Přeskočit na obsah

Jaroslav Piskáček (odbojář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Piskáček
Jaroslav Piskáček (rok 1924)
Jaroslav Piskáček (rok 1924)
Narození3. května 1897
Vysočany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 45 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěNa Břehu 15, Vysočany
Národnostčeská
ChoťAntonie Hrušková
DětiMiroslav Piskáček
RodičeJosef Piskáček, Božena Kovaříková
Příbuznítchyně Anna Hrušková
člen sokola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Piskáček (3. května 1897 Vysočany[1]24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid z období druhé světové války popravený nacisty.

Život a působení v Sokole

[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Piskáček se narodil 3. května 1897 v pražských Vysočanech čp. 148 v rodině topiče Josefa Piskáčka a Boženy, roz. Kovaříkové. Vystudoval technickou školu a začal pracovat jako konstruktér v Českomoravské-Kolben-Daněk. V roce 1924 se oženil s Antonií Hruškovou, v roce 1927 se manželům narodil syn Miroslav. Jaroslav Piskáček byl činovníkem Sokola, v roce 1937 se stal náčelníkem jednoty ve Vysočanech, působil i jako zástupce náčelníka Župy Barákovy. V roce 1938 po odstoupení Sudet s pozice náčelníka jednoty organizoval zajištění ubytování a posléze pracovního uplatnění a bydlení uprchlých členů jednoty z Kamenického Šenova, nad kterou měla jednota vysočanská záštitu.

Protinacistický odboj

[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci zbytku republiky se Jaroslav Piskáček z titulu své funkce snažil zajistit kontinuitu Sokola v nových podmínkách, po zákazu činnosti spolku pak jeho ilegální činnost. Ta se zpočátku sestávala hlavně z finanční a materiální pomoci rodinám zatčených sokolských činovníků. V rámci zřízení sokolské odbojové organizace zorganizoval tzv. pětku společně s Hankem Pavlíkem, Jaroslavem Smržem, Josefem Pospíšilem a Josefem Novým. V lednu 1942 se po kontaktu s Václavem Novákem zapojil do podpory členů výsadku Anthropoid načež spoluorganizoval spolupráci i dalších členů Sokola. Podílel se na přesunu materiálu z prostoru seskoku u Nehvizd do vily Václava Khodla ve Svépravicích jakož i ubytování Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše zde. Byt Piskáčkových se stal jedním z opěrných bodů celé operace, do podpory byla zapojena i tchyně Jaroslava Piskáčka Anna Hrušková a syn Miroslav. Dne 27. května 1942 po vykonání atentátu na Reinharda Heydricha navštívil Jan Kubiš byt Jaroslava Piskáčka a požádal ho o zajištění ošetření zraněného oka, které později provedl Břetislav Lyčka. Kubiš zde pak strávil noc a poté se přesunul do krypty chrámu Cyrila a Metoděje na Novém Městě. Zrada parašutisty Karla Čurdy, který se 16. června 1942 sám přihlásil na gestapu ještě k zatčení Piskáčkových nevedla, protože Čurda přímo s nimi v kontaktu nikdy nebyl. Osudné bylo až červencové zatčení rodiny Novákových, přes které se gestapo dostalo k Piskáčkovým. Dne 13. července 1942 byli zatčeni oba manželé i Anna Hrušková. Syn Miroslav byl zatčen 17. července ve Stachách, kde byl na prázdninách. Všichni byli podrobeni tvrdým výslechům, z protokolů Jaroslava Piskáčka je zřejmé, že uváděl pouze ta jména spolupracovníků, o kterých věděl, že jsou již zatčeni. Neprozrazeno zůstalo i uložení zbývajícího Kubišova a Gabčíkova operačního materiálu. Piskáčkovi byli poté vězněni v terezínské Malé pevnosti, dne 5. října 1942 stanným soudem odsouzeni k trestu smrti a nakonec 24. října téhož roku zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce v koncentračním táboře Mauthausen společně s desítkami dalších českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Připomínka

[editovat | editovat zdroj]
  • V ulici Na Břehu 15 ve Vysočanech byla rodině Piskáčkových odhalena pamětní deska[2]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]