Radhošť (okres Ústí nad Orlicí)
| Radhošť | |
|---|---|
 Dřevěná zvonice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vysoké Mýto |
| Obec s rozšířenou působností | Vysoké Mýto (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′15″ s. š., 16°4′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 160 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,80 km²[2] |
| Nadmořská výška | 255 m n. m. |
| PSČ | 534 01 |
| Počet domů | 83 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Radhošť 53 534 01 Holice info@obec-radhost.cz |
| Starosta | Dušan Tesař |
| Oficiální web: www | |
  Radhošť | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 575542 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radhošť (německy Radhoscht) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Nachází se na pravém břehu řeky Loučná asi 7,5 kilometru severozápadně od Vysokého Mýta a jedenáct kilometrů jihovýchodně od Holic. Žije zde 160[1] obyvatel. Obcí vede silnice II/305 a také železniční trať Pardubice – Česká Třebová, na které je v části Sedlíšťka zřízena stejnojmenná zastávka.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z osobního jména Radhost ve významu Radhostům dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Radgosc (1226), Radhosscz (1349), Radhost (1350), „in villa Radhossczy“ (1385), Radhossczie (1385), in Radhostye (1405), Radhosscz (1410), „w Radhosti“ (1543), „ve vsi Radhosstij“ (1545), „w Radhosstij“ (1547), Radhost (1654), Radhoscht a Radhossť (1837).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec Radhošť patří ke starým sídlům moravské země, stejně jako bývalá tvrz téhož jména patřila k nejstarším tvrzím na moravském území. Jméno tvrze Radhošť se připomíná už v listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1226. Jejím prvním držitelem byl Otaslav z Radhoště a jeho syn Arkleb. Další písemný doklad pochází z roku 1349, kdy se arcibiskup Arnošt z Pardubic zmínil o Radhošti ve své listině, jíž informoval papeže Klimenta VI. o vyčlenění kostelů z hradeckého arcijáhenství, jež se přiřadily k nově zřízenému biskupství v Litomyšli.
Majitelem tvrze Radhoště byl v letech 1385 až 1410 Petr a roku 1443 Henik z Radhoště. Nějaký čas připadala obec pod správu Vysokého Mýta a dále byla v držení Přibíka Sekerky ze Sedčic. Později celou osadu koupil Heřman Lukavský z Lukavice, majitel panství Zámrsk. Po jeho smrti prodali jeho dědici Radhošť panu Divišovi z Chlumu, který připojil obec natrvalo k panství Chroustovice. Dalším majitelem byl od roku 1671 František Karel Libštejnský z Kolovrat. Chroustovické panství a s ním i 22 obcí získal v roce 1736 Leopold Kinský. Filip Kinský, který mj. financoval pořízení varhan ve zdejším kostele, prodal v roce 1823 chroustovické panství a 23 vesnic Karlu Alexandru Thurn Taxisovi.
Od roku 1850 byla Radhošť součástí okresu Vysoké Mýto, od roku 1960 byla řazena do okresu Pardubice a od roku 2007 do současné doby patří obec do okresu Ústí nad Orlicí. V roce 1964 se k Radhošti přidala doposud samostatná obec Sedlíšťka.
Ještě dříve, než byla zřízena místní škola, byli zde zemským řízením ustanoveni učitelé. Prvním z nich byl Jan Loskot, jenž učil v obecním domku číslo popisné 8. Druhým byl Jakub Nezbeda, který už vyučoval ve dvoře vrchnostenském. (6, s. 5). V dobách, kdy majitelem panství Chroustovice, k němuž patřil i dvůr a obec Radhošť, byl hrabě Filip Kinský, byly pokoje dvora propůjčeny právě k vyučování dětí. Výuka zde probíhala až do roku 1808, kdy byla vystavěna dřevěná obecní škola, jejíž stavbu financoval právě hrabě Filip Kinský. V roce 1869 byla v Radhošti ustanovena školní rada, která iniciovala výstavbu školy nové, a to již kamenné. V roce 1875 byla postavena za 7800 zlatých škola dvoutřídní. V roce 1893 měla škola už třídy tři. Do radhošťské školy chodily děti také ze Sedlíšťky, Janoviček, Trusnova, Týnišťka a Jaroslavi. V roce 1972 měla škola 20 žáků, v roce 1975 už pouze 13.
Roku 1977 byla škola uzavřena a děti začaly jezdit školním autobusem do školy do Horního Jelení. V letošním roce[kdy?] autobus staví ve dvou zastávkách a dováží do školy celkem 14 dětí. Dalších šest zdejších děti navštěvuje základní školy v okolí. V roce 2006 koupila budovu školy firma IKA vyrábějící nářadí s hydraulickým pohonem pro těžké terény, pro práce ve výkopech a dolech. Vedle využití chátrající budovy nabídla IKA i možnost zaměstnávání místních obyvatel.
V roce 1909 byl 41 členy založen družstevní lihovar na zpracovávání brambor a později i obilí. Kapacity lihovaru se zvětšovaly v letech 1939 a v 1955. V roce 1964 se z lihovaru stala škrobárna s vedením v Havlíčkově Brodě. Provoz lihovaru byl ukončen v roce 1979. (1, s. 433). V Radhošťské kronice se o ukončení provozu lihovaru píše: „V dubnu 1979 odešel do důchodu Stanislav Sýkora, v závodě přestala výroba a podnik byl dán do klidu. Veškeré zařízení zůstalo v pohotovostním stavu, aby kdykoliv v co nejkratší době mohl být opět zahájen provoz. Odstěhováním správce se uvolnil v lihovaru i byt.“
První hospoda byla založena v roce 1667, kdy ji jako výsadní hospodu převzal Matěj Klement, jehož potomci ji zde drželi do roku 1955. Poté ji převzala Jednota, spotřební družstvo. Naproti této hospodě stávala v minulosti ještě jedna hospoda, kterou od roku 1890 provozoval Josef Balcar a jejíž provoz byl v roce 1946 ukončen.
Elektrifikace obce byla ukončena v roce 1945, v roce 1972 byl rozveden po obci telefon. V roce 1978 byla v rámci akce „Z“ postavena budova obecního úřadu, hasičská zbrojnice a prodejna, která sloužila obci až do roku 2006. V roce 1999 byla dokončena plynofikace, v roce 2006 postaven vodovodní řád. Kompletní obnova rozvodu elektrické energie společně s rekonstrukcí veřejného osvětlení a místního rozhlasu uskutečnila v roce 2009.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 222 | 239 | 198 | 178 | 253 | 263 | 224 | 157 | 196 | 171 | 143 | 94 | 99 | 99 | 96 |
| Počet domů | 31 | 31 | 31 | 31 | 36 | 37 | 43 | 49 | 45 | 43 | 42 | 48 | 52 | 53 | 53 |
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Radhošť
- Sedlíšťka
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jiří, původně raně gotický; nynější podoba je výsledkem přestavby v letech 1772–1773.[8]
- Dřevěná zvonice u kostela[8]
- Venkovská usedlost v Sedlíštce
- Přírodní památka Šejval – rybník a přilehlé slatinné louky severně od Radhoště
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Radhošť, s. 517.
- ↑ Historie - Oficiální stránky Obce Radhošť. www.obec-radhost.cz [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia, 1980. S. 199.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radhošť na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Radhošť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Radhošť v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
