Přeskočit na obsah

Minoritský klášter (Znojmo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Minoritský klášter ve Znojmě
Bývalý minoritský klášter
Bývalý minoritský klášter
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský kraj
MístoZnojmo
UlicePřemyslovců
Souřadnice
Map
Základní informace
Řádminorité (do 1534)
frantikáni (od 1534)
Založení1225
Zrušení1534/1784
Odkazy
Kód památky20015/7-6944 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minoritský klášter je bývalý klášter ve Znojmě v ulici Přemyslovců. Klášter původně sloužil minoritům, následně františkánům a později sloužil jako vojenská vychovatelna nebo vězení; od roku 1945 pak slouží jako jedna z budov Jihomoravského muzea ve Znojmě. Klášter je spolu s bývalou nemocnicí a torzem kostela chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Pozemky klášteru daroval král Václav I., na těchto pozemcích se posléze ve Znojmě usadili minorité, ti se v oblasti blízko královského hradu usadili již někdy kolem založení města Znojma v roce 1225. První písemná zmínka o klášteře pochází roku 1239, po tažení v Prusku měl umožnit rozšíření kláštera Přemysl Otakar II. Po své smrti na Moravském poli byly jeho ostatky vystaveny v Minoritském kostele ve Vídni a následně pak byly přeneseny do krypty klášterního kostela kláštera minoritů ve Znojmě. Tam zůstaly až do roku 1296, kdy byly přesunuty do Prahy. V roce 1271 byl v blízkém sousedství kláštera postaven klášter klarisek.

Roku 1307 se v klášteře setkal Rudolf Habsburský se svým otcem Albrechtem I. Habsburským, došlo k dohodě o novém režimu následnictví trůnu v českých zemích.

Na počátku 14. století se ve Znojmě usadili členové žebravého řádu Mendicantů a čelili velkým problémům, ty pak ustaly za vlády Karla IV. Během husitských válek opět upadly do problémů a různé snahy pomoci minoritům selhaly. Minoritský klášter byl nakonec kvůli nedostatku personálu uzavřen a v roce 1534 byl převzat františkány.

Františkáni

[editovat | editovat zdroj]

Františkáni měli od roku 1470 klášter na Dolním Předměstí ve Znojmě, ten nebyl chráněn a byl často ničen při bojích a výpadech. Po odchodu minoritů bylo františkánům povoleno se přestěhovat do budov minoritského kláštera uvnitř městských hradeb. Klášter pak v druhé třetině 16. století byl částečně přestavěn a na počátku 17. století se v klášteře opakovaně sešel Moravský zemský sněm. Mezi lety 1728 a 1729 byl rozšířen refektář kláštera a v mezi lety 1754 a 1758 byla postavena nová budova klášterního špitálu.[2] Roku 1784 za vlády císaře Josefa II. byl klášter zrušen.

Další použití

[editovat | editovat zdroj]

Doba zrušení klášterního kostela není známa, v roce 1840 však byl z větší části zbořen. Po zrušení kláštera budovy sloužily jako vojenská vychovatelna regimentu prince Coburga[2] a od roku 1825 byly budovy kláštera přestavěny do podoby věznice, klášter i kostel byly v této přestavbě velmi poničeny, kostel byl zbořen a jihovýchodní rameno ambitu také. Od roku 1945 je pak areál kláštera součástí Jihomoravského muzea ve Znojmě.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Znaimer Minoritenkloster na německé Wikipedii.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-12]. Identifikátor záznamu 130814 : bývalý konvent minoritů (františkánů) s torzem kostela Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Minoritský klášter [online]. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]