Wikipedie:Článek týdne/2010/24

Kamej znázorňující souboj Valeriana se Šápúrem I.

Římsko-perské války je souhrnné označení série vojenských konfliktů mezi římskou resp. východořímskou říší a novoperskou sásánovskou říší v období vymezeném počátkem 3. století a první polovinou 7. století. Řím a Persie byly tehdy dominantními mocnostmi Středomoří a Středního východu a vztahy mezi nimi byly většinou nepřátelské, ačkoli se vyskytly i delší fáze mírové koexistence, obzvláště v 5. století.

Války započaly krátce po zániku parthské říše v dnešním Íránu a Iráku a jejím nahrazení sásánovskou říší ve 3. století a s určitými přestávkami pokračovaly až do vítězství východořímského císaře Herakleia. Mimořádně intenzivní válečná střetnutí probíhala především za panování perských velkokrálů Šápúra I., Šápúra II., Husrava I. a Husrava II., přičemž ofenzivy byly vedeny jak z římské, tak z perské strany. Nedlouho po skončení poslední římsko-perské války, vybojované v letech 603–628, padly obě tyto velmoci za oběť nastupující expanzi islámu. V důsledku arabských výbojů se sásánovská říše zcela zhroutila, zatímco Římané pozbyli východní provincie. Někteří moderní historikové proto považují tuto historickou událost za konec antiky.