Přeskočit na obsah

Pnětluky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Louny. Další významy jsou uvedeny na stránce Pnětluky (rozcestník).
Pnětluky
Pohled na Pnětluky od jihu přes chmelnici
Pohled na Pnětluky od jihu přes chmelnici
Znak obce PnětlukyVlajka obce Pnětluky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLouny
Obec s rozšířenou působnostíLouny
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel370 (2024)[1]
Rozloha14,74 km²[2]
Nadmořská výška335 m n. m.
PSČ440 01
Počet domů200 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduPnětluky 26
440 01 Louny 1
pnetluky@seznam.cz
StarostaLadislav Andrt
Oficiální web: www.pnetluky.cz
Pnětluky na mapě
Pnětluky
Pnětluky
Další údaje
Kód obce566578
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pnětluky jsou obec v okrese Louny v Ústeckém kraji, 13 km jihozápadně od města Louny. Mají rozlohu 14,75 km² a 243 domů. Žije zde 370[1] obyvatel. Skládají se ze dvou částí (Pnětluky a Konětopy).

Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1250, kdy se na listině, vydané olomouckým děkanem Janem, objevuje jako svědek Sulislav, syn Zvěsta z Pnětluk.[4] Ve 13. a na počátku 14. století byli páni z Pnětluk významnou šlechtou. Dokládá to mj. jejich přítomnost na panovnických listinách v roli svědků[5] či fakt, že Sulislav z Pnětluk byl ve 13. století purkrabí na královském hradu Lokti. V Pnětlukách tudíž existovalo již ve 13. století panské sídlo. Starší vlastivědná literatura ho na základě zprávy a nákresu J. Veselého[6] hledala v lesní lokalitě vzdálené asi 4 km od Pnětluk, vpravo od silnice na Kounov. Rozbor písemných pramenů – s použitím starší práce Fr. Štědrého – však prokázal, že dosud archeologicky neprozkoumané terénní vlny jsou pozůstatkem vesnice Záhoří, zaniklé za husitských válek.[7] Během nich se o Pnětluky vedly spory, což zřejmě vedlo k zahájení výstavby hradu Pravda ve 30. letech 15. století. V té době, až do roku 1523, vlastnili Pravdu s Pnětluky Kolovratové.

Zřícenina hradu Pravda

V polovině 15. století – v souvislosti s výstavbou hradu – přestala být stará tvrz v Pnětlukách obývána a postupně zanikla. Zřejmě stávala v sousedství kostela sv. Matouše, který je písemně doložen v roce 1363. Roku 1523 koupili panství Pravda Lobkovicové, kteří vyčlenili Pnětluky a Lipenec jako samostatné panství,[8] které bylo roku 1602 natrvalo přičleněno k dominiu Nový Hrad.[9] V roce 1767 koupili novohradské panství Schwarzenbergové a vlastnili je až do zrušení patrimoniální správy roku 1849.

Třicetiletá válka Pnětluky značně zpustošila. Berní rula z roku 1654 uvádí ve vsi celkem 22 statků, z toho 18 bylo opuštěných.[10] V roce 1715 se v obci poprvé připomíná škola, kde učil Martin Mayer. Prvním svobodně zvoleným starostou v roce 1850 se stal Václav Valda. V roce 1878 vznikl sbor dobrovolných hasičů. Pěstování chmele je v okolí Pnětluk doloženo již v 15. století.[11] Od 19. století se stala oblast jižního a jihovýchodního Lounska významnou chmelařskou oblastí. Rovněž na katastru Pnětluk byl až do roku 1989 dominantní zemědělskou plodinou chmel. V roce 1909 zde byla založena pobočka Českého chmelařského spolku, v roce 1937 bylo ve vsi evidováno 98 pěstitelů chmele.[12] V roce 1919 byly založeny dva spolky: Sokol a Dělnická tělovýchovná jednota. Volby do obecního zastupitelstva za první republiky zpravidla vyhrávali agrárníci.

V dubnu 1945 byl v Pnětlukách umístěn dělostřelecký oddíl vlasovců.[13] V obecních volbách roku 1946 získala Komunistická strana Československa 47 % hlasů, o sedm procent více než byl celostátní průměr. Přesto nebyli v rámci akce K vysídleni z obce žádní zemědělci, byli však přinuceni vstoupit do JZD. Při správní reformě roku 1960 byly Pnětluky sloučeny s Konětopy do jedné územně správní jednotky, roku 1981 připadly pod MNV Hříškov. Samostatný obecní úřad mají Pnětluky od roku 1990.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[14][15]
Obec Pnětluky
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 787 865 928 960 964 984 873 621 549 490 416 330 325 323
Místní část Pnětluky
Obyvatelé 493 568 592 636 615 619 574 392 351 298 250 222 212 215
Domy 68 81 86 92 103 107 123 127 171 103 92 128 130 131
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Konětopy.
Kostel sv. Matouše
  • Dominantou obce je kostel svatého Matouše. Jedná se o barokní jednolodní stavbu se zaoblenými nárožími a s polokruhově uzavřeným presbytářem z roku 1765.[16] Tato stavba nahradila starší kostel doložený již roku 1363. Varhany na kruchtě pocházejí z počátku 20. století a jsou dílem krnovské firmy Rieger.[17] Kříž s korpusem, lidová kamenická práce, pochází z roku 1830.
  • Na návsi u rybníka u domu čp. 108 stojí jednopatrová barokní sýpka, dříve mylně považovaná za pozůstatek tvrze.[zdroj?]
  • Památník padlým z roku 1924 je dílem E. Zelenky.[16]
  • Modernistická zvonička Církve československé husitské od V. Zralého je z roku 1940.
  • Jírovec u rybníka – památný strom, roste na návsi u rybníka (požární nádrže).[18]
  • Asi 1,5 km jihovýchodně od Pnětluk na katastrálním území Konětopy u Pnětluk se na táhlém návrší nachází zřícenina hradu Pravda, pravděpodobně vybudovaného v polovině 15. století. Z Pnětluk je hrad přístupný po zelené turistické značce.
  • Soubor kamenných reliéfních obličejů (karikatur, masek), vytesaných do pískovcové skály v místě zvaném Kamenný úvoz. Podle potomků místních pamětníků se má jednat o prázdninovou práci studentů sochařské školy v Hořicích z období 60. let 20. století. Úvoz je přístupný po modré turistické značce asi 400 m od Srubového tábora.
  • Čertův kámen – pískovcový solitér v lese pod hradem Pravda
Zvonička Václava Zralého z roku 1940
  • František Schneider (1862–1918) byl chmelařský odborník. Profesí byl pedagog, učil na obecných školách na Lounsku. Stal se jednatelem Českého chmelařského spolku a vedoucím redaktorem Chmelařských listů. Uspořádal expozici českého chmelařství na Světové výstavě 1900 v Paříži. Porota ji ocenila zlatou medailí. Publikoval články, které se týkaly šlechtění chmelových sazenic a hubení škůdců.[19]
  • Václav Zralý (1906–1991) byl architekt. V letech 1929–1931 studoval v Dessau výtvarnou školu Bauhaus. Zde byli jeho učiteli mj. Vasilij Kandinskij a Ludwig Mies van der Rohe. Po návratu do Čech se stal členem architektonické sekce Levé fronty. V zemském měřítku se neprosadil. Zúčastnil se několika soutěží, až na jednu výjimku vily v Praze-Košířích jeho návrhy nebyly přijaty. Usadil se v rodných Pnětlukách, kde realizoval několik staveb: husitskou zvoničku, vily čp. 114 a 116 a také zemědělské objekty. K největším patří sušárna chmele z roku 1955 v těsném sousedství kostela. Tato stavba panorama obce výrazně znehodnotila.[20]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Profous, Antonín, Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny, sv. 3, Praha 1951, s. 384
  5. Schlesinger, Ludwig, Urkundenbuch der Stadt Saaz bis zum Jahre 1526, Prag, Leipzig, Wien 1892, s. 4 – Hroznata z Pnětluk svědčí na privilegiu Přemysla Otakara II. pro Žatec z roku 1266
  6. Veselý, J.,Geschichte, s. 154. Jako „Staré Netluky“ je lokalita označena i na turistické mapě na Seznamu – [1]
  7. Štědrý, Fr., Pravda hrad, s. 42–43; Roedl, B., Pnětluky, s. 30–33
  8. Roedl, B., Pnětluky, s. 54
  9. Sedláček, A., Hrady, s. 201
  10. Lišková, Marie (ed.), Berní rula. Kraj Žatecký, Praha 1954, s. 256–257
  11. Roedl, B., Pnětluky, s. 33
  12. Roedl, B., Pnětluky, s. 129
  13. Státní okresní archiv Louny, obecní kronika Pnětluk, sbírka kronik č. 18
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  15. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  16. a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Pnětluky, s. 99–100. 
  17. Horák, T., Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska, Ústí nad Labem 2003, s. 95–96, ISBN 80-86067-77-7
  18. Jírovec u rybníka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  19. Zinnerová A., Český chmelařský spolek a vývoj chmelařství v žatecké oblastiod roku 1894 do roku 1913, Sborník okresního archivu v Lounech 4, 1991, s. 29–45
  20. Šlapeta V., Václav Zralý, Katalog výstavy pořádané roku 1982 v Galerii Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1982

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Anděl, Rudolf a kol., Hrady, zámkly a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. 3, severní Čechy, Praha 1984, s. 384
  • Brod, František, Matouš Absolon, Sladkovský I, 1908, č. 35
  • Brod, František, Zvěst z Pnětluk, Podřipské slovo III, 1908, č. 38
  • Brůna, Josef, Historické a praehistorické památky okolí Pnětluk, Vlastivědný sborník okresu lounského VI, 1935/1936, s. 36–38
  • Houda, Josef, Čertovy kameny, Kulturní měsíčník Louny 1978, č. 1
  • Kopřiva, A., František Schneider, Vlastivědný sborník okresu lounského IV, 1933/1934, s. 8–10
  • Pamětní kniha Jana Piherta z Netluk čp. 29, in: Robek, Antonín (ed.), Lidové kronikářství na Lounsku, Praha 1979, s. 59–86
  • Procházka, Josef, Četnická služba v Pnětlukách před 70 lety, Vlastivědný sborník okresu lounského I, 1930/1931, s. 66–69
  • Roedl, Bohumír, Pnětluky, Louny 2007, ISBN 978-80-87019-07-8
  • Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. 14, Praha 1936, s. 200–201
  • Svobodová, Markéta, Českoslovenští studenti architektury na Bauhausu, Umění LIV, 2006, č. 5, s. 406–419
  • Šlapeta, Vladimír, Václav Zralý. Katalog výstavy pořádané v Galerii Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1982
  • Štědrý, František, Pravda hrad, Netluky, Konětopy a Markvarec v okresu lounském, Praha, nedatováno /1918/
  • Veselý, Johann, Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg, Prag 1893, s. 152–157

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]