Fokker E.III

Fokker E.III
	Ukořistěný Fokker E.III 210/16 za letu v Upavonu, Wiltshire
Určení	Stíhací letoun
Výrobce	Fokker
Šéfkonstruktér	Anthony Fokker
První let	1915
Zařazeno	1915
Uživatel	Luftstreitkräfte; k.u.k. Luftfahrtruppen, Osmanské vzdušné síly
Výroba	1915 - 1916
Vyrobeno kusů	249; (z toho 49 přestavěných Fokker E.II)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fokker E.III byl hlavní variantou německého jednomístného jednoplošného stíhacího letounu první světové války Fokker Eindecker (Fokker Eendekker). Byl to první typ letounu, který byl na frontu dodáván v dostatečném počtu, aby mohly být vytvořeny specializované stíhací jednotky, Kampfeinsitzer Kommando (KEK), na počátku roku 1916 — předtím byly Eindeckery přidělovány po jednotlivých kusech frontovým jednotkám Feldflieger Abteilungen, které měly průzkumné úkoly. 10. srpna 1916 byla ustavena první německá Jagdstaffel (stíhací letka), která byla vyzbrojena Fokkery E.III.

Vznik

Letoun vyvinul v létě 1915 první Fokkerův šéfkonstruktér Martin Kreuzer ze stíhačky Fokker E.I vestavěním výkonnějšího rotačního devítiválce Oberursel U.I o výkonu 74 kW.^[1] Další inovací byla instalace spádové palivové nádrže a zvětšení objemu hlavní nádrže na 81 litrů paliva. Nový typ nesl tovární označení M.14, tedy identické s Fokkerem E.II. Většina Fokkerů E.III byla vyzbrojena jedním synchronizovaným kulometem Spandau lMG 08 s 500 náboji v zásobníku, ale po neúspěchu Fokkeru E.IV s dvěma kulomety byly některé E.III vybaveny dvěma kulomety.

Začátkem roku 1916 byl při pokusech o zvýšení bojové hodnoty Fokkeru E.III do jeho draku zabudován rotační devítiválec Goebel Goe.I o 74 kW a prototyp birotačního motoru Siemens Sh.I. Jeho původní výkon 66 kW se později podařilo vyladit na 85 kW.

Podle údajů firmy Fokker bylo vyrobeno 294 kusů typu E.III, ale z nich 49 bylo přestavěno z Fokkerů E.II, které se ve Fokkerově továrně ve Schwerinu podrobovaly opravám.

Nasazení

První tři exempláře Fokkeru E.III vstoupily do služby na západní frontě v srpnu roku 1915, koncem října zde již sloužilo 23 kusů a k 31. prosinci 1915 již 40 těchto strojů. Byly přidělovány po jednom až třech kusech k leteckým polním oddílům k ochraně jejich průzkumných a pozorovacích letounů. Podnikaly rovněž samostatné stíhací akce proti spojeneckým strojům, ve kterých vynikl zejména nadporučík Max Immelmann. Sám však v kokpitu E.III podlehl 18. června 1916 britskému stroji Royal Aircraft Factory F.E.2b pilotovanému poručíkem McCubinem. Na typu létalo i letecké eso Ernst Udet, hrabě von Holek či kapitán von Gersdorff.

Po dalších dodávkách E.III na frontu zde koncem února 1916 sloužilo 67 strojů, v závěru měsíce dubna již 110. Od června 1916 začaly jejich počty na frontě pozvolna klesat na 101 kusů, k 31. srpnu zde operovalo 64 E.III a na konci října jen 28. Na konci roku bojově sloužilo už jen 11 letounů E.III, které však začaly přecházet k výcviku. Do srpna 1917 tak na frontě nebyl evidován žádný Fokker E.III, avšak od října do konce roku byly ještě nasazeny letouny z poslední dvanáctikusové série, objednané v druhé polovině roku 1916.

Již od roku 1915 používal 14 strojů Fokker E.III Marine-Flieger Abteilung Kaiserliche Marine (Německé císařské námořnictvo), který byl nasazen i na východní fontě.

Rakousko-uherské letectvo převzalo od února do července 1916 12 kusů pod označením Fokker A.III, z nichž některé byly vyzbrojeny kulomety Schwarzlose ráže 8 mm. Na jednom z prvních již 18. února Hauptmann Jindřich Kostrba od letecké roty Flik 4 sestřelil na italské frontě dva bombardéry Caproni Ca.1 a průzkumný Caudron. Později byly zařazeny ke Flikům 1, 8, 9, 13, 18, 25 a 29.

Osmanské vzdušné síly získaly dodávku 22 E.III, z nichž část byla umístěna v Beeršebě v Palestině a část operovala v Mezopotámii během obležení Kut-al-Amary.

Specifikace

Údaje dle^[1]

Hlavní technické údaje

Rozpětí: 10,04 m
Délka: 7,30 m
Výška: 2,49 m
Nosná plocha: 16,00 m²
Prázdná hmotnost: 349 kg
Vzletová hmotnost: 605 kg
Pohonná jednotka: 1 × devítiválcový, vzduchem chlazený, rotační motor Oberursel U.I
Výkon pohonné jednotky: 74 kW

Výkony

Maximální rychlost u země: 150 km/h
Cestovní rychlost: 130 km/h
Výstup do 500 m: 4,00 min
Výstup do 3000 m: 20,00 min
Dostup: 3500 m
Vytrvalost: ~2,50 h

Výzbroj

1 nebo 2 × synchronizované kulomety Spandau lMG 08 ráže 7,92 mm

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b HORNÁT, Jiří. Fokker E.III. Letectví a kosmonautika. Leden 2004, roč. 80., čís. 1, s. 46. ISSN 0024-1156.

Literatura

FOKKER, Anthony. Létající Holanďan. 1.. vyd. Plzeň: Mustang, 1994. 164 s. ISBN 80-85831-05-8.
GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 63 a 71.
LOWE, Malcolm. Encyklopedie letectví (1848-1939). Dobřejovice: Rebo Production CZ, 2005. 303 s. ISBN 80-7234-407-2.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fokker E.III na Wikimedia Commons
Galerie Fokker E.III na Wikimedia Commons
Fotogalerie letounu Fokker E.III

[Hornát-1] HORNÁT, Jiří. Fokker E.III. Letectví a kosmonautika. Leden 2004, roč. 80., čís. 1, s. 46. ISSN 0024-1156.

[1]

Německé vojenské letouny první světové války

Stíhací letouny	Albatros D.I • Albatros D.II • Albatros D.III • Albatros D.V • Albatros W.IV • Dornier D.I • Fokker D.II • Fokker D.III • Fokker D.VI • Fokker D.VII • Fokker D.VIII • Fokker Dr.I • Fokker Eindecker (Fokker E.I • Fokker E.III • Fokker E.IV) • Halberstadt D.II • Hannover CL.III • Hansa-Brandenburg KDW • Hansa-Brandenburg W.12 • Junkers D.I • Pfalz D.III • Pfalz D.XII • Pfalz E.I • Siemens D.VI • Ursinus U-1 (Gotha WD.10) • LFG Roland D.VI

Bombardovací letouny	AEG G.I (K.I) • AEG G.II • AEG G.III • AEG G.IV • AEG G.V • DFW R.I • Friedrichshafen G.III • Gotha G.I • Gotha G.II • Gotha G.III • Gotha G.IV • Gotha G.V • Linke-Hofmann R.I • Linke-Hofmann R.II • Siemens-Schuckert R.I • Zeppelin-Staaken VGO I • Zeppelin-Staaken VGO II • Zeppelin-Staaken R.IV • Zeppelin-Staaken R.VI • Zeppelin-Staaken R.XIV

Námořní bombardovací letouny	Dornier Rs.III • Dornier Rs.IV • Gotha WD.14 • Gotha WD.27 • Zeppelin-Staaken 831 L

Průzkumné letouny	AEG C.IV • Albatros B.I • Albatros B.II • Albatros B.III • Albatros C.I • Albatros C.III • Albatros C.V • Albatros C.VII • Aviatik B.I • Aviatik B.II • Aviatik C.I • DFW B.I • DFW C.V • Fokker B.I • Gotha LE.3 (A.I) • Halberstadt C.V • LFG Roland C.II Walfish • LVG B.I/B.II • LVG C.V • Rumpler C.I • Rumpler C.IV • Rumpler C.VII • Rumpler Taube

Námořní průzkumné letouny	Friedrichshafen FF.33e • Friedrichshafen FF.49c • Hansa-Brandenburg W.20 • Hansa-Brandenburg W.29 • LFG Roland V.19 BU • Oertz W.6 Flugschoner

Bitevní letouny	Halberstadt CL.II • Hannover CL.II • Junkers J.I • Junkers CL.I

Prototypy a experimentální letouny	Albatros D.IV • Albatros D.XI • Fokker V.8 • Fokker V.38 • Gotha G.VI • Pfalz D.XIV

Značení německých vojenských letadel první světové války