Konstantin von Pott
Konstantin von Pott | |
---|---|
![]() | |
Ředitel Hydrografického úřadu v Pule | |
Ve funkci: 1898 – 1905 | |
Předchůdce | Alexander Kálmár |
Nástupce | Richard Dreher |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | viceadmirál (1905), kontradmirál (1901), kapitán řadové lodi (1896), fregatní kapitán (1893), korvetní kapitán (1890) |
Ocenění | Řád železné koruny |
Konstantin von Pott (německy Constantin Friedrich Peter Edler von Pott) (23. září 1842 Oldenburg – 1. listopadu 1908 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1862, zúčastnil se několika válek, působil také jako pedagog a absoloval dvě cesty kolem světa. Kariéru završil jako ředitel Hydrografického úřadu v Pule a v roce 1905 byl penzionován v hodnosti viceadmirála. Jeho bratr-dvojče Paul von Pott (1842–1903) byl také vysokým důstojníkem rakousko-uherského námořnictva.[pozn. 1]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]
Byl synem Augusta Potta (1806–1883), houslového virtuosa a dvorního kapelníka v Oldenburgu, matka Aloisie, rozená Winklerová von Forazest (1815–1882), proslula jako klavíristka a hudební skladatelka. Konstantin spolu se svým dvojčetem Paulem studoval na městské škole v Hannoveru, poté pokračovali na hannoverské Polytechnice (1858–1862). Po krátké službě v oldenburské armádě vstoupili v roce 1862 do služeb rakouského námřnictva. Konstantin v roce 1862 absolvoval cestu do Řecka a v roce 1864 na fregatě SMS Novara doprovázel císaře Maxmiliána I. do Mexika. Během války s Itálií v roce 1866 se zúčastnil bitvy u Visu. Spolu s bratrem byl v letech 1867–1869 zaměstnán u Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni a věnoval se geodetickému zpracování jižní Moravy a Dolního Rakouska. V roce 1869 získal hodnost praporčíka[1] a téhož roku doprovázel arcivévodu Rainera na cestě do Rudého moře při příležitosti slavnostního otevření Suezského průplavu. Krátce byl poté přidělen k říční dopravě v Budapešti a v roce 1874 přeložen k oblastnímu námořnímu velitelství v Terstu. V letech 1876–1878 působil u Hydrografického úřadu v Pule.[2]
V roce 1878 byl povýšen na poručíka II. třídy[3] a byl navigačním důstojníkem na fregatě SMS Habsburg. V letech 1881–1882 na korvetě SMS Erzherzog Friedrich absolvoval cestu do Afriky a Ameriky, v roce 1881 byl povýšen na poručíka I. třídy. V letech 1884–1887 znovu působil u říční lodní dopravy v Budapešti[4] a od roku 1887 byl pedagogem na C. k. námořní akademii v Rijece. V roce 1890 byl povýšen na korvetního kapitána[5] a na lodi SMS Radetzky byl šéfem štábu výcvikové eskadry. V roce 1893 získal hodnost fregatního kapitána[6] a v letech 1894–1895 na lodi SMS Aurora vykonal další cestu do Ameriky.[7]
Ke dni 1. května 1896 byl povýšen na kapitána řadové lodi[8] a jako velitel bitevní lodi SMS Wien[9] se v letech 1897–1898 zúčastnil mezinárodní blokády Kréty (Řecko-turecká válka (1897)|řecko-turecká válka).[10] V roce 1898 byl přidělen k námořnímu sborovému velitelství v Pule a nakonec v letech 1898–1905 zastával funkci ředitele Hydrografického úřadu v Pule.[11][12] K datu 1. května 1901 byl povýšen na kontradmirála[13] a při odchodu do výslužby získal hodnost viceadmirála (1. října 1905).[14]
Na penzi žil ve Štýrském Hradci, kde také zemřel a je pohřben v evangelické části hřbitova St Peter.
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1894 byl spolu s bratrem Paulem povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von. Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[15]
Rakousko-Uhersko
[editovat | editovat zdroj]Válečná medaile (1873)
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1886)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Řád železné koruny III. třídy (1898)
Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1902)
Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]Řád pruské koruny II. třídy (1894, Německo)
Řád Medžidie II. třídy (1900, Osmanská říše)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dvojčata Konstantin a Paul vyrůstali společně a absolvovali stejné vzdělání, spolu také v roce 1862 vstoupili do služeb námořnictva Rakouského císařství. Oba se zúčastnili výpravy arcivévody Maxmiliána do Mexika, i když v odlišném časovém úseku a každý na jiné lodi. Později se setkali ještě ve Vojenském zeměpisném ústavu ve Vídni, v dalších letech se ale jejich kariéra odehrávala odděleně. Služební postup nicméně prodělali naprosto totožný a do důstojnických hodností u námořnictva byli povyšování ke stejným datům. Koncem 19. století mimo jiné oba zastávali funkci velitele bitevní lodi SMS Wien a v roce 1901 oba dosáhli hodnosti kontradmirála. Jejich společná kariéra skončila v roce 1903 úmrtím Paula, Konstantin byl pak ještě v roce 1905 povýšen do hodnosti viceadmirála.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1869; s. 770 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 10, 69 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1879; Vídeň, 1879; s. 9, 56 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 7, 86 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1891; s. 1090 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1895; Vídeň, 1895; s. 1094 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 165 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1897; Vídeň, 1896; s. 1116 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 143 dostupné online
- ↑ Velení rakousko-uherského námořnictva během blokády Kréty 1897–1898 na webu austro-hungarian army.co.uk dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1200, 1201 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1902; s. 294 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1902; Vídeň, 1902; s. 6 dostupné online
- ↑ Služební postup Konstantina von Pott in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 143 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Konstantina von Potta in: Almanach für die K.u.K. Kriegsmarine 1903; Vídeň, 1903; s. 518 dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 98–103 (heslo Konstantin von Pott) ISBN 3-7648-2519-7