Přeskočit na obsah

Královražda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zavraždění Jindřicha IV.

Královražda je záměrné zabití krále, jak naznačuje etymologie, nebo jakéhokoli panovníka. Primárně se takto označuje vražda či úspěšný atentát, kdy je obětí vládnoucí osoba v monarchistickém zřízení. Obvykle jde o politicky motivovanou vraždu, ale mohou zde být i osobní motivy. Za královraždu bývá také považováno vykonání rozsudku smrti vyneseného soudem nebo shromážděním proti sesazenému panovníkovi.

Etymologie slova královražda je podobná jako u jeho cizojazyčného protějšku regicide či regicida, jenž pochází z latinských slov rex („král“) a caedere („zabít“). Regicida tedy znamená doslova “zabití krále”. V průběhu dějin se pro zločin zavraždění krále používaly různé definice a výklady. Slovo Rex je většinou chápáno tak, že se nevztahuje pouze na krále, ale na jakýkoliv typ panovníka, což vede k sémantickým problémům s rozsahem.

Poprava Ludvíka XVI. za Francouzské revoluce

Někteří panovníci, jako Mikuláš II. a Haile Selassie, již de facto v čase své smrti nebyli u moci v důsledku nucené nebo dobrovolné abdikace, ale zvláště po nucených abdikacích či vypovězeních tito panovníci, podpořeni svými příznivci, často stále viděli sami sebe jako vládce de jure. Záleželo tedy na úhlu pohledu nalegitimnost jejich nároků. Známou kontroverzí v historiografii je poprava Ludvíka XVI. z roku 1793. Podle legitimistů šlo o královraždu legitimního krále Ludvíka XVI. ze strany „lůzy“, ale francouzští revolucionáři to považovali za „popravu občana Louise Capeta“, vykonanou dle práva po spravedlivém procesu, který ho shledal vinným.[1] Po restauraci Bourbonů byli jako královrazi označeni poslanci Konventu, kteří pro popravu krále hlasovali.

Jiné vraždy naopak mezi královraždy zahrnovat nelze. Např. atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda, protože to byl korunní princ, který ještě nenastoupil na trůn. Nespadají sem vraždy manželek panovníků nebo jiných příbuzných, jako například zabití císařovny Alžběty Rakouské v roce 1898 nebo Earla Mountbattena v roce 1979. Podobně není královraždou např. smrt panovníka v bitvě či nešťastnou náhodou.

Královražda (včetně pokusu o zabití panovníka) vždy patřila spolu s velezradou k nejtěžším zločinům. Pachatel, pokud byl dopaden živý, byl odsouzen k smrti, poprava někdy probíhala obzvlášť brutálním způsobem. Např. vrazi francouzských králů Jindřicha III. a Jindřicha IV. byli popraveni rozčtvrcením.

Po změně režimu bývaly potrestány i osoby, které hrály významnější roli při procesech, kdy byl král odsouzen k smrti. Když se v Anglii dostal k moci Karel II., vyhlásil generální pardon pro účastníky občanských válek, ten se ale netýkal těch, kdo podepsali rozsudek smrti krále Karla I. Mnozí byli popraveni, dokonce byla vykopána a dodatečně pověšena a rozčtvrcena těla těch, kteří již byli po smrti (např. Olivera Cromwella). Přeživší královrazi francouzské revoluce byli po Napoleonově pádu většinou potrestáni vypovězením ze země.

Královraždy v dějinách

[editovat | editovat zdroj]
Poprava anglického krále Karla I.
Poprava císaře Maxmiliána I. Mexického (obraz Édouarda Maneta)
  • 25 Čingši, čínský císař, uškrcen
  • 41 Caligula, římský císař, zabit pretoriánskou gardou a skupinou spiklenců podporovaných římským senátem
  • 69 Galba , římský císař, zabit pretoriánskou gardou
  • 69 Vitellius, římský císař, zabit vojsky domorodého velitele východních provincií
  • 96 Domicián, římský císař, zavražděn skupinou dvorních úředníků
  • 146 Zhi z Han, čínský císař, otráven
  • 190 Shao z Han, čínský císař, rebely donucen vypít jed
  • 192 Commodus, římský císař, uškrcen svým zápasnickým partnerem podporovaným skupinou spiklenců
  • 193 Pertinax, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
  • 193 Didius Julianus, římský císař, popraven na příkaz senátu
  • 217 Caracalla, římský císař, zavražděn vojákem
  • 218 Macrinus, římský císař, popraven Elagabalem
  • 222 Elagabalus, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
  • 235 Severus Alexander,římský císař, zavražděn armádou
  • 238 Maximinus I., římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
  • 238 Pupienus, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
  • 238 Balbinus, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
  • 253 Trebonianus Gallus, římský císař, zabit svými vlastními vojáky
  • 253 Aemilianus, římský císař, zabit svými vlastními vojáky
  • 260 Cao Mao, čínský císař, zabit od Cheng Ji na příkaz Sima Zhao
  • 268 Gallienus, římský císař, zavražděn svými vlastními veliteli
  • 275 Aurelianus, římský císař, zavražděn pretoriánskou gardou
  • 276 Florianus, římský císař, zavražděn svými vlastními vojáky
  • 282 Marcus Aurelius Probus, římský císař, zavražděn svými vlastními vojáky
  • 307 Flavius Severus, římský císař, donucen spáchat sebevraždu Maxentiem
  • 310 Maximianus, římský císař, donucen Konstantinem I. spáchat sebevraždu
  • 325 Licinius, římský císař, popraven na příkaz Konstantina I
  • 350 Constans, římský císař, zabit příznivci Magnentia
  • 359 Gratianus, římský císař, zavražděn armádní frakcí
  • 385 Xuanzhao, čínský císař, udušen Jao Changem
  • 419 An z Jin, čínský císař, zavražděn Wang Shaozhi na příkaz Liu Yu
  • 421 Gong z Jin, čínský císař, zavražděn vojáky rozkazem Liu Yu
  • 422 Theodomer, král Franků, popraven spolu se svou matkou Římany
  • 423 Joannes, římský císař, zajat a popraven východořímskou armádou
  • 453 Wen z Liu Song, čínský císař, zabit korunním princem Liu Shao
  • 455 Valentinian III., císař Západořímské říše, zavražděn
  • 456 Ankó, japonský císař, zavražděn princem Majowou

Středověk

[editovat | editovat zdroj]

16.–19. století

[editovat | editovat zdroj]

20.–21. století

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of regicides na anglické Wikipedii, Regicide na anglické Wikipedii a Régicide na francouzské Wikipedii.

  1. JANSEN, Harry. Triptiek van de tijd. Geschiedenis in drievoud. Nijmegen: Uitgeverij Vantilt, 2010. ISBN 9789460040511. S. 179. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]