Přeskočit na obsah

Jaroslav Piskáček (odbojář)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Piskáček
Jaroslav Piskáček (rok 1924)
Jaroslav Piskáček (rok 1924)
Narození3. května 1897
Vysočany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 45 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěNa Břehu 15, Vysočany
Národnostčeská
ChoťAntonie Hrušková
DětiMiroslav Piskáček
RodičeJosef Piskáček, Božena Kovaříková
Příbuznítchyně Anna Hrušková
člen sokola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Piskáček (3. května 1897 Vysočany[1] – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid z období druhé světové války popravený nacisty.

Život a působení v Sokole

[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Piskáček se narodil 3. května 1897 v pražských Vysočanech čp. 148 v rodině topiče Josefa Piskáčka a Boženy, roz. Kovaříkové. Vystudoval technickou školu a začal pracovat jako konstruktér v Českomoravské-Kolben-Daněk. V roce 1924 se oženil s Antonií Hruškovou, v roce 1927 se manželům narodil syn Miroslav. Jaroslav Piskáček byl činovníkem Sokola, v roce 1937 se stal náčelníkem jednoty ve Vysočanech, působil i jako zástupce náčelníka Župy Barákovy. V roce 1938 po odstoupení Sudet s pozice náčelníka jednoty organizoval zajištění ubytování a posléze pracovního uplatnění a bydlení uprchlých členů jednoty z Kamenického Šenova, nad kterou měla jednota vysočanská záštitu.

Protinacistický odboj

[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci zbytku republiky se Jaroslav Piskáček z titulu své funkce snažil zajistit kontinuitu Sokola v nových podmínkách, po zákazu činnosti spolku pak jeho ilegální činnost. Ta se zpočátku sestávala hlavně z finanční a materiální pomoci rodinám zatčených sokolských činovníků. V rámci zřízení sokolské odbojové organizace zorganizoval tzv. pětku společně s Hankem Pavlíkem, Jaroslavem Smržem, Josefem Pospíšilem a Josefem Novým. V lednu 1942 se po kontaktu s Václavem Novákem zapojil do podpory členů výsadku Anthropoid načež spoluorganizoval spolupráci i dalších členů Sokola. Podílel se na přesunu materiálu z prostoru seskoku u Nehvizd do vily Václava Khodla ve Svépravicích jakož i ubytování Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše zde. Přes doktora Stanislava Hrubého a Alexandra Miniva, ředitele okresní nemocenské pojišťovny, zařídil pro Gabčíka a Kubiše falešné nemocenské legitimace jako práce neschopné. Ten Kubiše přihlásil s diagnózou „vřed na dvanácterníku“ a Gabčíka se „zánětem žlučníku“. Hrubého přítel dr. Břetislav Lyčka pak napsal každý týden revizní nález a potvrdil další pracovní neschopnost do legitimace. Díky tomu se mohli parašutisté volně pohybovat po Praze, aniž by bylo podezřelé, že nejsou v zaměstnání.

Byt Piskáčkových se stal jedním z opěrných bodů celé operace. Do podpory byla zapojena i tchyně Jaroslava Piskáčka Anna Hrušková, která přes kontakty z Červeného kříže získávala potravinové lístky, a syn Miroslav Piskáček.[2] Dne 27. května 1942 po vykonání atentátu na Reinharda Heydricha navštívil Jan Kubiš byt Jaroslava Piskáčka a požádal ho o zajištění ošetření zraněného oka, které později provedl dr. Břetislav Lyčka. Kubiš zde pak strávil noc a poté se přesunul do krypty chrámu Cyrila a Metoděje na Novém Městě. Zrada parašutisty Karla Čurdy, který se 16. června 1942 sám přihlásil na gestapu ještě k zatčení Piskáčkových nevedla, protože Čurda přímo s nimi v kontaktu nikdy nebyl. Osudné bylo až červencové zatčení rodiny Novákových, přes které se gestapo dostalo k Piskáčkovým. Dne 13. července 1942 byli zatčeni oba manželé i Anna Hrušková. Syn Miroslav byl zatčen 17. července ve Stachách, kde byl na prázdninách. Všichni byli podrobeni tvrdým výslechům, z protokolů Jaroslava Piskáčka je zřejmé, že uváděl pouze ta jména spolupracovníků, o kterých věděl, že jsou již zatčeni. Neprozrazeno zůstalo i uložení zbývajícího Kubišova a Gabčíkova operačního materiálu. Piskáčkovi byli poté vězněni v terezínské Malé pevnosti, dne 5. října 1942 stanným soudem odsouzeni k trestu smrti a nakonec 24. října téhož roku zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce v koncentračním táboře Mauthausen společně s desítkami dalších českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Připomínka

[editovat | editovat zdroj]
  • Jeho jméno (Piskáček Jaroslav *3. 5. 1897) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[3]
  • V ulici Na Břehu 15 ve Vysočanech byla rodině Piskáčkových odhalena pamětní deska s nápisem: "V tomto domě a ulici žili obětaví členové sokolského odboje Antonie, Jaroslav a Miroslav PISKÁČKOVI a Anna Hrušková, spolupracovníci výsadku ANTHROPOID. Popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu".[4][5]
  • Po rodině J. Piskáčka byla v roce 2021 pojmenována ulice Piskáčkových v Praze 9 Vysočanech[6]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Pamětní deska Antonie, Jaroslava a Miroslava Piskáčkových a Anny Hruškové na domě Na Břehu 497/15 ve Vysočanech
    Pamětní deska Antonie, Jaroslava a Miroslava Piskáčkových a Anny Hruškové na domě Na Břehu 497/15 ve Vysočanech
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
  • Tabule s názvem ulice Piskáčkových ve Vysočanech s modrou dodatkovou tabulí
    Tabule s názvem ulice Piskáčkových ve Vysočanech s modrou dodatkovou tabulí

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
  • JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů: monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropoid, Silver a, Out Distance, Intransitive a Tin. Vydání první. vyd. Praha: Akademie, 2022. ISBN 978-80-200-3276-8.
  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid. Centrum české historie, Praha 2021. Doplněné vydání. ISBN 978-80-88162-22-3.
  • ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5.
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Piskáčkových. Paměť a dějiny [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2016-03 [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ PISKÁČKOVI Antonie, Jaroslav a Miroslav a Anna Hrušková – Pamětní desky v Praze [online]. 2020-10-04 [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Pamětní deska rodina Piskáčkova a Anna Hrušková | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠVEC, š. Praha 9 má novou ulici. Nese jméno rodiny Piskáčkových. prahatv.eu [online]. 2021-10-15 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Piskáček_(odbojář)&oldid=24708502“