Paul von Pott

Paul von Pott
Velitel námořního arzenálu v Pule
Ve funkci: 1901 – 1903
Předchůdce	Julius von Ripper
Nástupce	Miecislaus Siemuszowa-Pietrowski
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	kontradmirál (1901), kapitán řadové lodi (1896), fregatní kapitán (1893), korvetní kapitán (1890)
Ocenění	Řád železné koruny

Paul von Pott (německy Paul Friedrich August Edler von Pott) (23. září 1842 Oldenburg – 13. ledna 1903 Pula) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1862 a zúčastnil se několika válek. Absolvoval několik cest po světě a působil také v námořní administraci. Koncem 19. století vedl dvě vědecké výpravy do Rudého moře. V roce 1901 dosáhl hodnosti kontradmirála a kariéru završil jako velitel námořního arzenálu v Pule. Jeho bratr-dvojče Konstantin von Pott (1842–1908) sloužil také u námořnictva a dosáhl hodnosti viceadmirála.

Biografie

Křižník SMS Tiger, vlajková loď Paula Potta v roce 1894

Byl synem Augusta Potta (1806–1883), houslového virtuosa a dvorního kapelníka v Oldenburgu, matka Aloisie, rozená Winklerová von Forazest (1815–1882), proslula jako klavíristka a hudební skladatelka. Paul spolu se svým dvojčetem Konstantinem studoval na městské škole v Hannoveru, poté pokračovali na hannoverské Polytechnice (1858–1862). Po krátké službě v oldenburské armádě vstoupili v roce 1862 do služeb rakouského námořnictva. V roce 1864 se zúčastnil dánsko-německé války, v letech 1865–1867 pobýval na korvetě SMS Dandolo s císařem Maxmiliánem I. v Mexiku. V roce 1869 získal hodnost praporčíka, mezitím byl v letech 1868–1870 zaměstnán u Vojenského zeměpisného institutu ve Vídni a věnoval se geodetickému zpracování jižní Moravy a Dolního Rakouska.

Kromě služby na různých lodích vykonával povinnosti také v přístavech Pula, Terst a Rijeka. V roce 1878 se z moře podílel na okupaci Bosny a Hercegoviny a postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1878, poručík I. třídy 1880). Jako dělostřelecký důstojník na korvetě SMS Helgoland absolvoval v letech 1884–1885 cestu do západní Afriky a do Ameriky. V zájmu ochrany rakousko-uherských aktivit v Osmanské říši kotvil v letech 1889–1890 v Istanbulu. V roce 1890 byl povýšen na korvetního kapitána s přidělením k námořnímu sborovému velitelství v Pule, odkud byl o dva roky později přeložen k námořnímu oblastnímu velitelství v Terstu. V roce 1893 získal hodnost fregatního kapitána, krátce byl velitelem torpédového křižníku SMS Tiger a v letech 1894–1897 byl přednostou VII. oddělení u Námořního technického výboru.

V letech 1895–1896 se na parníku SMS Pola plavil do Rudého moře, kam se na stejné lodi vypravil znovu v letech 1897–1898. Mezitím byl ke dni 1. května 1896 byl povýšen na kapitána řadové lodi a znovu zařazen k námořnímu sborovému velitelství v Pule. Na jaře 1897 byl na křižníku SMS Pelikan přidělen jako doprovod náčelníkovi generálního štábu Friedrichovi Beck-Rzikowskému na inspekční cestě do Dalmácie. V letech 1898–1901 byl velitelem výcvikové lodi SMS Radetzky, v roce 1899 souběžně krátce velel také bitevní lodi SMS Wien. Dne 1. května 1901 byl povýšen do hodnosti kontradmirála a v letech 1901–1903 zastával funkci velitele arzenálu v Pule.

Zemřel 13. ledna 1903 ve věku šedesáti let v Pule, kde byl také pohřben na námořním hřbitově.

Tituly a ocenění

V roce 1894 byl spolu s bratrem Konstantinem povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von. Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání.

• Válečná pamětní medaile (1864)
• Válečná medaile (1873)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1885)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Řád železné koruny III. třídy (1898)
• Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1902)

• Řád Medžidie III. třídy (1890, Osmanská říše)

Odkazy

Literatura

• SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 92–97 (heslo Paul von Pott) ISBN 3-7648-2519-7