František de Paula z Colloreda-Waldsee
| František de Paula z Colloreda-Waldsee | |
|---|---|
 František de Paula z Colloreda-Waldsee v roce 1841 | |
| Rakouský velvyslanec ve Vatikánu | |
| Ve funkci: 1856 – 1859 | |
| Předchůdce | Mořic Esterházy |
| Nástupce | Alexander Bach |
| Rakouský vyslanec ve Velké Británii | |
| Ve funkci: 1852 – 1856 | |
| Předchůdce | Karel Ferdinand z Buol-Schauensteinu |
| Nástupce | Rudolf Apponyi |
| Ve funkci: 1849 – 1849 | |
| Předchůdce | Mořic II. z Ditrichštejna |
| Nástupce | Karel Ferdinand z Buol-Schauensteinu |
| Rakouský velvyslanec v Rusku | |
| Ve funkci: 1843 – 1848 | |
| Předchůdce | Karel Ludvík z Ficquelmontu |
| Nástupce | Karl Ferdinand z Buol-Schauensteinu |
| Narození | 29. října 1799 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 26. října 1859 (ve věku 59 let) Curych  Švýcarsko |
| Choť | Seweryna Sobańská |
| Rodiče | František de Paula Karel z Colloreda a Marie Viktorie z Folliot-Crenneville |
| Profese | diplomat |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František de Paula z Colloredo-Waldsee (německy Franz de Paula von Colloredo-Waldsee, též -Wallsee, 29. října 1799 Vídeň – 26. října 1859 Curych) byl rakouský šlechtic z rodu Colloredo-Waldsee a diplomat.
Život a činnost
[editovat | editovat zdroj]František de Paula byl synem rakouského ministra zahraničí a císařské rady, Františka de Paula Karla z Colloreda (1736–1806). O malého Františka se po smrti otce staral sám císař František I.
František z Colloredo-Wallsee v raném věku vstoupil do armády a již v roce 1820 zahájil svou diplomatickou kariéru. V roce 1830 již sloužil jako vyslanec u dvora v Drážďanech a v roce 1837 v Mnichově. V letech 1843–1847 byl vyslancem v ruském Petrohradu.
Od 12. března do 14. května 1848 byl zástupcem rakouské vlády na frankfurtském říšském sněmu. Od 19. ledna 1849 do 5. listopadu 1849 byl velvyslancem v Londýně, kde pak působil znovu v letech 1852–1856. Nakonec byl rakouským velvyslancem u Svatého stolce (1856–1859) v Římě. Rakouské velvyslanectví u Svatého stolce sídlilo v Palazzo Venezia.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz de Paula von Colloredo-Waldsee na německé Wikipedii.
- ↑ Ernst Rudolf Huber, Deutsche Verfassungsgeschichte seit 1789: Der Kampf um Einheit und Freiheit, 1830-1850, Kohlhammer, 1988 - 935 S., S. 597; Rudolf Agstner, VON CHANDOS HOUSE ZUM BELGRAVE SQUARE in Mitteilungen des österreichischen Staatsarchivs: Volume 45, Österreichisches Staatsarchiv - 1997, S. 42
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Franz Philipp von Sommaruga: Colloredo-Waldsee, Franz. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 4, Duncker & Humblot, Leipzig 1876, S. 415 f.
- Johann Christoph Allmayer-Beck: Colloredo-Waldsee, Franz de Paula Graf von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 327 (digitalizovaná verze).
