František Janda (architekt)
Vzhled
František Janda | |
---|---|
Narození | 10. září 1886 Běrunice ![]() |
Úmrtí | 2. března 1956 (ve věku 69 let) Praha ![]() |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | architekt a keramik |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |

František Janda, křtěný František Serafínský (10. září 1886 Běrunice[1] – 2. března 1956 Praha), byl český architekt a urbanista.
Život
[editovat | editovat zdroj]František Janda se narodil v Běrunicích v rodině kováře Jana Jandy a jeho ženy Anny rodem Horáčkové.[1] Později studoval na Uměleckoprůmyslové škole pod vedením Jana Kotěry. Spolu s Václavem Štěpánem a spolkem Umělecká beseda založil stavební družstvo Umělecká beseda, které v roce 1925 dokončilo a vlastnilo v Praze na Malé Straně stejnojmennou budovu. Jako člen družstva v tomto domě v Besední ulici až do své smrti bydlel. Po jeho smrti byl v roce 1960 majetek družstva zkonfiskován, manželka Františka Jandy však v domě bydlela až do své smrti.
Realizované stavby
[editovat | editovat zdroj]- Zimní kolonáda v Poděbradech (1910)
- Letní kolonáda v Poděbradech (1911)
- Hotel Zimní lázně v Poděbradech (1912)
- Secesní lázeňský penzion s 30 pokoji na nároží Riegrova náměstí a Lázeňské ulice v Poděbradech (1912)
- Vila Amálka v Poděbradech
- Regulační plán Poděbrad (1912) a obce lázně Brestovičky
- Regulační plán Mladé Boleslavi (1921)
- Krajský soud s věznicí v Mladé Boleslavi (projekt 1923, stavba 1928-1930)
- Budova spořitelny v Mnichově Hradišti, Holicích a Bakově
- Budova záložny v Nové Pace a Mnichově Hradišti
- Funkcionalistická Waldekova vila v Hradci Králové (1937)
-
Waldekova vila
-
Waldekova vila
-
Waldekova vila
-
Waldekova vila
- Funkcionalistická budova Okresní hospodářské záložny v Novém Strašecí (realizace 1928–1930)[2]
- Vodojem v Kolíně (realizace 1930, autor původního projektu v roce 1928 Jan Vladimír Hráský[3]), Poděbradech, Jaroměři, Bělé pod Bezdězem a Pečkách
- Zrcadlové stavby někdejšího okresního a finančního úřadu v Sušici (realizace 1925–1932)[4]
- Restaurace a kavárna Merkur v Jablonci nad Nisou (realizace 1930)[5]
- Umělecká beseda, Praha, 1925 společně s Čeňkem Vořechem)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Františka Jandy farnost Běrunice
- ↑ Městský úřad [online]. Město Nové Strašecí [cit. 2008-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-17.
- ↑ Historie kolínské vodárny
- ↑ Moderní stavby [online]. Sušice [cit. 2008-08-12]. Dostupné online.
- ↑ VOSTŘÁK, Václav. České hostince [online]. Jablonec nad Nisou [cit. 2008-08-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu František Janda na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Janda (architekt)
- František Janda v informačním systému abART
- http://www.jablonec-gablonz.cz/images/200000363-5e0ca5f073-public/scan0049.jpg[nedostupný zdroj]
- Janda František, český architekt [online]. Ottova encyklopedie obecných vědomostí® [cit. 2008-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-10.
- František Janda [online]. archiweb [cit. 2008-08-12]. Dostupné online.
- Volně přístupná facebooková stránka vodojemu v Kolíně
- VLČEK, Pavel a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Academia 2004