Přeskočit na obsah

Železniční trať Týniště nad Orlicí – Letohrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Týniště nad Orlicí – Letohrad
Letecký pohled na stanici Týniště nad Orlicí
Letecký pohled na stanici Týniště nad Orlicí
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 021
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 40,2 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 12 ‰
Minimální poloměr oblouku 200 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h, Častolovice–Letohrad 80 km/h
Mapa trati
Mapa
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
49,782 Týniště nad Orlicí
trať do Chocně
Silnice II/304
52,320 Lípa nad Orlicí
Náhon Alba
Rašovice
55,831 Čestice
Olešnický potok
Silnice I/11
57,113 Častolovice
trať do Solnice
Bělá
60,260 Kostelec nad Orlicí město
Silnice II/316
61,711 Kostelec nad Orlicí
64,342 Doudleby nad Orlicí
trať do Rokytnice v Orl. horách
Zdobnice
67,324 Záměl
Silnice I/14
69,741 Potštejn
Divoká Orlice
72,396 Sopotnice
Litický tunel (264 m)
75,072 Litice nad Orlicí
76,861 Bohousová
83,019 Žamberk
Lukavický potok
87,116 Lukavice v Čechách
Silnice II/310
Lukavický potok
Lukavický potok
Lukavický potok
Silnice II/360
trať do Ústí nad Orlicí
89,953 Letohrad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Týniště nad Orlicí – Letohrad (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 021) je jednokolejná celostátní trať. Trať vede z Týniště nad Orlicí přes Častolovice, Doudleby nad Orlicí a Žamberk do Letohradu. Převážně je vedena podél toku Divoké Orlice.

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní od některého místa trati z Dolní Lipky do Ústí nad Orlicí k příhodnému místu rakouské severozápadní železnice u Chlumce.[1]

Dráhu vybudovala do roku 1874, vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od ledna 1874 až do svého zestátnění 1. ledna 1908.

Co vypovídají staré jízdní řády

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Týniště, Častolovice, Kostelec n. O., Doudleby, Potštýn, Litice, Bohousov, Žamberk, Kyšperk

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
1900 54 Praha – Mittelwalde 4 Os
1921 léto 144 Praha Denisovo nádr. – Hradec Králové – Hanušovice 5 Os
1928/29 zima 145 Praha – Hradec Králové – Hanušovice 2 R + 7 Os
1937/38 zima 126 Praha – Poděbrady lázně – Hradec Králové –Hanušovice 2 R + 11 Os
1944/45 502 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Lichtenau 1 R + 8 Os
1945/46 2 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice 1 R + 8 Os
1959/60 2 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice/Miedzylesie 2 R + 11 Os
1988/89 020 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice/Miedzylesie 2 R + 12 Os
2002/03 021 Týniště nad Orlicí – Hanušovice 2 R + 16 Os Týniště nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí,
2 R + 11 Os Doudleby nad Orlicí – Letohrad
2012/13 021 Týniště nad Orlicí – Letohrad 1 R + 22 Os Týniště nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí,
1 R + 9 Os Doudleby nad Orlicí – Letohrad
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Na trati provozují České dráhy (nejčastěji se soupravami 854+054+954.2) osobní a spěšné vlaky; rychlíky byly postupně omezeny na minimum a od června 2021 byl zrušen i poslední spoj 936/937 na lince Praha – Nymburk – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Letohrad a zpět.[2] Trať se ocitla poněkud stranou zájmu poté, co ji přeťala hranice mezi Královéhradeckým a Pardubickým krajem.[zdroj?] V roce 2011 oznámil Pardubický kraj záměr nezastavovat osobními vlaky v Sopotnici, kde je zastávka mimo zástavbu, a v Lukavici, která se ovšem rozhodla svoji zastávku bránit.[3] Již od sedmdesátých let 20. stol. se připravovala modernizace a elektrizace, na kterou tato trať stále marně čeká. S ohledem na nešťastně řešenou administrativní reformu regionalizace území východních Čech na Královéhradecký a Pardubický kraj a technické problémy tunelu v Liticích, k tomu už nejspíš nedojde.[zdroj?] V plánu byla elektrifikace úseku Týniště nad Orlicí – Častolovice (– Solnice)[4], zatím je v plánu pouze zkapacitnění a elektrifikována bude později.[5][6]

[editovat | editovat zdroj]

Zaniklá vlečka do podniku Perla Doudleby nad Orlicí, zrušená a snesená v letech 20052006, byla zajímavě trasovaná po hlavní ulici městysu mezi vozovkou a zdmi domů.[7] Na vlečce byly oblouky o poloměru pouze 100 m, v podniku dokonce jen 80 m, proto na ni měla přechodnost jen velmi omezená skupina vozidel.

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]
  1. List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
  2. Letní změna jízdního řádu: návrat téměř k normálu. Vrací se autovlak, končí rychlík Praha - Letohrad [online]. 2021-06-12 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  3. Další obec jde do boje za vlaky Orlický deník, 2. 6. 2011.
  4. SŽDC buduje novou měnírnu v Týništi, příští rok elektrizuje trať do Solnice [online]. 2019-07-08 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  5. Stát nedodrží slib Škodě Auto, lepší trať do automobilky bude později [online]. 2019-10-17 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  6. Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  7. vlečka Perla, 24.2. 2006 Archivováno 25. 2. 2008 na Wayback Machine. na stránkách Industriálno Archivováno 27. 5. 2011 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]