Benedikt VI.
Jeho Svatost Benedikt VI. | |
---|---|
134. papež | |
Benedikt VI. | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | září 972 |
Uveden do úřadu | 19. ledna 973 (konsekrace) |
Pontifikát skončil | červen 974 |
Předchůdce | Jan XIII. |
Nástupce | Benedikt VII. |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Benedictus |
Datum narození | ? |
Místo narození | Řím Papežský stát |
Datum úmrtí | červen 974 |
Místo úmrtí | Řím Papežský stát, Svatá říše římská |
Místo pohřbení | Bazilika svatého Petra |
Seznam papežů nosících jméno Benedikt multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Benedikt VI. (??, Řím – červen 974, Řím) byl papežem od 19. ledna 973 až do své smrti. Sehrál důležitou roli ve vztahu k českým zemím, protože roku 973 potvrdil zřízení pražského biskupství.
Život
[editovat | editovat zdroj]Benedikt byl synem mnicha Hildebranda a před svým pontifikátem vykonával úřad kardinála jáhna v San Teodoro. Byl zastáncem a pravděpodobně také papežským kandidátem císaře Oty I.. Stál proti nadějím Crescentiánů, římské šlechtické rodiny za vlády papeže Jana XIII., po jehož úmrtí byl 6. září 972 zvolen papežem. Písemné prameny o datu jeho zvolení nejsou jednotné, volební období se pohybuje od 13denního intervalu v polovině září, až po ukončení v prosinci. Protože se muselo čekat na potvrzení volby císařem, byl nový papež vysvěcen až 19. ledna 973. Lampert von Hersfeld psal v souvislosti s volbou o přítomnosti římských legátů v Quedlinburgu o Velikonocích 23. března 973 . Za necelý půlrok po nástupu papeže císař Ota I. zemřel a papež tak již v květnu 973 ztratil svou podporu v Římě a následujícího roku byl sesazen skupinou římských šlechticů vedených Crescentiem de Theodora, který byl synem Jana Crescentia a Theodory a bratrem papeže Jana XIII. Benedikt VI. byl uvězněn v Andělském hradě, tehdy městské pevnosti v moci Crescentiánů, a za vzdoropapeže byl dosazen Bonifác VII., který dal Benedikta VI. v červenci 974 uškrtit. Vraždu provedli podplacený kněz Stefan a jeho bratr. Bonifác VII. uprchl i s církevním pokladem do Konstantinopole před blížícím se císařem Ottou II.[1]
Hlavním a pro české země zásadním činem Benedikta VI. bylo v roce 973 ustavení pražské diecéze, jež vznikla oddělením z řezenské diecéze.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Benedikt VI. na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 326 s. ISBN 80-204-0457-0. S. 86–88.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha: Fronta, 1994.
- MAXWELL-STUART, P. G. Papežové : život a vláda. Praha: Svoboda, 1998. ISBN 80-902300-3-2.
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jan XIII. |
973–974 Benedikt VI. |
Nástupce: Benedikt VII. |