Suržyk

Suržyk (ukrajinsky, rusky a v suržyku суржик) je smíšený jazyk vzniklý na základě ukrajinštiny (substrát) a ruštiny (superstrát).^[2] Gramatika a výslovnost jsou převážně ukrajinské, v lexiku však převažuje ruština. Původní význam výrazu suržyk je „mouka či pečivo ze směsi různých druhů obilí“.

V 18. století byla carským Ruskem získána oblast tzv. divokých polí a z Ruska na území dnešní Ukrajiny začala migrace obyvatel. Ti si s sebou přivezli mnoho vlastních věcí, včetně ruského jazyka. Ruština se používala ve vojenské i civilní správě a mezi vědci vedle němčiny. V ruštině se také zpečeťovaly obchody, ruština se používala i na kulturní scéně a to vše vedlo k postupné rusifikaci místního obyvatelstva^[3]. S rusifikační politikou Sovětského svazu ve 20. století užívání jazyků ostatních sovětských národů postupně klesalo, zvláště ve 30. letech a okolo roku 1980; podmínky byly nastaveny tak, aby pro obyvatele bylo výhodnější užívání ruštiny, jejíž osvojení však nebylo samozřejmé. Proto se také suržyk v jednotlivých regionech liší. Užíván je především v severovýchodní části Ukrajiny (Slobodská Ukrajina, Donbas, Dnipro), ale také v přilehlé části Ruska (okolí Starodubu, Kurska, Rostova, Kubáň) a jeho prvky najdeme i na západní Ukrajině.

Jelikož vznik suržyku nebyl pro oficiální místa vítaným jevem, nebyl ani vědecky zkoumán. To se změnilo teprve rozpadem SSSR a vznikem nezávislé Ukrajiny.

Odkazy

Reference

↑ Linhvo-etnična struktura Ukrajiny (Kyjivskyj mižnarodnyj instytut sociologiji).
↑ KINDLEROVÁ, Rita I. Suržyk aneb O možnosti zániku jednoho jazyka. [Recenze knihy Larysy Masenko Suržyk: miž movoju i jazykom.] In: iLiteratura.cz. 21. 3. 2012 [cit. 16. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/29711/masenko-larysa-surzyk-miz-movoju-i-jazykom
↑ MELNYK, Svitlana. Contested Tongues: Language Politics and Cultural Correction in Ukraine. Laada Bilaniuk (2005). Ithaca, NY: Cornell University Press, 2005. xiv, 230pp. ISBN 0801472792.. Sociolinguistic Studies. 2007-06-26, roč. 1, čís. 2, s. 337–339. Dostupné také na: [1]. ISSN 1750-8657. DOI 10.1558/sols.v1i2.337.

Literatura

MASENKO, Larysa Terentìjivna. Suržyk: mìž movoju ì jazykom. Druhe vydannja, zì zmìnamy ì dopovnennjamy. Kyjiv: Vydavnyčyj dìm Kyjevo-Mohyljans‘ka akademìja, 2019. 229 s. ISBN 978-966-518-759-2.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu suržyk na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Kyiv_institute-1] Linhvo-etnična struktura Ukrajiny (Kyjivskyj mižnarodnyj instytut sociologiji).

[2] KINDLEROVÁ, Rita I. Suržyk aneb O možnosti zániku jednoho jazyka. [Recenze knihy Larysy Masenko Suržyk: miž movoju i jazykom.] In: iLiteratura.cz. 21. 3. 2012 [cit. 16. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/29711/masenko-larysa-surzyk-miz-movoju-i-jazykom

[3] MELNYK, Svitlana. Contested Tongues: Language Politics and Cultural Correction in Ukraine. Laada Bilaniuk (2005). Ithaca, NY: Cornell University Press, 2005. xiv, 230pp. ISBN 0801472792.. Sociolinguistic Studies. 2007-06-26, roč. 1, čís. 2, s. 337–339. Dostupné také na: [1]. ISSN 1750-8657. DOI 10.1558/sols.v1i2.337.

[1]

[2]

[3]

Smíšené jazyky

kreolština

V Evropě	Caló (romština + románské jazyky) • Erromintxela (romština + baskičtina) • Laiuse romština (romština + estonština) • Llanito (angličtina + španělštiny) • Petuh (němčina + dánština) • Ponaschemu (němčina + dolnolužická srbština) • Ponašymu (slezština (polština) + čeština) • Romsko-srbský jazyk (romština + srbština) • Russenorsk (ruština + norština) • Shelta (angličtina + irština) • Suržyk (ruština + ukrajinština) • Trasjanka (ruština + běloruština) • Západní polesština (ukrajinština + běloruština)

V Americe	Alemañol, Belgranodeutsch (španělština + němčina) • Caló (romština + románské jazyky) • Kaqchikelsko-k'iche'ský smíšený jazyk (kaqchikel + k'iche') • Jopará (španělština + guaranština) • Kallawaya (kečuánština + puquina) • Media Lengua (španělština + kichwa) • Michif (kríjština + francouzština) • Papiamento (portugalština + španělština + nizozemština + angličtina) • Sranan Tongo (španělština + + angličtina + nizozemština + portugalština)

V Africe	Aasáx (masajština + mbugu) • Gadal (songhajština + tamašek) • Malawiské lomwe (lomwe + čičevština) • Mbugu (pare + kušitské jazyky)

V Asii	Balačka (ukrajinština + ruština) • Bonan (tibetština + mongolština) • Dao (standardní čínština + tibetština) • E (čínština + thajština) • Hajong (tibetobarmské jazyky + indoárijské jazyky) • Hokaglish (hokkien + tagalog + angličtina) • Che-čou (standardní čínština + ujgurština) • Kapadocká řečtina (řečtina + turečtina) • Kjakhtský rusko-čínský pidžin (ruština + čínština) • Ling-ling (hmongština + čínština) • Lomavrenština (arménština + romština + domari) • Madras bashai (tamilština + angličtina) • Mao-ťia (čínština + miao) • Mednyjská aleutština (ruština + aleutština) • Qoqmončaq (kazaština + mongolština + evenština) • San-čchiao (kam + hmu) • Wutun (čínština + bonan)

V Austrálii a Oceánii	Gurindjisko-Kriolský jazyk (gurindji + kriol) • Light warlpiri (australská kreolština + warlpiri) • Nguluwanština (vapština + ulithijština) • Numbami (austronéské jazyky + papuánské jazyky)

(V závorkách jsou uvedeny jazyky, z nichž smíšené jazyky vznikly, kurzívou jsou uvedeny mrtvé jazyky) • Kategorie