Královražda

Královražda je záměrné zabití krále, jak naznačuje etymologie, nebo jakéhokoli panovníka. Primárně se takto označuje vražda či úspěšný atentát, kdy je obětí vládnoucí osoba v monarchistickém zřízení. Obvykle jde o politicky motivovanou vraždu, ale mohou zde být i osobní motivy. Za královraždu bývá také považováno vykonání rozsudku smrti vyneseného soudem nebo shromážděním proti sesazenému panovníkovi.

Definice

Etymologie slova královražda je podobná jako u jeho cizojazyčného protějšku regicide či regicida, jenž pochází z latinských slov rex („král“) a caedere („zabít“). Regicida tedy znamená doslova “zabití krále”. V průběhu dějin se pro zločin zavraždění krále používaly různé definice a výklady. Slovo Rex je většinou chápáno tak, že se nevztahuje pouze na krále, ale na jakýkoliv typ panovníka, což vede k sémantickým problémům s rozsahem.

Někteří panovníci, jako Mikuláš II. a Haile Selassie, již de facto v čase své smrti nebyli u moci v důsledku nucené nebo dobrovolné abdikace, ale zvláště po nucených abdikacích či vypovězeních tito panovníci, podpořeni svými příznivci, často stále viděli sami sebe jako vládce de jure. Záleželo tedy na úhlu pohledu nalegitimnost jejich nároků. Známou kontroverzí v historiografii je poprava Ludvíka XVI. z roku 1793. Podle legitimistů šlo o královraždu legitimního krále Ludvíka XVI. ze strany „lůzy“, ale francouzští revolucionáři to považovali za „popravu občana Louise Capeta“, vykonanou dle práva po spravedlivém procesu, který ho shledal vinným.^[1] Po restauraci Bourbonů byli jako královrazi označeni poslanci Konventu, kteří pro popravu krále hlasovali.

Jiné vraždy naopak mezi královraždy zahrnovat nelze. Např. atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda, protože to byl korunní princ, který ještě nenastoupil na trůn. Nespadají sem vraždy manželek panovníků nebo jiných příbuzných, jako například zabití císařovny Alžběty Rakouské v roce 1898 nebo Earla Mountbattena v roce 1979. Podobně není královraždou např. smrt panovníka v bitvě či nešťastnou náhodou.

Tresty

Královražda (včetně pokusu o zabití panovníka) vždy patřila spolu s velezradou k nejtěžším zločinům. Pachatel, pokud byl dopaden živý, byl odsouzen k smrti, poprava někdy probíhala obzvlášť brutálním způsobem. Např. vrazi francouzských králů Jindřicha III. a Jindřicha IV. byli popraveni rozčtvrcením.

Po změně režimu bývaly potrestány i osoby, které hrály významnější roli při procesech, kdy byl král odsouzen k smrti. Když se v Anglii dostal k moci Karel II., vyhlásil generální pardon pro účastníky občanských válek, ten se ale netýkal těch, kdo podepsali rozsudek smrti krále Karla I. Mnozí byli popraveni, dokonce byla vykopána a dodatečně pověšena a rozčtvrcena těla těch, kteří již byli po smrti (např. Olivera Cromwella). Přeživší královrazi francouzské revoluce byli po Napoleonově pádu většinou potrestáni vypovězením ze země.

Královraždy v dějinách

Starověk

1962 př. n. l. Amenemhat I. ze Středoegyptské říše, zabit vlastní tělesnou stráží
1526 př. n. l. Muršili I., král Chetitů, zabit svým vlastím švagrem Chantilim I.
konec 2. tisíciletí př. n. l. Eglón z Moábu, zabit Ehúdem
1155 př. n. l. Ramesse III. z Novoegyptské říše, podlehl zranění krku způsobeného spiklenci
11. století př. n. l. Agag z Amáleku, popraven prorokem Samuelem
1005 př. n. l. Iš-bošet Izraelský, zabit dvěma svými kapitány

900 př. n. l. Nádab z Izraele, zabit svým vlastním kapitánem Baešou
885 př. n. l. Éla z Izraele, zavražděn velitelem svého vozu Zimrím
841 př. n. l. Jóram Izraelský, zavražděn Jehúem
836 př. n. l. Atalja, judská královna, zabita povstalci, kteří dosadili na trůn Jóaše
797 př. n. l. Jóaš z Judey, zabit svými vlastními služebníky v Milu
771 př. n. l. král Ti dynastie Čou, zabitý markýzem ze Šenu
767 př. n. l. Amasjáš z Judey, zavražděn v Lachiši neznámými pachateli
752 př. n. l. Zekarjáš Izraelský, zavražděn Šalúmem
740/ 737 př. n. l. Pekachjáš, král Izraele, zavražděn Pekachem, synem Remaliáše
732 př. n. l. Pekach, král Izraele, zabit Hóšeem
681 př. n. l. Sinacherib, asyrský král, zavražděn za nejasných okolností
641 př. n. l. Amón z Judey, zavražděn vlastními sluhy
578 př. n. l. Lucius Tarquinius Priscus, římský král, zabit dvěma pastýři
514 př. n. l. Hipparchos z Athén, zavražděn dvěma milenci Harmodiem a Aristogeitonem

465 př. n. l. Xerxés I. z Persie, zabit svým hlavním tělesným strážcem Artabanem
424 př. n. l. Xerxés II. z Persie, zabit svým bratrem Sogdianem
336 př. n. l. Filip II. Makedonský, zavražděn svou vlastní tělesnou stráží.
330 př. n. l. Dareios III. z Persie, zavražděn svým generálem Bessem
323 př. n. l. Alexandr Veliký (?), zemřel na neznámou nemoc, ačkoli mnozí spekulují, že byl otráven
317 př. n. l. Filip III. Makedonský, popraven nevlastní matkou Olympias
315 př. n. l. Porus starší, indický král, zavražděn jedním z Alexandrových generálů
309 př. n. l. Alexandr IV. Makedonský, zavražděn ve věku 14 let regentem Kassandrem
294 př. n. l. Alexandr V. Makedonský, zavražděn Demetriem Poliorketem
281 př. n. l. Seleukos I. Nicator, zavražděn Ptolemaiem Keraunem
249 př. n. l. Demetrios z Kyrény, zavražděn manželkou Berenikou II.
246 př. n. l. Antiochos II. Theos, otráven svou manželkou Laodice
241 př. n. l. Agis IV. ze Sparty, popravený efory bez řádného soudu
233 př. n. l. Deidamia II. z Epiru, zavražděna během republikánského povstání
227 př. n. l. Archidamos V. ze Sparty, zavražděn možná na příkaz svého spoluvládce Kleomena III.
223 př. n. l. Seleucus III. Ceraunus, zavražděn v Anatolii členy jeho armády
223 př. n. l. Diodotus II. z Baktrie, zabit uchvatitelem Euthydemem I.
214 př. n. l. Hieronym ze Syrakus, zavražděn spiklenci
207 př. n. l. Čchin Er Š', Čína, prostřednictvím nucené sebevraždy, kterou provedl jeho eunuch
206 př. n. l. Ziying z dynastie Qin, Čína, popraven
185 př. n. l. Brhadratha z Indie, zavražděn Pušjamitrou Šungou během vojenské přehlídky
149 př. n. l. Prusias II. z Bithýnie, zavražděn příznivci svého syna
120 př. n. l. Mithridatés VI. Pontský, otráven na banketu
116/111 př. n. l. Ariarathes VI. z Kappadokie, zavražděn Gordiem
100 př. n. l. Ariarathes VII. z Kappadokie, zavražděn Mithridatem VI. z Pontu
80 př. n. l. Ptolemaios XI. Alexandr II ., egyptský faraón, lynčován občany Alexandrie
51 př. n. l. Ariobarzanes II. z Kappadokie, zavražděn parthskými oblíbenci
44 př. n. l. Burebista, velký král Dacie, zavražděn místními šlechtici a svými rádci
44 př. n. l. Ptolemaios XIV., egyptský faraon, pravděpodobně otráven Kleopatrou VII.
42 př. n. l. Ariobarzanes III. z Kappadokie, popravený Gaiem Cassiem Longinem
36 př. n. l. Ariarathes X. z Kappadokie, popravený Markem Antoniem
30 př. n. l. Caesarion Egyptský, popravený Octavianem
29 př. n. l. Antiochos II. z Commagene, popravený Octavianem

25 Čingši, čínský císař, uškrcen
41 Caligula, římský císař, zabit pretoriánskou gardou a skupinou spiklenců podporovaných římským senátem
69 Galba , římský císař, zabit pretoriánskou gardou
69 Vitellius, římský císař, zabit vojsky domorodého velitele východních provincií
96 Domicián, římský císař, zavražděn skupinou dvorních úředníků
146 Zhi z Han, čínský císař, otráven
190 Shao z Han, čínský císař, rebely donucen vypít jed
192 Commodus, římský císař, uškrcen svým zápasnickým partnerem podporovaným skupinou spiklenců
193 Pertinax, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
193 Didius Julianus, římský císař, popraven na příkaz senátu
217 Caracalla, římský císař, zavražděn vojákem
218 Macrinus, římský císař, popraven Elagabalem
222 Elagabalus, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
235 Severus Alexander,římský císař, zavražděn armádou
238 Maximinus I., římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
238 Pupienus, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
238 Balbinus, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
253 Trebonianus Gallus, římský císař, zabit svými vlastními vojáky
253 Aemilianus, římský císař, zabit svými vlastními vojáky
260 Cao Mao, čínský císař, zabit od Cheng Ji na příkaz Sima Zhao
268 Gallienus, římský císař, zavražděn svými vlastními veliteli
275 Aurelianus, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
276 Florianus, římský císař, zavražděn svými vlastními vojáky
282 Marcus Aurelius Probus, římský císař, zavražděn svými vlastními vojáky
307 Flavius Severus, římský císař, donucen spáchat sebevraždu Maxentiem
310 Maximianus, římský císař, donucen Konstantinem I. spáchat sebevraždu
325 Licinius, římský císař, popraven na příkaz Konstantina I
350 Constans, římský císař, zabit příznivci Magnentia
359 Gratianus, římský císař, zavražděn armádní frakcí
385 Xuanzhao, čínský císař, udušen Jao Changem
419 An z Jin, čínský císař, zavražděn Wang Shaozhi na příkaz Liu Yu
421 Gong z Jin, čínský císař, zavražděn vojáky rozkazem Liu Yu
422 Theodomer, král Franků, popraven spolu se svou matkou Římany
423 Joannes, římský císař, zajat a popraven východořímskou armádou
453 Wen z Liu Song, čínský císař, zabit korunním princem Liu Shao
455 Valentinian III., císař Západořímské říše, zavražděn
456 Ankó, japonský císař, zavražděn princem Majowou

Středověk

po roce 507 Chararich, franský král, zabit Chlodvíkem I. (poté, co abdikoval a stal se mnichem)
509 Sigibert Chromý, franský král, údajně zavražděn svým synem Chloderichem na popud Chlodvíka I.
509 Chlodoric, franský král, zavražděn stoupenci Chlodvíka I.
509 Ragnachar, franský král, popraven Chlodvíkem I.
524 Zikmund Burgundský, král Burgundů, popraven Chlodomerem, králem Orleánským
551 Jianwen z Liangu, čínský císař, zabit Hou Jingem
555 Gubazes II z Lazica, král Lazica, zabit dvěma byzantskými generály
565 Diarmait Mac Cerbaill, král Tary, vrahem Áed Dub Mac Suibni
572 Alboin, král Langobardů, otráven svou ženou
575 Sigibert I., král Austrasie, zavražděn otroky poslanými jeho švagrovou
584 Chilperich I., franský král, zavražděn neznámým útočníkem během lovecké výpravy
585 Gundoald, merovejský uchvatitelský král, zabit kamenem hozeným stoupencem krále Guntrama
592 Sušun, japonský císař, vrahem Soga no Umako
596 Childebert II ., král Austrasie, otráven
602 Maurikios, byzantský císař, sťat
610 Focas, byzantský císař, popraven
618 Yang ze Sui, čínský císař, uškrcen vojákem při převratu
656 Uthman ibn Affan, chalífa islámského chalífátu, zavražděn rebely
668 Konstans II., byzantský císař, zavražděn
710 Zhongzong, čínský císař, otráven svou manželkou císařovnou Wei
904 Zhaozong, čínský císař, zabit vojáky vyslanými Zhu Quanzhongem
908 Ai, čínský císař, otráven na příkaz Zhu Quanzhonga
935 Svatý Václav, český kníže, zabit svým mladším bratrem Boleslavem
978 Eduard Mučedník, anglický král, zabit za nejasných okolností
1014 Brian Boru, irský král, zabit za nejasných okolností
1072 Sancho II. Kastilský, vrahem Vellido Dolfos
1156 Sverker I., švédský král, zavražděn svým sluhou pravděpodobně na příkaz Magnuse Henrikssona
1157 Øystein Haraldsson, norský král, zabit svými vězniteli poté, co ho porazil Inge Haraldsson
1160 Erik IX., švédský král, zavražděn ozbrojenou skupinou vedenou Magnusem II. a možná Sverkerovými
1161 Magnus II., švédský král, zavražděn Karel Sverkerssonem
1167 Karel VII. Švédský, zavražděn konkurenční dynastií v čele s Knutem Erikssonem
1174 Andrej Bogoljubskij, ruský velkokníže, zavražděn spiklenci
1192 Konrád z Montferratu, král jeruzalémský, zabit neznámými vrahy
1206 Muhammad z Ghoru, sultán Ghórské říše, zavražděn při večerních modlitbách
1208 Filip Švábský, německý král, zavražděn bavorským hrabětem Ottou VIII.
1227 Ken Arok, král Singhasari, zabit svým nevlastním synem Anusapatim
1250 Erik IV. Dánský, zabit pravděpodobně z popudu bratra Abela
1259 Kryštof I. Dánský, otráven opatem Arnfastem z opatství Ryd z pomsty za špatné zacházení s arcibiskupem Erlendsonem
1286 Eric V. Dánský, zavražděn skupinou spiklenců vedených jeho maršálem Stigem Andersenem Hvidem a jeho vazalem Jacobem Nielsenem
1290 Ladislav IV., uherský král, zavražděn třemi Kumánci Árbócem, Törtelem a Kemencem
1296 Přemysl II., polský král, zabit z podnětu braniborských markrabí či některých polských rodin
1306 Václav III., český, uherský a polský král, zavražděn neznámým vrahem
1308 Albrecht I. Habsburský, římský král, zavražděn svým synovcem Janem Parricidou
1323 Gong of Song, čínský císař, donucen Šidebalou spáchat sebevraždu
1323 Šidebala, čínský císař, zabit při spiknutí příznivců Yesün Temüra
1327 Eduard II., anglický král, zavražděn ve vězení po nucené abdikaci, pravděpodobně z příkazu své manželky a jejího milence Mortimera
1328 Jayanegara, král říše Madžapahit, zabit svým lékařem
1359 Berdi Beg ze Zlaté hordy, zabit svým bratrem Qulpou
1382 Joanna I. Neapolská, zavražděna svým bratrancem Karlem III.
1386 Karel III., uherský a neapolský král, zavražděn Blažejem Forgáčem z příkazu královny-matky Alžběty Bosenské
1389 Murad I., osmanský sultán, zavražděn srbským rytířem Milošem Obilićem
1389 Mansa Maghan II. z Mali, svržen a zabit Mansou Sandaki
1390 Mansa Sandaki z Mali, svržen a zabit Mansou Maghanem III.
1402 Ťien-wen, čínský císař, údajně upálen ve svém paláci
1437 Jakub I. Skotský, zavražděn na příkaz svého strýce Waltera Stewarta
1483 Edward V., anglický král, po uvěznění zemřel za neznámých okolností, pravděpodobně z příkazu Richarda III.
1488 Alauddin Riayat Shah z Malacca, otráven svým důstojníkem

16.–19. století

1513 Ahmad Shah z Malakky, zavražděn svým otcem
1520 Moctezuma II, císař Aztéků, zabit španělskými vojáky vedenými Hernánem Cortésem, nebo svým vlastním lidem
1532 Huáscar, císař Inků, popraven svým bratrem Atahualpou
1533 Atahualpa, císař Inků, popraven Španěly
1587 Marie Stuartovna, skotská královna, popravena po soudním procesu anglickým soudem
1589 Jindřich III., francouzský král, zavražděn Jacquesem Clémentem
1605 Lžidimitrij I., podvodník, který nastoupil na ruský trůn, svržen a zabit místním davem v Moskvě
1610 Jindřich IV., francouzský král, zavražděn Françoisem Ravaillacem
1622 Osman II ., osmanský sultán, zabit velkovezírem Davudem Pašou na příkaz Halime Sultan, matky Mustafy I.
1648 Ibrahim I., osmanský sultán, popraven na příkaz své matky Kösem Sultan
1649 Karel I., anglický král, popraven po procesu zřízeném Rumpovým parlamentem
1699 Mahmud II., sultán z Johoru, zavražděn svým admirálem Megatem Seri Ramou
1747 Nádir Šáh z Persie, zavražděn Salah Beyem
1762 Petr III., ruský car, sesazen a údajně zavražděn na příkaz své manželky Kateřiny Veliké
1782 Taksin, král Thajska, sesazen a popraven při převratu
1792 Gustav III., švédský král, zavražděn Jacobem Johanem Anckarströmem
1793 Ludvík XVI., francouzský král, popraven po odsouzení Národním konventem
1801 Pavel I., ruský car, zavražděn spiklenci, snad gubernátorem Palenem
1815 Joachim Murat, neapolský král, popraven v Kalábrii na příkaz sicilského Ferdinanda I.
1828 Šaka, král Zulů, zabit nevlastním bratrem a nástupcem Dingane a komplici
1855 Hamengkubuwono V. z Yogyakarty, zavražděn svou pátou manželkou Kanjeng Mas Hemawati
1867 Maxmilián I. Mexický, popraven po mexickém válečném soudu
1881 Alexandr II., ruský car, zabit Ignacem Hryniewieckim, členem organizace Narodnaja volja
1896 Násir ad-Dín Šáh, král Persie, zabit Mirzou Rezou Kermanim

20.–21. století

1900 Umberto I., italský král, zabit anarchistou Gaetanem Brescim
1903 Alexandr I. Srbský, zabit i s manželkou Dragou skupinou armádních důstojníků
1908 Carlos I. Portugalský, zavražděn i se svým synem portugalskými karbonáři Alfredem Luísem da Costa a Manuelem Buiçou
1908 Kuang-sü, čínský císař, zemřel na otravu arsenem, možná na příkaz císařovny vdovy Cch’-si nebo Jüan Š’-kchaje
1913 Jiří I. Řecký, zabit Alexandrem Schinasem
1918 Mikuláš II., poslední ruský car, s celou císařskou rodinou včetně careviče Alexeje Romanova popravena bolševickou popravčí četou pod velením Jakova Jurovského
1933 Mohammed Nádir Šáh, král Afghánistánu, zavražděn studentem Abdulem Khaliq Hazarou
1934 Alexandr I., jugoslávský král, zabit Vladem Černozemskim, členem Vnitřní makedonské revoluční organizace
1938 Genenpil, mongolská královna, zastřelena během stalinských represí v Mongolsku .
1948 Yahya Muhammad Hamid ed-Din, král Severního Jemenu, zavražděn při Alwaziriho převratu
1951 Abdalláh I., jordánský král, zabit Mustafou Ashim
1958 Fajsal II., irácký král, popraven popravčí četou po státním převratu vedeném plukovníkem Abdulem Karimem Kásimem
1975 Fajsal bin Abd al-Azíz, král Saúdské Arábie, zabit svým synovcem Fajsalem bin Musa'idem
1975 Haile Selassie I., etiopský císař, pravděpodobně zavražděn ve spánku udušením na příkaz Derg junty, která ho sesadila o rok dříve
2001 Birendra, nepálský král, zabit svým synem Dípendrou při masakru královské rodiny

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of regicides na anglické Wikipedii, Regicide na anglické Wikipedii a Régicide na francouzské Wikipedii.

↑ JANSEN, Harry. Triptiek van de tijd. Geschiedenis in drievoud. Nijmegen: Uitgeverij Vantilt, 2010. ISBN 9789460040511. S. 179.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Královraždy na Wikimedia Commons

[1] JANSEN, Harry. Triptiek van de tijd. Geschiedenis in drievoud. Nijmegen: Uitgeverij Vantilt, 2010. ISBN 9789460040511. S. 179.

[1]