František Müller (geodet)

Prof. František Müller
Prof. František Müller
	Prof. František Müller
Narození	4. září 1835; Libochovice; Rakouské císařství
Úmrtí	21. října 1900 (ve věku 65 let); Praha; Rakousko-Uhersko
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	pedagog, matematik, zeměměřič a vysokoškolský učitel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Müller (4. září 1835, Libochovice^[1] – 21. říjen 1900, Praha^[2]^[3]) byl český vysokoškolský profesor geodézie.

Život

Narodil se v rodině vrchního (Oberamtmann) na libochovicko-budínském panství Jana Müllera a jeho manželky Anny, rozené Schneiderové,^[1] jako třetí ze šesti dětí.^[4] Vystudoval gymnázium v Litoměřicích. V letech 1854–1856 studoval na Polytechnickém ústavu v Praze. Roku 1856 nastoupil jako adjunkt katastrálního měření v Jižním Tyrolsku (Rakouské císařství, dnes Itálie). Studia zakončil v roce 1861. Roku 1863 se stal asistentem na stolici matematiky, roku 1864 asistentem geodézie u profesora Karla Kořistky. Roku 1867 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1868 řádným profesorem geodézie na Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze. Ve dvou funkčních obdobích (1887–1888, 1896–1897) byl jejím rektorem.^[5] Do penze odešel v roce 1899. Za své zásluhy obdržel Řád železné koruny III. třídy.

Zemřel v Praze roku 1900 ve věku 65 let. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Rodinný život

František Müller byl ženat, s manželkou Marií, rozenou Laminovou (1844–1918) měl dceru (1866–??).^[3]

Dílo

Svou pedagogickou práci začal krátce poté, co byla roku 1863 zahájena vysokoškolská výuka geodézie v českém jazyce. Zásadně se zasloužil o vznik české geodetické terminologie. Jeho nejvýznamnějším dílem je Kompendium geodésie a sferické astronomie, Geodésie nižší, díly I. - III. (na 3. a 4. části spolupracoval a práci dokončil Ing. František Novotný). Bylo to první české dílo, které pojednalo komplexně o nižší geodézii.

Spisy

O kvadratuře kruhu: historicko-mathematické pojednání, Zvláštní otisk z vědeckého časopisu Krok, roč. I., 1864, sv. 5-6, roč. II., 1865, sv. 1-4, vydal autor v komisí kněhkupectví Calve-ho, 1865,
Nivelování a grafické určování výšek 1867 (publikováno též německy pod názvem Graphisches Nivelliren, 1867)
O planimetru Gaugloffově a o upotřebení polárního planimetru, Zeitschrift für Vermessungswesen, 1879 a 1882
O směru tížnice, vlivu jeho na geodaetická pozorování vůbec a na určení osy dlouhých tunnelů zvlášť, Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém, 1883
O sférickém excesu, Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém, 1886-1887
O upotřebení anharmonických i harmonických poměrů při řešení některých úloh geodaetických, Archiv für Mathematik und Physik
Geodésie nižší, díly I. - III., Česká matice technická, Praha, 1903-1905

Odkazy

Literatura

heslo František Müller. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. ISBN 80-7185-057-8.

Reference

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Libochovice
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
↑ ^a ^b Soupis pražských obyvatel, Müller František, 1835
↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 394, obraz 264, Müller (Schneider) Anna
↑ seznam rektorů ČVUT. www.cvut.cz [online]. [cit. 2010-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-31.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Müller na Wikimedia Commons
Autor František Müller ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Müller (geodet)
Doc. Pavel Hánek: Významné osobnosti české geodetické minulosti 19. století^{[nedostupný zdroj]}

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti Libochovice

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském

[soupis-3] Soupis pražských obyvatel, Müller František, 1835

[konskripce-4] Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 394, obraz 264, Müller (Schneider) Anna

[5] seznam rektorů ČVUT. www.cvut.cz [online]. [cit. 2010-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-31.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Rektoři ČVUT

Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–

České vysoké učení technické v Praze