Přeskočit na obsah

Stříbro (okres Tachov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stříbro
Masarykovo náměstí s Mariánským sloupem a budovou radnice
Masarykovo náměstí s Mariánským sloupem a budovou radnice
Znak města StříbroVlajka města Stříbro
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecStříbro
Obec s rozšířenou působnostíStříbro
(správní obvod)
OkresTachov
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel8 145 (2024)[1]
Rozloha47,78 km²[2]
Nadmořská výška399 m n. m.
PSČ349 01
Počet domů1 475 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 1
349 01 Stříbro
posta@mustribro.cz
StarostaMartin Záhoř (ANO)
Oficiální web: www.mustribro.cz
Stříbro
Stříbro
Další údaje
Kód obce561215
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži, od níž je odvozen německý název města. Žije zde přibližně 8 100[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.[zdroj⁠?!] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.[5]

Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.

Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.

Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.

Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.

Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.

V letech 1938 až 1945 bylo Stříbro v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli obyvatelé německé národnosti vysídleni a ve městě došlo k výměně obyvatelstva.

Zajímavost z historie

[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. května 1892 se konala konstituční valná hromada okresního spolku na ochranu honby Jagdschutzverein Mies. Do spolkového výboru byli zvoleni: baron Reinhard von Berlichingen (Mies/Stříbro), Franz Loidl (Mies/Stříbro), nadlesní Karl Richter (Sollislaul/Sulislav), Hans rytíř von Streeruwitz (Mies/Stříbro), Ferdinand Rohrer (Mies/Stříbro), stavitel Andreas Deimling (Mies/Stříbro), ředitel Franz Leonard (Hermannshütte/Heřmanova Huť), Wilhelm Cruppi (Trpist/Trpísty) a Johann Dürr (Piwana/Pňovany), náhradníci: hajný Kohout (Mies) a učitel Strobach (Mies). Do spolku se přihlásilo 47 členů.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 795 4 179 3 978 3 905 4 570 4 890 5 349 4 601 4 936 5 978 6 394 7 391 7 410 7 410 7 134
Počet domů 432 444 473 497 530 541 693 797 681 729 783 1 027 1 084 1 191 1 191

Části města

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1976–1991 byl součástí města také Vranov, v letech 1980–1991 také Benešovice, Kšice, Sulislav a Záchlumí a v letech 1980–2001 také Lom u Stříbra a Sytno.[9]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Město stojí na křižovatce silnic II/193, II/230 a II/605. Vede jím železniční trať Plzeň–Cheb, u které stojí stanice Stříbro.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Gymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.

Kulturní instituce

[editovat | editovat zdroj]

V přízemí budovy bývalého kláštera sídlí Městské muzeum ve Stříbře. Zde se nachází v severní části ambitu křížová cesta, z které lze vstoupit do torza kostela svaté Máří Magdaleny. Zde byla také odkryty dva gotické portály a další architektonické prvky. Muzeum je koncipováno jako vlastivědné a zaměřuje se na hornictví a navazující obory. Z děkanského kostela Všech svatých lze vystoupat na vyhlídkovou věž.[10]

Od roku 2005 je ve městě Hornický skanzen, založený Hornickým spolkem, s venkovní expozicí důlní techniky. Je v něm vystavena důlní technika používaná v minulosti: důlní vozy, vrtací kladiva, různé typy okovů, hydraulický a mechanický výklopník, důlní nakladače různých typů, vrtací soustavy a další. V areálu je vstup do tzv. průzkumné štoly s expozicí způsobů těžby ve středověku nebo ve 19. a 20. století.[11]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stříbře.
  • Kostel Všech svatých
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kostel sv. Petra
  • Renesanční radnice
  • Renesanční mostní věž je kromě pražské Staroměstské jedinou podobnou stavbou v Čechách[12]
  • Minoritský klášter
  • Husitská bašta
  • Mariánský sloup se 14 patrony od sochaře Lazara Widemanna z roku 1740[13]
  • Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno přes 90 náhrobků, bývalá synagoga je používána místním úřadem práce a ze židovských památek v Hradební ulici se ještě zachovala tzv. židovská branka.
  • Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
  • 13. poledník východní délky připomíná v parku v Benešově ulici plastika s kameny z partnerských měst[14]
  • Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Panorama centra města z Plzeňské ulice
    Panorama centra města z Plzeňské ulice
  • Budova radnice
    Budova radnice
  • Masarykovo náměstí
    Masarykovo náměstí
  • Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
    Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
  • Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny
    Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny
  • Zahrada minoritského kláštera
    Zahrada minoritského kláštera
  • Střední odborná škola v Benešově ulici
    Střední odborná škola v Benešově ulici
  • Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici
    Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici
  • Husitská bašta v Plzeňské ulici
    Husitská bašta v Plzeňské ulici
  • Masarykovo náměstí
    Masarykovo náměstí
  • Radniční zahrada
    Radniční zahrada
  • Renesanční kamenný most s městskou branou
    Renesanční kamenný most s městskou branou
  • Plastika 13. poledníku
    Plastika 13. poledníku

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Spřátelená města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny.
  5. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stříbro, s. 300. 
  6. ↑ ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1892-06-24, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Úvod [online]. Městské muzeum ve Stříbře [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hornický skanzen [online]. Hornický spolek Stříbro [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Mostní brána - Infocentrum Stříbro. www.infocentrumstribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ Mariánský (morový) sloup. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ 13. poledník. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien: [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BYSTRICKÝ, Vladimír. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. Žehušice: Impressum, 2003. 247 s. ISBN 80-86699-12-9. S. 109–132. 
  • BYSTRICKÝ, Vladimír; RUBÁŠOVÁ, Kateřina. Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města. Stříbro: Nadace Jakoubka ze Stříbra, 2000. 142 s. ISBN 80-238-5997-8. 
  • HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro, 2006. 
  • In: Krček, Jakub a Stočes, Jiří. Stříbro nad zlato: sborník prací k životnímu jubileu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc.. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Stříbro
Části obce
Města, městyse a obce okresu Tachov
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stříbro_(okres_Tachov)&oldid=23720737“