Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Čeng-te
Všechny recenze vyřešeny, hlasování proběhlo bez větších připomínek k článku. Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --OJJ, Diskuse 22. 11. 2016, 06:45 (CET)[odpovědět]
Dobrý den, předkládám k nominaci článek o jednom z čínských císařů. Od počátku roku 2014 je DČ, a doufám, že s pomocí vašich připomínek a upozornění dosáhne i na zlatý puclík. --Jann (diskuse) 19. 10. 2016, 17:25 (CEST)[odpovědět]
Hlasování
[editovat | editovat zdroj]Diskuze utichla a více než dva týdny je klid, budeme hlasovat. Hlasování potrvá dva týdny do 21. listopadu 20:00 (CET). --Jann (diskuse) 7. 11. 2016, 20:00 (CET)[odpovědět]
Pro zařazení
[editovat | editovat zdroj]- Jako autor, --Jann (diskuse) 7. 11. 2016, 20:00 (CET)[odpovědět]
- Na můj vkus trochu moc červených odkazů, ale není tu moc lidí, kdo by se věnoval čínským tématům a těžko můžu chtít, aby to nesl na svých bedrech pouze jeden člověk. Takže v tomhle případu tím svůj hlas podmiňovat nehodlám a nevidím v tuto chvíli žádný důvod, proč by neměl mít článek tento puzzlík. Podle mě je to pěkný článek. --Palu (diskuse) 7. 11. 2016, 20:21 (CET)[odpovědět]
- Červené odkazy částečně zamodřeny (totiž místa).--Jann (diskuse) 14. 11. 2016, 22:48 (CET)[odpovědět]
- Ale jo. OJJ, Diskuse 7. 11. 2016, 20:25 (CET)[odpovědět]
- Pěkný článek. --Vachovec1 (diskuse) 8. 11. 2016, 19:31 (CET)[odpovědět]
- @Jann: V článku zůstává jedno přesměrování: Ling-čou (v sekci Povstání knížete z An-chua a pád Liou Ťina). To je úmyslně, nebo je možno to opravit? --Vachovec1 (diskuse) 8. 11. 2016, 19:31 (CET)[odpovědět]
- Neúmyslné, opraveno. --Jann (diskuse) 8. 11. 2016, 19:36 (CET)[odpovědět]
- @Jann: V článku zůstává jedno přesměrování: Ling-čou (v sekci Povstání knížete z An-chua a pád Liou Ťina). To je úmyslně, nebo je možno to opravit? --Vachovec1 (diskuse) 8. 11. 2016, 19:31 (CET)[odpovědět]
- Žito (diskuse) 19. 11. 2016, 09:47 (CET)[odpovědět]
Proti zařazení
[editovat | editovat zdroj]Diskuse během hlasování
[editovat | editovat zdroj]Technická: trošku se mi nepozdávají reference. Možná jsem jen nepochopil jejich systém. Dosud když jsem viděl zkrácené reference typu "53. Geiss, s. 419.", odkazovaly vždy do sekce Literatura. Tady se zdá, že odkazují do sekce Reference (třeba 51. Zádrapa, s. 246.), což mi přijde málo přehledné a nejsem si jist, jestli se to takhle taky dá dělat - možná ano a jen jsem se s tím dosud nesetkal, ale je pravdou, že zas tolik akademických děl jsem v životě nepřečetl. Každopádně stejně mi přijde pořád intuitivnější odkazovat na Literaturu než hledat to, co hledám, mezi 77 řádky. --Palu (diskuse) 7. 11. 2016, 20:33 (CET)[odpovědět]
- Zdravím, Dosud když jsem viděl... odkazovaly vždy do sekce Literatura, co říct, tak jsi zřejmě dosud ještě neviděl žádný můj "lepší" článek, ani žádný NČ minimálně z posledních sedmi let, a ani nečetl nápovědu k referencím... Takže rychlokurs: u referencí je první odkaz na knihu/časopis/webstránku dělaný formou plného refu v citační šabloně, další refy jsou zkrácené; v literatuře (a eo) nejsou všechna díla použitá k referencování, ale ta, která ve kterých se nalézají doplňující a rozšiřující informace k předmětu článku (mohou a nemusí být použita kv referencích). Takže Zábrana má "nárok" na umístění v Literatuře řekněme v Mingské kultuře, protože o mingské době má celou kapitolku, ale ne v heslech jednotlivých mingských panovníků, protože k panování jednoho císaře se vztahuje maximálně jen pár odstavců z oné kapitolky. Takto je psaná nápověda, tak jsem se před lety naučil psát od starších kolegů a tak psaní (s kolegy) vysvětluji mladším... s ubíhajícími roky a přibývajícími články je to pro mne dávno zažitá norma... a jsem překvapen, že jsi se s ní dosud nesetkal... Za hlas děkuji, --Jann (diskuse) 8. 11. 2016, 17:39 (CET)[odpovědět]
- PS. Je fakt, že v námi používaném systému chybí možnost skočit ze zkráceného refu na plný a její zavedení by u některých delších článků s mnoha referencemi bylo užitečné. na druhou stranu by to znamenalo komplikace pro autory, minimálně zavedení šablon pro zkrácené refy.. --Jann (diskuse) 8. 11. 2016, 17:39 (CET)[odpovědět]
K červeným odkazům: na místa se podívám a pokud možno zamodřím, u lidí červené odkazy tolik nevadí, tak si počkají. --Jann (diskuse) 8. 11. 2016, 18:36 (CET) Místa zamodřena. --Jann (diskuse) 14. 11. 2016, 22:48 (CET)[odpovědět]
Diskuse
[editovat | editovat zdroj]Vachovec 1
[editovat | editovat zdroj]Pár připomínek bych měl:
- Obecně
- Zkontrolovat a doplnit nezlomitelné mezery za jednopísměnné předložky (v sekci Kultura jsem jich doplňoval hned několik, jiné sekce jsem tak podrobně nekontroloval). Zkuste Wire.
- Doplněno co jsem našel.--Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 13:32 (CEST)[odpovědět]
- Ano Šablona
{{Citace monografie}}
obsahuje parametrisbn2
, který umožňuje funkční zadání druhého isbn. V sekci Literatura jsem šablony upravil, ale opravte si prosím stejným způsobem reference.
- Úvod
- Ano Je nutné linkovat ten letopočet 1505? Vypadá dost divně, když jeden letopočet z intervalu je linkován a druhý ne.
- Nalikovány oba roky. Letopočty linkuji velmi omezeně; data vlády jsou dost důležitá na link. . --Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 13:32 (CEST)[odpovědět]
- Liou Ťin v čele vlády
- Ano Ve vládních kruzích zavládlo zděšení, když požadoval po úřednících dodávky na sever a odvody, které ožebračovaly jejich rodiny. – Těmi "dodávkami na sever" je myšleno co? Do hlavního města?
- A na hranici, doplněno.--Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 18:35 (CEST)[odpovědět]
- Povstání v severní a střední Číně
- Ano Roku 1509 se jejich jednotlivé skupiny spojily v jedinou se 100 tisíci muži… – To číslo je správně? Zdá se mi to moc.
- Určitě je. Pro větší povstání to je "v normě", srovnejte s několika sty tisíci v Povstání Teng Mao-čchiho, desítkami tisíc ozbrojených rebelů a miliony neregistrovaných tuláků v Ťing-siangské povstání. Nyní nemám přístup ke zdroji ze kterého jsem čerpalo, ale našel jsem jiný - i když starší (Всемирная история. Энциклопедия. Том 4. 1958) - v němž se píše o "více než 100 tisících" a zmiňují další menší povstalecké skupiny v Sečuánu. Nejpíš z něho větu-dvě přidám. --Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 18:35 (CEST) Přidal jsem a odstavec mírně rozšířil.--Jann (diskuse) 24. 10. 2016, 14:56 (CEST)[odpovědět]
- Noví favorité: Čchien Ning a Ťiang Pin
- Ano Ze sousloví "tantrický buddhismus" by bylo dobré odkazovat. Pravděpodobně na buddhistické tantry, což se na první pohled jeví vhodnější než tantrismus či tantrický sex.
- Hospodářství a kultura
- Proč je tato sekce uprostřed článku? Očekával bych jí až v závěru, nejspíše před sekcí Význam, jelikož to patří do souhrnného hodnocení vlády tohoto císaře. Nebo možná pořadí sekcí Hospodářství a kultura → Následnictví → Význam?
- No nevím, nechápu je jako hodnocení, ale souhrn důležitého co se dělo za jeho vlády. Chronologicky mi přišlo nejlepší sekce vztahující se obecně k celému období jeho vlády dát doprostřet...--Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 18:35 (CEST)[odpovědět]
- Taky bych to dal někam nakonec, přijde mi, že to článek tak nějak "rozsekne". Jinak určitě dobrá práce (snažím se teď vylepšit Františka Josefa I. a chtěl jsem se inspirovat jak hesla o panovnících strukturovat, tak jsem si článek jenom tak nějak přelítnul, hlasovat asi nebudu) --Remaling (diskuse) 9. 11. 2016, 04:08 (CET)[odpovědět]
- No nevím, nechápu je jako hodnocení, ale souhrn důležitého co se dělo za jeho vlády. Chronologicky mi přišlo nejlepší sekce vztahující se obecně k celému období jeho vlády dát doprostřet...--Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 18:35 (CEST)[odpovědět]
- AnoI když Ceng-te neměl kulturní zájmy, jím financované umění nebylo nevýznamné. – tato je věta je v přímém rozporu s tvrzením v sekci Styl vlády, kde se píše Čeng-te měl ale řadu jiných zájmů: jízdu, lukostřelbu, lov, hudbu – miloval skládání písní a zpěv – a pozvedl hudbu na celém dvoře. I v sekci Kultura se dále píše Za vlády Čeng-teho množství publikovaných sbírek ohromně vzrostlo, snad i díky jeho oblibě zpěvu a všech druhů písní.
- Máte pravdu, přehlédnutý rozpor ve zdrojích. Že neměl kult. zájmy přepsáno.--Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 18:35 (CEST)[odpovědět]
- Cesta na jih
- Ano…též shoda slova pro prase a příjmení císařského rodu padala na váhu. – Tím je myšleno co? Z kontextu to vypadá, jako by hoda slova pro prase a příjmení císařského rodu byla jedním z důvodů pro vydání výnosu. Spíše si ale lidé kvůli té shodě jmen císaře za jeho zády dobírali?
- Šlo o frázi "zabít prase", snad již jasnější.--Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 18:35 (CEST)[odpovědět]
- Význam
- Soukromý život císaře Čeng-te měl dalekosáhlé dopady, když nástup bratrance přinesl spor o status rodičů nového císaře. – Proč je uváděna nejprve tato událost, která se odehrála až po císařově smrti, když se vzápětí pokračuje událostmi těsně po nástupu císaře na trůn? Mělo by to být být chronologicky.
- Přesunuto do následujícího odstavce.--Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 18:35 (CEST)[odpovědět]
- Ostře negativní postoj čínských klasických historiků (počínající už v 16. století) je přejímán i na Západě, typické je heslo Čeng-te v Dictionary of Ming Biography, 1368–1644 (s. 307–315, 1976). Nejrozsáhlejší západní prací o Čeng-tem byla – k roku 2001 – kapitola „The Cheng-te reign, 1506–1521“ v The Cambridge History of China: Volume 7, The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1 (1988) Jamese Geisse. – To heslo v Dicrionaty of Ming Biography je typické čím? Tím ostře negativním postojem? A "nejrozsáhlejší západní prací" – jaký cca rozsah (normostrany)?
- Ano, tím postojem, přestylizováno. Ke kapitole doplněny strany.--Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 18:35 (CEST)[odpovědět]
To by asi bylo vše. --Vachovec1 (diskuse) 21. 10. 2016, 23:47 (CEST)[odpovědět]
- Díky za připomínky.--Jann (diskuse) 22. 10. 2016, 18:35 (CEST)[odpovědět]