Přeskočit na obsah

Rýmařov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rýmařov (část obce))
Rýmařov
Rýmařov z kopce Stráň
Rýmařov z kopce Stráň
Znak města RýmařovVlajka města Rýmařov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecRýmařov
Obec s rozšířenou působnostíRýmařov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 862 (2024)[1]
Rozloha60,73 km²[2]
Nadmořská výška590 m n. m.
PSČ793 42, 793 51, 795 01
Počet domů1 521 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ21
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 230/1
795 01 Rýmařov
mesto@rymarov.cz
StarostaLuděk Šimko
Oficiální web: www.rymarov.cz
Rýmařov
Rýmařov
Další údaje
Kód obce597783
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rýmařov (německy Römerstadt[4]) je nejzápadnější město v Moravskoslezském kraji, leží v okrese Bruntál. Žije zde přibližně 7 900[1] obyvatel.

Osada byla založena pod jménem Reinmarsstadt (nejstarší doklad má podobu Reymarstat) – město Reinmarovo. Nářečním hláskovým vývojem vznikla podoba Rēmersstadt, jejíž první část byla posléze přikloněna k Römer („Římané“), ačkoli Římané s městem nemají žádnou spojitost. České jméno Rýmařov vzniklo hláskovou úpravou jména německého.[5]

Krajinou v okolí Rýmařova v pravěku vedla obchodní cesta, jejíž existenci dokládají antické mince nalézané na území města a v jeho těsném okolí. Středověké osídlení vzniklo v první polovině třináctého století. Pozůstatky tehdejšího sídliště byly nalezeny v Bezručově ulici. Mělo shlukový charakter bez urbanistické koncepce a využívali jej zřejmě jen krátkodobí osadníci, kteří chtěli získat majetek, ale nezamýšleli dlouhodobé usazení. V polovině třináctého století byla na druhém břehu Podolského potoka postavena tvrz a přibližně v sedmdesátých letech třináctého století bylo založeno vrcholněstředověké město s pravidelným půdorysem. Starší osada v prostoru Bezručovy ulice poté zanikla.[6]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1351. V roce 1406 Rýmařov získal od markraběte Jošta stejná městská práva jako měly Olomouc a Brno.[7] Dne 3. dubna 1790 postihl město ničivý požár, při kterém shořely téměř všechny domy. Po této události bylo město znovu postaveno v duchu klasicismu a empíru.

Náměstí s radnicí na staré pohlednici (před rokem 1931)

V roce 1938 se stal převážně německy mluvící Rýmařov jako pohraniční město součástí Říše. Počátkem května 1945 bylo město osvobozeno, přičemž došlo k poškození barokní kaple sv. Josefa v historickém středu města (kaple byla později zbourána).[8] Původní německé obyvatelstvo bylo na základě Benešových dekretů podrobeno odsunu.

Po zrušení Země moravskoslezské v roce 1949 se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce 1960 přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce 2001 při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.

Náměstí Míru

Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno jako městská památková zóna, a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955–1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce 1989. Mezi významné objekty památkové zóny patří rovněž dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistických domů v Radniční ulici. Historický střed města je postupně rekonstruován; opravami dosud prošly Horní ulice (2009), Náměstí míru (2013, slavnostně otevřeno v roce 2014), Radniční ulice (2014–2015) a Školní náměstí (2015). Mimo památkovou zónu jsou výraznými budovami pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
  • V parčíku v Lipové ulici vedle Střediska volného času rostla lípa Jana Amose Komenského zasazená v roce 1592; po úderu blesku zůstalo ze stromu jen torzo.[9]
  • Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády asi deset kilometrů jihozápadně od Rýmařova

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 4 589 4 650 4 403 4 423 4 744 4 588 5 837 4 571 4 940 5 741 7 630 7 980 7 785 7 785 6 174
Počet domů 445 456 461 475 545 595 729 772 713 659 746 818 870 926 926

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]
Radnice

Představitelé města

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam starostů Rýmařova.

Po roce 1989 starosty města postupně byli:

  • 1989–1994 Miroslav Slováček
  • 1994–2002 Pavel Kolář
  • 2002–2018 Petr Klouda
  • od roku 2018 Luděk Šimko

Městský znak tvoří na modrém poli zlatá, heraldicky vpravo otočená, vlčice ve skoku shora šikmo prostřelená zlatým šípem. Tento motiv nese nejstarší rýmařovské pečetidlo z roku 1543. Tento znak se rovněž nachází vytesán na pískovcovém kameni s datem 1844 zasazeném nad vchodem do radnice. Zde je však vlčice otočená nesprávně heraldicky vlevo.

V roce 1994 byl předsednictvem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen městský prapor, na kterém se opakuje stejný motiv jako na městském znaku.

Části města

[editovat | editovat zdroj]
Vyznačené katastrální území místní části Rýmařov

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Malá Štáhle.[12]

Rýmařov se skládá, mimo samotné město, z dalších celkem šesti místních částí. Ty však netvoří ve všech případech jedno katastrální území. Místní část Janovice je rozdělena na dva historické katastry, a to Janovice u Rýmařova a Janušov. Naopak osada Harrachov, ležící přibližně dva kilometry severně od Rýmařova, svůj vlastní katastr nemá.

Městem prochází silnice I/11 spojující Hradec Králové s Ostravou. Rýmařov je rovněž konečnou stanicí na trati Valšov–Rýmařov. Vlakové spoje provozují ČD v rámci linky Esko S10 z Opavy do Rýmařova. Ve městě staví dálkové autobusové linky jedoucí do Olomouce, Přerova, Šumperku a Ostravy. Autobusové nádraží prošlo v červnu 2015 rekonstrukcí.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V Rýmařově je tradice ochotnické kultury, ať už se týče divadelních spolků či hudebních těles:

  • Divadelní spolek Mahen funguje již od roku 1945 a je tak jedním z nejstarších fungujících spolků v moravském a slezském pohraniční. V současné době inscenují ochotníci spolku Mahen především situační komedie domácí i zahraniční provenience. Pro děti spolek sehrál i několik pohádek.
  • Spolek Pradivadlo vznikl počátkem století. V posledních sezónách se spolek specializuje na muzikály. Spolek hraje ve vlastním amfiteátru La Skála v Janovicích.
  • Hudební skupina Variace
  • Smíšený pěvecký sbor Vox montana
  • Chrámový sbor

Budova městského divadla (a zároveň kina) se od divadelní sezóny 2013–2014 nevyužívá, spolek Mahen v současnosti působí při Středisku volného času, které bylo rekonstruováno a předáno do užívání v roce 2013. Nyní se uvažuje o přestavbě budovy divadla na prostory ZUŠ.

ZUŠ Rýmařov nabízí zájemcům kurzy zpěvu, hry na různé hudební nástroje, dramatický obor a výtvarný obor.

  • Městské muzeum v Rýmařově – Náměstí Míru 6. Muzeum s bohatými sbírkami mapující historii regionu období od nejstaršího pravěkého osídlení až do období první poloviny dvacátého století. Významné jsou též sbírky zachycující vývoj hornictví a tkalcovství, dvou nevýznamnějších odvětví této oblasti. Součástí stálé výstavy je rovněž exposice hornin mapující bohaté geologické složení oblasti. V muzeu také působí Galerie Octopus.
  • Hedva – Opavská ulice. V přízemí hlavní budovy rýmařovské textilky Hedvy byla v roce 2013 otevřena expozice zabývající se historií závodu. V roce 2015 byla prohlídková trasa rozšířena a její název změněn na Dějiny textilnictví na Rýmařovsku.
  • Muzeum turistických známek – sídlí v budově bývalého gymnázia z roku 1872 na ulici Julia Sedláka. Cílem Muzea je vybudovat sbírku všech evropských turistických známek.[13] K dispozici je návštěvnické centrum s kavárnou a restaurací.
  • Galerie Marie Kodovské

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rýmařově.
  • Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711–15. Uvnitř vymalována malbami Ferdinanda Nabotha a Johanna Christopha Handkeho. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
  • Radnice – monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
  • Hrádek – chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
  • Kostel svatého archanděla Michaela – původně goticky kostel, později renesančně přestavěn, s barokní Růžencovou kaplí
  • Budova fary – cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
  • Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
  • Boží muka – na levé straně silnice z Rýmařova do Bruntálu
  • Mariánský sloup – barokní plastika olomouckého sochaře Franze Leblose z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – sochařská práce Severina Tischlera z roku 1736.

Charakteristickým znakem Rýmařova je velké množství domů s černými střechami,[zdroj?] ať už s původní břidlicí či s novějšími krytinami. Výše zmíněná ochrana historického centra v rámci památkové zóny se mimo kulturních památek a budov dotvářejících charakter památkové zóny týká i poměrně cenného[zdroj?] celkového pohledu na město od jihu, který není narušen žádným vysokým sídlištěm.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 592. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 405, 406. 
  6. GOŠ, Vladimír; KAREL, Jiří. Počátky Rýmařova. Nový pohled na předlokační osadu města. Archaeologica historica. 2003, roč. 28, čís. 1, s. 297, 301. Dostupné online [cit. 2024-09-09]. ISSN 0231-5823. ISBN 80-7275-043-7. 
  7. BRANDL, Vincenz. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII. Brno: [s.n.], 1897. Kapitola listina č. 400, s. 436–437. 
  8. kaple sv. Josefa v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  9. NEULSOVÁ, Kristýna. Objevte památný strom - Komenského lípu Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz/tipy-na-vylety/tip-na-stredu-17-unora-objevte-pamatny-strom-komenskeho-lipu-20210216.html. Bruntálský a krnovský Deník.cz [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 314. 
  13. OTÁHAL, Dalibor. Muzeum turistických známek přivítalo první návštěvníky Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/muzeum-turistickych-znamek-privitalo-prvni-navstevniky-20140629.html. Bruntálský a krnovský deník [online]. 2014-06-29 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]