Přeskočit na obsah

Mezivládní panel pro změnu klimatu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezivládní panel pro změnu klimatu
ZakladatelValné shromáždění OSN
Vznik1988
SídloŽeneva, Švýcarsko
LídrHoesung Lee (2015–2023)
Mateřská organizaceSvětová meteorologická organizace a Program OSN pro životní prostředí
OceněníNobelova cena za mír (2007)
Oficiální webwww.ipcc.ch a www.ipcc.ch/languages-2/francais/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezivládní panel pro změnu klimatu[1] někdy i Mezivládní panel pro změny klimatu (zkratka IPCC, zkratka z anglického Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký mezivládní orgán,[2][3] který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN – Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), později byl potvrzen Valným shromážděním OSN.[4] Členství je otevřeno všem členským státům WMO a OSN;[5] v roce 2021 mělo IPCC 195 členských zemí.[6] Předsedou IPCC je od října 2015 jihokorejský ekonom Hoesung Lee.[7]

Posláním IPCC je poskytovat komplexní vědecké posouzení současných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům nebo o možnostech zmírnění jejich účinků.[8]

IPCC neprovádí původní výzkum ani přímo nesleduje změny klimatu, ale provádí systematický přehled veškeré relevantní publikované vědecké literatury s cílem poskytnout komplexní aktualizované informace o změnách klimatu, jejich účincích a možných strategiích.[9][10] Tisíce vědců a dalších odborníků přispívá (na dobrovolné bázi, aniž by je IPCC platila)[11] autorstvím a recenzemi ke vzniku jednotlivých zpráv, které jsou poté recenzovány zástupci vlád členských zemí IPCC. V případě „Shrnutí pro politické představitele“ je výsledný text schvalován řádek po řádku konsenzem všech přítomných zástupců členských zemí, kterých bývá pravidelně více než 120.[12] V letech 2021 a 2022 vychází již Šestá hodnotící zpráva.

Činnost IPCC spočívá v publikování speciálních zpráv[8] pro implementaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, což je mezinárodní dohoda, která uznává možnost nepříznivého dopadu klimatických změn. Rámcová úmluva OSN nakonec vedla k přijetí Kjótského protokolu. IPCC zakládá své posouzení hlavně na přezkoumané a publikované vědecké literatuře.

IPCC představuje mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti klimatických změn,[13] vytváří zprávy, které jsou dohodou předních klimatologů a konsensu zúčastněných vlád. To poskytuje směrodatné politické poradenství s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiku a životní styl. Vlády pomalu realizují tyto rady.[14] V prosinci 2007 získal IPCC v Oslu za svou práci Nobelovu cenu za mír, spolu s bývalým viceprezidentem Spojených států amerických Al Gorem.

V srpnu 2021 zveřejnila první pracovní skupina svůj příspěvek pro Šestou hodnotící zprávu, Fyzikální vědecké základy změny klimatu. Deník Guardian zprávu popsal jako „dosud nejostřejší varování“ před „velkými nevyhnutelnými a nezvratnými změnami klimatu“,[15] tento názor se opakoval v mnoha médiích po celém světě.[16]

Cíle

[editovat | editovat zdroj]

IPCC poskytuje na základě příslušných rozhodnutí[8] Výkonné rady Světové meteorologické organizace a Řídící rady UNEP podporu procesu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Cílem IPCC je poskytovat vědecké informace, které se týkají:[8]

Organizační struktura

[editovat | editovat zdroj]

Předsedou IPCC byl Rajendra K. Pachauri, který v květnu 2002 vystřídal na této pozici Roberta Watsona. Roku 2015 odstoupil pro sexuální skandál a vystřídal ho Hoesung Lee. S předsedou se podílí na vedení volený výbor včetně místopředsedů, vedoucí jednotlivých pracovních skupin a sekretariát.

Panel IPCC se skládá ze zástupců vlád jednotlivých členských zemí a organizací. Plenární zasedání IPCC a pracovních skupin IPCC probíhají na úrovni vládních představitelů. Nevládní a mezivládní organizace se mohou účastnit jako pozorovatelé. Zasedání výboru IPCC, semináře, setkání expertů a hlavních autorů jsou pouze na pozvání.[8]

Od roku 1993 byl zástupcem ČR v IPCC Jan Pretel z ČHMÚ. V roce 2009 byl odvolán[17] a nahradil ho Ladislav Metelka. Od dubna 2014 je zástupcem ČR v IPCC Radim Tolasz z ČHMÚ.

Struktura IPCC[2]

[editovat | editovat zdroj]
  • Panel IPCC: setkává se na plenárních zasedáních jednou ročně a kontroluje organizační strukturu, procedury a pracovní program. Panel IPCC je právnickou osobou
  • Předseda: Volený panelem
  • Sekretariát: Dohlíží a řídí veškeré aktivity IPCC s podporou UNEP a WMO
  • Výbor: Volený panelem. Řidí ho předseda. Má 30 členů včetně místopředsedů, spolupředsedů pracovních skupin a speciální pracovní skupiny
  • Pracovní skupiny: Každá má dva spolupředsedy, jeden je z rozvinutých zemí a druhý z rozvojových zemí. Skupina má jednotku technické podpory
    • První pracovní skupina (WG I) se zabývá fyzikálními základy změny klimatu a její poslední dílčí zpráva byla publikována v srpnu 2021. Popisuje aktuální stav vědeckého poznání příčin změn klimatu, pozorovaných změn klimatu, klimatických procesů a předpokládaných budoucích změn klimatu.[18]
    • Druhá pracovní skupina (WG II) se zabývá dopady změn klimatu, adaptací a zranitelností. Její zatím poslední dílčí zpráva byla publikována 31. března 2014 v Jokohamě.[19]
    • Třetí pracovní skupina (WG III) se zabývá zmírněním dopadů změny klimatu (mitigace). Její doposud poslední dílčí zpráva byla publikována v 13. dubna 2014 v Berlíně a shrnuje stav poznání v oblasti technologických, environmentálních, ekonomických a sociálních aspektů zmírnění dopadu změn klimatu.[20]
    • Pracovní skupina (Task Force) pro národní inventury skleníkových plynů

IPCC je financována z UNEP a WMO a dále pak dobrovolnými příspěvky jednotlivých vlád. Sekretariát sídlí ve WMO v Ženevě.

Hodnotící zprávy

[editovat | editovat zdroj]
Mezivládní panel
pro změnu klimatu
IPCC   IPCC
Hodnotící zprávy IPCC:
První (1990)
Doplněk (1992)
Druhá (1995)
Třetí (2001)
Čtvrtá (2007)
Pátá (2014)
Šestá (2022)
Zvláštní zprávy IPCC:
Emisní scénáře (2000)
Zdroje obnovitelné energie (2012)
Extrémní události a katastrofy (2012)
Globální oteplení o 1,5 °C (2018)
Změna klimatu a krajina (2019)
Oceány a kryosféra (2019)
UNFCCC · WMO · UNEP

IPCC připravuje v pravidelných cca šestiletých intervalech Hodnotící zprávy, které shrnují nejnovější poznatky z klimatologie. Kromě toho připravuje také další specializované zprávy ke konkrétním problémům.

Hodnotící zprávy tvoří podrobný výtah a posouzení recenzované a publikované vědecké literatury, která se zabývá změnami klimatu. Nejedná se tedy o samostatný výzkum.[21][22]

Výjimečnost Hodnotících zpráv IPCC oproti jiným textům věnovaným klimatické změně spočívá v tom, že je výsledkem spolupráce předních světových klimatologů s vládními experty (zástupci jednotlivých zemí), a poskytuje tak informace, jež jsou z vědeckého hlediska správné a zároveň jsou srozumitelné politikům, kteří potom mohou na jejich základě dělat zásadní rozhodnutí.[21]

Přípravě Hodnotící zprávy vždy předchází vědecký výzkum zaměřený na oblast klimatické změny, který probíhá v mnoha zemích světa. Zároveň s tím dochází také k jeho přezkoumávání a ověřování. Teprve ověřené výsledky jsou pak základem pro Hodnotící zprávu IPCC.[21]

První Hodnotící zpráva IPCC byla publikována v roce 1990. Každá z hodnotících zpráv se skládá ze tří částí, které odpovídají jednotlivým pracovním skupinám panelu.[2]

Fáze vzniku jednotlivých zpráv

[editovat | editovat zdroj]
  1. Osnovu připraví experti delegovaní členskými státy (panel IPCC). Panel se na ní musí shodnout, přičemž má také možnost navrhovat doplnění a úpravy.
  2. Po schválení osnovy následuje proces výběru autorů, kteří budou zprávu psát – jména autorů předkládá oficiální zástupce každé země (při přípravě Šesté zprávy byli za ČR nominováni tři experti z českých výzkumných institucí). Z celkového počtu navržených pak vedení IPCC vybere podle přísných kritérií přibližně desetinu, která se bude na sestavení Hodnotící zprávy podílet.
  3. Odborníky je připraven návrh textu a následuje první a druhé kolo připomínkového řízení se zapracováním odborných připomínek.[23]
  4. Je vytvořena druhá verze textu a opět proběhne zapracování odborných připomínek.
  5. Vzniká finální znění zprávy a spolu s ním Shrnutí pro politické představitele. Teprve (a pouze) v této části vstupují do připomínkového řízení také úředníci a politici, kteří mají možnost Shrnutí rovněž posoudit a dát k němu zpětnou vazbu.
  6. Konečné znění zprávy a Shrnutí je poté předloženo panelu ke schválení.[21]

Připomínky recenzentů jsou v veřejně přístupných archivech uloženy po dobu 5 let.

Existuje několik typů potvrzení, které dokumenty obdrží:

  • Schválení. Materiál byl podroben detailnímu schvalování, ve kterém je diskutován a schvalován řádek po řádku.
    • Shrnutí jednotlivých Pracovních skupin jsou takto schvalovány Pracovními skupinami.
    • Shrnutí pro politické představitele je takto schvalováno na zasedání Panelu IPCC.
  • Přijetí. Zpráva je schvalována po sekcích (ne řádek po řádku).
    • Panel IPCC přijímá souhrnné kapitoly metodologických zpráv.
    • Panel IPCC přijímá Souhrnnou zprávu IPCC.
  • Souhlas. Nejsou schvalovány řádek po řádku, ale příslušný orgán odsouhlasuje, že představují komplexní, objektivní a vyvážený pohled na předmět.
    • Pracovní skupiny odsouhlasují své zprávy.
    • Panel IPCC odsouhlasuje zprávy speciální pracovní skupiny (Task Force).
    • Shrnutí pracovních skupin pro politické představitele jsou nejprve schvalovány pracovními skupinami a poté odsouhlasovány Panelem IPCC.

Procedury IPCC byly různými způsoby kritizovány. Některé připomínky byly přínosné[24] zatímco jiné byly pouze kritické.[25] Některé komentáře navrhovaly změny procedur IPCC.[26]

Autoři

[editovat | editovat zdroj]

Každá kapitola má větší množství autorů, kteří jsou odpovědní za sepsání a editaci materiálu. Každá kapitola má typicky dva „koordinující hlavní autory“, deset až patnáct „vedoucích autorů“ a větší množství „přispívajících autorů“. Koordinující hlavní autoři jsou zodpovědní za sestavení příspěvků ostatních autorů, zajišťují, že tyto příspěvky splňují stylistické a formátovací požadavky. Podávají zprávy o postupu prací vedení Pracovní skupiny. Vedoucí autoři jsou zodpovědní jednotlivé sekce kapitol. Přispívající autoři připravují text, grafy a další data pro vedoucí autory.

Autoři pro zprávy IPCC jsou vybráni ze seznamu výzkumníků, který připravují vlády členský zemí, zúčastněné organizace, řídící výbory jednotlivých pracovních skupin, jakož i další odborníci, známí na základě jejich publikační činnosti. Výběr autorů by měl zahrnout celou řadu názorů, odborných znalostí a zeměpisného zastoupení, musí být zajištěno zastoupení odborníků z rozvojových i rozvinutých zemí a ze zemí s transformující se ekonomikou.

Jednotlivé hodnotící zprávy

[editovat | editovat zdroj]

Klíčovými výsledky práce IPCC jsou komplexní tzv. hodnotící zprávy, které panel publikuje vždy s odstupem několika let, a každá zpráva se skládá ze tří částí, které odpovídají jednotlivým pracovním skupinám panelu

První hodnotící zpráva (FAR)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku První hodnotící zpráva IPCC.

První hodnotící zpráva (FAR) byla publikována v roce 1990 a posloužila jako podklad pro vznik Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Doplněk první zprávy byl publikován v roce 1992.

Druhá hodnotící zpráva (SAR)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Druhá hodnotící zpráva IPCC.

Druhá hodnotící zpráva (SAR) byla zveřejněna v roce 1995.

Třetí hodnotící zpráva (TAR)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Třetí hodnotící zpráva IPCC.

Třetí hodnotící zpráva (TAR) byla publikována v roce 2001.

Čtvrtá hodnotící zpráva (AR4)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC.

Čtvrtá hodnotící zpráva (AR4) pochází z roku 2007.

Pátá hodnotící zpráva (AR5)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Pátá hodnotící zpráva IPCC.

Pátá hodnotící zpráva byla publikována postupně v letech 2013 až 2014.

  • První část (Fyzikální základy) zveřejnil panel 27. září 2013 ve Stockholmu. Obsahuje důkladné fyzikální zdůvodnění klimatických změn a uvádí, že s 95% jistotou je dominantní příčinou změny klimatu lidská činnost. Plný text zprávy byl zveřejněn 30. ledna 2014 a má více než 1550 stran.[27] Český překlad Shrnutí pro politiky je k dispozici na stránkách ČHMÚ.
  • Druhou část (Dopady, adaptace a zranitelnost) zveřejnil panel 31. března 2014 v Jokohamě. Zpráva konstatuje, že pozorované dopady změny klimatu jsou v přírodních a antropogenních systémech rozšířené na všech kontinentech a oceánech. Český překlad Shrnutí pro politiky je k dispozici na stránkách ČHMÚ.
  • Třetí část (Mitigace) zveřejnil panel 13. dubna 2014 v Berlíně. Zpráva uvádí, že mitigace jsou obecným problémem pro všechny a je tedy nutná mezinárodní spolupráce a sdílení nákladů i přínosů. Ekonomické ohodnocení mitigací je (musí být) jejich nutnou součástí, přičemž se porovnávají aktuální náklady s budoucími přínosy. Český překlad Shrnutí pro politiky je k dispozici na stránkách ČHMÚ.
  • Souhrnnou zprávu zveřejnil panel 2. listopadu 2014 v Kodani.

Šestá hodnotící zpráva (AR6)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Šestá hodnotící zpráva IPCC.

Šestá hodnotící zpráva začala být publikovaná v srpnu 2021 (1. část – Fyzikální základy) a měla by být postupně zveřejňovaná do roku 2022.[28]

Speciální zprávy

[editovat | editovat zdroj]

Kromě hodnoticích zpráv vydává IPCC také speciální zprávy k různým konkrétním problémům.

  • Zvláštní zpráva o emisních scénářích (SRES) byla publikována v roce 2000.
  • Zvláštní zpráva o obnovitelných zdrojích energie a o opatřeních proti globálnímu oteplování (SRREN) byla publikována v roce 2011.
  • Zvláštní zpráva o zvládání rizika extrémních klimatických projevů a katastrof pro přizpůsobování se klimatickým změnám (SREX) byla též publikována v roce 2011.

Zvláštní zpráva ke globálnímu oteplení o 1,5 °C (SR15)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C.

Zpráva byla vydána dne 8. října 2018 a je zaměřena na dopady oteplení o více než 1,5 °C a na scénáře snižování emisí skleníkových plynů, které budou směřovat ke splnění cíle 1,5 °C z Pařížské dohody. Zpráva byla předložena na 48. zasedání Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jako „autoritativní, vědecká příručka pro vlády“, která se bude zabývat změnou klimatu.[29] Závěry zprávy uvádějí, že je třeba podniknout v krátkém časovém úseku drastické kroky, aby se zabránilo závažným důsledkům změny klimatu.[30]

Zvláštní zpráva o změně klimatu, krajině a půdě (SRCCL)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Zvláštní zpráva IPCC o změně klimatu, krajině a půdě.

Dne 8. srpna 2019 byl publikována „Zvláštní zpráva o změně klimatu a krajině“ (SRCCL) s úplným názvem „Zvláštní zpráva o změně klimatu, dezertifikaci, degradaci půdy, udržitelném hospodaření s půdou, zabezpečení potravin a toky skleníkových plynů v suchozemských ekosystémech“.[31] Zpráva se skládá ze sedmi kapitol, 1 – Rámování a kontext, 2 – Vztahy mezi krajinou a klimatem, 3 – Desertifikace, 4 – Degradace půd, 5 – Bezpečnost potravin, 6 – Souvislosti mezi dezertifikací, degradací půdy, bezpečností potravin a toky skleníkových plynů: synergie, kompromisy a možnosti integrovaných reakcí a 7 – Management rizik a rozhodovací procesy ve vztahu k udržitelnému rozvoji.[31]

Zvláštní zpráva o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu (SROCC)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Zvláštní zpráva IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu.

Zpráva byla vydána v rámci 51. zasedání IPCC (IPCC-51) v září 2019 v Monaku.[32] Souhrn SROCC pro tvůrce politik (SPM) byl schválen 25. září 2019.[33] Zpráva má 1 300 stránek, podílelo se na ní 104 autorů a redaktorů zastupujících 36 zemí se odvolává se na 6 981 publikací.[32]

Metodologické zprávy

[editovat | editovat zdroj]
  • Zásady IPCC pro národní inventury skleníkových plynů – byly vydány v roce 1996

Nobelova cena míru

[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2007 dostal IPCC Nobelovu cenu míru za "úsilí vybudovat a šířit hlubší poznání člověkem způsobené změny klimatu, a položení základů pro opatření, které jsou potřebné k vyrovnání se s takovou změnou". Spolu s IPCC dostal v roce 2007 cenu také bývalý americký viceprezident Al Gore za jeho práci na problému klimatické změny a za dokument Nepříjemná pravda.[34]

Podpora a kritika IPCC

[editovat | editovat zdroj]

IPCC byla kritizována jak za specifický obsah jednotlivých zpráv, tak i za procedury při přípravách těchto zpráv. Většina vědeckých expertů pokládá připomínky k obsahu za nepodstatné. To vyjádřilo také 250 amerických vědců ve svém otevřeném dopise americké vládě v roce 2010, kde přímo říkají „žádné z pár chybných tvrzení (mezi stovkami a stovkami nezpochybnitelných) nevede k zpochybnění závěrů, že oteplení klimatického systému je jednoznačné a že velmi pravděpodobně je většina pozorovaného vzestupu teplot od poloviny 20. století způsobena antropogenním zvýšením skleníkových plynů.“[35]

V roce 2010 vypracoval InterAcademy Council nezávislý audit IPCC, který vzal v úvahy jak připomínky expertů, tak i běžných občanů. Audit konstatoval rostoucí komplexnost a intenzitu veřejné debaty a doporučil některé reformy struktury IPCC k posílení rozhodovacích procesů, zvýšení transparentnosti a k pokrytí plného rozsahu vědeckých pohledů. Také navrhl další procedurální zlepšení k minimalizaci chyb do budoucna.[36] IPCC postupně implementuje tato doporučení.[37]

Podpora

[editovat | editovat zdroj]
Řada vědeckých institucí oficiálně podporuje a souhlasí se závěry IPCC.
  • Společné prohlášení akademií věd z roku 2001: "Práce Mezivládního panelu pro změnu klimatu reprezentuje konsenzus mezinárodní vědecké komunity v oblasti klimatické vědy. Vidíme IPCC jako celosvětově nejspolehlivější zdroj informací o klimatické změně a jejích příčinách a podporujeme způsob, jakým ke konsenzu dochází.“[38]
  • Kanadská nadace pro klima a atmosféru:[39] "Souhlasíme se zhodnocením klimatické vědy Mezivládním panel pro klimatickou změnu z roku 2011... Podporujeme závěry zprávy IPCC...“[40]
  • Kanadská meteorologická a oceánografická společnost:[41] "CMOS podporuje proces pravidelného hodnocení klimatické vědy, které IPCC provádí, a podporuje závěry Třetí hodnotící zprávy, podle které množství důkazů nasvědčuje tomu, že vliv lidstva na globální klima je znatelný."[42]
  • Evropská geovědní unie:[43] "Mezivládní panel pro změnu klimatu...je hlavním reprezentantem globální vědecké komunity....Třetí hodnotící zpráva IPCC...představuje současný stav poznání klimatické vědy podporovaný většinou akademií věd z celého světa a širokou většinou vědeckých pracovníků a badatelů, jak je vidno z recenzované vědecké literatury".[44]
  • Mezinárodní rada pro vědu:[45] "Čtvrtá hodnotící zprávy IPCC reprezentuje nejucelenější mezinárodní vědecké hodnocení, která kdy vůbec bylo vykonáno. Zpráva reflektuje současné kolektivní vědění o klimatickém systému, jeho vývoj do dnešní doby a jeho předpokládaný vývoj do budoucna".[46]
  • Národní agentura pro oceán a atmosféru[47] (USA). "Mezinárodně vzato je Mezivládní panel pro změnu klimatu...nejvýše postaveným a vedoucím tělesem s poradní funkcí pro globální politické lídry."[48]
  • Národní vědecká rada USA:[49] "Závěry IPCC, podle kterých je většina za posledních 50 let pozorovaného oteplení způsobena zvýšením koncentrací skleníkových plynů, adekvátně reflektují současné poznání vědecké komunity v této oblasti.".[50]
  • Síť afrických akademií věd . "Měli bychom pogratulovat IPCC za to, jakým způsobem přispěl k širokému porozumění souvislostí mezi energetikou, klimatem a udržitelností."[51]
  • Královská meteorologická společnost[52] po zveřejnění Čtvrté hodnotící zprávy označila IPCC za "nejlepší klimatické vědce světa."[53]
  • Komise Geologické společnosti v Londýně:[54] "Nejvíce směrodatné zhodnocení klimatické změny v blízké budoucnosti je publikováno Mezivládním panelem pro změnu klimatu."[53]

Kritika

[editovat | editovat zdroj]
  • Ledovce v Himálaji: V prosinci 2009 byla zjištěno pochybení na straně 938 zprávy pracovní skupiny II IPCC z roku 2007[55]. Rok, do kdy mají podle odhadů roztát ledovce v Himálaji, není 2035, jak bylo mylně uvedeno.
Glaciers in the Himalaya are receding faster than in any other part of the world (see Table 10.9) and, if the present rate continues, the likelihood of them disappearing by the year 2035 and perhaps sooner is very high if the Earth keeps warming at the current rate. Its total area will likely shrink from the present 500,000 to 100,000 km2 by the year 2035 (WWF, 2005).
I když je z druhé části odstavce jasné, že jde o chybu, přesto to byl důvod ke zpochybňování celé zprávy.[56] IPCC vydal k chybě v roce 2010 tiskovou zprávu[57] Ke kritice se vyjádřil též Rajendra Pachauri[58].
  • Emisivita: Hartwig Holz tvrdí ve své prezentaci, že slovo "emisivita" se nevyskytuje nikde v Třetí hodnotící zprávě IPCC a tudíž nemůže jít o vědecký konsenzus.[59] Pátá hodnotící zpráva zmiňuje emisivitu na více místech.[60]
  • NIPCC: Nevládní mezinárodní panel pro klimatické změny (NIPCC) je mezinárodní uskupení vědců[61], kteří jsou spojení s think tank organizací Heartland Institute[62] a s organizací Science and Environmental Policy Project, který popírá vliv člověka na změnu klimatu a která je (podle ExxonSecrets – projektu Greenpeace) financována ropným koncernem Exxxon.[63] Pozadí vzniku a aktivit NIPCC objasňuje také web SkepticalScience.[64]
  • Hokejkový graf: Republikánští zástupci amerického Kongresu pověřili Edwarda Wegmana, aby sestavil tým statistiků, který by přezkoumal tzv. hokejkový graf Michaela Manna et al. Podle Wegmanova týmu došlo při sestavování grafu k několika statistickým pochybením, jejich význam pro výslednou podobu grafu je ale malý. Samotná práce Wegmanova týmu však byla kritizována.[65]
  • dr. Chris Landsea, odborník na hurikány, pracoval pro IPCC. V roce 2005 rezignoval na protest proti výrokům zástupců IPCC o zvyšující se četnosti hurikánů, což – podle Landsea – je tvrzení nepodložené důkazy.[66]
  • dr. Vincent Gray, dlouholetý expert IPCC, říká, že byl frustrován tím, jak IPCC ignoruje jeho připomínky a námitky. "Od samého začátku mi házeli klacky pod nohy. Závažné námitky často zůstávaly bez odpovědi. Připomínky k textům IPCC byly zamítány bez vysvětlení. Snahy dořešit námitky narážely na neviditelnou zeď.“[67]
  • Prezident světové federace vědců, dr. Antonio Zichichi v roce 2007 podepsal otevřený dopis 100 vědců adresovaný generálnímu tajemníkovi OSN. V dopise se mimo jiné píše: „Souhrny IPCC pro politiky připravuje relativně malý tým a závěrečné verze schvalují zástupci vlád. Většina vědeckých autorů a recenzentů a desítky tisíc dalších odborníků se přípravy těchto dokumentů neúčastní. Nemohou tedy správně odrážet konsensus mezi odbornou veřejností.“[68] Nutno dodat, že vědecké práce Antonia Zichichi jsou samy cílem kritiky jiných vědců. Webové stránky "Světové federace vědců"[69] neukazují, že by tato organizace vyvíjela v oblasti klimatologie jakékoliv aktivity.[70][71]
  • Ačkoliv Speciální zpráva IPCC SR15[72] vychází z 6000 různých vědeckých prací, tak se někteří (například Ross McKitrick z Global Warming Policy Foundation kam patří například i Henrik Svensmark) snaží práci zdiskreditovat tím, že se opírá o zdiskreditovanou práci (Marcott et al. citovaná v Chapter 1 Framing and Context) a ještě k tomu špatným způsobem (proti záměru autorů) a snaží se tvrdit, že je to spíše politická zpráva a nikoli vědecká.[73] Ve skutečnosti politická je pouze úvodní část Zprávy SR15, která také je politikům určena.[74] Bjorn Lomborg poukazuje, že zpráva ignoruje ekonomickou stránku věci.[75][76] Donald Trump je skeptický.[77]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]


Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ČR, MŽP. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). http:// [online]. 2008-10-13 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Organizace IPCC [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Průvodce po faktech a fikcích o klimatické změně [online]. Královská společnost, March 2005 [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ History — IPCC [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ A Guide To Facts and Fiction About Climate Change | PDF | Intergovernmental Panel On Climate Change | Global Warming. Scribd [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ List of IPCC Member Countries (195) [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hoesung Lee — IPCC [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e Principy vedoucí práce IPCC [PDF online]. Intergovernmental Panel on Climate Change, 2006-04-28. Dostupné online. 
  9. ↑ Principles Governing IPCC Work [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Appendix A to the Principles Governing IPCC Work [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ IPCC. How does IPCC work? [online]. Dostupné online. 
  12. ↑ IPCC. Understanding Climate Change: 22 years of IPCC assessment [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC), prosinec 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ SAMPLE, Ian. Scientists offered cash to dispute climate study. www.guardian.co.uk. London: Guardian, 2 February 2007. Dostupné online [cit. 24 July 2007]. 
  14. ↑ WEART, Spencer. International Cooperation: Democracy and Policy Advice (1980s) [online]. American Institute of Physics, December 2011 [cit. 2012-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  15. ↑ Major climate changes inevitable and irreversible – IPCC’s starkest warning yet. the Guardian [online]. 2021-08-09 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ ‘Code red for humanity’: what the papers say about the IPCC report on the climate crisis. the Guardian [online]. 2021-08-10 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Ekolist. MŽP odvolalo Jana Pretela z IPCC, na jeho místo nastupuje Ladislav Metelka [online]. Dostupné online. 
  18. ↑ Stránka pracovní skupiny I (The Physical Science Basis) [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-08-2014. 
  19. ↑ Stránka pracovní skupiny II (Impacts, adaptation and vulnerability) [online]. [cit. 2008-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-17. 
  20. ↑ Climate Change 2014: Mitigation of Climate Change [online]. IPCC Working Group III, 2014 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b c d Co jsou zprávy IPCC a jak vznikají?. Fakta o klimatu [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ IPCC. Principles Governing IPCC Work [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné online. 
  23. ↑ Appendix A to the Principles Governing IPCC Work [online]. Duben 1999 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  24. ↑ např. Barker, T. House of Lords Select Committee on Economic Affairs Minutes of Evidence. Memorandum by Dr Terry Baker, Cambridge University [online]. 2005-02-28. Dostupné online. 
  25. ↑ např. Economic Affairs Committee. Abstract [online]. Dostupné online. 
  26. ↑ např. Interacademy Council. Climate Change Assessments, Review of the Processes & Procedures of the IPCC. [s.l.]: [s.n.], 1 October 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-24. ISBN 978-90-6984-617-0. Kapitola Executive summary.  Archivovaná kopie. www.interacademycouncil.net [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-24. 
  27. ↑ IPCC AR5 WG1
  28. ↑ Fakta o tom, proč a jak vzniká 6. hodnotící zpráva IPCC – OSN Česká republika. www.osn.cz [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  29. ↑ Scientists, Governments Discuss Crucial IPCC Report on Climate Change. Inčchon, Jižní Korea: EcoWatch, 7 October 2018. Dostupné online. 
  30. ↑ BUMP, Philip. Trump’s abdication on the new climate change report is very on-brand [online]. The Washington Post, 10 October 2018 [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b IPCC SR CCL 2019.
  32. ↑ a b IPCC SR OCC 2019.
  33. ↑ Choices made now are critical for the future of our ocean and cryosphere — IPCC [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  34. ↑ 2007 Nobel Peace Prize Laureates [online]. [cit. 2007-10-11]. Dostupné online. 
  35. ↑ Open letter to U.S. government from over 250 U.S. scientists on climate change and the IPCC reports [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  36. ↑ SHAPIRO, Harold T. Review of the IPCC : An Evaluation of the Procedures and Processes of the InterGovernmental Panel on Climate Change [online]. InterAcademy Council, 2010-08-30 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-16. 
  37. ↑ IPCC. Oranization Review [online]. Dostupné online. 
  38. ↑ The Science of Climate Change [online]. Dostupné online. 
  39. ↑ http://www.cfcas.org/
  40. ↑ CFCAS Letter to PM, November 25, 2005
  41. ↑ http://www.cmos.ca/
  42. ↑ CMOS Position Statement on Global Warming. www.cmos.ca [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-09. 
  43. ↑ http://www.egu.eu/
  44. ↑ http://www.egu.eu/statements/position-statement-of-the-divisions-of-atmospheric-and-climate-sciences-7-july-2005.html%7Ctitle=Position[nedostupný zdroj] Statement on Climate Change and Recent Letters from the Chairman of the U.S. Hous of Representatives Committee on Energy and Commerce
  45. ↑ Archivovaná kopie. www.icsu.org [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 1998-11-11. 
  46. ↑ Statement by ICSU on the controversy around the 4th IPCC Assessment 23 February, 2010. www.icsu.org [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-07. 
  47. ↑ http://www.noaa.gov/
  48. ↑ NOAA Global Warming FAQs
  49. ↑ Archivovaná kopie. www.nationalacademies.org [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-02. 
  50. ↑ Climate Change Science: An Analysis of Some Key Questions. Committee on the Science of Climate Change, National Research Council. [s.l.]: The National Academies Press, 2001. Dostupné online. S. 3. 
  51. ↑ Joint statement by the Network of African Science Academies (NASAC) [online]. Network of African Science Academies, 2007 [cit. 2008-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-17. 
  52. ↑ Archivovaná kopie. www.rmets.org [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-02. 
  53. ↑ a b Royal Meteorological Society's statement on the IPCC's Fourth Assessment Report.. www.rmets.org [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-31. 
  54. ↑ www.geolsoc.org.uk [online]. [cit. 04-01-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-08-2007. 
  55. ↑ IPCC AR4 WG2 2007, s. 938.
  56. ↑ osel.cz. IPCC: Himaláje roztají do roku 2035. Oprava: 2350 [online]. Dostupné online. 
  57. ↑ [1]
  58. ↑ BAGLA, P. Climate Science Leader Rajendra Pachauri Confronts the Critics. Science. 2010-01-28, roč. 327, čís. 5965, s. 510–511. DOI 10.1126/science.327.5965.510. 
  59. ↑ Hartwig Volz. Sea Water Emissivity – A neglected climate forcing [pdf]. 2006-07-21 [cit. 2013-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-20. 
  60. ↑ IPCC AR5 WG1, např. ss. 127, 326, 689
  61. ↑ http://www.nipccreport.org
  62. ↑ Heartland Institute and its NIPCC report fail the credibility test
  63. ↑ FACTSHEET: SCIENCE AND ENVIRONMENTAL POLICY PROJECT, SEPP. www.exxonsecrets.org [online]. [cit. 2013-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-03. 
  64. ↑ dana1981. DenialGate Highlights Heartland's Selective NIPCC Science [online]. 2012-02-18. Dostupné online. 
  65. ↑ Hockey Stick [online]. [cit. 2012-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-09. 
  66. ↑ LANDSEA, Chris. Resignation Letter. www.climatechangefacts.info. Dostupné online. 
  67. ↑ SOLOMON, Lawrence. IPCC too blinkered and corrupt to save. www.canada.com. 13 Nov 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  68. ↑ Open Letter to the Secretary-General of the United Nations. www.nationalpost.com. 13 December 2007. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  69. ↑ WFS Home Page. federationofscientists.org [online]. [cit. 2021-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-07. 
  70. ↑ Permanent Monitoring Panel - Climatology [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02. 
  71. ↑ Fabius Maximus. World Federation of Scientists changes its policy: “Climate change in itself is not a planetary emergency [online]. Dostupné online. 
  72. ↑ IPCC SR 15 2018.
  73. ↑ http://www.climatedepot.com/2018/10/11/major-error-found-in-new-un-ipcc-report-un-distorted-data-from-discredited-study-scientist-reveals/ - Major error found in new UN IPCC report – UN distorted data from discredited study, scientist reveals
  74. ↑ Press release: Special Report on Global Warming of 1.5 °C. Inčchon, Jižní Korea: Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), 2018/10/07. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ https://www.wsj.com/articles/u-n-ignores-economics-of-climate-1539125496 - U.N. Ignores Economics Of Climate
  76. ↑ https://tallbloke.wordpress.com/2018/10/11/ipcc-sr15-report-lacks-cost-benefit-analysis-of-goldilocks-thinking/ - IPCC SR15 Report lacks cost/benefit analysis of ‘Goldilocks thinking’
  77. ↑ https://www.dailymail.co.uk/news/article-6258317/Trump-questions-UN-global-warming-report.html - Trump says he'll 'absolutely' review damning UN global warming report - but remains skeptical about its authors

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • IPCC SR OCC, 2019. The Ocean and Cryosphere in a Changing Climate A Special Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change, 2019 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  • IPCC SR CCL, 2019. Climate Change and Land: an IPCC special report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change, 2019 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  • IPCC SR 15, 2018. Global Warming of 1.5°C. An IPCC Special Report on the impacts of global warming of 1.5°C above pre-industrial levels and related global greenhouse gas emission pathways, in the context of strengthening the global response to the threat of climate change, sustainable development, and efforts to eradicate poverty [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change, 2018 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  • IPCC AR5 LL, 2013. IPCC AR5 leaflet [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change, 2013 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  • IPCC AR5 SYR, 2014. Climate Change 2014: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Příprava vydání R.K. Pachauri a L.A. Meyer. Intergovernmental Panel on Climate Change, 2014 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-92-9169-143-2. 
  • IPCC AR5 WG1, 2013. Climate Change 2013: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Cambridge University Press, 2013 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-1-107-66182-0. 
  • IPCC AR5 WG2A, 2014. Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part A: Global and Sectoral Aspects. Contribution of Working Group II to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Cambridge University Press, 2014 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-1-107-05807-1. 
  • IPCC AR5 WG2B, 2014. Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part B: Regional Aspects. Contribution of Working Group II to the Fifth Assessment [online]. Cambridge University Press, 2014 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-1-107-05816-3. 
  • IPCC AR5 WG3, 2014. Climate Change 2014: Mitigation of Climate Change. Contribution of Working Group III to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Cambridge University Press, 2014 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-1-107-05821-7. 
  • IPCC AR4 SYR, 2007. Climate Change 2007: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Geneva, Switzerland: Intergovernmental Panel on Climate Change, 2007 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 92-9169-122-4. 
  • IPCC AR4 WG1, 2007. Climate Change 2007: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Příprava vydání Solomon, S.; Qin, D.; Manning, M.; Chen, Z.; Marquis, M.; Averyt, K.B.; Tignor, M.; and Miller, H.L.. Cambridge University Press, 2007 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-0-521-88009-1. 
  • IPCC AR4 WG2, 2007. Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Příprava vydání Parry, M.L.; Canziani, O.F.; Palutikof, J.P.; van der Linden, P.J.; and Hanson, C.E.. Cambridge University Press, 2007 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-0-521-88010-7. 
  • IPCC AR4 WG3, 2007. Climate Change 2007: Mitigation. Contribution of Working Group III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Příprava vydání Metz, B.; Davidson, O.R.; Bosch, P.R.; Dave, R.; and Meyer, L.A.. Cambridge University Press, 2007 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-0-521-88011-4. 
  • IPCC TAR SYR, 2001. Climate Change 2001: Synthesis Report. A Contribution of Working Groups I, II, and III to the Third Assessment Report of the Integovernmental Panel on Climate Change [online]. Příprava vydání Watson, R. T.; and the Core Writing Team. Cambridge University Press, 2001 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 0-521-80770-0. 
  • IPCC TAR WG1, 2001. Climate Change 2001: The Scientific Basis - Contribution of Working Group I to the IPCC Third Assessment Report [online]. Příprava vydání Houghton, J.T.; Ding, Y.; Griggs, D.J.; Noguer, M.; van der Linden, P.J.; Dai, X.; Maskell, K.; and Johnson, C.A.. Cambridge University Press, 2001 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 0-521-80767-0. 
  • IPCC TAR WG2, 2001. Climate Change 2001: Impacts, Adaptation and Vulnerability - Contribution of Working Group II to the IPCC Third Assessment Report [online]. Příprava vydání McCarthy, J. J.; Canziani, O. F.; Leary, N. A.; Dokken, D. J.; and White, K. S.. Cambridge University Press, 2001 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 0-521-80768-9. 
  • IPCC TAR WG3, 2001. Climate Change 2001: Mitigation - Contribution of Working Group III to the IPCC Third Assessment Report [online]. Cambridge University Press, 2001 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 0-521-80769-7. 
  • IPCC SRES, 2000. Special Report on Emissions Scenarios: A special report of Working Group III of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Příprava vydání Nakićenović, N., and Swart, R.. Cambridge University Press, 2000 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 0-521-80081-1. 
  • IPCC SAR SYR, 1996. IPCC Second Assessment Climate Change 1995 A Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. 1996 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  • IPCC SAR WG1, 1996. Climate Change 1995: The Science of Climate Change - Contribution of Working Group I to the IPCC Second Assessment Report [online]. Příprava vydání Houghton, J.T.; Meira Filho, L.G.; Callander, B.A.; Harris, N.; Kattenberg, A., and Maskell, K.. Cambridge University Press, 1996 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 0-521-56433-6. 
  • IPCC SAR WG2, 1996. Climate change 1995 Impacts, Adaptations and Mitigation of Climate Change: Scientific-Technical Analyses ; Contribution of Working Group II to the Second Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Příprava vydání Houghton, J.T.; Meira Filho, L.G.; Callander, B.A.; Harris, N.; Kattenberg, A., and Maskell, K.. Cambridge University Press, 1996 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 0-521-56431-X. 
  • IPCC SAR WG3, 1996. Climate Change 1995 - Economic and Social Dimensions of Climate Change Contribution of Working Group III to the Second Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Příprava vydání Bruce, J.P.; Lee, H.; and Haites, E.F.. Cambridge University Press, 1996 [cit. 2019-12-27]. (Contribution of Working Group III (WG3) to the Second Assessment Report (SAR) of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)). Dostupné online. ISBN 0-521-56051-9. 
  • IPCC FAR SYR, 1990. IPCC First Assessment Report Overview and Policymaker Summaries and 1992 IPCC Supplement [online]. 1990 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  • IPCC FAR WG1, 1990. Report prepared for Intergovernmental Panel on Climate Change by Working Group I [online]. Příprava vydání J.T. Houghton, G.J. Jenkins and J.J. Ephraums. Cambridge University Press, 1990 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  • IPCC FAR WG2, 1990. Report prepared for Intergovernmental Panel on Climate Change by Working Group II [online]. Příprava vydání W.J. McG. Tegart, G.W. Sheldon and D.C. Griffiths. Australian Government Publishing Service, Camberra, Australia, 1990 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  • IPCC FAR WG3, 1990. Report prepared for Intergovernmental Panel on Climate Change by Working Group III [online]. 1990 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 

Další čtení

[editovat | editovat zdroj]
  • SAMPLE, Ian. Vědci nabídli peníze zpochybnit studii klimatu. Guardian. 2007-02-02. Dostupné online [cit. 2007-07-24]. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Organizace spojených národů
Systém OSN
Hlavní sídla
Programy, fondy
a agentury
FAO • ICAO • ILO • IPBES • IPCC • MAAE • UNIDO • ITU • UNAIDS • SCSL • UNCTAD • UNCITRAL • UNDCP • UNDP • UNEP • UNESCO • UNODC • UNFIP • UNIFEM • UNFPA • OHCHR • UNHCR • UNHRC • HABITAT • UNICEF • UNRWA • UPU • WFP • WHO • WMO
Rezoluce
Související témata
Kategorie
Globální oteplování a změna klimatu
Přehled
Příčiny
Přehled
Zdroje
Historie
Účinky a problémy
Fyzikální
Flóra a fauna
Společnost
Zmírňování změny klimatu
Ekonomie a finance
Energie
Uchovávání a posilování propadů uhlíku
Společnost a adaptace
Společnost
Adaptace
Komunikace
Mezinárodní dohody
Pozadí a teorie
Měření
Teorie
Výzkum a modelování
Kategorie:Klimatické změny
Nositelé Nobelovy ceny za mír
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
  • Betty Williamsová / Mairead Maguireová (1976)
  • Amnesty International (1977)
  • Anvar as-Sádát / Menachem Begin (1978)
  • Matka Tereza (1979)
  • Adolfo Pérez Esquivel (1980)
  • Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (1981)
  • Alva Myrdalová / Alfonso García Robles (1982)
  • Lech Wałęsa (1983)
  • Desmond Tutu (1984)
  • Lékaři proti jaderné válce (1985)
  • Elie Wiesel (1986)
  • Óscar Arias (1987)
  • Mírové síly OSN (1988)
  • Tändzin Gjamccho (14. dalajláma) (1989)
  • Michail Gorbačov (1990)
  • Aun Schan Su Ťij (1991)
  • Rigoberta Menchú (1992)
  • Nelson Mandela / F. W. de Klerk (1993)
  • Jásir Arafat / Šimon Peres / Jicchak Rabin (1994)
  • Pugwashské konference / Józef Rotblat (1995)
  • Carlos Belo / José Ramos-Horta (1996)
  • Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min / Jody Williams (1997)
  • John Hume / David Trimble (1998)
  • Lékaři bez hranic (1999)
  • Kim Te-džung (2000)
    		•
    2001–2025
  • Kofi Annan / Organizace spojených národů (2001)
  • Jimmy Carter (2002)
  • Širín Ebadiová (2003)
  • Wangari Maathaiová (2004)
  • Mezinárodní agentura pro atomovou energii / Muhammad Baradej (2005)
  • Grameen Bank / Muhammad Yunus (2006)
  • Al Gore / Mezivládní panel pro změnu klimatu (2007)
  • Martti Ahtisaari (2008)
  • Barack Obama (2009)
  • Liou Siao-po (2010)
  • Ellen Johnsonová-Sirleafová / Leymah Gboweeová / Tawakkul Karmánová (2011)
  • Evropská unie (2012)
  • Organizace pro zákaz chemických zbraní (2013)
  • Kajláš Satjárthí / Malála Júsufzajová (2014)
  • tuniský Kvartet pro národní dialog (2015)
  • Juan Manuel Santos (2016)
  • Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (2017)
  • Denis Mukwege / Nadja Muradová (2018)
  • Abiy Ahmed (2019)
  • Světový potravinový program (2020)
  • Dmitrij Muratov / Maria Ressaová (2021)
  • Ales Bjaljacki / Memorial / Centrum občanských svobod (2022)
  • Narghís Mohammadiová (2023)
  • Nihon Hidankjó (2024)
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mezivládní_panel_pro_změnu_klimatu&oldid=24315943“