Horní Třešňovec
| Horní Třešňovec | |
|---|---|
 Hasičská zbrojnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Lanškroun |
| Obec s rozšířenou působností | Lanškroun (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′21″ s. š., 16°36′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 628 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,80 km²[2] |
| Katastrální území | Horní Třešňovec |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| PSČ | 563 01 |
| Počet domů | 210 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Horní Třešňovec 225 563 01 Lanškroun obec@hornitresnovec.cz |
| Starosta | Jan Dušek |
| Oficiální web: www | |
  Horní Třešňovec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580333 |
| Kód části obce | 44482 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Třešňovec (německy Ober Johnsdorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí. Je dlouhá přibližně 3 km a nachází se 4 km na sever od Lanškrouna. Žije zde 628[1] obyvatel. Pramení zde Třešňovecký potok, který v Lanškrouně vtéká do Ostrovského potoka a dále Moravské Sázavy. V zimě je okolí navštěvováno běžkaři.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Třešňovci (Jansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Třešňovec byl tehdy jedinou vsí, která se až začátkem 16. století začala rozlišovat na horní a dolní část, přičemž Dolní Třešňovec byl řazen spíše k předměstí lanškrounskému.
Jednou z prvních zmínek, která rozlišuje Horní a Dolní Třešňovec je listina z roku 1509, která dokazuje že Horní Třešňovec měl již svou vlastní rychtu a omezenou obecní samosprávu. 29. srpna toho roku vydal tehdejší držitel lanškrounského panství Vojtěch z Pernštejna takzvaný hamfešt rychtáři hornotřešňovskému Petrovi Istrycharovi, kterou upravil některé jeho povinnosti k vrchnosti. V této době mu totiž rychtář přenechal své lidi, které držel k rychtě i se všemi jejich platy a robotami. Na oplátku ho proto Pernštejn zbavil ročního platu čtrnácti grošů, naturální dávky v podobě plece masa a povinnosti chovat vrchnosti vola a loveckého chrta. Mezi příslušenstvím rychty jsou dále zmíněny čtyři svobodné pruty rolí a svobodný šenk. Z něho však rychtář mohl šenkovat pivo v Dolním Třešňovci pouze s povolením pánovým – s výjimkou jednoho sudu o masopustu a svatbě. Povinností rychtáře dále zůstávalo opatrovat na rychtě zbroj v podobě pancíře, meče a kuše. V případě nějaké války měl pak rychtář platit ze svých čtyř prutů rolí plat ve stejné výši jako ostatní hospodáři.
V minulosti převládal v Horním Třešňovci smíšený národnostní charakter. Dalo by se říci, že ležel na jazykovém rozhraní – horní část obce s osadami Sebranice a Matějkov byla spíše česká, dolní část německá. Ve třicátých letech byl podíl českého obyvatelstva v tehdy téměř devítisethlavém Třešňovci více než třetinový. Podobný poměr dvou ku jedné představoval i počet katolického a evangelického obyvatelstva obce.
Součástí lanškrounského panství byl Horní Třešňovec až do konce feudalismu. V roce 1853 proběhla v Třešňovci první vlna vystěhovalectví do Ameriky, podobně jako v nedalekých Nepomukách nebo Ostrově.
Škola byla v Horním Třešňovci zřízena roku 1783, vlastní budovu měla tehdejší trojtřídka od roku 1877. Od roku 1919 v obci působila také česká menšinová škola. V současnosti je zde mateřská škola a dvoutřídní základní škola.
Spolkový život v Horním Třešňovci reprezentoval sbor dobrovolných hasičů založený roku 1886, v němž se sdružovali především německy mluvící obyvatelé obce. Spolek „Národní dům“, založený roku 1934, se pak skládal z českých obyvatel, kteří získali na stavbu spolkového domu příspěvek menšinových organizací (Národní dům, Česká menšina a Národní jednota severočeská). V tomto domě pak svou činnost zahájil hostinec, kampelička a pořádaly se zde nejrůznější společenské akce jako byly zábavy, divadelní představení atp. Rokem 1938, kdy obec připadla do německého záboru, činnost spolku pochopitelně skončila. Nedobrovolně ukončil obnovený spolek činnost i v době poválečné roku 1951. Současné hornotřešňovské myslivecké sdružení má tradici již od padesátých let. Roku 1992 byla v obci založena myslivecká společnost Třešňovské háje. Rovněž od padesátých let 20. století se traduje i činnost tělovýchovné jednoty Sokol a organizace červeného kříže, založené roku 1954.
Kromě obnoveného sboru dobrovolných hasičů jsou zdejší občané organizováni i v zájmových organizacích českého svazu chovatelů, zahrádkářů a včelařů. Aktivní je od roku 2000 i klub důchodců a klub žen, transformovaný z někdejšího svazu žen, činného v letech 1954–1994.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Poutní místo Mariánská hora, kdysi zvané Malá Maria Zell. Scházeli se zde poutníci ze širokého okolí, aby se odsud vydali na cestu do Mariazell v rakouském Štýrsku. Zdejší kostelík postaven z milodarů r. 1875 na místě kapličky s obrazem Panny Marie Mariazellské. Umístil jej sem vděčný rolník Krpata, na kterého se převrhl povoz s mlýnskými kameny a on "zázračně" přežil.
- Hospoda u silnice do Lanškrouna
- Hasičská zbrojnice
- Kaple P. Marie.
- Krucifix zdobený reliéfy z r. 1812.
V obci je také kostel Nanebevzetí Panny Marie a evangelická modlitebna. Základní kámen nové kaple byl položen roku 1869. Již v následujícím roce, 1870, byla stavba dokončena a kaple slavnostně vysvěcena jako kaple Nanebevzetí Panny Marie. Kaple byla postavena z darů občanů Horního Třešňovce.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Třešňovec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Třešňovec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Horní Třešňovec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- oficiální stránky obce Horní Třešňovec
- Informace o obci na Lanskroun.eu
- Informace o obci na Lanškrounsko.cz
