Přeskočit na obsah

Horní Heřmanice (okres Ústí nad Orlicí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Horní Heřmanice
Pohled od kostela
Pohled od kostela
Znak obce Horní HeřmaniceVlajka obce Horní Heřmanice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLanškroun
Obec s rozšířenou působnostíLanškroun
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel452 (2024)[1]
Rozloha15,73 km²[2]
Nadmořská výška578 m n. m.
PSČ561 33
Počet domů272 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Heřmanice 91
561 33 Horní Heřmanice v Čechách
obec@hornihermanice.cz
StarostaTomáš Beran
Oficiální web: www.hornihermanice.cz
Horní Heřmanice
Horní Heřmanice
Další údaje
Kód obce580295
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Heřmanice (německy Ober Hermanitz, též Herbordsdorf, Hermansdorf) se nachází v okrese Ústí nad OrlicíPardubickém kraji. Žije zde 452[1] obyvatel.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304, kdy dal král Václav II. již existující vesnici připsat ke statkům Zbraslavského kláštera [4]. Název obce byl pravděpodobně odvozen od jména královského lokátora Hermana.

Zbraslavský klášter Heřmanice roku 1358 postoupil litomyšlskému biskupovi Janovi II. ze Středy, významnému humanistovi a kancléři císaře Karla IV.. Roku 1409 litomyšlský biskup Jan XII. Železný Horní a Dolní Heřmanice s Jablonným zastavil Janu Strýčkovi ze Střížkova, později je vyplatil. Od roku 1544 patřily mezi vesnice příslušné k zámku v Lanškrouně. Původní kostel byl středověký, kamenný byl postaven až v 1. decéniu 18. století.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horních Heřmanicích (okres Ústí nad Orlicí).
Kostel sv. Jiří
  • Kostel svatého Jiří – jednolodní barokní stavba se starší hranolovou věží; stavitelem byl Ital Antonio Sala. Základní kámen byl položen roku 1706, svěcení proběhlo roku 1712, jak potvrzuje nápis tesaný na překladu portálu. Vnitřní zařízení je jednotné, vrcholně barokní. Křtitelnice s řezbou Křtu Krista v Jordáně je z roku 1749. Na hlavním oltáři je replika poutního obrazu Chrudimského Salvátora. Další oltáře jsou zasvěceny sv. Rodině a sv. Janu Nepomuckému. Kazatelna a prospekt varhan jsou rovněž barokní. Kostel je přifařen k Bystřeci.
  • barokní budova márnice na kruhovém půdorysu, severovýchodně od kostela
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – u fary
  • Vodní mlýn (čp. 103)
  • Venkovský dům čp. 85 a další roubenky
  • výměnek a stodola u čp. 42
  • silniční propustek na silnici I/43
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Regesta diplomatica necnon epistolaria Regni Bohemiae et Moraviae, Josef Emler (editor), Pragae 1882, tomus II, s. 867, č. 2004

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Josef Cibulka-Jan Sokol: Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, díl 47, okres Lanškrounský. Praha 1935, s. 99-111.
  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I.díl A-J, Academia Praha 1978

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]