Marcellus I.

Marcellus I.
Svatý; Marcellus I.
	30. papež
Církev	římskokatolická
Pontifikát začal	308
Pontifikát skončil	310
Předchůdce	Marcellinus
Nástupce	Eusebius
Osobní údaje
Datum narození	???
Místo narození	???
Datum úmrtí	310
Místo úmrtí	Řím, Itálie
Místo pohřbení	Katakomby sv. Priscilly
Svatořečení
Svátek	16. ledna
Uctíván církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,; pravoslavná církev,; anglikánská církev,; luteráni
	Seznam papežů nosících jméno Marcellus; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Marcellus I. byl 30. papež katolické církve. Datum narození není známo. Papežem byl zvolen v květnu nebo červnu roku 308 a zemřel v roce 309 nebo 310.

Život

Po smrti papeže Marcellina v roce 304 Diocletianovo pronásledování křesťanů pokračovalo s mimořádnou krutostí. Po abdikaci císaře Diocletiana a nástupu nového císaře Galeria, které se uskutečnilo v květnu 305, se křesťané v Římě těšili relativnímu klidu. Nicméně trvalo téměř tři roky, než se církev zkonsolidovala natolik, aby mohl být zvolen nový biskup římský.

Marcellus I. převzal vedení církve ve velkém nepořádku. Modlitebny i pohřebiště byly zkonfiskovány a běžné aktivity církve byly přerušeny. V církvi bez pevného vedení se množily různé odštěpenecké názory, a navíc se ti, kteří v době perzekuce od církve odpadli, domáhali opětovného přijetí do křesťanské komunity, aniž by byli jakkoliv potrestáni.

Podle Liber Pontificalis Marcellus rozdělil území Říma na dvacet pět okrsků, v nichž ustanovil představitele církve, z nichž každý měl dohlížet na přípravy uchazečů o křest svatý a organizovat veřejná pokání odpadlíků. Kromě toho byli odpovědni za řádné pohřbení mučedníků a uctění jejich památky. Nechal rovněž vybudovat nový hřbitov Cemeterium Novellae na Via Salaria v blízkosti katakomb sv. Priscily. Dochoval se jeho list do Antiochie, v němž dovozuje, že římská církev je hlavou celého křesťanstva a že bez svolení římského biskupa se nesmí konat žádný církevní sněm.

Marcellus vystupoval jako přísný zastánce církevních předpisů, a to zejména v otázce návratu odpadlíků do církve. Podle některých zpráv byl tento postoj nejen kritizován jeho odpůrci, ale spor se dokonce přenesl do ulic a vyvolal veřejné nepokoje. Podle jedné z verzí císař Maximianus, aby znovu nastolil pořádek, nechal Marcella vyhnat z města.

Jiná legenda vypráví o jisté bohaté vdově Lucině, která odkázala celé své jmění církvi. Císař se chtěl tohoto majetku zmocnit, a proto vyzval papeže, aby se vzdal úřadu a zmíněný majetek obětoval bohům. Když tak neučinil, byl odsouzen, aby devět měsíců uklízel ve zvěřinci u dravých zvířat chovaných ke gladiátorským hrám. Poté byl ztlučen kyjem a vyhnán z města.

V obou verzích Marcellus zemřel krátce po vyhnání. Některé prameny uvádějí datum 16. ledna 310, ale není zřejmé, zda jde o datum smrti, nebo pohřbu. Byl pochován – jako jeho předchůdce – v katakombách sv. Priscilly. Chrám zasvěcený sv. Marcellovi stojí údajně na místě domu vdovy Luciny, která byla prohlášena za blahoslavenou.

Podle historika Theodora Mommsena nebyl Marcellus papežem, ale pouze administrátorem ustanoveným řídit církev do zvolení nového papeže. Podle něj je datum 16. leden 310 skutečně datem úmrtí Marcella a Eusebius byl zvolen papežem ještě za Marcellova života 18. dubna 309. Pro tuto konstrukci však nejsou věrohodné důkazy.

Památku sv. Marcella uctívá katolická církev 16. ledna.

Odkazy

Literatura

SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930. Dostupné online.

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcellus I. na Wikimedia Commons
Katolická encyklopedie (angl.)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.