Třída Tverdyj
| Třída Tverdyj | |
|---|---|
 Trevožnyj | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Ruské carské námořnictvo Sovětské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 5 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Bojkij |
| Nástupce | třída Lovkij |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 240 t (standardní)[1] |
| Délka | 57,87 m |
| Šířka | 5,63 m |
| Ponor | 2,28 m |
| Pohon | 2 parní stroje, 4 kotle |
| Rychlost | 26 uzlů |
| Dosah | 950–1100 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 60 |
| Výzbroj | 1× 75mm kanón 3× 47mm kanón (3×1) 2× 457mm torpédomet (2×1) |
Třída Tverdyj (jinak též třída Točnyj) byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Rozestavěny byly na Baltu, ale po vypuknutí rusko-japonské války byly přesunuty a dokončeny na Dálném východě pro Tichooceánské loďstvo.[2] Nasazeny byly rovněž za první světové války. Od června 1918 byly zadrženy Japonskem, přičemž Rudá armáda je obsadila až v říjnu 1920. Do sovětského námořnictva byly následně zařazeny pouze první dva.[3]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem bylo v letech 1904–1908 postaveno pět jednotek této třídy. Konstrukčně byly téměř shodné s dřívější třídou Krečet, hlavní změnou bylo zvětšení ráže torpédometů na 457 mm.[1] Stavbu zahájily loděnice Crichton a Něvskij v Petrohradu, přičemž po vypuknutí rusko-japonské války byly rozestavěné torpédoborce po sekcích přepraveny k dokončení do Vladivostoku.[3]
Jednotky třídy Tverdyj:[1]
| Jméno | Loděnice | Založený kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Točnyj | Něvskij | 1904 | 1906 | 1906 | Od roku 1923 Lazo, vyřazen 1927.[2] |
| Trevožnyj | Něvskij | 1904 | 1906 | 1906 | Od roku 1923 Potapenko, vyřazen 1927.[2] |
| Tverdyj | Něvskij | 1904 | 1906 | 1906 | Vyřazen 1923.[2] |
| Inženěr-mechanik Anastasov | Crichton | 1905 | 1907 | 1908 | Vyřazen 1922.[2] |
| Lejtěnant Malejev | Crichton | 1905 | 1907 | 1908 | Vyřazen 1922.[2] |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborce nesly jeden 75mm kanón, tři 47mm kanóny a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dva parní stroje o výkonu 3800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 26 uzlů. Dosah byl 950–1100 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[3]
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]V letech 1910–1911 byly všechny 47mm kanóny nahrazeny druhým 75mm kanónem.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 132.
- ↑ a b c d e f HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 172.
- ↑ a b c TOCHNYY torpedo boats (1906-1908) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Tvjordyj na Wikimedia Commons
