Přeskočit na obsah

Jaroslav Smrž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Smrž
Narození24. září 1904
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 38 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěPraha–Vysočany, Zákostelní 666/5
Povolánívyučený sedlář a čalouník; zaměstnanec Českomoravských strojíren v Karlíně
ChoťJarmila Smržová
DětiJaroslava Mokrá roz. Smržová (* 1930)
Vladimír Smrž (1938-2004)
RodičeJosef Smrž
Anna Smržová (roz. Spatzová)
PříbuzníVáclav Smrž (bratr), Emanuela Khodlová (sestra), Václav Khodl (švagr)
člen Sokola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Smrž (24. září 1904 Praha24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty.

Jaroslav Smrž se narodil 24. září 1904 v Praze do rodiny Josefa a Anny Smržových. Měl dva bratry a dvě sestry. Pocházel z dělnického prostředí, otec pracoval v továrně Českomoravská-Kolben. Po obecně a měšťanské škole se vyučil se autosedlářem. Zprvu byl aktivní v komunistických spolcích (rodiče byli mezi zakládajícími členy místní vysočanské KSČ), ale na přání své ženy Jarmily Smržové, roz. Holubové (* 19. listopadu 1907 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) zanechal těchto aktivit, vystoupil z Dělnické tělovýchovné jednoty ve Vysočanech a namísto toho se stal členem sokolské organizace, kde působil jako cvičitel. 9. listopadu 1930 se manželům narodila dcera Jaroslava a o osm let později (21. května 1938) syn Vladimír.[1][2]

V roce 1937 se stal Jaroslav Smrž vedoucím cvičitelem místního dorostu ve vysočanské sokolské jednotě. Po likvidaci (zákazu) Sokolské organizace v Protektorátu Čechy a Morava německou okupační správou (11. října 1941) se přidal k ilegální sokolské organizací v Praze-Vysočanech vedené Jaroslavem Piskáčkem. Spolupracoval také s Františkem Hejlem, svým švagrem Václavem Khodlem, Václavem Novákem či Antonínem Oktábcem. Do podpory parašutistů se zapojil ihned po jejich příchodu tím, že pomohl členům operace Anthropoid zbavit se již nepotřebné parašutistické výstroje. Společně s manželkou Jarmilou Smržovou, bratrem Václavem Smržem, sestrou Emanuelou Khodlovou, jejím manželem Václavem Khodlem a jejich synem Václavem Khodlem mladším poskytoval parašutistům rotmistru Josefu Gabčíkovi a rotmistru Janu Kubišovi ubytování a stravu. Rovněž pomohl s přesunem operačního materiálu z Nehvizd do vily Emka (vilu vlastnili manželé Khodlovi ve Svépravicích, dnes Horní Počernice, Praha 9 - ul. Khodlova 21). Zapůjčil kolo Janu Kubišovi, který na něm po útoku na Reinharda Heydricha unikl z místa činu.[3][4]

Dne 15. července 1942 byli s manželkou zatčení Gestapem a z policejní vazby v Praze deportováni do Malé pevnosti Terezín. Stanným soudem v Praze v nepřítomnosti dne 29. září 1942 byli oba odsouzeni k trestu smrti, poprava byla vykonána zastřelením v tzv. odstřelovacím koutě bunkru koncentračního tábora v Mauthausenu dne 24. října 1942.[5]

Dceru Jaroslavu a syna Vladimíra odvezla manželka Jaroslava Smrže ke své matce Eleonoře Holubové do Hloubětína. K převozu dětí použila kolo, které měl zapůjčeno Jan Kubiš a na kterém ujel z místa útoku na Reinharda Heydricha. Jaroslava na tomto kole běžně jezdila a na sedátku na něm vozila i svého bratra. Po zatčení rodičů Jaroslavu gestapo ohledně kola vyslýchalo, ona však nic neprozradila, i když o Kubišovi věděla. Jaroslava i s bratrem Vladimírem byli poté gestapem odvezeni a internováni na Jenerálce, kde Němci zřídili dětský domov pro děti s podobným osudem. V dubnu 1944 byly děti z Jenerálky převezeny do tábora ve Svatobořicích u Kyjova. Když se blížil konec války, tábor byl likvidován a děti putovaly do bývalého tábora v Plané nad Lužnicí, odtud pak po květnovém povstání místní občané děti přemístili do hostince v obci Turovec, kde si Jaroslavu a Vladimíra Smržovy vyzvedla jejich teta a odvezla je do Prahy. O Jaroslavu se poté starala její babička Eleonora Holubová, malého Vladimíra se ujala druhá babička, Anna Smržová.[6][7]

Připomínky

[editovat | editovat zdroj]
  • Jeho jméno (Smrž Jaroslav *24.9.1904) a jméno manželky (Smržová Jarmila roz. Holasová *19.11.1907) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[8]
  • Jeho jméno (JAROSLAV SMRŽ) a jméno jeho manželky (JARMILA SMRŽOVÁ) jsou uvedena na pomníku věnovaném obětem 2. světové války umístěném v areálu Sokola Vysočany.[9]
  • Na domě, kde s manželkou a dětmi bydlel, v ulici Zákostelní 666/5 v Praze Vysočanech, je umístěna pamětní deska s nápisem: V tomto domě žili obětaví členové sokolského odboje Jarmila a Jaroslav SMRŽOVI, spolupracovníci výsadku ANTHROPOID. Popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu.
  • Po Jaroslavu a Jarmile Smržových byla v roce 2020 pojmenována ulice Smržových v pražských Vysočanech.[10]
  • V Praze 9 na rohu ulic Smržových a Svatošových je umístěna modrá vysvětlující uliční tabule s následujícím textem: Manželé / Jarmila Smržová (*19.11.1907) a Jaroslav Smrž (*24.09.1904), / vedoucí členové vysočanského Sokola, aktivně se zapojili do odboje / a příslušníkům operace ANTHROPOID poskytovali dlouhodobou a nezištnou pomoc. / Jan Kubiš odjíždí 27.5.1942 z místa útoku právě na jimi zapůjčeném kole, / po kterém Němci následně usilovně pátrají. / Po zatčení a krutých výsleších byli 24.10.1942 zavražděni v KT Mauthausen.[11]
  1. BRENDEL, Bianca. Jaroslav Smrž (geboren 24.9.1904 in Praha – gestorben 24.10.1942 in Mauthausen) [online]. Raum Der Namen / Mauthausen Memorial [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. (němčina) 
  2. JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů: Monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropoid, Silver A, Out Distance, Intransitive a Tin. Vydání první. vyd. Praha: Academia 215 s. (Edice 1938-1953). ISBN 978-80-200-3276-8. 
  3. Jaroslav Smrž (* 24. 9. 1904 v Praze-Vysočanech - 24. 10. 1942 popraven v KT Mauthausen) [online]. Bibliografie dějin Českých zemí / Historický ústav AV ČR [cit. 2025-01-04]. Autosedlář v ČKD v Karlíně, pomocník parašutistů po atentátu na Reinharda Heydricha.. Dostupné online. 
  4. Jaroslav Smrž (* 24.09.1904 – † 24.10.1942 Mauthausen, popraven) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz) [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. 
  5. Jaroslav Smrž (24. 9. 1904 Praha – 24. 10. 1942 popraven v KT Mauthausenu) [online]. Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2025-01-04]. Zaměstnanec Českomoravských strojíren; Bydliště: Praha-Vysočany; odjezd transportu do KT Mauthausenu: 22. 10. 1942; příjezd transportu do KT Mauthausenu: 23. 10. 1942. Dostupné online. 
  6. Paměť a dějiny 2/2017 – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. 
  7. JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů: Monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropoid, Silver A, Out Distance, Intransitive a Tin. Vydání první. vyd. Praha: Academia 215 s. (Edice 1938-1953). ISBN 978-80-200-3276-8. 
  8. a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2011-01-28 [cit. 2024-12-05]. (Smrž Jaroslav *24.9.1904); (Smržová Jarmila roz. Holasová *19.11.1907); Umístění: Praha 2, Resslova 9a, Národní památník obětí heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Dostupné online. 
  9. a b PORTEŠ, Jiří; KAREŠ, Josef. Pomník Obětem 2. světové války / JAROSLAV SMRŽ / JARMILA SMRŽOVÁ [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2011-07-16 [cit. 2025-01-04]. Umístění: Praha 9, Zákostelní, v areálu Sokola Vysočany; Souřadnice: N50°6'34.74 E14°30'21.35; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0009-18156. Dostupné online. 
  10. VESELÁ, Marie. Smržových a Svatošových. Dvě ulice v Praze nesou jména odbojářů z heydrichiády [online]. Český rozhlas, 2020-09-11 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. 
  11. LANZENDORF, Marek. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní miísta (vest.cz), 2022-09-20 [cit. 2000-01-04]. Umístění: Praha 9, Smržových, roh ulic Smržových a Svatošových; GPS souřadnice: N50°6'34.06 E14°31'6.96. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Smržovy In: Paměť a dějiny ročník 2017; číslo 02; strany 93 až 102 [online]. ÚSTR ČR [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.