Millesimovský palác (Panská)

Millesimovský palác ; v Panské ulici
	Millesimovský palác v Panské ulici
Účel stavby
	Palác, tiskárna
Základní informace
Sloh	Klasicismus
Architekti	Vojtěch Ignác Ullmann, (Matěj Blecha přístavba)
Výstavba	60. léta 19. století
Materiál	Zdivo
Stavebník	Millesimové (Cavrianiové)
Poloha
Adresa	Panská 896/8; Praha 1, Nové Město; 110 00 Praha 1, Česko
Ulice	Panská a V Cípu
Souřadnice	50°5′3,84″ s. š., 14°25′37,56″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40000/1-1157 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Millesimovský palác, též Lämelův palác, Prager Tagblatt či U tří černých hvězd, je jednopatrová klasicistní budova palácového typu čp. 896/II v ulici Panská č.o.8, na Novém Městě v městské části Praha 1, chráněná jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Nejstarší zmínka o parcele z roku 1377 připomíná zahradu domu měšťana Konráda Hausera. V 15. století byla parcela rozdělena pro pět domků, z nichž nárožní čp. 896/I vlastnil nejvyšší hofmistr krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich z Dubé. Další domy vlastnili Kolovratové z Bezdružic, kteří také podnikli renesanční přestavbu. V letech 1570–1600 se dům nazýval U tří černých hvězd a byl majetkem Albrechta Kolovrata-Krakovského a Hynka Valdštejna na Vranově.

Při švédském bombardování roku 1648 byl dům poškozen. V raně barokní podobě se palác roku 1690 dostal do majetku hraběnky Johanny Barbory Eusebie Carretto-Cavrianiové z Millesima, která jej spojila se svými sousedními domy 896b/I a 896c/I. Jako šosovní dům se zahradou zdědil dům 896a roku 1699 Barbořin starší (nevlastní) syn Jan Ignác hrabě Carretto-Cavriani di Millesimo (̹zemřel 1740), zatímco dům 896c dědil mladší (vlastní) syn Jan Bernard Carretto-Cavriani di Millesimo (zemřel 1724).

Oba domy byly opět poškozeny dělostřelbou, a to při obléhání Prahy pruskými vojáky roku 1757. Poté byly sjednoceny do klasicistní podoby jediného domu v majetku hraběte Adolfa z Kounic, jehož vnuk roku 1860 dům prodal Sofii von Lämel, podle níž se dům jmenoval, poté, co jej dala zásadně přestavět a přistavět vozovnu, konírnu a sklad. Autorem architektonického návrhu přestavby byl Vojtěch Ignác Ullmann.

V zadní části parcely přistavěl v letech 1905–1906 Matěj Blecha dvoupatrovou administrativní budovu pro deník Prager Tagblatt. K této budově po roce 1929 přibyla tiskárna tiskařské firmy J. Mercy a syn.

Zajímavosti

V redakci deníku působili v letech 1914–1939 novináři Egon Erwin Kisch, Max Brod, Alfred Polgar, Joseph Roth, Johannes Urzidil, k přispěvatelům patřili Martin Feuchtwanger nebo Alfred Döblin.
Podle prognózy studentského projektu Pražská památková realita Ústav dějin umění AV ČR je palác, společně s dalšími okolními paláci odsouzen ke zkáze.^[2]

Okolí

V nedalekém okolí paláce nacházejí také další zajímavosti:

Kounický palác, sídlo Muzea Alfonse Muchy (Panská ulice)
Neubergovský palác, sídlo brazilského velvyslanectví (Panská ulice)
Palác Riesů ze Stallburgu, sídlo argentinského velvyslanectví v Praze (Panská ulice)
Palác Sylva-Taroucca (Na Příkopě)
Nový Kolowratský palác, (Na Příkopě)
Palác Myslbek (Na Příkopě)

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-31]. Identifikátor záznamu 152047 : Městský dům U tří červených hvězd, s omezením: bez levého dvorního křídla a zadní levé budovy (do ulice V Cípu). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Eva Csémyová, Karolína Drössler, viz http://praguewatch.cz/reports/view/322 Archivováno 4. 1. 2012 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Millesimovský palác v Panské na Wikimedia Commons

Literatura

Růžena Baťková a kolektiv, Umělecké památky Prahy II., Nové Město a Vyšehrad. Praha 1998, s. 500-501.

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-31]. Identifikátor záznamu 152047 : Městský dům U tří červených hvězd, s omezením: bez levého dvorního křídla a zadní levé budovy (do ulice V Cípu). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] Eva Csémyová, Karolína Drössler, viz http://praguewatch.cz/reports/view/322 Archivováno 4. 1. 2012 na Wayback Machine.

[1]

[2]

Šlechtické paláce v Praze

Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)

Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác

Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác

Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác