Městský hřbitov ve Slaném

Městský hřbitov Slaný
	Hřbitovní brána
Lokalita
Stát	Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Kladno
Obec	Slaný
Zeměpisné souřadnice	50°14′5,05″ s. š., 14°5′25,88″ v. d.
Specifikace
Výstavba	1578
Světitel	Jan Bernard, Karel Jaenig
Odkazy
Oficiální web	https://www.meuslany.cz/sprava-hrbitovu/ds-1170
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městský hřbitov ve Slaném je hlavní městský hřbitov ve Slaném. Nachází se v severovýchodní části města, v ulici Na Vinici, nedaleko historického jádra města. Sestává ze čtyř hřbitovních částí, které byly zřizovány průběžně.

Historie

První hřbitov

Hřbitov vznikl jako historicky druhý hřbitov ve Slaném v roce 1576 v lokalitě zvané Na Golgotě.^[1] Nejstarší dochovaná deska je epitafem slánského měšťana Jiříka Balase (nebo Balaše), jeho manželky a dětí z roku 1584. Nedlouho poté byl roku 1602 dokončen hřbitovní protestantský raně barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pod vlivem počínající rekatolizace obyvatel Habsburské monarchie byl kostel roku 1622 přeměněn na katolický, roku 1655 byl hrabětem Bernardem Ignácem Martinicem a jeho manželkou Proximenou založen františkánský klášter. Mniši přišli do Slaného ze znojemského kláštera. Roku 1744 došlo po vzájemných sporech k oddělení areálu kláštera a hřbitova a kláštera, vznikl zde hrobníkův dům, brána a hřbitovní zeď.

Druhý, třetí a čtvrtý hřbitov

Z důvodu nedostatečné kapacity starého hřbitova byl vedle pohřebiště roku 1867 otevřen druhý hřbitov. Vznikl s přispěním tehdejšího starosty Josefa Hlaváčka, hřbitov posvětil Kanovník metropolitní kapituly Jan Bernard, který se ve Slaném narodil. Již roku 1888 byl během úředního období starosty Augusta Hemerky a s posvěcením mons. Karla Janeiga otevřen třetí hřbitov, roku 1922 potom areál čtvrtého hřbitova. Židé ze Slaného okolí byli pohřbíváni na místním židovském hřbitově.

Podél zdí a při hlavní ose hřbitova je umístěno několik hrobek významných obyvatel města. Pohřbeni jsou zde i rakousko- uherští vojáci a legionáři bojující v první a vojáci druhé světové války.^[2]

Po roce 1945

S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby.

Ve Slaném není krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Kladně či Mělníku.

Osobnosti pohřbené na tomto hřbitově

Luisa Kocová z Dobrše († 1863) - spisovatelka a malířka
Eduard Barclay de Tolly (1784–1813) – carský voják, zemřel na následky zranění po bitvě u Chlumce
Ludvík Šimek (1837–1886) – sochař
August Hemerka ze Stamnínu (1842–1911) – šlechtic, starosta města (rodinná hrobka)
Baron Honoré de Lieser – původem belgický majitel přádelny
Theodor Bolzano (1865–1913) – průmyslník, majitel strojírny Bolzano, Tedesco & Co. (pozdější ČKD Slaný)
JUDr. Ferdinand Fürstr – advokát
Antonín Ptáček – žurnalista, mladočech
Emil Verner (?–1929) – muzejník
Karel Hubatka (1790–1866) – první český purkmistr města
Julius svobodný pán Fröhlich z Elmbachu a Groara (1865–1905) – rytmistr 4. pluku hulánů
Karel Scheinpflug starší (1865–1913) – majitel kovovýrobní továrny
Karel Scheinpflug mladší (1869–1948) – novinář a spisovatel
Václav Vilém Štech (1885–1974) – historik umění, novinář

Rodinné hrobky

Hrobka svobodných pánů Stockarů z Bernkopfu, Rudolf I. byl knížecím správcem ve Zlonicích, Rudolf III. pražský architekt a designér
Hrobka rodiny Dvořákovy
Hrobka rodiny Wassermannovy (hrobku navrhl architekt Antonín Wiehl a provedl ji slánský kameník )
Hrobka rodiny Hiekovy – rodina slánského stavitele
Hrobka rodiny Vlčkovy – rodiče první dámy Hany Benešové
Hrobka rodiny Jiráskovy
Hrobka rodiny Košťálovy
Hrobka rodiny Sedlákovy
Hrobka rodiny Brožovských z Pravoslavů
Hrobka rodiny Štulíkovy

Galerie

Epitaf Jiříka Balase, manželky a dětí (1584)
Hrobka rodiny Karla Hubatky (starosta města 1850–1865)
Náhrobek Stockarů z Bernkopfu
Hrobka rodiny Augusta Hemerky (starosta města 1881–1887)
Hrobka rodiny Antonína Formánka, starosty města (1900–1904)
Hrobka rodiny Václava Baňky, starosty města (1905–1911)
Hrobka rodiny Jana Zouly, starosty města (1913–1919)
Náhrobek Stockarů z Bernkopfu
Náhrobek piaristů L. E. Volka a B. K. Volka
Hrobka rodiny Václava Štecha
Hrobka rodiny Wassermannů; návrh Antonín Wiehl, provedl V. Vedlík
Hrob rodiny Sedlákovy
Náhrobek rodiny Jiráskovy
Hrob sochaře Václava Nejtka
Hrobka rodiny lékárníka Františka Klarnera
Hrobka politika Josefa Náprstka
Hrobka rodiny stavitele Vilibalda Hiekeho
Náhrobek rodiny Štulíkovy

Odkazy

Reference

↑ Hřbitov (Slaný, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
↑ FRANKOVÁ, Božena; HUŠÁKOVÁ, Iva. Slánské hřbitovy [online]. Slaný: 2002 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.

Literatura

POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 538

Související články

Kostel Nejsvětější Trojice (Slaný)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Městský hřbitov Slaný na Wikimedia Commons
Historie hřbitova
Historie hřbitovů ve Slaném
Hřbitov na stránkách města Slaný

[1] Hřbitov (Slaný, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.

[2] FRANKOVÁ, Božena; HUŠÁKOVÁ, Iva. Slánské hřbitovy [online]. Slaný: 2002 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.

[1]

[2]