Umberto I.
| Umberto I. | |
|---|---|
| Italský král | |
 Umberto I. | |
| Doba vlády | 9. ledna 1878 – 29. července 1900 |
| Úplné jméno | Umberto Rainerio Carlo Emanuele Giovanni Maria Ferdinando Eugenio di Savoia |
| Narození | 14. března 1844 Turín,  Sardinské království |
| Úmrtí | 29. července 1900 (ve věku 56 let) Monza,  Italské království |
| Pohřben | Pantheon a Tomb of King Umberto I and Queen Margherita of Italy |
| Předchůdce | Viktor Emanuel II. |
| Nástupce | Viktor Emanuel III. |
| Manželka | Markéta Savojská |
| Potomci | Viktor Emanuel III. |
| Dynastie | Savojští |
| Otec | Viktor Emanuel II. |
| Matka | Adéla Habsbursko-Lotrinská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umberto I. Dobrý (italsky: Umberto Rainerio Carlo Emanuele Giovanni Maria Ferdinando Eugenio di Savoia; 14. března 1844 Turín – 29. července 1900 Monza) byl od 9. ledna 1878 do atentátu v roce 1900 italským králem.
Za Umbertovy vlády se Itálie pokusila o koloniální expanzi do Afrického rohu a úspěšně získala Eritreu a Somálsko, přestože byla v roce 1896 poražena Habeší v bitvě u Adwy.
V levicových kruzích byl hluboce nenáviděn pro svůj konzervatismus a podporu masakru Bava Beccarise v Miláně. Zvláště ho nenáviděli anarchisté, kteří se ho během prvního roku jeho vlády pokusili zavraždit. Dva roky po masakru Bava Beccarise ho zabil jiný anarchista Gaetano Bresci.
Život
[editovat | editovat zdroj]Syn Viktora Emanuela II. a arcivévodkyně Adelheid Rakouské Umberto se narodil 14. března 1844, v den 24. narozenin svého otce, v Turíně, tehdejším hlavním městě Piemontsko-sardinského království. Jeho vzdělání bylo svěřeno, mimo jiné, Massimu Taparelliovi, markýzu d'Azeglio a Pasqualu Stanislau Manciniovi. Viktor Emanuel II. mu nedopřál žádné politické nebo ústavní vzdělání a Umberto vyrůstal bez projevů náklonnosti či lásky.[1] Místo toho byl vychováván k poslušnosti a loajálnosti; musel se postavit do pozoru, kdykoli jeho otec vstoupil do místnosti, a když s ním chtěl mluvit, musel nejprve pokleknout a políbit mu ruku.[1]
Umberto se zúčastnil italských válek za nezávislost.
Dne 21. dubna 1868 si vzal za manželku svou sestřenici Markétu, princeznu savojskou (vnučka Karla Alberta Sardinského), s níž měl jediného syna a následníka Viktora Emanuela (1869–1947). 19. července 1900 byl v Monze zavražděn anarchistou Gaetanem Bresci.
-
Luigi Montabone: Umberto I. Dobrý -
Fratelli D’Alessandri: Umberto I. Dobrý
_-_Roma_-_Umberto_I_a.jpg)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SMITH, Denis Mack. Italy and Its Monarchy. [s.l.]: [s.n.], 1989. ISBN 0300051328. S. 71. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Umberto I. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Viktor Emanuel II. |
.svg){kind=small}
|
Italský král 1878–1900 |
|
Nástupce: Viktor Emanuel III. |
.svg)
- Savojští
- Italští králové (1861–1946)
- Sardinští králové
- Italští princové
- Savojští princové
- Rytíři Řádu černé orlice
- Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna
- Rytíři velkokříže Řádu Kristova
- Rytíři velkokříže Řádu avizských rytířů
- Rytíři velkokříže Řádu svatého Jakuba od meče
- Nositelé Vojenského řádu svatého Ferdinanda
- Katoličtí panovníci
- Zavraždění panovníci
- Zastřelení lidé
- Narození v roce 1844
- Narození 14. března
- Narození v Turíně
- Úmrtí v roce 1900
- Úmrtí 29. července
- Úmrtí v Monze
- Oběti atentátů
- Pohřbení v Římě