Přeskočit na obsah

Hrobka Valdštejnů (Mnichovo Hradiště)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrobka Waldsteinů
v Mnichově Hradišti
Základní informace
Slohklasicismus
Výstavba1813[1]
StavebníkArnošt Filip z Waldstein-Warternbergu
Poloha
AdresaV Lípách, Mnichovo Hradiště, okr. Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°31′45,56″ s. š., 14°58′25,05″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky29166/2-1677 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky kapucínský klášter v Mnichově Hradišti)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Valdštejnů, také hrobka Waldsteinů nebo Waldstein-Wartenbergů, případně Valdštejnská či Waldsteinská hrobka je klasicistní hrobka hraběcího rodu Waldstein-Wartenbergů navazující na kapli sv. Anny v Mnichově Hradišti. V roce 1813 ji nechal postavit Arnošt Filip hrabě z Waldstein-Wartenbergu.[1] Stavba je památkově chráněná jako součást komplexu bývalého kapucínského kláštera,[2] je ve vlastnictví státu a spravuje ji Národní památkový ústav.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Kapucínský klášter v Mnichově Hradišti

Panství Mnichovo Hradiště se dostalo do majetku Waldsteinů v roce 1622, kdy zkonfiskované statky Václava Budovce z Budova (1551–1621) koupil císařský plukovník Albrecht z Waldsteinu (Valdštejna) (1583–1634).[3]

Ke konci 17. století byl v těsné blízkosti mnichovohradišťského zámku Arnoštem Josefem z Waldsteinu (1654–1708) založen kapucínský klášter s kostelem svatých Tří králů. K němu byla v letech 1723–1724 přistavěna na náklady Marie Markéty Waldsteinové, rozené Czerninové z Chudenic (1689–1725) kaple sv. Anny.[pozn. 1] Klášter byl v roce 1787 zrušen, o něco později budovy a pozemky koupil Arnošt Filip z Waldstein-Warternbergu (1764–1832).[6]

Z iniciativy Arnošta Filipa z Waldstein-Wartenbergu byla v roce 1813 postavena předsíň, kterou se vstupovalo do podzemní hrobky.[1][7]

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Valdštejnská rodinná hrobka je klasicistní přístavek, který přiléhá na východní stranu presbytáře kaple sv. Anny.

Drobná zděná stavba byla postavena na obdélném půdorysu. Edikulové průčelí tvoří dva páry toskánských sloupů na společných vysokých pravoúhlých soklech, které nad půlkruhově zaklenutým portálem vynášejí kladí s trojúhelníkovým štítem. Na vrcholu štítu je vztyčen kovaný kříž, zatímco v tympanonu (poli štítu) je umístěn plasticky vyvedený valdštejnský erb.

Sedlovou střechu kryjí bobrovky. Boční fasády zdobí kvádrová rustika ohraničená lizénovým rámcem.[2]

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

V hrobce bylo pochováno devět osob.[8] V tabulce figuruje i Jan Vincenc Ferrerius (1731–1797), který však nebyl pohřben ve Valdštejnské hrobce, nýbrž na hřbitově. Je vyznačen zeleně.[9]

Chronologicky podle data úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[10] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Waldstein-Wartenbergů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou vyznačeni majitelé panství, resp. statku Mnichovo Hradiště. První písemná zmínka o předcích je už z 12. století, kdy je k roku 1159 zaznamenán komorník druhého českého krále Vladislava I. Markvart.[11][12] Zde jsou však generace počítány až od Zdeňka z Waldsteinu (1260 – asi 1304). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce. Mnichovohradišťská rodová linie, kterou založil František Arnošt z Waldsteinu (1705–1748) žije dodnes.[13]

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 16. Vincenc z Waldstein-Wartenbergu
17. 6. 1731 Vídeň František Arnošt z Waldsteinu
19. 7. 1705 Praha – 14. 9. 1748 Mnichovo Hradiště		 Žofie ze Sternbergu
11. 6. 1738 Vídeň – 16. 1. 1803 Praha		 Pohřben na hřbitově u zdi kostela sv. Jakuba v Mnichově Hradišti.[1][9] V roce 1758 získal od Marie Terezie privilegium k užívání titulu pán z Wartenbergu. Majitel panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem a Doksy a od roku 1775 seniorátu Třebíč. Narodily se mu následující děti:
  • 1. Marie Žofie (1760–1818)
  • 2. Leopoldina Františka, provd. Auerspergová (1761–1846; pohřbena ve Vlašimi)
  • 3. Marie Josefa (1762–1841)
  • 4. Arnošt Filip (1764–1832; č. 3)
  • 5. Karolina Kristina Bedřiška, provd. Daun-Theano a pak L'Hoste de Beaulieu (1766–1844)
  • 6. Josefa (1768–?)
  • 7. Emanuel František (1770–1803)
  • 8. Josef Vincenc (1773–1799)
  • 9. Kunhuta (1775–1786)
10. 4. 1797 Třebíč[14] Marie Alžběta z Fürstenbergu
28. 2. 1703 – 22. 1. 1767 Praha
2. (17.) Marie Antonie Des Fours 10. 5. 1772 Praha František Antonín I. Des Fours
23. 6. 1730 Praha – 25. 3. 1822 Hrubý Rohozec		 20. 9. 1789 zámek Kozel u Šťáhlav:
Arnošt Filip z Waldstein-Warternbergu (č. 3)		 Pohřbena 5. 1. 1813.[15] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Vincent (1791–1793)
  • 2. Kristián Vincenc (1794–1858; č. 5)
  • 3. Antonie Žofie (1800–1801)
1. 1. 1813[15] Praha Marie Antonie Czerninová z Chudenic
29. 7. 1744 Praha – 16. 11. 1805 Praha
3. 17. Arnošt Filip z Waldstein-Warternbergu 26. 10. 1764 Mnichovo Hradiště Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (č. 1) 20. 9. 1789 zámek Kozel u Šťáhlav:
Marie Antonie Des Fours (č. 2)		 Pohřben 17. 8. 1832 v rodinné hrobce.[16] C. k. komoří a tajný rada, podplukovník v armádě, komandér C. k. rakouského Leopoldova řádu, rytíř Maltézského řádu, nejvyšší dědičný kráječ Českého království, majitel panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Kuřívody, Doksy, Nový Berštejn a seniorátní panství Třebíč na Moravě.[16] Zemřel na žaludeční křeče.[16]
13. 8. 1832 Mariánské Lázně[16] Žofie ze Sternbergu
11. 6. 1738 Vídeň – 16. 1. 1803 Praha		 1815: Arnoštka Zuzana Breunnerová
11. 8. 1784 – 27. 8. 1849
4. (19.) Anna Marie ze Schwarzenbergu
(z orlické větve rodu)
20. 2. 1830 Praha Karel II. ze Schwarzenbergu
21. 1. 1802 Vídeň – 25. června 1858 Vídeň		 14. 5. 1848 Praha:
Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu (č. 8)		 Pohřbena v hraběcí hrobce 15. 2. 1849.[17] Narodil se jí syn:
11. 2. 1849 Praha[17] Josefina Marie Wratislavová z Mitrowicz
16. 4. 1802 Praha – 17. 4. 1881 Praha
5. 18. Kristián Vincenc z Waldstein-Vartenbergu
2. 1. 1794 Praha Arnošt Filip z Waldstein-Warternbergu (č. 3) 14. 5. 1817 Praha:
Marie Františka z Thun-Hohensteinu (č. 6)		 Pohřben 27. 12. 1858.[18] C. k. komoří a tajný rada, nejvyšší dědičný kráječ Českého království, nositel velkokříže C. k. rakouského Leopoldova řádu, vojenského kříte a kříže královské české gardy, rytíř Maltézského řádu, prezident Českého stavovského muzea a lesnického spolku, majitel panství (po roce 1848 statků) Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Kuřívody, Doksy, Nový Berštejn, Dubá, Šťáhlavy, Nebílovy, Chocenice, Veselí v Čechách, Třebíč na Moravě, Boros-Sebes, Monyásza, Ravna a Szelezsany v Uhrách.[18] Zemřel na seslabení následkem vnitřního krvotoku.[18]
24. prosince 1858 Praha[18] Marie Antonie Des Fours (č. 2)
6. (18.) Marie Františka z Thun-Hohensteinu 21. 8. 1793 Prčice Antonín Josef z Thun-Hohensteinu
16. 12. 1754 Praha – 2. 4. 1840 Poběžovice		 14. 5. 1817 Praha:
Kristián Vincenc z Waldstein-Vartenbergu (č. 5)		 Pohřbena 23. 1. 1861.[19] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[19] Zemřela na ochrnutí plic.[19] Narodily se jí následující děti:
20. 1. 1861 Nový Bernštejn[19] Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz
9. 3. 1766 Prčice – 21. 1. 1851 Praha
7. 21. Arnošt Osvald z Waldstein-Wartenbergu 22. 2. 1874 Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu
4. 2 1849 Praha – 28. 6. 1913 Brioni
Pohřben 1. 4. 1875.[20] Zemřel na ochrnutí mozku ve věku 13 měsíců.[20]
29. 3. 1875 Praha[20] Františka z Thun-Hohensteinu
3. 8. 1852 Žehušice – 24. 7. 1894 Karlovy Vary
8. 19. Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu
10. 10. 1821 Praha Kristián Vincenc z Waldstein-Vartenbergu (č. 5) 14. 5. 1848 Praha:
Anna Marie ze Schwarzenbergu (č. 4)		 Pohřben 4. 8. 1904 v rodinné hrobce.[21] C. k. komoří (1844) a tajný rada (1867), major v záloze, nejvyšší dědičný kráječ Českého království, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, uherský magnát, rytíř Řádu zlatého rouna (1867), majitel majorátu Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Doksy, Šťáhlavy a statků v Uhrách.[13]
1. 8. 1904 Praha[21] Marie Františka z Thun-Hohensteinu (č. 6) Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (č. 9)
9. (19.) Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu
(z hlubocko-krumlovské větve)		 2. 11. 1833 Vídeň[22] nebo Praha[23] Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu
22. 5. 1799 Vídeň – 15. září 1888 Hluboká nad Vltavou		 23. 6. 1851 Vídeň:
Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu (č. 8)		 Pohřbena 12. 2. 1909.[23] Dáma Řádu hvězdového kříže (1857), palácová dáma a nositelka velkokříže Řádu Alžběty (1898).[22] Majitelka velkostatku Stránov.[23] Zemřela na ochrnutí srdce.[23] Narodily se jí následující děti:
8. 2. 1909 Praha[23] Eleonora z Liechtensteinu
25. 12. 1812 Vídeň – 27. 7. 1873 Třeboň
10. 19. Františka z Waldstein-Wartenbergu 25. 8. 1831 Praha Kristián Vincenc z Waldstein-Vartenbergu (č. 5)
Pohřbena 3. 2. 1915.[25] Šlechtična nadačního ústavu U svatých Andělů v Praze.[25] Zemřela ve věku 83 let na marasmus senilis.[25]
30. 1. 1915 Praha[25] Marie Františka z Thun-Hohensteinu (č. 6)

Pochovaní v blízkém okolí

[editovat | editovat zdroj]

Ostatky Albrechta z Waldsteinu v kapli sv. Anny

[editovat | editovat zdroj]

V Mnichově Hradišti byli pochováni i další příslušníci rodu. V kapli svaté Anny byly uloženy ostatky nejznámějšího člena rodu Albrechta z Waldsteinu. Císařský vojevůdce byl zavražděn v Chebu v roce 1634. Původně byl pohřben ve Stříbře. Později se jeho ostatky dvakrát stěhovaly. V roce 1636 byly uloženy ve Valdicích. Tamní kartouza však byla v rámci josefinských reforem zrušena, a proto senior rodu Vincenc z Waldstein-Wartenbergu nechal jeho ostatky v roce 1785 převézt do kaple svaté Anny. Nacházely se za dřevěnými dvířky v neoznačeném hrobě. U příležitosti třísetletého výročí zavraždění Waldsteina v roce 1934 nechal majitel mnichovohradišťského velkostatku Karl Ernst Waldstein-Wartenberg (1897–1985) vyhotovit náhrobní desku z červenorůžového sliveneckého mramoru s bronzovým reliéfem vojevůdce, který vytvořil sochař Karl Kolaczek.

Z Valdic sem byly přesunuty také ostatky první Albrechtovy manželky, syna a ostatky některých Vartenberků.[9]

V tabulce jsou základní údaje o zemřelých.[26]

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
11. (11.) Lukrécie Nekšovna z Landeku 1582/1584 Zikmund Nekš z Landeku
† 1591		 Arkleb z Víckova
† říjen 1608		 Pohřbena ve Štípě (1614–1623), Radimi (1623 – asi 1632), Valdicích (asi 1632–1785) a od roku 1785 v Mnichově Hradišti. Vlastnila Vsetín, Lukov a Rymice. Její osobou vymřel rod Nekšů z Landeka po přeslici.
23. 3. 1614 Mandalena Muchkovna z Bukova
květen 1609:
Albrecht z Waldsteinu (č. 13)
12. 12. Albrecht Karel z Waldsteinu 22. 11. 1627 Albrecht z Waldsteinu (č. 13)
Původně pohřben v kostele Nanebevzetí Panny Marie v kartouze ve Valdicích. Zemřel na vrozený syfilis.[27] Jeho starší sestra Marie Alžběta (1625–1662) se provdala za Rudolfa z Kounic (1617–1664).
12. 1. 1628 Isabela Kateřina z Harrachu
28. 9. 1601 – 23. 3. 1655 Zahrádky
13. 11. Albrecht z Waldsteinu (z hostinské větve, německy zvané Arnau)
24. 9. 1583 Heřmanice u Jaroměře Vilém IV. z Waldsteinu
asi 1547 – 24. 2. 1595		 květen 1609:
Lukrécie Nekšovna z Landeku (č. 11)		 Pohřben v minoritském kostele sv. Máří Magdalény ve Stříbře, poté v kostele Nanebevzetí Panny Marie v kartouze ve Valdicích a od roku 1785 v Mnichově Hradišti. Vojevůdce a politik, vévoda meklenburský (1628–1631), kníže (1623) a od roku 1627 vévoda frýdlantský,[pozn. 2] kníže hlohovský (od roku 1632 jako náhrada za Meklenbursko), kníže (1627) a od roku 1628 vévoda zaháňský,[pozn. 3] říšský hrabě (1622), vladař Domu valdštejnského a frýdlantského (od 1622), vedle Jana Tserclaese Tillyho nejvyšší velitel (generalissimus) císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války, generál Oceánského a Baltského moře (1628).
25. 2. 1634 Cheb Markéta Smiřická ze Smiřic
1557 – 22. 7. 1593		 9. 6. 1623 Vídeň:
Isabela Kateřina z Harrachu
28. 9. 1601 – 23. 3. 1655 Zahrádky

Řádová hrobka kapucínů v Mnichově hradišti

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
14. 15. František Josef Jiří z Waldstein-Wartenbergu 24. 4. 1709 Praha František Josef z Waldsteinu
25. 10. 1680 Mnichovo Hradiště – 24. 2. 1722 Praha		 24. 4. 1729 Vídeň:
Marie Františka z Trauttmansdorffu
27. 4. 1704 Litomyšl – 12. 10. 1757 Praha		 Pohřben v roce 1771 v mnichovohradišťské klášterní kryptě.[28] Zakladatel duchcovsko-litomyšlské linie rodu, která vymřela po meči v roce 1901. Majitel panství Hrubá Skála, Komorní Hrádek a od roku 1731 Duchcov–Horní Litvínov. Manželka zdědila Litomyšl. V roce 1760 vstoupil do kapucínského řádu a přijal řeholní jméno Jan. Nejprve pobýval v klášteře v Českých Budějovicích, od roku 1764 v Mnichově Hradišti.[28]
2. 2. 1771 Mnichovo Hradiště Marie Markéta Czerninová z Chudenic
1. 12. 1687 Vídeň – 4. 7. 1728 Komorní Hrádek

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Marie Markéta byla štědrou podporovatelkou kapucínů. Na její náklady byla v Loretě na Hradčanech přebudována kaple v kostel Narození Páně. Byla pochována u kapucínů na Hradčanech[4] nebo u alžbětinek na Hradčanech.[5]
  2. ↑ Albrecht z Waldsteinu získal titul říšského knížete z Frýdlantu 7. září 1623, ale frýdlantské panství bylo povýšeno na knížectví teprve 12. března 1624.
  3. ↑ Zaháňské knížectví bylo Waldsteinovi prodáno 1. září 1627 a v léno mu bylo dědičně postoupeno císařským listem z 15. února 1628. Už o den později bylo povýšeno na vévodství.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. S. 135. Dále jen Po stopách Valdštejnů. 
  2. ↑ a b Památkový katalog: Hrobka Valdštejnů [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 327. 
  4. ↑ Po stopách Valdštejnů, s. 59
  5. ↑ HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách : 1640–1740. Praha: NLN a Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. 422 s. ISBN 978-80-7422-233-7, ISBN 978-80-7308-451-6. S. 341. 
  6. ↑ VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-17-6. S. 374–375. 
  7. ↑ ČERVINKOVÁ, Mariana. Zámek v Mnichově Hradišti a jeho proměny v 17.–19. století. Liberec, 2020 [cit. 2023-02-11]. 109 s. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Vedoucí práce Milan Svoboda. s. 83. Dále jen Zámek v Mnichově Hradišti a jeho proměny v 17.–19. století. Dostupné online.
  8. ↑ Zámek v Mnichově Hradišti a jeho proměny v 17.–19. století, s. 84
  9. ↑ a b c Zámek v Mnichově Hradišti a jeho proměny v 17.–19. století, s. 45
  10. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Waldsteinů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 293. 
  12. ↑ Po stopách Valdštejnů, s. 10
  13. ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 429. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  14. ↑ Matrika zemřelých 1789–1803, rok 1797, Mnichovo Hradiště 12, pag. 21 [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. (latinsky) 
  15. ↑ a b Matrika zemřelých 1804–1866, rok 1813, Mnichovo Hradiště 13, pag. 26 [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1804–1866, rok 1832, Mnichovo Hradiště 13, pag. 114 [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Matrika zemřelých 1804–1866, rok 1849, Mnichovo Hradiště 13, pag. 205 [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1804–1866, rok 1858, Mnichovo Hradiště 13, pag. 322 [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1804–1866, rok 1861, Mnichovo Hradiště 13, pag. 360 [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c Matrika zemřelých 1866–1900, rok 1875, Mnichovo Hradiště 17, pag. 167 [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Matrika zemřelých 1901–1921, rok 1904, Mnichovo Hradiště 34, pag. 49 [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 430
  23. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1901–1921, rok 1909, Mnichovo Hradiště 34, pag. 110 [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ VAN DAM, Marianne. Massenbachhausen Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1901–1921, rok 1915, Mnichovo Hradiště 34, pag. 169 [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Waldsteinů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-21 [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ V Čechách vybudoval stát ve státě. Terra felix měla centrum v Jičíně [online]. iDnes, 2020-10-12 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b Po stopách Valdštejnů, s. 71

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Valdštejnů_(Mnichovo_Hradiště)&oldid=23896117“