Jan Vladimír Hráský

Ing., RTDr.h.c. Jan Vladimír Hráský
Ing., RTDr.h.c. Jan Vladimír Hráský
Poslanec Českého zemského sněmu
	Ve funkci:; 1901 – 1902
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1907 – 1918
Stranická příslušnost
Členství	mladočeská strana
Narození	4. dubna 1857 nebo 22. dubna 1857; Babule; Rakouské císařství
Úmrtí	12. dubna 1939; Praha; Protektorát Čechy a Morava
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze (1873–1878)
Profese	inženýr, architekt, stavební inženýr, pedagog, stavitel a politik
Ocenění	Čestné občanství města Nymburka
Commons	Jan Vladimír Hráský
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Vladimír Hráský (24. dubna 1857 Babule, Halič – 12. dubna 1939 Praha^[1]^[2]) byl český stavební inženýr, hydrolog, balneolog a politik. Byl vysokoškolským profesorem kulturního inženýrství, vodárenství a stokování měst na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze, kde v roce 1900–1901 zastával post rektora.

Život

Narodil se českým rodičům v haličské obci Babule. Jeho otec pocházel z Nymburska a matka z Poděbrad. Po smrti otce se matka s dětmi vrátila do Poděbrad. V roce 1878 absolvoval obor stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Poté pracoval u stavební firmy Havel a Hanč na silničních a vodních stavbách a působil jako asistent v Ústavu pro stavitelství vodní a tunelové.

Lublaň 1884–1897

V roce 1884 byl jmenován městským inženýrem kraňské Lublaně. Zde pracoval na projektech regulačních a melioračních. V roce 1889 byl pověřen stavbou Lublaňské opery. Na tomto projektu spolupracoval s architektem Antonem J. Hrubým z firmy Fellner a Helmer. Opera byla vystavěna v letech 1890–1892^[3]. Dále zde projektoval Národní dům v Celji (1895–1896), Gorici a v Terstu a dále Kraňský zemský palác, dnešní budovu rektorátu Univerzity v Lublani (1899–1902). Snažil se rovněž i o kulturní kontakty mezi oběma zeměmi, pomáhal organizovat v Lublani například koncert Františka Ondříčka nebo výstavu Antonína Chittussiho^[1].

Profesorem ČVUT

V roce 1897 byl jmenován profesorem kulturního inženýrství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Založil zde obory balneologie a zřídelnictví. V roce 1900–1901 byl zvolen rektorem ČVUT. Některé jeho konstrukce byly rozšířeny pod jeho jménem (Hráského cisterna, Hráského rychlocez). Do výslužby odešel 1. října 1927.

Působení v Poděbradech

V letech 1912–1923 byl členem sboru obecních starších a městské rady v Poděbradech. Zasadil se o to, aby město převzalo lázně od knížete Filipa Hohenlohe. Od roku 1919 byl předsedou akciové společnosti, která lázně spravovala. Zasadil se o jejich rozšíření a rozvoj. Dále navrhl městskou vodárnu, kanalizaci a prosazoval zbudování vodní elektrárny. Vodárenské a kanalizační stavby navrhoval pro řadu polabských měst a obcí. Zasazoval se rovněž o stavbu labsko-dunajského kanálu.

Politické působení

V letech 1901–1902 byl poslancem Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu. Uspěl v zemských volbách roku 1901 za kurii městskou, obvod Pardubice.^[4] V červnu 1902 se ale uvádí, že na mandát zemského poslance rezignoval.^[5] Mezitím proběhly v jeho obvodě v dubnu 1902 doplňovací volby, v nichž Hráský sice kandidoval, ale poslancem se stal starosta Pardubic Antonín Formánek.^[6]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 025. Usedl do poslanecké frakce Český klub. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.^[7]

Rodina

Oženil se při pobytu ve Slovinsku 8. ledna 1895 v podhorské vesnici Mojstrana (okres Kraňská Hora) s Marií Kosmačovou (* 1872),^[8] s níž měl jedinou dceru Zoricu (* 1902).^[9]

Úmrtí

Zemřel roku 1939 v Praze, pohřben byl na městském hřbitově v Poděbradech.

Ocenění díla

Byl jmenován čestným občanem řady měst obcí. V Čechách: Benešov, Nymburk, Poděbrady (1915), Přelouč, Plzeň, Sadská; v Slovinsku: Logatec, Velika Račna a Mala Račna.
V roce 1927, v předvečer jeho sedmdesátých narozenin, mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (RTDr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze^[10].

Dílo

1890–1892 budova Lublaňské opery, Lublaň, spoluautor architekt Anton J. Hrubý z firmy Fellner a Helmer. Na stavbě se podíleli i další čeští umělci: oponu maloval Adolf Liebscher.
1895–1896 Národní dům (Narodni dom), Celje
1899–1902 Kraňský zemský palác (Kranjski deželni dvorec), Lublaň, od roku 1919 rektorát Univerzity v Lublani, spoluautor arch. Josef Hudetz
1900–1904 Technické řešení vodojemu v Nymburku (architektonický návrh Osvald Polívka)^[11]
1912 projekt vodovodu a vodárny v Poděbradech (projekt vlastní vodárenské věže byl vypracován Františkem Jandou a dokončen v roce 1929)^[12]
1928 Vodojem v Kolíně (projekt z roku 1928 byl přepracován Františkem Jandou a realizován v roce 1930^[13]),
Vodojemy v Jaroměři, Bělé pod Bezdězem a Pečkách

Spisy

Stokování měst, Praha : Spolek posluchačů inženýrství, 1903
Přednášky o vodárenství (2 díly), 1919
Hydrologie, Praha : Česká matice technická, 1925
byl spoluautorem 7. a 8. dílu Technického průvodce pro inženýry a stavitele, Praha : Řivnáč, 1925, kde zpracoval části o vodárenství, stokování, hydrologii a čištění odpadních vod
Balneotechnika a zřídelnictví, Praha : Spolek posluchačů inženýrského stavitelství vodohospodářského a kulturního, 1929

Galerie

Realizované stavby
Budova Lublaňské opery, 1890–1892
Národní dům, Celje, 1895–1896
Kraňský zemský palác, dnes sídlo Univerzity v Lublani, Lublaň, 1899–1902
Vodojem v Kranji, návrh 1897, realizace 1908
Vodojem v Poděbradech, 1928
Vodojem v Kolíně, 1928–1930
Vodojem v Pečkách

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b J. V. Hráský zemřel. Lidové noviny. 14. duben 1939, roč. 47, s. 4. ISSN 1802-6265.
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve vinohradské nemocnici, sign. NEMVIN Z2, s. 149
↑ Průvodce slovinskou architekturou
↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
↑ http://www.psp.cz/eknih/1901skc/1/stenprot/005schuz/s005001.htm
↑ http://www.psp.cz/eknih/1901skc/1/stenprot/005schuz/s005002.htm
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ Archiv hl.m.Prahy, Pobytová přihláška pražského magistrátu
↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 27-10-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-11-2011.
↑ Ing. Jiří Černý, František Sýkora: Krok za krokem Nymburkem^{[nedostupný zdroj]}
↑ Vodárenská věž - Poděbrady
↑ Historie kolínské vodárny

Literatura

TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 513.
heslo Hráský, Jan Vladimír. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek II / 2. S. 1244.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vladimír Hráský na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Vladimír Hráský
Osobnosti poděbradských lázní na stránkách Polabského muzea v Poděbradech
Jan Vladimír Hráský na stránkách archiweb
Hřbitov v Poděbradech Archivováno 4. 3. 2021 na Wayback Machine.
(anglicky) The Slovene National Theatre Opera and Ballet Ljubljana na stránkách Divadelní architektura ve střední Evropě

[LN-1] J. V. Hráský zemřel. Lidové noviny. 14. duben 1939, roč. 47, s. 4. ISSN 1802-6265.

[matrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve vinohradské nemocnici, sign. NEMVIN Z2, s. 149

[3] Průvodce slovinskou architekturou

[NL1901-4] Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.

[5] ttp://www.psp.cz/eknih/1901skc/1/stenprot/005schuz/s005001.htm

[6] ttp://www.psp.cz/eknih/1901skc/1/stenprot/005schuz/s005002.htm

[alex.onb.ac.at-7] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[8] Archiv hl.m.Prahy, Pobytová přihláška pražského magistrátu

[9] Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství

[10] Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 27-10-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-11-2011.

[11] Ing. Jiří Černý, František Sýkora: Krok za krokem Nymburkem^{[nedostupný zdroj]}

[12] Vodárenská věž - Poděbrady

[13] Historie kolínské vodárny

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Rektoři ČVUT

Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–

České vysoké učení technické v Praze