Přeskočit na obsah

Rjurik (1906)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rjurik
Rjurik
Základní údaje
Vlajka námořnictva
Typpancéřový křižník
Uživateléruské carské námořnictvo
Jméno podleRurik
Zahájení stavby22. srpna 1905
Spuštěna na vodu17. listopadu 1906
Uvedena do službyčervenec 1909
Osudvyřazena 1923
Předchůdcetřída Bajan
Takticko-technická data
Výtlak16 933 t (standardní)
17 880 t (plný)
Délka161,2 m (max.)
Šířka22,9 m
Ponor8,74 m (max.)
Pohon2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
28 kotlů
19 700 hp
Palivo1200 t (uhlí)
Rychlost21 uzlů
Dosah4000 nám. mil při 12 uzlech
Posádka950
Pancíř76–152mm boky
203mm hlavní věže a barbety
25–76mm kasematy
203mm velitelská věž
38mm paluba
Výzbroj4× 254mm kanón (2×2)
8× 203mm kanón (4×2)
20× 120mm kanón (20×1)
4× 47mm kanón (4×1)
2× 457mm torpédomet

Rjurik byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva. Ve službě byl v letech 1909–1923. Účastnil se bojů první světové války. Po válce byl vyřazen.

Car Mikuláš II. na návštěvě křižníku Rjurik. Dobře je vidět pancéřovaná velitelská věž.

Při vývoji křižníku byly využity zkušenosti z rusko-japonské války. Křižník měl silnou výzbroj, výtečné pancéřování a moderní protipožární systémy. Jeho slabinou byla nízká rychlost. Byl považován za nejlepší křižník ruského námořnictva.[1] Postavila jej britská loděnice VickersBarrow-in-Furness. Stavba byla zahájena 22. srpna 1905, na vodu byl spuštěn 17. listopadu 1906 a v červenci 1909 přijat do služby.[1]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Jedna z hlavních dělových věží křižníku Rjurik

Křižník byl silně vyzbrojen. Hlavní výzbroj byla umístěna ve dvoudělových věžích. Čtyři 254mm kanóny ve věžích na přídi a na zádi doplňovalo osm 203mm kanónů ve věžích na okrajích nástavby. Další výzbrojí bylo dvacet kasematových 120mm kanónů, čtyři 47mm kanóny a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 19 700 hp. Tvořily jej dva parní stroje s trojnásobnou expanzí a 28 kotlů Belleville, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]

Za první světové války byl Rjurik součástí baltského loďstva. V září 1914 se účastnil ruského výpadu ke Gotlandu.[2] Dále se zapojil do kladení min.[3] Dne 13. února 1915 Rjurik při minové operaci najel na útesy u ostrova Fårö. Těžce poškozený křižník nabral 2400 tun vody, dokázal ale se vrátit do Revalu k opravě.[4] V listopadu 1916 byl Rjurik poškozen minou položenou německou ponorkou UC-27.[5] Vyřazen byl roku 1923.[1]

  1. a b c d RYURIK armoured cruiser (1909) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 125. 
  3. Hrbek, 2001, s. 130.
  4. Hrbek, 2001, s. 131.
  5. Rurik [online]. Uboat.net [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]