Letohrad
| Letohrad | |
|---|---|
 Domy na náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Letohrad |
| Obec s rozšířenou působností | Žamberk (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′9″ s. š., 16°29′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 445 (2024)[1] |
| Rozloha | 23,54 km²[2] |
| Nadmořská výška | 372 m n. m. |
| PSČ | 561 51 |
| Počet domů | 1 577 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Václavské nám. 10 561 51 Letohrad e-podatelna@letohrad.eu |
| Starosta | Petr Fiala |
| Oficiální web: www | |
  Letohrad | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580538 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letohrad (česky do roku 1950 Kyšperk) je město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije v něm přibližně 6 400[1] obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu. Město je členem dobrovolného svazku obcí Sdružení obcí Orlicko.
Název
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1950 mělo město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle stejnojmenného zaniklého hradu Kyšperk. Město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.[4][nenalezeno v uvedeném zdroji][5] Název Letohrad je umělý a vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená.
V písemných pramenech se název města objevuje ve tvarech: „w Kyssperku mčko“ (1514), Kyssperk (1601), Kysspergk (1654, 1715), Geyersberg (1716, 1720), Geyersberg a Supihora nebo Kyssperk (1790), Geiersberg (1836) a úředně Kyšperk či Supíhora (1854).[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku z roku 1514. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple svatého Jana Nepomuckého nad městem. Na konci 18. století kyšperské panství vlastnil šlechtický rod Cavrianiů.
V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub – kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Nejstarší písemný doklad o výrobě sirek v českých zemích pochází z Kyšperku už z roku 1838, jde o „Poučení pro výrobce sirek A. Nona z Kyšperka“.[7] Nejstarší doloženou větší výrobnu v Kyšperku provozoval od roku 1842 Josef Šedivý s dělníkem Čadou a po nějakém čase se dokázal dostat na denní produkci až asi 350 bedniček po 50 balíčcích, což představovalo jeden a tři čtvrtě milionu sirek.[7] Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval rozvoj dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem.
V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Město leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka v okrese Ústí nad Orlicí, asi 7 km jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci, 13 km jihozápadně od Ústí nad Orlicí a od krajského města Pardubice 62 km západně. Sousedními obcemi jsou na západě Písečná, na jihozápadě Hnátnice, na severu Lukavice, na severovýchodě Šedivec, na východě Mistrovice, na jihovýchodě Verměřovice a na jihu Dolní Dobrouč.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 605 | 1 702 | 1 818 | 1 885 | 2 045 | 1 937 | 2 401 | 2 216 | 2 834 | 2 980 | 3 507 | 3 966 | 3 934 | 3 934 | 3 921 |
| Počet domů | 256 | 270 | 244 | 244 | 279 | 298 | 446 | 492 | 914 | 564 | 658 | 727 | 749 | 806 | 806 |
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Doprava
[editovat | editovat zdroj]Letohrad je regionální železniční uzel na kterém leží stejnojmenná stanice. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště nad Orlicí a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí nad Orlicí, kde jsou přípoje na dálkové vlaky.
Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11 asi 4 km). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce nad Orlicí a dalších okolních obcí.
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Školství
[editovat | editovat zdroj]- MŠ Taušlova, Letohrad
- MŠ U Dvora, Letohrad
- Mateřská škola SKiPi
- ZŠ Komenského
- ZŠ U Dvora
- Průmyslová střední škola v Letohradě
- Letohradské soukromé gymnázium
- Pěvecké hlasové studio Pavlíny Kalousové Hockové
- Umělecká škola Petra Oravce (OR Drums)
- Základní umělecká škola Alfonse Muchy
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Klub biatlonu OEZ Letohrad
- Fotbalový klub FK Letohrad
- Tenisový klub Letohrad
- SK Hokejbal Letohrad
- Taneční studio Ká, Letohrad
- Florbalový klub FBC Letohrad
- SDH Letohrad-Kunčice
- SDH Letohrad-Orlice
- SDH Letohrad-Město
- SDH Letohrad-Červená
- KARATE TEAM KCK
- RLC Barbarians Letohrad
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Raně barokní zámek z let 1680–1685
- Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou
- Kostel sv. Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709
- Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím
- Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšli
- Nový dvůr, bývalý barokní hospodářský dvůr, dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
- Tvrz Orlice – renesanční tvrz
- Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda,[10] stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů sv. Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další.
- Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 m od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů.
- Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství
- Muzeum řemesel Letohrad
- Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem
- Pamětní deska připomínající pobyt profesora Tomáše Garrigua Masaryka ve městě a jeho přednášku o Karlu Havlíčkovi Borovském dne 1. května 1904
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
- Dominik Umlauf (1792–1872), malíř, řezbář; žil a zemřel v Letohradu
- Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851), malíř
- Jan Umlauf (1825–1916), malíř (bratr Ignáce), jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
- Alfons Mucha (1860–1939), malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky
- Peter Jilemnický (1901–1949), národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
- Josef Korbel (1909–1977), československý diplomat a americký pedagog židovského původu
- Václav Vacek (* 1946), dlouholetý letohradský farář, před r. 1989 činný v církevním disentu
- Václav Faltus (* 1956), imitátor a dabér
- Václav Moravec (* 1974), moderátor; zde prožil dětství
- Ondřej Moravec (* 1984), sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Daruvar, Chorvatsko
Hausen am Albis, Švýcarsko
Niemcza, Polsko
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zámek -
Václavské náměstí s morovým sloupem -
Městské domy na náměstí -
Kašna na náměstí -
Kostel sv. Václava -
Muzeum Letohrad -
Kaple sv. Jana Nepomuckého -
Hotmarova kaple Matky Boží -
Pohled na město -
,_V%C3%A1clavsk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_50,_51,_52,_53.JPG)
_01.JPG)
_01.JPG)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kyšperk, s. 471.
- ↑ a b HOFMANN, Jaroslav. Vy neznáte Kyšperk?. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 57–61. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 224.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEKOTOVÁ, Věra, MACKOVÁ, Marie: Kyšperk; Ústí nad Orlicí, 2000; 104 s. ISBN 80-86042-28-6
- M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999
- Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Letohrad na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letohrad na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kyšperk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Letohrad v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
