Přeskočit na obsah

Chlorid rheničitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ReCl4)
chlorid rheničitý
     Re4+ 0      Cl−
     Re4+ 0      Cl
Obecné
Systematický názevChlorid rheničitý
Anglický názevRhenium(IV) chloride
Německý názevRhenium(IV)-chlorid
Sumární vzorecReCl4
Vzhledčerná pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13569-71-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)236-989-2
PubChem83584
SMILES[Cl-].[Cl-].[Cl-].[Cl-].[Re+4]
InChIInChI=1S/4Cl.Re
Key: YPYBYMCXDNTAKJ-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost328,01 g/mol
Teplota tání300 °C (rozkládá se)
Hustota4,5 g·cm−3 (β)
3,99 g·cm−3 (γ)
Rozpustnost ve voděhydrolyzuje
Struktura
Krystalová strukturamonoklinická
Hrana krystalové mřížkyβ-modifikace: a = 636,2 pm, b = 627,3 pm, c = 1216,5 pm, β = 93,15°
γ-modifikace: a = 1843 pm, b = 627 pm, c = 1817 pm, β = 104,0°
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid rheničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem ReCl4.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Chlorid rheničitý se vyskytuje ve dvou polymorfech: β a γ.

β-Chlorid rheničitý je černý prášek. Je stabilní na suchém vzduchu, ale na vlhkém vzduchu a ve vodě dochází k hydrolýze. Krystalizuje v monoklinické soustavě s prostorovou grupou P2/c (Číslo 13) a parametry mřížky a = 636,2 pm, b = 627,3 pm, c = 1216,5 pm a β = 93,15°. Struktura je polymerní a skládá se z propojených podjednotek Re2Cl9. Délka vazby Re-Re je 2,728 Å. Rheniová centra jsou oktaedrická a jsou obklopena šesti chloridovými ligandy. Dvojice oktaedrů mají společnou stěnu. Podjednotky Re2Cl9 jsou spojeny můstkovými chloridovými ligandy. Tento strukturní motiv je u binárních halogenidů kovů neobvyklý.[1] Je nerozpustný v acetonitrilu, tetrahydrofuranu, benzenu a tetrachlormethanu. Pomalu se rozpouští v methanolu, ethanolu, acetonu a dimethylsulfoxidu. Je rozpustný v kyselině chlorovodíkové za vzniku modrého zabarvením a rozkládá se v dusíku při 300 °C na chlorid rhenitý a rheničný.

γ-Chlorid rheničitý je hnědý prášek. Je stabilní na suchém vzduchu, ale na vlhkém vzduchu a ve vodě dochází k hydrolýze. Krystalizuje v monoklinické soustavě s prostorovou grupou P2/c (Číslo 13) a parametry mřížky a = 1843 pm, b = 627 pm, c = 1817 pm, β = 104,0°. Je nerozpustný v benzenu a tetrachlormethanu, ale rozpustný v acetonu, tetrahydrofuranu a acetonitrilu za vzniku zelené barvy.[2]

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

β-Chlorid rheničitý lze připravit komproporcionací chloridu rheničného s chloridem rhenitým při 300 °C.[3] Lze jej také připravit redukcí chloridu rheničného s chloridem antimonitým:[2]

2 ReCl5 + SbCl3 → 2 ReCl4 + SbCl5

γ-Chlorid rheničitý lze připravit pomocí tetrachlorethylenu při teplotě 120 °C, jelikož je to účinné redukční činidlo:[2]

2 ReCl5 + C2Cl4 → 2 ReCl4 + C2Cl6

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rhenium(IV) chloride na anglické Wikipedii a Rhenium(IV)-chlorid na německé Wikipedii.

  1. COTTON, F. A.; DEBOER, B. G.; MESTER, Z. Chemistry of rhenium(IV) chloride. II. Structure of one of the polymorps (.beta.) and evidence for a new polymorph (.gamma.). Journal of the American Chemical Society. 1973-02, roč. 95, čís. 4, s. 1159–1163. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja00785a027. (anglicky) 
  2. a b c BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: Enke 732 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-87823-2. S. 1610. (německy) 
  3. RIEDEL, Erwin; JANIAK, Christoph. Anorganische Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 980 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-022567-9. S. 836. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]