Přeskočit na obsah

Chlorid cíničitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlorid cíničitý
Vzhled bezvodného chloridu cíničitého
Vzhled bezvodného chloridu cíničitého
Vzhled pentahydrátu chloridu cíničitého
Vzhled pentahydrátu chloridu cíničitého
Model
Model
Obecné
Systematický názevChlorid cíničitý
Ostatní názvytetrachlorstannan
Anglický názevTin(IV) chloride
Německý názevZinn(IV)-chlorid
Sumární vzorecSnCl4
Vzhledbezbarvá dýmavá kapalina
bílé až nažloutlé krystalky (pod tt)
Identifikace
Registrační číslo CAS7646-78-8
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)231-588-9
UN kód1827
Číslo RTECSXP8750000
Vlastnosti
Molární hmotnost260,50 g/mol
350,60 g/mol (pentahydrát)
Teplota tání−33 °C
Teplota varu114,1 °C
Hustota2,226 g/cm3
2,04 g/cm3 (pentahydrát)
Dynamický viskozitní koeficient0,806 cP (30 °C)
0,725 cP (40 °C)
0,668 cP (50 °C)
Index lomunD = 1,512
Kritická teplota Tk318,7 °C
Kritický tlak pk3 750 kPa
Kritická hustota0,742 g/cm3
Rozpustnost ve voděreaguje
dobře rozpustný (pentahydrát)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
diethylether
reaguje s alkoholy
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
kapalné uhlovodíky
tetrachlormethan
dioxan
Relativní permitivita εr3,104 (0 °C)
2,87 (20 °C)
Van der Waalsovy konstanty stavové rovnicea= 2,727 Pa m6mol−2
b= 16,42×106 m3mol−1
Měrná magnetická susceptibilita−5,57×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturajednoklonná
Hrana krystalové mřížkya = 985 pm
b = 675 pm
c = 998 pm
β = 102°15'
Tvar molekulytetraedr
Dipólový moment0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−545,3 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt35,2 J/g
Entalpie varu ΔHv140,7 J/g
Standardní molární entropie S°258,6 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−474,2 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,635 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR34, R52/53
S-věty(S1/2), S7/8, S26, S45, S61
NFPA 704
0
3
1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid cíničitý je bezbarvá kapalná látka, jejíž výpary při kontaktu se vzduchem dýmají směsí chlorovodíku a oxidu cíničitého. Tento jev je způsoben hydrolýzou chemikálie vlhkostí ve vzduchu. Dým je toxický, silně leptá sliznice a má velmi nepříjemný ostrý zápach. Jde, společně s chloridem cínatým, o jeden z chloridů cínu. Cín má zde oxidační číslo +IV, chlór má oxidační číslo -I.

Chlorid cíničitý se průmyslově vyrábí reakcí cínu s plynným chlórem.

Sn + 2 Cl2 → SnCl4

 

 

 

 

Tuto látku je možno vyrobit z koncentrované kyseliny chlorovodíkové a cínu, avšak vzniká větší či menší množství chloridu cínatého, podle schématu:

Sn + (4 + 2x)HCl → SnCl4 + xSnCl2 + (2 + x)H2

 

 

 

 

Při reakci vzniká jen malé množství chloridu cíničitého, proto tato reakce nemá praktické využití.
Laboratorně lze tuto látku vyrobit reakcí chloridu cínatého s oxidačními činidly, lze použít například chlorid železitý.

SnCl2 + 2FeCl3 → 2FeCl2 + SnCl4

 

 

 

 

Lze použít i jiná činidla.

Bezvodý chlorid cíničitý je silnou Lewisovou kyselinou.
S kyselinou chlorovodíkovou reaguje za vzniku aniontu [SnCl6]2−, který vytváří kyselinu hexachlorcíničitou H2[SnCl6].

první světové válce byl používán jako nesmrtící chemická zbraň, jelikož jeho výpary při kontaktu se vzduchem vytváří nepříjemný kouř. Ke konci války byl nahrazen směsí chloridu křemičitého SiCl4 a chloridu titaničitého TiCl4.
Tato látka se využívá na výrobu organocíničitých solí.

  1. a b Tin tetrachloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]