Přeskočit na obsah

Václav Khodl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Khodl
Narození23. října 1895
Vysočany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 47 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěPraha-Vysočany, Valdecká (dnes Kolbenova) 659/16, vila Emka, Svépravice (dnes Praha-Horní Počernice, Khodlova 1086/21)
Národnostčeská
Povoláníkontrolor a montér
ZaměstnavatelČeskomoravská-Kolben-Daněk
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
ChoťEmanuela Smržová
DětiVáclav Khodl mladší
RodičeVáclav Khodl, Josefa Pochopová
PříbuzníJaroslav Smrž (švagr), Václav Smrž (švagr)
člen Sokola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Khodl (23. října 1895 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Václav Khodl se narodil 23. října 1895 v pražských Vysočanech do početné rodiny Václava Khodla (*1865) a Josefy Khodlové (1865), rozené Pochopové. Jeho otec Václav Khodl starší pracoval jako mistr kotlář ve vysočanské strojírně Českomoravské-Kolben-Daněk a zahynul v Srbsku během zemětřesení, kde pracoval na montážích. Václav Khodl se vyučil se stejně jako jeho otec kotlářem a poté pracoval v Českomoravské-Kolben-Daněk jako montér, technický kontrolor a rýsovač. Díky své profesi se dostal i montážím v Bulharsku nebo Persii. Měl pět sourozenců. V říjnu 1919 se oženil s Emanuelou Smržovou, s níž se seznámil v ochotnickém divadle ve Vysočanech a jejíž otec pracoval až do odchodu do penze v roce 1923 v Českomoravské-Kolben. 15. srpna 1920 se manželům narodil syn Václav. V roce 1928 si rodina postavila vilu Emka ve Svépravicích, kde částečně pobývali. Václav Khodl byl členem Sokola.

Protinacistický odboj a pomoc parašutistům

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 1942 řešili členové vysočanského Sokola pod vedením Jaroslava Piskáčka ubytování příslušníků výsadku Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Bratr Emanuely Khodlové Jaroslav Smrž přišel s návrhem umístit je do vily manželů Khodlových. Šlo o nenápadné řešení, protože Khodlovi část své vily běžně pronajímali. Parašutisté zde dostali k dispozici jeden byt a postupně sem byl přemístěn i jejich operační materiál, včetně padáků a kombinéz. Gabčík s Kubišem nepobývali pouze zde, ale v rámci přípravy atentátu na Reinharda Heydricha využívali ubytování i u dalších spolupracovníků, Gabčík například u Václava Smrže, švagra Václava Khodla. Emanuela Khodlová parašutistům vařila, potraviny jí dodával její švagr Jan Khodl. Syn Václav Khodl mladší sloužil parašutistům jako průvodce po Praze spolu se svým spolužákem Jiřím Hofmanem. K celé rodině měli parašutisté vřelý vztah, což dokládá i to, že Emanuelu Khodlovou nazývali mámou (a ke svátku matek jí koupili květiny). Kolo, na kterém jezdil Jan Kubiš a na kterém pak unikl z místa atentátu, mu zapůjčil švagr Václava Khodla, Jaroslav Smrž. Přestože rodina neznala pravé důvody konání Gabčíka s Kubišem, obstaral jim Václav Khodl starší ocelové lano, které mělo původně sloužit ke zpomalení Heydrichova vozu. Jelikož jej ale zcizil svému zaměstnavateli a tato krádež se neutajila, přišel o práci. Tento fakt jej psychicky zasáhl natolik, že uvažoval o sebevraždě, kterou ale nakonec nespáchal. Poslední večer před útokem na Heydricha povečeřeli u Václava Smrže, přítomen byl i Václav Khodl se synem. Gabčík zde přenocoval, Kubiš strávil noc u Khodlů, kde ho ráno Gabčík také vyzvedl a vyrazili na kolech směr Libeň. Když se Emanuela Khodlová dozvěděla, že došlo k atentátu na Heydricha, okamžitě jí došlo, kdo za tím stojí a pohotově odnesla bedničku s granáty, které byli u nich doma schované, Václavovi Smržovi. Den po atentátu hledal u Khodlových Gabčík Kubiše, ale nikoho zde nezastihl, a tak mu zanechal vzkaz napsaný na zvláštním novinovém vydání. Dne 17. června, tedy v době, kdy již přebývali v úkrytu v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje (a den před svou smrtí) se zde oba ještě zastavili, povečeřeli, ale nabízený nocleh nepřijali. Khodlovým se též podařilo zbavit se veškerého operačního materiálu. Padáky a kombinézy ukryté ve vile Emka skončily až do konce války neobjeveny v dětském hrobě na Ďáblickém hřbitově, kam je pohřbili za pomoci Václava Smrže a jeho švagra, který vlastnil pohřební službu a zařídil fingovaný pohřeb.

Zatčení, věznění, výslechy, ...

[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. června se na pražském gestapu přihlásil Karel Čurda a jeho informace rozpoutaly vlnu zatýkání spolupracovníků operace Anthropoid a jejich rodinných příslušníků. Václav Khodl byl společně s manželkou a synem zatčeni 14. července 1942. Všichni byli vězněni v Malé pevnosti Terezín, stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti. Nakonec byli převezeni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli 24. října 1942 zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce společně s mnoha dalšími odbojáři a jejich rodinnými příslušníky. Obětí se stala i snoubenka Václava Khodla mladšího Františka Urbánková, která sice unikla zatčení, ale zemřela kvůli psychickému a fyzickému vyčerpání.

Připomínky

[editovat | editovat zdroj]
  • Jeho jméno (Khodl Václav *22. 10. 1895) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[1]
  • Pamětní deska na domě v ulici Kolbenova 659/16, Praha 9 nese nápis: "V tomto domě žili obětaví členové sokolského odboje Emanuel a Václav KHODLOVI se synem Václavem KHODLEM spolupracovníci výsadku ANTHROPOID. Popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu."[2]
  • Po Václavu Khodlovi byla v Praze 9 - Horních Počernicích, pojmenována ulice, ve které se nachází vila Emka.
  • Jméno Václava KHODLA (a jeho manželky a syna; KHODL VÁCLAV S MANŽELKOU EMANUELOU A SYNEM VÁCLAVEM) je uvedeno na pomníku obětem 2. světové války v Praze 9 - Horních Počernicích. Pomník se nachází v parčíku v ulici Ratibořická / Chvalkovická.[3]
  • Na vile Khodlových v Praze 9 - Horních Počernicích, Khodlova 1086/21 je umístěna pamětní deska s nápisem: "NA PAMĚŤ VÁCLAVA KHODLA / EMY KHODLOVÉ / VÁCLAVA KHODLA ML. / UMUČENÝCH 24.X.1942 V MAUTHAUSENU / VĚNUJE SOPV 28.X.1946."[4]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Syn Václava Khodla, Václav Khodl ml.
    Syn Václava Khodla, Václav Khodl ml.
  • Snoubenka Václava Khodla mladšího Františka Urbánková
    Snoubenka Václava Khodla mladšího Františka Urbánková
  • Pamětní deska rodiny Khodlových v Praze-Vysočanech, Kolbenova 659/16, kde byl byt Khodlových[2]
    Pamětní deska rodiny Khodlových v Praze-Vysočanech, Kolbenova 659/16, kde byl byt Khodlových[2]
  • Pomník obětem 2. světové války v Praze 9 - Horních Počernicích[3]
    Pomník obětem 2. světové války v Praze 9 - Horních Počernicích[3]
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • STEHLÍK, Eduard. Jan Kubiš: nezastaví mne ani to nejhorší... Žďár nad Sázavou: Tváře, 2018. ISBN 978-80-88041-14-6
  • JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů: monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropoid, Silver a, Out Distance, Intransitive a Tin. Vydání první. vyd. Praha: Akademie, 2022. ISBN 978-80-200-3276-8.
  • Paměť a dějiny 2/2017 – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz[online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska rodina Khodlova (odhalena 22. října 2016) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2016-10-22 [cit. 2025-01-27]. GPS souřadnice: N50°6'38.38 E14°31'4.12; umístění: Praha 9, Kolbenova 16/659. Dostupné online. 
  3. ↑ a b LAŠŤOVKA, Milan. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets) [cit. 2025-01-27]. Centrální evidence válečných hrobů CZE-0020-18134; GPS souřadnice: N50°6'41.46 E14°36'36.85; umístění: Praha 20, Chvalkovická, parčík v Horních Počernicích mezi ulicemi Chvalkovická, Ratibořická, Vysokovská a Běchorská. Dostupné online. 
  4. ↑ LANZENDORF, Marek; LAŠŤOVKA, Milan; GLASER, Arno. Pamětní deska rodina Khodlova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2015-12-03 [cit. 2025-01-27]. GPS souřadnice: N50°6'37.45 E14°36'13.12; umístění: Praha 20, Khodlova 1086/21, na domě; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0020-18064. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Khodl&oldid=24616655“