Přeskočit na obsah

František Leopold ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Leopold
hrabě ze Sternbergu
František Leopold ze Šternberka, rytina
František Leopold ze Šternberka, rytina
Prezident české komory
Ve funkci:
1727 – 14. květen 1745
PanovníkKarel VI., Marie Terezie
PředchůdceZikmund Valentin Hrzán z Harasova
Nástupcečeská komora zrušena
Místodržící Českého království
PanovníkKarel VI., Marie Terezie
Císařský tajný rada
Císařský komoří
Narození9. července 1680
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí14. května 1745 (ve věku 64 let)
Žirovnice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1708) Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu (1688–1757)
RodičeAdolf Vratislav ze Šternberka (1627–1703) a Anna Lucie Slavatová z Chlumu a Košumberka (1637–1703)
Děti13 (nebo jen 11)
Příbuzníděd: Jan Rudolf ze Šternberka (1601–1638)
babička: Helena Eustachie Křinecká z Ronova († 1644)
bratr: František Damián ze Šternberka (1676–1723)
strýc: Štěpán Jiří ze Šternberka (1626–1706)
synovec: František Filip ze Šternberka (1708–1786)
vnuk: Jan Nepomuk II. ze Šternberka (1753–1789)
vnuk: Jáchym ze Šternberka (1755–1808)
vnuk: Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838)
tchán: Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (1652–1703)
švagr: Adam František ze Schwarzenbergu (1680–1732)
strýc: Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1630–1673)
strýc: Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka († 1689)
SídloŽirovnice
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Leopold hrabě ze Šternberka, také ze Sternbergu (9. července 1680[1][2][3] nebo 1681[4] Praha – 14. května 1745 Žirovnice)[4] byl český šlechtic z rodu Šternberků, zakladatel Leopoldovy linie se sídlem v Žirovnici, jejíž potomci žijí dodnes. V letech 1727–1745 zastával úřad prezidenta české komory.

Původ a život

[editovat | editovat zdroj]

František Leopold se narodil jako mladší syn pozdějšího nejvyššího purkrabí Českého království Adolfa Vratislava ze Šternberka (1627 Postoloprty – 4. 9. 1703 Zásmuky) a jeho manželky Anny Lucie Slavatové z Chlumu a Košumberka (17. 7. 1637 Vídeň – 3. 3. 1703 Praha). Jeho starší bratr František Damián (26. 7. 1676 Vídeň – 15. 5. 1723 Častolovice) založil Damiánovu linii se sídlem v Zásmukách a Častolovicích.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po studiích si vybral politickou kariéru. Získal titul císařského komořího a tajného rady, stal se místodržícím Českého království a v letech 1727–1745 zastával úřad prezidenta české komory.

Majetek

[editovat | editovat zdroj]

Po otci zdědil Předboř, po matce Žirovnici, Počátky a Stráž nad Nežárkou.[5][6] V Žirovnici dal postavit nové zámecké (západní) křídlo, barokní špýchar (1707) a dal opravit kapli sv. Jiljí na místním hřbitově. Jeho manželka pořídila sochu sv. Jana Nepomuckého, která stojí u silnice mezi zámkem a pivovarem.[7] Stráž byla už v roce 1715 v rukou Františka Josefa Czernina z Chudenic. Po svém příbuzném Václavu Vojtěchovi ze Šternberka (1643–1708) zdědil zadlužený fideikomis Zelená Hora a Zadní Ovenec (Troja, dnes součást Prahy). V květnu 1722 s povolením panovníka panství Zadní Ovenec (zámek Troja se vším příslušenstvím, libosadem a jinými zahradami) prodal za 50 tisíc zlatých a 200 dukátů pražskému arcibiskupovi Františku Ferdinandovi z Khünburgu do jeho osobního vlastnictví.[2][6] V roce 1726 prodal i Zelenou horu, a sice Adolfovi Bernardovi z Martinic.[8] Dne 14. června 1731 založil z částky 130 tisíc zlatých peněžní fideikomis[5] (svěřenectví, majorát) s palácem na Hradčanech a panstvím Žirovnice.[2] Žirovnice patřila Šternberkům až do roku 1910.[7][pozn. 1]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. června 1708 se oženil s Marií Annou Johanou ze Schwarzenbergu (23. 11. 1688 Vídeň – 27. 9. 1757 Praha), dcerou knížete Ferdinanda Viléma Eusebia ze Schwarzenbergu (1652–1703), majitele Hluboké a Třeboni, a jeho manželky Marie Anny ze Sulzu (1653–1698). Narodilo se jim 11[4] nebo 13 dětí[1][2]:

  • 1. Marie Františka Josefa (18. 5. 1709 Vídeň – 20. 12. 1738 Dobříčany[1] nebo 1739[4])
    • ∞ (16. 8. 1729 Praha) Kašpar František Evald Clary-Aldringen (3. 9. 1708 Teplice – 18. 9. 1735 Dobříčany)
  • 2. Marie Josefa (23. 6. 1710 – 11. 8. 1710)[4]
  • 3. František Adam Arnošt (20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice), tajný rada, nejvyšší zemský maršálek Českého království
    • 1. ∞ (5. 6. 1738 Bruck an der Leitha) Marie Terezie z Waldburg-Zeilu (28. 9. 1712 – 14. 10. 1749)
    • 2. ∞ (9. 2. 1750) Marie Kristina z Dietrichsteinu (26. 8. 1726 – 6. 10. 1766)
    • 3. ∞ (29. 9. 1768 Smečno) Marie Anna Wilczeková (20. 7. 1736 Vídeň –16. 7. 1807 Vídeň)
  • 4. Marie Josefa Františka (17. 6. 1712 Vídeň – 7. 8. 1769 Vídeň)
    • ∞ (17. 8. 1732 Praha) Jáchym Adam z Rottalu (13. 2. 1708 Vídeň – 23. 9. 1746 Karasice)
  • 5. Jan Nepomuk I. (11.[9] nebo 25.[1][2] 7. 1713 – 13. 2.[2] nebo 22. 8. 1798 Praha[9]), tajný rada, nejvyšší podkomoří králové v Čechách
    • ∞ (24. 8. 1746 Praha) Marie Anna Josefa Krakowská z Kolowrat (28. 12. 1726 Praha – 10. 8. 1790)
  • 6. Valburga Josefa (14. 3. 1716 Praha – 3. 9. 1746)
  • 7. Valburga Terezie (26. 5. 1717 – 27. 10. 1727)
  • 8. Marie Arnoštka (Marie Ernestina, 9. 5. 1718 – 7. 2. 1747)
  • 9. František Leopold (12. 4. 1719 – 9. 7. 1745 padl), císařský komoří, rytíř Maltézského řádu, podplukovník pěšího pluku Caraffa[10]
  • 10. Marie Terezie (1721–1729)[11]
  • 11. Prokop Adolf (3. 10. 1722 – 1. 2. 1752)
  • 12. Prokop Antonín (1728 – asi 1728)[12]
  • 13. Václav František (26. 6. 1729 – 20. 9. 1729)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Velkostatek Žirovnice patřil Šternberkům až do 22. září 1910, kdy ho za 1,22 milionu rakouských korun odkoupilo město Žirovnice. Kupní smlouva byla podepsána v Častolovicích, hlavním sídle Šternberků. Město splácelo kupní cenu z bankovní půjčky až do počátku 50. let 20. století, kdy zákonem č. 144 Sb. bylo město oddluženo.[7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 83–84. 
  3. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá Krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2003. 336 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 270. 
  4. ↑ a b c d e POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 359. 
  5. ↑ a b Ottův slovník naučný. 24. díl: Staroženské – Šyl. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. S. 784. 
  6. ↑ a b PREISS, Pavel; HORYNA, Mojmír; ZAHRADNÍK, Pavel. Zámek Trója u Prahy: dějiny, stavba, plastika a malba. Praha, Litomyšl: Paseka, Galerie hlavního města Prahy, 2000. 368 s. ISBN 80-7185-336-4. S. 266. 
  7. ↑ a b c FRONKOVÁ, Marie. Město Žirovnice. Brno: F. R. Z. agency, 2016. 176 s. ISBN 978-80-88131-03-8. S. 4–5. 
  8. ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 408. 
  9. ↑ a b Almanach, s. 367
  10. ↑ Almanach, s. 368
  11. ↑ Almanach ji neuvádí.
  12. ↑ Almanach ho neuvádí.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Leopold_ze_Šternberka&oldid=24063807“