Pnětluky
| Pnětluky | |
|---|---|
 Pohled na Pnětluky od jihu přes chmelnici | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′1″ s. š., 13°42′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 370 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,74 km²[2] |
| Nadmořská výška | 335 m n. m. |
| PSČ | 440 01 |
| Počet domů | 200 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pnětluky 26 440 01 Louny 1 pnetluky@seznam.cz |
| Starosta | Ladislav Andrt |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Pnětluky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566578 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pnětluky jsou obec v okrese Louny v Ústeckém kraji, 13 km jihozápadně od města Louny. Mají rozlohu 14,75 km² a 243 domů. Žije zde 370[1] obyvatel. Skládají se ze dvou částí (Pnětluky a Konětopy).
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1250, kdy se na listině, vydané olomouckým děkanem Janem, objevuje jako svědek Sulislav, syn Zvěsta z Pnětluk.[4] Ve 13. a na počátku 14. století byli páni z Pnětluk významnou šlechtou. Dokládá to mj. jejich přítomnost na panovnických listinách v roli svědků[5] či fakt, že Sulislav z Pnětluk byl ve 13. století purkrabí na královském hradu Lokti. V Pnětlukách tudíž existovalo již ve 13. století panské sídlo. Starší vlastivědná literatura ho na základě zprávy a nákresu J. Veselého[6] hledala v lesní lokalitě vzdálené asi 4 km od Pnětluk, vpravo od silnice na Kounov. Rozbor písemných pramenů – s použitím starší práce Fr. Štědrého – však prokázal, že dosud archeologicky neprozkoumané terénní vlny jsou pozůstatkem vesnice Záhoří, zaniklé za husitských válek.[7] Během nich se o Pnětluky vedly spory, což zřejmě vedlo k zahájení výstavby hradu Pravda ve 30. letech 15. století. V té době, až do roku 1523, vlastnili Pravdu s Pnětluky Kolovratové.
.jpg)
V polovině 15. století – v souvislosti s výstavbou hradu – přestala být stará tvrz v Pnětlukách obývána a postupně zanikla. Zřejmě stávala v sousedství kostela sv. Matouše, který je písemně doložen v roce 1363. Roku 1523 koupili panství Pravda Lobkovicové, kteří vyčlenili Pnětluky a Lipenec jako samostatné panství,[8] které bylo roku 1602 natrvalo přičleněno k dominiu Nový Hrad.[9] V roce 1767 koupili novohradské panství Schwarzenbergové a vlastnili je až do zrušení patrimoniální správy roku 1849.
Třicetiletá válka Pnětluky značně zpustošila. Berní rula z roku 1654 uvádí ve vsi celkem 22 statků, z toho 18 bylo opuštěných.[10] V roce 1715 se v obci poprvé připomíná škola, kde učil Martin Mayer. Prvním svobodně zvoleným starostou v roce 1850 se stal Václav Valda. V roce 1878 vznikl sbor dobrovolných hasičů. Pěstování chmele je v okolí Pnětluk doloženo již v 15. století.[11] Od 19. století se stala oblast jižního a jihovýchodního Lounska významnou chmelařskou oblastí. Rovněž na katastru Pnětluk byl až do roku 1989 dominantní zemědělskou plodinou chmel. V roce 1909 zde byla založena pobočka Českého chmelařského spolku, v roce 1937 bylo ve vsi evidováno 98 pěstitelů chmele.[12] V roce 1919 byly založeny dva spolky: Sokol a Dělnická tělovýchovná jednota. Volby do obecního zastupitelstva za první republiky zpravidla vyhrávali agrárníci.
V dubnu 1945 byl v Pnětlukách umístěn dělostřelecký oddíl vlasovců.[13] V obecních volbách roku 1946 získala Komunistická strana Československa 47 % hlasů, o sedm procent více než byl celostátní průměr. Přesto nebyli v rámci akce K vysídleni z obce žádní zemědělci, byli však přinuceni vstoupit do JZD. Při správní reformě roku 1960 byly Pnětluky sloučeny s Konětopy do jedné územně správní jednotky, roku 1981 připadly pod MNV Hříškov. Samostatný obecní úřad mají Pnětluky od roku 1990.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Obec Pnětluky | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 787 | 865 | 928 | 960 | 964 | 984 | 873 | 621 | 549 | 490 | 416 | 330 | 325 | 323 |
| Místní část Pnětluky | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 493 | 568 | 592 | 636 | 615 | 619 | 574 | 392 | 351 | 298 | 250 | 222 | 212 | 215 |
| Domy | 68 | 81 | 86 | 92 | 103 | 107 | 123 | 127 | 171 | 103 | 92 | 128 | 130 | 131 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Konětopy. | ||||||||||||||
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Dominantou obce je kostel svatého Matouše. Jedná se o barokní jednolodní stavbu se zaoblenými nárožími a s polokruhově uzavřeným presbytářem z roku 1765.[16] Tato stavba nahradila starší kostel doložený již roku 1363. Varhany na kruchtě pocházejí z počátku 20. století a jsou dílem krnovské firmy Rieger.[17] Kříž s korpusem, lidová kamenická práce, pochází z roku 1830.
- Na návsi u rybníka u domu čp. 108 stojí jednopatrová barokní sýpka, dříve mylně považovaná za pozůstatek tvrze.[zdroj?]
- Památník padlým z roku 1924 je dílem E. Zelenky.[16]
- Modernistická zvonička Církve československé husitské od V. Zralého je z roku 1940.
- Jírovec u rybníka – památný strom, roste na návsi u rybníka (požární nádrže).[18]
- Asi 1,5 km jihovýchodně od Pnětluk na katastrálním území Konětopy u Pnětluk se na táhlém návrší nachází zřícenina hradu Pravda, pravděpodobně vybudovaného v polovině 15. století. Z Pnětluk je hrad přístupný po zelené turistické značce.
- Soubor kamenných reliéfních obličejů (karikatur, masek), vytesaných do pískovcové skály v místě zvaném Kamenný úvoz. Podle potomků místních pamětníků se má jednat o prázdninovou práci studentů sochařské školy v Hořicích z období 60. let 20. století. Úvoz je přístupný po modré turistické značce asi 400 m od Srubového tábora.
- Čertův kámen – pískovcový solitér v lese pod hradem Pravda
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]
- František Schneider (1862–1918) byl chmelařský odborník. Profesí byl pedagog, učil na obecných školách na Lounsku. Stal se jednatelem Českého chmelařského spolku a vedoucím redaktorem Chmelařských listů. Uspořádal expozici českého chmelařství na Světové výstavě 1900 v Paříži. Porota ji ocenila zlatou medailí. Publikoval články, které se týkaly šlechtění chmelových sazenic a hubení škůdců.[19]
- Václav Zralý (1906–1991) byl architekt. V letech 1929–1931 studoval v Dessau výtvarnou školu Bauhaus. Zde byli jeho učiteli mj. Vasilij Kandinskij a Ludwig Mies van der Rohe. Po návratu do Čech se stal členem architektonické sekce Levé fronty. V zemském měřítku se neprosadil. Zúčastnil se několika soutěží, až na jednu výjimku vily v Praze-Košířích jeho návrhy nebyly přijaty. Usadil se v rodných Pnětlukách, kde realizoval několik staveb: husitskou zvoničku, vily čp. 114 a 116 a také zemědělské objekty. K největším patří sušárna chmele z roku 1955 v těsném sousedství kostela. Tato stavba panorama obce výrazně znehodnotila.[20]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad -
Průčelí kostela sv. Matouše -
Barokní kříž poblíž návsi -
Pomník obětem první světové války -
Jírovec u rybníka -
Pozůstatky zaniklé vesnice Záhoří -
Čertův kámen -
Jeden z reliéfů v lese nad vsí
_2.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Profous, Antonín, Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny, sv. 3, Praha 1951, s. 384
- ↑ Schlesinger, Ludwig, Urkundenbuch der Stadt Saaz bis zum Jahre 1526, Prag, Leipzig, Wien 1892, s. 4 – Hroznata z Pnětluk svědčí na privilegiu Přemysla Otakara II. pro Žatec z roku 1266
- ↑ Veselý, J.,Geschichte, s. 154. Jako „Staré Netluky“ je lokalita označena i na turistické mapě na Seznamu – [1]
- ↑ Štědrý, Fr., Pravda hrad, s. 42–43; Roedl, B., Pnětluky, s. 30–33
- ↑ Roedl, B., Pnětluky, s. 54
- ↑ Sedláček, A., Hrady, s. 201
- ↑ Lišková, Marie (ed.), Berní rula. Kraj Žatecký, Praha 1954, s. 256–257
- ↑ Roedl, B., Pnětluky, s. 33
- ↑ Roedl, B., Pnětluky, s. 129
- ↑ Státní okresní archiv Louny, obecní kronika Pnětluk, sbírka kronik č. 18
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Pnětluky, s. 99–100.
- ↑ Horák, T., Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska, Ústí nad Labem 2003, s. 95–96, ISBN 80-86067-77-7
- ↑ Jírovec u rybníka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Zinnerová A., Český chmelařský spolek a vývoj chmelařství v žatecké oblastiod roku 1894 do roku 1913, Sborník okresního archivu v Lounech 4, 1991, s. 29–45
- ↑ Šlapeta V., Václav Zralý, Katalog výstavy pořádané roku 1982 v Galerii Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1982
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Anděl, Rudolf a kol., Hrady, zámkly a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. 3, severní Čechy, Praha 1984, s. 384
- Brod, František, Matouš Absolon, Sladkovský I, 1908, č. 35
- Brod, František, Zvěst z Pnětluk, Podřipské slovo III, 1908, č. 38
- Brůna, Josef, Historické a praehistorické památky okolí Pnětluk, Vlastivědný sborník okresu lounského VI, 1935/1936, s. 36–38
- Houda, Josef, Čertovy kameny, Kulturní měsíčník Louny 1978, č. 1
- Kopřiva, A., František Schneider, Vlastivědný sborník okresu lounského IV, 1933/1934, s. 8–10
- Pamětní kniha Jana Piherta z Netluk čp. 29, in: Robek, Antonín (ed.), Lidové kronikářství na Lounsku, Praha 1979, s. 59–86
- Procházka, Josef, Četnická služba v Pnětlukách před 70 lety, Vlastivědný sborník okresu lounského I, 1930/1931, s. 66–69
- Roedl, Bohumír, Pnětluky, Louny 2007, ISBN 978-80-87019-07-8
- Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. 14, Praha 1936, s. 200–201
- Svobodová, Markéta, Českoslovenští studenti architektury na Bauhausu, Umění LIV, 2006, č. 5, s. 406–419
- Šlapeta, Vladimír, Václav Zralý. Katalog výstavy pořádané v Galerii Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1982
- Štědrý, František, Pravda hrad, Netluky, Konětopy a Markvarec v okresu lounském, Praha, nedatováno /1918/
- Veselý, Johann, Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg, Prag 1893, s. 152–157
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pnětluky na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pnětluky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pnětluky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce Archivováno 18. 1. 2008 na Wayback Machine.
- Obce.cz
- Turistické informace a fotogalerie
