Žiželice (okres Louny)
| Žiželice | |
|---|---|
 Náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Žatec |
| Obec s rozšířenou působností | Žatec (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′3″ s. š., 13°32′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 456 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,76 km²[2] |
| Nadmořská výška | 231 m n. m. |
| PSČ | 438 01 |
| Počet domů | 117 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Žiželice 7 438 01 Žatec 1 ouzizelice@seznam.cz |
| Starostka | Květa Panská |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Žiželice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567019 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Žiželice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 456[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen ze jména Žužela ve významu ves lidí Žžuželových. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: de Zuzelicz (1318), „in v. Zizeliczich“ (1390), Zuzzelicz (1398), Zizelicze (1453), „ve vsi Zijzeliczy“ (1545), na Žiželicích (1603), „ve vsi Zyzielycych“ (1619), Žiželice (1654), Schieselitz (1673), Žiželicze (1787) a Žiželitz (1846).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V údolí Hutné byl v roce 1924 objeven profesorem žateckého gymnázia Wurdingerem hrob ženy ze čtvrtého století. Kostra byla uložena v hloubce 150 centimetrů pod dvojí vrstvou kamení a byla bohatě zdobena šperky. Dnes je uložena v Polánkově Muzeu v Žatci jako žiželická princezna.[zdroj?]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318, kdy zde žil vladyka Beneš z Žiželic. V dalších letech byla vesnice rozdělena mezi více držitelů.[5] Jedním z nich byl zřejmě žatecký kožišník Otlín. V polovině patnáctého století zde měl majetkové nároky Jan Calta z Kamenné Hory, ale když zemřel, připadl jeho díl jako odúmrť králi Jiřímu z Poděbrad. Král vesnici přenechal Janu Pytlíkovi ze Zvoleněvsi a Václavovi ze Solopysk. Dalším známým majitelem byl do roku 1531 Opl z Fictumu, kdy mu byl zkonfiskován celý majetek za penězokazectví. Roku 1545 vesnici získali Šlikové. V roce 1615 prodal Jáchym Hora mladší z Ocelovic pustý mlýn a dva dvory v Žiželicích Erasmu Štampachovi ze Štampachu a ze stejného roku je první zpráva o zdejší tvrzi. Erasmus Štampach se na straně povstalců zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl roku 1622 zkonfiskován majetek. O rok později vesnici s pustou tvrzí, Hořeticemi a Bílenci koupil František Clary de Riva.[6]
Roku 1948 byl ve vesnici založen státní statek a o dva roky později jednotné zemědělské družstvo.[zdroj?]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1910 žilo v Žiželicích osmdesát Čechů a více než 150 Němců.[zdroj?!] Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 407 obyvatel (z toho 203 mužů), z nichž bylo 59 Čechoslováků, 347 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 417 obyvatel: 139 Čechoslováků, 277 Němců a jednoho cizince. Většina z nich byla stále katolíky, ale žili zde také dva evangelíci, pět příslušníků církve československé, a čtyři lidé bez vyznání.[8]
| Obec Žiželice | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 970 | 974 | 1 005 | 1 095 | 1 106 | 1 077 | 1 081 | 531 | 595 | 525 | 606 | 404 | 446 | 409 |
| Místní část Žiželice | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 385 | 356 | 378 | 434 | 425 | 407 | 417 | 202 | 228 | 223 | 320 | 249 | 245 | 213 |
| Domy | 51 | 56 | 58 | 62 | 67 | 63 | 64 | 66 | 47 | 46 | 44 | 48 | 41 | 43 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V roce 1946 byly provedeny první volby do národního výboru Žiželice. V roce 1960 došlo ke sloučení obcí Žiželice a Hořetice v jeden správní celek a v roce 1971 byla obec Hořetice od místního národního výboru Žiželice opět odloučena. V roce 1981 k spojení správních celků Žiželice a Hořetice v jeden správní celek s místním národním výborem v Žiželicích. V roce 1990 došlo k rozdělení na dva obecní úřady Žiželice a Velemyšleves.[11]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V katastrálním území Žiželice je vybudována fotovoltaická elektrárna s výkonem necelých 6 MW.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jihozápadně od vesnice se nachází přírodní památka Stroupeč.
- U domu čp. 78 se nachází drobné zbytky žiželické tvrze, jejíž tvrziště z větší části zaniklo během výstavby koupaliště a zmíněného domu.[13]
- Jako kulturní památky jsou chráněny kaple Navštívení Panny Marie, boží muka.kříž u mostu a krucifix u domu čp. 6.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Krucifix u mostu -
Kaple z roku 1660 -
Barokní Boži muka na návsi -
Budova obecního úřadu -
Kaplička
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Žiželice, s. 855.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 408.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žiželice – tvrz, s. 545.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 232.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-04]. Kapitola Abecední přehled obcí a částí obcí. Dostupné online.
- ↑ Eru – vyhledávač licencí. licence.eru.cz [online]. [cit. 2018-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Žiželice [online]. Hrady.cz, 2015-02-12 [cit. 2017-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-11.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žiželice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Žiželice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
