Malála Júsufzajová
Malála Júsufzajová | |
---|---|
Malála Júsufzajová v roce 2014 | |
Rodné jméno | Malála Júsufzaj |
Narození | 12. července 1997 (27 let) Mingora, Chajbar Paštúnchwá, Pákistán |
Bydliště | Birmingham |
Národnost | paštunská |
Alma mater | Edgbaston High School (2013–2017) Lady Margaret Hall (2017–2020) |
Povolání | blogerka, lidskoprávní aktivistka, autorka memoárů, spisovatelka a aktivistka za práva žen |
Ocenění | Cena Anny Politkovské (2013) Sacharovova cena za svobodu myšlení (2013) Nobelova cena za mír (2014) |
Nábož. vyznání | sunnitský islám |
Choť | Asser Malik[1] |
Rodiče | Ziauddin Yousafzai a Toorpekai Yousafzai |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malála Júsufzajová nebo Malála Júsufzaj[P. 1] (paštunsky ملاله یوسفزۍ; * 12. července 1997), je pákistánská bojovnice za lidská práva, zejména právo dívek na vzdělání, za což v roce 2014 získala Nobelovu cenu za mír.[2][3][4]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se 12. července 1997 v městě Mingora, kde její rodina vlastnila několik škol. Proslavila se bojem za lidská práva, především za vzdělání žen, v jejím rodném údolí Svát v provincii Chajbar Paštúnchwá v severozápadním Pákistánu, kde bylo tamními stoupenci Tálibánu dívkám zakázáno docházet do škol. Její boj přerostl v mezinárodní hnutí. Za své vzory považovala Muhammada Alího Džinnáha a Bénázir Bhuttovou a značně ji inspirovaly i myšlenky a humanitární práce jejího otce Ziauddina Júsufzaje.
Koncem roku 2008 přišel Aamer Ahmed Khan a jeho kolegové z BBC Urdu s nápadem zpracovat a popsat rostoucí vliv Tálibánu ve Svátu formou románu. Rozhodli se požádat dívku školního věku, aby si anonymně vedla blog o svém životě tam. Jejich korespondent v Péšávaru – Abdul Hai Kakar, byl ve spojení s tamním učitelem Ziauddinem Júsufzajem, ale nepodařilo se mu najít studentky, které by byly ochotné se tohoto úkolu ujmout, protože v něm jejich rodiny viděly příliš velké riziko. Júsufzaj proto nakonec navrhl svou vlastní dceru, jedenáctiletou Malálu. V té době Tálibánská vojska vedená Maulanem Fazlullahem přebírala vládu nad údolím Svát, přičemž zakazovala televizi, hudbu, dívkám přístup ke vzdělání a ženám chodit nakupovat.[5]
Následující léto novinář Adam B. Ellick vytvořil pod vedením New York Times dokument o Malálině životě, zatímco pákistánská vojska zasahovala v jejím regionu. Malála rozdávala rozhovory pro tisk i televizi a byla nominována na Mezinárodní dětskou cenu míru aktivistou Desmondem Tutu.[6]
Júsufzajová byla 9. října 2012 zraněna tálibánským střelcem, když se ji pokusil zavraždit.[7] Upadla do bezvědomí a v kritickém stavu byla převezena do Kardiologického institutu v Rávalpindí. Později se ale její stav zlepšil natolik, že byla převezena do Queen Elizabeth Hospital v Birminghamu. Pokus o vraždu vyvolal národní i mezinárodní vlnu podpory Júsufzajové. Deutsche Welle v lednu 2013 napsalo, že by se mohla stát „nejslavnější náctiletou na světě“. Týdny po pokusu o její vraždu skupina padesáti předních muslimských duchovních vydala fatvu proti těm, kteří se ji pokusili zabít.[8]
Po svém zotavení se Malála stala přední aktivistkou za vzdělání. V Birminghamu založila svou vlastní neziskovou organizaci, kterou nazvala Malala Fund, a jako spoluautorka vydala celosvětový bestseller I am Malala. V roce 2015 byl o Júsufzajové natočen dokument He Named Me Malala, jenž se dostal do užšího seznamu možných nominací na Oscara.[9] Časopis Times ji v letech 2013, 2014 a 2015 označil za jednu z nejvlivnějších osob světa. V roce 2012 získala vůbec první pákistánskou Národní cenu za mír a v roce 2013 jí byla udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení. Roku 2014 obdržela spolu s Kajlášem Satjárthím Nobelovu cenu za mír za svůj boj proti útisku dětí a mladistvých a za právo na vzdělání pro všechny děti. V té době sedmnáctiletá se tak stala nejmladší držitelkou Nobelovy ceny vůbec. V letech 2013 až 2017 studovala na dívčí škole Edgbaston High School v Birminghamu. V roce 2017 jí bylo uděleno čestné občanství v Kanadě a stala se nejmladším člověkem, který kdy zasedal v kanadské sněmovně. V srpnu 2017 byla přijata ke studiu Lady Margaret Hall na Oxfordské univerzitě, aby studovala na bakalářský titul z filozofie, politologie a ekonomie.
V roce 2021 se provdala za manažera pákistánského kriketového svazu Assera Malika.[10]
Projev v OSN
[editovat | editovat zdroj]V den svých 16. narozenin přednesla řeč na půdě OSN v New Yorku, ve které apelovala na důležitost vzdělání pro miliony dětí, které dnes do škol chodit nemohou.[11] Základní školu v současnosti podle BBC nemůže navštěvovat 57 milionů dětí na světě, a to zejména dívek. Ve vzdělání vidí možnost obrany proti radikálním myšlenkám. „Extremisté se knih bojí, síla vzdělání je děsí. Kniha a pero – to jsou naše nejsilnější zbraně,“ uvedla.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2021-11-10].
- ↑ SCHÜCK H. a SOHLMAN R. NOBEL. The Man And His Prizes. 2. vyd. Amsterdam: Elsevier Publishing Company, 1962. 690 s.
- ↑ The Nobel Peace Prize 2014. NobelPrize.org [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pákistánka Malála převzala Nobelovu cenu. Chci být premiérkou, řekla. iDNES.cz [online]. 2014-12-10 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Malala Yousafzai: Portrait of the girl blogger. BBC News. 2012-10-10. Dostupné online [cit. 2022-06-20]. (anglicky)
- ↑ South-African Archbishop Desmond Tutu awarded the prestigious Premi Internacional Catalunya. www.catalannews.com [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Má dcera přežila jen zázrakem, říká otec dívky vážně zraněné Talibanem. iDNES.cz [online]. 2016-03-04 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Malala Yousafzai: 'fatwa' issued against gunmen. the Guardian [online]. 2012-10-12 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 'He Named Me Malala' shortlisted for Oscars. The Express Tribune [online]. 2015-12-03 [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GÁFRIKOVÁ, Eliška. Nejmladší laureátka Nobelovy ceny přežila vlastní smrt. Nyní se vdala. Deník.cz. 2021-11-10. Dostupné online [cit. 2022-06-20].
- ↑ Malala v OSN: Pera a učebnice jsou naše nejmocnější zbraně. In: ceskatelevize.cz [online]. 12.1.2013 [cit. 26.12.2015]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1087044-malala-v-osn-pera-a-ucebnice-jsou-nase-nejmocnejsi-zbrane
- ↑ Extremisté se knih děsí, řekla v OSN školačka, kterou postřelil Taliban. In: iDnes.cz [online]. 12.6.2013 [cit. 26.12.2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/malala-yousafzai-prednese-projev-na-sve-sestnacte-narozeniny-p6i-/zahranicni.aspx?c=A130712_131834_zahranicni_mzi
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malála Júsufzajová na Wikimedia Commons
- Popsala zvěrstva páchaná Tálibánem. Za to měla zemřít
- Osoba Malála Júsufzajová ve Wikicitátech
- Nositelé Nobelovy ceny za mír
- Paštúnové
- Pákistánští sunnitští muslimové
- Držitelé Sacharovovy ceny
- Postřelení lidé
- Blogerky
- Nositelky Nobelovy ceny
- Spisovatelky 21. století
- Aktivisté za lidská práva
- Feministky
- Zastánci islámského feminismu
- Čestní občané Kanady
- Narození 12. července
- Narození v roce 1997
- Narození v Pákistánu