Bedřich Karel z Fürstenbergu

Bedřich Karel Egon
lantkrabě z Fürstenbergu
Bedřich Karel Egon; lantkrabě z Fürstenbergu
	Bedřich Karel Fürstenberg, rytina
Nejvyšší maršálek císařského dvora
	Ve funkci:; 1846 – 1856
Panovník	Ferdinand I., František Josef I.
Předchůdce	Jan Petr II. Goëss
Nástupce	František Serafín z Kuefsteinu
Narození	26. ledna 1774; Vídeň ; Habsburská monarchie
Úmrtí	4. února 1856 (ve věku 82 let); Vídeň ; Rakouské císařství
Choť	(1801) Marie Terezie ze Schwarzenbergu (1780–1870)
Rodiče	Jáchym Egon z Fürstenbergu (1749–1828) a Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu (1751–1835)
Děti	Jan Nepomuk Egon z Fürstenbergu-Weitry; Bedřich Egon z Fürstenbergu; Arnošt Egon z Fürstenbergu; Josef Arnošt z Fürstenbergu; Gabriela z Fürstenbergu
Příbuzní	Eduard Egon z Fürstenbergu (vnuk)
Profese	dvorský úředník
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Karel lantkrabě z Fürstenbergu (německy celým jménem Friedrich Karl Johann Nepomuk Egon Landgraf zu Fürstenberg; 26. ledna 1774 Vídeň – 4. února 1856 Vídeň) byl rakouský šlechtic, dvořan, politik a diplomat. Měl původ ve staré šlechtické rodině a po službě v rakouské armádě během napoleonských válek zastával funkce u císařského dvora. Nakonec byl v letech 1846–1856 nejvyšším dvorským maršálkem a získal Řád zlatého rouna. Jeho potomci v několika generacích vlastnili statky na Moravě (Kunín, Přestavlky, Horní Moštěnice, Tavíkovice). Z jeho početné rodiny vynikl syn Bedřich Egon (1813–1892), kardinál a dlouholetý arcibiskup v Olomouci.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů, patřil k lantkraběcí linii sídlící v Rakousku s hlavním sídlem na zámku Vitoraz (Weitra).^[1] Narodil se jako nejstarší syn lantkraběte Jáchyma Egona z Fürstenbergu (1749–1828), matka Žofie Terezie (1751–1835) pacházela z německého rodu Oettingen-Wallersteinů.

Studoval práva a působil ve státních službách, mezitím sloužil v armádě a zúčastnil se napoleonských válek, dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1796 byl jmenován císařským komořím a v roce 1801 říšským dvorním radou (byl historicky posledním jmenovaným členem říšské dvorské rady před zánikem Svaté říše římské.^[2] Po napoleonských válkách působil u císařského dvora ve Vídni a od roku 1819 byl tajným radou, příležitostně byl pověřen i diplomatickými misemi (Petrohrad). V letech 1835–1846 byl vrchním ceremoniářem a nakonec stejně jako otec vykonával úřad nejvyššího dvorského maršálka (1846–1856). V roce 1852 obdržel Řád zlatého rouna,^[3] byl též nositelem Leopoldova řádu, ruského Řádu sv. Vladimíra a bavorského Řádu Maxe Josefa. Ve Vídni zastával také řadu čestných funkcí.^[4]

Rodina

V roce 1801 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Terezií ze Schwarzenbergu (1780–1870), dcerou knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu. Marie Terezie byla c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a nejvyšší hofmistryní císařovny Marie Anny.^[5] Z jejich manželství se narodilo deset dětí.

1. Jan Nepomuk Egon (21. března 1802 – 10. ledna 1879), státní úředník, poslanec dolnorakouského zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny
2. Marie Sofie (28. srpna 1804 – 4. února 1829), manžel 1827 Bedřich Kraft kníže z Oettingen-Wallersteinu (16. října 1793 – 15. listopadu 1842), c. k. komoří, plukovník
3. Filip Karel Jáchym (30. prosince 1806 – 4. ledna 1807)
4. Josef Arnošt Egon (22. února 1808 – 6. března 1892), prezident vrchního zemského soudu v Brně, poslanec moravského zemského sněmu, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, manželka 1843 Marie Ernestina z Oettingen-Wallersteinu (5. července 1803 – 1. února 1872)
5. Karel Egon (15. června 1809 – 18. května 1876), c. k. hejtman, komtur Řádu německých rytířů
6. František Egon (12. dubna 1811 – 13. října 1849), c. k. plukovník, komtur Řádu maltézských rytířů
7. Bedřich Egon (8. října 1813 – 20. srpna 1892), kardinál, arcibiskup olomoucký, doživotní člen rakouské Panské sněmovny
8. Arnošt Egon (6. listopadu 1816 – 24. března 1889), poslanec moravského zemského sněmu a říšské rady, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, manželka 1867 Karolina Antonie Busek (15. srpna 1821 – 26. ledna 1900), morganatické manželství
9. August Jáchym Egon (5. října 1818 – 14. května 1819)
10. Gabriela (17. března 1821 – 18. března 1895), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, dvorní dáma arcivévodkyně Žofie, manžel 1844 Alfons markrabě Pallavicini (7. března 1807 – 7. března 1875), c. k. komoří

Díky své manželce a sestrám byl blízce spřízněn s významnými představiteli knížecích rodin habsburské monarchie. Jeho švagry byli vojevůdci napoleonských válek polní maršálové kníže Karel Filip ze Schwarzenbergu a kníže Jan Josef z Lichtenštejna. Dalšími švagry byli císařský nejvyšší štolba Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu a kníže Josef František z Lobkowicz.

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783–784 ISBN 80-7185-057-8
↑ GSCHLIESSER, Oswald von: Chronologische Liste der Reichshofräte, Vídeň, 2014; s. 210 dostupné online
↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271
↑ Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthums Oesterreich, Vídeň, 1845; s. 7 dostupné online
↑ Rodina Bedřicha Karla Fürstenberga in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1835, Gotha, 1835; s. 88–89 dostupné online

Externí odkazy

Rodokmen Fürstenbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

[1] Ottův slovník naučný, díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783–784 ISBN 80-7185-057-8

[2] GSCHLIESSER, Oswald von: Chronologische Liste der Reichshofräte, Vídeň, 2014; s. 210 dostupné online

[3] LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271

[4] Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthums Oesterreich, Vídeň, 1845; s. 7 dostupné online

[5] Rodina Bedřicha Karla Fürstenberga in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1835, Gotha, 1835; s. 88–89 dostupné online

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]