Východný Mengusovský štít

Východný Mengusovský štít
	Zleva Prostredný a Východný Mengusovský štít, Rysy, Vysoká, atd.
Vrchol	2398 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′59″ s. š., 20°4′3″ v. d.
	Východný Mengusovský štít
Prvovýstup	Karol Englisch, Antonina Englisch, Johann Hunsdorfer st. 9. srpna 1903
Hornina	žula
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východný Mengusovský štít (polsky Mięguszowiecki Szczyt Czarny) je pohraniční štít v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Je nejsnáze dostupný ze tří Mengusovských štítů, vede na něj několik cest nízké obtížnosti – ale jen v doprovodu horského vůdce. Je to čtvrtý nejvyšší štít v Polsku.

Horolezecky se využívají obě stěny: severní – polská i jihozápadní – slovenská. Polský název štítu pochází od Černého plesa. Uváděný první výstup je jen první přesně zaznamenaný výstup, polští horští vůdci chodili na štít již v druhé polovině 19. století. Jeden prvovýstup ze slovenské strany vznikl při pátrání Horské služby po pohřešovaných v r. 1966.

Topografie

Nejvýchodnější z Mengusovských štítů dělí od Hincovy veže Východní Mengusovské sedlo, od Prostredného Mengusovského štítu Mengusovské sedlo – dostupné po značce z Polska (kdysi i ze slovenské strany). Ve spodní části jeho severní stěny se nachází vysunutá Kazalnica Mengusovská, významný horolezecký pojem. V jihozápadním hřebeni, kousek nad Mengusovské sedlem se tyčí věžička zvaná Chlapík, odtud polský název sedla Mięguszowiecka Przełęcz pod Chłopkiem.

Galerie

Zleva Východný, Prostredný a Veľký Mengusovský štít.
Východný a Prostredný Mengusovský štít ze severu.
Mengusovské štíty popsané polsky, Čubrina a Mnich.
Zleva Čubrina, Veľký, Prostredný a Východný Mengusovský štít, Hincova veža.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Východný Mengusovský štít na slovenské Wikipedii.

A. Puskáš, Vysoké Tatry – horolezecký průvodce, monografie, VII. díl, Sport 1981.

Externí odkazy

Na Summitpost.org
Popis podle Andrášiho
Popis a nákresy túr
Skialpiniznus Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)