Pásovec dlouhouchý

Pásovec dlouhouchý
	Pásovec dlouhouchý
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Velkořád	chudozubí (Xenarthra);
Řád	pásovci (Cingulata);
Čeleď	pláštníkovití (Chlamyphoridae);
Rod	pásovec (Cabassous);
Binomické jméno
	Cabassous tatouay; (Desmarest, 1804)
	Areál rozšíření Areál rozšíření
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pásovec dlouhouchý (Cabassous tatouay) je druh chudozobého savce, který se endemicky vyskytuje v jihovýchodní oblasti Jižní Ameriky.

Systematika

Za formální autoritu druhu se považuje francouzský zoolog Anselme Gaëtan Desmarest, který druh popsal v roce 1804.^[2]^[3] Jedná se o monotypický taxon.^[3]

Druhové jméno tatouay je odvozeno ze jména pásovce dlouhouchého v jednom z místních domorodých jazyků, nicméně není jasné, ze kterého.^[4] Druh se řadí k tzv. holoocasým pásovcům rodu Cabassous. Genetická studie z roku 2015 identifikovala pásovce dlouhouchého za bazálního zástupce tohoto rodu a odhadla, že počátky vydělení pásovce dlouhouchého do samostatného druhu spadají do doby před 11 miliony lety.^[5]

Výskyt

Většina areálu rozšíření spadá do jižní Brazílie, dále se vyskytuje v jihovýchodním Paraguayi, severovýchodním Uruguayi a severovýchodní Argentině. V místě svého výskytu je poměrně běžný.^[6] Stanoviště druhu mohou být různá od otevřené krajiny savan po vlhké lesy. V Brazílii se jedná o biomy jako atlantický les, cerrado a pampy.^[7]

Popis

Délka těla se pohybuje kolem 46 cm a ocas měří dalších 15–20 cm. Tyto rozměry z pásovce dlouhouchého činí největšího představitele rodu Cabassous. Na každé straně čelisti se vyskytuje 8–9 zubů stejného typu bez jasně identifikovatelných řezáků a špičáků. Horní část těla pokrývá krunýř, který je na hřbetě rozdělen do 13 pohyblivých pásů.^[4]

Biologie

Jedná se o fossoriálního (norově žijícího) živočicha. Nory si hloubí sám s pomocí silných předních končetin zakončených drápy. Vchod do nor bývá ve směru převládajících větrů. Nory bývají umístěny přímo v termitištích, která pásovci dlouhouchému zajišťují pravidelný přísun potravy v podobě termitů. Vedle termitů požírá i mravence (viz myrmekofágie).^[4]

Ohrožení a ochrana

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své zprávě o vyhodnocení populace pásovce dlouhouchého z roku 2014 považoval druh za málo dotčený taxon. Druh se vyskytuje v poměrně velkém množství chráněných území, má rozsáhlý areál rozšíření a je přizpůsobivý změnám, které člověk zanáší do krajiny. Je ohrožen lovci a ztrátou přirozeného prostředí.^[6]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ DESMAREST, Anselme Gaëtan. Tableau méthodique des mammifères. In: Nouveau dictionnaire d'histoire naturelle, appliquée aux arts, Principalement à l'Agriculture et à l'Économie rurale et domestique XXIV. Paris: Deterville, 1804. Dostupné online. S. 5-38. (francouzsky)
↑ ^a ^b Gardner (eds.) 2007, s. 150.
↑ ^a ^b ^c HAYSSEN, Virginia. Cabassous tatouay (Cingulata: Dasypodidae). Mammalian Species. 2014-09-11, roč. 46, čís. 909, s. 28–32. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1644/909. (anglicky)
↑ GIBB, Gillian C.; CONDAMINE, Fabien L.; KUCH, Melanie. Shotgun Mitogenomics Provides a Reference Phylogenetic Framework and Timescale for Living Xenarthrans. Molecular Biology and Evolution. 2016-03-01, roč. 33, čís. 3, s. 621–642. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msv250. PMID 26556496. (anglicky)
↑ ^a ^b Cabassous tatouay [online]. 2014: The IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2014-1.RLTS.T3414A47437737.en. (anglicky)
↑ ROCHA, Ednaldo Cândido; SILVA, Jhefferson; SILVA, Daniel Paiva. Distribution of the greater naked-tailed armadillo Cabassous tatouay (Desmarest, 1804) in South America, with new records and species distribution modeling. Studies on Neotropical Fauna and Environment. 2024-01-02, roč. 59, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0165-0521. DOI 10.1080/01650521.2022.2085018. (anglicky)

Literatura

Kolektiv autorů, 2007. Mammals of South America, Volume 1: Marsupials, Xenarthrans, Shrews, and Bats. Příprava vydání Alfred L. Gardner. Chicago, London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-28240-4. (anglicky)
NOWAK, Ronald M., 2018. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press. ISBN 9781421424675. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Greater naked-tailed armadillo na Wikimedia Commons
Taxon Cabassous tatouay ve Wikidruzích

[8a9492fdbd6307fe2a916b68b8e11f0630e14d36-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[2] DESMAREST, Anselme Gaëtan. Tableau méthodique des mammifères. In: Nouveau dictionnaire d'histoire naturelle, appliquée aux arts, Principalement à l'Agriculture et à l'Économie rurale et domestique XXIV. Paris: Deterville, 1804. Dostupné online. S. 5-38. (francouzsky)

[FOOTNOTEGardner_(eds.)2007150-3] Gardner (eds.) 2007, s. 150.

[:1-4] HAYSSEN, Virginia. Cabassous tatouay (Cingulata: Dasypodidae). Mammalian Species. 2014-09-11, roč. 46, čís. 909, s. 28–32. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1644/909. (anglicky)

[5] GIBB, Gillian C.; CONDAMINE, Fabien L.; KUCH, Melanie. Shotgun Mitogenomics Provides a Reference Phylogenetic Framework and Timescale for Living Xenarthrans. Molecular Biology and Evolution. 2016-03-01, roč. 33, čís. 3, s. 621–642. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msv250. PMID 26556496. (anglicky)

[:0-6] Cabassous tatouay [online]. 2014: The IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2014-1.RLTS.T3414A47437737.en. (anglicky)

[7] ROCHA, Ednaldo Cândido; SILVA, Jhefferson; SILVA, Daniel Paiva. Distribution of the greater naked-tailed armadillo Cabassous tatouay (Desmarest, 1804) in South America, with new records and species distribution modeling. Studies on Neotropical Fauna and Environment. 2024-01-02, roč. 59, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0165-0521. DOI 10.1080/01650521.2022.2085018. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]