Chlorid molybdeničitý
| Chlorid molybdeničitý | |
|---|---|
 Model struktury | |
| Obecné | |
| Sumární vzorec | MoCl4 |
| Vzhled | černá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13320-71-3 |
| PubChem | 83340 |
| SMILES | Cl[Mo](Cl)(Cl)Cl |
| InChI | InChI=1S/4ClH.Mo/h4*1H;/q;;;;+4/p-4 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 237,77 g/mol |
| Teplota tání | 552 °C (825 K) |
| Rozpustnost ve vodě | rozkládá se |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid molybdeničitý je anorganická sloučenina se vzorcem MoCl4, vyskytující se ve dvou polymorfech; v obou případech se jedná o paramagnetické pevné látky. Používá se na přípravu komplexů molybdenu.
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Polymorf α vytváří polymer a β se vyskytuje jako hexamer. V obou případech je Mo centrum oktaedrické s dvojicí koncových a čtveřicí dvojnásobně můstkových chloridových ligandů.[1]
Jsou také popsány adukty typu MoCl4L2, kde L je Lewisova zásada.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Chlorid molybdeničitý lze, jako α-formu, připravit dechlorací chloridu molybdeničného tetrachlorethenem:[2]
- 2 MoCl5 + C2Cl4 → 2 MoCl4 + C2Cl6
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Zahříváním α-MoCl4 v uzavřené nádobě za přítomnosti MoCl5 se vytváří β-MoCl4, v otevřené nádobě dochází k rozkladu na MoCl3 a Cl2.[2]
- 2 MoCl4 → 2 MoCl3 + Cl2
Redukcí chloridu molybdeničného acetonitrilem vzniká acetonitrilový komplex chloridu molybdeničitého:[3][4]
- 2 MoCl5 + 5 CH3CN → 2 MoCl4(CH3CN)2 + ClCH2CN + HCl
MeCN ligandy lze nahradit jinými:
- MoCl4(CH3CN)2 + 2 THF → MoCl4(THF)2 + 2 CH3CN
MoCl5 je možné redukovat práškovým cínem na paramagnetický etherový komplex MoCl4(Et2O)2.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molybdenum tetrachloride na anglické Wikipedii.
- ↑ Ulrich Müller. Hexameric Molybdenum Tetrachloride. Angewandte Chemie International Edition in English. 1981, s. 692. doi:10.1002/anie.198106921.
- ↑ a b E.L. McCann; T. M. Brown. Molybdenum(IV) Chloride. Inorganic Syntheses. 1970, s. 181. ISBN 9780470132432. doi:10.1002/9780470132432.ch31.
- ↑ Erin M. Broderick; Raymond L. Richards; Marc J. A. Johnson. Dimolybdenum and Ditungsten Hexa(Alkoxides). Inorganic Syntheses. 2014, s. 95–102. ISBN 9781118744994. doi:10.1002/9781118744994.ch18.
- ↑ Jonathan R. Dilworth; Samuel C. Browne. The Synthesis of Molybdenum and Tungsten Dinitrogen Complexes. Inorganic Syntheses. 1990, s. 33. ISBN 9780470132593. doi:10.1002/9780470132593.ch7.
- ↑ Sébastien Maria; Rinaldo Poli. Ether Complexes of Molybdenum(III) and Molybdenum(IV) chlorides. Inorganic Syntheses. 2014, s. 15–18. ISBN 9781118744994. doi:10.1002/9781118744994.ch03.