Schwarzenberská hrobka (Vídeň)
| Schwarzenberská hrobka ve Vídni | |
|---|---|
 Augustiniánský kostel, ve kterém se hrobka nachází | |
| Základní informace | |
| Sloh | rané baroko |
| Výstavba | 1656 |
| Stavebník | Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu |
| Poloha | |
| Adresa | Vídeň,  Rakousko |
| Ulice | Augustiniánská ulice (Augustinerstraße) 3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v kryptě pod kaplí sv. Mikuláše Tolentinského v augustiniánském kostele ve Vídni. Pro sebe a svou rodinu ji založil v roce 1656 Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, ale už v roce 1600 byl pod presbytářem kostela pohřben vojevůdce Adolf ze Schwarzenbergu. Hrobka sloužila jako hlavní pohřebiště rodu po dobu jednoho století (pohřby mezi lety 1683–1783).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Augustiniánský klášter s kostelem ve Vídni byl založen římskoněmeckým králem, rakouským a štýrským vévodou Fridrichem I. Habsburským v roce 1327. V kostele byli pohřbíváni příslušníci vlivných šlechtických rodů (např. Dietrichsteinové, Harrachové, Pálffyové, Starhembergové či Waldsteinové)[1] a od roku 1654 v něm byly ukládány urny se srdci Habsburků.[pozn. 1]
Schwarzenbergové bývali do poloviny 17. století většinou pohřbíváni v bavorském Astheimu, kde praotec schwarzenberského rodu Erkinger ze Seinsheimu (1362–1437) založil se svou první ženou Annou z Bibry 2. června 1409 kartuziánský klášter Pons Mariae (Kartause Marienbrück). Hrobka se nacházela pod presbytářem kostela.[2][pozn. 2][pozn. 3] Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu byl nejvyšším štolmistrem a od roku 1656 nejvyšším hofmistrem císařova bratra arcivévody Leopolda Viléma. Ve stejném roce, kdy získal úřad hofmistra a přesídlil do Vídně, nechal pod kaplí svatého Mikuláše Tolentinského zřídit novou rodovou hrobku.[4] Pro jistotu byla podepsána smlouva, která garantovala, že pohřební památníky nemohly být zrušeny ani v případě vymření rodu.[1] Prestiž rodového pohřebiště zvyšovala blízkost kostela u Hofburgu a návaznost na vládnoucí dynastii. Navíc už v roce 1600 byl pod presbytářem pohřben jeho děd Adolf ze Schwarzenbergu, vítěz nad Turky u pevnosti Rábu (v roce 1598).[5] V hrobce samotné pak bylo pohřbeno 16 příslušníků rodu.
V roce 1783 byl však kostel z řádového proměněn na farní a následně regotizován. Proto se Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu (1742–1789) rozhodl založit rodové pohřebiště na jiném místě. Volba padla na hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, která měla pro Schwarzenbergy symbolický význam, protože byla prvním panstvím, které v Čechách v roce 1660 získali.[6]
Seznam pohřbených
[editovat | editovat zdroj]Chronologicky podle úmrtí
[editovat | editovat zdroj]V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[7][8][9] Fialově jsou vyznačeni příslušníci a příslušnice rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky a manželé, pokud zde byli pohřbeni. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu, který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
| Po-řa-dí | Ge-ne-ra-ce | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | 7. | Adolf ze Schwarzenbergu (stefansberská linie) .jpg) |
1551 Gimborn | Vilém III. ze Schwarzenbergu |
Markéta Wolffová z Metternichu |
Pohřben s poctami 6. 12. 1600 pod hlavním oltářem, vznikl také mramorový epitaf,[10] který byl však už asi v roce 1635 odstraněn.[10] | Vojevůdce, dobyvatel pevnosti Rábu (1598), za což byl v roce 1599 povýšen do říšského hraběcího stavu. Byl mu polepšen erb o krkavce klovajícím uťatou hlavu Turka. Narodil se mu syn: |
| 29. 7. 1600 Pápa | Anna z Harff-Alsdorfu † 1584 Gimborn | ||||||
| 2. | 9. | Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu  |
20. 9. 1615 Weibelskirchen | Adam ze Schwarzenbergu 26. 8. 1583 Gimborn, Severní Porýní-Vestfálsko – 14. 3. 1641 (Berlín)-Špandava |
15. 3. 1644 Vídeň: Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň |
1683 | 1. kníže ze Schwarzenbergu (1670–1683), zakladatel hrobky. V roce 1654 získal český inkolát a stal se prvním majitelem českých panství (Třeboň 1660, Hluboká 1661). Prezident Říšské dvorské rady (1670–1683).[4]
Narodily se mu následující děti:
Manželka byla pohřbena v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. |
| 26. 5. 1683 Laxenburg | Markéta Wolffová z Metternichu | ||||||
| 3. | 11. | Kristián ze Schwarzenbergu | 22. 11. 1685 Vídeň | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) | Pokřtěn. | ||
| 22. 11. 1685 Vídeň | Marie Anna ze Sulzu (č. 7) | ||||||
| 4. | 11. | Marie Josefa Arnoštka ze Schwarzenbergu | 16. 3. 1675 | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) | |||
| 5. 1. 1686 | Marie Anna ze Sulzu (č. 7) | ||||||
| 5. | 11. | Jana Charlotta ze Schwarzenbergu | 18. 5. 1687 | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) | |||
| 7. 7. 1687 | Marie Anna ze Sulzu (č. 7) | ||||||
| 6. | 11. | Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu | 11. 4. 1676 | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) | |||
| 18. 7. 1690 | Marie Anna ze Sulzu (č. 7) | ||||||
| 7. | (10.) | Marie Anna ze Sulzu | 23. 10. 1653 Tiengen | Jan Ludvík II. ze Sulzu 23. 10. 1626 Tiengen – 21.8.1687 Jestetten |
21. 5. 1674 Langenargen: Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) |
Kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti:
| |
| 18. 7. 1698 Vídeň | Marie Alžběta z Königsegg-Aulendorfu 1634 – 12. 12. 1658 | ||||||
| 8. | 10. | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu  |
23. 5. 1652 Brusel | Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (č. 2) | 21. 5. 1674 Langenargen: Marie Anna ze Sulzu (č. 7) |
Král moru, 2. kníže ze Schwarzenbergu (1683–1703). Tajný rada (1668), nejvyšší císařský maršálek a nejvyšší hofmistr císařovny (1692–1703). Ve své závěti stanovil, že se rod má v případě dvou synů knížete, kteří se dožijí plnoletosti, rozdělit na dvě linie – na primo- a sekundogenituru. K tomu došlo po 99 letech.[pozn. 4] | |
| 22. 10. 1703 Vídeň | Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň | ||||||
| 9. | 10. | Marie Arnoštka (Marie Ernestina) ze Schwarzenbergu  |
1649 Brusel | Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (č. 2) | 21. 2. 1666 Vídeň: Jan Kristián I. z Eggenbergu 7. 9. 1641 – 14. 12. 1710 Praha |
Kněžna z Eggenbergu, 7. vévodkyně krumlovská (1717–1719). | |
| 4. 4. 1719 Vídeň | Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň | ||||||
| 10. | 11. | Adam František ze Schwarzenbergu  |
25. 9. 1680 Linec | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) | 13. 12. 1701 Vídeň: Eleonora Amálie z Lobkowicz 20. 6. 1682 Vídeň – 5. 5. 1741 Vídeň |
Jeho srdce bylo pohřbeno v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni.[12] | 3. kníže ze Schwarzenbergu (1703–1732) a 8. vévoda krumlovský (1723–1732), nejvyšší císařský maršálek (1711–1722), nejvyšší císařský štolba (1722–1732) a dědic eggenberského majetku. V roce 1732 jej během tzv. Císařského honu u Brandýsa nad Labem smrtelně postřelil císař Karel VI.
Narodily se mu následující děti:
Manželka byla pohřbena v kostele sv. Víta v Českém Krumlově. |
| 11. 6. 1732 Brandýs nad Labem | Marie Anna ze Sulzu (č. 7) | ||||||
| 11. | (12.) | Marie Terezie z Liechtensteinu | 28. 12. 1721 | Josef Jan Adam z Liechtensteinu 25. 5. 1690 Vídeň – 17. 12. 1732 Valtice |
22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic: Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 15) |
Kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti:
| |
| 19. 1. 1753 Vídeň | Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu 21. 9. 1693 Vídeň – 15. dubna 1729 Hlohov, Slezsko | ||||||
| 12. | 13. | Marie Josefa ze Schwarzenbergu | 24. 10. 1751 Vídeň | Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 15) | |||
| 7. 4. 1755 Vídeň | Marie Terezie z Liechtensteinu (č. 11) | ||||||
| 13. | 14. | Antonín ze Schwarzenbergu | 3. 5. 1772 | Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou |
|||
| 11. 5. 1775 | Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň | ||||||
| 14. | 14. | Jan ze Schwarzenbergu | 25. 5. 1770 | Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou |
|||
| 13. 8. 1779 | Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň | ||||||
| 15. | 12. | Josef I. Adam ze Schwarzenbergu  |
15. 12. 1712 Vídeň | Adam František ze Schwarzenbergu (č. 10) | 22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic: Marie Terezie z Liechtensteinu (č. 11) |
Dne 18. 2. 1782 byl pitván a balzamován a 19. 2. byl pohřben.[13] Jeho srdce bylo pohřbeno v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. |
4. kníže ze Schwarzenbergu a 9. vévoda krumlovský (1732–1782) |
| 17. 2. 1782 Vídeň | Eleonora Amálie z Lobkowicz 20. 6. 1682 Vídeň – 5. 5. 1741 Vídeň | ||||||
| 16. | 14. | Eleonora Karolina ze Schwarzenbergu | 28. 1. 1777 Vídeň | Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou |
|||
| 25. 9. 1782 Vídeň | Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň | ||||||
| 17. | 14. | Jan ze Schwarzenbergu | 23. 1. 1782 Vídeň | Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou |
|||
| 12. 8. 1783 Vídeň | Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň |
Příbuzenské vztahy pohřbených
[editovat | editovat zdroj]Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Tučně jsou vyznačena knížata ze Schwarzenbergu. Modře je vyznačen zakladatel primogenitury Josef II. ze Schwarzenbergu a zeleně zakladatel sekundogenitury Karel Filip ze Schwarzenbergu. Jedenáctá, třináctá a čtrnáctá generace jsou každá na dva řádky. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.
| Vilém II. ze Schwarzenbergu † 1557 | Anna von der Harff-Alsdorf † 1584 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Markéta Alžběta Wolfová z Metternichu † 1624 | 1. Adolf ze Schwarzenbergu, říšský hrabě 1451–1600 | Marie Alžběta ze Schwarzenbergu po 1551–1599 | Vilém van Nesselrode, pán z Ehreshovenu a Thumu † po 1585 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Adam ze Schwarzenbergu 1583–1641 | Markéta Hartrad von Pallant zu Larochette und Möstroff † 1615 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| František Hartrad ze Schwarzenbergu 1614–1636 | 2. Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, 1. kníže 1615–1683 | Marie Justina ze Starhembergu 1608–1681 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| princezna ze Schwarzenbergu */† 1644 | Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu */† 1647 | 9. Marie Arnoštka (Ernestina) ze Schwarzenbergu 1649–1719 | Jan Kristián I. z Eggenbergu 1641–1710 | 8. Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu, 2. kníže 1652–1703 | 7. Marie Anna ze Sulzu 1653–1698 | Šarlota ze Schwarzenbergu 1654–1661 | Ludvík Adam ze Schwarzenbergu 1655–1656 | Polyxena ze Schwarzenbergu 1658–1659 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 6. Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu 1676–1690 | 10. Adam František ze Schwarzenbergu, 3. kníže 1680–1732 | Eleonora Amálie z Lobkowicz 1682–1741 | 3. Kristián ze Schwarzenbergu */† 1685 | Marie Anna ze Schwarzenbergu 1688–1757 | František Leopold ze Šternberka 1680–1745 | 4. Marie Josefa Arnoštka ze Schwarzenbergu 1675–1866 | 5. Johana Charlotta ze Schwarzenbergu */† 1687 | Marie Terezie Felicitas ze Schwarzenergu 1683–1685 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| princ ze Schwarzenbergu */† 1682 | Marie Františka Justina ze Schwarzenbergu 1637–1731 | Karel Egon Evžen z Fürstenbergu 1665–1702 | Ferdinand August z Lobkowicz 1655–1715 | Marie Johana ze Schwarzenbergu 1689–1739 | Marie Antonie ze Schwarzenbergu 1692–1744 | František Karel II. Liebsteinský z Kolowrat 1684–1753 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 15. Josef I. Adam ze Schwarzenbergu, 4. kníže 1722–1782 | 11. Marie Terezie z Liechtensteinu 1721–1753 | Marie Anna ze Schwarzenbergu 1706–1755 | Ludvík Jiří z Báden-Bádenu 1702–1761 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jan I. Nepomuk ze Schwarzenbergu, 5. kníže 1742–1789 | Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 1747–1797 | Josef Václav ze Schwarzenbergu 1745–1781 | Antonín ze Schwarzenbergu 1746–1764 | Marie Terezie ze Schwarzenbergu 1747–1788 | Zikmund z Goëßu 1723–1796 | Marie Eleonora ze Schwarzenbergu 1748–1786 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Anna ze Schwarzenbergu 1744–1803 | Bedřich Ludvík Julius ze Zinzendorfu 1721–1780 | Marie Arnoštka ze Schwarzenbergu 1752–1801 | František Xaver z Auerspergu 1755–1803 | 12. Marie Josefa Terezie ze Schwarzenbergu 1751–1755 | František Josef ze Schwarzenbergu 1749–1750 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Josef II. ze Schwarzenbergu, 6. kníže 1769–1833 PRIMOGENITURA | 9. Pavlína ze Schwarzenbergu 1774–1810 | Karel I. Filip ze Schwarzenbergu, kníže a 1. hlava sekundogenitury 1771–1820 SEKUNDO-GENITURA | Marie Anna z Hohenfeldu 1767/1768–1848 | František ze Schwarzenbergu 1773–1789 | Arnošt ze Schwarzenbergu, rábský biskup 1773–1821 | Alžběta Tereza ze Schwarzenbergu 1778–1791 | Marie Karolína ze Schwarzenbergu 1775–1816 | Josef František Maxmilián z Lobkowicz 1772–1816 | Eleonora ze Schwarzenbergu 1783–1846 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 14. Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu 1770–1779 | Bedřich Karel z Fürstenberg-Weitry 1774–1856 | Marie Terezie ze Schwarzenbergu 1780–1870 | 13. Antonín ze Schwarzenbergu 1772–1775 | Bedřich ze Schwarzenbergu 1774–1795 | 17. Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu 1782–1783 | 16. Eleonora ze Schwarzenbergu 1777–1782 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Eleonora ze Schwarzenbergu 1796–1848 | Alfréd z Windisch-Grätzu 1787–1862 | Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, 7. kníže 1799–1888 | Eleonora z Liechtensteinu 1812–1873 | Marie Pavlína ze Schwarzenbergu 1798–1821 | Jindřich Eduard z Schönburg-Hartensteinu 1787–1872 | Felix ze Schwarzenbergu, rakouský ministerský předseda 1800–1852 | princ ze Schwarzenbergu */† 1802 | Marie Matylda ze Schwarzenbergu 1804–1886 | Bedřich ze Schwarzenbergu, arcibiskup pražský 1809–1885 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ K dalším oblíbeným kostelům ve Vídni, kde byli pohřbíváni vlivní šlechtici, se řadí kostel sv. Michaela (Michaelkirche), minoritský kostel (Minoritenkirche), skotský kostel (Schottenkirche) či kostel sv. Doroty (Dorotheerkirche).[1]
- ↑ Ve Schwarzenberské hrobce v Astheimu bylo v letech 1418–1618 pohřbeno 23 příslušníků rodu a k nim v roce 1764 přibyl ještě Antonín ze Schwarzenbergu (1746–1764), rytíř Řádu maltézských rytířů.[3]
- ↑ Dalším pohřebištěm byl kapucínský kostel v Murau ve Štýrsku.
- ↑ Podařilo se to až ve 4. generaci:
- Ferdinand Vilém (1652–1753), jeho syn:
- I. Adam František (1680–1732), jeho syn:
- II. Josef I. Adam (1722–1782), jeho syn:
- III. Jan Nepomuk I. (1742–1789), jeho synové:
- IV. Josef II. (1769–1833) – primogenitura a Karel Filip (1771–1820) – sekundogenitura.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-05-21]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 232. Dále jen Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů. Dostupné online.
- ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 224
- ↑ a b Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 225
- ↑ a b Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 230
- ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 227
- ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 283
- ↑ Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-30 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 228
- ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 246
- ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 241
- ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 169