný a viditelně umístěný tutoriál. Když jsem se rozhodl začít upravovat svůj první článek, okamžitě jsem narazil na neprostupnou zeď syntaxe a editačních pravidel. Musel jsem se probírat články jak editovat wikipedii, jaký je správný styl a formátování, hledat syntaxi která nebyla hned na první stránce Pomoci při editování atd. Hodně mi při tom pomáhaly moje programátorské zkušenosti, takže lidé, kteří nikdy neprogramovali nebo neznají HTML na tom budou ještě hůř. Proto navrhuji vytvořit nějakou stránku, která rychle seznámí nové uživatele se základy editování, aby si nemuseli číst několik dlouhých a podrobných článků. Pokud nějaká existuje, pak jsem jí přehlédl, což ji činí celkem neužitečnou. Její nejlepší umístění by bylo tam co je teď pomoc při editování, jejíž obsah bych pojmenoval spíše jako syntax. Rozšířit by podle mě ale potřebovala i pokročilá dokumentace, například o non-braking space jsem se dozvěděl jen díky tomu, že mě zajímalo, co to nbsp ve zdrojovém kódu jedné stránky znamená. Stejně tak jsem pokročilé formátování stránek (obrázky, TOC) musel hledat v angličtině. Všechny články týkající se editování (návody, dokumentace, šablony apod.) by podle mě bylo lepší dát do jedné kategorie (na jednu stránku) a tu umístit do levého sloupce (tam, co je hlavní strana, pod lípou apod.) Vím, že je to hodně rýpání v jednom odstavci a vytvořit přehlednou a dobrou pomoc začátečníkům bude těžké, ale podle mě se to určitě vyplatí. --URandom9 11. 3. 2011, 18:31 (UTC)

20. února vám Ioannes umístil na uživatelskou stránku přehlednou tabulku, která odkazuje na dobré nápovědní stránky ("doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:"). Myslím, že teoretické informace v těchto stránkách naprosto postačují a domnívám se, že nejlepší je praxe - když člověk napíše pár článků a vidí, jak to zkušenější wikipedisté opravili. Věci jako non-braking space jsou detaily, jimiž by se neměl nováček zabývat. Jinak jsem také pro zlepšení přístupu k nováčkům, ale neznám příliš efektivní způsob, jak to udělat, vyjma osobního přístupu ke každému uživateli. --Vojtech.dostal 12. 3. 2011, 12:24 (UTC)

Tabulka je přehledná a obsahuje všechny důležité informace, které jsou ovšem roztroušené do několika stránek. Kupříkladu Průvodce wikipedií docela hezky shrnuje základní syntaxi nutnou pro editování, ale kdo ze začínajících wikipedistů ho bude hledat na diskuzi své uživatelské stránky? Já se na to podívám z jejich pohledu. Takový průměrný začínající wikipedista vidí nějaký článek, který ho zaujme, něco o tom ví, a tak klikne na tlačítko editovat a chce začít psát, ne hledat návody jak na to a číst si pravidla. Nejspíše poté klikne na pomoc při editování, kde ale najde jen základní syntaxi, pak možná proklikne na jak editovat stránku, kde už je ale zase spousta informací a spousta čtení na někoho, kdo chce sednout a editovat. Já bych byl pro nějaké (velmi stručné) základní poučení (např. o autorských právech, nutnosti zdrojování a odkaz na Průvodce wikipedií a základní syntaxi), které by se automaticky zobrazovalo při první editaci uživatele nebo IP adresy. Takový průměrný člověk toho totiž ze začátku moc číst nebude, jenom když si nebude jist jak na to, tak se tedy na nějakou tu syntax podívá. Ta první editace je totiž nejdůležitější v tom, jestli ho to „chytne“, nebo ne. Když bude muset přečíst tunu materiálu, než se k ní dostane, tak nebude moc nadšený, zatímco když ho někdo poplácá po zádech, popř. opraví co udělal špatně a vysvětlí, bude uživatel spokojen. Což vede k dalšímu návrhu, totiž zvýrazňovat editace začínajících uživatelů, kterým by se pak zkušenější mohli alespoň zběžně věnovat, opravit, nebo pochválit. Taková pochvala je podle mě jedna z nejdůležitějších věcí, nic člověka nepotěší tak, jako být za dobrou práci odměněn dobrým slovem, ono opravy od zkušenějších jsou sice přínosné, ale po určité době to člověka začne otravovat, že to neumí a pořád ho někdo musí opravovat. Najděte novým uživatelům v chladném a složitém světě wikipedie kamaráda, a je vyhráno :-) --URandom9 12. 3. 2011, 21:43 (UTC)

Zvýrazňovat editace začínajících uživatelů? Nejspolehlivější cesta, jak začínající uživatele zesměšnit, ztrapnit a definitivně odradit. Já bych navrhnul něco jiného. Mám bohatě zkušeností s wikipedisty (tzv. správci), kteří sami články nepíšou, jen upravují články ostatních. Mám stále silnější dojem, že mnozí ztratili kontakt s realitou a potřebovali by si znovu zopakovat, jak se zákládá a rozšiřuje článek. Až by si to vyzkoušeli, možná bychom se dočkali vlídnějšího a vstřícnějšího jednání k nováčkům. ... A prosím toto je můj, osobní, subjektivní názor. Nebudu nikoho jmenovat a nebudu dokládat žádné výpisky konkrétních hříchů. Oni jsou správci bohužel vesměs netrpěliví, nedůtkliví, uštvaní a přetížení od toho neustálého opravování. Možná by si při založení článků na svá oblíbená témata odpočinuli.Leotard 14. 3. 2011, 18:00 (UTC)

Ne všichni (a nejen!) správci...--pan BMP 16. 3. 2011, 22:49 (UTC)

Něco z toho, co zmiňujete už do jisté míry funguje (viz např. Wikipedie:Automatičtí strážci). Je problém najít nějaký dobrý návod, zrovna nezalomitelnou mezeru, která mimochodem není nic speciálního pro Wiki, ale je to HTML entita používaná i jinde) bych do něj nedával, v obyčejných článcích se vůbec nevyskytuje a po nováčkovi ji snad nikdo nemůže chtít. --pan BMP 16. 3. 2011, 22:49 (UTC)

A nešlo by ve wikikódu místo tý šílený HTML entity používat třeba znak, jaký je ve Wordu (malé kolečko nahoře)?--Ben Skála 16. 3. 2011, 23:42 (UTC)

Mediawiki asi žádnou vychytávku pro nezalomitelnou mezeru nemá, proto se to dělá takhle. Mohla by se na to zavést šablona (jako en:Template:Spaces nebo en:Template:Nowrap), ale ani to se mi nezdá kdovíjak přívětivé...--pan BMP 17. 3. 2011, 11:46 (UTC)

Dopis Sue Gardnerové přeložen do češtiny

Přeložil jsem březnový dopis Sue Gardnerové o strategii nadace a rozvoji Wikipedií a dalších projektů. Je to zajímavé čtení, doporučuji :-) --Ioannes Pragensis 12. 3. 2011, 18:23 (UTC)

to se mi líbí:-)--H11 13. 3. 2011, 01:48 (UTC)

jo jo, už jsem to četl. Palec nahoru ;-) --Draffix 13. 3. 2011, 12:12 (UTC)

Zajímavé. Hlavním zjištěním je, že v roce 2007 téměř skokově poklesla retence nováčků na Wikipedii a Wikipedie začala stagnovat, respektive exponenciální růst se změnil na lineární (a to, zdá se, v různých jazykových verzích Wikipedie souběžně bez ohledu na fázi jejich vývoje). První myšlenkou, která člověka napadne, je, že za tím stojí nějaká konkurence (něco, co lidi začalo silně lákat ztrácet svůj čas někde jinde) – a opravdu, časově to velmi přesně štymuje s boomem Facebooku. Ovšem to ještě nic nevypovídá o tom, jestli pro Wikipedii je to dobře nebo špatně, ani jakým způsobem by na to měly projekty Wikimedia reagovat. --ŠJů 14. 3. 2011, 21:02 (UTC)

Ten odliv nováčků také může být způsoben tím, že zatímco v prvních letech si Wikipedii našli nadšenci, teď je to už celospolečensky známá věc a chodí sem třeba děti, hodně vytížení lidé nebo tak, kteří prostě chvíli editují a pak už je to nebaví.--Ben Skála 14. 3. 2011, 23:17 (UTC)

Zajímavý mi na tom přijde bod 5. "Vytvořit příjemné prostředí pro vkládání multimédií a jejich redigování". Mám však jistotu, že pokud nebude uživatel z Francie, Ukrajiny, Rumunska, Pobaltí, Norska, Ruska a dalších zemí vkládat kvůli šílené licenční politice v souladu s pravidly moci nahrávat drtivou většinu fotek z sídel svých zemí, je celé pozlátko s přijemným prostředím pro vkládání na nic a lidi to bude dál jen odrazovat. --Dezidor 14. 3. 2011, 21:31 (UTC)

Ještě jednou, nějak jsem nepochopil, cos tím chtěl říct.--frettie.net 14. 3. 2011, 22:16 (UTC)

Asi se to týká toho, že lidé z velké části světa nemohou fotit a dávat fotky na Commons tak volně jako my Češi, a to ne ani tak kvůli zákonům jejich zemí, jako kvůli nesmyslné licenční politice projektu Commons (která jde daleko nad rámec omezení daných místními zákony). Raději se tam mažou stovky obrázků z "postižených" zemí, než aby se někdo zamyslel, co je skutečně užitečné pro projekty Wikimedia. Naštěstí se zatím ten copyrightový fundamentalismus zatím většinou omezuje jen na architektonicky atraktivní stavby anebo na skulptury či umělecké obrazy, ale jinak je tragikomické, když Američané vykládají arabské, ruské, rumunské nebo francouzské právo optikou amerického práva. Velmi pochybuji o tom, že například právo Spojených arabských emirátů má za cíl bránit tomu, aby fotky tamějších dopravních značek mohly být volně šířeny, ale na Commons se berou vážně třeba i návrhy na jejich smazání, že prý v SAE není "freedom of panorama". A česká Wikipedie je v některých ohledech papežštější než anglická Wikipedie, která si udržela aspoň "fair use" obrázky. --ŠJů 14. 3. 2011, 23:14 (UTC)

Ono se to dodržuje především u známých budov, ale lze na základě toho smazat de facto jakoukoliv fotku nehistorického architektonického objektu z těch zemí. Když si to někdo po smazání pár svých fotek uvědomí, většinou se na to na Commons vy****, protože ví, že dělá zbytečnou práci. --Dezidor 15. 3. 2011, 10:23 (UTC)

Vznik života

Ahoj, myslím že tento článek by si zasloužil sekci o představách, jež o vzniku života mají jednotlivá důležitá náboženství. Je zde nějaký ochotný religionista, který by se o to s použitím věrohodné literatury pokusil? Byl bych mu velice vděčen. --Vojtech.dostal 13. 3. 2011, 08:39 (UTC)

Zemětřesení v Sendai a tsunami 2011

Název tohoto a desítky dalších článků majících v názvu letopočet je jazykově špatný. Správně by to mělo být Zemětřesení v Sendai a tsunami v roce 2011 nebo Zemětřesení v Sendai a tsunami (2011). -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.178.170.149 (diskuse • bloky) 13. 3. 2011, 18:24 (CE(S)T)

Celý ten název je podivným, ale to je lepší řešit v Diskuse:Zemětřesení v Sendai a tsunami 2011. --Ladin 15. 3. 2011, 11:58 (UTC)

matematicke seznamy vzorcu

Dobry den. Snazim se v posledni dobe upravovat matematickou wiki a narazil jsem na jeden fenomen ceske wiki, ktery nikde jinde neni: seznam vzorcu misto clanku. Myslim, ze kdysi takove clanky produkoval ve velkem wikipedista Pajs, ale ten uz tady nepusobi. Jsou tady dva problemy:

• (1) U nekterych si nejsem jistej, zda to neni poruseni autorskeho prava, kdyz je to vse opsano z Rektoryse nebo Bartsche -- podivejte se zbezne na clanky Ortogonální polynomy, Laguerrovy polynomy, Legendrovy polynomy, Sférické harmonické funkce a take Tabulka sférických harmonických funkcí, anebo Baireova věta o kategoriích...
• (2) Otazka je, zda vubec takove veci na wikipedii patri. Podle principu wikipedia neni ucebnice, "wikipedie neni tahak", a take wikipedie neni seznam nahodilych informaci spise ne. Podle 5 piliru wikipedie by to naopak chtelo o techto vecech psat strukturovane informace -- co to je, k cemu to je, ja to vzniklo, jak se to pouziva.

Ja bych nektere ty clanky umel vylepsit, ale vetsinu se soucasnych kilobytu bych proste smazal. Nektere ty clanky bych smazal cele a napsal casem znovu, ale ze zkusenosti vim, ze to nejde. Proto timto prosim o komentare a zpetne vazby, diky Franp9am 14. 3. 2011, 09:47 (UTC)

Anebo myslite, ze nektere ty clanky jsou na Urgentne Upravit? To by mozna resilo situaci.. Franp9am 14. 3. 2011, 09:57 (UTC)

1) Samotné (často po staletí známé) vzorce nejsou porušením autorského práva. 2) Chtělo by to upravit, doplnit kontext. Urgentně upravit pravděpodobně vhodné není, byla by škoda o ty vzorce přijít. Ale máte pravdu, že takto to není v pořádku. Použil bych neurgentní šablony.--Ioannes Pragensis 14. 3. 2011, 10:04 (UTC)

Ioannes, diky za reakci. Ano, neurgentni sablony pridavam hodne. To by fungovalo, pokud by se matematice venovalo vice lidi. Ale prakticky je to tak, ze se nic nestane -- mam pocit, ze bud neco udelam, anebo to zustane jak to je. Kvuli neurgentnim sablonam se neobracim s dotazem sem... Franp9am 14. 3. 2011, 10:08 (UTC)

Nic si z toho nedělejte. Na wiki musíte myslet s časovým horizontem několika let. Obvykle se nestává, že člověk přidá šablonu a věc se za dva dny zlepší. --Ioannes Pragensis 14. 3. 2011, 10:13 (UTC)

Už jsem odpovídal ve své diskusi, ale zopakuji to i sem: Jednotlivé vzorce pravděpodobně autorským zákonem chráněné nejsou, nicméně nějaký jejich (strukturovaný, komentovaný) seznam už autorsky chráněný být může. Tedy pokud bude z nějaké učebnice opsaná celá pasáž, považoval bych za nejlepší použít klasickou šablonu {{copyvio}}.--Tchoř 14. 3. 2011, 11:28 (UTC)

Když už se hovoří o vzorcích: Jmenované články jsou ještě nádherné oproti příšernosti nazvané Seznam fyzikálních vzorců (která je navíc "propagovaná" na portálu Fyzika).--Petr Karel 14. 3. 2011, 11:20 (UTC)

Diky za reakci. No to je podle meho nazoru neco trochu jineho, ten clanek ktery zminujete nema zadne opodstatneni existovat. Ty matematicke clanky o kterych pisu by v principu existovat meli, ale jsou neupravitelne a asi i porusuji autorska prava.. Franp9am 14. 3. 2011, 11:27 (UTC)

Dobry den. Podival jsem se v knihovne do Rektoryse a Skaly a ukazuje se, ze vsechny ty clanky ktere zakladal wikipedista Pajs jsou opsany z knih. Jenomze on zalozil asi tisic clanku! Take jsem zjistil, ze se to uz resilo v souvislosti s elektrinou a magnetizmem:

Wikipedie:Žádost o komentář/Hromadná copyvia Wikipedisty:Pajse

Vysledek tohto ZoK-u jsem uplne nepochopil (neco jako "vsechno je to opsane, ale neda se nic delat"), ale jedna vec mi je jasna: nikdo na svete nema cas to vse projit a dohledat v knihach. Proto mam nasledujici napad: nebylo by mozne a pruchozi smazat prinejmensim vsechny clanky, ktere napsal Pajs a v kterych nikdo jiny neudelal jinou nez malou editaci? Usetrilo by se tim spousta prace a casu. Franp9am 17. 3. 2011, 12:21 (UTC)

Už tři roky jsem přesvědčen, že všechny Pajsovy texty jsou kradené a je nutné je smazat. Bohužel většinou včetně těch, kterým už někdo věnoval čas, pokud nepřepsal úplně všechno. Léta to nikdo neřeší přes moje upozorňování, problém se tím zhoršuje. Navíc za tu dobu už mohla seriózně vzniknout řada významných hesel, která po smazání prostě nebudou. Podle mě je nezbytné v jeho případě aplikovat presumpci viny, protože spousta jeho článků už byla smazána jako prokazatelné copyvio a opravdu není možné všechno ověřit. Ten člověk zcela přestal komunikovat při první zmínce o možném plagiátorství. --egg 17. 3. 2011, 13:01 (UTC) P.S. Asi jsem to přehnal s tím neřešením, on to tehdy Vrba řešil velmi pečlivě, za což mu patří dík. Jenže to byla jen část článků, příliš jich zůstalo dodnes neprověřených a nesmazaných.

Považuji za hloupé "automatické" mazání na základě "presumpce viny" přinejmenším v případech, kterých se týká tento oddíl diskuse, tj. "články", které jsou redukovány na seznam vzorců. Ony ty vzorce jinak správně napsat nejde, i Rektorys je "opsal" a není za plagiátora. Maximálně by šlo změnit symboliku (jiná písmena), ale podle mě je ta Rektorysova v ČR docela zažitá a (po namátkové prověrce) vcelku souhlasí i s mezinárodní, do češtiny převedenou normou ČSN ISO 31-11 pro matematické značky a symboly.--Petr Karel 17. 3. 2011, 13:28 (UTC)

Pokud je mi známo, tak samotné vzorce ani jejich běžné seznamy copyrightem chráněny nejsou a nemohou být. Proto považuji za nesprávné to automaticky mazat. Bylo by ovšem velmi žádoucí, aby někdo, kdo má ty zmíněné knížky, vzorečky ověřil a doplnil odkaz na příslušné strany knih, z nichž se čerpalo. Je to jednak slušnost a jednak to zvyšuje použitelnost a kvalitu našeho textu.--Ioannes Pragensis 17. 3. 2011, 13:53 (UTC)

@Petr_Karel: Podle meho nazoru je automaticke mazani nejrozumnejsi reseni. Ja bych se o tom nezminoval, kdyby ty clanky byly jinak v poradku, prihmouril bych nad kradenim oko -- ale ty clanky jsou navic spatne a casto neupravitelne. Mnohe z tech hesel by uz davno meli rozumny strucny encyklopedicky clanek, ale casto to neni mozne vzhledem k soucasnemu stavu. Neni zadny duvod proc by u hesla "Laguerovy polynomy" mel byt seznam vzorcu. Copak je Lagueruv polynom nejaky vzorec? Proste tam ma byt napsano (1) jak je to definovano (2) jaky to ma vyznam ve fyzice (3) jak to souvisi se stavy atomu vodiku (4) jak to souvisi s ortogonalitou vektoru v linearni algebre (5) kdo to zacal historicky pouzivat a jake jine problemy to resi (6) pripadne priklad nejakych polynomu v nizkych dimenzich. Ale co tam bylo ted? Nic. Podivejte se do historie. Pokud tam zabrousi nekdo, kdo opravdu chce neco zjistit, je to jenom otravne -- clovek na to bude chvili koukat, a pak usoudi, ze "je to asi neco velmi odborne" a zanecha to v nem dojem ze "studium fyziky musi byt strasna nuda, kdyz se tam musi biflovat tolik vzorcu". Je to spam, otravuje to a nema to zadny smysl. Ale ani ta autorska prava bych nepodcenoval, vzdy je to zcela jasne vykradene. Franp9am 17. 3. 2011, 15:40 (UTC)

@Ioannes: Na vzorec nikdo zadne autorske pravo nema, ale opsat celou stranku knihy obsahujici celou sadu vzorcu i s poradim pravdepodobne poruseni autorskeho zakona je. Alespon Tchor si to mysli, mozna by to chtelo jeste neci nazor. Franp9am 17. 3. 2011, 15:40 (UTC)

Mozna by to chtelo na toto tema novy ZoK -- pravda je ale takova, ze pokud se ty clanky hromadne nepromazou, jeste leta to bude pridelavat wikipedistem zbytecnou praci a dlouhodobe zhorsovat ceskou wiki-matematiku a wiki-fyziku, ktera uz ted podle meho nazoru zaostava za wiki-kulturou, historii, filozofii, biologii a tak dal... Franp9am 17. 3. 2011, 15:53 (UTC)

Zcela souhlasím s tím, že výsledek ŽoKu je zcela nepochopitelný - nechtělo by to ani tak nový ŽoK jako přijmout fakt, že prokážu.li od někoho x copyvií (kde x je značná část jeho díla zde) pak u ostatních se copyvio prostě předpokládá, pokud ten jedinec nezačne spolupracovat a nevysvětlí, že k tomu došlo nepochopením a že od jistě doby to dělá jinak. U Pajse je jedinné spravné řešení všechno smazat, beru to jako jednu z největších chyb mého správcování (nepodařilo se mi to prosadit). Osobně se v tom chci angažovat. O copyviích IMHO nemůže rozhodovat hlas lidu, protože je tu mnoho lidí, kteří si přejí mít co nejvíce článků, třeba i na úkor správnosti. --Vrba 17. 3. 2011, 16:09 (UTC)

Oficiální názor našeho státu je, že "není autorským dílem zejména ... princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický vzorec apod." ([4]). Uspořádáním pěti dávno známých vzorců autorské dílo také nevznikne. Nelze tedy podle mne články, jež jsou v podstatě jen holými seznamy vzorců, mazat pro copyvio. Nebuďme papežštější než papež. Také mi hlava nebere názor Franp9ama, že následkem smazání toho mála, co tu řadě témat z matematiky máme, vzniknou brzy nové kvalitní matematické články. Podle mne tu lidé o matice nepíší nikoli proto, že by je ty stávající pahýly nějak odstrašovaly, ale prostě proto, že psát o matice je obecně nudné a pracné a vyžaduje vyšší kvalifikaci než psát o populární hudbě.--Ioannes Pragensis 17. 3. 2011, 16:34 (UTC)

K tomu muzu rict jen jedine: to, ze je matematika nudna, je rozsireny nazor castecne diky lidem jako Pajs, ktery se o tom za kazdou cenu snazi sve okoli presvedcit. Jiste pochopite, ze ja s tim nazorom nesouhlasim, myslim ze matematika neni nudna a kvantita neni kvalita. Pokud jde o autorska prava, vyjadril jsem se vyse -- vzorec je v poradku, opsana strana spise ne. Franp9am 17. 3. 2011, 16:38 (UTC)

Pro Ioannesa Pragensise: Kolik vzorců je třeba uspořádat a kolik okolo nich přidat omáčky, aby vzniklo autorské dílo, to asi nikde přesně řečeno není, ovšem skutečně si nemyslím, že by delší úseky matematického textu nebyly chráněny autorských zákonem a byly volně šiřitelné jen proto, že se třeba skládají z větší části ze vzorců.

A co se týče nových kvalitních matematických článků: Je snazší napsat smysluplný pahýl „na zelené louce“ než slučovat svoji představu s něčím existujícím. Zvlášť pokud se jedná o odborný text a ono slučování vyžaduje pochopit a přijmout či odmítnout tvrzení původního textu. Zatímco smysluplný pahýl dokáže napsat leckterý student připravující se na zkoušku, který má radost, že pochopil nový koncept, přepsání seznamu vzorců na článek vyžaduje od editora, aby se stávajícím obsahem vypořádal. Tedy aby všechny vzorce pochopil, aby s nadhledem zvážil, zda, proč a kam je do nově vznikajícího článku včlenit. Takový úkol je jednak pracnější a jednak výrazně obtížnější a náročnější jak na sebedůvěru editora, tak na reálnou míru jeho znalostí a pochopení (já sám bych si troufl vyrobit překladem z anglické wikipedie slušný článek na libovolné matematické téma běžné probírané na VŠ v bakalářském studiu, ale v mnoha matematických oborech už bych si netroufl výrazněji tytéž články napsané někým jiným přepracovávat). Z tohoto hlediska je přínos seznamu vzorců tam, kde by měl být článek, nevalný, a otázka smazání (třeba formou urgentní šablony) by byla na místě, i kdybychom zde neřešili věc daleko vážnější, totiž ono porušení práv.

Pokud zde máme navíc porušení práv, tak skutečně nepovažuji za vhodné nějak zvlášť nevalný obsah, který pravděpodobně z dlouhodobého hlediska spíš tak jako tak škodí, nějak ochraňovat.--Tchoř 17. 3. 2011, 18:30 (UTC)

Vidim v podstate tri reseni:

1. Smazat vsechny Pajsovy clanky (s vyjimkou velmi starych, na kterych uz pracovali jiny wikipediste) -- nejlepsi reseni
2. Udelat sablonu "pozor, clanek zalozen wikipedistem Pajsem -- podezreni na poruseni autorskych prav" -- a dat ji do kazdeho clanku, ktery zalozil -- tym by ale wiki sla tak trochu sama proti sobe, takze je to asi hloupost Franp9am 17. 3. 2011, 16:35 (UTC)
3. Nejhorsi reseni: postupne tech 600 clanku projit a neco promazat, jinde dat alespon sablony, a ty nejdulezitejsi napsat znova. Na to ale nikdo nema cas. Franp9am 17. 3. 2011, 16:35 (UTC)

Já vidím jen jedno řešení, smazat vše v čem je jeho významný podíl jako se to udělalo se ZP. Jsem mile překvapen, že se rodí další spojenci tohoto názoru --Vrba 17. 3. 2011, 19:26 (UTC)

Díval jsem se na Laguerrovy polynomy jako příklad článku s problémy. Po porovnání s Rektorysem musím říci, že sice se drží jeho značení a přebírá vzorečky i pořadí (krátkého) výkladu, ale nepoužívá stejná slova, takže bych to po doplnění citačních referencí (což jsem udělal) viděl jako přípustné čerpání z autoritativního zdroje. Při pohledu do paralelního anglického článku zjišťuji, že používá podobné značení, takže zřejmě jde o mezinárodní standard. A dále je vidět, že i anglická paralela je v podstatě dlouhá sbírka vzorců. Zřejmě to nejde ani jinak psát.--Ioannes Pragensis 17. 3. 2011, 20:13 (UTC)

@Pragensis: O konkretni podobe stranky Laguerrovi polynomy prosim diskutujme na prislusne strance, tady se to tyka sirsiho a vaznejsiho problemu. Jinak diky za pokus o upravu. Franp9am 17. 3. 2011, 21:13 (UTC)

@Vrba: budu moc rad, pokud se Vam povede neco takoveho prosadit. Franp9am 17. 3. 2011, 21:15 (UTC)

Plošné tagování kvality - k zamyšlení

Pokud vás zajímá wikiprojekt Kvalita a označování dobrých a nejlepších článků, statistiky o české Wikipedii, budoucnost šablon Pahýl a Upravit, hodnocení, tagování či filtrování článků a podobné záležitosti, zkuste mrknout na tento námět k zamyšlení. --ŠJů 14. 3. 2011, 23:02 (UTC)

Mne se napad libi. O necem podobnem jsem i premyslel, nenapadlo mne ze je to mozne. Hlavne u odbornych clanku -- kdyz clovek potrebuje neco zjistit -- by clovek rychle zjistil, zda vubec ma cenu to cist, anebo radeji prekliknout do anglicke verze. Pokud muzu nejak pomoct, dejte vedet. Franp9am 14. 3. 2011, 23:21 (UTC)

190 tisíc článků

Zdá se, že 190000 článků padlo právě dnes - mám z toho, tak jako obvykle, docela radost. MiroslavJosef 15. 3. 2011, 14:50 (UTC)

Vypadá to, že jubilejní je Wesley Snipes, blahopřeji (i nám všem).--Ioannes Pragensis 15. 3. 2011, 15:01 (UTC)

Ve skutečnosti nám do nich ještě pár schází. Vyjel jsem si to z databáze přesně, a v okamžiku, kdy orientační rychlopořítadlo ukazovalo 190006, měli jsme ve skutečnosti 189967 článků.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 15. 3. 2011, 15:10 (UTC)

Aha ... Znamená to tedy, že tato hranice teprve padne (možná zítra) - každopádně díky za INFO. MiroslavJosef 15. 3. 2011, 15:13 (UTC)

Vzhledem k tomu, že se vždy k oslavám používalo rychlopočítadlo, nevidím důvod u 190 tisíc začínat jinak. Tudíž gratulace i tak. --Chmee2 15. 3. 2011, 15:32 (UTC)

Však jsem také neříkal, aby se tak činilo. Jen jsem tím chtěl naznačit, že veškeré to hurá kolem nějakých met je stejně jen náhodné vybírání miliontého návštěvníka z davu (ostatně to i v tiskových zprávách píšeme, že se to určuje a nikoliv počítá). A že nemá cenu se nad takovýmto obyčejným číslem vzrušovat více než jen pouhým zápisem do kroniky.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 15. 3. 2011, 18:42 (UTC)

Taky gratuluji, tak teď už snad ani ne půl roku a budeme mít mnohem krásnější číslo. --Adam Zábranský 15. 3. 2011, 16:40 (UTC)

Podezřelé množství článků o kapradinách

Ahoj, možná se vám zdá podezřelé to množství článků o kapradinách, které vznikají v poslední době a vytváří je anonymní uživatelé nebo různé dosud neznámé účty. Ve skutečnosti už druhý rok spolupracujeme s panem Petrem Novotným z KBES Pedagogické fakulty UK a za tu dobu již vzniklo desítky nebo možná stovky pěkných a poměrně kvalitních článků o kapraďorostech. To jen tak pro zajímavost, rád bych chtěl zapojovat vysokoškoláky co nejvíce a už se pracuje na dalším projektu, tentokrát z oblasti cytologie. Pěkný den, --Vojtech.dostal 15. 3. 2011, 19:36 (UTC)

No a další informace budou? Nebo seznam vámi založených článků?--Juan de Vojníkov 15. 3. 2011, 22:08 (UTC)

Tak já s tím moc nemám společného, jen jsem poopravoval jejich články a doktor Novotný si toho všiml a oslovil mě e-mailem. Pokud by tě zajímaly podrobnosti, něco jsem posílal Podzemnikovi, mohu přeposlat. --Vojtech.dostal 15. 3. 2011, 22:37 (UTC)

To je dobrá zpráva, Vojtěchu, držím palce! A nezapomeň pak ty zkušenosti nějak shrnout a předat, aby se toho případně mohli chytit další.--Ioannes Pragensis 16. 3. 2011, 08:43 (UTC)

Moc pěkné, jen tak dál! Více takových spoluprací! --Adam Zábranský 16. 3. 2011, 16:10 (UTC)

Když se to všm tak líbí a všichni si uvědomujeme, že je strašně super, když tu provede organizovanou práci nějaká odborná veřejnost, máme něco, čím to podpořit? Nápovědní/Wikipedistickou stránku pro Učitele? Wikiprojekt? Samozřejmě že taková akce asi nepotřebuje moc pozornosti a pomoci co se stylu nebo kvality týče, mám na mysli spíš vnitřní podporu z wikipedistických znalostí - šablony, kategorizace, technika apod.--Fafrin 16. 3. 2011, 22:23 (UTC)

Že by: Wikipedie:Pro učitele.--Juan de Vojníkov 17. 3. 2011, 08:32 (UTC)

To je sice moc pěkné, ale bohužel na to vede asi jen jeden relevantní odkaz z Nápověda:Obsah, který je navíc až někde hluboko pod třeba seznamy článků.--Fafrin 17. 3. 2011, 12:23 (UTC)

Přejmenování šablony a předělání v článcích

Dobrý den potřeboval bych nějaký robota, chtěl bych přejmenovat šablonu Graficke karty od AMD přejmenovat na výstižnější jméno Grafické GPU od AMD, už jenom, protože AMD vyvíjí a vyrábí pouze GPU (čipy) a je to zavádějící, když karty vyrábí až přímo daný výrobci a všude kromě šablony popisuju GPU. Díky pokud se ozve někdo s botem. --Paxan 17. 3. 2011, 18:52 (UTC)

Přesunul jsem na nový název, o opravu v článcích požádal na patřičném místě. --Jann 18. 3. 2011, 08:37 (UTC)

Když už, tak GPU od AMD ("grafická" je už je obsaženo ve zkratce GPU). Mimochodem, AMD nevyrábí ani GPU - ta jsou vyráběna u TSMC (částečně u GF a dříve u UMC), AMD je pouze navrhuje. --Xth-Floor 18. 3. 2011, 11:46 (UTC)

Děkuji Jann a je pravda, že AMD pouze vyvíjí GPU a u GF zatím čistě GPU nevyrábí a nějakou dobu ještě vyrábět nebude, až s příchodem 32nm procesu a to by jak TSMC tak GF měli mít zvládnutou výrobu pro takovéto čipy v přibližně stejném čase 2011/2012. A abych to teda uzavřel, bude lepší název podle Floor, přece jenom byla moje pitomost tam cpát grafická, když už tam je. --Paxan 18. 3. 2011, 16:30 (UTC)

Takže Šablona:GPU od AMD, v článcích předěláno. --Jann 18. 3. 2011, 20:36 (UTC)

Děkuji za provedenou práci :-). --Paxan 18. 3. 2011, 22:20 (UTC)

Japonský přepis

Jak se přepíše do češtiny z japonštiny (potažmo z anglicismu) spojení shashin abura-e? Mohu jako šašin abura-e? Viz článek Yokoyama Matsusaburō. Děkuji, --Svajcr 21. 3. 2011, 11:54 (UTC)

Sice to není pravidlo, ale asi bych se řídil Pazuzuovým návrhem. Čili s háčkem. --G3ron1mo 21. 3. 2011, 12:11 (UTC)

Smazané editace

Dobrý den, lze nějak zjistit, které moje editace byly smazány? Děkuji--Marekkoudelka 22. 3. 2011, 20:07 (UTC)

Dobrý den, možnost podívat se na Vaše smazané editace mají pouze správci. Nevím, proč tomu tak je. --Podzemnik 22. 3. 2011, 22:27 (UTC)

Děkuji moc. Jenom nevím proč to mohou jen správci, to je divné.--Marekkoudelka 23. 3. 2011, 12:49 (UTC)

Domnívám se, že je to proto, aby správci mohli posoudit případnou nutnost blokace i podle smazaných (vandalských) editací, ostatním jsou smazané editace vpodstatě k ničemu (ale na žádost je lze někam poslat).--Zdenekk2 24. 3. 2011, 13:06 (UTC)

Alena Ovčačíková

Kvůli současnému sporu v článku Alena Ovčačíková bych se rád zeptal komunity na její názor. Věc se má tak - jedna strana nahrazuje slůvko česká slůvkem moravská s tím, že ona osoba se na Moravě vyskytuje, hlásí se k moravské národnosti (která je hned vzápětí inkriminované části článku zmíněna) a moravanství jako takovému apod. Pak je zde druhá strana, která trvá na slůvku česká s poukazem na státní příslušnost dané osoby, která je česká. Pak je tu třetí strana, která požaduje vynechání tohoto přídavného jména, popřípadě dává k onomu česká požadavek na zdroj. Viz historie a diskuze daného článku.

Moje dva dotazy tedy zní: Je lepší tam mít česká či moravská či to úplně vynechat? Je možné vkládat požadavek na zdroj k onomu česká, když je prokazatelné, že ona dotyčná je česká občanka a jedná se tedy o zjevnou informaci, či naopak je nevhodné požadavek na zdroj mazat, neboť se o zjevnou informaci nejedná?

Děkuji vám za vaše názory --Silesianus 24. 3. 2011, 18:59 (UTC)

Fotbalisté a odehrané zápasy/góly

Ahoj. Teprve po nějaké době občasného upravování článků o fotbalistech jsem se zarazil nad počítáním odehraných zápasů a vstřelených gólů v infoboxu. Bez lepšího nápadu nebo pravidla jsem doposud po vzoru en: nebo de: tyto aktualizoval na čísla z ligové soutěže. Viz doplňující poznámka u anglické i německé obdoby funkce | klubaktual. Vzhledem k obecné neaktuálnosti většiny zatím upravených infoboxů jsem tomuto nevěnoval větší pozornost. U množství hráčů je navíc tento trend pouze ligových zápasů/gólů patrný u již skončených angažmá. S objevem častěji doplňovaných článků o fotbalistech se však nabízí několik otázek. Existuje nějaké mnou přehlédnuté pravidlo, které by výše zmíněné upravovalo? Pokud ne, má se při upravování článků o fotbalistech pokračovat ve vedení statistik "po anglicku" – tato možnost se jeví jako nejsnazší pro nějaký dlouhodobější plán (ha ha!) aktualizace článků o fotbalistech – nebo zahrnovat všechny zápasy? Konečně pak v případě zachování ligové linie dle vzoru en: a de: doplňující dotaz – jak pro jednoznačnost docílit doplnění infoboxové poznámky o tuto informaci po vzoru cizojazyčných wiki? --84.42.196.103 24. 3. 2011, 20:21 (UTC)

Já osobně bych počty zápasů a gólů v infoboxech zrušil. Ponechal maximálně jen ty reprezentační. Panuje v tom nejednotnost a není v našich silách to nějak pravidelněji aktualizovat. Raději bych viděl u co největšího počtu fotbalistů podrobnější tabulky po sezonách. Jako např. zde en:Wayne_Rooney#Career statistics. Tyto statistiky by postačovalo aktualizovat (přidat další řádek) pouze jednou ročně. Informační hodnota je zde mnohem vyšší než nějaká neaktuální čísla v infoboxu. --Jowe 24. 3. 2011, 20:43 (UTC)

Kolej Větrník

Ahoj! Založil jsem pro kolej Větrník konečně a na konec přecejenom článek. Plánuju ho ještě rozšiřovat. Zároveň bych Vás chtěl požádat o spolupráci - pokud víte něco zajímavého o koleji, co v tom článku v dané chvíli ještě není (a v ideálním případě to umíte doložit/ozdrojovat), znáte nějaké publikace nebo články, ve kterých se o ní mluví, znáte nějaké zkazky z historie (5. blok Větrník-Jih, blok H, klub Marsyas, jednopohlavní patra?, kontroly na pokojích?, paraziti?), máte nějaké fotky, které byste chtěli do Wikipedie dát... Myslím, že za to budeme všichni rádi. Otázky, které mě dosud napadly, píšu zatím do diskuse sem. Díky :-), s pozdravem --Jiří Janíček 25. 3. 2011, 09:49 (UTC)

Dotaz na název kategorie

Dobrý den, obracím se na vás s dotazem lepšího pojmenování, chtěl bych nějak sjednotit názvy kategorií a článků okolo firmy AMD. A tak nevím jestli je lepší GPU od AMD nebo GPU firmy AMD, případně Technologie od AMD nebo Technologie firmy AMD, případně pokud má někdo nápad na jiný název at napíše, jakýkoliv zapojení velmi vítám :-), přece jenom jde o to aby i laik pokud možno hned co nejvíc chápal. --Paxan 26. 3. 2011, 14:42 (UTC)

Credo accounts

Zdravím. Myslím že tahle nabídka by mohla zaujmout editory pracující na překladech atd. Další informace dostupná prostřednictvím titulku. --Vejvančický 26. 3. 2011, 16:39 (UTC)

Pro uživatele v České republice je to myslím bezcenné, neboť je tam potřeba přístup z nějaké "akreditované" knihovny a ČR žádnou takovou nemá. --Silesianus 26. 3. 2011, 19:02 (UTC)

Naopak. Smysl tohoto je zpřístupnit referenční databáze zdarma právě editorům, kteří takovou možnost/přístup nemají. Požadavek č. 1 na příslušné stránce říká: Nemáte ke "Credu" bezplatný přístup na internetu (doma, nebo z místa, kde editujete většinou), ani skrze členství ve veřejné knihovně či na univerzitě. (čtěte hned nahoře, pod hlavičkou "Requirements"). Všiml jsem si zájmu hromady lidí z různých jazykových verzí Wikipedie, myslel jsem tedy, že by tato informace mohla být užitečná i pro někoho tady. Toť vše. --Vejvančický 27. 3. 2011, 06:16 (UTC)

O pardon, přehlédl jsem to no ;-) --Silesianus 27. 3. 2011, 08:29 (UTC)

"Nevhodná" kniha v sekci Literatura v článku Jozef Tiso

Wikipedista Saltzmann prosazuje uvedení knihy Jozef Tiso od Milana Ďuricu do seznamu literatury daného článku.

Vzhledem k tomu, že se jedná o kontroverzní knihu žijícího slovenského nacionalisty, která se snaží fašistický stát obhajovat, Tisa velebit a relativizovat nebo zastírat různé zločiny spáchané na židech, prosím komunitu o názor, zda je vhodné takovou knihu uvádět bez nějakého dalšího komentáře. (EU například zakázala pokusy o šíření některých Ďuricových knih do škol a pod...)

Samozřejmě vím že wiki nemá nic hodnotit, jenom uvádět fakta. Neměla by se ale taková kniha zařadit třeba spíše do jasně pojmenované podsekce takových kníh, případně přidat k ní nějaké vysvětlení? Na stejný dotaz mi pan Saltzmann neodpověděl.

Budu vděčný za názory, nejlépe nějakých historiků.

Zdravím, Franp9am 27. 3. 2011, 00:41 (UTC)

Já ji kdysi četl a připadala mi dosti jako chvalozpěv či obhajoba Tisu a myslím, že bez nějakého komentáře by tam být neměla, avšak je to jen můj osobní názor nehistorika. --Silesianus 27. 3. 2011, 12:26 (UTC)

Souhlasím. Bez vysvětlení by rozhodně býti uvedena neměla. Případný čtenář by pak mohl nabýt dojmu, že jde o „NPOV“ a bezproblémovou knihu. --Faigl.ladislav _slova^činy 27. 3. 2011, 12:28 (UTC)

NPOV knihy a jiné zdroje takřka neexistují, zvláště u netechnických oborů. Otázkou je, zda bych jejich popis nebyl vlastním výzkumem či porušením NPOV tím, že bychom nárokovali nositeli jednoho POV popisovat nositele jiného POV. --Dezidor 27. 3. 2011, 20:04 (UTC)

Tak asi nemůžeme psát komentář na základě vlastního přečtení, ale ke knize se vyjádřil jistě někdo jiný, čili vycházet z tohoto. V tom problém nevidím. --Faigl.ladislav _slova^činy 27. 3. 2011, 20:30 (UTC)

No nějak tady od Vás žádný odkaz na nějakou relevantní recenzi od renomovaného historika nevidím. Předpokládal jsem, že něco takového máte "v rukávu", když jste byl s hodnocením knihy tak rychle hotov... --Saltzmann 27. 3. 2011, 20:55 (UTC)

V tom opravdu neni problem. Ackoliv jsem sam knihu necet, mam ve svem okoli lidi,ktery se tim zabyvaji. Pokud napisete, ze nejaka dobre ozdrojovana poznamka toho typu jak jsem psal nize, by pro Vas byl prijatelny kompromis, vse se zjednodusi.. Franp9am 27. 3. 2011, 21:01 (UTC)

Pokud to není problém, tak nechápu, proč tady nějaký zdroj těch Vašich tvrzení není. Pak se můžeme bavit o tom, co dále a co bude pro článek nejlepší. Do té doby ne. --Saltzmann 27. 3. 2011, 21:05 (UTC)

@Saltzman: Knihu neznám, vycházím z výše uvedených informací a vyjadřuji se v obecné rovině, neb jsem byl přizván ke konzultaci. That's all. --Faigl.ladislav _slova^činy 27. 3. 2011, 23:08 (UTC)

Knihu neznáte a vycházíte z informací Franp9ama, který ji nečetl. Přesto jste schopen zaujmout kategorický postoj. Sancta simplicitas. --Saltzmann 27. 3. 2011, 23:26 (UTC)

Netřeba znát, abych mohl zaujmout názor v obecné rovině. Pakliže existuje problém v podobě obsahu/autora, je třeba mít doprovodný komentář (samozřejmě s citací), který čtenáře uvede/upozorní. Obdobně nepomíchám a bez komentáře nedoplním knihy/filmy do článku o 9/11, které budou obhajovat oficiální a konspirační verzi událostí. Exemplum docet --Faigl.ladislav _slova^činy 27. 3. 2011, 23:47 (UTC)

Akorát tady nejde o obecnou rovinu, ale o konkrétní případ (viz formulovaný dotaz výše). Koneckonců vy taky v odpovědi nepíšete "obecně", ale píšete o konkrétní knize. A spojovat s tím 11. září je už úplně mimo. Ale proč už mne to nepřekvapuje... --Saltzmann 27. 3. 2011, 23:53 (UTC)

Koukám, že jste nepochopil můj příspěvek. Svůj názor jsem však již vyjádřil a vzhledem k Vašemu tónu, který si vyprošuji, tuto část diskuse z mé strany končím. Howgh --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 3. 2011, 00:06 (UTC)

@LF: Problém je v tom, že lze vcelku dobře předpovědět, kdo z jaké sorty lidí jak píše. Základní rozdělení jsem popsal zde. Lze tedy předpokládat, že rencenze od Vnuka bude či by byla pochvalná, od Mešťana zcela odsuzující, od Petranského kritická, ale ne odsuzující. Jinými slovy neexistuje konsensulní NPOV hodnocení takových knih, a sekce literatura by pak byla nafouknutá protichůdnými ohlasy, což by bylo trochu mimo. Jako řešení bych viděl založit články o významných knihách a v textech, kde jsou používány jako zdroje, je (stejně jako autory) zamodřit. To se netýká jen Ďurici a jeho knih, ale i Kamence, Mešťana, Lacka a jiných. --Dezidor 27. 3. 2011, 21:08 (UTC)

Jde take o duveryhodnost. V clanku o Armensku take nebudou bez komentare knihy tureckych "historiku" o tom, ze zadna genocida armencu nikdy nebyla. Franp9am 27. 3. 2011, 21:13 (UTC)

To máte určitě pravdu, právě proto píšu, že se bude jednat o důvěryhodnou recenzi, důvěryhodného historika v odborném časopise (upřednostnil bych český, případně jiný neslovenský odborný časopis) a vyhneme se argumentům lidí jako Pavol Mešťan, který se z ultrakomunisty stal po roce 1989 ředitelem Muzea židovské kultury v Bratislavě. --Saltzmann 27. 3. 2011, 21:18 (UTC)

Rozdělit literaturu podle ideových postojů autorů lze, ale měla by tak být označena všechna díla, literatura dodržující NPOV je vzácná jako voda na poušti a každý autor má přece nějaká ideologická východiska. --Jann 27. 3. 2011, 12:36 (UTC)

Neexistuje nějaký text o Tisovi od slovenského Žida typu Noe Chomský? Panoramix 27. 3. 2011, 21:42 (UTC)

Taky bych řekl že by bylo dobré upozornit na to o jakou knihu se jedná. --Paxan 27. 3. 2011, 12:38 (UTC)

Diky za reakce. Myslite, ze by bylo vhodne pridat k dilu poznamku (footnote) "Jedna se o kontroverzni dilo, ktere se snazi prezidenta Tisa obhajovat a relativizovat jeho valecne zlociny"? Nebo neco podobne? Anebo doporucite spise rozdelit celou sekci "literatura" na dve casti? Zdravim Franp9am 27. 3. 2011, 19:32 (UTC)

Tak myslím, že je potřeba uvést některé věci na pravou míru. Franp9am rád používá silná slova a polopravdy. Takže popořádku. Knihu označil za extrémistickou, antisemitskou, případně ji označuje jako projev fašistických tendencí a to vše bez toho, aby ji četl. Když jsem ho požádal, aby k daným charakteristikám přidal nějaký relevantní zdroj (třeba recenzi z odborného periodika (nabízí se třeba ČČH), kde by se něco podobného tvrdilo, tak toho nebyl schopen. O tématu zjevně nemá elementární znalosti a jeho "příspěvek" samotný nekvalitní článek nijak nezkvalitnil. Opravdu chceme na základě mínění někoho, kdo tu knihu ani nečetl na wikipedii kádrovat knihy? Trochu mi vadí, že ani od ostatních jsem tady neviděl žádný argument, proč by kniha měla být "vyškrnuta" či by k ní měla být doplněna nějaká poznámka. Budeme tak kádrovat i ostatní knihy a autory v uvedeném seznamu? Proč nevadí např. FANO, Štefan, a kol. Pokus o politický a osobný profil Jozefa Tisu : Zborník materiálov z vedeckého sympózia Častá-Papiernička, 5.-7. mája 1992. Bratislava: SAP, 1992. 380 s. ISBN 8090044158. (slovensky) ? Protože nikdo z "odborníků", kteří se tady k tomu vyjadřují neví, že taky obsahuje příspěvek Ďuricy a mnohých jiných? Bohužel v poslední době sleduji, že na wikipedii se rozšiřuje styl, že čím méně o něčem vím, tím více se k tomu vyjadřuji... --Saltzmann 27. 3. 2011, 19:47 (UTC)

Pokud dodam zdroje, bude pro Vas takova poznamka u teto knihy prijatelna? Franp9am 27. 3. 2011, 20:01 (UTC)

A co vyřeší, když budeme mít třeba pochvalnou i kritickou recenzi od jiných odborníků? Obojí se určitě najde. Jedině napsat články rovnou o těch knihách, páč tehle diskutovaný článek je primárně o slovenském politikovi. --Dezidor 27. 3. 2011, 20:14 (UTC)

Prosím Vás, dodejte je přímo k Ďuricovi, a ještě najděte někoho kdo píše že je slabý, to tam chybí jak sůl. Panoramix 27. 3. 2011, 21:34 (UTC)

Máte editační válku? To je u tohoto typu článků probém. Suďte spíše konkrétní výroky a fakta nežli autory. Ďurica je slabý a to by se mělo především vyřešit na jeho stránce, která je zatím bohužel pouze překladem chabé naší verze. Ďuricovy teorie a syntézy imho valnou zmínku nezasluhují. Pokud ale předkládá fakta, nebo paměti historických událostí, lze jej uvést. Přepište řádně článek o něm, důsledně na něj odkazujte a pak nebude nutné čtenáře pokaždé rukovodit jakýže -ista Ďurica je. Odkažte Saltzmannovi, že to pozitivní o Tisovi by mělo, jestli to jde, pocházet nejlépe z pera nějakého nadprůměrného Žida, stejně jako se maďarští Židé zhostili úkolu napsat pozitivní věci o Horthym. To negativní by pak mělo pocházet od Slováka typu Gojdič, jestli ovšem ještě nějaký zbývá a chce se mu o tom psát. Já jsem zatím našel pouze svědectví o jeho rodičech. Panoramix 27. 3. 2011, 21:34 (UTC)

@Panoramix: diky, ale nejak nevim co si z toho vzit. Nechat tam tu knihu tak jak je se mi prici. Clanek Durica se mi editovat nechce a ani by to prakticky neslo. Sezenu pro Saltzamana ty reference na ktere se ptal a snad se pak nejak pohnem dal.. Franp9am 27. 3. 2011, 21:42 (UTC)

No nezávidím Vám to. Jak se říká, psát články je otrava. Máte k té knize přístup? Četl jste ji? (Já ne.) Panoramix 27. 3. 2011, 21:45 (UTC)

Ne - ne. Ani ty clanky nepisu. Ale vim, kdo je Durica. Knihu muzu ziskat. V blizke rodine mam lidi, ktery se tim zabyvaji, napsal jsem jim prosbu o reference. Zvazuji, kolik energie tomu budu ochoten venovat. Uvitam jakoukoliv konkretni radu (treba i "nechte to byt") :-) Franp9am 27. 3. 2011, 21:49 (UTC)

Je to tady sizyfovská práce. Nejlepší je, když pak někdo přijde, a všechno Vám to smaže :-) Já jsem se k smrti uválčil na anglickém článku o minuloročné ropní havárii v Mexickém zálivu. Tam Vám byli normálně propagandisté za BP. Snad se aspoň tady nějak dohodneme. Panoramix 27. 3. 2011, 21:56 (UTC)

1. Toto patří do konkrétní diskuse k článku, ne sem. 2. Wikipedista Saltzmann v diskusi věc uživateli Franp9am vysvětlil. 3. Knihu jsem kdysi četl. Přijde mi, že se autor o Tisovi vyjadřuje jednoznačně pozitivně. Otázkou je, co z toho má plynout. Máme smazat všechny zdroje, které se vyjadřují o někom jen pozitivně? Má se to týkat i Masaryka, Lincolna či Přemysla Otakara II.? Asi těžko. Máme dokonce mazat všechna díla odborníků ve svém oboru, kteří někoho nějak vůbec hodnotí? To už asi vůbec ne. O problému postoje slovenských historiků ke slovenskému státu a jeho představitelům jsem tu již psal dříve. Někteří na něj produkují chvalozpěvy a mají jej rádi, jiní na něj zase jen chrlí špínu a osobně jej nedávidí. Někteří jsou sice mezi těmito vyhraněnými postoji, ale je otázkou, zda prostřednost je nezaujatostí, o čemž dost pochybuji. --Dezidor 27. 3. 2011, 19:54 (UTC)

Nepřidávat jakékoliv „poznámky“ k autorům do sekce Literatura (jinak se tyto sekce začnou neúměrně nafukovat), nemazat autory, pokud nejsou z nějakého důvodu nepřijatelní (nevýznamní, extremističtí apod. dle pravidel či alespoň doporučení nebo dle konsenzu komunity), spíše dbát na vyváženost autorů v této sekci.--Zdenekk2 28. 3. 2011, 21:59 (UTC)

Durica je jak extremisticti, tak nevyznamny (zadny seriozni historik se o nem, co jsem slysel, nezminuje..). V tom pripade tedy spize smazat a "nepoznamkovat".. To je ale tezke. Seriozni historikove ho ignoruji, ale slovensti nacionaliste by rekli, ze je vyznamny. Franp9am 29. 3. 2011, 05:34 (UTC)

Opět jen Váš subjektivní dojem. Pokud by byl zcela ignorován, nemohl by dosáhnout profesorských titulů. Ostatně i Dan Baránek, který jej zjevně nemá v lásce, tvrdí, že je dokonce jeho výzmaný pohled na věc v zahraničí "zakořeněn". --Dezidor 29. 3. 2011, 18:49 (UTC)

Jak je to s povýšením na DČ?

Ahoj, už nějakou dobu si hraji s článkem L-systém a myslím, že by mohl mít na DČ. Více než před měsícem jsem ho dal na seznam článků k recenzi, ale (skoro) nikdo se neozval. Jsem tu celkem nový, nevím jak to tu chodí, neporadil by mi s tím někdo? Díky, NightElfik 27. 3. 2011, 20:00 (UTC)

Ahoj, bohužel, musíš čekat, než se někdo neozve a nenapíše recenzi. Abys zvýšil své šance, můžeš zkusit oslovit recenzenty v daném oboru. Pokud se ti stejně nikdo neozve, můžeš ho mezi dobré články zařadit. Kdyby s tím měl někdo problém, měl by ti říct, co je ještě potřeba zlepšit.--Slfi 27. 3. 2011, 20:07 (UTC)

Souhlasím se Slfiem, musíš buď počkat nebo zkusit to zařadit a uvidíš. Jinak článek jsem tak sběhl a dle mého názoru má na to aby se stal DČ, ale to nezáleží jen na mě. Snad ti to vyjde. --Draffix 27. 3. 2011, 20:16 (UTC)

Díky za rady, já mám problém zařadit L-systém do nějaké "kategorie" (oboru), ono to je takové zvláštní téma. A kdybych se rozhodl ho mezi DČ zařadit sám, je na to někde nějaký návod? Nebo to mám okoukat z jiných DČ? Vůbec nevím co to obnáší. --NightElfik 27. 3. 2011, 22:05 (UTC)

Ahoj, jak jsem tak koukal na tvůj článek, je opravdu vyčerpávající (což může být důvod proč se to nikomu nechtělo recenzovat) :-) ...ale už ti tam koukám také přistálo několik vyčerpávajících recenzí. Co se týče DČ, všechno je to popsané v tady: Wikipedie:Dobré články. Přeji hodně štěstí :-) --URandom9 30. 3. 2011, 19:29 (UTC)

Registrace a IP adresy

Dobrý den, po pečlivém průzkumu veškeré mé wikipedické historie, jsem zjistil, že dohromady jsem přispíval asi z 20 různých IP adres. Tedy ne, že bych to tak chtěl, ale prostě stalo se. A co teď? Láká mě sice registrace účtu na Wikipedii, ale je tu otázka 1) Jaké výhody nebo jaké důvody proč se registrovat vůbec jsou? Je na to někde na Wiki reklama? (něco jako "Proč se registrovat?"). A pak 2) Když se registruji, mám nějak možnost přihlásit se ke všem svým minulým příspěvkům, abych je měl započtené už na svém registrovaném účtu? Jedná se dohromady tipuju kolem 300 editací, které bych chtěl mít "pod sebou". Jsem si 100% jistý, co jsem psal já, a co ne. Pamatuji si to a poznám se. Taky je problém 3) Některé IP byly jen zčásti používané mnou a ostatní Wiki editace z té IP adresy už moje zase nebyly. Vyvstává tedy otázka 4) Jestli konkrétní příspěvek, který byl můj, můžu nějak dostat do svého nově vytvořeného účtu? Těch otázek 5) Proč a Jak by bylo asi víc. Díky za rady a odpovědi všem. --89.176.227.251 28. 3. 2011, 09:37 (UTC)

Jo a mimo (cs.wikipedia.org) mám taky "pár" editací na (simple.wikipedia.org),(en.wikipedia.org),(sk.wikipedia.org). Tak co s nimi? To si musím na každý jazyk zakládat jiný účet? Nejde to nějak jednodušeji sjednotit? --89.176.227.251 28. 3. 2011, 09:42 (UTC)

Dobrý den, velice rádi uvítáme nového registrovaného wikipedistu. Na "své" diskuzní stránce máte reklamu, kde se uvádí, jaké výhody získáte. Jednotné účty existují, více se dočtete zde (anglicky). Bohužel není možné, aby se již provedené editace neregistrovaných uživatelů převedly pod nějaký účet. --G3ron1mo 28. 3. 2011, 09:55 (UTC)

Myslel jsem českou obdobu těchto článků:

http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:WHY

http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Service_awards

Na české verzi, tedy, jak píšete, zatím toto:

http://cs.wikipedia.org/wiki/CAPTCHA

http://cs.wikipedia.org/wiki/HTTP_cookie

http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Upload

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Uživatelské_jméno

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Správci

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vítejte_ve_Wikipedii

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nápověda:Jak_se_přihlásit

http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Přihlásit

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&type=signup

{{Anon}}

Takže abych to shrnul, nejdůležitější problémy s (multi IP) to stejně nevyřeší.

Ale potěšila mně informace o těch jednotných multijazykových účtech.

Škoda těch editací, že to nejde (třeba to jen neví G3ron1mo ?!).

Teoreticky už bych měl téměř nárok na stupeň 5 (Yeoman Editor) časově. A editačeně aspoň stupeň 2 (Novice Editor (or Burba)). No ale hlavně bych měl všechny editace zpětně u sebe a byl by v tom pořádek.

Tak nevím. Smysl by to asi mělo i tak. Otázkou je, jestli budu přispívat tak často, jako posledních pár dní pořád, což je spíš bláhové, než reálné.

Hlavní obor je asi religionistika, ale taky jsem upravoval něco z historie, astronomie, sportu apod. Taky mně baví taková ta běžná otravná práce - opravy. V tom bych mohl editovat skoro ve všem.

Hmm. Toť otázka. :)) --89.176.227.251 28. 3. 2011, 17:47 (UTC)

A nebo neřešit vyznamenání, já bych měl nárok na Student (2677 editací a 2,5 roku), přesto mě je jedno, že žádnou nemám :-D. A s IP sám jsem to řešil tak, že jsem často editoval z domu, takže to jsem si napsal k sobě, že může jít o mě a jinak asi jedině napsat články, taky nevím způsob jak si přivlastnit své editace a na svůj účet. --Paxan 28. 3. 2011, 18:38 (UTC)

Neboli toto:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vyznamenání_za_věrnost_Wikipedii

http://toolserver.org/~danny_b/wikistats/projects/cswiki/vyznamenani/prehled.html

http://toolserver.org/~danny_b/wikistats/projects/cswiki/vyznamenani/za-vernost.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Počítání_editací

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Editace

http://toolserver.org/~soxred93/pcount/

Ono je taky podstattné, že pro udělení toho "ocenění" je potřeba oboje zároveň. Požadovaný počet editací a Požadovaný počet let. (Tedy nestačí splňovat jedno kritérium, ale obě). --89.176.227.251 28. 3. 2011, 19:57 (UTC)

Paxan by to ale mít už dávno měl. Splňuje to oboje. Tak mu to někdo udělte. Nebo jak se to dělá? Snad automaticky? Nebo se vždy čeká na ruční udělení? (=když si toho náhodou někdo všimne?) --89.176.227.251 28. 3. 2011, 19:44 (UTC)

Plně těchto stránek ani neznám, někdy dostávají lidi vyznamenání, jindy si ho dávají samy (to odsuzuju, jako egoismus). A já osobně to neřeším, dělám WIKI, protože mě to baví a sám vím, že systém za počet editací a čas je dost směšný, třeba nyní o víkendu, jsem udělal asi jenom 50-70 editací tím, že jsem si hrál s kategoriemi a ty by vydali významem tak za 2-3 pořádné úpravy článku. Neboli není editace jako editace. --Paxan 28. 3. 2011, 19:51 (UTC)

Mně spíš připadá směšný ten systém, že musíš splňovat oboje, přičemž ten počet editací na jednotlivé úrovně se mi zdá také přehnaný. Dále, souhlasím s Tebou. Je to přesně tak. ... Dalo by se říci, že wikipedisti, jako já, mají vlastně výhodu (= paradox), protože "zvořou nejen to co můžou, ale i to co nemůžou" (tedy dělají mnoho chyb i přesto, že používají funkci náhled). Takže vlastně tohle znevýhodňuje kvalitní editory, jako jste vy všichni (oproti mně). A to je nejen paradoxní, ale i nespravedlivé. (IMHO, podobně jako je "spravedlivý" celý svět). --89.176.227.251 28. 3. 2011, 20:05 (UTC)

Dobrý den, ke „ztraceným“ editacím rozesetým po různých IP se můžete poté, co si založíte účet, hlásit např. tak, že si založíte uživatelskou stránku, kam uvedete seznam článků, které články jste založil nebo rozšířil ještě v době anonymního přispívání. --Wespecz 28. 3. 2011, 17:53 (UTC)

Dobrý nápad. To zní rozumně. Díky --89.176.227.251 28. 3. 2011, 19:44 (UTC)

Další nápady a zkušennosti vítány! --89.176.227.251 28. 3. 2011, 19:57 (UTC)

Jinak díky za objasnění a pomoc. --89.176.227.251 28. 3. 2011, 19:57 (UTC)

vandalizace

Článek o černobylské havárii je předmětem vandalizace jak od lobbystů ČEZu (27. 3. 2011, 09:57 213.211.47.200), tak ze strany wikipedistů. Momentálně je celý zpochybněn na základě zprávy IAEA, která znění článku naopak podporuje. Smyšlený rozpor se navíc týká pouze příčin události. Více v diskusi pod ním. --81.10.189.129 28. 3. 2011, 12:04 (UTC)

UPDATE: Článek je nyní obviněn z šíření sovětské propagandy :) Konkrétně část o příčíně havárie, která odpovídá zprávě IAEA. Může některý ze správců trvale odstranit zpochybnění celého článku či zablokovat ideologickou policii? Děkuji--81.10.189.129 28. 3. 2011, 18:44 (UTC)

Nemůže, k tomu nemají správci mandát. Toto řešte v diskusi příslušného článku.--Zdenekk2 28. 3. 2011, 22:13 (UTC)

Zdenekk2, správci samozřejmě mají tento mandát i nástroje, a uplatňují je denně. Situace je taková, že v diskusi pod článkem se již nejedná o argumentační spor. Zpochybnitel podkládá svůj postoj něčím, co mu jej vyvrací. "Problém" se týká části článku, on trvá na zpochybnění všeho. Kverulanství nemám možnost řešit, správci ano. --81.10.189.129 29. 3. 2011, 00:24 (UTC)

Přejmenování parametrů šablony

Ahoj, chtěl jsem se zeptat, zda se dají nějak automatizovaně přejmenovat parametry u šablony. Jedná se o šablonu Šablona:L-systém a chtěl bych sjednotit názvy parametrů do češtiny, tedy zaměnit:

• rrpn (rewrite rule pattern) -> vzorn
• rrrn (rewrite rule replacement) -> nahradan
• rryn (rewrite rule probability) -> pstn
• rrcn (rewrite rule condition) -> podmn

Pro n od 0 do 4. Šablona má už docela dost použití, ručně by to asi dalo dost práce a ještě by bylo pár stránek v nekonzistentním stavu docela dlouhou dobu. Díky, --NightElfik 28. 3. 2011, 13:27 (UTC)

Dá se to. Musíte zažádat zde. Zdraví --Jann 28. 3. 2011, 14:00 (UTC)

Uvádění občanství × národnosti

V souvislosti s výše odkazovanou tahanicí o „češství“, resp. „moravanství“ Aleny Ovčačíkové jsem došel závěru, že je nejvýše žádoucí články o osobách jistým způsobem sjednotit. Jelikož pravidla Wikipedie jasně nestanovují, má-li se u osob uvádět přívlastek odvozený od státní příslušnosti (např. čínský spisovatel), nebo naopak od národnosti (např. tibetský spisovatel), jsou obě strany fakticky stejně v právu: každá z nich totiž nahrazuje pravdivou informaci jinou pravdivou informací.
Rozhodneme-li se uvádět občanství, je nutné si vyjasnit, máme-li na mysli příslušnost k místní části, městu, okresu, kraji, župě, autonomní oblasti, korunní zemi, spolkovému státu, personální unii, konfederaci, říši, nebo něčemu ještě jinému. (V dnešním světě se to může zdát celkem jasné, ale co napíšeme k takovému Palackému nebo Kollárovi?) Rozhodneme-li se uvádět národnost, je samozřejmě žádoucí dohledat příslušné zdroje, že se osoba k dané národnosti skutečně hlásí nebo hlásila.
Jsem přesvědčen, že jasná formulace takového pravidla poslouží k rychlému vyřešení mnohých editačních sporů, k jakým tu tak často dochází. Prosím komunitu o vyjádření. magairlín 29. 3. 2011, 12:05 (UTC)

Souhlasím s předchozím textem, nyní mám jenom drobnost - státní občanství nemusí mít vůbec žádné (u historických osob může být toto někdy dost problematická věc), dále může mít více státních občanství (třeba české i slovenské - například), tento údaj nemusí být vždy přesný. K jaké národnosti se kdo hlásí se ovšemže u převážné většiny osob bude zjišťovat velice obtížně. Zdravím vespolek. MiroslavJosef 29. 3. 2011, 12:12 (UTC)

Tohle nemá obecné řešení. Osobně bych se aspoň klonil k tomu, aby u adjektiva byl odkaz na správný článek, tj. z "čeští" na Češi x Česká republika, "čínští" na Číňané nebo Čínská lidová republika atd. --Dezidor 29. 3. 2011, 12:17 (UTC)

Nemohl by prosím někdo udělat průzkum, jak to řeší na ostatních jazykových verzích? Přijde mi, že vzhledem k tomu, jak je u nás zažitý koncept národního státu, bude případná diskuze dost těžká. --Lukax 29. 3. 2011, 12:23 (UTC)

Doporučuji řídit se praxí např. anglické WP (ale v jiných jazycích to bývá pokud vím podobné): en:WP:OPENPARA říká, že v úvodu má po jménu a datech být:

"Kontext (místo, národnost nebo etnicita): Ve většině moderních případech to bude znamenat zemi, jíž je osoba občanem nebo státním příslušníkem (podle zákonů o státním občanství v příslušné zemi), anebo jíž byla občanem, když se stala významnou. Etnicita nebo sexualita nemá obecně být v úvodu zdůrazňována, ledaže by byla relevantní pro významnost předmětu článku."

Faktická poznámka k en:wiki pravidlu: přeloženo do češtiny zní "Kontext (místo, státní příslušnost nebo etnicita/národnost): atd. (dále je "national" už překládáno dobře) --Jann 29. 3. 2011, 17:38 (UTC)

Z toho plyne, že pí Ovčačíková je z hlediska Wikipedie česká historička (má český pas). V úvodním odstavci však může být zmíněna i její moravská národnost, protože je to její cestička ke slávě.--Ioannes Pragensis 29. 3. 2011, 12:34 (UTC)

To zní rozumně, státní občanství je objektivní a nejsnáze dohledatelné kritérium (už třeba zemskou příslušnost může být často obtížné zjistit). Je tedy v rámci jednotného stylu Wikipedie správnější uvést k Josefu Dobrovskému, že byl rakouským knězem atd.? (To není míněno jako šťouravá poznámka, ale jako snaha o formulaci jasných pravidel a jejich užití v praxi.) magairlín 29. 3. 2011, 12:54 (UTC)

S výše uvedeným nelze než souhlasit, co třeba: "Česká historička moravské národnosti". (odkazy dle libosti upravte pro větší přesnost - např názvy celků by měli odkazovat na pro osobu odpovídající státní celek, něco jiného je rakousko nyní a něco jiného pro Masaryka či Palackého)--Fafrin 29. 3. 2011, 12:51 (UTC)

Jenže České království za Rakouska-Uherska zcel jistě nezaniklo, takže Palacký byl prostě poddaný českého krále, jímž byl císař rakouský ..., zde také IMHO není co řešit. MiroslavJosef 29. 3. 2011, 13:04 (UTC)

Právě proto se ptám vespolek – uvádět příslušnost k Rakouskému (resp. Rakousko-uherskému) císařství, anebo Českému království/Moravskému markrabství (podle státní ani zemské příslušnosti např. František Sušil českým čímkoli rozhodně nebyl)? Pakliže se rozhodneme uvádět příslušnost k zemím, musíme tak činit důsledně až do jejich zrušení v roce 1949. magairlín 29. 3. 2011, 13:22 (UTC)

Jenže Moravské markrabství (1192-1918) není země ve stejném významu, jako Země moravská (1918-1928). Je třeba rozlišovat. --Silesianus 29. 3. 2011, 14:06 (UTC)

S tím samozřejmě souhlasím, československé země od roku 1918 vystupovaly jistě méně suverénně než korunní země rakousko-uherské monarchie, stále to však byly spíše země než cokoli jiného. Nepřipadá mi šťastné kreslit onu pomyslnou čáru, kterou se snažíme najít, právě mezi země rakousko-uherské a země československé (proč právě tam a ne třeba mezi země a kraje?). I z tohoto důvodu („země“ je pojem označující širokou škálu politických útvarů se značně rozmanitou měrou suverenity) se kloním k uvádění příslušnosti ke svrchovanému státu: Rakousko-Uhersko, Československo, Česko, šmitec. magairlín 29. 3. 2011, 16:05 (UTC)

Koneckonců, pokud bychom chtěli uvádět příslušnost k federálním subjektům spíše než suverénním státním útvarům, a přitom být v pravidlech důslední, byli bychom nuceni např. německé osobnosti rozškatulkovat na Bavory, Bádence-Württemberce, Meklenburce-Přední Pomořance, Severoporýnce-Vestfálce aj., což jistě nevypadá jako velmi šťastné řešení. O švýcarských kantonech ani nemluvě... magairlín 29. 3. 2011, 17:01 (UTC)

Státní příslušnost, "svrchovaný stát", národnost jsou novodobé konstrukty, které je obtížné aplikovat na řadu historických osobností i na některé osobnosti současné. Mnoho lidí o své národnosti nikdy nepřemýšlelo, změnilo své národnostní přesvědčení nebo nejsou o jejich národnosti žádné prameny. Mnoho lidí vystřídalo za svůj život řadu státních občanství, aniž se hnuli z místa - a což teprve ti, kteří se hnuli? Dohledávat spolehlivé prameny o státním občanství ("jaký má kdo pas") také není vůbec jednoduché; navíc vedle lidí s vícerým občanstvím máme třeba četné lidi s občanstvím země, kterou nikdy nenavštívili ani se o ni zvlášť nezajímají. Každé mechanické řešení povede k absurditám. Měli bychom v úvodu uvádět doložené a vzhledem k dané osobnosti relevantní přívlastky. Např. u politiků - třeba paní Ovčačíkové - je relevantní vztah k politickému celku, ve kterém působí (ČR), a podle jejich programu případně i národnost (moravská), třeba tak, jak uvádí Ioannes. U jiných osob může být relevantní jen národnost, jen státní příslušnost, jen vztah k určité "zemi" (třeba že Bramante byl Ital) nebo třeba ani jedno z toho. Ale říkal by něco podstatného o Elišce Krásnohorské údaj, nota bene v první větě článku, že byla rakouská, později rakousko-uherská a na sklonku života československá básnířka?--RPekař 29. 3. 2011, 17:22 (UTC)

Rakousko-uherská básnířka české národnosti, analogicky třeba s Jiřím Pernesem. Kde je spor? magairlín 29. 3. 2011, 18:04 (UTC)

Rakousko-uherské občanství neexistuje a nikdá neexistovalo (jen tak na okraj) --Silesianus 29. 3. 2011, 18:24 (UTC)

Rád se nechám poučit. Mohl bys to, prosím, šířeji rozvést? magairlín 29. 3. 2011, 18:36 (UTC)

Když došlo k rakousko-uherskému vyrovnání a vzniku Rakouska-Uherska, rozdělila se tehdejší monarchie de facto na dva státy. Existovalo tedy občanství rakouské a občanství uherské, přičemž jsem někde i četl, že se třeba v Předlitavsku byl uherský občan brán jako cizinec a opačně (tohle berte s rezervou). --Silesianus 29. 3. 2011, 18:41 (UTC)

Dziynkujym piyknie. magairlín 29. 3. 2011, 18:49 (UTC)

• S dovolením se vyjádřím i já. Přívlastky český česká české by se měly užívat obezřetně vzhledem k tomu, že se odvozují nejen od slova Čech, Čechy, ale i od slov Česko. Z tohoto důvodu nemohu souhlasit s "počešťováním" toho, co není výslovně české. Kombinace výrazů jako česká vína z Moravy mě dohánějí k zoufalství a jsou mi směšné. Je to výsledek užití výrazu Česko, který je podle mého názoru krajně nevhodný. Encyklopedie má být exaktní - přesná. Měla by se vyhýbat mnohoznačným přívlastkům.--Dendrofil 29. 3. 2011, 17:36 (UTC)

Mno mnohoznačný je i přívlastek moravský, neboť může odkazovat jak k jistému regionu, tak k jistým několika řekám. Stejně tak americký, britský, německý atd. atd. Znamená to, že nebudeme používat žádné přívlastky? Nebo Vám vadí jmenovitě český? --Silesianus 29. 3. 2011, 18:27 (UTC)

Nemáte zcela pravdu pane. S tím nesouhlasím. Ty moravské řeky pořád tečou na Moravě, Moravské víno dozrává na Moravě a uveďte, že moravské víno je vlastně české. Musím se smát. Ani Britský neni mnohoznačné slovo. S německým a americkým je to horší. V tom ale nechť si udělají pořádek Němci, Rakušané či německy hovořící. Američané a anglicky hovořící to myslím vyřešili následovně píší odkud dotyčný pochází (from) U.S.A. --Dendrofil 29. 3. 2011, 18:52 (UTC)

Kdy budeme přívlastek německý, francouzský, ruský vztahovat k zemi původu a kdy k národnosti dotyčného si musíme vyjasnit my čeští editoři. Němci nám v tom pořádek dělat nebudou. --Jann 29. 3. 2011, 19:21 (UTC)

Morava je název pro několik řek v Srbsku, také (aspoň dle místního rozcsetníku) nějaký horský hřbet v Albánii, takže moravský je také nepoužitelné podle Vaší logiky jako český. Britský je taktéž mnohoznačné, neboť to mohu vztahovat jak k ostrovu, tak ke Spojenému království Velké Británie, které územně ostrov velmi přesahovalo. Americký se v češtině může vztahovat na stát (USA) i na celý kontinent, německý zas jak na stát, tak na natio. Vám prostě vadí jen to český (a ano, moravská vína jsou vína česká, neb ona Morava je součástí České republiky, stejně jako kalifornská vína jsou vína americká). --Silesianus 30. 3. 2011, 05:17 (UTC)

Pane, když pominu to, že měla Británie kolonie, musím zdůraznit, že i když stále mluví o Britských ostrovech, občanech. Pořád se mluví i o anglických a skotských lékařích, vědcích, literátech nikomu to zde na wikipedii nevadí. Moravští spisovatelé, historici i skladatelé jsou díky Česko-šovinismu na vymření. Pokud tohle neuznáte, dál na Vás už reagovat nechci. Házel bych hrách na stěnu.--Dendrofil 30. 3. 2011, 14:16 (UTC)

Nemyslím, že situace u britských×anglických×skotských je taková, jak ji vykreslujete. V praxi je to myslím spíš tak, že se nejčastěji píše anglický (a ve skutečnosti se myslí britský, takže se to anglický často píše i o Skotech, Irech a dalších). Myslím, že už jsem to sám párkrát na britský opravoval - ona je totiž často ta potíž, že i když se ten který člověk třeba narodil ve Skotsku, tak značnou část své kariéry trávil třeba v Londýně - pak mi přijde označení britský nejtrefnější, zatímco skotský by bylo zavádějící. --Tchoř 30. 3. 2011, 14:51 (UTC)

Víceméně souhlasím – a velice podobně to chodilo i za císaře pána. Takový Dobrovský se narodil v Uhrách, velkou část života strávil v Čechách, ale nezanedbatelnou dobu působil i na Moravě. I z českých zemí se „na zkušenou“ se běžně chodilo do Vídně. Co napíšeme k Mendelovi? Slezsko-moravsko-dolnorakouský blablabla? A co s ostatními významnými Němci původem z českých zemí? Budeme u nich důsledně rozlišovat český – moravský – slezský, anebo ti nejsou „naši“, pročež zmíníme pouze odtažité „rakouský“? magairlín 30. 3. 2011, 16:01 (UTC)

• Trošku to zozvinu. Navrhuji psát do článků o osobnostech především to, co lze doložit. Pokud se někdo cítil Němcem, německy publikoval, a narodil se na Moravě 1840. Lze o něm napsat, že to byl autor Německy publikující autor moravského původu hlásící se k německé národnosti. O jeho občanství se lze zmínit rovněž.--Dendrofil 30. 3. 2011, 16:21 (UTC)

Je nesmysl nějak řadit osobnosti podle místa narození... Nesnáším takovéty popisky "americký XXX českého původu", když jeho praprapraprastrýc koupil v Čechách krávu. Jsem zásadně proti takovým původům. Třeba takový Sigmund Freud se narodil na Moravě, ale Sigmund Freudrozhodně nebyl. --Silesianus 30. 3. 2011, 16:50 (UTC)

Pane, vždyť popíráte, co jste napsal. Jakého tedy podle Vás byl S.F. původu? Pokud u někoho uvádí zdroje židovský původ, nemusí přece být dotyčný sám Židem. Když budu tvrdit, že Sigmund Freud byl Moravského původu jen proto, že se narodil na Moravě, těžko mi prokážete opak. Mohu tedy směle tvrdit i to, že to byl český psychoanalytik, protože se narodil na území dnešního "Česka"?!-Toť důsledek Vaší argumentace.--Dendrofil 30. 3. 2011, 17:36 (UTC)

Jak jsem psal výše (přečtěte si to ještě pro jistotu dvakrát), dle mého soudu je psát původ nesmysl. Původ navíc neoznačuje jen místo, z kterého člověk pochází, ale (dle wikislovníku) místo, kontext či charakteristiky vztahující se ke vzniku dané entity. Sigismund Freud není ani moravský, ani český psycholog, je to psycholog rakouský, psát o hlubším původu moravském/českém atd. je nesmysl, na Moravě pobyl všeho všudy tři roky... Původ má snad smysl psát jen u šlechtických/panovnických rodů (nebo obecně o nějakých rodech), né však konkrétně u každé osoby. Vaše poznámka Toto je poslední reakce na Vaše argumenty v této diskusi pane. Máte právo poslední reakce.@Silesianus je navíc velice úsměvná, já mohu reagovat na Vás klidně do alelujá, to Vy neovlivníte. --Silesianus 30. 3. 2011, 17:46 (UTC)

(s edit konfl.) Měla by se, (jako na en.wiki :-)) uvádět vždy zemi, kde dotyčný žil, což dnes obvykle vyjadřuje pojem "státní příslušnost". Doplňkově národnost. (A stejně tak i kategorizovat - prioritně podle zemí/států, paralelně a doplňkově podle národnosti.) Už jen proto, že u současných i historických osobností bývá podstatně lehčí zjistit ve které zemi žili, než jaké byli/jsou národnosti. Zdrojů uvádějících národnost je leckdy dosti málo, dokonce i u současného prezidenta Íránu je problematická... --Jann 29. 3. 2011, 17:39 (UTC)

Jsem, stejně jako Ioannes Pragensis, za to, uvádět prioritně státní občanství, případně doplněné o podrobnější charakteristiku, která má úzký vztah k samotnému článku. Jako v tomto případě: paní Ovčačíková je česká občanka, navíc je významná tím, že je spisovatelka, politička a národnosti moravské. Čili česká spisovatelka a politička moravské národnosti. Pro případné šťouraly, nebo pro ty, kteří by mohli mít potřebu zde netvořit encyklopedii, ale propagovat "moravanství", nutno zopakovat, že ono "česká" se vztahuje ke státní příslušnosti. Pokud jde o osobnosti historické, pak je nepochybné, že každá žila v nějakém státním útvaru, ke kterému měla státoobčanský vztah. Ať už to byla Velká Morava, České království, Rakouské císařství nebo Československá republika. Pokud jich zažila více, bude nutné zmínit ty relevatní, tedy ty, ve kterých žila v tom období svého života, díky kterému se stala významnou. Na závěr chci ještě říci, že prioritu občanství dávám kvůli tomu, že je to tak na wikipedii nejzažitější, ze strany uživatelů nejočekávatelnější a podle mne i nejlogičtější, protože každému je daná osoba ihned podřaditelná pod určitý společenský kontext (= stát), ve kterém žije/žila. Toť tedy můj pohled na věc. --Hustoles 30. 3. 2011, 18:30 (UTC)

Ale viděl jste už v nějaké seriózní encyklopedii hesla jako "Henryk Sienkiewicz byl ruský spisovatel", "Immanuel Kant byl pruský filozof", "Bramante byl papežskostátní architekt" (nebo jak by se tomu vlastně řeklo?), "Jiří Orten byl českomoravský básník" (nebo německý? jak vyjádřit, že svá nejvýznamnější díla napsal za protektorátu?)...? Bylo by to skutečně nejzažitější, nejočekávanější, nejlogičtější?--RPekař 30. 3. 2011, 18:47 (UTC)

RPekař má pravdu, podle logiky zastánců toho že se má uvádět státní občanství navrhuji zařadit článek Tomáš Garrigue Masaryk do kategorie Rakouští politici, rakouští filozofové. Jako rakouský občan strávil valnou část svého života.--Senimo 30. 3. 2011, 19:06 (UTC)

Nejzažitější, nejočekávanější atd. jsou tuze ošemetná kritéria a v případě historických událostí a osobností to platí dvojnásob. Jednou věcí jsou objektivní historická fakta, druhou pak jejich výklad, který se mění podle poptávky doby. Bohužel je to právě dobový výklad dějin, který vytváří tzv. „všeobecné povědomí“, tedy onen tolik opěvovaný „úzus“ (podle mého jen eufemistické označení pro šlumpáctví). Troufám si opatrně naznačit, že dobový výklad příliš zdůrazňuje vztah ke dnes existujícím státním útvarům (případně národům), zatímco zaniklé státy, jejichž občany zmiňované osobnosti skutečně byly, jsou zmiňovány spíše okrajově – což ovšem odporuje dobové realitě. Je prioritou encyklopedie, aby prezentovala fakta objektivně, nezkreslená dobovou propagandou, pročež musíme připustit, že Sienkiewicz byl skutečně polsky píšícím ruským spisovatelem, Immanuel Kant pruským filosofem, Bramante třeba architektem působícím na území papežského státu (tedy místo kostrbatého adjektiva státní příslušnost nějakým způsobem opsat). Vždyť můžeme hned jedním dechem dodat, jak to bylo s jejich národností nebo jazykem. Alternativní možností může být neuvádět přívlastek odvozený od státního občanství ani národnosti vůbec. magairlín 31. 3. 2011, 12:50 (UTC)

Tento mázor musím podpořit. Wikipedie by neměla v hodnocení zvláště historických faktů podléhat dnešnímu nebo tendenčnímu výkladu dějin. Úzus je tedy vlastně vlastní výzkum ne zjevná informace.--Dendrofil 13. 4. 2011, 03:59 (UTC)

Vytvoření SVG obrázku

Dobrý den, dneska jsem udělal blok. schéma podle [5] v programu Inkscape ve formátu SVG, a ač v kompu obrázek vypadá podle mých představ, tak když jsem ho nahrál na common tak se zdeformoval a nevím, kde je chyba, našla by se dobrá duše, co by mě poradila? --Paxan 2. 4. 2011, 10:01 (UTC)

Zkuste celý obrázek převést na křivky a nahrát znovu. V Inkscapu: "Úpravy/Vybrat vše" a pak "Křivka/Obrys na křivku". --Podzemnik 2. 4. 2011, 10:13 (UTC)

Zkusil jsem a bez výsledku :-( .--Paxan 2. 4. 2011, 10:35 (UTC)

Nejvíc problémů bývá s písmem, takže pokud chcete aby neutíkalo, musíte převést na křivku bohužel i to (objekt na křivku) zkusil jsem to udělat, ale stále mi tam zůstávají nějaké černé čtverce, jak jste je tam dostal, to fakt netuším. --pan BMP 2. 4. 2011, 11:25 (UTC)

Je to můj první pokus v SVG a je možný že jsem něco udělal špatně, přece jenom jsem použil první co jsem našel. --Paxan 2. 4. 2011, 17:00 (UTC)

To nebylo myšleno jako nějaká výtka, mě to samotného zajímalo :) Poslední dobou jsem toho na Commons z Inkscape nahrál celkem dost a prošlo klonování, ořezy skupiny křivkou a pod. (Neprošla maska a rozmazání objektů) Je třeba si uvědomit, že standard SVG je jedna věc, ale jak Inkscape, skript pro vytváření náhledů na Commons i každý prohlížeč si může některé věci dělat po svém. Hlavně že to dobře dopadlo. :) --pan BMP 2. 4. 2011, 23:59 (UTC)

Doporucuju kdyztak zkusit se optat na Commons na "graficke lipe". To, ze SVG obrazek vypadal jinak na commons nez v Inkscapu se mi uz take opakovane stalo. --Jklamo 2. 4. 2011, 17:46 (UTC)

Nějak nevidím jak se zdeformoval, takže asi těžko pomůžu. největší problémy bývají s fonty, s tím se dá poradit, ale potřebuji odkaz na obrázek na commons. Předpokládám, že je to tento a že ho již kolega z části opravil. Principem je neresizovat fonty roztažením objektu a nepoužívat textové framy. Je třeba specifikovat velikost fontu v bodech od nuly. Také je třeba specifikovat font tak, aby byl dostupný v cílovém počítači, rozhodně neponechávat defaultní "Sans". --DeeMusil 2. 4. 2011, 19:36 (UTC)

Omlouvám se za to, že jsem neuvedl o co jde...jde vámi odkazovaný. Udělal jsem to nejlíp jak jsem to uměl, ale je možný že jsem to tak udělal špatně, nechápu proč otevřen samotně v prohlížeči se zobrazí korektně, ale na stránce WIKI už ne, proto jsem myslel, že to bude v poho. Ale nyní jsem zjistil jeden tools na SVG [6], tak zkusím si nechat poradit i od něho a uvidíme jestli to pomůže, hold jsem se pustit do něčeho novýho (dřív obrázky když už tak JPG a atd...) s tím, že jsem si myslel, že to bude lepší a spíš jsem si udělal do kalhot. I tak díky za vaše rady a pokud budou další nebudu se zlobit. --Paxan 2. 4. 2011, 21:04 (UTC)

Vypadá to, že se nějaký úspěch dostavil :-), bohužel tímto končím s tvorbou SVG obrázků dočasně, nemám nyní tolik času na WIKI a tak radši budu doplňovat věci co mě jdou nejlíp. --Paxan 2. 4. 2011, 21:24 (UTC)

Označování kostelů v zahraničí

Předkládám k diskusi otázku označování článků o kostelích v zahraničí. Konkrétně jsem na to narazil v souvislosti s kostely v Paříži, popř. jinde ve Francii. Máme zde články kostel Saint-Ambroise, kostel Saint-Paul de Montmartre, kostel Saint-Louis-en-l'Île, kostel Saint-Sauveur, ale také klášter Saint-Bertin. S ohledem na skutečnost, že články o kostelích se na české Wikipedii mají standardní formát kostel svatého X. Y. (popř. s rozlišovačem označujícím lokalitu, kde se kostel nachází), domnívám se, že by i v případě kostelů v zahraničí měl být tento systém zachován. Tedy kostel svatého Ambrože, kostel svatého Pavla na Montmartru, kostel svatého Ludvíka na ostrově, kostel svatého Spasitele, klášter svatého Bertina apod., popřípadě s příslušným rozlišovašem (Paříž apod.). Má-li název kromě označení svatého (apod.) ještě bližší označení (jako je třeba v Praze kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce), mělo by se podle mého názoru také překládat, je-li to možné, ledaže by výjimečně šlo o ustálený obrat, který už si žije svým životem (mohlo by jít např. o kostel Saint-Bernard de la Chapelle, což by mohlo být kostel svatého Bernarda de la Chapelle nebo kostel svatého Bernarda z la Chapelle). Rovněž názvy dalších článků, které lze přeložit (Gare Saint-Lazare – nádraží svatého Lazara nebo nádraží Saint-Lazare, Gare du Nord – Severní nádraží, Bibliothèque historique de la ville de Paris – Historická knihovna města Paříže, Château de Madrid - Madridský zámek nebo Madridský zámek v Paříži, Petit Palais – Malý palác), by podle mého názoru měly být přeloženy. Prosím ostatní o názor. Fagnes 3. 4. 2011, 09:37 (UTC)

Vzhledem k tomu, že ani např. v průvodcích a literatuře se památky v Paříži, Londýně, Římě atd. většinou neuvádějí v doslovném překladu, bych to nepřekládala ani tady. Bylo by to hodně matoucí. U některých těch kostelů existují i zažitější české názvy, u některých by mi to přišlo jako snaha o "nosočistoplenu". A co třeba takový Tower? --Lenka64 3. 4. 2011, 09:58 (UTC)

Jsem proti násilnému počešťování. Jména a názvy by se překládat (v názvu článku) neměly. Z názvu Kostel Saint-Louis-en-l'Île je na první pohled jasné, že se jedná o kostel ve frankofonní zemi. Název Kostel svatého Ludvíka na ostrově je matoucí, nicneříkající a v Česku se téměř nepoužívá. Přeložit by se dalo ledacos, ale doufám, že se tu třeba překladu Saint-Jacques (stanice metra v Paříži) => Svatý Jakub (stanice metra v Paříži) nedočkám. --Jowe 3. 4. 2011, 10:09 (UTC)

Jako mí předřečníci jsem proti počeťování názvů, ktereé se česky nepoužívají. Ovšem, tam kde existuje používaný český překlad bych dal přednost jemu. --G3ron1mo 3. 4. 2011, 10:25 (UTC)

Já jsem taky proti násilnému počešťování (uváděná stanice metra Saint-Jacques, Notre Dame). Ale tam, kde je to skutečně jen doslovný překlad, bych to samozřejmě přeložil. A to je myslím případ většiny kostelů v Paříži, byť mezi tou většinou dost možná nebudou právě ty nejznámější historické památky. Obdobně se "počešťuje" z němčiny (katedrála svatého Štěpána (Vídeň), v originále Stephansdom), slovenštiny (kostel svaté Alžběty (Bratislava), v originále kostol svätej Alžbety (Bratislava)), polštiny (bazilika Matky Boží Bolestné Královny Polska, v originále Bazylika Matki Bożej Bolesnej Królowej Polski w Licheniu Starym), angličtiny (kostel svaté Markéty Antiochijské (Londýn), v originále St Margaret's), italštiny (bazilika svatého Pavla za hradbami, v originále basilica di San Paolo fuori le mura), bulharštiny (kostel Nanebevzetí Panny Marie (Targoviště), v originále Църква Свето Успение Богородично / Tsŭrkva Sveto Uspenie Bogorodično), ... Tak proč ne z francouzštiny? Podobné to může být i v jiných případech než u kostelů, já například tuším, že v Paříži je Lucemburská zahrada, ale že bych to hledal podle jejího francouzského názvu ... To bych asi nejdřív musel ve slovníku najít, jak se to řekne francouzsky. Fagnes 3. 4. 2011, 11:45 (UTC)

Není nic potřeba hledat ve slovníku. To řeší přesměrování. Heslo Lucemburská zahrada by mělo být přesměrováno na článek Jardin du Luxembourg. Není potřeba měnit název článku. Podobně máme už třeba přesměrováno heslo Elysejská pole na Avenue des Champs-Élysées. --Jowe 3. 4. 2011, 11:55 (UTC)

Pro kostely považuji za obvyklé používání českých názvů (ostatně stejně jako se na commons používají anglické názvy i pro kostely, kterým doposud nikdo nikdy nijak anglicky neříkal. Podstatné je, důležitější je, že kostel je zasvěcený svatému Štěpánovi, než to, jak se zrovna v tom kterém jazyce řekne Štěpán.--Tchoř 3. 4. 2011, 13:35 (UTC)

Myslím, že právě francouzské názvy jsou dost specifické a většinou se nepřekládají (je to asi i vlivem francouzštiny v minulosti). Byl bych proti, abychom psali bazilika sv. Diviše místo St. Denis. Podobně je to u italských a možná i španělských názvů – Panna Marie Aznalfarachská mi zní hrozně, Santa Maria de Aznalfarache normálně. Jirka O. 3. 4. 2011, 14:03 (UTC)

Pokud je u nás vžitější jiný název, než jaký by byl překlad do češtiny, pak má přednost onen jiný (tj. originální) název. Ale jak už jsem psal, to bude asi případ jen několika neznámějších památek. Mezi ně může patřit jistě i Saint-Denis, kdy tam to může být dáno i vazbou na název města. Turistické průvodce jsem neprohlížel, ale myslím, že u méně známých kostelů (jichž jsou ve Francii tisíce) se v Čechách nepoužívá ani originální, ani přeložený název, protože s tím člověk nepřijde běžně do styku (je to obsaženo jen ve specializované literatuře, maximálně někdy v těch průvodcích). Nevím, čím by měly být zrovna francouzské názvy specifické. A jak už jsem demonstroval, u italských názvů se to překládá. U španělštiny nedokážu říct. Jaký má k této problematice vztah otázka vlivu francouzštiny v minulosti, to netuším, a pokud je mi známo, tak u nás ten francouzský jazykový vliv nikdy příliš silný nebyl (v různých dobách byl u nás silný vliv němčiny, ruštiny, angličtiny, ... ale francouzštiny?). Jak už bylo uvedeno výše, u kostelů skutečně považuji za důležitější, komu je kostel zasvěcen, než jak se v tom kterém jazyce jméno světce řekne. Fagnes 3. 4. 2011, 15:54 (UTC)

Tower a stanice metra Saint-Denis nepřekládat. Ale to jsou v podstatě "osobní jména". Kdežto ve většině případů se název kostela skládá z označení "kostel" a ze jména světce a toto spojení není vázáno na konkrétní kostel. Třeba kostelů sv. Mikuláše je v České republice kolem stovky, ve Francii pak kolem 25 (tolik jich uvádí příslušný francouzský článek, ve skutečnosti jich asi bude mnohem víc). To, že my tomu říkáme "kostel sv. Mikuláše" a Francouzi "Église Saint-Nicolas", je vedlejší, oni tak označují i kostely v Německu, Čechách i jinde. Fagnes 3. 4. 2011, 16:03 (UTC)

Jak víte, že u nás nebyl jazykový vliv francouzštiny nikdy příliš silný? :-) Ještě moje máma chodila na klavír a francouzštinu. A babička jakbysmet. Francouzština byla jazykem vzdělanců a právě ti formovali to, čemu se říká kultura, především. Jirka O. 3. 4. 2011, 16:13 (UTC)

Kolego Fagnesi, nic ti nebrání zakládat a přejmenovávat články podle svého uvážení, pokud je jasné že je to tak správně. Podle mě je taky logičtější jména kostelů počešťovat, jen pozor u těch zažitých cizích názvů, tam bych to nechal tak jak to je. Jak psal Jowe, udělej přesměrování z českého tvaru na cizí a je to. Tahle diskuze je docela zbytečná.--Senimo 3. 4. 2011, 16:20 (UTC)

Jelikož jsem tuto diskusi tak trochu zapříčinil já, měl bych se k ní alespoň symbolicky vyjádřit tím spíš, že některé zmiňované články z fr. reálií jsem založil. Kolegovi Fagnesovi šlo spíše o to, aby byla v názvech všech kostelů jednotnost a pořádek, ale vzhledem k některým komplikovanějším názvům, se asi nepodaří nějaký definitivní úzus najít. Někdy se počeštění nabízí bez problémů, jako např. u toho sv. Ambrože, jindy by to asi tahalo (viz kostel Saint-Germain l'Auxerrois - sv. Heřman z Auxerrois?, Kostel Saint-Étienne-du-Mont - sv. Štěpána na kopci?). Řešení pomocí redirektů by bylo asi nejrozumnější, což se snažím u článků dodržovat (tedy ne zrovna u kostelů). Jinak je to samozřejmě problém i u jiných zemí, např. Německo: souběžně názvy Kostel svatého Josefa (Remscheid), Frauenkirche (Drážďany) (zde je to jasné, protože ten název je všeobecně známý), St. Martin (Amberg), Kostel ve Wies, pro Itálii zase San Frediano in Cestello nebo Kostel Orsanmichele; dokonce nesjednocené je to i v jednom a témže městě: San Martino (Benátky) i Kostel svatého Zachariáše (Benátky). V jiných wikipediích jsem také moc řešení nenalezl, např. anglická ponechává i s tím francouzským výrazem pro kostel: en:Église Saint-Bernard de la Chapelle (ale taky ne vždy), např. ho přeloží en:Church of Saint-Nicholas-des-Champs, Paris, případně zcela vynechá en:Saint Pierre de Montmartre. Polská rovněž překládá i tam, kde jiní ne: pl:Kaplica Pokutna w Paryżu, pl:Kościół św. Medarda w Paryżu, ale pl:Kościół Notre Dame de l'Assomption w Paryżu, potažmo pl:Kościół Saint Severin w Paryżu. V dalších mutacích je to obdobné. Takže nevyřešili to, zdá se, ani jinde. Redirektem se koneckonců k článku dobere každý. Rozhodně by se alepoň měla dodržovala zavedená forma "Kostel XY" (ať už se dál pokračuje saint, sankt, san, santo či jinak) a nezačínat hned zasvěcením. Co se týče jiných staveb, určitě původní název (Palais Royal) doplněný redirektem (Královský palác v Paříži). --Hadonos 3. 4. 2011, 18:21 (UTC)

Parapsychologie vs. psychotronika

Rád bych se komunity zeptal, jak postupovat při používání různé záhadologicko-mysticko-tajemno-atakdále terminologie. Konkrétně používání slov parapsychologie a psychotronika. První jmenovné je celosvětově používané slovo, kdežto druhé vzniklo čistě v Československu jako kamufláž pro ty samé věci, jelikož slovo parapsychologie vyvolává pro parabadatele nechtěné konotace. Je tedy v pořádku používat všude (úvody článků, kategorie apod.) slovo parapsychologie? --G3ron1mo 3. 4. 2011, 16:23 (UTC)

Na tohle téma nejsem znalec, ale vím že se tu před časem tyto otázky řešily, a bylo okolo toho spouta diskuzí, vášní a emocí. Tímto jsi kolego píchl do vosího hnízda.:-)) --Senimo 3. 4. 2011, 17:19 (UTC)

Jedná-li se o ekvivalentní pojmy, přičemž parapsychologie je používaná více, měla by se asi používat hlavně "parapsychologie". V kontextu článků o českých autorech řadících se k psychotronice, pak používat tu. Co se týče případné kategorizace, pro ty co se vyčleňují do psychotroniky mít vlastní podkategorii v Kategorie:Parapsychologie a Kategorie:Česko, třeba v Kategorie:Věda a technika v Česku. --Fafrin 4. 4. 2011, 12:10 (UTC)

Obé je stejné – umluvená prázdná slova. Až to dav pozná, musí se vyměnit. Proto se i psychologie v starším smyslu duchařiny musela nahradit parapsychologií (za odštěpení psychologie v dnešním smyslu), než vyvstala nutnost další výměny za psychotroniku. U hesla mem (ach ano), v seznamu buzzwordů, tam slovo psychotronika patří. V současné podobě by ten článek podle mě ani existovat neměl. Schopnosti hodné Dračího doupěte lze snad popisovat, ale shrnovat je na hromádku s cedulkou Fantastické schopnosti, to prosím ne, i kdyby existovalo hned 20 knih "Fantastické schopnosti". To už je lepší i ten Lord. Já jsem jen rád, že tady aspoň nemáme hesla enzymoterapie a Wobenzym. Panoramix 4. 4. 2011, 14:16 (UTC)

Nechal bych to volně. Důležíté asi je, aby v obou článcích o obou termínech bylo vysvětleno, že jsou kompatabilní a jak vznikly.--Juan de Vojníkov 12. 4. 2011, 05:02 (UTC)

Psychotronika nikdy nebyla totéž co parapsychologie. Obecně však vždy za totéž byla považována. Stotožnění bylo prozaické. V čem byl rozdíl? Parapsychlogie byla z pohledu psychotroniky jednoúrovňová tj. studovala především distanční vztah (interakci) člověk – člověk a člověk – prostředí. Psychotronika však dále studovala úroveň člověk - přístroj - člověk a člověk - přístroj - prostředí. A poslézé úroveň třetí jen přístroj - člověk.

• 60. léta 20. století: převažuje první úroveň, distanční vzrtah (interakci) člověk – člověk a člověk – prostředí
• 70. léta 20. století: převažuje druhá úroveň, člověk - přístroj - člověk a člověk - přístroj - prostředí
• 80. léta 20. století: převažuje třetí úroveň, přístroj - člověk

Všimněte si, že v třetí úrovni první člověk z distanční interakce vypadl. V této souvislosti se také ve vědeckém výzkumu přestává již hovořit o psychotronice. A hlavně cíle výzkumu se změnily. Česká psychotronika se pohybovala především v první úrovni a něco málo v druhé. Sovětská psychotronika se pohybovala v druhé a třetí úrovni. V Sovětském svazu bylo vždy hlavní kriterium měření. Rozsáhlý výzkum "měření člověka" byl dlouhou dobu zaměřen hlavně na elektromagnetická pole. Badatele, kteří vymysleli měřící metody a materiály určené k odstínění elektrických a magnetických polí, aby se vůbec nějaké "měření u člověka" mohlo uskutečnit byli posledními psychotroniky, po nich nastoupili již jen klasičtí vědci, kteří již o psychotronice nehovoří. Otázka: "Rád bych se komunity zeptal, jak postupovat při používání různé záhadologicko-mysticko-tajemno-atakdále terminologie. Konkrétně používání slov parapsychologie a psychotronika." Odpověď: Na Vaší otázku není odpověď? 1. Prostředí wikipedie v této oblasti neumožňuje rovnocenné nakládání s informacemi podle toho jak jsou obsaženy ve zdrojích. 2. Tyto informace a jejich zdroje jsou vždy označeny jako nevěrohodné. Z toho důvodu by vlastně ani na wikipedii neměly být.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 188.175.139.22 (diskuse)

To je lež, protože Vámi zmiňované úrovně studovala i parapsychologie. Psychotronika je prostě kamufláž šarlatánů pro zprofanovaný termín parapsychologie. To co se tady snažím řešit je lingvistická otázka, protože faktická již byla vyřešena. --G3ron1mo 17. 4. 2011, 21:07 (UTC)

Board elections

"Hello, On behalf of the 2011 Wikimedia election committee I would like to request your help in translating the election pages for this year's board election. The election coordination page with information on how to help can be found at m:Board elections/2011/Translation. Thanks Matanya 8. 4. 2011, 13:28 (UTC)

Blokování uživatelů

Zdravím komunitu a zvláště správce. Provedl jsem soukromý výzkum blokování uživatelů na W. a dospěl k názoru, že je něco špatně. Blok se stal bičem na "neposlušné" uživatele, kteří se proti němu nemohou nijak bránit. Nemohou se ozvat. Je to rozsudek bez možnosti obhajoby. Je to samorozhodnutí správců. Pokud namítnete, že jsou správci k tomuto rozhodnutí předurčení a schváleni volbami - souhlasím. Měla by však existovat možnost vyjádření potrestaného určitou formou. Například:

• omezená blokace-zablokovat možnost editovat jen diskuse nebo jen články
• omezená editace-ponecána možnost editace vlastní stránky a diskuse + vyčleněných speciálních stránek
• odložená blokace-zablokování vejde v platnost až den po rozhodnutí nebo
• možnost odvolání k nezaujaté autoritě-- zvláště u delších bloků velmi doporučuji

Předem děkuji za Váš názor--Dendrofil 9. 4. 2011, 05:30 (UTC)

Tento příspěvek patří spíše na nástěnku správců než sem. Podle mě je taková omezená forma trestu spíše věcí technických možností wikipedie. A také existují určité mechanizmy na obhájení si svého názoru. Bohužel rozhodnutí správce o blokování uživatele je většinou definitivní, a ostatní správci většinou stojí za svým kolegou, takže možnosti obrany nejsou velké. Řeší se to tak, že potrestaný uživatel napíše mail některému jinému uživateli, ve kterém vysvětlí svůj úhel pohledu na problém, a ten ho potom překopíruje na nástěnku správců nebo pod lípu, nebo k diskuzi o tom prohřešku. Pokud je někdo nespokojený s čiností správce, může ho také jednou za rok vyzvat k obhajobě funkce. Takže si myslím, že tyto páky jsou dostatečné. Wikipedie není demokracie, a proto se tu musí udržovat uržitá míra "diktatury".--Senimo 9. 4. 2011, 06:31 (UTC)

Myslím si totéž, i když jsuu nepochybně některé bloky dost sporné či značně problematické, je nutno je brát především jakožto upozornění, že člověk přiliš vybočil mimo akceptovatelný úzus víc než je zdrávo, bloky IMHO slouží přesně k tomuto účelu víc než cokoliv jiného. Tady opravdu nepanuje žádná svoboda ani demokracie, takže nelze ani nic pořádně objektivně zhodnotit - to je holt onen velký sociální experiment, kterým Wikipedie prostě stále ještě je ..., s tím nikdo z nás nic nenadělá ... MiroslavJosef 9. 4. 2011, 06:37 (UTC)

Myslím, že ani nástěnka správců není správné místo. První tři body jsou otázkou technických možností softwaru WP, tedy vývojářů, a pochybuji, že by se v dohledné době zavedly. Poslední možnost - odvolání - zde je, blokovaný se může odvolat e-mailem u správce, který ho zablokoval, a pak případně se obrátit k jinému správci. Nemyslím, že by všichni správci měli na všechno úplně stejný názor a drželi dokonale basu, takže sporné bloky mají šanci na zkrácení a už jsem mnoho takových případů viděl.--Ioannes Pragensis 9. 4. 2011, 06:41 (UTC)

Jen vsuvka: podle prvního odstavce en:Wikipedia:Blocking policy zablokovaní uživatelé většinou mohou editovat svou diskusi. --Podzemnik 9. 4. 2011, 07:12 (UTC)

Zdravím, diskusi jsem objevil až teď. Ano, v té nápovědě stojí, že možnost zakázat editaci vlastní diskuse musí správce zakázat, což by se obecně nemělo dít.

* Allow this user to edit own talk page while blocked if unchecked will prevent the blocked user from editing their own talk page, including requesting unblock. This option should not be unchecked by default; editing of the user's talk page should only be disabled in the case of continued abuse of the talk page."

Proč se to na české wikipedii obecně děje?

Senimo: Nemohl byste v této věci psát na více nevhodné místo než je nástěnka správců. Tam jsem neplánovaně diskusi k tomuhle tématu rozběhl, no a jak skončila se můžete podívat sám. Dodatečně mi ještě hrozí blok pokud se ji "rozhodnu nástěnku dlouhodobě zneužívat",ehm :) Zde je, snad, to správné místo.

Pro začátek je si třeba uvědomit, že argumenty typu "[...] člověk přiliš vybočil mimo akceptovatelný úzus víc než je zdrávo" "tohle tady nebudeme trpět" "toto je místní tradice, kterou jinde nenaleznete", atd. se dá obhájit naprosto COKOLIV, od práva první noci přes corridu, mučením nekonče. Snad se jim v této diskusi vyhneme.

Pokud teď vynechám wikipravidlo "Ignorujte všechna pravidla", problém neodvolatelných represí se dá vyřešit existujícími opatřeními, která se jen budou používat a dodržovat, a jednou nápravou.

1) Blokovat v případech popsaných v Doporučení. Pokud diskutující nesnesou ironii, správce je stejně nezachrání.

2) Neupírat blokovanému odvolání na své diskusní stránce, tak jako na enwiki.

3) Mám pocit, že jsem mezi správci nepotkal jedinou ženu, což je velmi poznat. Tady by mělo nastat to samé co jinde ve společnosti - zvýšení počtu žen v rozhodovacích pozicích, tak aby to odpovídalo alespoň jejich zastoupení ve wikipedii, když ne v životě. Byl bych pro zavedení nějaké minimální kvóty, funkce správce by měla být při jejím nedosažení automaticky nabízena - řekněme - nejaktivnějším přispěvatelkám.--81.10.189.129 12. 4. 2011, 21:38 (UTC)

Ad 2) Obraťte se na vývojáře, nastavení umožňující blokovanému editovat svou diskusní stránku zde afaik na rozdíl od en.wiki nebylo vývojáři aktivováno.
Ad 3) Obávám se, že Vám nezbyde, než přesvědčovat ženy vlastními silami, aby editovaly Wikipedii, účastnily se diskusí, kde se o něčem rozhoduje, a stávaly se správkyněmi. Jinak to nepůjde. --Reaperman 12. 4. 2011, 21:54 (UTC)

Jen upřesním - nejdříve je třeba konsenzus komunity, a teprve potom s tím jít za vývojáři.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 13. 4. 2011, 00:32 (UTC)

ad 2) Ach tak. Někdo těm vývojářům tedy musel dát pokyn vyjmout tuto část programu. Jednalo se o konsensuální rozhodnutí komunity?

ad 3) Přemlouvání a nadšení samo nefunguje, muži vždy najdou 'legální' mechanismus vytěsnění žen z rozhodujících rolí, popsáno milionkrát. Proto se kvóty zavádějí. Nabídnutí funkce správce několika zkušenějším přispěvatelkám, tak jako v parlamentech, a jinde, by byl první krok ke kompenzaci tohoto všudypřítomného fenoménu. Po obsazení pozic ženami sice může následovat znevážení těchto rolí - přesunutí rozhodovacího momentu jinam - ale to by se zas řešilo, až když by to nastalo.

Ženy, co vy na to?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 81.10.189.129 (diskuse • bloky) 20.23, 13. dubna 2011 (CE(S)T)

Pominu-li skutečnost, že nevidím problémy, ke kterým se zřejmě snažíte nabízet jakási pochybná řešení, pak zbývá ještě podotknout, že těžko můžeme zavádět kvóty, když ani nelze nijak ověřit, kdo je a kdo není žena. Jak vlastně víte, že já nejsem žena? --Tchoř 13. 4. 2011, 18:49 (UTC)

Ano, blokování je zde zneužíváno často, a to i ve sporech o obsah a tím je poškozován obsah encyklopedie. Viz kauza Destinero vs. DeeMusil. Možnost editace osobní diskuse i po bloku jasně podporuji. Ženy bych také podpořil, leč se obávám, že by se ze všech kariéristů lačnících po funci a moci přes noc staly virtuální ženy. --Kyknos (labuť stěhov 22. 4. 2011, 15:50 (UTC)

Lokační mapky krajů

Zdravím všechny. Ve středu jsem zaktualizoval lokační mapky jednotlivých okresů (např. tady), protože už několik let je jejich vymezení jiné. Problém zůstává u krajů, i zde jsou vzhledem ke změnám hranic neaktuální. Při jejich změnách by se dalo vyjít z tohoto souboru, což by mělo být jednoduché a udělal bych to sám, ale neumím pracovat s formátem .svg. Nechtěl by se toho někdo ujmout? --Hustoles 9. 4. 2011, 07:03 (UTC)

Jaké jsou v těch mapkách rozdíly? Já tam žádné rozdíly ani změny hranic nevidím.--Senimo 9. 4. 2011, 07:15 (UTC)

Změnily se hranice Vysočiny a Jihomoravského kraje (část Vysočiny do JM), a Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje (část MS do OL). --Hustoles 9. 4. 2011, 08:01 (UTC) EDIT: Je na to i zákon, změny to jsou sice relativně malé, ale vidět jsou. --Hustoles 9. 4. 2011, 09:01 (UTC)

Tak jsem nakonec udělal sám, staré moudro v tomto směru se potvrdilo :-) Není to .svg, ale už jsou ty lokační mapky konečně přesné (takové hranice platí už od 2004). --Hustoles 14. 4. 2011, 18:04 (UTC)

Liska8006 je nebo není bot?

Zdravím, nejsem si jistý jestli je možné označit tohoto uživatele (Liska8006 (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty)) za bota? Jestli ano, ví někdo, kdo ho řídí? --Jirka62 11. 4. 2011, 01:57 (UTC)

Jeho příspěvky jsou sice na jedno brdo, ale nejeví známky botovatosti (dělá maximálně 2 příspěvky za minutu, různá shrnutí, různě dlouhé pauzy mezi editacemi). JAn 11. 4. 2011, 06:29 (UTC)

Dobrý den, jsem člověk :) Mám celý život spoustu volného času, tak jsem se začal věnovat intenzivní kategorizaci, často i přes celou noc. S přatelským pozdravem. Honza K. (Praha 4) (84.42.139.103 20. 4. 2011, 13:24 (UTC)).

Dobrý den, jsem člověk :) Mám celý život spoustu volného času, tak jsem se začal věnovat intenzivní kategorizaci, často i přes celou noc. S přatelským pozdravem. Honza K. (Praha 4). (Liska8006 20. 4. 2011, 13:26 (UTC)).

Zdroje

Dobrý den, chtěl bych časem začít přidávat informace ze sešitu a zpracovaných mat. otázek od spolužáků. Bohužel ale nevím jak vyřešit ozdrojování, když v mnoha případech jde o slova učitele. Neví někdo, jak to vyřešit?--Paxan 12. 4. 2011, 12:23 (UTC)

No, těžko to můžete zdrojovat nějakými zápisky. Pokud nemáte nějakou matematickou učebnici, ze které by šlo tvrzení doložit, můžete u netriviálních tvrzení sám použít šablonu {{zdroj?}}, nebo hledat podporu v různých článcích na internetu.--Fafrin 12. 4. 2011, 13:06 (UTC)

Můžu dát citaci na učebnice, co nám propůjčuje škola, ale i učitelé nadávají, že jsou zastaralé mnohdy a nepoužitelné a ne na všechny obory máme. --Paxan 12. 4. 2011, 13:38 (UTC)

Předpokládám, že "mat." je spíš "maturitní" než "matematické", a proto bych např. upozornil na b:Maturitní otázky z literatury a další podobné, kde se takovéto zápisky využijí velmi dobře.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 4. 2011, 13:17 (UTC)

Ano, jedná se o maturitní otázka (omlouvám se za zkratku). Studuju elektro školu, takže z literatury toho moc nemám. Proto bych spíše založil jiný obory když bych doplňoval. Spíše mě jde o doplnění informací do článků, kde je mnohdy informací velmi pomálu (pocítil jsem to při tvorbě dokumentace). --Paxan 12. 4. 2011, 13:38 (UTC)

To jste mne nepochopil úplně správně. Myslel jsem tím, že na Wikiknihách lze takové maturitní otázky (z jakéhokoliv oboru) zpracovat velmi dobře. Např. k elektru tam leccos je a určitě se toho dá hodně doplnit.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 4. 2011, 13:46 (UTC)

Tak doplnit se dá vždycky něco, jenom nevím jak moc bude v mých silách k WIKI, doplňovat ještě na WIKIBOOK, i tak díky za typ :-). --Paxan 12. 4. 2011, 19:20 (UTC)

Mám ještě jednu otázku, když by nastala situace, že bych doplnil nějaký info (sešit, maturitní otázky) a neměl zdroj (na netu by nebylo nic vhodného) a někdo by po mě chtěl dodání zdroje, jak to mám řešit v tom případě? Zvlášt pokud by šlo třeba o laika a tím pádem by nevěděl, jak to je. --Paxan 12. 4. 2011, 14:18 (UTC)

Wikipedie:Zdroje jste studoval? V zásadě každé rozumné a pravdivé informace jsou dobré. A raději než nepřesné či nepříslušející zdroje zdroje žádné. Pokud po vás někdo bude chtít zdroj, který nemáte, tak prostě nemáte. Spornou informaci je možné při nejhorším odložit na třeba diskuzní stránku článku, aby se neztratila, třeba k ní někdo časem zdroje dodá.--Fafrin 12. 4. 2011, 16:01 (UTC)

Děkuji za jednoduché vysvětlení :-). --Paxan 12. 4. 2011, 19:22 (UTC)

Muj nazor je -- ale prosim opravte mne, pokud je spatny -- ze informace, ktere jsou zcela evidentne pravdive a dohledatelne (to, co se uci ve skolske matematice) muze na wikipedii kdokoliv v rozumne forme pridavat bez referenci. Kolik mame pahylu, kde zadna reference neni? Casem nekdo reference doplni. Kdyz nekdo zpochybni vyznmnost, terpve potom je na case zdroje bud doplnit, anebo clanek smazat. Mam pocit, ze u matematiky je casto vetsi problem spis absence encyklopedickeho stylu nez absence zdroju.. Franp9am 14. 4. 2011, 08:37 (UTC)

Zpochybňování vědeckých autorit na české wikipedii

Není mi jasné proč a nebo za jakým účelem jsou s naprostou samozřejmostí zpochybňovány vybrané vědecké autority na české wikipedii. Mám dojem, že díla a citace národních a mezinárodních vědeckých autorit můžou být na wikipedii zveřejňovány. Příkladem je např. akademik Kaznačejev, který je uznávaným vědcem ve výzkumu vztahu člověk a prostředí, člověk a elektromagnetické pole apod. informace od něj jsou z wikipedie v hesle elektromagnetická zbraň mazány. Žádám komunitu wikipedistu, aby přehodnotila svůj postoj.--HomoErectus 14. 4. 2011, 16:22 (UTC)

Wikipedie je seriózní encyklopedie, výplody chorých mozků budou vždy podrobovány revizi. --Hustoles 14. 4. 2011, 18:04 (UTC)

Na základě jakého zdroje dospíváte k pojmu choré mozky.--HomoErectus 14. 4. 2011, 19:46 (UTC)

To by zajímalo i mě, na základě čeho dospěl kolega Hustoles k tvrzení, že obsah toho článku je výplod chorého mozku? A jak poznám, která encyklopedie je seriózní, a která neseriózní? To je vlastní výzkum?--Senimo 14. 4. 2011, 19:57 (UTC)

No comment. --Hustoles 14. 4. 2011, 20:32 (UTC)

Duchaplná odpověď, takže argumenty asi žádné nejsou?--Senimo 14. 4. 2011, 20:42 (UTC)

Kde jsem podkal nejvíc chorých mozků asi tušíte. Informace o V.P. Kaznačejev:

• 1971 – 1980 Předseda Sibiřské pobočky sovětské akademie věd
• 1971 – 1990 Vedoucí institutu klinické experimentální medicíny sibiřské Akademie lékařaských věd
• 1992-1998 vedoucí ústavu obecné patologie a eklogie člověka
• po 1998 poradce Vědeckého centra klinické experimentální medicíny
• specialista na informační procesy v biologických systémech
• specialista na výzkum interakce člověka a vnějším prostředím, dálkových mezibuněčných interakcí, některých dálkových interakcí mezi lidmi, práce na biologických formách informace spojených s funkcemi fyzických elektromagnetických polí
• autor 800 vědeckých prací
• nositel řady národních a mezinárodních vědeckých ocenění

Zdroj: http://www.peoples.ru/medicine/pharmaceutics/vlail_kaznacheev/

Problém je v tom, že článek nepojednává o p. Kaznačejevovi, ale o EMG zbraních, tedy je potřeba tzv. "psychofyzické zbraně" doložit věrohodnými zdroji – odbornou literaturou, která je bude citovat (WP:VZ), jedná se o pokračování Wikipedie:Diskuse o smazání/Psychoelektronické ohrožení demokracie, kde jste s "psychofyzickými zbraněmi" neuspěl, tak je hodláte propašovat do Wiki jinou cestou. Mimochodem jak známo i vědecké autority mohou publikovat v pochybných periodicích naprosté nesmysly. --Kacir 14. 4. 2011, 20:39 (UTC)

Problém je v tom, že se mažou ozdrojované části článku, pokud vím tak u sporných věcí se dává šablona chybí zdroj, nebo ověřit, ale neřeší se to okamžitým smazáním. Já tam ty zdroje vidím, a že jsou v ruštině neznamená, že nejsou věrohodné.--Senimo 14. 4. 2011, 20:50 (UTC)

Prosím se nejdříve seznámit s historií, tohle už vyřešil odkazovaný DOS, stránka vznikla přesunem ze smazaného "Psycholelektronického ohrožení demokracie" [7] a úvodní pasáž, která také pojednávala o "psychofyzických zbraních" odk. byla odstraněna [8]. Žádné nové WP:VZ se neobjevily, takže nemá smysl opět označovat šabl. Fakt. Stále stejná písnička: "zkoušet se to musí... " --Kacir 14. 4. 2011, 21:11 (UTC)

V posledních 10 letech se strategie obrany Ruska změnila, což činí problémy Spojeným státům. Psychofyzické zbraně přichází z komplexní přestavbou ruských ozbrojených sil. Po druhé světové válce byla studená válka ve znamení jaderných zbraní. Klasické jaderné zbraně ničily vše aniž by vybíraly předmět ničení. Specialisti je záhy upravili, aby ničily především lidi, živé tvory a předešlo se tak materiálním škodám, vznikla neutronová bomba. Rozsáhlý arzenál elektromagnetických zbraní si rovněž vyžádal obdobnou upravu, vznikly psychotronické zbraně. Vypadá to, že již z toho názvu samotného se Vám dělá zle. CSL zveřejňuje neutajované studie (utajované tvoří zpravodajské informace, které se nezveřejňují) např. od prof. Timothy J. Colton: Informační válka v ruském pojetí, Mysl nemá firewall.

Виктор Анатольевич Солнцев: teoretik a konstruktér EM - psychofyzických zbraní, ukázky teoretické práce, 2, 3

Je rozdíl mezi výrobou atomové bomby, popř. neutronové bomby a elektromagnetickou zbraní, popř. psychofyzickou zbraní. Ten rozdíl spočívá v tom, že vyrobit první nemůže každý člověk a dokonce ani každý stát, kdežto pro výrobu druhé to neplatí vyrobit ji může téměř každý, teorie, měřící technika i technologie je běžně dostupná. V tom spočívá pochopení psychoelektronického ohrožení demokracie od Babáčka, nebo německý mikrovlnný teror od Munzerta, nebo v rusku informační nezávislosti 21. století od badatelů MAKBP. Jeden vybraných princip technologie psychofyzických zbraní - черенковский механизм - využívá ho psychotronický generátor Smirnova, Chápání psychotroniky v rusku: není považována za vědu, je považována za formu metodologie a technologie přístupu ke studiu člověka a jeho interakcí s ostatními lidmi a okolím, někteří badatelé hovoří o technotronice, někteří o psychofyzické problematice, někteří o psychotechnologii a někteří o psychotronice.[9] Tedy nejedná se o psychotroniku pana Heřta.

(Ukrajina) současná speciální technika, na str. 27 psychotronické zbraně a jejich chápání.

Jak uvádí generál ve výslužbě Генерал-майор запаса Федеральной службы охраны РФ Борис РАТНИКОВ byl Kaznačejev zapojen do výzkumu psychotronických zbraní. (Jeho práce souvisí v tomto směru i s rozvojem kosmobiologie a životem organismů v různých fyzikálních podmínkách).

Výchozí předpoklady existence a působení psychotronických generátorů: Grinčenko Гринченко Сергей Николаевич teoretické předpoklady a modelování, Sitko Ситько distanční interakce v milimentovém pásmu EM vln, kmitočty lidských orgánů

Číslo revize

Když už se mi objeví ono známé: V tomto článku je použit překlad textu z článku xyz na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno) Šablona V tomto článku byl použit překlad textu z článku na Wikipedii . požaduje zadat hodnotu do parametru "revize"!. proč mi tam neskočí automaticky nějaký odkaz na permanent link toho článku? Nšlo by to udělat robotem? Děkuji, --Svajcr 15. 4. 2011, 05:29 (UTC)

Každá editace článku vytváří jeho "unikátní obsah," proto se překladová šabl. vztahuje vždy k jedné konkrétní revizi, ze které bylo čerpáno. Následující hodinu už může cizojazyčný článek vypadat úplně jinak, ale šablona stále odkazuje na revizi, která byla předlohou překladu. Které číslo použít do revize, uvádí {{Překlad}} v sekci "Parametry". --Kacir 15. 4. 2011, 06:56 (UTC)

No však to myslím tak, že by po mém prvním uložení stránky (nebo prvním náhledu) robot doplnil právě tu aktuální revizi.--Svajcr 15. 4. 2011, 07:26 (UTC)

Předpokládám, pokud by to bylo možné, tak by takovou věc vývojáři už udělali, ale v tomto směru nejsem kompetentní. --Kacir 15. 4. 2011, 07:35 (UTC)

Strojové doplnění čísla revize se diskutovalo už dříve, vhodně naprogramovaný robot by dokázal i hodně zpětně najít číslo revize, která byla aktuální v době vašeho uložení, ale nese to s sebou riziko, že ještě před vaším uložením stihne někdo na jinojazyčné Wikipedii článek uložit v jiné podobě, v horším případě ve verzi zvandalizované nebo sporné. Pouze autor ví, z které revize čerpal; i když si odmyslíme vandalismus nebo spor o obsah, nemusí to být nutně verze aktuální v okamžiku ukládání, autor české verze mohl tři dny překládat týden starou verzi a nemusel během té doby sledovat, jestli se článek na jinojazyčné Wikipedii nějak změnil. --Milda 15. 4. 2011, 07:48 (UTC)

Přesně tak. Typicky si cizí stránku zkopíruju, rychleji nebo pomaleji přeložím, doplním, upravím, a pak teprve vytvořím český článek. To obvykle nějakou dobu trvá a verze, ze které jsem vyšel, už nemusí být úplně aktuální.--RPekař 15. 4. 2011, 08:00 (UTC)

Neustálá sitenotice

Nevím, jestli jste si toho všimli, protože hodně z nás zalogovaných uživatelů má sitenotice skrytá, ale neustále na české Wikipedii visí nějaké oznámení (týdny i měsíce) a když je jedno odstraněno (Ceny za rozvoj Wikipedie), další skoro hned následuje (reklama na Open Source Conference). Obyčejní čtenáři, kterých je většina, nejsou přihlášeni a tudíž nemají možnost toto oznámení jednoduše skrýt. Oznámení se jim zobrazuje na všech stránkách a po několika dnech to musí obtěžovat, protože si to už přečetli 100krát.

V minulosti se toto už řešilo a někdo technicky zdatnější psal, že toto není zatím možné vytvořit s křížkem, který by oznámení zavřel (nepočítám používanou variantu, kdy po kliknutí na křížek to napíše, že se mám přihlásit a zaškrtnout udělátko v nastavení, které oznámení nechá skrýt, což normální čtenář neudělá a spíš ho to ještě zmate). Prosím ty technicky zdatnější, jestli by se mohli podívat, zda-li je stále nemožné vytvořit jednoduché tlačítko ke skrytí oznámení.

Pokud by se to nepovedlo, navrhuji, aby podobná dlouhodobá oznámení (jako Ceny) byla vložena pouze na hlavní stranu v podobě boxu. Oznámení podobná tomuto současnému by buď neměla být vůbec nebo by měla být na velmi krátkou dobu (ne týden) a také by nejspíš neměly odkazovat na externí stránky. Wikimedia Česká republika je sice nezisková organizace podporující projekty Wikimedia Foundation, ale je to pořád reklama, a odkaz na Open Source Conference je naprosto nevhodný na hranici komerční reklamy. Takovéto oznámení prostě nepatří do sitenotice, ale Pod lípu.--Sevela.p 16. 4. 2011, 09:11 (UTC)

Já bych se jen zeptal, jestli někdo neví, proč se sitenotice nedělá přes MediaWiki:Sitenotice? --Podzemnik 16. 4. 2011, 10:40 (UTC)

Asi pro to, že se o to stará nadace a tak se to řeší na Metě. Nadace jen udílí povolení, aby na národních projektech viselo něco jiného.--Juan de Vojníkov 22. 4. 2011, 05:54 (UTC)

Souhlas. Má aspoň za tuhle křiklavou reklamu Wikimedia ten stánek zadarmo? --Lukax 17. 4. 2011, 18:19 (UTC)

jakej stánek?--frettie.net 17. 4. 2011, 18:23 (UTC)

„Wikimedia Česká republika vás zve 19. dubna k návštěvě svého stánku na konferenci Open Source Conference v Praze.“ --Lukax 17. 4. 2011, 18:43 (UTC)

Nevíte, kde se dá zjistit, kdo ty bannery dělá? Našel jsem kde, ale není tu žádná historie. Nevím komu mám adresovat dotaz. A pro představu, že se na projektech v jiných jazycích takováto oznámení/reklamy skoro nepoužívají, se podívejte sem.--Sevela.p 18. 4. 2011, 16:35 (UTC)

Tak určitě za tím stojí někdo z pobočky, resp. Danny B. --Podzemnik 18. 4. 2011, 17:12 (UTC)

Pavle, taky myslím, že to bude Danny.--frettie.net 18. 4. 2011, 19:07 (UTC)

Je to Danny B. Ten vám podá i více informací.--Juan de Vojníkov 22. 4. 2011, 05:54 (UTC)

Taky bych se obával, že to bude Danny B., tzn. že se změnami v zásadě nepočítejte.--DeeMusil 22. 4. 2011, 06:23 (UTC)

Souhlasím s tebou, určitě by to chtělo nějak vyřešit. Jinak si taky myslím že se jedná o Dannyho (a o koho jiného že). A ještě něco jsem našel tady --Draffix 18. 4. 2011, 20:16 (UTC)

A navíc: neměli by nás zvát UŽ DNES na akci, která je JIŽ ZÍTRA, místo toho, aby nás zvali JIŽ ZÍTRA? --18. 4. 2011, 21:46 (UTC), Utar

A dnes tu máme další nové oznámení na 14 dní, opět s reklamou na nějaký veletrh. Dannymu jsem již psal. Prosím všechny, aby se k tomuto nějak vyjádřili (vadí/nevadí/jemitofuk).--Sevela.p 20. 4. 2011, 13:31 (UTC)

Nevadí --Silesianus 20. 4. 2011, 13:35 (UTC)

Neva, pokud to není olbřímí jako onehdá Jimbo JAn 20. 4. 2011, 14:12 (UTC)

Vadí.--Zdenekk2 21. 4. 2011, 19:27 (UTC)

Klidně bych to nechal na rozhodnutí pobočky, pokud tam nebudou cpát nějakou soutěž, kde budou nabízeny články o produktech sponzorů k napsání či vylepšení, nebo něco podobného.--Tchoř 21. 4. 2011, 20:22 (UTC)

Vadí. Pokud tu chceme mít reklamu, tak to prosaďme otevřeně a netvařme se, že tyto reklamy reklamami nejsou. --ŠJů 22. 4. 2011, 03:24 (UTC)

Rozhodne vadi. Normalne je mam skryte, ale treba pri prohlizeni na Kindlu (ktery si prihlaseni nepamatuje) mi to dosti hybe zluci (zvlaste kdyz je v oznameni neco ne prilis duleziteho).--Jklamo 22. 4. 2011, 04:01 (UTC)

Vadí mně to. Pro sdělení důležitých informací můře sloužit ikonka, na kterou by pokliknul ten, kdo chce tyto zprávy číst. Mohla by třebas být žlutá, pokud je zpráva aktuální ten den a blikat v případě opravdu důležité urgentní zprávy možná...--Dendrofil 22. 4. 2011, 04:43 (UTC)

Osobně nevadí. Ale všichni registrovaní uživatelé by měli mít možnost si ji jednoduše vypnout stylem "nezobrazovat až do další sitenotice". Danny myslím jednou vysvětloval, proč to v některých případech nejde. Pokud to skutečně nejde, je třeba tyto sitenotice časově omezit (třeba na 5 dní). Chápu, že za těchto podmínek to ostatním může vadit. --Packa 22. 4. 2011, 05:49 (UTC)

Mám stejný názor jako JAn. Jirka O. 22. 4. 2011, 07:02 (UTC)

Vadí a vadí mi autokratická monopolizace určitého prostoru bez diskuze navíc ve spojení s reklamou, která je tu neustále a ne výjimečně. --Elm 22. 4. 2011, 10:15 (UTC)

Vadí. Také tu reklamu považuji za otravnou a nehoráznou - začínám mít pocit, že se tu určitá sorta lidí snaží využít Wikipedii k osobnímu prospěchu. Do Wikipedie jsem investoval mnoho sil a nechci aby byla takto zneužívána bez jasného konsensu komunity. --Kyknos (labuť stěhov 22. 4. 2011, 15:33 (UTC)

Pokud není možnost jednoduchého skrytí křížkem a to i pro neregistrované, tak vadí. — Jagro 22. 4. 2011, 15:47 (UTC)

Když uvážím ta kvanta nenahraditelných vlaječek, které mě otravují život v tolika článcích na wiki, připočítám k tomu ještě hromadu dalších rádoby užitečných ikonek (kam se podíváš), spoustu nesmyslných navboxů, které zaplácávají přenosovou kapacitu nejen mou, a reklamu na portály kde se dá, tak jedno oznámení navíc v horní části obrazovky už mě opravdu nevytrhne. Přestože bych uvítal, kdyby pobočka využívala více jiných kanálů pro informování nás, plebsu, nepůsobí mi ta oznámení žádná traumata, kvůli kterým bych se musel dožadovat jejich odstranění. --Reaperman 22. 4. 2011, 19:47 (UTC)

Velice trefná poznámka, s těmi vlaječkami, navboxy a portálspamem. Z hlediska nevyžádaného obsahu se jedná i podle mého názoru o větší problém.--Tchoř 22. 4. 2011, 22:09 (UTC)

Naopak, je to úplně mimo. Kdyby bylo po mém, nebyly by tu pahýlové šablony. Kdyby bylo po vašem, nebyly by tu navboxy. OK. Teď už je jen otázkou dospělosti smířit se s tím, že ostatní editoři budou mít jiné názory a až se věc dohodne, je třeba ji respektovat, popř. čas od času přednést nový argument. Frustrované lkaní „né, vy mě neposloucháte a já mám přitom tolik pravdu!“ není zajímavé poslouchat, zvlášť v tématu, který se netýká toho, že vás někdo neposlouchá, ale toho, že se prominentní kus stránky bez dohody zaplácnul odkazy na cizí weby.

Respektive, to s tím „není zajímavé“, to tak úplně nemyslím: velmi mě fascinuje, že ještě dnes někdo víc želí přenosové kapacity, než zobrazovaného místa. „Navíc v horní části obrazovky.“ :-) --Lukax 23. 4. 2011, 12:39 (UTC)

Nevím o tom, že by portálspam, navboxy a vlaječky vznikly až po nějaké dohodě (byť o tom portálspamu se posléze dohadovalo). S těmi pahýly máte pravdu, na ty jsem ve výčtu zapomněl :). A přenosová kapacita je problém i dnes, ale nikoliv jediný. A konkrétně například zobrazování sitenotice je myslím snazší vypnout než vypnout zobrazování vlaječek. Nebudu tu rozebírat další problémy ostatního nevhodného obsahu (navboxů, portálspamu, vlaječek), protože o tom tato diskuse není. Jen konstatuji, že v tom moři balastu, které tu máme, je vypnutelný řádek s informací o pobočkové činnosti menším z problémů. --Tchoř 23. 4. 2011, 13:48 (UTC)

@Lukax: Pozoruhodné, to by šlo formulovat jako další ze zákonů Wikipedie: „Čím podrobněji zdůvodníte svůj názor v diskusi, a čím více uvedete předpokladů pro svůj názor, tím spíše se toho chytne někdo, kdo zastává jiný názor, a obviní vás z off topic, nepochopení podstaty problému nebo prostě jen trollování.“ Mimochodem, zrušení šablon pahýlů prosazuji už léta. OK. Teď už je jen otázkou dospělosti smířit se s tím, že ne o všem rozhodují skupinky wikipedistů, ale o něčem rozhodují její vlastníci, tedy nadace, a ta se nikoho ptát nemusí. A pokud to nevadí nadaci, tak si sice můžeme stěžovat, pokud je to tedy ta nejzásadnější věc, co nás momentálně trápí, ale těžko tu můžeme někoho obviňovat ze zneužívání sitenotice bez dohody. --Reaperman 23. 4. 2011, 18:06 (UTC)

Prosím Vás, co to je ten portálspam? Má to snad být hanlivé označení portálů? Díky za vysvětlení. --Hustoles 24. 4. 2011, 15:37 (UTC)

Odkazy na portály z konce každého článku, co se tématu portály byť jen okrajově dotýká... JAn 24. 4. 2011, 18:31 (UTC)

Hanlivé označení všech odkazů na portály skupinkou wikipedistů, kteří se dosud nesmířili s jejich existencí. --Jowe 25. 4. 2011, 18:57 (UTC)

Trefné označení skutečnosti, že se reklama na portál vnucuje čtenáři často v tisících článků, přestože portály jsou obsah druhořadé kvality, který navíc obvykle s daným článkem souvisí poměrně málo. --Tchoř 25. 4. 2011, 19:20 (UTC)

Pak je potřeba se sitenotice zatočit stejně důrazně jako s portály a sitenotice eliminovat do maximálně nevýrazného jednořádkového provedení. Nehledě na to, že sitenotice nepřináší žádnou informaci k článkům a vůbec s nimi nesouvisí. --W.Rebel 25. 4. 2011, 19:40 (UTC)

Takže Vaše hanlivé označení něčeho, co se Vám nelíbí. Díky za vysvětlení, myslel jsem si to. Ale, a teď budu asi trochu troufalý, nebylo by lepší o tom psát objektivněji? Třeba se pletu, ale, třeba, se domníváte, že všem wikipedistům toto pojmenování postupně vnutíte a tím časem docílíte zrušení všech portálů ... ? Pokud se pletu, přijměte moji omluvu. --Hustoles 26. 4. 2011, 20:36 (UTC)

Portály a jejich problémy mi zase tak nevadí, pokud nezasahují do článků. Co mi skutečně vadí je portálspam, tedy masivní cpaní odkazů na portály do článků. To s tou omluvou moc nechápu, protože kdyby někdo usiloval o zrušení portálů, rozhodně bych v tom nic zavrženíhodného a urážlivého neviděl (popravdě řečeno, asi by to vyváženosti a kvalitě Wikipedie prospělo). Nicméně já do boje za rušení portálů energii investovat nehodlám. To spíš za zrušení portálspamu, ale ani to nemám v žebříčku priorit nijak vysoko. --Tchoř 26. 4. 2011, 21:31 (UTC)

Omluva měla být za to, že jsem Vás podezříval z toho, že používáte toto slovo schválně, aby jste právě ty odkazy na portály všem znechutil. Je to přece jen něco jiného, než navboxy, nebo vlaječky, že. A musím uznat, že je docela chytlavé :-) --Hustoles 27. 4. 2011, 16:58 (UTC)

Před zbrklými odsudky o reklamě apod. doporučuji každému, aby se zamyslel nad tím, co je cílem těchto oznámení. Pokud má Wikipedie růst (kvantitou i kvalitou), potřebuje nové editory, kteří se budou věnovat dosud nedostatečně pokrytým tématům nebo jen nahradí postupně odcházející starší přispěvatele. Prezentace Wikipedie na výstavách, konferencích a dalších akcích je vhodným způsobem, jak nové editory získávat. Kdo z vás, kteří zde tato oznámení šmahem odsuzujete, jste na stánku české pobočky Wikimedia byli, kdo jste s příchozími lidmi komunikovali, ukazovali jim, jak se dá Wikipedie editovat, vysvětlovali? Bylo by škoda o tom nedat vědět. Pro registrované uživatele byla vytvořena možnost si aktuální oznámení vypnout pomocí „udělátek“ (pokud to u konkrétního oznámení nejde, oznamte to jako chybu na Nástěnce správců, protože správci mají možnost editovat udělátka). --Milda 22. 4. 2011, 06:34 (UTC)

Já max. dvouřádkové oznámení týkající se dění kolem Wikipedie naopak vítám a ostatní prosím o toleranci--Zákupák 22. 4. 2011, 07:25 (UTC)

Souhlasím s Mildou. Proto je IMHO zcela v pořádku třeba o probíhajících cenách za rozvoj, ale nevidím sebemenšího důvodu upozorňovat třeba na výstavy – tam otáčíme, kdo propaguje co. Na výstavě propagujeme Wikipedii, aby lidé, co jsou na výstavě, navštívili Wikipedii. Není ale důvod na Wikipedii propagovat výstavu, aby lidé, co jsou na Wikipedii, navštívili výstavu. --Mormegil ✉ 22. 4. 2011, 07:53 (UTC)

OK, ale fungují ostatní pobočky taky tak, že v tom, co je a co není přijatelná reklama rozhodují nejen za komunitu, ale i bez jejího vědomí? (Není to řečnická otázka. Opravdu mě to zajímá. Orientujete se v tom někdo, prosím?) --Lukax 22. 4. 2011, 07:53 (UTC)

Sitenotice jsou veskrze otravné. Sitenotice ale odhalují smutnou pravdu tady na Wikipedii a ukazuje na nefungující komunitu. Požadavek ať si o prostoru na sitenotice jen rozhoduje pobočka ve mě vyvolává zděšení - je to jasný signál komunitě - nerozhoduješ o tom, jak Wikipedie vypadá – o tom rozhodnou "profesionálové". Pobočka rozhodne, Danny B. sitenotice vlepí a komunita si může jít pískat. Já důrazně žádám, aby o tomto projektu rozhodovala pouze komunita jeho přispěvatelů a každý návrh na sitenotice musel obdržet schválení od komunity. Chápu, že si nadace něco vlepí, přeci jenom oni to vše umožňují a občas potřebují pomoc, ale přeci si nemůže pobočka říci - tady na české Wikipedii máme prostor, kde názor komunity není brán vůbec na zřetel a o tom prostoru rozhodujeme jen my. --Elm 22. 4. 2011, 10:15 (UTC)

Já jen dodávám, že za mého působení v radě sdružení se o této věci vůbec nejednalo, a to ani v rámci diskuse (čímž ale nechci říct, že pokud by se jednalo, že bych nějaké upoutávky nepodpořil). Nepropaguje-li se tu nějaký vnější subjekt, nevídím vtom afront proti pravidlům Wikipedie – samozřejmě pouze v případě, že by tu nebyl jasně převažující konsensus upoutávky zlikvidovat (což se mi zatím nezdá). Obecně si myslím, že Mormegil asi udeřil hřebíček na hlavičku. Jirka O. 22. 4. 2011, 11:14 (UTC)

Myslím, že by měl být jasně převažující konsenzus o upoutávkách a pokud není neměli by být ani upoutávky. Upoutávky se zdá vadí velké skupině lidí, některým jen některé atd. ale to jen potvrzuje můj návrh, aby každé sitenotice bylo předem schváleno komunitou, protože jinak si tam může Danny bez komunity nandat cokoli. Výše odkaz na metu imho myslím dokazuje, že cs wiki má primát v nadužívání sitenotice a to je problém, který by měla komunita regulovat, protože se propagace WM CZ a její propagační akce vymkli naprosto kontrole komunity a zahlcují už ve velkém Wikipedii. A nakonec je to reklama na nějaký veletrh na nekomerčních projektu, což je další škraloup v činnosti pobočky, která s reklamou nemá zjevně vůbec žádný problém. --Elm 22. 4. 2011, 11:24 (UTC) Nakonec co my víme jestli nekšeftuje pobočka s pořadatelem veletrhu, že za reklamku na veletrh na jednom z nejnavštěvovanějších webů nedostane WM CZ stánek zdarma a pivko a párek k tomu? --Elm 22. 4. 2011, 11:28 (UTC)

Myslím, že nevíte, o čem mluvíte, takže ten párek ani nemá cenu komentovat. Za práci v pobočce jsem nedostal ani korunu a zatím jsem do ní naopak investoval čas i peníze (za telefony, členské příspěvky i za malé pohoštění účastníků valné hromady u mě doma) :-) Ale stejně budete opakovat, že tady něco řídíme a někde stranou si do pokladničky házíme koruny, k nimž jsme se dopracovali prostřednictvím cizí práce (wikipedistů). Kdo chce věřit, ten uvěří, kdo nechce, bude zde stále vidět spiknutí. Jirka O. 22. 4. 2011, 11:48 (UTC)

Pobočka je super věc a velká většina editorů si té práce jistě váží. Byl by ale problém říct „tady jsme se dohodli s vystavovatelem, že nám dá do programu velkou upoutávku na náš stánek a my mu za to na dva týdny dáme tuhle reklamu“?

Rozumějte, jsme v Česku. Tady se libovolně bohulibá organizace do pěti let rozvrátí zevnitř, altruisti odejdou a zůstanou lidi opojení pocitem, že toho udělali hodně a teď mají nárok na to dělat spoustu řekněme nealtruistických věcí. Přijde mi proto praktické -- dokud jste z těch prvních generací -- nastavit mechanizmy, které umožní komunitě minimálně prověřovat, co kutíte. --Lukax 22. 4. 2011, 15:05 (UTC)

Prostě se mi tedy nelíbí říkat „někdo nám věřit bude, někdo ne, my s tím nic dělat nemůžeme“. To je nebezpečná nepravda, kterou lze popřít libovolnou otevřenost a kontrolu. --Lukax 22. 4. 2011, 15:10 (UTC)

Jedinou cestou je, a už jsme se o tom s předsedou Juanem de Vojníkov vícekrát bavili, otevřít interní wiki sdružení i nečlenům, aby bylo vidět, co děláme (snad kromě některých smluv, kde si dárci přejí zůstat v anonymitě, skutečně není co tajit). Já sám jsem všemi deseti pro otevřenost a tato debata může být podnětem se o tom bavit třeba hned na příští radě. Jinak ad zůstanou lidi opojení pocitem, že toho udělali hodně: současná rada působí v čele sdružení od valné hromady v lednu tohoto roku a v současném složení dokonce od dubna, já sám jsem před rokem ještě ani nebyl členem sdružení a před lednem jsem vůbec netušil, co všechno se ve sdružení děje. Z pěti současných členů rady byl pouze jeden (Milda) v nějaké z minulých rad. Jsme nováčci a nikdo z nás není myslím zatížen minulostí. Upoutávky jsme vůbec neřešili, není to věc, kterou rozhoduje či nějak určuje rada. Jirka O. 22. 4. 2011, 15:40 (UTC)

Sitenotice tu nemá pod kontrolou komunita a komunita jen žasne, co že zas tu pobočka za jaký setkání na nějakém veletrhu, který tu dostává tak velký prostor pro prezentaci. Co je za tak velkou konspiraci považovat reklamní prostor na Wikipedii za tržně cenný se kterým by člověk s obchodnickým duchem mohl kšeftovat, to nevím. Kdo to sdružení řídí to by mě zajímalo, Rada neřeší upoutávky "Wikimedia Česká republika vás zve"... Tak kdo to řeší? To je jen na jednotlivci, co se nám prskne nahoru za banner dle vlastního uvážení? Tak to se není čemu divit, že jsme se dostali tam kam jsme se dostali. --Elm 22. 4. 2011, 18:11 (UTC)

Předpokládám, že to Danny B. nedělá pro zkázu Wikipedie. Nejspíš si představujete pobočku jako nějakou hierarchickou organizaci, což vzhledem k tomu, že jsme vyšli z Wikipedie, nejsme. Já se osobně přikláním k Mormegilovu stanovisku, už jsem to i řekl, a na bannery mám jinak asi stejný vliv jako vy – na metě se nepohybuji, kontakty s jinými pobočkami si jako nová rada teprve budujeme. Je-li upoutávka takový problém, že to bude dělat na wiki zlou krev, nevidím důvod, proč by rada neměla zasáhnout a jejich užívání nějakým usnesením přímo limitovat (neboli zabránit jejich nadužívání). Jirka O. 22. 4. 2011, 18:37 (UTC)

@Elm: panejo...to jsou zase výblitky...koukat na neověřené obviňování ostatních člověkem, který má většinu editací na úrovni typa a revert, mne obtěžuje více, než větička v záhlaví upozorňující na nějakou akci. Zvláště když se chováte, jako byste wikipedii financoval a založil 50% článků. --Lenka64 22. 4. 2011, 18:56 (UTC)

Musíte si připadat velmi povýšeně. Jste jistě lepší - zatímco já póvl revertuji a dělám typa (jak odsouzeníhodné!) - na rozdíl od Wikipedistky s velkým W před kterou se všichni skláníme. Je však symptomatické, že nevidím ve vaší polemice žádný argument. P.S. Kdybych založil hóóódně článků, co by se tím změnilo? Měl bych pak potom právo říkat, že písmena, která ťukáte jsou zvratky? Mezi počtem založených článků a právem se svobodně vyjádřit nevidím na rozdíl od Vás žádnou souvislost. Já nikoho neobviňuji, já říkám, že vše co zneužito být může, zneužito bude. A to je příklad reklamy, která je mimo kontrolu. --Elm 23. 4. 2011, 08:12 (UTC)

@Lenka64:Tento příspěvek zrovna nevypovídá o vaší wikietiketě, baví vás pořád někoho urážet? nějaký komplex?--Senimo 23. 4. 2011, 09:21 (UTC)

Urážet čím? Popisem reality? Komplex mám: marnosti nad frustráty, kterými se to na wikidiskusích jen hemží, kecat by chtěli do všeho, ale jejich schopnosti a nasazení tomu nějak neodpovídá. --Lenka64 23. 4. 2011, 09:36 (UTC)

Zkuste se prosím Vás zamyslet nad tím, kdo je tady ve skutečnosti frustrovaný. --Elm 23. 4. 2011, 12:20 (UTC)

Lenko, já mám taky občas pocit marnosti nad stavem wikipedie, to ale neznamená, že tu budu někoho kdo je mi nesympatický urážet. Navrhuju se nad tím povznést, venku je nádherné jarní počasí, a wikipedie je dobrovolný projekt, a každý má právo sem napsat svůj názor. Přeji ti hezký den.--Senimo 23. 4. 2011, 10:21 (UTC)

@ Elm Vy zřejmě každého, kdo podvodníkem být může, už rovnou považujete za podvodníka :-) Minimálně je to nepředpokládání dobré vůle, a to kohokoli (tedy kromě zdejší komunity). Ale k věci: Mluvil jsem o tom včera s předsedou a rada o tom bude rokovat na přespříštím jednání (do toho nejbližšího se to už nevejde). Měli jsme při přebírání agendy a seznamování se s chodem pobočky dost jiné práce, což ale neznamená, že se zříkáme odpovědnosti za rozhodnutí minulých rad. Na druhé straně je můžeme i změnit (zdůrazňuji můžeme, protože rada o všem hlasuje, takže moje mínění nemusí být přijato). Osobně vycházím z toho, že pobočka je tu pro Wikipedii a nikoli naopak, proto je v našem zájmu udržovat se zdejší komunitou co nejlepší vztahy a nabízet pomoc, nikoli způsobovat polarizaci. Jirka O. 23. 4. 2011, 08:51 (UTC)

@ Jirka O. Já nikoho nepovažuji za podvodníka a mrzí mě když je to tak interpretováno. Kdyby si pobočka uvědomila, že česká Wikipedie je prostor, který spravuje komunita a pobočka nemá na žádnou část české Wikipedie výhradní právo – tak si myslím nikdy žádný problém s pobočkou nebyl. Takové imho "trapnosti", že pobočka tu něco dělá a pak překvapeně zjišťuje, že se to komunitě nelíbí by se neměly stávat. Ale když si tu jeden člověk bez diskuze s komunitou (která se proti reklamám bouří) i bez diskuze s pobočkou lepí bannery jménem pobočky jak na běžícím páse, tak kde to jsme? Tohle se nemohlo ani stát někde jinde než v Česku a použití na jiných projektech dokazuje meta:Special:CentralNotice, že česká Wikipedie je ve srovnání s ostatními projekty reklamami přímo zahlcena a že současný stav nemá obdoby na jiných projektech. A tak se dostávám zase k tomu, že vše co zneužito být může... (minimálně v našem koucourkovském kulturním prostoru) --Elm 23. 4. 2011, 12:34 (UTC)

Já bych měl jen dodat, že Danny B. je obětavý a pracovitý člověk a že se nejspíše řídí územ z minulosti. Já o tom, co se dohadovalo dříve o bannerech, nic nevím, a jediné, co teď v tuto chvíli můžu udělat, je přesvědčit radu, aby jich bylo méně. Myslím, že by to byl slušný kompromis – ani já, ani předseda jsme nestáli u zrodu upoutávek, ale neseme za současný stav zodpovědnost. Zcela bych je nerušil, už jen proto, že řadě lidem nevadí. Jirka O. 23. 4. 2011, 13:35 (UTC)

Všichni jste určitě moc pracovití a obětaví, ale opravdu nevím jak to souvisí se sitenotice. Říkám, že o bannerech by měla rozhodovat komunita a dostane se mi ujištění, že Rada rozhodne :( Radě lidem možná sitenotice nevadí, ale pro zavádění takovýchto sitenotice by měl být konsenzus (jako u všeho) a ten výše rozhodně nevidím a doufám, že zase a navzdory nevoli nějaká Rada či nějaký pracant a obětavec zase rozhodne o nás bez nás bez toho aniž by se svým reklamním návrhem předstoupil před oponu a hájil ho před komunitou – místo toho je tu slib, že se zas za oponou nějak dohodnete. FAKT SUPER! Pobočka není nadace a projekt nijak nevlastní. Speciálně mě jste velmi uklidnil, dostat odpověď že osvícenci se budou zabývat návrhem plebsu bez plebsu a sami si zas rozhodnou – to je výsměch. --Elm 24. 4. 2011, 09:07 (UTC)

Vy jste mě zase přesvědčil, že argumentovat a snažit se vycházet vštříc i vám nemá ve věcech, kde máte předem prefabrikované názory, smysl. Špatní jsou vždy ostatní – a myslí jen na párek s pivem, že? Jirka O. 24. 4. 2011, 09:46 (UTC)

Párek s pivem byla nadsázka a divím se pořád, že je takový problém to jako nadsázku brát. Vaší argumentaci vůbec nechápu, argumentuji, že o bannerech by měla rozhodovat komunita a dostane se mi příslib, že se reklamou bude zaobírat vaše Rada. To pro mě není argumentace, to je pro mě příslib, že si zase o tom někdo rozhodne bez komunity – a to je překvapivá odpověď na kritiku, které se právě toto nelíbí. To podle mě svědčí o tom, že nechápete o co mi vlastně jde a já už opravdu nevím jak to napsat srozumitelněji. Pokud chcete vůbec něco označit jako prefabrikovaný názor, tak za ten lze považovat jen moje přesvědčení, že o cswiki by měla rozhodovat komunita nikoli nějaká rada. A tvrdit, že jste vůči tomuto snažil vycházet vstříc tím, že budete ve vaší radě lobbovat, aby reklam bylo méně, avšak pořád v kompetenci rady mimo kontrolu komunity – to pro mě není žádný pokus o to vyjít vstříc. Jen pokus reformovat radu, která dělá nepopulární kroky (nebo alespoň člen pobočky, který jejím jménem zve na akce a rada o tom nemá ani tušení) s reklamou tím, že se reklama rádoby možná omezí, avšak pořád zůstane v dikci pobočky - tak si nepředstavuji vycházet někomu vstříc. --Elm 26. 4. 2011, 17:55 (UTC)

Vidíte a jsou i lidé, kteří argumentují, že když jsem Juana požádal, aby to dal vypnout, že je to ukvapený krok. Prosím, přečtěte si někdy, jakým stylem píšete a zda někdy vaše verzálky a vykřičníky něco vyřešily. Pokud o něčem chce rozhodovat komunita, má na to jistojistě právo – když řekne, že to chce. A že jsem chtěl lobbovat za to, aby rada brala mínění části komunity vážně? Inu, ano, to jsem chtěl. Jirka O. 26. 4. 2011, 18:29 (UTC)

Zapomněl jsi na tácek a hořčici s hosteskou. --Kacir 22. 4. 2011, 11:58 (UTC)

Taky mi docela vadí a otravné, postačilo by aby se zobrazily 1x při přihlášení a pak se již přihlášeným uživatelům nezobrazovaly, pokud si je sami nezapnou (použití přes cookies a osobní nastavení). --W.Rebel 22. 4. 2011, 10:39 (UTC)

Naprosto nesouhlasím s Mildou. Wikipedie nepotřebuje reklamu, je to jedna z nejznámějších a nejnavštěvovanějších stránek, zná jí téměř každý. Pokud chceme více aktivních editorů snižmě byrokracii, přestaňme ničit cizí práci v záchvatech delecionismu a cenzorství a važme si lidí, kteří přispěli obsahu Wikipedie, nikoliv byrokracii kolem ní. --Kyknos (labuť stěhov 22. 4. 2011, 15:39 (UTC)

Asi byste se, Kyknosi, divil, kolika lidem jsme už vysvětlovali zásady editování, protože o tom nic nevěděli. Spoléhat se na to, že nepotřebujeme prezentaci, mi přijde stejné, jako nevysvětlovat zde na Wikipedii nováčkům jak na to. Jirka O. 22. 4. 2011, 15:45 (UTC)

Reklama a dokumentace/nápověda/helpdesk jsou dvě zcela nezávislé věci. Stačilo by se vlídněji chovat k (nejen) nováčkům zde, než je lovit reklamou po všech čertech. --Kyknos (labuť stěhov 22. 4. 2011, 15:51 (UTC)

Reklama a tedy i upoutávky na různé akce wikikomunity prostě patří k tomuto projektu, nebo by jste chtěli si tu jen zdarma a pokud možno nerušeně editovat a hrát si na encyklopedii? Takže můj názor je, že mi ty upoutávky vůbec, ale vůbec nevadí, a nechápu proč se to tu řeší.--Senimo 23. 4. 2011, 08:31 (UTC)

Editorský průzkum (ještě ve zbytečně velkém rámečku) nelze považovat za reklamu a propagaci ale za sběr osobních údajů. Má nadace oprávnění shraňovat tyto údaje ? Je zajišrěna jejich ochrana proti zneužití osobních údajů podle zákona ? Kdo z nadace zodpovídá za zpracování údajů a jejich bezpečné uložení ? --W.Rebel 23. 4. 2011, 09:32 (UTC)

A četls podmínky? Je tam napsáno, že data budou zanonymizována a výsledky posktynuty pod public domainem. Stejný průzkum už proběhl a taky s tím problém nebyl.--frettie.net 24. 4. 2011, 15:34 (UTC)

Žádné osobní údaje neshromažďujeme, členy pobočky jsou ostatně i lidé, jejichž osobní jména neznám ani já (takoví lidé pouze nemohou kandidovat na předsedu sdružení). To je vše. Jirka O. 23. 4. 2011, 09:41 (UTC)

Pokud se ty údaje neshromažďují a nevyhodnocují pak je zbytečné nějaký editorský průzukum provádět, natož inzerovat. Nebo je to jen trénink jak vyplnit formulář na úřadě? --W.Rebel 23. 4. 2011, 11:03 (UTC)

Mluvím za českou pobočku: my žádné údaje neshromažďujeme (ani by to neměl kdo dělat). Americká Nadace se řídí americkým právem a vás ostatně nikdo nenutí, abyste se jakéhokoli průzkumu účastnil (předpokládám, že máte na mysli tohle). Jirka O. 23. 4. 2011, 12:16 (UTC)

Jenom opravuji, že to oznámení o grantu tu nebylo půl roku, ale 2,5 měsíce. Každopádně pokud by tu měla ta oznámení být, musí být skrývatelná i pro nepřihlášené. To, že si pár lidí prohlíží Wikipedii z veřejných počítačů neznamená, že ostatní (podle mě většina) to bude muset trpět 2,5 měsíce, ač by jim to stačilo si přečíst jednou. Další věc je významně zkrátit dobu, po která tu oznámení jsou, a v neposlední řadě by měli mít editoři jednotlivých projektů mít možnost mluvit do toho, co tu bude a co ne. Pobočka by neměla autonomně určovat, jak budou volitelné části projektů vypadat. O tom mají rozhodovat uživatelé, stejně jak rozhodují o tom, co bude v postranním panelu, nebo jiných částech Wikipedie.--Sevela.p 24. 4. 2011, 14:49 (UTC)

Vzhledem k tomu, že věc způsobila na Wikipedii problémy, bude asi dobré, aby si pobočka připravila nějaké návrhy a šla s nimi před komunitu. Myslím, že každý po této debatě chápe, že nemáme v úmyslu jít proti názoru a cítění komunity. Je lepší se dohodnout než se účastnit nekonečných pří, kdo má na co právo a kdo ne, jak to má vypadat či mělo. Bylo by však dobré, aby debata probíhala slušně a bez osočování, prostě věcně. A když se většina nějak vysloví, tak to pak dodržovat. Jirka O. 24. 4. 2011, 15:22 (UTC)

To upozornění na jakýsi NGO Market tam už docela obtěžuje. Chápal bych nějaké významné akce typu Wikikonference, ale otravovat s každou prezentací na veletrhu či něčem podobném a ještě takto dlouho není nutné ani vhodné.

Jinak nevím, zda to jde technicky, ale uvítal bych, kdyby se mi ta upozornění zobrazovala, ale jen jako "nová zpráva", co je poprvé jako přihlášený uvidím. Když už nic, tak bych uvítal kliknutí na křížek, který mi událost navždy odstaraní. --Dezidor 24. 4. 2011, 21:07 (UTC)

Přidávám se k názoru vadi. Snad víc než obsah mne prudí jejich četnost a tupé opakování. --Jirka62 25. 4. 2011, 17:25 (UTC)

Nemám na to moc vyhraněný názor, ale tohle bych určitě podpořil. Pokud je nutné komunitu s něčím seznámit, klidně, ale mělo by to být s křížkem, který umožní těm, co to dále nezajímá, po přečtení danou věc navždy odstranit. --Hustoles 26. 4. 2011, 20:42 (UTC)

Souhlasím s vypínatelností, ale ne s "navždy odstranit". Ať se informace klidně zobrazí při prvním přístupu (např. při přístupu mimo HS pro IP / po přihlášení pro registrované, nebo tak, jak to je teď (?)), pak ale by si ji měl mít každý možnost zavřít. Pro případ, že by z ní však později něco potřeboval, ať je současně někde po celou dobu trvání vyvěšena, nejlépe asi vložena do sekce CO SE DĚJE na portálu Wikipedie. --26. 4. 2011, 21:08 (UTC), Utar

Požádal jsem administrátory na Metě, aby banner stáhli. Rozhodně není naším cílem budit v komunitě pohoršení. Sdružení je tu proto, aby projekty propagovalo a pomáhalo jejím editorům při rozvoji Wikipedie. Na tomto veletrhu to dělat nebudeme. Chápu, že jsme si prvotní prezentací Cen neudělali dobrou reklamu a teď může někoho neustálý banner otravovat. Určitě se na tom řádově do 3 neděl pobavíme na Radě a myslím, že bude vhodné prezentovat výstup komunitě. Prosím o další komentáře k této věci, jistě je na schůzi Rady zohledníme.--Juan de Vojníkov 25. 4. 2011, 17:54 (UTC)

Děkuji za vstřícný krok, který snad napomůže k budování lepší prostředí na Wikipedie a přecházení konfliktních situací. Doufám, že pobočka pochopila, že její činnost musí být v souladu s míněním komunity bez toho aniž by si pobočka nárokovala výhradní prostor na cs.wiki, kde slovo komunity není bráno na zřetel. --Elm 26. 4. 2011, 18:07 (UTC)

proč?--frettie.net 27. 4. 2011, 06:15 (UTC)

Můj názor - sitenotice mi nevadí. Ovšem primárně by měla sloužit hlavně rozvoji wiki, dále je to věc názoru. Upozornění na stánek sdružení na nějaké konferenci mě osobně nijak nepobuřuje. Vážím si času, který tomu dobrovolně věnují. Druhou věcí je samozřejmě komfort ostatních uživatelů, kteří by to hlášení rádi mohli vypnout. --Nadkachna 26. 4. 2011, 23:25 (UTC)

Uživatelská stránka IP adresy

Při prověřování podezřelé editace jsem se dostal na uživatelskou stránku Wikipedista:89.176.227.251. Pokud vím, dříve to fungovalo tak, že možnost založit si uživatelskou stránku byla jednou z výhod registrace, z čehož jsem usuzoval (a mám takový matný pocit, byť si nejsem jist, že jsem si kdysi i ověřoval), že neregistrovaný uživatel uživatelskou stránku zakládat nemůže. Nestala se někde nějaká chyba? Je blokována možnost zadat si svoji či cizí IP adresu při registraci jako uživatelské jméno? Je neregistrovaným uživatelům blokována možnost zakládání uživatelských stránek? Chceme, aby uživatelské stránky měli možnost zakládat i neregistrovaní či nepřihlášení uživatelé? --ŠJů 21. 4. 2011, 15:18 (UTC)

Ne. Ano. Ne. Jak se to vezme. --Mormegil ✉ 21. 4. 2011, 18:56 (UTC)

- Ta editace podezřelá už snad nyní není, když jsme to řádně prodiskutovali.

- Jo, byla to dřina to hacknout + a co teprve ta výroba obsahu, to byla taky fuška.

- A jinak důvod pro takovouhle ..del.. Pod lípou? A navíc bez mého vědomí! Šel jsem náhodou okolo a koukám, že se tady o mně píše. To je úroveň, teda. Ehm.

- A taky si říkám, že je to pro Wikipedii hlavně výhoda, protože jedinej důvod, jak si mně udržet, je podstrčit mi hodně věcí, co se mi líbí, a doufat, že si na to zvyknu, a budu to chtít stále. :)) --89.176.227.251 23. 4. 2011, 14:21 (UTC)

Zde nejde o ty editace ani primárně o Vás (to jsem uvedl jen pro vysvětlení, proč jsem si všiml zrovna tohoto případu a ne třeba některého z několika málo ostatních), ale o to, zda je vhodné zakládat uživatelské stránky pro IP adresy. Wikipedie na to není zařízená: kupříkladu když si necháte zobrazit u nějakého registrovaného uživatele speciání stránku "Příspěvky uživatele", tak v záhlaví této stránky je odkaz na jeho uživatelskou stránku, zatímco když si necháte zobrazit "Příspěvky uživatele" pro nějakou IP adresu, tak její číslo v záhlaví přehledu klikací není, protože se nepočítá s tím, že by měl uživatelskou stránku. A pokud si otevřete přehled historie nějaké stránky (to je toto), tak si také všimněte, že u registrovaných uživatelů jejich jméno odkazuje na jejich uživatelskou stránku, zatímco u IP neregistovaných odkazují jen na jejich přehled příspěvků, protože s existencí uživatelské stránky se nepočítá.

Kdyby mi šlo o to, že jste Vy udělal chybu, tak bych na ni upozornil Vás. Ale "šablona pro anonymní wikipedisty" s informací, že vlastní registrace vám umožní vytvořit vaši vlastní uživatelskou stránku, se vám na uživatelskou stránku dostala již 18. 4. 2011, a proto jsem nepovažoval za nutné Vás o tom informovat znovu. Pod Lípou jsem se ozval proto, že je to za ta léta poprvé, kdy jsem se setkal se skutečnou udržovanou uživatelskou stránku na IP adrese (teď jsem při systematickém hledání našel i druhý případ], ale o moc víc jich není) a tím mě trklo, že je to vůbec možné (neregistrovaných uživatelů tu již editovaly stovky či tisíce, ale uživatelskou stránku se jich pokoušely zakládat sotva desítky). Jinak na takových stránkách bývají spíš jen "správcovské" poznámky jako tady, tady nebo tady, případně přesměrování na normální uživatelskou stránku atd., popřípadě nějaké zboudilé jednotlivé věty od někoho, komu bylo vcelku jedno, co a kam vlastně píše (třeba zde) nebo se vůbec neorientoval (třeba tady). Byl bych velmi nerad, kdyby vás tyto okolnosti odradily od editování na Wikipedii, protože na mě působíte dojmem perspektivního, vstřícného a učenlivého editora. Omlouvám se, že jsem ta upozornění nenapsal o trochu taktněji. --ŠJů 23. 4. 2011, 16:40 (UTC)

Doufám, že těch 6 kolegů, na jejichž uživatelské stránky jsem tu odkázal jako na příklady, se nebude cítit dotčených, že se tu píše o nich bez nich :-) --ŠJů 23. 4. 2011, 16:58 (UTC)

Řekl bych, že těm několika žertovným případům to nebude příliš vadit. ... // Co se vstřícnosti týče, z našich obou stran, to bylo zhruba standardní, když přihlédnu k faktu, že jsme se v žádném článku (před Klausovým perem) dosud "nesetkali", , takže jsme se jakože..."neznali". Ale chyby, co jsem udělal, jste opravil, takže dobrý.. // Jsem nyní vážněji přesvědčen, že registrovat je opravdu výhodné (ne jen "hypoteticky vzato"). .... ikdyž to už jsem říkal taky dávno....tady "Pod lípou"...Např. tento problém....Asi si dám nakonec nějakou blbost a kdyžtak to později změním.... // Jinak to považuji vše za ukončené, pokud nechcete dál něco... // --89.176.227.251 23. 4. 2011, 18:19 (UTC)

Jen bych doplnil, že i podpis neregistrovaného v diskuzích odkazuje na jeho příspěvky, nikoliv na uživatelskou stránku.--Zdenekk2 23. 4. 2011, 17:02 (UTC)

Děkuji Vám také. Na přečtenou. --89.176.227.251 23. 4. 2011, 18:19 (UTC)

V případě tvrdošíjné neregistrace bych viděl ukládání uživatelské stránky na stránku IP adresy jako problém. Omluvit uživatele by mohlo jen to, že má tuto IP adresu dlouhodobě zakoupenou, to ale většinou lidé nemívají. Jistou roli zde může hrát i to, že uživatel je pravděpodobně Svědek Jehovův, tedy může na základě doporučení např. odmítat členství v jakékoliv organizaci, či tak něco. To by ale nemohl mít ani email, bankovní účet, nebo např. diskutovat na idnes... Každopádně je jeho chování v tomto smyslu zcela nestandardní až divné - a tím nemyslím zcela běžné začátečnické chyby, ty jsou v pořádku, dělal jsem podobné. Většina lidí se prostě po nějakém čase registruje. Wikipedie může teoreticky v případě, že z IP adresy začne editovat někdo jiný tuto uživatelskou stránku zrušit, to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.--DeeMusil 25. 4. 2011, 07:41 (UTC)

Jo. Je hroznej. Už ho sleduju pěkně dlouho. A to jeho absolutně nestandardní chování. Asi by se měl všude registrovat hnedka. Je fakt děsnej. A teprve po založení účtu si čistě náhodou přečetl tento Váš příspěvek. Má holt problém s takovými jako Vy (+ např. Saltzmann), tak se zřejmě musel rozmýšlet, zda to vůbec stojí za to, nebo si má raději dát Wiki dovolenou na neurčito. Každopádně, teoreticky vzato, je to hrozný člověk, a ta IP adresa, no fuj. Souhlasím. --89.176.227.251 25. 4. 2011, 10:54 (UTC)

A nebo druhá, (vhodnější možnost), by mohla být - nadále tohoto uživatele povzbuzovat k přihlášení a třeba to jednou udělá. A také nemít blbé řeči a spekulace o něm. Takže to (nejen toto) poté celé smažu (viz 3.bod slušného chování Wikipedie:WE) Nemístné zasahování do soukromí snad ani nemusím probírat. --89.176.227.251 25. 4. 2011, 11:08 (UTC)

To má člověk za ochotu, za přivítání, za počáteční vodění za ručičku, za úpravy vložených neencyklopedických textů..., atd. Každopádně info o Svědcích Jehovových (majorita článků IPadresy) od pramene je tu třeba (lépe než sektobijecké info alá Zdeněk Vojtíšek) - a já jsem v podstatě rád, že to nerozhodného vyprovokovalo k registraci a výše zmíněná diskuse se už nemusí řešit. ;c) Tak tedy ještě jednou vítejte. --DeeMusil 25. 4. 2011, 11:25 (UTC)

A uvědomil jste si, že jsem jednoznačně dal najevo, že jsem tyhle vaše řeči četl až po registraci? A měl jsem k tomu vůbec důvod?? (viz např. Saltzmann). Opravdu bylo šílené se registrovat do takové bandy cenzorů a sprosťáků. = "Díky za uvítání" = ?? --89.176.227.251 25. 4. 2011, 11:28 (UTC)

A ještě k té údajné "majoritě". Ve skutečnosti 45 editací z celkového počtu 359 editací. Takže necelých 13 %. To je vskutku většina. :)) --89.176.227.251 25. 4. 2011, 11:45 (UTC)

Můj názor je takový, že neregistrovaní uživatelé by neměli mít možnost měnit uživatelskou stránku z následujících důvodů. Jak už Šjů zmínil, software MediaWiki není na takovouto věc připraven. Uživatelská stránka by měla být jednou z odměn za zaregistrování. IP nebývá unikátnívzhledem k uživateli a pokud ano, nejsou spolehlivé nástroje pro ověření. Celkově tato situace přispívá ke zmatečnosti.--G3ron1mo 25. 4. 2011, 11:52 (UTC)

To je nesmysl. Uživatelská stránka je nástroj sloužící editorovi a je nesmysl ji části editorů upírat. --Kyknos (labuť stěhov 26. 4. 2011, 18:16 (UTC)

Možnost přesouvat/přejmenovávat stránky, mít sledované stránky, nebo třeba upravovat si vzhled Wikipedie (včetně vlastních JS a CSS) jsou také nástroje sloužící editorovi a je také nesmysl je části editorů upírat? --G3ron1mo 26. 4. 2011, 18:30 (UTC)

Neexistují-li důvody technické, pak jistě. --Kyknos (labuť stěhov 26. 4. 2011, 22:47 (UTC)

Však ty důvody jsou čistě technické. Za jednou stránkou neregistrovaného uživatele můžou být tisíce uživatelů, není žádoucí, aby dělali zmatek v tom, že si ji každou chvíli bude někdo upravovat podle sebe. Stejně tak třeba sledované stránky, nebo vlastní javascript. Navíc vzhledem k tomu, že je to tak skrytá stránka (v podstatě na ni nic neodkazuje), je to skvělá líheň pro vandaly. --G3ron1mo 27. 4. 2011, 06:06 (UTC)

Řada lidí má stabilní IP adresu sama pro sebe. Naproti tomu sdílet účet není nic těžkého (a o pár takových vím). A především, není problém stránku či jakýkoliv vandalismus kdykoliv smazat. Naopak je těžké doplnit obsah, který šikanovaná IP adresa nenapíše, i když mohla a chtěla. --Kyknos (labuť stěhov 27. 4. 2011, 07:23 (UTC)

Čteš vůbec to co píšu? Není možnost jak ověřit, zda má někdo statickou IP. To že víš o pár účtech neznamená vůbec nic, protože tam je problém v tom, že když budou stovky lidí za jedním NATem, tak se pořád budou divit, kdože jim to mění stránku apod. Vandalismus? A jak chceš smazat uživatelskou stránku tak, aby ji vzápětí někdo úplně jiný z toho IP nezaložil znovu? Zamknout ji? A tím potrestat tu hromadu dalších pod tou samou IP, kteří se ničím neprovinili? Kdepak, (nejen) právě proto je uživatelská stránka vyhrazená pro registrované. A šikana? Psaní captchy je také šikana, já bych to zrušil pro neregistrované. Nikdo nebude postrádat obsah, který si IP napíše na svojí stránku. Ostatně, zkus tedy navhrnout řešení, když se toho tak chytáš. --G3ron1mo 27. 4. 2011, 07:39 (UTC)

Pokud neregistrované IP za NATem bude vadit, že ji někdo edituje "její" stránku, má možnost se zaregistrovat. Není potřeba ji vodit za ručičku. Ale ani k ničemu nutit. Sama pozná, kdy registraci potřebuje. Vnadalismus uživatelských stránek IP adres je marginální problém, IP adresy mohou vandalizovat mnohem zajimavější místa a přesto je vhodné a výhodné jim editaci umožnit. --Kyknos (labuť stěhov 27. 4. 2011, 08:33 (UTC)

Není. --G3ron1mo 28. 4. 2011, 00:30 (UTC)

@Kyknos: Stejně tak má IP možnost se registrovat, pokud jí vadí, že nemá "svoji" stránku (v případě uživatelských stránek jen pro registrované). --28. 4. 2011, 04:57 (UTC), Utar

Vidím to jako Šjů a G3ron1mo - neregistrovaní uživatelé by neměli mít možnost měnit uživatelskou stránku. Nic jim nebrání založit si účet. --Nadkachna 26. 4. 2011, 23:15 (UTC)

Nakonec se z tohoto topicu stala poměrně zajímavá diskuze. Takže, ačkoliv nejsem rád, že jsem byl já použit jako důvod, tak to je zajímavé. --FaktneviM 28. 4. 2011, 08:48 (UTC)

Osobně si myslím, že většina těch, kteří zavrhují možnost větších editací (nejen tzv. "Uživatelské stránky"), ale komplexní možnosti editace pro všechny editory (včetně neregistrovaných IP adres), ... zapomínají pár důležitých faktů.

1.) To, že IP umožníte editovat, tzn. zkoušet a učit se pro ni novým postupům, se vším, co Wikipedia nabízí, je především pro Wikipedii výhodné a dost možná to způsobí, že se to někomu zalíbí až tolik, že se opravdu registruje. (viz. např. poslední věta mé úvodní rekace na toto téma).

2.) Pokud se z hodně editujícího uživatele pod IP vyklube editor, kterého nechceme, můžeme to jednoduše vyřešit (viz např. pádné argumenty Kyknose v tomto topicu).

3.) Jestli se někteří z Vás domnívají, že lidi se budou nejdříve registrovat, a teprve pak zjišťovat co to umí.... nebo snad, že pokud uživatel chce mít svou Uživatelskou stránku, že se kvůli tomu zaregistruje.... nebo podobné úvahy, že snad každý dá dobrovolně všanc svou identitu kvůli možné budoucí (hodně vzdálené) lásce k Wikipedii jen proto, že mu někdo řekne, že to musí, a jinak to nejde.... .... Tak tyhle všichni jsou dle mé skromné úvahy hrozně naivní. Takových "hurá do všeho lidí" moc nenajdete.

Ale možná to souvisí i s tím, že i já jsem "tak trochu jinej" a v vždycky to tak bylo již od dětství. Vždycky jsem byl "takovej divnej" (=jako Velkopopovicky kozel coby vrchní, ... ten vrchní byl taky takovej divnej) .... jestli vzpomínáte na tu reklamu na pivo :))

Takže závěr. Já osobně jsem si sice založil účet, protože jsem chtěl ještě víc, než jako IP, ale jsem přesvědčen, že drtivá většina nezaregistrovaných ke své neregistraci má také důvody! Totiž, nepotřebují ji. A nedává jim nic moc navíc. (Až na pár drobností, které možná stejně nevyužijí). Zdravím všechny kolegy a kolegyně na WP. --FaktneviM 28. 4. 2011, 08:48 (UTC)

Aquapalace Praha

Dobrý den, prosím někoho zkušenějšího o posouzení, zda po úpravách provedených jinými přispěvateli je již na místě odstranit šablonu „urgentně upravit“. Díky Fagnes 27. 4. 2011, 08:24 (UTC)

Národní park Šumava

Článek Národní park Šumava je v dost neutěšeném stavu. Právě nahrávám na Commons fotky z demonstrace proti kácení v NPŠ před budovou MŽP minulý týden a tak mě napadá, že by bylo dobré, kdyby o tomto problému zde byl kvalitní článek, který by (pečlivou rešeršní prací) třeba i pomohl částečně vymýtit různé dezinformace, které jsou na jedné či druhé straně sporu. Uvědomuju si, že napsat takový článek by bylo velmi obtížné, ale pokud by se několik místních biologů na tom domluvilo a společnými silami začali něco vytvářet, rád pomohu. Přeji pěkný den.--Ben Skála 27. 4. 2011, 20:59 (UTC)

Uživatelé s rozšířenými právy

Relevantní diskuse byla zkopírována z této verze na Nástěnce správců, aby v ní bylo možné pokračovat.

Ideální by bylo, kdyby uživatelé s větším množstvím editací viděli smazané editace ještě tak týden či dva po smazání. Nebo navždy. Ostatně už dlouho zde leží návrh: Wikipedie:Žádost o práva správce/Návrh/Uživatel se zvýšenými právy, který byl konsensem komunity podpořen. Je někdo schopen jej zrealizovat či k tomu někoho s tou pravomocí dostrkat? --Dezidor 27. 4. 2011, 21:33 (UTC)

Ideální by to rozhodně nebylo. Mazány jsou i editace porušující autorská práva. A aby tyto editace byly zviditelněny pro větší množství uživatelů není žádoucí. --Jowe 27. 4. 2011, 22:06 (UTC)

Pokud si srovnám možnost efektivní veřejné kontroly činnosti správců s tím, že texty porušující autorská práva bude moci vidět o pár lidí více, vychází mi jako podstatnější hodnota ta první. Zvláště uvážíme-li, že i dnes si bez změny pravidel můžeme navolit teoreticky libovolný počet správců s takovým přístupem. Ostatně třeba odmazávání textů porušujících autorská práv z historie je tu relativně nová věc a i když se dříve řadu let nepraktikovala, Wikipedie v tomto ohledu bez závažných právních problémů fungovala. V tomto ohledu by byla i při rozšíření práva vidět smazané stránky o pár desítek zavedených editorů praxe stále dostatečně restriktivní. --Dezidor 27. 4. 2011, 22:21 (UTC)

I ty se staň policistou! — Jagro 27. 4. 2011, 22:22 (UTC)

Konec zkopírované části.

Dočasnou viditelnost bych rozhodně uvítal, a to pro mnohem širší skupinu uživatelů, než obsahuje onen návrh pravidla – např. po dobu čtrnácti dnů pro všechny automatické strážce nebo i třeba jen pro všechny uživatele s příznakem autoconfirmed, případně uživatelům nad určitý počet editací (např. 100). Delší časový úsek by byl nevhodný právě kvůli copyviu. Bylo by tak snažší prosadit zneviditelňování vandalských (upozorňuji vandalských, nikoliv hledání biče na stálé přispěvatele) pomluv, výlevů a výhrůžek, které jinak zůstávají v historiích navěky uložené, vandalismus vítězí a bují vesele dál. Po důkladném přečtení Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není cenzurována jsem dospěl k závěru, že tato pasáž se vztahuje hlavně na encyklopedický obsah – ať už pojednávající o vulgaritách, kontroverzních tématech, lidských zrůdnostech zaznamenaných historií či cokoliv jiného, nikoliv na vandalismus, přidružené diskuse atd., jak je často tato pasáž v souvislosti proti tomuto druhu boje s vandalismem zmiňována. --Wespecz 27. 4. 2011, 22:29 (UTC)

Mám stejný názor. Neslušnost tzv. "mazání" se vztahuje na encyklopedii a články. Na diskuze, potažmo kritiku, urážky, vandalismus už by nemělo. Je to podobné, jako příklad, který jsem kdysi četl, :Pan Mudr.XY (doktor medicíny) v Portugalsku v roce 1992 "prý" udělal špatnou operaci. Píše se o tom na internetu, a kdykoliv je zmíněný pán v zájmu médií, tak na něj tu starou špínu opět vytáhnou. A co je vůbec nejhorší, ta událost se nestala! Operace byla udělána dobře a byla to pomluva. Ale pan doktor nemá šanci na to se bránit, protože Intenet je "svobodný" a nesmí se z něj nic mazat. Konkrétně link na tenhle příběh asi nenajdu, ale jasně dokládá na nesmyslnost archivace toho, co kdo o kom řekl kdysi v dávné minulosti. Některé flamewary a osobní útoky zde na Wiki tak podle tohoto uhozeného pravidla musí být ponechány, protože se na té diskuzi podílelo víc lidí a mezi záplavou nesmyslných řečí je jedna trochu užitečná informace. Nevidím důvod, proč by se mělo schovávat úplně všechno (= když už se to jednou napíše, nemůžeš s tím nic dělat). Strach z cenzury je totiž větší, než "svoboda nebýt" a "svoboda dělat či nedělat cokoliv, co považuji za správné". Jestliže zásady jednoho jednotlivce jsou např. postaveny výše, než někoho jiného, a pak dalšího, který i ty dvě první pravidla považuje za příliš mírná, tak jsou vlastně šikanováni všichni tři a každý je nespokojen. No, to by bylo vážně na dlouho. Jen tak pro ilustraci těch v uvozovkách svobodných pravidel Wikipedie. --FaktneviM 28. 4. 2011, 08:11 (UTC)

Některé smazané články mají větší hodnotu než články, které je nahrazují. Z tohoto prostého důvodu by měly být viditelné všem (nebylo by je možno pouze editovat).-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 188.175.139.22 (diskuse)

Jaký smysl by potom mělo „mazání“? Nestačilo by je potom jen zamknout?--Zdenekk2 29. 4. 2011, 19:58 (UTC)