Přeskočit na obsah

Třída Jevstafij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Jevstafij
Obecné informace
UživatelRuské carské námořnictvo
Typpredreadnought
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Borodino
Nástupcetřída Andrej Pervozvannyj
Technické údaje
Výtlak12 840 t (standardní)[1]
Délka118 m (max.)
Šířka22,6 m
Ponor8,23 m (max.)
Pohon2 parní stroje s trojnásobnou expanzí, 22 kotlů
10 800 hp
Palivouhlí
Rychlost16,5 uzlu
Dosah2100 nám mil při 10 uzlech
Posádka879
Výzbroj4× 305mm kanón (2×2)
4× 203mm kanón (4×1)
12× 152mm kanón (12×1)
14× 75mm kanón (14×1)
2× 450mm torpédomet
Pancířaž 229mm boky
až 254mm věže
127mm kasematy
až 76mm paluba
229mm velitelská věž

Třída Jevstafij byla třída predreadnoughtů ruského carského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1911–1919. Bitevní lodě byly nasazeny v první světové válce.

Ruské loděnice v Nikolajevu a v Sevastopolu v letech 1904–1911 postavily dvě bitevních lodě této třídy.[1]

Jednotky třídy Jevstafij:[1]

Jméno Založený kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Jevstafij 1904 1906 28. května 1911 Sešrotován 1922.
Ioann Zlatoust 1904 1906 1. dubna 1911 Sešrotován 1923.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Ioann Zlatoust

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, které doplňovaly čtyři 203mm kanóny, dvanáct 152mm kanónů, čtrnáct 75mm kanónů a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 10 800 hp. Skládal se ze dvou parních strojů s trojnásobnou expanzí a 22 kotlů Belleville, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,5 uzlu. Dosah byl 2100 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Jevstafij v roce 1922

Obě bitevní lodě se účastnily první světové války v řadách Černomořského loďstva. Dne 2. května 1918 byly ukořistěny německými vojsky a 25. listopadu 1918 britskými vojsky, která intervenovala do ruské občanské války.[2] V dubnu 1919 byly ukořistěny bolševiky, předtím je ale ustupující vojska poškodila.[3] V červnu 1919 je získali bělogvardějci a v listopadu 1920 definitivně bolševici.[4] Jevstafij a Ioann Zlatoust už nebyly opraveny a na počátku 20. let byly sešrotovány.[1]

  1. a b c d e YEVSTAFIY battleships (1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 198. 
  3. Hrbek, 2002, s. 200.
  4. Hrbek, 2002, s. 203.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]