Přeskočit na obsah

Čeradice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Žatecku. Další významy jsou uvedeny na stránce Čeradice (rozcestník).
Čeradice
Kaple svatých Andělů strážných z roku 1856
Znak obce ČeradiceVlajka obce Čeradice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽatec
Obec s rozšířenou působnostíŽatec
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel319 (2024)[1]
Rozloha12,66 km²[2]
Nadmořská výška300 m n. m.
PSČ438 01
Počet domů100 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduČeradice 25
438 01 Žatec 1
ou.ceradice@quick.cz
StarostkaKlára Štěpánová
Oficiální web: www.ceradice.cz
Čeradice na mapě
Čeradice
Čeradice
Další údaje
Kód obce530581
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čeradice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji, asi šest kilometrů jihozápadně od Žatce. Žije v ní 319[1] obyvatel.

Název vesnice je odvozen ze jména Čerad ve významu ves lidí Čeradových. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: in Charadic (1115), in Charadich (1186), de Czeradicz (1318), Czeradycz (1388), de Cziradicz (1426), w cžeradiczych (1544), Cžeraditz (1787) a Tscheraditz (1846).[4]

První písemná zmínka pochází z roku 1115,[5] kdy jakýsi Čada odkázal své pozemky ve vsi kladrubskému klášteru. V nedalekém Žatci měla ves mocného souseda, proto zde nevznikla tvrz ani souvislý šlechtický majetek. Až do zrušení roboty v roce 1848 většina pozemků ve vsi patřila bohatým žateckým měšťanům. V 19. století existovala ve vsi silná židovská komunita.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 558 obyvatel (z toho 278 mužů), z nichž bylo 74 Čechoslováků, 480 Němců a čtyři cizinci. S výjimkou sedmi členů církve československé byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 595 obyvatel: 194 Čechoslováků, 399 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Z nich bylo šestnáct evangelíků, čtyři židé, jeden člen jiné církve a čtrnáct lidí bylo bez vyznání. Všichni ostatní byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][9]
Obec Čeradice
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 694 759 747 794 804 812 818 391 356 296 261 233 245 286
Místní část Čeradice
Obyvatelé 465 499 508 550 564 558 595 310 280 247 239 223 226 262
Domy 60 60 61 66 75 72 82 63 76 53 50 63 75 83
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Kličín a Větrušice.

Židovská komunita

[editovat | editovat zdroj]

Židovské osídlení Čeradic existovalo kontinuálně od 17. století až do roku 1938. V severovýchodní části obce existoval židovský sídelní okrsek, který v první polovině 19. století sestával z 10 domů (část z nich se dochovala v přestavbách). V obci též stávala synagoga z poloviny 19. století. Šlo o malou přízemní budovu, která byla po první světové válce nejprve přeměněna na obecní úřad, ve třicátých letech na obytný dům a v roce 1950 zbořena. Dochovala se jen malá část obvodového zdiva. Do dnešní doby se dochoval židovský hřbitov z roku 1837, nacházející se v lese v údolí řeky Liboc. Ten byl využíván do roku 1875 a součástí je i ruina márnice.[10]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Čeradice, s. 316. 
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  6. PRÁŠIL, Petr; ŘÁNEK, Jan; RYCHTAŘÍK, Jaroslav. Žatecko na starých pohlednicích. 1. vyd. Hostivice: Petr Prášil - Baron, 2005. 288 s. ISBN 80-86914-00-3. S. 154. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  10. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 98–99. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]