Čaková
Čaková | |
---|---|
chalupy v Čakové | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Krnov |
Obec s rozšířenou působností | Krnov (správní obvod) |
Okres | Bruntál |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°3′ s. š., 17°32′54″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 329 (2024)[1] |
Rozloha | 11,93 km²[2] |
Katastrální území | Čaková |
Nadmořská výška | 515 m n. m. |
PSČ | 793 16 |
Počet domů | 111 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Čaková 101 793 16 Zátor obec@cakova.cz |
Starosta | Petr Náhlý |
Oficiální web: www | |
Čaková | |
Další údaje | |
Kód obce | 552003 |
Kód části obce | 18309 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Čaková (německy Friedersdorf,[4] polsky Czakowa) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 329[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec Čaková sousedí na severu s Krasovem, na východě s Branticemi a Zátorem, na jihu s Novými Heřminovy a na západě s Bruntálem a Širokou Nivou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 9,5 km a od krajského města Ostrava 59 km.
Geomorfologicky patří Čaková k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšší bod obce (604 m n. m.) se nachází na sever od středu vsi; dalšími kopci jsou např. Skalka (599 m n. m.), Jakubčovický kopec (595 m n. m.) nebo Střelná (591 m n. m.) na hranici s Novými Heřminovy.
Území Čakové patří do povodí Odry, resp. Opavy. Obcí protéká severojižním směrem Čakovský potok, který se brzy po opuštění obce vlévá v Loučkách do Opavy. O něco západněji protéká katastrem Čakové ze severu na jih rovněž Jelení potok, který se vlévá do Opavy v Nových Heřminovech. Oba potoky na území obce i pramení. Na severovýchodě protéká územím obce rovněž Hradský potok.
Území obce pokrývá z 58 % zemědělská půda (12 % orná půda, 44 % louky a pastviny), z 37 % les a z 4,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Název
[editovat | editovat zdroj]Vesnice se původně jmenovala Čakov a její jméno bylo odvozeno od osobního jména Čak (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Ča-, např. Čábud, Čáhost, Čáslav). Význam místního jména byl "Čakův majetek". Od 17. století se pro vesnici užívalo výhradně německé jméno Friedersdorf ("Friedrova ves", Frieder byla domácká podoba jména Friedrich) dané bez souvislosti s původním českým. Teprve koncem 19. století bylo zavedeno (obnoveno) souběžné české jméno v upravené podobě Čaková.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1498. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Čaková součástí obce Zátor a od 24. listopadu 1990 se stala samostatnou obcí.[6]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]P. Franz Josef Schreiber (* 14. února 1893 Čaková, čp. 76 - + 12. června 1960 Gottsbrüner, BRD)
P. ThDr. Adolf Johann Marie Schreiber (* 25. května 1898 Čáková, čp. 76 - + 25. 12. 1960 Veckerhagen, BRD)
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel Čakové podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7] [8] [9] [10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 663 | 701 | 746 | 627 | 670 | 634 | 701[p 1] | 641 | 413 | 427 | 365 | 343 | 286 | 294[p 2] |
V Čakové je evidováno 130 adres : 121 čísel popisných (trvalé objekty) a 9 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 79 domů, z toho 78 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zvonička nad čp. 86, která pochází asi z 18. století, je kulturní památkou ČR.[12]
- V obci se nachází přes 400 let starý památný dub letní (při výjezdu z obce na Širokou Nivu, 50°3′25″ s. š., 17°32′21″ v. d.) a dobová zvonice.
- Pamětní deska k uctění Hanse Kudlicha[13] z roku 1908 s dnes již nečitelným nápisem "Němci držte hlavu vztyčenou! – 1848-1908".
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Cesta
-
Památný dub letní
-
Pastvina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 819.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 142, 151.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 59.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-13.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000149154 : Zvonička. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Bauernbefreier Hans Kudlich und seine Denkmäler, Gedenkstätten: Čaková. www.hans-kudlich.cz [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čaková na Wikimedia Commons
- Čaková v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky