Rjurik (1906)
Rjurik | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | pancéřový křižník |
Uživatelé | ruské carské námořnictvo |
Jméno podle | Rurik |
Zahájení stavby | 22. srpna 1905 |
Spuštěna na vodu | 17. listopadu 1906 |
Uvedena do služby | červenec 1909 |
Osud | vyřazena 1923 |
Předchůdce | třída Bajan |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 16 933 t (standardní) 17 880 t (plný) |
Délka | 161,2 m (max.) |
Šířka | 22,9 m |
Ponor | 8,74 m (max.) |
Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 28 kotlů 19 700 hp |
Palivo | 1200 t (uhlí) |
Rychlost | 21 uzlů |
Dosah | 4000 nám. mil při 12 uzlech |
Posádka | 950 |
Pancíř | 76–152mm boky 203mm hlavní věže a barbety 25–76mm kasematy 203mm velitelská věž 38mm paluba |
Výzbroj | 4× 254mm kanón (2×2) 8× 203mm kanón (4×2) 20× 120mm kanón (20×1) 4× 47mm kanón (4×1) 2× 457mm torpédomet |
Rjurik byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva. Ve službě byl v letech 1909–1923. Účastnil se bojů první světové války. Po válce byl vyřazen.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Při vývoji křižníku byly využity zkušenosti z rusko-japonské války. Křižník měl silnou výzbroj, výtečné pancéřování a moderní protipožární systémy. Jeho slabinou byla nízká rychlost. Byl považován za nejlepší křižník ruského námořnictva.[1] Postavila jej britská loděnice Vickers v Barrow-in-Furness. Stavba byla zahájena 22. srpna 1905, na vodu byl spuštěn 17. listopadu 1906 a v červenci 1909 přijat do služby.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Křižník byl silně vyzbrojen. Hlavní výzbroj byla umístěna ve dvoudělových věžích. Čtyři 254mm kanóny ve věžích na přídi a na zádi doplňovalo osm 203mm kanónů ve věžích na okrajích nástavby. Další výzbrojí bylo dvacet kasematových 120mm kanónů, čtyři 47mm kanóny a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 19 700 hp. Tvořily jej dva parní stroje s trojnásobnou expanzí a 28 kotlů Belleville, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Služba
[editovat | editovat zdroj]Za první světové války byl Rjurik součástí baltského loďstva. V září 1914 se účastnil ruského výpadu ke Gotlandu.[2] Dále se zapojil do kladení min.[3] Dne 13. února 1915 Rjurik při minové operaci najel na útesy u ostrova Fårö. Těžce poškozený křižník nabral 2400 tun vody, dokázal ale se vrátit do Revalu k opravě.[4] V listopadu 1916 byl Rjurik poškozen minou položenou německou ponorkou UC-27.[5] Vyřazen byl roku 1923.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d RYURIK armoured cruiser (1909) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 125.
- ↑ Hrbek, 2001, s. 130.
- ↑ Hrbek, 2001, s. 131.
- ↑ Rurik [online]. Uboat.net [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rjurik na Wikimedia Commons