Diskuse s wikipedistou:ŠJů/archiv 2009

Archiv diskusí

2005–2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • Aktuální

Uzavření ŽoKu

Ahoj, rád bych Tě požádal, zda-li bys neuzavřel Wikipedie:Žádost o komentář/Fotografie wikipedisty ŠJů. Poslední příspěvek sem byl vložen 14. září 2008 a ŽoK je mrtvý. Uvedls, že se případná diskuze přenese na diskuzní stránku návrhu doporučení. Já bych daný ŽoK uzavřel sám, ale nemám přehled o výsledku diskuze a nehodlám další dvě hodiny číst příspěvky, abych posléze napsal jednu větu ve shrnutí. Proto, pokud jsi srozuměn s obsahem, prosím o uzavření. (Tuto zprávu zasílám i zakladateli ŽoKu Mirek256). Díky --Kacir 5. 1. 2009, 12:31 (UTC)

Myslím, že není vhodné, aby ŽOK uzavírala některá ze stran sporu. Jinak samozřejmě souhlasím s tím, aby byly uzavřeny všechny ŽOKy, které jsou mrtvé a nemohou k ničemu zásadnímu dospět. Přenesením diskuse na Pastoriem založenou stránku Wikipedie:Obrázky v článku považuji ŽOK za vyčerpaný. --ŠJů 5. 1. 2009, 13:14 (UTC)

Rozumím. --Kacir 5. 1. 2009, 13:33 (UTC)

Naklápěcí vlak

Ahoj, myslím, že pomůžes víc než já koukni i do diskuze.--H11 10. 1. 2009, 16:20 (UTC)

Podle mého názoru jde spíš o drobnější formulační vady. Trochu jsem to upravil podle diskuse, ale lépe a kvalifikovaněji to jistě časem zreviduje někdo, kdo to z pahýlu rozšíří na článek. --ŠJů 11. 1. 2009, 00:23 (UTC)

IRC

Ahoj, mohl bys chvilku na IRC? Chci tam něco domluvit a tebe se to týká také. Dík --Chmee2 28. 1. 2009, 22:37 (UTC)

IRC nepoužívám, musel bych si ho nainstalovat a naučit se s ním, což bych asi teď narychlo nestihl. --ŠJů 28. 1. 2009, 22:38 (UTC)

OK, jak si srovnám ty myšlenky v hlavě, tak ti to hodim do emailu a nebo na nějakou podstránku tady a pak ti dám odkaz. Ve zkratce chci zkusit získat grant od Nadace na financování fotografování republiky (proplácení „cesťáku“), tak mi zajímá, jestli by měli i další lidi chuť to využívat --Chmee2 28. 1. 2009, 22:41 (UTC)

Nedělám a neplánuju takové fotografické cesty, pro které by se mi vyplácelo se o "cesťáky" ucházet. Většinou fotím po Praze a blízkém okolí, anebo mimochodem, když už někde jsem. A ani si nepřipadám co do kvality fotek jako takový fotoprofesionál, abych se odvážil o příspěvek ucházet. Ale nápad to není špatný. Alternativní cestou k podobnému cíli je snažit se cíleně získat nějaké nadšené wikipedisty z oblastí, které máme fotograficky nepokryté. --ŠJů 28. 1. 2009, 22:49 (UTC)

jj, k tomu účelu už jsem založil WikiProjekt Focení, kde tohle mělo být cílem. Část oblastí se povedla, ale na celou ČR to nestačilo. Je potřeba s tím zkusit udělat o něco dále :) --Chmee2 28. 1. 2009, 22:57 (UTC)

Tank číslo 23

Ahoj, díky moc za článek o tanku č. 23. Zatím jsem neměl čas si ho pročíst, nápad psát o tanku a ne o památníku mi přijde zajímavý. Chystám se vylepšit článek na anglické Wikipedii, pokud bys chtěl změnit název tamního článku, navrhni ho prosím nejdřív na diskusní stránce. Vyfotil jsem vloni krtka v Lázních Bohdaneč, film mám však stále ve foťáku. Hezký den, Honza JanSuchy 29. 1. 2009, 16:00 (UTC)

Zkoušel jsem anglický článek přejmenovat, ale neprošlo to. Opravdu neumím anglicky natolik, abych někomu polopatě vysvětloval, že ten památník byl obecně známý především pod názvem "Tank číslo 23". Popravdě je mně vcelku jedno, jak se bude anglický článek jmenovat – doloží-li někdo zdroji jiný používaný název, bude to OK. Jen mi přišlo divné, proč nesl název, pod kterým ani není památník známý, ani jej ten název nerozlišuje od desítek jiných památníků sovětských tankistů po celém východním bloku.

Nepamatuji se, jestli se v dobovém tisku roku 1991 psalo, kterých 15 poslanců tank přemalovávalo. Zmiňován bývá poslanec Jan Ruml, novinář Jiří Ruml, ještě jsem našel zmínku o Petru Gandalovičovi - a víc jsem nenašel. Tuhle část historie by možná bylo zajímavé někde vyhrabat.--ŠJů 29. 1. 2009, 22:32 (UTC)

Michal Malý na svém blogu píše, že tank spolunatřel, nejspíš by jména věděl.[1] Mám mu zkusit napsat? JanSuchy 30. 1. 2009, 07:41 (UTC)

Je možné, že by ta jména dal dohromady (pokud je to tentýž Michal Malý, o kterém se kdesi píše, že jako jediný má jména všech členů Lidových milicí). Ale nebudou-li ta jména podložena veřejným zdrojem, tak by šlo o "vlastní výzkum". A za druhé je otázka, jestli Michal Malý může mít zájem na tom, aby ta jména byla takto popularizována. Ono je totiž velmi relativní, jestli je to zásluha anebo naopak vroubek v minulosti. Možná ne všichni z nich by se k tomu dnes hrdě hlásili. Ale zeptat se ho můžeš, za to nic nedáš. Mohl by mít nějaké dobové výstřižky z novin. --ŠJů 30. 1. 2009, 19:56 (UTC)

Já, držitel autorských práv…

Ahoj, ad [2], ačkoliv není podpis v šabloně (což by skutečně bylo elegantní řešení), existuje záznam o nahrávajícím pokud nahrávající rovnou neidentifikuje jako autora sám sebe (což je žádoucí postup který je preferován). Pokud přemisťuješ obrázek z lokální MediaWiki na Commons a původní šablonu ponecháváš, je to chybný postup právě z toho důvodu, že ty jsi nic neuvolnil. Ostatně oba roboty které znám vždy záznam o licenci mění tak, aby říkal, že ten a ten uživatel na té a té Wikipedii toto dílo uvolnil. Původní šablonu naopak úmyslně neponechávají. Možná změna formulace globálně v celé šabloně je problém technický a na samotném právním aktu uvolnění té fotografie by to neměnilo nic. --Martin Kozák 30. 1. 2009, 22:42 (UTC)

Zřejmě si úplně nerozumíme. Nepochybuji a nepochyboval jsem o tom, že lze spolehlivě zjistit, kdo šablonu na aktuální stránku vložil. Ovšem z toho samotného ještě nevyplývá, že slovo "já" označuje právě toho, kdo šablonu vložil. Stejně tak může jít (z hlediska gramatické formy) o citaci toho, kdo šablonu udělil na původním místě, případně ústně atd. – t. j. celá licence včetně úvodu je doslovně citována v tom znění, v jakém byla na původním místě udělena. Ale toto jsem vysvětloval už v diskusi, na kterou odkazuješ. Samozřejmě je v pořádku, že boti to znění upravují tak, aby nebylo pochyb, ale Cinik má pravdu v tom, že znění šablony není samo o sobě jednoznačné a lze jej vykládat i tak, jak si jej vyložil Cinik. --ŠJů 31. 1. 2009, 01:02 (UTC)

Rozcestník

Nevěděl jsem, že ho připravuješ, sorry a dík. --Faigl.ladislav _slova^činy 8. 2. 2009, 17:43 (UTC)

OK, hlavně když se shodneme aspoň dodatečně.--ŠJů 8. 2. 2009, 17:44 (UTC)

Šlapanka

Ahoj, s přemístěním stránky souhlasím. Je to takto rozhodně lepší. Ale ten úvod? Znovu se na něj podívej, asi to bude chtít úpravy. Hezký den. --JirkaSv 9. 2. 2009, 11:11 (UTC)

Zdvojené slovo už umáznul Jedudědek. Ale zkusil jsem ještě jednou celou formulaci trochu poupravit, snad k lepšímu. Samozřejmě budu jen rád, pokud po mně někdo opraví podobné chyby nebo vylepší stylistiku. Cílem mé předchozí editace bylo také odstranění drobné duplicity: pokud je řečeno, do jaké řeky se nějaký tok přímo vlévá, tak je zbytečně kostrbaté ještě zvlášť psát, že patří do jejího povodí. Povodí má smysl zdůrazňovat spíše u těch říček či potoků, které se mezitím ještě vlévají do jiného menšího toku. --ŠJů 9. 2. 2009, 14:40 (UTC)

Vypadá to dobře. : ) --JirkaSv 10. 2. 2009, 13:11 (UTC)

Hlasování

Ahoj, jako jednoho z těch, kteří reagovali v diskuzi, upozorňuji na hlasování. Zdraví --Kacir 16. 2. 2009, 02:19 (UTC)

Narušování Commons?

Ahoj, můžu se zeptat, jak WPF „narušuje sesterský projekt Commons“. Jestli jsi to někde vysvětloval, hoď mi klidně jenom link, asi jsem to přehlédl. Díky, — Jagro 18. 2. 2009, 17:40 (UTC)

Prozatím jen tak, že příliš mnoho jeho účastníků narušuje Commons tím, že tam hromadně dávají či podporují návrhy, které jsou v rozporu s principy, pravidly i zvyklostmi Commons, a chodí si tam tak vyřizovat své účty z ješitnosti (či z naivity). Proti samotnému textu Wikipedie:WikiProjekt Fotografování vcelku nic zásadního nemám, až na drobné nepřesnosti, které mohou neznalé kolegy zmást (například věta "Přinejhorším Váš obrázek někdo přehraje kvalitnějším" nedává příliš smysl, obrázek se jiným obrázkem nepřehrává, maximálně nahrazuje). Projektu Commons i tvorby Wikipedie se samozřejmě budu účastnit i nadále a možná občas něco napíšu i na podstránky WikiProjektu Fotografování, ale nepřeji si být považován za jeho účastníka a být uveden v nějakém seznamu, pokud to zatím způsobovalo více škod než užitku. Konstruktivní práce účastníků projektu si samozřejmě budu vážit i nadále.--ŠJů 18. 2. 2009, 17:57 (UTC)

ŠJů, promiňte, ale jediný ješita jste Vy a neuznáváte názory druhým lidí. Dokonce i knžky a časopisy o focení považujete lidově za koniny, jediný expert v galaxii na focení jste asi Vy. Je to zajímavé, na něco jste velice dobrý, na něco ne. V tom, čem nejste dobrý, neutnáváte žádný jiný názor. Já Vám znovu píšu, jestliže se budou nahrávat nekvalitní fotky, nikoho nebudou zajímat a veškeré foto projekty zahynou na úbytě. Snažte se to pochopit.--Mirek256 18. 2. 2009, 18:02 (UTC)

Kolego Mirku, nikdy jsem se neodvažoval vám mluvit do toho, jaké knihy nebo časopisy budete číst, a pokud jste se rozhodl číst knížky a časopisy o focení, tak vám přeji a vždycky bych přál jedině to, aby vás obohatily, ať už si literaturu ke studiu vybíráte podle jakéhokoliv klíče. Byť si zdaleka nejsem jist, zda si obsah těch knih interpretujete tím nejsprávnějším způsobem. Pokud vám focení jde zjevně podstatně lépe než logické uvažování nebo slušná spolupráce a pokud postrádáte minimální míru soudnosti, tak vám mohu také jen doporučit, ať se věnujete nejvíce tomu, co vám jde dobře. A tím nemyslím hloupé útoky na kolegy. --ŠJů 18. 2. 2009, 18:10 (UTC)

OK, díky za názor a vysvětlení. — Jagro 21. 2. 2009, 00:33 (UTC)

Mobbing

Zdravím, dovolím si jen okomentovat vpravdě podivuhodný rozhovor na [3]. V první řadě mě fascinují spiklenecké teorie na téma Jeduděděk a Aktron. Vím, proč ji třeba Aktron dal právě teď smazat, dokonce jsme se o tom bavili, a rozhodně to nebylo kvůli jakémusi „panikaření“. Ale alespoň vím jak takovéhle fámy vznikají. Věru bych za nimi nečekal někoho jako jste Vy, ŠJů. Není přání tak trochu otcem myšlenky? Je podivuhodné, že jsi si dal práci najít tu Chmeeovu fotku včel. Mezi tím množstvím fotek ostatních to muselo zabrat dost času. Ale kdo potřebuje klacek, téměř vždy si nějaký najde. Tím spíš, pokud v podstatě žádný nemá. Člověka by mimochodem trochu mrzelo, že se dotyčný správce opomněl kromě Vás zeptat i navrhovatele který tu diskuzi o smazání vyvolal. Říká se tomu politika, ve slušné společnosti také hnus, vážení, ale jak poznamenal třeba Ronald Reagan, politika je druhé nejstarší řemeslo které se velmi podobá tomu nestaršímu. Ovšem za toto konkrétně naštěstí v podstatě nemůžete. Jen mě, prosím, nenuťte pořádat podobné happeningy jako je ten pod commons lípou (pardon, u studny) častěji.

Podivuhodná je i Dezidorova reakce ze které silně vyplývá, že je-li něco pod svobodnou licencí, má právo to na Commons být. Zjevně zůstalo nepostřehnuto, že Commons není jeho soukromý projekt, ale projekt soukromé nadace která dala poněkud éterické entitě zvané komunita právo částečně rozhodovat o tom, co obsahovat bude a co ne. O jeho zvláštní definici pojmu „trolování“ radši ani nemluvím. „Trolování“ je u něj zjevně jakýkoliv ŽoK nebo hlasování o smazání který popírá to, co si myslí on. To je velmi nebezpečný přístup a u správce je napováženou až až. A už poněkud přes míru. A to jsem s ním žádné spory neměl a nemám, pokud si vzpomínám. (Opravte mě, mýlím-li se.)

Děkuji za pochopení. Ty příspěvky mě svým duchem zaujaly natolik, že jsem si reakci nemohl odpustit.
Cítíte-li v těchto mých slovech ironii, není náhodná.

Zdraví, --Martin Kozák 20. 2. 2009, 23:21 (UTC)

Inu, mě jistě taky zaujala politika, kterou tady rozjel Chmee2, ta afektovanost jeho provolání i ta zvláštní stádnost, kterou to celé s sebou nese. Chmee2 fotit umí, to se musí nechat, byť jistě je třeba fotit i jinými styly a jiná témata, než na která se zaměřuje třeba on. Ale trochu komické mi připadá, když ho v té kampani horlivě podporují i někteří jedinci, kterým se dá vytknout ještě víc věcí než Dezidorovi nebo mně. Ty včely mu rozhodně nevyčítám, mně takové fotky nevadí a připadají mi přínosné, ale obávám se, že kdyby stejnou fotku pořídil Dezidor, tak mu ji Chmee2 omlátí pod hlavu a dalších 7 lidí se pod to honem sborem podepíše. Na ty včely jsem narazil spíš náhodou - i když, pravda, do galerií pár kolegů jsem se pro inspiraci a pro přehled letmo podíval. Rozhodně mi vyhledání těch včel dalo nepoměrně méně práce než Chmee2-mu vyhledání obrázků, nad kterými pak teatrálně brečel.

Detaily o smazání fotky Nového spojení neznám - jen si matně pamatuji, že existovala sada fotek, z nichž některé nebyly moc valné kvality. Ale jestli to byla jedna z nich, to nevím. Každopádně měsíce předtím jsem si nevšiml, že by byla podobně nějaká fotka smazaná "na žádost uživatele", a teď najednou dvě a shodou okolností jejich autoři mají několik věcí společných a je to v situaci, kdy další dva lidé v podobné situaci byli právě "odstřeleni" - ony se ty teorie přímo nabízejí a myslím, že úplně od věci nebudou. Předpokládal bych, že ty případy přinejmenším souvisejí s nyní diskutovanou tezí, že méně kvalitní nebo "nadbytečné" fotky by se měly z Commons zpětně mazat. Jestli v tom bylo něco úplně jiného, klidně mě pouč.

Možná sis všiml, že se slovem "mobbing" jsem nepřišel já, ale zmínil jsem to slovo v citaci zahraničního kolegy. A jistě sis povšiml, že ten nebyl prvním mimočeským kolegou, komu se tyhle návrhy na smazání zdály podezřelé. Zda se na něco ptal i navrhovatele smazání, to nevím - krom toho, že jsem mu dal odkazy na diffy, kde ty nebo Chmee2 situaci vysvětlujete, tak jsem mu i doporučil, ať se případně zeptá i někoho z "protistrany". Pokud jsem si všiml, tak Chmee-ho také přímo pozval k diskusi ke studni a myslím, že se v maximální míře snažil být nestranný a s Chmee-em jinak celku vychází. Jestli ho považuješ za nesvéprávného a jeho postup za "hnus", je to tvůj názor.

Otázka, jak nastavit laťku kvality na Commons a jak se zbavovat nekvalitních souborů, by jistě měla být nějak řešena. Mě samozřejmě potěšilo, že ač Chmee2 prošel moji galerii asi o 200 fotek nazpátek, tak opravdu nekvalitních fotek našel u mě z poslední doby minimum a proto se musel uchylovat k předhazování fotek, které ho prostě jen tématicky nezajímají a zdá se mu, že to jsou "blbosti". Jak sis jistě všiml, tak těch nedávných 5 návrhů na smazání trochu vybočovalo z běžné praxe na Commons a také sis možná všiml, že podobný názor jako Dezidor u jednotlivých návrhů zastávali téměř všichni nečeští wikipedisté, tedy prakticky všichni s výjimkou této české "Chmeeovy party". S kým měl kdy Dezidor jaký spor nevím, tolik tyhle věci nesleduju a nevím, co považuje Dezidor za trolování. Chmee-ho postup, kdy založí "hodnosti" podle počtu fotek a pak se diví, že se v ní uspěje podle počtu fotek, nebo kdy založí ŽOK jako osobní útok na dva lidi a pak se strašně diví, že to ti dva berou jako útok, si můžeme nazvat každý jak chceme, ale vyzrálý postup vyrovnaného člověka to jistě není. Někdo holt nazve Chmeeho ŽOK trolováním, někdo jiný zase diskusi na Commons happeningem (kdopak tam asi z diskuse udělal happening?). Připomínám ti ještě jednou, že já ani Dezidor jsme ani nevymysleli hodnosti, ani jsem nezaložili monstrózní ŽOK a nezačali se jako první rýpat v galeriích kolegů jen proto, abychom tam našli nějaké "klacky", Dezidor to ostatně nedělá ani teď. Takže asi v mé diskusi pláčeš na špatném hrobě - zkus hledat toho, kdo ten cirkus spustil a kdo v kritice kolegů první podlehl svému "přání otcem myšlenky". --ŠJů 21. 2. 2009, 01:51 (UTC)

@Martin Kozák: je-li něco pod svobodnou licencí, má právo to na Commons být. Nic takového netvrdím, špatně jsi to pochopil. Jen jsem přesvědčen, že stejně jako uveřejnění vlastního článku na Wikipedii pod svobodnou licencí nelze jen tak odvolat nahrátí fotky pod svobodnou licencí, jen protože si to autor později rozmyslel. Jistě je k tomu třeba přistupovat citlivě a v opodstatněných případech vycházit lidem vstříc, zvláště třeba u fotek souvisejících s vyobrazení osobní povahy a s osobnostními právy atd., ale z principu by bylo pro projekty vysoce škodlivé, kdyby se začalo takovéto mazání na žádost autora mimo běžnou proceduru uplatňovat jako běžná věc. --Dezidor 26. 2. 2009, 23:31 (UTC)

Noviny pod Ralskem

Milý ŠJů, mám taky smysl pro humor, ale asi trošku jiný než vy. Myslíte si, že fotka v infoboxu něco říká o vesnici? Noviny čtenář ví jak vypadají. Ta fotka patří do necyklopedie, to je můj názor. Když budu trošku drzejší, stejnou fotku byste určitě nedal v Řitce. Vesnic, kde se dá udělat fotka, která zobrazuje něco, co má v názvu, je v ČR spousta. Např. v městečku Miroslav nevyfotíte nějakého Míru, ať už Topolánka, krále Miroslava či mě.--Mirek256 21. 2. 2009, 08:03 (UTC)

Ještě připojím jednu poznámku, Noviny se nejmenují podle novin, ale viz obecní web Novinami se také nazývala ta pole, která byla ve středověkém trojpolním způsobu obdělávání půdy znovu obnovena po úhoru. V Čechách se setkáváme s dvěma variantami názvu významově shodného: Novina x Noviny, takže jen pleteme lidi.--Mirek256 21. 2. 2009, 10:35 (UTC)

Ještě něco o Vašem smyslu pro humor, toto není vtipné, dávat do infoboxu [4], směrovky které upravily vtipálkové. myslím, že v onom městě se toho dá najít mnohem více, co se dá dát do infoboxu.--Mirek256 21. 2. 2009, 17:17 (UTC)

Děkuji za poučení. --ŠJů 21. 2. 2009, 22:47 (UTC)

Modernizace železnice Praha-Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně

Diskuse byla přemístěna na stránku Diskuse:Rychlodráha Praha - letiště Ruzyně - Kladno#Název článku. --ŠJů 26. 2. 2009, 19:48 (UTC)

Obtěžování

V reakci na tvoje shrnutí editace: [5], mám si to vykládat tak, jako že tě to obtěžuje tam ty reference doplňovat?--Juan de Vojníkov 27. 2. 2009, 22:45 (UTC)

V pár případech jsi doprostřed věty nebo krátkého odstavce vložil požadavek na zdroj, ačkoliv odkaz na příslušný zdroj byl uveden na konci věty nebo odstavce. Já sice také někdy v článcích, které sám píšu, dělám reference hodně podrobně (skoro podle tvých představ), ale nepovažuji za chybné ani to, že odstavec, který celý čerpá z jednoho zdroje, někdo orefuje jen na konci. To podrobnější refování považuji spíš za technickou přípravu na to, že někdo další bude odstavec doplňovat z jiného zdroje. Ve shrnutí editace jsem se snažil především věcně popsat charakter editace, byť s jistou nadsázkou. Kdybych dělal opačnou úpravu (tedy slučoval zbytečně se opakující reference), tak by to možná vyznělo podobně. --ŠJů 27. 2. 2009, 23:07 (UTC)

Ano jistě. Já to ale nemohu dopředu vědět, jestli jen zapoměl referenci, nebo se ta reference vztahuje k celému odstavci. Prostě požádám, tám, kde si myslím, že by reference být měla a když mi to ten dotyčný vrátí, tak teprve vím, že vskutku cituje celý odstavec. Ono často se stává, že pokud se cituje celý odstavec, tak se porušují něčí autorská práva. --Juan de Vojníkov 27. 2. 2009, 23:14 (UTC)

Ano, ty "prostě požádáš tam, kde si myslíš" a já prostě v popisu editace popisuji, že jsem ti vyhověl. Mimochodem, to že odstavec čerpá z jednoho zdroje není totéž, jako že je prostým opisem či citací takového zdroje. To je základním principem Wikipedie, že vše čerpá ze zdrojů, ale zdroje neopisuje, jen reprodukuje informace z nich. Je to sice občas šaškárna, ale na tom je Wikipedie založena. A k tomu, že "nemůžeš dopředu vědět" - ano, dopředu vědět nemusíš. Dopředu nemusíš vědět vůbec o žádné referenci, co opravdu odkazovaný zdroj obsahuje. Ale jen kvůli tomu, že ty něco "dopředu nevíš", nebudeš přece takovou referenci odstraňovat anebo vyžadovat další. Když nevím, tak se podívám, a pokud se mi nechce se podívat, tak pak nebudu vyžadovat to, co již možná je splněno. Značka ref se vždycky dává až za nějaký text a nikdy nemůžeš "předem vědět", zda se vztahuje jen k poslednímu slovu anebo k sousloví anebo k celé větě či dokonce k víc předcházejícím větám. Ale reference jsou určeny pro ty, kdo jsou ochotni se do příslušného zdroje podívat. Pokud se někdo do zdroje nepodívá a bere to indexové čísílko jen jako čarovný talisman zahánějící zlé duchy, tak to je z principu špatný přístup. Reference odkazuje na zdroj, z něhož bylo čerpáno - sama o sobě neříká nic o tom, zda je údaj pravdivý, zda je zdroj věrohodný anebo zda je jeho obsah v článku dost věrně interpretován. Čtenář musí předpokládat, že toto posouzení je na něm. --ŠJů 27. 2. 2009, 23:32 (UTC)

To odstraňování vět s referencemi a žádání o další má zcela jiný důvod, než tady teď probíráme. Tak by jsme to snad nemuseli směšovat. Jinak v tomhle případě, jsem udělal vyjímku a všechny reference jsem si prošel (ač to běžně nedělám, nebo to je zdlouhavé). To vysvětluje to, že jsem odstranil, jednu, která vůbec nezmiňovala skutečnost, kterou by bylo třeba orefovat.

Jinak reference tu jsou od toho, aby podložily určité názory, proměnné hodnoty, statistická data apod. Nejsou tu od toho, aby plošně zaplnily text. Pisatel tvoří vlastní strukturu hesla ze svých znalostí a tam kde jsou informace všeobecně známy (jako například "židle má 4 nohy") není třeba citovat, tedy vkládat refy. Teď bych se tu vůbec neutápěl v terminologii co je co - důležité je rozumět principu. Jestli jsi někdy viděl vědeckou práci, tak to je obdobné.--Juan de Vojníkov 28. 2. 2009, 07:15 (UTC)

Zdravím, kolego

Diskuse přemístěna na Diskuse:Milujte se!#Informace o hodnocení časopisu v recenzi. --ŠJů 1. 3. 2009, 20:36 (UTC)

Wow! - Wikislunečnice

Za náročné úpravy článku Léčení homosexuality a důsledné zdrojování článku Homosexualita uděluji wikislunečnici. --DeeMusil 3. 3. 2009, 10:35 (UTC)

Připojuji se k poděkování. :) Díky! --bab_dz 3. 3. 2009, 12:34 (UTC)

Teprve kdyby stejné poděkování přišlo zároveň i z druhé strany pomyslné barikády, tak bych si byl jist, že jsem článek posunul k NPOV. Bohužel všichni čerpáme jen ze zdrojů čtvrté kategorie a kvalitní studie v tomhle oboru nejspíš neprovedl ještě nikdo. --ŠJů 3. 3. 2009, 19:50 (UTC)

Dovedu si představit, že to bude celkem nevděčná práce dělat takové studie... --bab_dz 3. 3. 2009, 21:34 (UTC)

Jenom ještě koukám, že ti v článku Léčení homosexuality zůstala nedokončená věta: Americká psychiatrická asociace přitom přihlížela k tomu, že také Americká asociace psychologů, Národní asociace sociálních pracovníků a Americká akademie pediatrů
Kdyžtak dokonči pls nebo odmaž. --bab_dz 3. 3. 2009, 22:43 (UTC)

Tratě na Václavském náměstí

Ahoj. Prosimtě, mohl bys dát do Kategorie:Václavské náměstí tramvajové tratě co přes něj vedou? Já vím, které tam vedou linky, ale jaké tratě, v tom se absolutně nevyznám. --Nolanus ✉ C E 4. 3. 2009, 01:06 (UTC)

Tramvajová trať na Václavském náměstí již v té kategorii je. Tramvajovou trať, které náměstí jen protíná, nebo tratě, která vedly po okraji náměstí nebo z náměstí odbočovaly, není dobrý nápad do té kategorie dávat – to by se mělo řešit spíš odkazy v textu článku Václavské náměstí a odkazy v článku Tramvajová trať na Václavském náměstí. Jak kategorizovat liniové dopravní stavby (což je ostatně trochu obdobné kategorizaci potoků či řek) by asi byla dobrá otázka k diskusi – ale obecně je rozumné kategorizovat spíš menší objekty do kategorie větších objektů než naopak. Ale úplně jasno v tom nemám, pokud už kategorie pro náměstí existuje.

Tratí zasahujících na Václavské náměstí by se měly týkat dosud neexistující články Tramvajová trať Na Poříčí - Lazarská, Zrušené tramvajové tratě v centru Prahy (pro tratě či úseky Perštýn – náměstí Republiky, Muzeum – Washingtonova – Opletalova – Hybernská ani Muzeum – Hlavní nádraží – Bulhar nejsou samostatné články zatím plánovány), Okružní dráha Praha - Žižkov - Královské Vinohrady (část vedoucí horním koncem Václaváku byla ještě Městská elektrická dráha Královských Vinohrad, pražská část začínala až u Státní opery), Tramvajová trať Muzeum - Otakarova (původně Mezibranskou ulicí), tratě koňky obsahuje souhrnný článek Koněspřežná tramvaj v Praze. --ŠJů 4. 3. 2009, 02:06 (UTC)

Blok za 4 reverty

Za 4 reverty v článku Seznam kapitul v České republice jsem ti udělil blok na jeden den. Díky za pochopení. -- Mercy (☎|✍) 6. 3. 2009, 10:36 (UTC)

Poděkování

Díky. Nevím, jestli nepřekonatelně, ale složitý úkol to je. Když si vezmeš, kde všude by se měla informace ocitnout, snadno se stane, že ji někam vložit zapomeneš. Obzvlášť, když to neděláš běžně. --Martin Kozák 6. 3. 2009, 14:02 (UTC)

Katastrální území

Ahoj, pokusil jsem se udělat něco na ukázku (mapa k.ú. v AutoCADu -> publish to png):

. Viz Jílovice (okres České Budějovice). JAn 10. 3. 2009, 21:55 (UTC)

Základní informaci už to nese, ale grafiku by to chtělo doladit: nápisy co nejvíc zvětšit, a hranice obcí by mohly být silnější než ostatní hranice katastrálních území, je-li to možné. Zakreslit do těch katastrálních území i sídelní části asi není reálné. Trochu mi hapruje i obtékání v článku. --ŠJů 10. 3. 2009, 22:14 (UTC)

Homosexualita není nemoc dle vědeckého výzkumu

Dovoluji si s určitým odstupem reagovat na tento váš komentář.

"Těžko si představit vědeckou lékařskou metodiku, která by mohla dokázat, zda homosexualita sama o sobě je či není duševní poruchou. ... Těch 35 let blíže neurčených a v tomto letáku chválených vědeckých výzkumů ukázalo pouze tolik, že homosexualita sama o sobě není spojena s mentálními poruchami nebo emocionálními nebo sociálními problémy. Tolik prezentace výsledků vědeckých výzkumů. Mimochodem, možná je to způsobeno propagandistickým zjednodušením a zkreslením závěrů výzkumů, ale tento závěr je zjevně nepravdivý, protože s nějakými sociálními problémy dozajista homosexualita velmi podstatně spojená je, i v dnešní době"

http://www.apa.org/pi/lgbc/guidelines.html#a

American Association of Marriage and Family Therapy

American Counseling Association

American Medical Association

National Association of Social Workers

Child Welfare League of America

American Academy of Family Physicians

North American Council on Adoptable Children

American School Counselor Association

American Psychoanalytic Association

National Association of School Psychologists

American Academy of Child and Adolescent Psychiatry

American Academy of Pediatrics

American Bar Association

Australian Psychological Society

Canadian Psychological Assiciation

Royal College of Psychiatrists

Chinese Society of Psychiatry

a další odborné organizace (každá z nich reprezentuje tisíce vysoce vzdělaných členů z různého sociálního, etnického, náboženského a politického pozadí) analyzovaly výsledky padesátiletého vědeckého výzkumu, kdy neexistuje jediný důkaz toho, že by homosexualita měla být poruchou, a proto bylo její zařazení na klasifikační seznamy nepodložené. Wikipedie nesmí popisovat alternativní realitu vyvrácených domněnek pár promile extrémistů disponujícími metodologicky vadnými (které vědecký diskurz doložitelně již dlouho a stále více ignoruje) prezentovaných jako fakt právě na úkor průkazných faktů. Silně minoritní a nepodložené názory (mezi odborníky) ani nemusí zachycovat, a když už, tak dle undue weight především v rámci samostatného oddílu nebo článku pouze stručně a v kontextu důvěryhodnějších zdrojů, neboť ve vědě a mezi odborníky nemají prakticky vůbec žádnou relevanci. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Destinero (diskuse • bloky) 20. 3. 2009, 10:09 (CE(S)T)

Ani když mi budete spamovat diskusi desítkami názvů organizací, které posílají hromadné dopisy vyjadřující jejich společenský postoj, tak tím nenahradíte věcný popis, které výzkumy jakou otázku a podle jaké metodiky zkoumaly, z jakých pojmů a definic vycházely a k jakým přesně závěrům došly. Možná jste si ani nevšiml, že vaše odpověď je úplně scestná, mimo jádro mé připomínky. Takovýto hromadný dopis opravdu není vhodným žánrem k věcné a vědecky přesné prezentaci výsledků vědeckých výzkumů, natož jejich kritické analýze. Dokument podepsaný dvěma či třemi skutečnými odborníky, kteří by stáli za každým slovem, by měl větší váhu než text odkývaný sedmnácti sekretariáty či sjezdy, pokud to ty organizace vůbec projednávaly. Ano, každá z těch organizací reprezentuje tisíce odborníků, kteří mají různé vědecké názory. Vědecké názory se vyjadřují ve vědeckých studiích od konkrétních autorů zveřejňovaných ve vědeckých časopisech, společensko-politické postoje organizací se zase vyjadřují v hromadně podepisovaných kolektivních dopisech. Nepleťte si prosím vědu s politikou, ve vědě opravdu neplatí "většinový volební systém". Opravdu si nedokážu představit, jak by asi měl vypadat onen „důkaz toho, že by homosexualita měla být poruchou“, který údajně ty nejmenované výzkumy nenašly, a co by vlastně takový výzkum zkoumal. Pokud jsou některé z těch studií věcně citovány, tak si většinou kladly zcela jiné, konkrétní otázky, a nevím o žádné seriózní studii, která by zkoumala, zda "by homosexualita měla být poruchou". --ŠJů 20. 3. 2009, 13:33 (UTC)

Vodácký seznam

Jdu na radu. Jako bývalý vodák jsem velmi často používal knihu (průvodce Olympia) Československé řeky. My tu máme hesla o českých a moravských řekách v některých krajích, ale já vždy při plánování cest hledal seznam abecední. Přepracoval jsem jej z onoho průvodce (tam je členěm na české, moravské a slovenské), jenže se bojím neúplnosti ohledně menších potoků (uvádí jen toky vodácky splavné)a proto je důležitý název hesla. Napadl mne Seznam splavných vodních toků České republiky. Není to moc dlouhé? Mám to vložit a čekat na reakce?--Zákupák 21. 3. 2009, 16:50 (UTC)

Jak sis možná všiml, jsem spíš odpůrcem abecedního řazení, které považuji za nutné zlo v případě, když něco opravdu nelze seřadit podle nějakého rozumnějšího kritéria. V tomto případě bych asi dával přednost nějakému řazení podle povodí, tedy podle toho, do které řeky se jiná řeka vlévá a kde, což má logiku i proto, že při plavbě z menšího toku vodáci často pokračují po soutoku dál. Ale na tom asi tolik nezáleží: ono těch řek, které jsou vysloveně vodáckými dálnicemi, bude asi v ČR tak maximálně deset, takže je klidně možné je vyjmenovat třeba i v souvislém odstavci textu.

Myslím si, že o nejfrekventovanějších úsecích je možné psát samostatné články specializované na vodácký popis (něco jako je Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou, zatímco o těch potocích (řekách, úsecích), které se sjíždějí spíš příležitostně jako kuriozity nebo kde splavný úsek není příliš dlouhý a není co o něm zvláštního psát, postačí napsat nějaký odstaveček přímo v článku o potoce nebo řece (viz např. Botič#Vodáctví).

Pod názvem Seznam splavných vodních toků České republiky by asi běžný čtenář očekával v první řadě splavnost pro "jiná než malá plavidla", tedy to, čemu Řád plavební bezpečnosti (344/1991 Sb.) říká "vodní cesta kategorie I", viz čl. 6.01:

„V této hlavě jsou za vodní cesty kategorie I považovány tyto vodní cesty:

• Labe od státní hranice v Hřensku ř. km 109,270 do Pardubic ř. km 131,000,
• Vltava od soutoku s Labem ř. km 0,000 do Kořenska ř. km 200,410 a přehradní zdrž Lipno od ř. km 329,540 do ř. km 365,000,
• Berounka od soutoku s Vltavou ř. km 0,000 do Radotína ř. km 2,000,
• Otava od soutoku s Vltavou ř. km 0,000 k Písku ř. km 24,000.

Všechny ostatní vodní cesty patří do kategorie II.“

Uzavřený (úplný) seznam vodácky sjízdných toků a vodních ploch neuděláš nikdy: některé úseky se dají sjíždět jen jednou za rok či jednou za pár let, jiné ti sjede kaskadér, ale ne normální vodák, jiné úseky by se sice sjet daly, ale nikoho by to nebavilo, a koneckonců technicky vzato můžeš spustit kánoi na kdekterý rybník či požární nádrž. Takže smysl by mělo spíš něco jako Přehled vodácky využívaných vodních toků v Česku. Ale spíš než jako čistě přehled vodních toků a úseků by bylo možné ten článek pojmout šířeji, jako článek Vodáctví v Česku, a seznam úseků by byl jen jedním oddílem toho článku – a specializované články o vodáckých úsecích by mohly spadnout do stejnojmenné kategorie. --ŠJů 22. 3. 2009, 11:38 (UTC)

Přesunout na Commons

Chtěl jsem se zeptat, jestli má tvé označování obrázků šablonou {{Přesunout na Commons}} nějaký konkrétní důvod, tzn. např. potřebuješ obrázek na jiný wikiprojekt nebo děláš galerie na Commons. Pokud ne, tak mi to přijde zbytečné, protože přesunout jsou potřeba všechny obrázky až na několik výjimek. Pokud nějaký důvod existuje směle pokračuj. S pozdravem --Sevela.p 22. 3. 2009, 15:12 (UTC)

Teď jsem na Commons třídil do kategorií vesnic a měst nezařazené české geografické fotky a zároveň upřesňoval zařazení kategorií vesnic a doplňoval k nim interwiki atd., takže pokud jsem narazil v článku na fotky, které nebyly v příslušné kategorii fotek, tak to většinou znamenalo, že jsou ty fotky špatně zakategorizované. No a v některých případech to znamenalo, že nejsou na Commons vůbec, a to, že jsem na ně narazil, jsem považoval za dobrou příležitost je připomenout k přesunu. A protože české obce, železnice, případně autobusy jsem se snažil systematicky kategorizovat, tak také u fotek z těchto témat jsem dával žádosti na přesun (a pokud jsem opakovaně narážel na fotky některého Usera, tak jsem se pak snažil probrat celou jeho galerii). Smysl jsem v tom viděl takový, že se mi zdálo, že "užitečné" fotky už z velké části přesunuty byly a že tedy na české Wikipedii už mezi zbylými obrázky převažují různé neužitečné pokusy, obrázky s nevyjasněnými právy atd. A druhá věc byla, že jsem se snažil šablonou {{Přesunout na Commons}} označit ty fotky, které jsou "připravené na přesun", t. j. kde je řádně vyplněná šablona a nepochybná autorská práva (t. j. současně s vložením této šablony jsem zároveň vložil šablonu popisu souboru, pokud tam dosud nebyla) - to samozřejmě v naivní víře, že stěhovací bot tyhle data čte a převádí. Domníval jsem se, že masovému robotickému přesunu zbytku fotek brání především nejednotnost formátu popisu a tedy že má smysl dávat postupně "na hromádku" fotky, které jsou jednotně připravené a které už by dobře naprogramovaný bot mohl jen v rychlosti přeházet bez dalšího zdržování. --ŠJů 22. 3. 2009, 15:55 (UTC)

Mapy

Dobry den, chce se Vam pridat ke clanku obrazky? http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Kraje_v_%C4%8Cesku#Mapy -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.180.197 (diskuse • bloky) 27. 3. 2009, 15:41 (CE(S)T)

Děkuji za odkaz. Na pár těch odkazů jsem kliknul, ale našel jsem tam jen obrázky bez jakéhokoliv údaje o tom, kdo je jejich autorem a zda je uvolnil pod nějakou volnou licencí. Pokud byste o takových obrázcích věděl, popřípadě pokud jste nějaké sám vytvořil a chcete je poskytnout, bylo by to určitě užitečné. Ale cizí obrázky bez odpovídající licence na Wikipedii zveřejňovat nelze. --ŠJů 27. 3. 2009, 14:50 (UTC)

Změny kú a mč

Ahoj, narazil jsem na tenhle docela užitečný odkaz. JAn 30. 3. 2009, 10:26 (UTC)

Rekategorizace železničních vozidel

Jak sis již všiml, pustil jsem se do reorganizace kategorií v oblasti železničních vozidel. Byl (a částečně ještě je) v tom slušný nepořádek, takže se mi při úklidu bohužel párkrát podařilo udělat nějakou chybu. Jinak ale příliš nerozumím revertu Vlakotramvaje z kategorie Hnací vozidla na Železniční vozidla, když vlakotramvaje jsou zásadně hnací vozidla, aneb nevím o žádných vlakotramvajových vozech bez vlastního pohonu. Jinak existuje jistý rozpor v používání pojmu Vlak, z čehož pak vyplývají rozpory v názorech na kategorizaci některých článků. Ale nebudu to zbytečně pitvat... :-) --Cmelak770 7. 4. 2009, 19:28 (UTC)

Článek "vlakotramvaje" je především o systému přechodnosti vozidel mezi tramvajovými a železničními sítěmi jako takovém – o vozidlech jen rámcově. Co se týče dopravních prostředků v těchto systémech, obecně jde o vlaky (ať už železniční nebo tramvajové, ať už tvořené jedním vozidlem nebo více vozidly či vícevozidlovou jednotkou, ať už tvořené jen hnacími vozidly nebo kombinací s vloženými, vlečnými či řídicími vozy bez vlastního pohonu: zda všechny z těchto možností byly někdy použity je vedlejší). Proto by logicky měly být řazeny pod vlaky. A protože pod vlaky jsou z podobných důvodů řazeny i články, které se týkají i jednovozidlových vlaků (anebo o takových vlakových jednotkách, ke kterým neexistují články o jejich jednotlivých dílech - vozidlech), je užitečné řadit celou kategorii "vlaky" i pod kategorii "železniční vozidla" (Chybné to není, protože vlaky se z ničeho jiného neskládají, a je to užitečné, protože to zajistí, že pod kategorií "žel. vozidla" se najdou všechny existující články o železničních vozidlech. Myslím, že je to praktičtější, než by bylo opačné řazení (železniční vozidla pod vlaky - byť i to by mělo svou logiku.) --ŠJů 7. 4. 2009, 19:47 (UTC)

Ohledně pojmu "vlak" neexistuje ani tak "jistý rozpor", jako zřejmý fakt, že na železnici se vlak říká jak soupravě vozidel, tak spoji či jiné jízdě. Jde tedy prostě o dva významy jednoho slova. Asi by mělo smysl to nějak rozdělit do dvou paralelních kategorií (něco jako vlakové spoje / vlakové soupravy), ale přece jen je to natolik provázané, že prosté roztřídění nestačí. Například termín "nákladní vlak" vyjadřuje obojí: druh soupravy i dopravní charakter (účel) spoje. Ostatně železniční předpisy jsou psané tak, že v nich slovo "vlak" má téměř vždy oba významy současně. --ŠJů 7. 4. 2009, 19:51 (UTC)

Význam pojmu vlak na železnici zcela vystihuje definice uvedená v Dopravní řádu drah: Vlak je sestavená a svěšená skupina drážních vozidel, tvořená alespoň jedním hnacím a jedním taženým drážním vozidlem, označená stanovenými návěstmi, s doprovodem vlaku a jedoucí podle jízdního řádu nebo podle pokynu odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu, anebo též samostatné hnací drážní vozidlo nebo speciální vozidlo s vlastním pohonem, nebo svěšená nejméně dvě hnací drážní vozidla, označená stanovenými návěstmi, s doprovodem vlaku a jedoucí podle jízdního řádu nebo podle pokynu odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu. Takže rozhodně neplatí, že by v železničních předpisech mělo slovo "vlak" dva významy. Čili poku někde uvidím lokomotivu s vagóny, ještě to nemusí být vlak, ale může to být třeba posun nebo posun mezi dopravnami nebo jen odstavená skupina železničních vozidel. Prostě vlak musí mít všechny náležitosti dle výše uvedené definice, pokud byť jen jedna z podmínek není splněna, tak to vlak není. --Cmelak770 7. 4. 2009, 20:04 (UTC)

Ano, všiml jsem si toho, že na železnici jaksi nemají a nepoužívají samostatné slovo pro pojem, pro který se jinak v dopravě používá pojem "spoj" (tedy pro určité přímé dopravní spojení tvořící ucelenou jednotku v jízdním řádu), a proto je v dopravním řádu drah tahle smíšená definice. Nevím, jak to železničáři dělají, když se chtějí domluvit, že nasadí určitou soupravu na určitý spoj. Jak říkám, ta kategorie si žádá rozdělení, ale bude to jak operovat siamská dvojčata. Nicméně EC, IC nebo rychlík jsou nepochybně názvy typů spojů (tedy de facto jízd vlaku odněkud někam a nikoliv fyzicky soupravy jako takové), což je nejlépe vidět na případech, kdy do některé stanice přijede spěšný vlak a dál odjede osobní vlak, aniž by se na soupravě cokoliv změnilo. Rovněž názvy typu Vindobona nebo Medzilaborec jsou zjevně názvy spojů, které si svou identitu zachovávají po léta bez ohledu na změny v nasazovaných vozidlech. Bylo by komické, kdyby podobnou terminologii někdo zavedl třeba v autobusové dopravě: že by třeba autobus byl autobusem jen chvílemi, podle toho kam a proč zrovna jede. --ŠJů 7. 4. 2009, 20:43 (UTC)

Kdybych chtěl být hnidopich, tak po dobu pobytu ve stanici vlak přestává být vlakem, protože v tu chvíli není "jedoucí podle jízdního řádu", ale "stojící podle jízdního řádu". A kdybych tu definici bral doslova: jakmile se vlak zpozdí, také přestává být vlakem. A právním oříškem musejí být i případy, kdy (hypoteticky) nějaký strojvedoucí poruší předpis a vyjede ze stanice ve špatný čas a bez pokynu osoby řídící drážní dopravu. On vlastně možná ani nic neporušil, protože v tu chvíli to není ani vlak ani posun, ale prostě jen nějaká železniční vozidla... To by mě zajímalo, jak potom vypadá protokol o podobné události - jestli se tam píše, s čím on vlastně z té stanice odjel, když ne s vlakem. --ŠJů 7. 4. 2009, 20:51 (UTC)

... na poslední řečnickou otázku je ale odpověď velmi prostá - lže se jak když tiskne, tak jako tomu je už desítky let ... také jsem kdysi jezdil na dráze .... --MiroslavJosef 7. 4. 2009, 20:55 (UTC)

To, co se v autobusové dopravě jmenuje spoj, se na železnici jmenuje vlak. To je třeba si uvědomit jako zcela zásadní věc, a pak nebude docházet ke zmatení pojmů. Jinak jízda vlaku je definována jeho jízdním řádem, kde jsou třeba uvedeny pobyty ve stanicích, které vlak musí dodržet, takže pak nelze říci, že pokud vlak stojí, tak není vlakem, protože nejede. Stejně tak vlak nemusí zcela dodržovat přesné časy stanovené v jízdním řádu, ty jsou nutné pouze z komerčního hlediska, nikoli z hlediska řízení dopravy. Proto existují i jízdní řády, ve kterých nejsou uvedeny žádné časy (podle mě je to sice v rozporu s jiným ustanovením DŘD, ale to je jedno). Co se týče porušení předpisů, tak to už jsou dost složité právní konstrukce, při definování čehokoliv je třeba vycházet z toho, že se předpisy dodržují. --Cmelak770 8. 4. 2009, 05:34 (UTC)

Ale k tomu dotazu "s čím on vlastně z té stanice odjel, když ne s vlakem" lze říci, že pokud strojvedoucí vezme mašinu s vozy a bez výpravy a bez jízdního řádu vyjede ze stanice na trať, tak opravdu neodjel s vlakem, ale se svěšenou skupinou kolejových vozidel. --Cmelak770 8. 4. 2009, 05:37 (UTC)

Hm - jestli "vlak" je název pro spoj, tak jak se pak jmenuje ta jízdní souprava (či vozidlo), která je na ten spoj nasazena jako dopravní prostředek? Opravdu jen "svěšená skupina kolejových vozidel"? A neříká se tomu česky "vlak"? Ostatně ani ta definice nepopisuje spoj, ale opravdu fyzicky vlak, ale jaksi jen někdy, jen chvílemi. Vlak není vlak, jízda není jízda, to se pak těžko domluvit při takovém newspeaku. Jistě, v železniční dopravě se místo slova "spoj" používá slovo "vlak", ale přesné synonymum to není. Je to slovo se dvěma významy srostlými do svérázného hybridu. --ŠJů 8. 4. 2009, 08:15 (UTC)

jak se pak jmenuje ta jízdní souprava (či vozidlo), která je na ten spoj nasazena jako dopravní prostředek? Ta se jmenuje různě, třeba lokomotiva (když je to lokomotivní vlak), nebo lokomotiva s sobními vagony, nebo motorový vůz, nebo elektrická jednotka atd. atd. --Cmelak770 8. 4. 2009, 10:06 (UTC)

Ale dopravní řád drah říká tomu dopravnímu prostředku (celému, nikoliv jeho dílům) vlak. Zatímco pro spoj žádný výraz nemá. Spoj je pojem užívaný přepravním řádem (175/2000 Sb.) a s pojmem vlak jistě není totožný (ostatně, teoreticky by zřejmě bylo možné na některý spoj nasadit dva vlaky, stejně jako bývá někdy na autobusový spoj nasazeno více autobusů. --ŠJů 8. 4. 2009, 18:44 (UTC)

V kterém článku říká dopravní řád drah tomu dopravnímu prostředku (celému, nikoliv jeho dílům) vlak? V té mé citaci to totiž není. Tu citaci je třeba číst celou. Tvrdit, že ten dopravní prostředek je vlak je asi totéž, jako kdybych trvdil, že čtyři pneumatiky jsou automobil (tj. pneumatiky jsou nutnou, ale nikoli postačující podmínkou pro existenci vlaku, stejně tak lokomotiva s vagony je nutnou, ale nikoli postačující podmínkou pro existenci vlaku). Ale jinak samozřejmě chápu, že laicky zjednodušeně se i té lokomotivě s vagony v jakémkoliv stavu říká vlak, ovšem z odborného hlediska tomu tak prostě není. --Cmelak770 8. 4. 2009, 19:06 (UTC)

Říká to přesně v té tebou citované definici. Vlak není definován jako spoj vykonávaný tou "svěšenou skupinou vozidel nebo vozidlem", ale přímo jako ta skupina vozidel či vozidlo, to je tam výslovně napsané hned v první části věty. Ovšem vlakem je pouze v době, kdy jede, má doprovod, označení atd. Nezaměňuj obsahové vymezení, tedy co k vlaku patří, co vlak je, se situačním vymezením, tedy okolnostmi: například ten doprovod vlaku není součástí vlaku. Ve chvíli, kdy doprovod vlak opustí nebo kdy bude chybět některá návěst nebo se vlak zastaví, přestává být podle definice vlakem (to, že jízdou podle jízdního řádu je i stání či pobyt podle jízdního řádu, jsem se v DŘD nic nedočetl, a obecný význam slova "jízda" je známý: například "dopravní nehoda" v silniční dopravě je definovaná souvislostí s jízdou a pokud někdo uklouzne při nastupování do autobusu stojícího v zastávce, tak to za dopravní nehodu nikdo neuzná). Úmyslem autora definice bylo prostě spojit dva pojmy (vlak a spoj) v jeden hybridní, zhruba s významem "vlak po dobu, kdy vykonává spoj", tak jak to v metonymickém uvažování železničářů splývá v jedno odedávna, avšak čím šroubovanější definice je, tím víc má nepřesností a nedomyšleností, a pochopitelně pak chybí výraz pro vlak jakožto dopravní prostředek jako takový. Jakmile vlaku upadne jedna návěstní tabulka nebo zhasne jedno povinné návěstní světlo, už přestává být vlakem. To snad ani nemohlo být myšleno vážně. Ostatně taky by bylo zajímavé analyzovat, pokud je v některé stanici pár hodin odstavená "svěšená skupina vozidel" (česky "vlak") a pak se k ní postupně přitrousí doprovod a časem začnou nastupovat cestující, tak ve kterém okamžiku se ta svěšená skupina proměnila ve vlak. Doslovně podle definice jistě až v okamžiku odjezdu, ale bylo by praktičtější, kdyby cestující mohli již nastupovat do vlaku. --ŠJů 8. 4. 2009, 19:46 (UTC)

Wikivyznamenání 1. stupně („Železná hvězda kvalitního wikipedisty“)

Vážený kollego, dovoluji si Vás vyznamenat jako momentálně nejlepšího českého wikipedistu s dlouhodobým přínosem. —Guy Peters 10. 4. 2009, 19:37 (UTC)

:-):-):-) na to se nedá říci víc, nejhorší wikipedisté se vyznámenávají mezi sebou--88.146.176.142 10. 4. 2009, 23:27 (UTC)

To říká ten pravý: Wikipedista diskuse:88.146.176.142. —Guy Peters 11. 4. 2009, 06:50 (UTC)

Milý ŠJů, nenechte se znechutit anonymy. I když bych nepodepsal slova odůvodnění (hledání nejlepšího českého wikipedisty zavání hledáním věčných sporů o něčí zásluhy), tak přesto myslím, že Vám hvězda patří právem. Určitě pro Vaši píli, o té už se zmiňovali jiní. Ale také kvůli tomu, že se věnujete i opomíjeným, zdánlivě nedůležitým tématům, a především kvůli Vaší odvaze být v opozici a bez neslušností a podrazů prosazovat svůj názor. I když s Vámi často nesouhlasím, jsem rád, že díky Vám zazní. Gratuluji Vám k Vaší zasloužené hvězdě kvalitního wikipedisty a přeji radostné velikonoční svátky.--Ioannes Pragensis 11. 4. 2009, 17:07 (UTC)

Předchozí odstavec vyjadřuje i mé mínění. Občas nesoulasím, ale velice si Vaší práce vážím. Ocenění si naprosto zasluhujete.--Zákupák 11. 4. 2009, 17:14 (UTC)

Díky všem, taky si vážím vaší práce. Jinak 88.146.176.142 je sdílená adresa, dřívější obsah její diskuse zřejmě patří jiným osobám než tomuto komentátorovi. Nynější anonym je zřejmě někdo, komu nejsou cizí přezdívky ŠJů a Guy Peters a kdo má mimo jiné zrovna na tyto dva lidi dlouhodobou pifku a rád loutkaří a schovává se za IP – sice mě napadá někdo, kdo by to mohl být, ale zas tak moc mě to nezajímá. Pokud si anonymova slova nebudu vykládat doslovně, ale v kontextu jako nadsázku v replice, tak jistě je relevantní připomenout, že ani Guy Peters ani já nejsme úplně bezproblémoví a naše styly práce nemusí každému vyhovovat. --ŠJů 11. 4. 2009, 19:29 (UTC)

Já to nebyl Šjů:-), ale asi tušíš, že já bych ti ho nedal:-), peace--H11 11. 4. 2009, 23:29 (UTC)

Milý ŠJů, vyznamenání Vám právem patří, spory patří k životu. Ale kromě jednoho dvou témat, s kterými s Vámi nesouhlasím, děláte moc záslužné práce, co nikdo jiný nechce dělat. A bez opozice by byl život i nudný.--Mirek256 12. 4. 2009, 06:56 (UTC)

I já si rýpnu: ano, ŠJů občas dělá silně kontroverzní věci, oproti tomu za ním zůstává i množství leckdy mravenčí práce. A vyznmaenání si bezesporu zaslouží. BTW, vzpomínáš na to, co jsem ti psla mailem? ? JAn 13. 4. 2009, 22:00 (UTC)

B21

Diskuse přemístěna na stránku Diskuse:Bible, překlad 21. století#Štampachův názor.

Trams with advertisement in Ostrava

Zdravím, mohu se zeptat jaký má smysl kategorie Tramvaje s reklamou v Ostravě? Ať dělám, co dělám, jakékoliv rozumné použití mě nenapadá. Výsledkem je jen drobení do mnoha zbytečných podkategorií. Všeho s mírou… --Martin Kozák 26. 4. 2009, 10:32 (UTC)

Mě se také Barborka líbí, ale že by musela mít svoji zvláštní kategorii ..., navic reklamy dnes vozí kdejaká brněnská šalina, pražská elektrika, neřku-li ostravská bedna ... --MiroslavJosef 26. 4. 2009, 10:55 (UTC)

Však ta kategorie není určena jen pro tu jednu fotografii. Co se týče Prahy, příslušná kategorie obsahuje 22 fotografií, Brno 17 fotografií. Na tom, že ŠJů dokončil kategorizaci kterou začal Jagro a vytvořil vlastní kategorie pro Olomouc a Ostravu, nevidím nic špatného. V současné době sice obsahují jen po jedné fotografii, ale předpokládám, že se časem zaplní. Jedudědek 26. 4. 2009, 11:51 (UTC)

Martine, diskusi týkající se Commons je lépe vést tam. Jde o jiný projekt. A pokud tě nenapadá rozumné použití... hm, na to se opravdu těžko odpovídá, protože to bys vlastně mohl napsat úplně ke každé kategorii – že TEBE nenapadá použití. Obecně je účelem kategorií třídit obsah podle nějakých kritérií, aby jej, opět podle různých kritérií, bylo možno efektivně vyhledávat. Vzhledem k tomu, že tramvaje jsou zpravidla dlouhodobě vázané právě na jednu městskou síť, tak právě úroveň města je optimální základna pro podrobnější členění. Tomu, kdo tuší, co je Ostrava a jak je velká, musí být zřejmé, že tramvaj s reklamou tam asi není jen jedna (jak správně připomíná pan otec) a protože tramvaje s reklamou jsou svým způsobem unikáty (narozdíl od tramvají se standardním nátěrem), lze také předpokládat, že budou více foceny a že může mít smysl, když by se někdo snažil vyfotit třeba každou. Pokud kategorie reklamních tramvají v České republice je dále kategorizována podle měst, tak není důvod zrovna pár fotek z Ostravy v ní nechat plavat volně, jako by je nebylo kam zařadit. A jestli tomu říkáš "drobení do zbytečných podkategorií"? Naopak, pokud budu v kategorii Trams in Ostrava a budou mě zajímat ostravské tramvaje s reklamou, tak jinak bych je musel hledat v mnoha podkategoriích podle typu tramvaje, zatímco tato kategorie umožnila hledat je pohromadě, "nerozdrobené". --ŠJů 26. 4. 2009, 17:18 (UTC)

Česká vlajka

Zdravím, ocenil bych, kdybyste zdůvodnil a v diskusi pod článkem se případně pokusil obhájit přesunutí stránky Česká vlajka na Československá a česká vlajka. Díky. Beowulf 27. 4. 2009, 16:30 (UTC)

Provedeno. --ŠJů 27. 4. 2009, 17:35 (UTC)

Omluva a dotaz

Dobrý den, ŠJů, promiňte, že Vás ještě obtěžuji s tou Biblí 21, ale jde mi o toto: Byl jsem upozorněn, že jsem se vůči Vám dopustil osobního útoku. Šlo o tuto diskusi, kde skutečně zněla různá asi ne úplně šťastná slůvka o cenzuře, podjatosti či paranoii. Takové věci se při vášnivé diskusi stávají a většinou nejsou myšleny osobně, a z mé strany určitě nebyly; ale pokud jsem se Vás dotkl, tak se Vám omlouvám, měl jsem volit lepší výraz.

Zároveň jsem se Vás chtěl zeptat, zda podnět k onomu napomenutí vyšel od Vás, resp. zda skutečně věc vnímáte jako osobní útok. Nevím totiž odkud vítr vane, zda je za tím opravdová snaha o řešení osobního útoku na Vás nebo jen snaha mých fanoušků zpříjemnit mi život na Wikipedii :-) --Ioannes Pragensis 3. 5. 2009, 17:48 (UTC)

Zdravím. Nemám ve zvyku vést podobné diskuse mimo diskusní stránky Wikipedie. Myslím, že všechny mé reakce k tomuto tématu jste četl: žádnými jinými kanály jsem se k této věci nevyjadřoval. Svůj názor jak k věci samé, tak k postupu i argumentům některých kolegů, zejména Vás a Cinika, jsem už na několika místech psal, a v tuto chvíli nemám co k nim dodávat a nepovažuji ani za účelné něco z toho nyní opakovat. Jde-li konkrétně o terminus "osobní útok", ten byl vždycky velmi vágní a vždycky bylo různým lidem měřeno velmi různým metrem, proto bych se raději vyhýbal tomu, abych ostřejší diskuse nazýval těmito slovy. Omluva, která jako by pořadím a počtem citovaných slov naznačovala, že více a horších útoků jsem se snad dopustil já, mi zrovna upřímná nepřipadá, ale nemyslím si, že zrovna toto bychom teď měli řešit. --ŠJů 3. 5. 2009, 20:28 (UTC)

Pivo pro ŠJů za zdravý postoj k řešení konfliktů

Pořadí bylo chronologické, počet reálně vzatý z toho textu. :-) Nicméně máte pravdu, že omluva nebyla až tak úplně z hloubi srdce (jak naznačuje i "pokud" v jejím uvedení), ale ne proto, že bych se nechtěl omlouvat za své chyby, ale právě proto, že stejně jako asi Vy nemám vlastně ani pocit, že bychom se navzájem v tomto případě měli za co omlouvat: Vy jste mi to řekl od plic - já jsem Vám to řekl od plic, a pak jsme oba šli dělat něco užitečnějšího, tak jaké s tím ještě štráchy. Kdybychom nebyli ve virtuálním ale v reálném světě, tak bych Vám v této situaci místo omluvy prostě koupil pivo a zavedl řeč na něco jiného. Jelikož i já si myslím, že tu s pojmem "osobní útok" zachází velmi účelově a i já považuji občasné ostřejší diskusní příspěvky za něco, nad čím se dá mávnout rukou, když se s tím obě diskutující strany dokáží srovnat, tak jste mne svou odpovědí velice potěšil a místo ne úplně upřímné omluvy Vám aspoň virtuálně, ale tentokrát zcela upřímně dávám aspoň sklenici piva a přeji Vám dobrý a úspěšný start do nového týdne. Srdečně,--Ioannes Pragensis 3. 5. 2009, 21:44 (UTC)

Drobne upozorneni

zdravim, jen drobnost ... u kooptace poslancu do ceske snemovny jsem nasem zminku, ze jednoho dne byl kooptovan bezpartajni Jiri Pospisil. to je nejspis spravne, ale odkaz, ktery je navazan na to jmeno ukazuje na (dnes jiz byvsiho) ministra spravedlnosti, coz nejspis neni pravda, neb by se poslancem stal ve svych 15 letech ... pavel

Opraveno. Díky za upozornění. --ŠJů 18. 5. 2009, 01:15 (UTC)

Katastrální území

Zdravím vás, nevím, jestli víte o této mojí podstránce, každopádně když vidím, že se věnujete katastrálním územím, myslím, že by se vám mohla k něčemu hodit. Ráda bych jednou nějakým způsobem dovedla tyto podstránky mezi encyklopedický obsah, například do nově navrhovaného jmenného prostoru příloha, takže budu ráda za případné podněty :-). Vanessa 13. 5. 2009, 14:09 (UTC)

Už mě na tu stránku někdo upozorňoval (tuším JAn). Já se zatím věnuji katastrálním územím jen příležitostně, například když fulltextem nemohu najít vesnici, která nemá status místní části, nebo když znám plný název k. ú., ale přesto v rozcestníku tápu, která položka k němu patří. Zatím moc námětů nemám. S první fází zpracování si vedete dobře, diskuse by měla být o tom, jak seznamy k. ú. co nejjednotněji včlenit do článků o obcích (modifikací šablony místních částí? vepsáním seznamu do infoboxu? Jinak?) --ŠJů 13. 5. 2009, 14:22 (UTC)

Panorama of Votice-Černý Les

Hi. FYI: I created this panoroma from the pictures you uploaded earlier today. Regards, Wutsje 18. 5. 2009, 00:58 (UTC)

Thank You. --ŠJů 18. 5. 2009, 00:58 (UTC)

Vodní díla/nádrže

Dobrý den, koukám, že jste u Vodní nádrže Fláje změnil (sjednotil) názvy přehrad v Kruš. horách. Já teď dělám zrovna na přehradě Jezeří. Sice na Povodí Ohře jim říkají Vodní díla, ale tedy OK, budu to respektovat na Vodní nádrž, asi je to na Wikipedii častější. Já jenom na to koukal jako blázen, že jsem to na těch Flájích nějak změnil, aby tam byly přímé odkazy a za 3 minuty to bylo zase jinak :-) Zdravím z Mostu --Hadonos 22. 5. 2009, 16:16 (UTC)

Zdravím. Kdysi dávno se diskutovalo, jestli "vodní nádrž" dávat do závorky anebo na začátek názvu, a myslím, že se podařilo dohodnout na té variantě bez závorky. Jiné varianty ("vodní dílo" nebo "přehrada") předmětem této diskuse nebyly (možná se o nich diskutovalo jinde), nicméně je rozumné se jednotně držet varianty, která na Wikipedii vznikla a nebyla zpochybňována. "Vodní dílo" je mnohem širší pojem, který kromě přehrad a přehradních nádrží zahrnuje i například jezy, vodárenské objekty, protipovodňové stavby všeho druhu, studny a kdovíco dalšího. Takže přehradní nádrže a přehrady nepochybně vodními díly jsou, nicméně přesnější je používat pro ně specifičtější označení. Můžeme slova "vodní dílo" použít u staveb, kde označení "vodní nádrž" z jakéhokoliv důvodu není trefné (například vodní dílo Nové Mlýny, kde jde o soustavu přehrad, nikoliv jednoduchou přehradu s nádrží). Trochu asi bude problém i se stavbami, které jsou čímsi na pomezí mezi klasickým jezem a klasickou přehradou. --ŠJů 22. 5. 2009, 22:11 (UTC)

Díky za vysvětlení - má to logiku. Zase jsem o kousek poučenější. --Hadonos 23. 5. 2009, 07:07 (UTC)

Stoječín - foto

Děkuji za snímky Stoječína, já jsem se tam ještě nedostal. Fojsinek 28. 5. 2009, 21:21 (UTC)

Kasselský obrubník

Ahoj ŠJů, netušil jsem, že ty články Kasselský obrubník a Vídeňská zastávka jsou "Tvoje" a že mi budeš všechny moje změny revertovat. Můžeš mi prosím vysvětlit, proč jsi vrátil zpátky rozložení fotek, kde jsou fotky sice přesně u odpovídajících pojmů, ale které za nadpisem Technické provedení nechává velký prázdný prostor, proč by ze Souvisejících článků měly vést odkazy i na dlouhodobě červené články a proč jsi vrátil formulaci, které Ty zřejmě rozumíš, ale kterou když čte někdo jiný, tak ji ani napodruhé neporozumí? --Packa 1. 6. 2009, 20:18 (UTC)

Nerevertoval jsem všechny změny, ale jen ty, které byly k horšímu. Nevím, jaký používáš prohlížeč a jaké rozlišení, nicméně na mém monitoru se tvá úprava projevovala tak, že v úrovni oddílu "technické provedení", k němuž se většina fotek váže nejvíce, vznikla ve sloupci fotek zbytečná mezera, přičemž předposlední fotka se pak objevila u kapitoly "Hodnocení a souvislosti", s jejímž obsahem naprosto nesouvisí, a poslední fotka přetekla dokonce na úroveň souvisejících článků a referencí, což považuji za přijatelné opravdu jen v případě, kdy se fotky nevejdou k vlastnímu textu. Roztržení souvislého sloupce fotografií na dvě skupiny s mezerou v nejméně vhodném místě za cenu zbytečného přesahu do doplňkových sekcí za lepší úpravu považovat nemohu. A vzhledem k tomu, že mám defaultní velikost thumbů fotek nastavenou na maximální možnou hodnotu, tak při jiných nastaveních může to rozložení vypadat jen hůře (ještě větší mezera a ještě větší vzdálenost fotek od textu, k němuž se vztahují). O tom, že třeba články tramvajová zastávka a časový ostrůvek s vídeňskou zastávkou souvisejí blíže než třeba i některé z těch hesel, které jsi v sekci nechal, také nepochybuji: v tvém proškrtání souvisejících odkazů jsem neshledal žádnou logiku, to už spíš bych vyřadil třeba označník zastávky, kdyby už bylo třeba redukovat. --ŠJů 1. 6. 2009, 20:36 (UTC)

No, něco jsi mi tam pravda nechal, ale když se koukneš na diffy, tak u Vídeňské zastávky jsi mi revertoval skoro všechno. Na to, které související články souvisejí více a které méně, bude mít asi každý trochu jiný názor. Ale proč prosazuješ červené související články jsi nenapsal.
Jinak se prosím ještě jednou zamysli na Tvou formulací: pokud mluvíme o obrubníku (většina si obrubník asi dokáže představit), co pak v souvislosti s ním je okraj vozovky zastávky? Opravdu si to moc představit nedokážu a bojím se, že jiní taky ne. Tvoje snaha o co nejpřesnější vyjádření vede k tomu, že to není srozumitelné. Zkus tedy vymyslet Ty nějaké lepší.
Jinak ještě že jsi to s velikostí obrázků škrt, protože defaultní velikost thumbů nastavená na maximální možnou hodnotu je pěkný nesmysl – to už pak není defaultní. Nenapsal jsi ale hlavně, jakou tu velikost máš nastavenou a jaké máš rozlišení monitoru. Zkusil jsem několik variant, ale pořád mám za nadpisem Technické provedení velký prázdný prostor… Zítra se na to znovu kouknu. --Packa 1. 6. 2009, 22:57 (UTC)

Relevance odkazů na související články příliš nesouvisí s tím, jestli odkazovaný článek již existuje nebo ještě ne. Jistě víš, že třeba v navigačních šablonách obcí se také uvádějí rovnou všechny místní části a nepřidávají se postupně po jedné až poté, co je o každé z nich článek založen. Do článku "bílek" je logické dát na privilegovaná místa odkazy na vejce a žloutek, i kdyby tyto články ještě neexistovaly a odkazy by byly zatím červené. Pokud existuje několik základních typů uspořádání zastávek a pokud by (už kvůli interwiki) měly existovat shrnující články o zastávkách pro jednotlivé druhy dopravy, tak tyto články na sebe nepochybně mají navzájem odkazovat, třebaže některé z nich ještě neexistují.

Zastávka sestává z více funkčních ploch a zařízení. Jde-li o autobusovou nebo trolejbusovou zastávku, pak zpravidla z nástupiště (které může být tvořeno buď chodníkem nebo mít samostatnou funkci), případně i další čekací plochy či přístřešku, a samozřejmě z vozovky zastávky, která může být buď součástí průběžného jízdního pruhu, nebo může být tvořena zastávkovým pruhem (a to buď v provedení zastávkového zálivu, anebo odděleného jízdního pásu), případně nějakým polozálivem. Slovo "nástupiště" nemůže v tomto kontextu označovat nic jiného než součást zastávky. Avšak slovo "vozovka" znamená primárně průběžné jízdní pruhy (část pozemní komunikace určená k jízdě vozidel), zatímco vozovka zastávky je spíš jakousi přidruženou periferií vozovky. Když vozovku zastávky označíme jen "vozovka", nebo dokonce "vlastní vozovka", tak je význam nejasný až zavádějící (podobně i třeba parkovací pruh "je i není" součástí vozovky). "Vozovka zastávky" je ale jednoznačné označení, které tento prostor vymezuje jak vůči ostatním částem zastávky, tak vůči ostatním částem vozovky. Nerozumět mu může snad jen ten, kdo si slovo "zastávka" (dětsky) ztotožňuje se zastávkovým sloupkem nebo s čekárnou nebo s pouhým nástupištěm (kdysi jsem se pracovně setkal s raportem "zastávka je utržená a leží v příkopu u zastávky"). Ale od toho, kdo si bude číst články o jednotlivých typech technického nebo provozního uspořádání zastávky, je přece jen nutno a možno očekávat schopnost chápat alespoň základní odborné termíny správně, a to i když jsou složené do sousloví a vět. Okraj vozovky zastávky je pak logicky krajní část vozovky, tedy té části pozemní komunikace, která je určena k pojíždění koly vozidel, tedy nachází se ještě v rovině zbylé části vozovky. Ostatně obrubník je v tomto případě určen právě k tomu, aby velmi názorně rozdělil dopravní prostor na dvě části v různých výškových úrovních, které se liší funkcí. V odborné terminologii je narozdíl od obecné žurnalistiky rovněž obvyklé, že nelze libovolně střídat zdánlivá synonyma: zastávka je zastávka a jiný termín znamená něco jiného, vozovka také má stěží nějaké rovnocenné synonymum, takže těžko nějakým opisem vyjadřovat vozovku zastávky. Řešením může být leda klikací odkaz na hesla "vozovka" a "zastávka", ale ten by se neměl opakovat v každé větě, kde se tato vcelku běžná slova vyskytují. Terminologicky na tom není nic nejasného, ale pokud tam vzniká nějaká gramatická nejasnost, tak ji zkusím odstranit.

Defaultní velikost thumbů zvolitelná v mém osobním nastavení samozřejmě nesmysl není. Znamená to velikost, v jaké se zobrazují ty thumby, u nichž není parametrem nastavena fixní velikost. V době, když jsem si to nastavení volil to byla v osobních nastaveních největší nastavitelná velikost, a škrtl jsem ji proto, že jsem při ověření zjistil, že tomu tak již není. Samozřejmě že na tu "defaultnost" lze hledět z různých hledisek. V jedné úrovni lze za defaultní považovat tu, která je výchozí ve wiki software, v další úrovni tu, která je nastavena jako defaultní v určitém konkrétním wiki projektu a v ještě další úrovni je defaultní ta, kterou si za defaultní zvolí konkrétní uživatel.

Příliš nechápu, jak můžeš mít v článku Vídeňská zastávka za nadpisem Technické provedení velký prázdný prostor. Pokud jsou dva obrázky vloženy do zdrojového kódu bezprostředně za tento nadpis a nepředchází jim žádné br clear ani nevyladěnou šablonu obsahující obrázek ani nic podobného, tak se musí oba obrázky zobrazovat pod sebou po pravé straně buď hned pod úrovní onoho nadpisu anebo hned pod předcházejícím obrázkem, pokud by přesahoval do úrovně tohoto oddílu. Buď si nerozumíme, anebo ti prohlížeč funguje nějak hodně nekorektně. --ŠJů 1. 6. 2009, 23:44 (UTC)

ŠJů, nepotřeboval jsem od tebe podrobný rozbor pojmu zastávka. Protože tím to vysvětluješ mně a ne těm lidem, kteří ten výraz v článku stejně jako já IMHO nechápou. To vysvětlení by bylo třeba dát např. do článku zastávka, který by potřeboval rozšířit z pahýlu (navíc by se z něj měl odstranit ten rozcestníkový úvod).

Jinak si uvědom, že toto je úvod, který čtou lidi, kteří o daném tématu prakticky nic nemusí vědět. Čili u nich nesmíš předpokládat jakoukoliv znalost terminologie. To už trochu můžeš očekávat ve vlastním textu, ale i tady by to mělo být střídmé. Doplnit to odkazy by v tomto případě nemělo smysl – jednak máš pravdu, že odkazy na stejný pojem by se neměly (zjednodušeně řečeno) často opakovat a pak lidi by si na ně stejně nekliknuli, protože si myslí, že ten pojem znají. Jinak tě ale mohu ujistit, že 80% lidí si pod pojmem zastávka představuje jen to, co je v prostoru nástupiště (tedy sloupek, příslušný kus chodníku, přístřešek aj.) Mj. další důvod pro to, že by se měl vylepšit článek Zastávka.

Nejlepším řešením by ale bylo najít nebo udělat nějaké schéma. To věděl už Komenský, že obrázek vydá za tisíc slov…

Červené související články se mi nelíbí proto, že kapitolou Související články říkáme čtenáři, že tady se dozví další informace blízké tomuto tématu. I ve Wikipedie:Vzhled a styl se píše Obsahuje seznam článků… Nic o tom, že by to měl být i seznam neexistujících článků. Související články nemusí obsahovat seznam všech nebo aspoň těch hlavních „složek“, jako by měly obsahovat např. tebou uváděné navigační šablony nebo vlastně i jakékoliv seznamy uvnitř článku.

Defaultnost vynecháme, máš taky pravdu při svém náhledu na věc. Prázdné místo vyřešíme jinak. --Packa 2. 6. 2009, 09:39 (UTC)

Myslím, že samotný článek "zastávka" nemá smysl rozvíjet v něco více než de facto rozcestník (ať už to bude ošablonované jakkoliv). Železniční zastávka s autobusovou zastávkou mají krom funkce vyjádřitelné jednou větou dost málo společného. A vyčleňovat z rozcestníku obecný pojem zastávky do zvláštního článku, který by neobsahoval o mnoho více než pár řádků obecné definice a pak opět jen odkazy na články o jednotlivých typech zastávek, to by mi v této fázi přišlo spíš jako roztržení jednoho rozcestníku na dva. To, že autobus nebo tramvaj nebo vlak zastavují „v“ zastávce a nikoliv „u“ zastávky mi připadá jako natolik zažitý a samozřejmý fakt, že bych nepovažoval za užitečné ho zdůrazňovat ještě více. Zastávka je místo určené k zastavování vozidel a nastupování a vystupování cestujících. Hranici nemá, je vymezena funkčně: k zastávce patří vše, co plní funkci zastávky. To vše je z hesla Zastávka zřejmé již dnes. Přesnější popis, co vše k zastávce patří a jak mohou být zastávky uspořádané, je asi vhodné rozebírat v článcích podle druhu dopravy, tedy nejen železniční zastávka, ale i tramvajová zastávka a pak by byl vhodný společný článek o autobusových a trolejbusových zastávkách, jehož název je ovšem komplikován českým specifikem a anachronismem, že u nás trolejbus není chápán jako druh autobusu. Čtenáři by jistě měly být výrazně nabídnuty odkazy na tyto články (přičemž je jedním ze základních principů Wikipedie, že na důležité články se odkazuje bez ohledu na to, zda již existují). Nikdo nepochybuje o tom, že ty chybějící články by se měly napsat, pahýly rozvinout a každý článek znovu a znovu zdokonalovat. Ale nejde všechno hned. --ŠJů 2. 6. 2009, 23:17 (UTC)

O článek Zastávka tady přece skoro vůbec nejde. Ok, už ho není třeba dál rozšiřovat, ale oddělit ten rozcestník by chtělo. Zítra to trochu upravím, pak to zase předělej víc k svému... třeba dojdeme ke shodě.
S červenými odkazy mě jiní přesvědčili. --Packa 3. 6. 2009, 21:46 (UTC)

Názvy tratí s odbočkou

Ahoj. Upozorňuji tě na Diskuse:Železniční trať Děčín - Rumburk s odbočkou Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa. --Harold 2. 6. 2009, 16:55 (UTC)

Vykonstruovaný proces

Dík, žes smaznul ty šablony na portály. Všim sem si toho, že je to mnohem širší pojem a pak sem to zapomněl smazat sám. :-( --Mozzan 3. 6. 2009, 22:27 (UTC)

Tank číslo 23

Wikidíky.

Při porovnání s článkem o tomtéž v en je tento článek, na němž máš nepopiratelnou zásluhu jednoznačně vítězem. To se článkům v cs nestává zas tak často. Neznáš náhodou souřadnice dnešního umístění tanku? Není to ten hned u vstupu do muzea v Lešanech? 49°51′18″ s. š., 14°32′37″ v. d.? Miraceti 6. 6. 2009, 18:38 (UTC)

Nevím, v Lešanech jsem osobně nikdy nebyl a tamější muzeum znám jen z fotek atd. Snad by šlo zkusit se poptat někoho, kdo v Lešanech někdy fotil. --ŠJů 6. 6. 2009, 23:03 (UTC)

Ano, je to on. --Packa 6. 6. 2009, 23:17 (UTC)

Názvy k.ú.

Hele, narazil jsem na články o zaniklých sídlech na území JE Dukovany, a přemýšlím nad jejich jmény. Ta sídla dnes figurují jako katastrální území okolních obcí. Přemýšlím, zda články pojmenovat stylem Heřmanice (okres Třebíč) (původní název), Heřmanice (Rouchovany) (můj přesun) nebo Heřmanice u Rouchovan (název k. ú.). Po krátkém zhodnocení se přikláním spíš k třetí variantě, ale rád bych znal názor dalších lidí, co se zabývají touto oblastí :-). JAn 15. 6. 2009, 06:12 (UTC)

Taky bych byl pro tu třetí variantu: nejlépe odpovídá konvencím. První varianta by navozovala mylný dojem, že jde dosud o samostatné obce. Připojení Heřmanic k Rouchovanům je navíc záležitost roku 1894, dlouho před zánikem vsi, a dnešní okresy jsou záležitost mnohem mladší a dočasnější. Druhá varianta by měla logiku, pokud bychom přívlastky z názvů katastrálních území používali jako standardní rozlišení (tak, jako to v případě českých k. ú. a obcí dělají na německé Wikipedii). --ŠJů 15. 6. 2009, 10:24 (UTC)

Dobrý den, dovolím si upozornit na jednu maličkost: rok 1894 není rokem připojení Heřmanic k Rouchovanům, ale rokem odloučení (nemusela se obec podílet na nákladech nově stavěné školy). Do té doby vždy patřily Heřmanice s dovětkem u Rouchovan vždy školně i církevně k Rouchovanům. Miloš Šťastný, kronikář obce Rouchovany (mi306los@seznam.cz)

Šablona:Okres Benešov

Ahoj, přesunul jsem ti sem jednu zapomenutou podstránku z pískoviště, nalož s ní jak uznáš za vhodné.
Přeji pěkný den, Spock lone wolf 16. 6. 2009, 09:45 (UTC)

Přebírání

Dobrý den, pokud mě paměť neklame, několikrát jste si v diskusích posteskl, že není uspokojivě řešen problém uvedení autorů v případě slučování článků a podobně, zatímco při překladech článků z jinojazyčných Wikipedií je jakýmsi řešením šablona Překlad. Předložil jsem nový návrh Wikipedie:Návrh jmenného prostoru pro záznamy o autorech, který má snahu řešit různé možnosti přebírání přehledným a jednotným způsobem a v souladu s CC-BY-SA 3.0. Mohl byste se na něj podívat a zhodnotit jej? Případné podněty, návrhy a odhalené nedostatky jsou vítány. --Beren 16. 6. 2009, 22:57 (UTC)

Po technické stránce jsem naprostý laik, takže v této podobě mi struktura dat připadá příliš složitá a nedokážu ji posoudit. Musel bych vidět názorné ukázky výstupů a jednoduchých nástrojů k vytváření záznamů, abych se k tomu dokázal vyjádřit. Pokud jednoduché a intuitivně ovladatelné nástroje existovat nebudou, tak by byl celý nápad nerealizovatelný. Předpokládám, že existence případného nového jmenného prostoru by měla být čistě zákulisní technickou záležitostí, o které by běžný wikipedista ani nemusel vědět, protože by v něm needitoval přímo, ale jen pomocí nástrojů dostupných na stránce článku, automatického generování atd. --ŠJů 16. 6. 2009, 23:13 (UTC)

Nástroje lze vytvářet až poté, co bude jasná struktura, ne dříve. Co se týká příkladů, uznávám, že je potřeba je udělat už v této fázi, aby to bylo pro ostatní pochopitelné. Nejspíš kvůli jejich absenci se Vám to zdá příliš složité. Je to podobné jako u šablon pro citování, které mají hromadu parametrů, ale v typickém případě si vystačíme s několika málo z nich. I když to někdo vyplní nedokonale, chybějící věci zpravidla mohou doplnit jiní, podobně jako když někdo neúplně vyplní šablonu Překlad. Co se týká zákulisnosti, wikipedistu nepřebírající věci odjinud to opravdu zajímat nemusí, s výjimkou slučování nebo rozdělování článků. --Beren 17. 6. 2009, 02:17 (UTC)

I šablony pro citování nejsou příliš šťastné řešení. Protože pokud chybí některý údaj u normální citace bez šablony, může ho kdokoliv jednoduše doplnit, prostě ho připsat. Zatímco pokud chybí nějaký údaj v šabloně nebo jde o nějakou složitější citaci (například zdroj text jednoho autora v publikaci kolektivu autorů, zdroj citující jiný zdroj, přímá citace klíčové formulace atd.), tak je to prakticky neřešitelné nebo je oprava tak složitá, že není-li to akutní, každý se na to raději vykašle. Pokud dnes převezmu odstavec z jednoho článku do jiného článku, obvykle v popisu editace uvedu odkaz na zdrojový článek. Těžko si ale dokážu představit, že bych kvůli tomu vyplňoval jakýsi sáhodlouhý formulář, jehož strukturu a parametry bych navíc nejspíš musel znát nazpaměť. --ŠJů 17. 6. 2009, 09:47 (UTC)

Kámen, nůžky atd.

Ahoj, prosím, aby sis pro příště nechal takovéhle narážky na ostatní uživatele od cesty, a držel se podstaty problému, než napadat jiné uživatele za to, že mají jiný názor. --Reaperman 18. 6. 2009, 13:53 (UTC)

Narážky nebyly motivovány tím, že dotyčný měl jiný názor, ale tím, že dotyčný opakovaně obdobným, ne-li horším způsobem útočil na mě. Ale uznávám, že to z mé strany byla chyba a že některým kolegům je lépe neodporova a už vůbec nevracet stejnou mincí. --ŠJů 18. 6. 2009, 13:56 (UTC)

... pokud se týká mě osobně, tak já se na to dívám s nadhledem už dost dlouho - z různé zdejší lidové umělecké tvořivosti zejména v kategoriích (ale i leckde jinde) mám - s prominutím - velkou legraci už dost dlouho. ** Je totiž opravdu velice zvláští, že česká verze Wikipedie někdy připomíná humoristický časopis víc než cokoliv jiného serióznějšího ... ** Zdravím --MiroslavJosef 18. 6. 2009, 14:01 (UTC)

Ač na váš styl práce mám možná podobný názor jako vy na můj, velmi si vážím právě toho, že nejste urážlivý a dokážete si zachovat nadhled. V tom bych si vás mohl i vzít za příklad. --ŠJů 18. 6. 2009, 14:04 (UTC)

Fajn, chovejme se jako gentlemani, jedná se především o naši vlastní zábavu a naše potěšení - není nutné si je kazit zbytečnými vádami ... ** Mějte se fajn, svět je proto tak hezký, že jsme lidé různí ... ** --MiroslavJosef 18. 6. 2009, 14:18 (UTC)

Hlasování o smazání - kategorie Květy

Vzhledem k tomu, že byly založeny kategorie Květiny a Květ, jsem při hlasování o smazání kategorie Květy změnil názor a vyslovil se pro smazání této kategorie. Hlasování se již chýlí ke konci. ABC2 28. 6. 2009, 13:01 (UTC)

Dík za upozornění. Vzhledem k situaci a obsahu diskuse bych to hlasování nechal "vyhnít", nemá smysl teď na poslední chvíli měnit hlas. Nynější situaci je třeba řešit běžnou diskusí, v níž by se posuzovaly a domýšlely různé návrhy řešení, ne samostatným návrhem na smazání jedné kategorie ani prodlužováním hlasování. Ať si nejprve kolegové se zájmem o zahradnictví a biologii ujasní, jak i účel a obsah těch kategorií představují (obecně bývá kategorie s názvem v jednotném čísle spíše nadřazena kategorii s názvem v množném čísle, ale třeba se někomu podaří obhájit, že zde "květ" je pod "květy"). --ŠJů 28. 6. 2009, 13:32 (UTC)

Nakonec se to ukázalo jednodušší, než to vypadalo. Kategorie Květy je vyprázdněná (a po nějaké době zřejmě bude splňovat podmínky pro rychlé smazání). --ŠJů 28. 6. 2009, 14:14 (UTC)

Kamenický Šenov

Zdravím, v několika heslech jste se věnoval tamní železniční trati, možná si přečtete a využijete novinku: Obnoven provoz. Zdraví --Zákupák 1. 7. 2009, 18:25 (UTC)

Dík, zkusím se na to podívat. --ŠJů 1. 7. 2009, 18:54 (UTC)

IČZ, IČL, IČP

Děkuji - akorát ten "bordel" popsat bude docela fuška .... --MiroslavJosef 3. 7. 2009, 13:40 (UTC)

Vůbec to nebude fuška. Stačí, když někdo znalý najde příslušný zdroj, a z něj to de facto opíše. O žádném bordelu nevím. Ostatně podobných kódovacích (číslovacích) systémů jsou mraky. Za socialismu měly třeba všechny prodejny a hospody na svém razítku jakési seskupení čísel, které vyjadřovalo sortiment (t. j. zda jde o hostinec nebo železářství) atd. Každá větší firma má nějaké interní číslování svých organizačních jednotek (to ale patří spíš do článků o těch jednotlivých firmách) atd. --ŠJů 3. 7. 2009, 13:54 (UTC)

... ale já o něm vím moc dobře, pracuji s ním ve zdravotní pojišťovně bezmála 15 let ..., ale to sem napatří - se zdroji to bude možná trošičku problém ** Různých číselníkových a číslovacích systémů bylo a jest fůra. ** V této souvislosti jsem chtěl poprosit o kritickou revizi mnou včera vytvořeného článku číselník, je to jen takový "nástřel" víceméně z hlavy. Budu jen rád když to někdo dále vylepší a rozvine. Dnes večer jej snad dokončím. ** Zdravím --MiroslavJosef 3. 7. 2009, 13:59 (UTC)

Jen jsem přidal kategorie (snad poměrně jednoznačné), jinak asi v nejbližší době se tomu věnovat nebudu. --ŠJů 3. 7. 2009, 14:08 (UTC)

Branický most

Diskuse přemístěna na stránku Diskuse:Branický most#Zajímavost (slaňování). --ŠJů 15. 7. 2009, 20:47 (UTC)

Odstraňování informace

Zdravím. Z posledních změn koukám že vám vadí že někdo odstranil nějakou informaci z Wikipedie. Chtěl bych vám navrhnout abyste danou věc řešil s dotyčným člověkem a ne vkládáním informací že se to nedělá do různých doporučení a pravidel. S přáním pěkného dne --che 17. 7. 2009, 13:34 (UTC)

Zkuste předpokládat dobrou vůli. Od počátků Wikipedie zde je určitá zásada, kterou dosud nikdo otevřeně nezpochybnil a nenavrhl její zrušení. Ovšem postupem času začala jaksi upadat v zapomenutí, takže někteří kolegové na ni zapomínají a i mně dalo hodně práce nalézt, odkud vlastně ta zásada pochází, abych mohl prokázat, že nejde o moji smyšlenku ani můj úlet, ale o něco, co tu platilo odedávna, dávno před mým příchodem a nezávisle na mně. Pokud by problém byl v konkrétním wikipedistovi, který by vědomě a svévolně odmítal se pravidlu podřídit a proto jej porušoval, tak by adekvátním řešením možná byl zásah správce nebo nějaký ŽOK či arbitráž. Pokud ovšem problém je v tom, že ta dávná zásada nedopatřením zapadla a je obtížně k nalezení, tak adekvátním řešením je opět ji zdůraznit a připomenout všude tam, kde by ji uživatel mohl hledat a kam svými souvislosti a svou důležitostí patří. Samozřejmě že odkaz na tuto zásadu vždycky hledám právě poté, co někde dojde k nějakému konkrétnímu sporu, ve kterém je vhodné na ni poukázat, ale to neznamená, že problém pozapomenutí určité zásady je totožný s nějakým konkrétním sporem o obsah nějakého článku. Nynější situace, kdy, zdá se, existuje jakýsi okruh lidí, kterým je připomínání oné zásady proti srsti a kteří by možná dokonce byli rádi, kdyby se na ni zcela zapomnělo, by asi měla být důvodem k zahájení diskuse, zda chceme něco regulérně měnit a jednu z nejstarších zásad vědomě a transparentně opustit či korigovat. Ovšem pak by bylo třeba věcně měnit i několik dalších pravidel, pro jejichž funkčnost je tato zásada předpokladem. --ŠJů 17. 7. 2009, 13:48 (UTC)

Myslím že není sporu o tom, že relevantní ověřené informace by se z Wikipedie odstraňovat neměly, ovšem nechápu proč by jakékoli odstraňování dat mělo být označováno za vandalismus[6] nebo proč by mělo v doporučení cswiki být napsáno že se "mnozí zkušení wikipedisté (...) často snaží nenápadně nebo pod různými záminkami odstraňovat relevantní ověřitelné informace, které jim jsou z nějakého důvodu nepohodlné". Mám tudíž dojem že vaše snahy o začlenění do pravidel tuto zásadu moc přesně necharakterizovaly. Navíc se domnívám že jádro sporů stejně vždy bude v tom zda je některé informace relevantní (nebo ověřitelná), takže ani kdyby to bylo kodifikované tak moc věci vyřešeno nebude (vizte též komentář Mirka256 níže). --che 17. 7. 2009, 14:04 (UTC)

Já také zdravím, a zde se připojuji k návrhu. Vím, je to už dávno, kdy jste do vlastivědných článků z mého okolí nechtěl smazat jisté informace, které ověřit rozhodně nešly (např. kde straší atd.) S pozdravem --Mirek256 17. 7. 2009, 13:51 (UTC)

Ahoj, souhlasím s tebou, že by se neměly odstraňovat podložené a relevantní informace (ačkoliv je samozřejmě otázkou co je a co není relevantní). Nicméně nepovažuji za vhodné tuto zásadu vkládat do nesouvisejících pravidel. Ani WikiEtiketa (která řeší chování mezi wikipedisty a týká se primárně diskusí) ani NPOV (který definuje princip nezaujatého úhlu pohledu) s diskutovanou zásadou nesouvisí. --Petr Adámek 17. 7. 2009, 13:53 (UTC)

Pro doplnění dodávám, že se nejedná ani o vandalismus. Vandalismus je primitivní a záměrné poškozování stránek (cílem je poškození stránky), zatímco odstraňování relevantních a podložených informaci je obvykle způsobeno odlišným pohledem editora na relevantnost uvedených informací (čili cílem není poškození stránky ale její vylepšení z pohledu editora). To, že nějaký wikipedista editoval stránku v rozporu s pravidly, ještě neznamená, že se jedná o vandalismus. --Petr Adámek 17. 7. 2009, 14:02 (UTC)

Ale ta zásada je tu od nejranějších počátků prezentována právě jako záležitost wikietikety. Ač osobně si myslím, že je mnohem více jednak záležitostí stylu a zároveň jedním ze základních předpokladů fungování principu Wikipedie:NPOV, vycházejme z faktu, že při zakládání české Wikipedie (na její historicky třetí stránce, v historicky šesté editaci české Wikipedie) byla vymezena jako záležitost wikietikety a po 7 let a přes zásadní proměny této stránky přesně takto zůstala formulována dodnes (osobně bych rád doufal, že tam zůstane i do zítra). Co se týče vztahu k NPOV, tak tato zásada podle mého názoru úzce souvisí s tím, co se v onom pravidle také odedávna píše: tedy že článek má korektně informovat o všech existujících názorech (t. j. včetně těch, které například někdo dnes považuje za překonané či chybné) a že POV nevyváženost se má řešit přidáváním dalších informací (a nikoliv tedy například odstraňováním těch ověřitelných informací, které jsou podle něčího názoru zastoupeny neúměrně obšírně: to tam ovšem právě bohužel není připomenuto výslovně, ač to z dávného konsensu a jednoho z nejzákladnějších pravidel vyplývá). Takže o souvislosti oné zásady s pravidlem NPOV rozhodně nepochybuji. Problematické ovšem je, že od doby, kdy jsme si tu nechali zrušit transparentní procesy změn textu závazných pravidel (a tady jde opravdu spíše jen o změnu textu než o věcnou změnu pravidla samého), tak jsou tu některé problémy neřešitelné a způsob prokazování existence či neexistence konsensu nejasný. --ŠJů 17. 7. 2009, 14:39 (UTC)

Asi nejsem na Wikipedii tak dlouho jako Vy, ale stránku Nápověda:Jak editovat stránku jsem dnes viděl poprvé, a osobně obsah jmenného prostoru "nápověda" považuji za méně určující pro principy Wikipedie než označená závazná pravidla. --che 17. 7. 2009, 15:00 (UTC)

„Pravidla české Wikipedie …jsou artikulováním principů, které jsou obecně uznávány“. Zásady, na nichž byla Wikipedie postavena a které tu byly daleko dřív než první šablony pravidel, patří k principům Wikipedie stejně, možná ještě více než formálně ošablonovaná pravidla. A myslím, že bychom je měli buď zřetelně akceptovat a začlenit do systému pravidel, anebo je regulérně korigovat či zrušit, a ne je jen potichu nechat upadat do zapomnění a bagatelizovat je. Sledovat ty stránky, kterými jsou nováčci uváděni do Wikipedie, je důležité i pro zkušené wikipedisty, protože noví uživatelé tyto stránky pochopitelně automaticky vnímají jako součást principů, na nichž Wikipedie stojí. A pokud tu některá nápovědní stránka nekonfliktně existovala 7 let, tak je i přesvědčivějším projevem konsensu než některá pravidla, o něž se vedou spory. --ŠJů 17. 7. 2009, 15:21 (UTC)

Na Wikipedii jste, jak to vypadá, asi o půl roku déle než já, přičemž ta stránka a zásada, o kterých je tu řeč, tu byly ještě téměř o tři roky dříve. V roce 2005 ještě nebylo těch pravidel a nápověd tolik, takže si ani příliš nedokážu představit, jak jste mohl zrovna tuto stránku minout. Snad že byste býval ještě dřív působil třeba na anglické Wikipedii a tak jste měl pocit, že si technické návody na české již nemusíte číst? --ŠJů 17. 7. 2009, 15:25 (UTC)

A tu stránku jste dnes neviděl poprvé, ale už jste ji viděl (a dokonce editoval) přinejmenším jednou v červenci 2005. --ŠJů 17. 7. 2009, 17:35 (UTC)

Máte pravdu, asi jsem si své setkání s tou stránkou nezapamatoval nebo ji málo četl (česká Wikipedie nebyla první wiki kde jsem působil). Každopádně, v rámci prevence zmatení v její diskusi navrhnu jinou formulaci dotyčné pasáže. --che 17. 7. 2009, 18:09 (UTC)

Myslím, že by to chtělo zpracovat doporučení, které by komplexně pojednávalo o postupu při odstraňování obsahu z článků: které informace je třeba odstranit neprodleně, které po vypršení nějaké lhůty, a které důvody pro odstraňování obsahu jsou naopak nepřijatelné či nedostatečné a jak se postupuje při řešení sporů (aby to nedopadalo tak, že drzejší vítězí). Do technického návodu k editaci stránky to podle mého názoru přímo nepatří, jde spíše o záležitost redakce obsahu. --ŠJů 17. 7. 2009, 18:47 (UTC)

Petře Adámku a Che, souhlasím s vámi oběma, že odstraňování informací není projevem toho nejprimitivnějšího vandalismu, ovšem jeho projevem nejsou ani záměrné pokusy o mystifikace atd. Záměrné odstraňování informací s cílem ovlivnit vyznění článku by se dalo v mnoha případech z hlediska motivace klást na roveň třeba tomu, co je tam nyní nazváno "lstivý vandalismus". Nicméně máte pravdu, že pokud hlavním motivem odstraňování informací není jen experimentování či provokování, ale záměrná snaha zdůraznit či potlačit některý POV, tak že je to vandalismu v užším smyslu o něco vzdálenější. --ŠJů 17. 7. 2009, 14:39 (UTC)

Jak jsem se již zmiňoval v diskusi u WikiEtikety [7], nemohu souhlasit s názorem, že ta zásada je tu od nejranějších počátků prezentována právě jako záležitost wikietikety. Dostáváme se sice na úroveň slovíčkaření, ale v tomto kontextu je nutné rozlišovat etiku obecně a etiketu, která definuje pravidla zdvořilého chování (v našem případě zdvořilého chování mezi wikipedisty).

Co se týče NPOV, samozřejmě souhlasím s tím, že řešením musí být doplnění ostatních úhlů pohledu a nikoliv mazání stávajících informaci. Ale to není věc, která by byla (nebo měla být) definována pravidlem NPOV. Takže s vložením diskutované zásady bez jakékoliv vysvětlení kontextu [8] nemohu souhlasit.

Co se týče vandalismu, zjevně jsme dospěli ke shodě a s Tvým postojem se mohu v podstatě ztotožnit. Pro úplnost dodávám, že široké pojetí definice vandalismu je škodlivé, protože pak svádí k rychlému řešení sporů o obsah nebo NPOV stylem revert vandalismu. --Petr Adámek 17. 7. 2009, 15:23 (UTC)

Je skvělé, že jsi našel tolik věcí, ve kterých se shodujeme, ale ještě by to chtělo, abys přidal nějaké zamyšlení nad tím, jak řešit problémy, kvůli kterým vůbec tahle diskuse začala. T. j. že existuje jakási zásada, která sice je podle leckoho samozřejmá a základní, ale narozdíl od jiných podobně samozřejmých a základních zásad je takovou nějakou nechtěnou popelkou, která nesmí být moc připomínána, až to vypadá, jako by všude překážela, a někteří už ji za samozřejmou přestávají považovat, aniž by někdy byla regulérně zrušena. Vyjmenoval jsi, kam všude zmínka o této zásadě nepatří. Stejným způsobem bys mohl zdůvodnit, že nepatří ani tam, kde už 7 let je, protože ta stránka se vyvinula spíše v technický návod, takže zásada týkající se základního principu zacházení s obsahem ta jednak věcně moc nepatří, jednak je tam nepatřičně schovaná. Považuješ ten stav za vyhovující, nebo si také myslíš, že by se to nějak řešit mělo? Pár otázek jsem napsal již na stránce Wikipedie diskuse:Wikietiketa, ale možná bychom měli všechny části téhle diskuse přemístit někam na jedno místo. --ŠJů 17. 7. 2009, 16:13 (UTC)

Informace o strašení

Část diskuse vyčleněna z předchozího oddílu. --ŠJů 17. 7. 2009, 17:40 (UTC)

Já také zdravím, a zde se připojuji k návrhu. Vím, je to už dávno, kdy jste do vlastivědných článků z mého okolí nechtěl smazat jisté informace, které ověřit rozhodně nešly (např. kde straší atd.) S pozdravem --Mirek256 17. 7. 2009, 13:51 (UTC)

Mirku256, pokud vám jde o článek Štola Jan Evangelista a náš spor o to, jestli článek na webu Záhady.cz je odpovídajícím zdrojem, jímž lze věrohodně doložit, jak místo pojímají nadšenci pro magii a co o něm tradují, tak to opravdu souvisí spíš s otázkou, jak chápat požadavek zdrojování a věrohodnosti zdrojů. Rozhodně jsem ale do článku nepsal, že ve štole straší. Ostatně jak pro referování o názorech různých okultistů či novinářů, tak pro referování o názorech seriózních vědeckých zdrojů tu máme jednu užitečnou zásadu, která uspokojivě řeší obojí: "Obecně tedy místo vyslovení názoru napsat fakta o názorech." A věřte, že třeba ty vcelku trapné a jednotvárné pověsti o zvonech, co jsou v mnoha článcích, mi třeba taky docela lezou krkem, ale pokud jsou ozdrojované, tak řešením není je odstraňovat, ale přeformulovat podle zásad NPOV. Nejsem příznivcem strašení, nicméně pokud nějaké místo je mezi okultisty apod. oblíbené a má mezi nimi nějakou pověst, tak encyklopedie by k tomu měla nalézt informace a zdroje a ne to ignorovat s odůvodněním, že tam přece strašit nemůže, protože náš POV je, že nikde strašit nemůže. Pokud jste onu informaci smazal proto, že web zahady.cz podle vás nereprezentuje důvěryhodně názory různých záhadologů, tak byl váš krok v pořádku: pokud jste ji však smazal proto, že o strašení nechcete číst nebo na strašení nevěříte, tak jste porušil jak princip NPOV, tak onu základní zásadu, o které se tady diskutuje. --ŠJů 17. 7. 2009, 14:39 (UTC)

Abych pravdu napsat, já to smazal proto, že jsem v žádné knize o pověstech Lužických hor nenašel žádnou pověst, že by v uvedené štole strašilo, a měl jsem i docela velkou snahu najít nějaký zdroj, a jaksi nenašel. Na stránky zahady.cz nechodím, ale jsem ochoten nechat v článku pověst, když se o ní píše v nějaké knížce, nebo v tomto regionu např na stránkách www.luzicke-hory.cz. Když jsem u toho strašení, taky by mohlo dopadnout tak, že já, vy, jiný wikipedista či kdokoli jiný půjde z hospody, jakoby uvidí strašidlo, někde o tom napíše a bude to věrohodný zdroj. To asi ne. Asi je povídá, že se v této štole straší, ale opravdu jsme nikde nic nenašel. Pověsti Tolštejnu, Jedlové či jiných místech Lužických hor ano. --Mirek256 17. 7. 2009, 15:20 (UTC)

Pokud kniha o pověstech Lužických hor je zaměřena na pověsti pocházející z předmoderních dob, tak to nejspíš není relevantní zdroj pro hledání informací o pověstech moderních okultistů atd. Když nenajdu v telefonním seznamu planetu Jupiter, tak to taky neznamená, že neexistuje, ale jen že jsem hledal na špatném místě. Významné by bylo, pokud by tu horu či štolu skutečně vyhledával významnější počet vyznavačů "tajemných sil", a to zcela bez ohledu na to, jestli tam takové síly působí "jakoby" nebo "nejakoby". Stejně jako jsou významná místa mariánských zjevení naprosto bez ohledu na to, co my si myslíme o jejich podstatě či reálnosti. Ale to už jsem psal: pokud zpochybňujete významnost a reprezentativnost onoho zdroje, mohu s vámi souhlasit, nicméně vaše někdejší tvrzení, že žádný zdroj o strašení nemůže existovat, je zcela mylné a svědčí o nepochopení principu Wikipedie. --ŠJů 17. 7. 2009, 15:46 (UTC)

Konec přemístěné části diskuse.

Tunel a štola

Část diskuse vyčleněna z předchozího oddílu. --ŠJů 17. 7. 2009, 16:13 (UTC)

Ještě jeden dotaz, jak jste přišel na to, že uvedená štola je tunel? To opravdu není, nebo hornická díla se aspoň tak neznačí. Tunel je podle mě dopravní stavba, železnice, silnice atd.--Mirek256 17. 7. 2009, 15:25 (UTC)

Zde o tunelu ani zmínka *[9] --Mirek256 17. 7. 2009, 15:27 (UTC)

Jak jsem na to přišel, to nevím: asi jsem to považoval z povahy věci za samozřejmé. Asi tak jako vím, že kostel je budova, i když bych dokázal najít článek o nějakém kostele, kde se slovo "budova" vůbec nebude vyskytovat. Ale teď jsem se pokusil ověřit, jestli moje jazykové povědomí není nějak pokřivené, a narazil jsem třeba na Tunely, štoly a vytyčování. 3. díl : Rudolfova štola a Phendlerova mapa In: Zeměměřič. - Roč.14/č.4 (2007), s.16-19, kde abstrakt začíná slovy: "Za nejstarší tunel na našem území je považována evropská technická památka, tzv. Rudolfova (dříve Belvedérská) štola". Takže se svou představou, že štoly je název pro určité typy tunelů, nejsem zcela osamocen. Ale asi jste tuhle diskusi měl otevřít buď u příslušného článku anebo tady začít nový oddíl, nedělejme si tu v tom guláš. --ŠJů 17. 7. 2009, 15:46 (UTC)

Konec přemístěné části diskuse.

No, já myslím, že se stačí podívat na hesla tunel a štola na wiki. U tunelu je jasně napsáno, že je jedná o dopravní stavbu, a to štola Jan Evangelista jaksi není, nemohu si pomoci.--Mirek256 17. 7. 2009, 15:53 (UTC)

Oponovat citaci ze zřetelně fundovaného a nezávislého zdroje nějakými definicemi obsaženými v článcích ve Wikipedii, které navíc ani nejsou ozdrojované, bych za adekvátní nepovažoval. Nehledě na to, že všechny štoly jsou určeny k dopravním účelům, ať už jsou určeny k dopravě vytěženého materiálu, vody či čeho jiného. Já jsem našel fundovaný zdroj, který jasně a jednoznačně určitou štolu označuje za tunel. Pokud tedy máme kategorii společnou pro různé druhy tunelů, články o štolách by v nich neměly chybět - v případě většího počtu samozřejmě vyčleněné do přesnější podkategorie. A budeme-li mluvit o konkrétní štole, samozřejmě ji budeme přednostně označovat slovem "štola". --ŠJů 17. 7. 2009, 16:13 (UTC)

No, myslím že víte jak myslel, tunel je určený k dopravě osob, budu citovat anglická wiki:A tunnel is an underground passageway, německá wiki Ein Tunnel (auch Tunell) ist eine künstliche Passage, die Berge, Gewässer oder andere Hindernisse (in der Regel als Verkehrsweg) unterquert. Kdežto štola An adit is a type of entrance to an underground mine a navíc, tunel má dva konce, dá se jím projít, kdežto štolou ne. To platí i o té štole v Jiřetíně, jaksi jí neprojdete, budete se muset vrátit.--Mirek256 17. 7. 2009, 16:37 (UTC)

Jistě ne jen dopravě osob: i ty nejklasičtější tunely jsou často určeny třeba jen pro nákladní dopravu. Štoly samozřejmě nemusejí být slepé, v rozsáhlejších důlních systémech většina štol vede odněkud někam, propojuje jiné štoly či šachty atd., a například vodní štoly (včetně té Rudolfovy) pochopitelně také vedou vodu odněkud někam. A ne všemi tunely se dá projít, například dálničními tunely se procházet ani nesmí. Já jsem vám přinesl jasně odborný zdroj, který štolu zcela zřetelně zmiňuje jako tunel. Definice anglického slova "adit", která navíc nepochází z nezávislého odborného zdroje, ale jen z anglické verze wikipedie, nám asi vztah českých termínů "tunel" a "štola" nijak neosvětlí, a to se ty německé a anglické definice navíc ani vzájemným vztahem těch pojmů nezabývají. Ostatně to, že štola je stavba tunelového typu, jsem do toho českého článku také nevložil já, a v českém článku tunel zase čtu, že nejstarší tunely se používaly k zavlažování (tedy ani k chůzi, ani k provozu vozidel). Takže ta vaše argumentace má trošku mezery. --ŠJů 17. 7. 2009, 17:30 (UTC)

Podání žádosti o arbitráž

Oznamuji podání žádosti o arbitráž: Wikipedie:Žádost o arbitráž/Destinero versus DeeMusil --Destinero 18. 7. 2009, 06:19 (UTC)

Grant fotografování

Ahoj, chtěl bych tě informovat jako potenciálního zájemce, že ode dnešního dne je možné uplatňovat žádosti o udělení grantu v rámci fotografování. Věřím, že léto bude nakloněné a že se podaří uskutečnit mnoho zajímavých cest. Doufám tedy, že se vydáš brzy na první cesty a že ti grant k tomu bude více než nápomocen :) Kdyby jsi měl jakýkoliv dotaz, obrať se buď na mne, Packu a nebo Jagra! --Chmee2 18. 7. 2009, 09:26 (UTC)

Dík za upozornění. Zatím nemám v plánu podnikat vysloveně fotografické cesty pro Commons (i proto, že neumím fotografovat zas tak dobře a nemám tak dobré vybavení, aby mi nepřišlo trapné se o příspěvek ucházet). Ale snažím se k fotografování pro Commons využívat všechny své cesty, které to alespoň trochu umožňují. --ŠJů 19. 8. 2009, 01:15 (UTC)

Písník

Zas vás nechápu, viz ono heslo. Mám obavy, že přesná definice písníku nějak neexistuje. V odborných pracech, dokumentech úřadů atd. se vyskytuje slovo písník často. Dokonce některé louže jej mají v názvu Písník u Sokolovce, Bělečský písník. Ale nikde asi nebude jiný popis než že je to zatopená pískovna, či nějaký zatopený pozůstatek po těžbě štěrkopísků. Něco, co se jmenuje písník a jeho definice slova daná vyhláškou asi není, to můžete článek asi dát rovnou smazat. Myslím písník má ještě jeden význam, našel v dokumentech úřadů, říkají tak pískovně. To byste taky mohl chtít zdroj u rašeliniště, bažiny, tůně atd. --Mirek256 4. 8. 2009, 15:24 (UTC)

Pokud jste žádný relevantní zdroj nenašel, nevadí – nechte tedy článek jako pahýl, v němž je označeno, že tyto termíny a definice nejsou ověřeny žádným zdrojem. --ŠJů 4. 8. 2009, 15:49 (UTC)

Metrans

Bezdůvodně určitě ne, vlastností mediawiki je to, že když napíšeš Metrans stejně to přesměruje na METRANS, no nic, holt jinde to jde tady ne--Horst 18. 8. 2009, 22:44 (UTC)

Pokud vím, tak mediawiki odkaz Metrans nepřesměrovává na METRANS a ani se taková funkce snad nechystá. Tuto záměnu provádí pouze s řetězcem zadaným do vyhledávacího okénka. Redirecty však slouží pro všechny typy odkazování či vyhledávání článků (t. j. je užitečný tehdy, jestliže může být užitečný třeba i jen pro jeden z nich). --ŠJů 18. 8. 2009, 22:49 (UTC)

Co já vim tak se to vždy mazalo, ale dobře, když jinak nedáš, nebudu to likvidovat--Horst 18. 8. 2009, 22:51 (UTC)

Ano, vždy se tu vyskytovalo několik správců, kteří rádi a často mazali redirecty navzdory logice i navzdory pravidlům Wikipedie, a většinou jim to procházelo a prochází, což v ostatních správcích vzbuzuje mylný dojem, že je takový postup v pořádku. V tomto případě je zřejmé, že dokonce i ve většině z uvedených odborných zdrojů se vyskytuje v textu psaní v podobě "Metrans", a tedy i my bychom měli počítat s tím, že se v textech souvisejících článků mohou odkazy v této podobě objevovat (ostatně tato varianta zápisu firmy se dokonce vyskytuje i v samotném článku METRANS). A i když je vhodné takové odkazy pomocí botů napřimovat, stejně je vždy vhodné mít tu trvale redirecty, které budou podchycovat a zamodřovat případné nové výskyty. --ŠJů 18. 8. 2009, 22:56 (UTC)

Xenofobie

Ahoj, co Tě vedlo ke vložení kat.MV do příslušného článku? Díky. --Kacir 19. 8. 2009, 02:44 (UTC)

To, že prozatím kategorie Mezinárodní vztahy zahrnuje opravdu i vztahy mezi národy a nejen vztahy mezi státy (do budoucna by asi bylo vhodné tato dvě témata oddělit) a jsou v ní tedy zařazeny i například antisemitismus, anticikanismus, antiturkismus atd., které s xenofobií (v hlavním významu toho slova) podle mého názoru souvisejí. Žádná z dosavadních kategorií (fóbie, sociologie kultury, diskriminace atd.) tento aspekt specificky nezastupovala. --ŠJů 19. 8. 2009, 12:23 (UTC)

Související názvy

Když už jsi do rozcestníky vložil souvisejí názvy jako je Hrubá strana mohl by jsi tam dát uvéct i co je tím myšleno ? Nemyslím si že daný název nese něco encyklopedicky významného. Pouč mě jestli o něčem víš. Dík. --Jowe 20. 8. 2009, 15:34 (UTC)

Odkázat v rozcestníku na protikladné (zpravidla komplementární) názvy je stejně tak běžné a praktické jako odkázat na případné synonymní názvy (hesla). Nevím, co bys na tom chtěl hledat ještě navíc za "encyklopedickou významnost". Podrobnější výčet, případně vysvětlení, patří do příslušných odkazovaných hesel, nikoliv do rozcestníku "Malá Strana (rozcestník)". --ŠJů 20. 8. 2009, 16:06 (UTC)

Myslím si že články i rozcestníky by měly přinášet encyklopedické informace případně odkazy na jiné články kde je možné encyklopedickou informaci najít. Červený odkaz a informace že Hrubá Strana je související článek s Malou Stranou není encyklopedickou informací, ale pouze nahodilou která čtenáři nepřináší absolutně nic. --Jowe 20. 8. 2009, 16:55 (UTC)

Navíc zde je to i humorné...skoro na legraci Malá Stran, Velká Strana, zas jste vtipálek.--Mirek256 20. 8. 2009, 17:06 (UTC)

Prozatím je tu dobrým zvykem uvádět v rozcestnících odkazy na různé možné významy (a též úzce související pojmy či hesla) bez ohledu na to, zda odkazované články již existují nebo zatím ještě ne. Jinak bych se asi opakoval: pokud existují desítky míst s názvem "Malá Strana", tak považuji za zcela účelné, logické a praktické a také obvyklé uvést též odkaz na komplementární protikladné názvy. A vcelku nechápu, proč zrovna toto a zrovna teď tě tak dráždí, že máš zapotřebí to tady rozebírat.

Na infantilní poznámky o „vtipálcích“ snad ani nebudu reagovat – souvislost mezi Malou Stranou a Velkou či Hrubou Stranou je asi tak stejně vtipná jako mezi Horní Lhotou a Dolní Lhotou nebo Přední Kopaninou a Zadní Kopaninou. --ŠJů 20. 8. 2009, 17:14 (UTC)

Zapotřebí mám vždy rozebírat a diskutovat o věcech které se mi nelíbí nebo s nima nesouhlasím. A myslím že to dnes bylo ku prospěchu věci - založil jsi heslo Velká strana a odstranil jsi tím to co se mi nelíbilo a na co jsem poukazoval. Pokud jsi ho měl v úmyslu založit i bez mé připomínky omlouvám se. Kéž by každá takováhle diskuse končila takovým výsledkem který je ku prospěch věci jako tahle. --Jowe 20. 8. 2009, 18:17 (UTC)

Díky za to, že jsi mě k tomu motivoval :-) Ale obecně vzato, spoustakrát je vhodné červeným odkazem odkázat i na heslo, které zrovna v tu chvíli nebude tentýž autor psát, protože se zrovna chce věnovat něčemu jinému a nemůže napsat všechno najednou. Kupříkladu já jsem si k rozcestníkům o Velké a Malé Straně původně jen odskočil v rámci třídění a nahrávání fotek na Commons, když jsem nahrával fotky z ulice Velká Strana v Dubé a tudíž jsem byl nucen zauvažovat o tom, nakolik jednoznačný název Velká Strana je. --ŠJů 20. 8. 2009, 18:28 (UTC)

přívozy

ahoj, našel jsem v archivu fotku přívozu, bohužel nevím, jestli je to darová nebo nadryby. kdybys to náhodou poznal :-), oprav: File:Přívoz berounka.JPG. JAn 22. 8. 2009, 10:35 (UTC)

Podle fotek je to jasně Darová, našel a zařadil jsi to dobře. --ŠJů 22. 8. 2009, 18:24 (UTC)

Autobusová doprava Kohout

Ahoj, opravdu považuješ jednovětné zmínky v textu za netriviální zdroje ? A jako zdroj podporující významnost uvádět jízdní řád je též podivné, asi tak jako kdybychom se snažili doložit významnost nějaké malé firmy seznamem a ceníkem výrobků. --Jowe 26. 8. 2009, 07:29 (UTC)

Od okamžiku, kdy dopravce provozuje veřejnou linkovou dopravu, je podchycen spoustou spolehlivých zdrojů s úřední garancí spolehlivosti. To už nejde srovnávat s tím, když někdo nabízí jen neveřejnou smluvní dopravu. Zpochybňovat jejich významnost je asi na stejné úrovni, jako kdybys chtěl z encyklopedie vymazat 15 % nejméně důležitých a nejmenších obcí. A že by se jistě našlo hodně takových obcí, které ani nemají vlastní web a informace na Wikipedii jsou o nich jen z přehledů a tabulek. A z praktických důvodů je lepší mít stručné články o jednotlivých dopravcích než vše jen slučovat do nějakých souhrnných článků podle krajů či okresů. Veřejná linková doprava, to už je něco jako profesionální liga fotbalu :-) --ŠJů 26. 8. 2009, 19:25 (UTC)

Srovnávat obce nebo vesnice které tu jsou již několik staletí s rodinnou firmou která funguje pár let je opět příklad tvého porovnávání neporovnatelného. Každá firma je podchycena spolehlivými zdroji (obchodní rejstřík apod.) to však neznamená že je automaticky významná. Nechci se však s tebou pouštět do nějaké revertovací války. Nechme tedy rozhodnout většinu. --Jowe 26. 8. 2009, 20:40 (UTC)

Hotliner

Ahoj, vzhledem k tomu, že se tady v současnost hodně mluví o dopravcích, chtěl jsem Tě poprosit, jestli by ses na něco mohl podívat. Vlastním výzkumem (moje oči :) jsem zjistil, že Hotliner odhadem od začátku července začal jezdit či spíš jezdí svými autobusy (SORkami) na mediálně docela známé lince Airport Express. Nevíš o tom něco víc? Na netu se mi nic nepodařilo dohledat a v jízdním řádu je jako dopravce uváděn DPP. Myslím, že by to do článku byla dosti zajímavá informace. Případně předem díky. :) Hezký den, — Jagro 2. 9. 2009, 14:11 (UTC)

Vím to, ba i jsem to vyfotil, ale nepodařilo se mi dogůglovat vůbec žádný zdroj, takže jsem to do článku nemohl dát. Licenci má stále DP, ale nevím, jestli si jenom od Hotlinera půjčuje autobusy anebo jestli to Hotliner sám jezdí jako subdodávku pro DP (aby bylo licenci a zákonu učiněno zadost, tak mají ty autobusy za předním oknem malou tabulku s nápisem "Dopravní podnik hl. m. Prahy", ale tím to zodpovězeno není). --ŠJů 2. 9. 2009, 14:53 (UTC)

Je to tak, licenci vlastní stále DP, ale na provoz linky si najímá Hotlinera, kterému pronajímá své autobusy, které má zase sám pronajaté od SOR Libchavy :-) --Mirekk 13. 9. 2009, 00:13 (UTC)

Bylo by dobré zmínit jiné významy, tedy že slovo Hotliner bývá v angličtině používáno jako linkový spoj. Např. Titanic byl/měl být také hotliner.--DeeMusil 2. 9. 2009, 15:44 (UTC)

Na anglické Wikipedii mají pod názvem en:Hotliner jenom jakýsi nepříliš dobře zdrojovaný článek o radiově řízených letadélkách s elektropohonem, v běžných slovnících jsem to slovo nenašel vůbec. Takže to asi bude práce pro někoho, kdo to bude umět najít ve specializovaných anglojazyčných zdrojích. --ŠJů 3. 9. 2009, 08:16 (UTC)

Trolling

Dobré ráno, tomuhle se říká trolling. V zájmu ochrany projektu před dalším narušováním kvůli ilustraci tvrzení jsem tě zablokoval na jeden den. S pozdravem -- Mercy (☎|✍) 4. 9. 2009, 07:06 (UTC)

Stručnost

Ahoj. Tuším že je to asi zbytečná výzva, ale přesto: Nemohl by ses pokusit formulovat své argumenty stručně a srozumitelně? Tak aby se debata nerozlévala do šíře jak záplava. Tvé příspěvky jsou několikanásobně delší než ostatních. Mnozí tě kvůli tomu ani nebudou číst a vnímat, což snad není cílem. Kdyby se tímto stylem „vykecávali“ všichni, tak se diskuse promění ve sbírku monologů a nic se nevyřeší. Děkuji, budu ti vděčen. --egg ✉ 5. 9. 2009, 13:37 (UTC)

Stručně: komunita už věc řádným způsobem posoudila a nebýt tvého trollování s šablonami, nemuselo se tam už teď znovu omílat to samé. --ŠJů 5. 9. 2009, 13:43 (UTC)

To je lež. Komunita se na ničem neshodla, proto diskuse pokračuje. --egg ✉ 5. 9. 2009, 14:11 (UTC)

Čti dobře. Psal jsem, že komunita řádným způsobem věc posoudila, a můžu dodat, že diskuse byla řádným a standardním způsobem vyhodnocena a uzavřena a byly z ní podle dlouhodobě platných pravidel vyvozeny příslušné závěry ohledně toho, zda článek smazat. Diskuse směřující ke zdokonalování článku jsou vítané, diskuse snažící se přese všechno dosáhnout smazání článku, který polovina hlasujících chtěla zachovat, jsou v této fázi pouhým trolováním, stejně jako by jím bylo navrhovat článek ke smazání desetkrát těsně za sebou s nadějí, že jednou to vyjít musí. Jestli chceš pořád znova nekonečně diskutovat o tomtéž, tak si najdi někde mimo Wikipedii třeba nějakou diskusi Česká republika versus Česko nebo něco podobného. Ostatně máš zvláštní přístup: na jednu stranu se k tomu chceš vracet, a na druhou stranu nechceš, aby tedy problém někdo rozebral skutečně do větší hloubky než jsou pouhé výkřiky jako "to je lež" a podobně. --ŠJů 5. 9. 2009, 14:31 (UTC)

tl;dr --che 6. 9. 2009, 10:00 (UTC)

Je zásadní rozdíl mezi rozebíráním do hloubky a rozmazáváním do šířky. --egg ✉ 5. 9. 2009, 14:54 (UTC)

Rozmazávání do hloubky je lípání šablony {{Významnost}} na článek, o kterém už diskuse skončila? Anebo omílání toho, co už v té diskusi bylo mnohokrát řečeno? --ŠJů 5. 9. 2009, 15:35 (UTC)

Milý ŠJů, nevím jak kdo, ale jako troll se v poslední době chováte Vy. Zkrátka, jste trošku šotouš, a nevidíte, že významnost jiných věcí jiní vidí jinak. kdybyste se věnoval, tomu čemu dobře rozumíte, tj. právu, udělal byste moc dobře. Ale nelze někomu předepisovat, čemu se má věnovat.--Mirek256 5. 9. 2009, 15:55 (UTC)

ŠJů opravdu v diskuzi nedokáže najít to pověstné jádro pudla. Není to poprvé – v mém případě např. taková (ze zpětného pohledu) prkotina jako slaňování z Branického mostu přiměla ŠJů k velké šíři myšlenek (uznávám že většinou správných).

Na školeních platí jedna zásada – není důležité, kolik toho posluchačům řeknete, ale kolik si toho z přednášky zapamatují. Stejně tak by sis měl ŠJů uvědomit, že není důležité, kolik toho napíšeš, ale kolik si toho ostatní přečtou. Zkus tedy občas hledat toho pudla... --Packa 6. 9. 2009, 11:27 (UTC)

Dobře, nebudu se tedy teď opakovat. Vše již bylo řečeno mnohokrát. --ŠJů 6. 9. 2009, 13:26 (UTC)

"Trolování"

Ahoj; prosím netvrď o ostatních wikipedistech, že trolují [10][11]. Hodně lidí si to bere osobně a obecně to neprospívá věcné diskusi. Dík. --che 6. 9. 2009, 16:11 (UTC)

V obou těchto případech jsem se tak vyjádřil vůči jednomu kolegovi, který opakovaně zneužíval urgentní šablonu k protlačení názoru, o kterém nutně musel vědět, že je sporný. Věcná diskuse již proběhla předtím a dotyčný předem deklaroval záměr její výsledek nerespektovat. Jeden ze správců mě o něco výše poučil, že dokonce i jednorázovému a z hlediska absence 2NNVZ oprávněnému vložení šablony se (za určitých okolností) říká trolling. Pokud jsem totéž slovo použil jinde k většímu počtu lidí, tak přiznávám, že v tom trochu ironické nadsázky bylo. --ŠJů 6. 9. 2009, 16:34 (UTC)

I pokud bych přijal docela silné tvrzení o tom že egg deklaroval záměr nerespektovat výsledek diskuse a předpokládal že v jeho případě platily zmíněné určité okolnosti: nic z toho nevyvrací zdůvodnění v mé druhé větě, a proto bych na své prosbě s dovolením trval. --che 6. 9. 2009, 16:45 (UTC)

Dvoučlenná rada

V tom sporném článku o mně jste teď obnovil faktický nesmysl, který jsem před pár dny opravil: Rada Obce křesťanů není dvoučlenná, a nemá členy nijak číslovány. OK má dva statutární zástupce (také nejsou číslováni), jednoho z řad laiků, a tím je předseda Rady OK, druhého z řad duchovních, a tím je předseda Synody OK. Dám tam zase tu svou formulaci, oukej-li? --Mmh 9. 9. 2009, 16:43 (UTC)

V onom zdroji je uvedeno, že orgánem Obce křesťanů je rada křesťanů, přičemž následující pasáž, kde je napsáno "členové orgánu" a za dvojtečkou následuje výčet dvou členů, jsem si ovšem vyložil tak, že tento orgán má právě tyto dva členy. Je-li tedy jeden z nich (alespoň podle názvu) předsedou tohoto orgánu, pak jsem z toho nepříliš náročnou úvahou vyvodil, že ten druhý člen tvoří zbývající členstvo Rady OK, což by v případě dvojčlenného orgánu bylo možné bez skrupulí formulovat tak, že je jejím druhým členem. Ale asi jsem se měl podívat na nějaké vysvětlivky u toho rejstříku, kde by mi nejspíš vysvětlili, že kolonka "členové orgánu" neznamená výčet členů orgánu, ale jen výčet těch členů orgánu, kteří za tento orgán mají oprávnění jednat navenek. O vztahu mezi Radou a Synodou se ve výpise z Rejstříku nic nepíše, Synoda OK statutárním orgánem není, a je-li někdo předsedou nějakého orgánu, tak bych z toho tak nějak automaticky vyvozoval, že je v jeho čele, tedy v tomto smyslu prvním jeho členem. Tedy vás bych v tomto smyslu automaticky považoval za "prvního člena" synody a předsedkyni rady zase za "první členku" rady. (Ale jinak si jistě každá organizace může nazvat funkce po svém: třeba mít prezidenta, který nemá jiné zmocnění než mýt záchody, a svého čelního představitele může nazvat naopak třeba "uklízeč". To je zřejmě zcela na libovůli každé organizace.) Nicméně akceptuji, že o tom, jak je tomu v Obci křesťanů, víte lépe než já, takže vám věřím více než heslovitému výpisu z rejstříku. --ŠJů 9. 9. 2009, 17:02 (UTC)

Ono to vyplývá ze stanov, které tam někde také jsou k nahlédnutí, ale teď se k nim neumím doklikat. Zkusím to napsat tak mlhavě, jak jen možno, aby to bylo zároveň pravda a zároveň doložitelné. --Mmh 9. 9. 2009, 17:08 (UTC)

Já myslím, že pokud si tedy ten nadpis kolonky "členové orgánu" vyložíme tak, jak se asi vykládat má, a pokud budeme hledět na faktické pravomoci a ne na názvy funkcí, tak to plně odpovídá té vaší formulaci. Myslím, že nic dalšího dokládat není třeba. Ale v článku Obec křesťanů je třeba to rozvinout (co je Rada, co je Synoda). --ŠJů 9. 9. 2009, 17:11 (UTC)

Na našich starých stránkách je to vidět ve stanovách OK. To jsou tytéž stanovy, které jsou registrovány, akorát tam chybí pár drobných později dodaných změn, které se tohoto netýkají (kvůli těm změnám ještě nemáme hozeny stanovy na nové stránky, protože jsme je tam nechtěli dávat neaktuální, jenže se to vleče, holt neziskovka založená hlavně na dobrovolné práci). --Mmh 9. 9. 2009, 17:14 (UTC)

Prosba

Ahoj, z tvých článků mám pocit, že se orientuješ v právu, a chtěl bych tě poprosit, jestli bys příležitostně nezkontroloval článek Nepřímý důkaz v kriminalistice a soudním dokazování. Před časem jsem ho opatřil šablonou Urgentně opravit, teď už tam něco přibylo, ale nevím v jaké kvalitě. Díky. --Ladin 15. 9. 2009, 06:17 (UTC)

Obávám se, že české právo (t. j. právní předpisy) se touto problematikou vůbec nezabývá, nakolik znám soudní řády a trestní zákon. Jde o teorie, které se rozvíjejí jen v učebnicích a možná snad i někde v judikatuře nebo v nějakých o hodně jiných právních systémech (což mimo jiné znamené, že je nutno důsledně zdrojovat). Na tohle si netroufám sahat. V zákoně máme maximálně formulace typu "orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu." a "Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání." (tyhle jsou trestního řádu, ale ostatní soudní řády a přestupkový zákon to mají podobně), ale o oficiálním rozlišování na přímé a nepřímé důkazy nic nevím. --ŠJů 15. 9. 2009, 12:00 (UTC)

Díky za odpověď. V autorem uvedeném zdroji jsem o tom prakticky nic nenašel, viz. [12]. --Ladin 15. 9. 2009, 12:07 (UTC)

Fakt ne? Já ano. --ŠJů 15. 9. 2009, 14:13 (UTC)

Nejsem právník, ale nemohlo by se jednat o anglosaské právo? Jejich právní systém je IMHO dost trošku jinačí než systém náš resp. kontinentálního práva. ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 15. 9. 2009, 14:17 (UTC)

Teorie dokazování samozřejmě existuje i v kontinentáním právu a i v ní mohou být důkazy přímé či nepřímé atd. a jistě o tom existuje spousta literatury. Ale není to u nás záležitost právních předpisů. --ŠJů 15. 9. 2009, 14:28 (UTC)

Bez zdrojů ?

Nevím, jestli vlastní autorská fotografie je nedůvěryhodný zdroj nebo jak jinak podtvrdit, že oba mosty skutečně existují. Jedině doporučuji přenést GPS souřadnice na mapyGoogle a podívat se ze satelitu, že tam oba mosty skutečně jsou. K otočnému mostu mám i video s jeho funkcí zvedání a otáčení.
Pokud budete chtít čerpat pouze z jiných zdrojů tak se nic nového nedozvíte, protože se bude citovat jen to, co bylo již jinde napsáno. Zrovna tak informační tabule u sklápěcího mostu psaná v norštině nikomu nic konkrétního neřekne (hlavně v Česku). Jako úspěšný absolvent FSI (Fakulta Strojního Inženýsrství) Praha Vás můžu ubezpečit, že popis funkce mostů se zakládá ryze na technických znalostech a zkušenostech.
--Hapesoft 16. 9. 2009, 19:50 (UTC)

Zkuste si přečíst Wikipedie:Ověřitelnost. Takové věci jako konkrétní technické údaje by určitě měly být doloženy referencemi, ostatně předpokládám, že z mapy ani fotky jste je nevyčetl. Také si zkuste rozmyslet, jestli chcete psát článek o obecném pojmu "sklápěcí most" či "otočný most", anebo o konkrétních mostech, které se nacházejí v konkrétních místech a nějak se jmenují či nazývají. Ty názvy článků byly zavádějící. O tom mostě v Trondheimu (konkrétně v místní části Skansen) existují články v angličtině a v norštině, takže případně bude možné článek doplnit podle nich a podívat se, jestli aspoň tam jsou citovány nějaké zdroje. K tomu druhému mostu jsem zatím nic nenašel. Věřím, že pokud se budete chtít práci na Wikipedii věnovat soustavněji, tak časem odkoukáte, jak se tu co dělá: chápu, že začátečník musí nejprve něco zkusit napsat, třeba nedokonale, než si najde čas prostudovat ty tuny návodů, pravidel atd. --ŠJů 16. 9. 2009, 20:06 (UTC)

Padací most ?

Omlouvám se, ale začlenění Sklápěcí most do kategorie padací most ?? To je opravdu mimo technický rámec. Padací most je "padací" proto, že při uvedení do "pracovní" polohy opravdu padá. Navíc je toto zařazení opravdu mimo historické souvislosti, to snad uznáte sám. Bohužel mi toto počínání (i ostatních správců) připomíná honbu za počtem bodů zjískaných za editaci příspěvků. --Hapesoft 16. 9. 2009, 20:01 (UTC)

Pokud jste článek chtěl pojmout tak, jak jste ho nazval, tedy obecně o sklápěcích mostech, tak padací most s tím bezprostředně souvisí jako jiný typ pohyblivého mostu. Obecný pojem "most" je zbytečné psát mezi související články, ten má být (bylo-li by třeba) přístupný normálně odkazem hned z prvních vět textu. --ŠJů 16. 9. 2009, 20:06 (UTC)

proč Skansen ?

Opravdu nevím, ale nepřehání te to ? Sklápěcí most je v Norsku ve městě Trondheim, nikoliv ve Skansenu :D :D Navíc je stále v drážním provozu :D

Zkuste se podívat na mapu nebo nahlédnout do norské a anglické verze toho článku, jak se ten most jmenuje. --ŠJů 16. 9. 2009, 20:23 (UTC)

Mazání vysvětlivek

Pokud jsou k článku doplněny vysvětlivky, je to proto, aby i běžný čtenář pochopil, o co se jedná. Pokud vám je popis bez vysvětlivek jasný, neznamená to, že je jasný i ostatním čtenářům. Tímto způsobem by jste mohl smazat polovinu textů v enciklopedii a ušetřit hodně diskového prostoru, ale za to by vám byli vděčni snad jen ekologové. Mazáním jen opět dokazujete, že si správci na wikipedii vystačí sami a nemají zájem o další informace, doplňování a aktualizaci článků. --Hapesoft 17. 9. 2009, 08:11 (UTC)

Nevím, jak úprava, kterou jsem v článku udělal, souvisí se správci. Nicméně ony vysvětlivky, přiřazené zrovna k šablonám "chybí zdroj", působily spíš dojmem, že jste nepochopil, co znamená šablona "chybí zdroj".

Jinak vás znovu prosím, abyste se pokusil seznámit s tím, jakým stylem se články na Wikipedii píšou, a alespoň neokřikoval ty, kdo se snaží Vámi založené články tomuto stylu přiblížit. Pokud je v článku vysvětlení třeba, píše se normálním textem v normálních odstavcích, nikoliv do "vysvětlivek", a jde-li o vysvětlení nějakých významných obecných principů nebo pojmů, ta je nejlépe vysvětlit v samostatném obecném článku, ne v článku o konkrétním mostu.

Pokud nejste ochoten či schopen vnímat snad ani jednou radu z těch, které vám zkušenější wikipedisté dávají, tak bohužel musím konstatovat, že komu není rady, tomu není pomoci. --ŠJů 17. 9. 2009, 13:40 (UTC)

Slepé revertování

ŠJů, můžeš mi říci, proč jsi revertoval úplně všechno, co jsem tam [13] změnil? --Packa 20. 9. 2009, 20:50 (UTC)

Sorry, tu šablonu "upravit bibliografii" jsem přehlédl. Jinak jsem oproti původní verzi odstranil požadavek na zdroj u tvrzení, že kolejové dráhy užívají koleje, v ostatních případech jsem považoval požadavek na zdroj za opodstatněný – rozhodně jsem nerevertoval slepě. --ŠJů 20. 9. 2009, 22:37 (UTC)

A tvorba Wikipedie je zásadně kolektivní záležitost, každý přispívá jak umí a čím umí a zrovna chce. Údržbové šablony vkládané do článků nejsou žádná ultimáta konkrétním osobám, ale upozornění na nedostatky článku a možnost jeho zdokonalení. Je mylná představa, že vložení šablony má být útokem na existenci článku nebo útokem na nějakého editora. --ŠJů 20. 9. 2009, 22:42 (UTC)

Jednu z deseti šablon, to je skutečně hodně. A při tom jsi odstranil tu bibliografii a jeden funkční odkaz. No, maličkost, ale to hlavní tady nějak uniká: že ten text jsi napsal ty a že tedy přidání zdroje je taky na tobě. --Packa 22. 9. 2009, 15:44 (UTC)

Přidání zdroje je na každém, kdo chce článek zdokonalit. Tím, že někdo do Wikipedie kdysi přispěl nějakým článkem či pahýlkem, se rozhodně nezavázal k tomu, že ho bude následujících padesát let neustále rozšiřovat, doplňovat a opečovávavat, a už vůbec to neznamená, že má být do smrti nějakým obhájcem a ochranitelem článku. Rozhodnutí o tom, které informace do článku patří a které nepatří, musí být naprosto nezávislé na tom, kteří wikipedisté článek tvořili. Stejně i rozhodnutí o tom, jestli nějaký nedostatek článku má být označen šablonou. Mimochodem, pokud někdo v tomto článku "bezhlavě revertoval všechno", tak jsi to byl v první řadě ty (a zatímco já revertoval 9 z 10, tak ty 10 z 10). Možná chápu tvé důvody, nicméně je absurdní, abys mně vyčítal něco, co jsi přesně předtím udělal sám. --ŠJů

Co se týče konkrétně tohoto článku, kdysi jsem napsal základní pahýl článku, na což moje znalosti ještě stačily. Souhlasím s tím, že článek je třeba pozvednout na vyšší a odbornější úroveň (k tomu patří i řádné ozdrojování informací, o kterých sice i laik tuší, že tak nějak to je (a tudíž není důvod je mazat ani opatřovat nějakou urgentní šablonou), avšak doplnění odborných zdrojů a referencí by bylo žádoucím a vítaným rozšířením článku, nicméně to už je spíš úkol pro někoho, kdo je odborníkem na konstrukci tratí a pojezdů, než pro někoho, kdo tématiku zná jen z pohledu běžného provozu. Rovněž oprava případných nepřesností či věcných chyb je logicky spíše záležitostí toho, kdo je na problematiku kolejí specializovanějším odborníkem. Kdybych se na tento článek soustředil, možná bych nějaké zdroje nakonec našel, ale opravdu se necítím vázán domněnkou, že jakékoliv návrhy na zdokonalení jakéhokoliv článku je povinen splnit zrovna a právě ten, kdo článek kdysi založil nebo k němu někdy přispěl. --ŠJů 22. 9. 2009, 18:13 (UTC)

Ale ty mluvíš o koze a já o voze. Wikipedie:Ověřitelnost: Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který nezjevnou informaci přidal... Jestli s tímto principem nesouhlasíš, tak to řekni rovnou. Všech 16 vět, ke kterým nám IP přidal "chybí zdroj", jsi napsal ty. --Packa 22. 9. 2009, 19:02 (UTC)

Ta citace se výslovně týká "nezjevných informací". Zde mluvíme o potřebě ozdrojovat relativně zjevné informace, tedy o požadavku, který směřuje ke zvýšení kvality článku, nikoliv k napadání dotčených tvrzení. Proto také není použita urgentní verze se subst:fakt, ale jen běžně vložená šabona upozorňující na chybějící zdroj: samotná fakta tu snad nikdo nezpochybnil. (Krom toho, ani nesmysl uvedený "v kostce" v závazném pravidle nepřestává jen proto být nesmyslem. Wikipedisté opravdu nejsou s Wikipedií v zaměstnaneckém poměru, aby jim mohla ukládat nějaké povinnosti a úkolovat je: maximálně může stanovovat podmínky pro to, aby nějaké tvrzení mohlo v článku zůstat, resp. jaké informace smí a jaké nesmí být do článků vkládány.) --ŠJů 22. 9. 2009, 19:23 (UTC)

Marnost nad marnost.. končím. --Packa 22. 9. 2009, 19:30 (UTC)

Máš pravdu, vykřikovat o marnosti a končit je jednodušší než věcně reagovat. Já tu od úplného začátku konzistentně tvrdím, že uvedené informace jsou poměrně zjevné (byť nemusí platit absolutně), nikdo je nezpochybnil a tedy nejsou adepty na odstranění, ale samozřejmě ozdrojování by kvalitu článku zvýšilo, bylo by vítaným rozšířením článku a vložení šablony, která upozorňuje na chybějící zdroj, je adekvátním způsobem, jak potřebu takového zdokonalení vyznačit. Zatímco ty střídavě buď zcela odstraňuješ požadavky na zdroj, anebo naopak naznačuješ, že ta tvrzení jsou nezjevná a já že mám nějaké povinnosti je dokládat. Rozmysli si, co vlastně chceš tvrdit, a pokud se (narozdíl ode mne) domníváš, že některé z těch tvrzení je opravdu podezřelé či pochybné, tak ho samozřejmě oprav nebo odstraň, stejně jako to může udělat kdokoliv. Já nic takového netvrdím, takže já nemám důvod dávat zkvalitňování právě tohoto článku přednost před jakoukoliv jinou činností, kterou budu na Wikipedii i mimo ni dělat. --ŠJů 22. 9. 2009, 20:10 (UTC)

Chyba kategorie, ale fakt

Článek "Zvedání mostů" nepatří do kategorie pohyblivých mostů, ale pouze se jedná o pohyb při stavbě nebo pohyb používaný k opravě mostu, všechno popsal původní autor článku zcela srozumitelně. Zdvihací zařízení není trvalou součástí mostní konstrukce. Doporučuji, aby jste si četl články celé, pokud něčemu nerozumíte, poradil se s ostatními, kategorizoval a upravoval uvážlivě. Přeji pěkný den. --Hapesoft 21. 9. 2009, 21:49 (UTC)

Díky za upozornění i za nápravu, máte pravdu. --ŠJů 21. 9. 2009, 21:52 (UTC)

Úvrať

Úvrať je obecné slovo, nikoliv speciální pojem --Serval 24. 9. 2009, 12:06 (UTC)

Ano, je možné napsat článek o obecném významu slova, a pokud někdo takový článek (nikoliv jednovětý subpahýl) napíše, je možné jej přemístit na hlavní název bez rozlišovače. Nicméně není dobré z článku o jednom speciálním významu slova dělat článek o třech různých významech, a sice především o jednom speciálním významu a pak bokem a jednovětými zmínkami o druhém speciálním významu a o obecném významu. Přesně od toho tu máme rozcestníky, rozlišovače a šablonu různé významy: samozřejmě, že téměř vždy lze za "různými významy" tušit jakýsi obecný význam, ale encyklopedie přece jen je něco jiného než filologický či etymologický slovník. --ŠJů 24. 9. 2009, 12:19 (UTC)

A neměl by ten článek mít nějaký rozlišovač? Já znám dolní a horní úvrať na pístovém motoru od 17 let života, tedy 35 let, ale ačkoliv jsem vystudovaný strojvedoucí, o úvrati na železnici jsem až donedávna nikdy neslyšel - mám pocit, že závada je někde jinde. --MiroslavJosef 24. 9. 2009, 12:22 (UTC)

... a podotýkám, že o železnici a trakčních vozidlech jsem se učil i ve 4. ročmíku na ČVUT (to jen pro upřesnění) ** Článek by se měl IMHO jmenovat "železniční úvrať" nebo "drážní úvrať", co já vím ... --MiroslavJosef 24. 9. 2009, 12:24 (UTC)

Rozlišovač se zpravidla používá až v době, když existuje více článků o různých významech slova. Zatím existuje jen jeden článek, který se kolega pokusil změnit na jakýsi polo-článek, polo-rozcestník. S obecným významem si nejsem až tak jistý, protože googlem jsem našel opravdu jen tyto dva speciální významy (úvrať na železniční trati a úvrať pístu: samozřejmě naprosto bez ohledu na to, je-li pístový mechanismus poháněn ruční klikou anebo je-li píst součásti tepelného stroje): chtělo by to asi najít zdroje i pro jiná použití. --ŠJů 24. 9. 2009, 12:33 (UTC)

Zdroj o předsednictví

Byls to tuším Ty, komu se v diskusi o smazání článku Milan Horák jako citace, že jsem předsedou EAP, nezdál dost dobrý oficiální protokol a poukazovals na webovku (která nebyla aktualizovaná). Takže slavnostně hlásím, že teď už jsme to konečně stihli na příslušné stránce aktualizovat. --Mmh 12. 10. 2009, 08:14 (UTC)

Kostelec nad Černými lesy

Zdrvím, kolego, koukám, že na Commons doplňuješ obrázky Kostelce. Já mám ještě nějaké nezpracované ze srpna, tak asi počkám, abych neuploadoval zbytečně duplicitní. Mám zámek, pivovar apod. Kdo z nás pak přidá galerii na stránku? --Gumruch 24. 10. 2009, 17:48 (UTC)

Už jsem s Kostelcem hotov, k zámku ani k pivovaru jsem se nedostal. Já tam jen narychlo přestupoval, tak jsem využil volný čas a obešel náměstí a nejbližší okolí. O duplicitu fotek není třeba mít obavy, Commons snese daleko víc fotek, než kolik se jich vejde do článku. Je-li fotka z jiné sezóny, z jiné roční doby, z jiného úhlu, je to většinou přínosem. Já se tam dostal za ne moc pěkného počasí, takže pokud máš lepší fotky třeba i z toho náměstí a okolí a najdeš si čas je nahrát, jsou určitě vítány. --ŠJů 24. 10. 2009, 18:33 (UTC)

Přidání fotek do článku nechám asi na tom, kdo bude chtít článek upravovat. Třeba ten seznam památek příliš neodpovídá obvyklému stylu Wikipedie, jednotlivé památky by asi potřebovaly samostatné nadpisy oddílů, některé i samostatné články atd. --ŠJů 24. 10. 2009, 18:36 (UTC)

Taxi Praha

Ahoj. Vzhledem k tomu, že jsi autorem článku Taxislužba v Praze, chtěl bych tě poprosit, zda by ses, až budeš mít chvíli času, nemohl mrknout na článek Taxi Praha, který byl dnes založen, a nějak těch pár encyklopedických informací včlenit do té Taxislužby v Praze (jestli tam je něco navíc). Díky. --Harold 26. 10. 2009, 19:36 (UTC)

To bude problém. Konkrétní údaje (počty licencí a taxiků, maximální ceny) nejsou zdrojovány, v seznamu "taxislužeb" je jakási směs dispečinků a webů, o kterých není jasné, komu patří, celý název článku odpovídá názvu jedné konkrétní firmy, která je shodou okolností v odkazech uvedená jako první... ale pokusím se na to podívat. Ostatně on i ten "můj" kmenový článek by potřeboval zgruntu předělat, ale k tomu se hned tak nedostanu. --ŠJů 26. 10. 2009, 20:28 (UTC)

Taxi Praha je obecný název a není názvem jedné firmy, jejíž správný název je Taxi Praha s.r.o. Článek Taxi Praha by měl obsahovat informace o taxi v Praze, jak je tomu u příspěvku Taxislužba v Praze a neobsahovat jen informace o jedné firmě a tvořit ji tak reklamu s externím odkazem. Ale po pár mých smazaných příspěvcích jsem pochopil, že na Wikipedii přispívá jen pár wikipedistů, kteří příspěvky zkontrolují, smažou a utváří k obrazu svému, tak jak si mylně myslí, že je to správné. Jak už to řeklo pár wikipedistů, česká verze Wikipedie je nepřesná, příspěvky se mažou, místo případné editace. Tomami 27. 10. 2009, 04:53 (UTC)

"Taxi Praha" je asi tak obecný název jako "Dům Strašnice" nebo "Bus Praha". Pokud existuje článek o taxislužbě v Praze, tak nemá být zakládán nový o zcela tomtéž tématu, Wikipedie opravdu nefunguje tak, že tady bude dvacet článků od dvaceti různých autorů na zcela stejné téma: těch dvacet autorů má spolupracovat na jednom článku. --ŠJů 27. 10. 2009, 05:26 (UTC)

Živohošť

opravoval jsem odkaz na Živohošť (Chotilsko), který je přesměrován na Živohošť a vracels to zpátky jak na stránkách Živohošť tak Chotilsko. Je k tomu důvod? Živohošť jsem opravil (odkaz sám na sebe) a Chotilsko zatím nechal děkuji ---kloin- 27. 10. 2009, 07:32 (UTC)

Důvod k tomu je: pokud budeme v odkazech důsledně rozlišovat tři "významy" označení Živohošť i přesto, že zatím dvě hesla odkazují na to třetí, tak až budoucnu některý z těch dosud neexistujících článků vznikne, nebude třeba přeorávat odkazy. Svými opravami jsi způsobil tu nepřesnost, že odkaz v šabloně obce, který má směřovat jen na příslušnou část Živohoště, nyní odkazuje přímo na celou Živohošť. To je podle mého názoru více matoucí než zpětné přesměrování. Ale asi máš pravdu že za současné politiky, kdy jsou redirectované odkazy plošně napřimovány bez ohledu na to, jestli nepřímý odkaz je opodstatněný, by to nebylo dlouhodobě udržitelné. Takže ponechávám tvoji verzi. --ŠJů 28. 10. 2009, 00:41 (UTC)

Abych pochopil. Správně by měl existovat článek Živohošť (zaniklá obec), odkazující na části, co z ní zbyly: Živohošť-Chotilsko a Živohošť-Křečovice, popř. další. Potom by v šabloně byly odkazy na nové části obce.Ty by pak odkazovaly jak na původní nezatopenou obec, tak na obce jichž se stala součástí. Asi jsem to zbytečně rozházel a chtělo by to narovnat. Na okraj: v Živohošti jsem měl jednou schůzku a omylem jel podle navigace do té druhé části a pak bloudil po okolí. Děkuji ---kloin- 28. 10. 2009, 10:08 (UTC)

Já myslím, že primárně má existovat článek o Živohošti jako celku v celém historickém záběru (tak jak ten článek nyní je) a teprve poté, pokud k tomu bude dostatek materiálu a významnosti, může být vhodné vyčleňovat z něj dílčí články jako například o bývalé vesnici a obci (tedy o části její historie až do likvidace centra vesnice) a o jejích dvou dnešních reliktech, pokud by o nich bylo co samostatného psát. Jinak by se nám třeba historie kostela tříštila do dvou článků. --ŠJů 28. 10. 2009, 16:34 (UTC)

Wikikytička

Ahoj ŠJů, potěšilo mě rychlé a kvalitní vyřešení problémů ohledně pražských taxíků, takže bych ti chtěl tímto udělit wikikytičku. Díky a měj se pěkně. --Harold 27. 10. 2009, 08:54 (UTC) +1--H11 27. 10. 2009, 11:02 (UTC)

Díky, každé ocenění potěší, i když se samozřejmě člověk nezavděčí všem. --ŠJů 28. 10. 2009, 00:41 (UTC)

Kolektivní útoky

Ahoj ŠJů, odpusť si laskavě svá kolektivní útočná vyjádření na skupiny uživatelů v tvém svatém boji cílené na správce (např zde). Nepřispívá to dobré atmosféře na Wikipedii a ty sám moc dobře víš, že se pohybuješ na hraně osobního útoku. Pokud máš připomínky k práci správců, piš laskavě cíleně a konkrétně, pokud máš ale jen prsty plné štvavých písmen, počítej s tím, že ti dříve nebo později někdo zakáže možnost editovat. Tvůj přístup, že budeš útočit kolektivně a tím budit názor, že jsi se všemi správci ve sporu není bez řešení. Skutečně pevně věřím, že ti jde o zlepšení Wikipedie, jde nám o to všem, skuz se ale umravnit a srovnat, skutečně bych to osobně uvítal. Kritika je vítána, ale cílená a věcná, ne bezobsažné osočování všech. --Chmee2 28. 10. 2009, 17:19 (UTC)

Milý ŠJů, i já Vás prosím, můžete přestat s kolektivními útoky na správce, naznačovat že jsou prasata atd.? Opravdu to nepřispívá dobré náladě na wiki. Když už kritika, tak cílená, prosím.--Mirek256 28. 10. 2009, 17:43 (UTC)

Má-li někdo potíže s chápáním psaného textu, necítím se povolán tento jeho problém vyřešit. Měl jsem na mysli to, že pokud je stávající pravidlo, které vymezuje roli správců, novelizováno doplňky, které jsou s tímto vymezením v přímém rozporu, tak to považuji principiálně za zcela shodný způsob novelizace, jaká byla postupně prováděna u sedmera přikázání z Farmy zvířat. Nemohu za to, že Orwell tuto činnost přisoudil zrovna prasatům, a lepší příklad odjinud jsem bohužel nenalezl, tento mi připadal dostatečně trefný. Jistě bych ale mohl Orwellovi vyčíst, že jeho štvavá kniha nepřispěla dobré atmosféře ve společnosti a že měl své politicko-sociologické názory vyjadřovat konstruktivnějšími způsoby a ne budit dojem, že je se všemi vládci vzešlými z lidu ve sporu. Pokud znáte z literatury a z dějin nějaký příklad, který by byl ještě výstižnější analogií onoho způsobu novelizace a navíc by nikoho neurážel, jistě s ním můžete do diskuse příspět. Mimochodem, těch správců, kteří svědomitě a poctivě vykonávají svou práci a chápou její podstatu, si hluboce vážím. Neurážejte je, prosím, tím, že na ně svévolně vztahujete moji kritiku, která je cílená na ty wikipedisty, kteří se dlouhodobě snaží demontovat základní principy fungování Wikipedie, popřípadě na těch pár jedinců mezi správci, kteří své pravomoci občas či soustavně překračují a zneužívají. Onen odkaz a v něm vložená další šabona se týkají jedné zcela konkrétní osoby, která opakovaně svévolně měnila text šablony a okázale přitom pohrdala platnými pravidly (snahu o jejich respektování hanlivě označovala "doporučenítidou"), dvou správců, kteří namísto aby zjednali nápravu, stránku zamykali, a nepřímo se vztahuje i k činnosti jednoho nesprávce, který se účastnil revertovací války k prosazení textu odporujícího pravidlům.

Dovoluji si též vyjádřit svůj názor, že kolega v tak důležité funkci, jakou je funkce byrokrata, by měl jít ostatním kolegům příkladem a neměl by si dovolit dezinterpretaci výroků kolegů (ono obvinění nebylo kolektivní, ale týkalo se konkrétního jednání, jehož protagonisty lze snadno zjistit, ale v tomto případě nebylo účelné jejich jména výslovně vytahovat, protože v oné diskusi šlo primárně o to připomenout nelegitimnost znění šablony), štvavé útočné formulace typu "prsty plné štvavých písmen" ani temné vyhrožování, které hraničí s přípravou a schvalováním zneužívání pravomocí. --ŠJů 28. 10. 2009, 19:01 (UTC)

Smazání stránek duplicitního nebo zrušeného mechanismu

Dobrý den, protože si Vás pamatuji jako člověka, který mi v dané věci nejvíce oponoval, chtěl bych Vás upozornit na změnu v návrhu AfD, o níž si nejsem jist, jestli s ní budete souhlasit. Pokud nesouhlasíte, tak mou úpravu prosím revertujte nebo upravte. Děkuji. --Beren 2. 11. 2009, 13:22 (UTC)

Přechod od označení VfD k označení AfD na anglické Wikipedii jsem si vždycky spojoval primárně s tím, že je proces určen výhradně pro články, nikoliv již pro jiné typy stránek (pro něž je určeno třeba CfD); rozdíl ve způsobu počítání či vyhodnocování hlasů nebyl na anglické Wikipedii nijak nápadný (nápadnou odlišností byl jen velmi malý počet reakcí na většinu jednotlivých žádostí, což jsem považoval a považuji za hlavní příčinu dalších tamějších specifik). Nezkoumal jsem dopodrobna, jestli to funguje úplně přesně takto a jestli "articles" jsou opravdu důsledně jen "articles". Upozornil jsem již, že bychom se měli vyvarovat chyby a zásadně nepoužívat zkratku AfD, pokud bude u nás proces určen i pro jiné typy stránek než jen články.

Ta poslední přidaná věta by dávala smysl, pokud by se vztahovala opravdu jen ke stránkám s pravidly, nikoliv obecně ke stránkám "v dalších jmenných prostorech": například o nápovědách nebo diskusích lze obtížně říci, jestli jsou "součástí nějakého mechanismu", třebaže fakticky mají stránky nápovědy a návodů přibližně stejný účel jako stránky s pravidly. Naopak by asi bylo vhodné se speciálně zmínit o šablonách: že o rozsahu použití šablon se rozhoduje jinými procesy, a o smazání šablony lze diskutovat teprve poté, co z předchozího konsensu vyplynulo, že není nikde používána. Alespoň mně tedy připadá, že diskuse o smazání šablon většinou fakticky je spíše zástupnou diskusí o obsahu a stylu článků, v nichž je šablona použita. Jinak samozřejmě s vámi souhlasím, že pokud bude existovat nějaký jasný a funkční proces, kterým bude možno zpochybnit nejen ta pravidla, proti nimž se postaví většina komunity, ale i ta pravidla, která zjevně nevyjadřují jasný konsensus komunity, tak nevidím důvod, proč by se o stránkách s těmito pravidly mělo rozhodovat v HoSu nebo DoSu.

Jistě jste si také všiml mého návrhu, že modifikovaný HoS, který by již nebyl pouhým hlasováním o smazání, ale diskusí o článku, určenou k jeho podrobnějšímu posuzování a volbě z více možností, by se dal využít také k rozhodování všech sporů souvisejících s umístěnými varovnými a údržbovými šablonami, se kterými máme dosud vážný problém: t. j. dávat k takové diskusi všechny sporné návrhy na sloučení, rozdělení či přejmenování, spory o oprávněnost urgentních i neurgentních varovných šablon atd., protože dosavadní stav ověřuje spíš vytrvalost stran sporu v revertovacích válkách a jejich zamykací a blokovací sílu nežli skutečně oprávněnost šablon. Nesdílím sice víru, že rozhodnutí jediného správce je ideálním způsobem řešení sporů, ale za předpokladu, že DoS bude někdy skutečně funkční, by byl vhodným nástrojem pro řešení mnohem širšího okruhu sporů než jen jednoznačných návrhů na smazání. Bohužel zatím se k této myšlence nikdo nevyjádřil, snad to černobílé pojetí boje za reformu tomu zabránilo. --ŠJů 2. 11. 2009, 19:26 (UTC)

Na anglické Wikipedii mají zvláštní mechanismy pro smazání u různých typů stránek, např. en:Wikipedia:Redirects for deletion. Pro stránky, na něž žádný zvláštní mechanismus není, mají en:Wikipedia:Miscellany for deletion. Liší se především ve způsobu vyhodnocování, například u redirektů je defaultní výsledek smazání. Zatím si nemyslím, že u nás je potřeba zavádět podobné odlišnosti ve vyhodnocování, postačí, že lze aplikovat jen pravidla vztahující se k danému typu obsahu. --Beren 5. 11. 2009, 05:01 (UTC)

Titulománie

Buďte tak laskav a odpusťte si tu českou nemoc zvanou titulománie - do rozcestníků osob tituly nepatří vůbec! MiroslavJosef 4. 11. 2009, 08:42 (UTC)

Právě že do rozcestníků patří nejvíc, kdyby nikam jinam. Ale už jsem vám napsal na vaši stránku. --ŠJů 4. 11. 2009, 08:55 (UTC)

Citační šablony

V této diskusi jsi psal o citačních šablonách ve článku Rumburk. Myslíš, že bych se těch příšerností typu [s.l.] či [s.n.] zbavil tím, že odkaz na autora normálně z té konkrétní šablony odmáznu? Díky za radu. --Kmenicka 7. 11. 2009, 09:27 (UTC)

Těch zkratek se zbavíš tím, že v šabloně vyplníš místo vydání, resp. vydavatele, což ve většině případů asi je možné. Ale jaký smysl má, aby šablona produkovala takové nesrozumitelné zkratky, to příliš netuším. Musel by ses zeptat někoho, kdo ty šablony buď tvoří, nebo dává do článků. Já jsem jejich příznivcem nikdy nebyl, protože nesmírně komplikují editaci: pokud chce člověk nějaký údaj přidat, tak aby k tomu hledal manuál místo aby ho normálně připsal. --ŠJů 7. 11. 2009, 15:19 (UTC)

No jo, odkaz na autora, který je dvacet let pod drnem a isbn knihy, která byla jenom napsaná strojopisem a dále už jen opisovaná. ISBN neexistuje! Ale i tak ti děkuju za reakci. --Kmenicka 8. 11. 2009, 06:11 (UTC)

Fotky rozcestníků

Ahoj,

všiml jsem si, že jsi autorem fotek mnoha rozcestníků na Wikimedia Commons (turistické i cyklistické). Ty rozcestníky mi vydatně pomáhají, když se snažím mapovat turistické značky pro OpenStreetMap (OpenTrackMap).

Chtěl bych se tedy zeptat, jestli nemáš ještě nějaké fotky rozcestníků (které ještě nejsou na WMC), případně další zdroje, které by mi mohly pomoct.

Mimo to mám rozsáhlou sbírku rozcestníků (většinou focených na mobil), které mohu poskytnout, pokud by o ně byl zájem. Nemyslím si, ale by se měli všechny nahrávat na WMC, takže ti je mohu poslat, a ty bys mohl nahrát na WMC ty, které uznáš za vhodné.--Hustan 20. 11. 2009, 07:17 (UTC) (Petr Dlouhý)

Myslím, že bych asi našel ještě některé, které jsem na Commons nenahrál (třeba kvůli nižší kvalitě, anebo z některých oblastí, kde mi těch podobných fotek přišlo moc), ale asi by se mi nechtělo zpětně prohledávat své archivy a kus po kuse zkoumat, co jsem už nahrál a co ne. Počítám s tím, že tyhle fotky asi většinou nenajdou uplatnění přímo v článcích, ale můžou být jakýmsi pomocným vodítkem jak pro čtenáře, tak pro autory článků. Váhal jsem jestli má smysl nahrávat na Commons skoro všechny rozcestníky, kolem kterých projdu, ale myslím si, že projekt by to měl unést a po pár letech se mnoho z těch fotek stane zajímavým historickým dokumentem. Fotky z mobilu bych asi do Commons ve větší míře nenahrával, pokud by kvalitou nebyly srovnatelné aspoň s fotkami z běžných kompakt-foťáků. Jinak pro mapové projekty bych doporučoval raději čerpat z map, protože směrovky v terénu jsou leckdy ne úplně aktuální. --ŠJů 21. 11. 2009, 20:41 (UTC)

Bohužel žádná z map, které já znám neumožňuje čerpat pod licencí cc-by-sa. Aktuální je to co je v terénu, ne to co je na mapách (mapa by měla co nejvěrněji zachycovat realitu, ne nějaký zamýšlený stav).

Kvalita není úplně špatná (tedy po informační stránce - většinou jdou přečíst i ta malá čísla), ale samozřejmě to není nic reprezentativního. Ukázka je zde. Je to pouze nabídka, mohlo by se to hodit na články jako cs:Turistická_značená_trasa_0001 (alespoň do doby, než se najdou lepší fotky.

Autorským právem je chráněno pouze konkrétní tvůrčí zpracování, nikoliv obsažené informace samy o sobě. Nevím, jakým způsobem se obojí v kartografii obvykle rozlišuje, nicméně domnívám se, že informaci o tom, kudy které značené trasy vedou, by mělo být možné i z autorsky chráněného díla volně využívat. Ovšem online mapy typu té na "mapy.seznam.cz" nebo z různých navigací obsahují mnoho nepřesností a celkově jsou dost odfláknuté, nedají se srovnat s kvalitou a spolehlivostí profesionálně zpracovaných map z KČT nebo Kartografie Praha, které zatím vycházejí jen na papíře. Co se týče té neakutálnosti stavu v terénu, myslel jsem tím to, že když v některém místě dojde k lokální změně (přeložení trasy, přebarvení úseku z jedné barvy na jinou atd.) nebo jsou korigovány údaje o vzdálenostech, tak ne vždy bývají zároveň důsledně upraveny i vzdálenější směrovky směřující k tomu místu: zatímco nová mapa by vždy měla vyjadřovat aktuální stav, mnohé směrovky v terénu jsou desítky let staré.

Ty fotky v odkázané ukázce mi připadají pro Commons přijatelné a přínosné, ale já mám momentálně ještě dost nezpracovaných svých fotek, takže k přebírání z Flickru a nahrávání na Commons bych si asi nenašel čas. --ŠJů 22. 11. 2009, 12:01 (UTC)

Myslím, že to s těmi informacemi není úplně pravda - například databáze zákonem výslovně chráněná. Nevím, jestli jsou tam kartografická díla také uvedená, ale je to s databází velmi podobné. Každopádně, pokud nedojde k všeobecné shodě mezi přispěvateli OSM, tak z map opisovat nehodlám.

Mám těch fotek mnohem víc, než je na tom Flickru, klidně některé jednotlivé nahraju, ale rozhodně nebudu nahrávat všechny. Nevím o co je zájem, já mám především následující oblasti: okolí Prahy, okolí Rokytnice nad Jizerou, okolí Desné (v Jizerských horách), okolí Železné rudy a mnoho dalších. Ale jak jsem řelk, budu nahrávat buď jednotlivé fotky na objednávku, nebo můžu nějakým způsobem někam poslat všechny.--Petr Dlouhý 22. 11. 2009, 12:50 (UTC)

Kartografické dílo je uvedeno jako poslední ve výčtu, který tvoří definici "díla" v § 2 odst. 1 autorského zákona. Databáze se považuje za souborné dílo pouze tehdy, je-li "způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem", přičemž autorská ochrana se vztahuje na tento celek a tyto jeho aspekty (tvůrčí způsob výběru a uspořádání obsahu, viz § 2 odst. 2 tamtéž), nikoliv na jednotlivá obsažená data sama o sobě. Podle odstavce 6 téhož paragrafu "dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě". To je v zákoně jasně a přímo napsáno, tudíž není třeba k této otázce vymýšlet nějaký náš konsensus. Ovšem jak už jsem zmínil, v případě mapy může být obtížné rozlišit "údaj sám o sobě" od jeho tvůrčího grafického zpracování. Při zagooglování jsem zjistil, že podobným tématům se v odborných článcích dlouhodobě (už od 80. let) a soustavně věnuje především kartograf Petr Skála, viz např. http://www.zememeric.cz/9-97/kartpravo.html, kde problematiku v úvodu shrnul do bonmotu: "Názory na to, kdy kartograf už zneužívá kartografické dílo jako podklad pro tvorbu vlastní mapy, jsou stejně nevyjasněné jako stanoviska žen, kdy už dochází k sexuálnímu harašení mezi mužem a ženou." Vytěžení informace o vedení turistické značené trasy bych však za sporné nepovažoval, to je typicky údaj sám o sobě.

Pochybuji, že si někdo nějakou fotku rozcestníku přímo vyžádá: ony jsou ty fotky užitečné spíš nepřímo, do článků se hodí málokdy. Zamýšlel jsem někdy udělat na Commons nějakou stránku s galérií směrovek podle historického vývoje i oblastních a jiných odlišností, různých zvláštností atd., tak potom by se mohlo stát, že by se mi nějaká konkrétní fotka hodila. Ale jinak jsem ve stejné pozici jako ty. Hromadným importům fotek odjinud nebo nahrávání fotek jiných autorů jsem se nikdy nevěnoval a ani nemám v úmyslu se na to zaměřovat.--ŠJů 22. 11. 2009, 13:52 (UTC)

Ok, diskuzi o autorských právech posouvám na českou OSM konferenci (http://lists.openstreetmap.org/listinfo/talk-cz), protože by samozřejmě bylo výhodnější opisovat z map, ale je napřed nutné získat jistotu v rámci celé komunity.

Fotky teda nebudu nahrávat, leda že bych našel nějaký článek, kam by se vyloženě hodila. V budoucnu je pravděpodobně budu nahrávat na http://openstreetview.org/, ale zatím ten server příliš nefunguje.--Petr Dlouhý 22. 11. 2009, 14:30 (UTC)

Turistické značené trasy

Ahoj, neměl bys prosím někde k dispozici seznam čísel značených tras a odkud kam vedou? JAn 20. 11. 2009, 11:13 (UTC)

Ahoj, zdravím OSM mapaře. Nevím, jestli o tom víš, ale na OSM máme generovaný seznam zmapovaných tras. Mimo to ještě existuje kilometráž na stránkách KČT Plzeňského kraje, ale nevím jak moc je využitelná pro OSM z hlediska autorských práv.--Hustan 20. 11. 2009, 11:34 (UTC) (Petr Dlouhý)

Na toto Šjů již odpovídal, tak pokud nechceš čekat na jeho odpověď můžeš si jí přečíst zde  :-) --Jowe 20. 11. 2009, 11:57 (UTC)

Ano, Jowe správně odkázal, nic nového nevím. Stačí koupit si sadu 30 stotisícových map z Kartografie Praha a máš komplet celou republiku za necelé 3000 Kč. Kroužkový Turistický atlas České republiky myslím podobný seznam neobsahuje. Pak je tu ještě možnost kontaktovat e-mailem pana Markvarta, což je předseda rady značení KČT, celkem ochotný a zapálený pán (e-mail, poštovní adresa a telefonní čísla na něj se dají najít v dokumentu www.npsumava.cz/gallery/3/1079-radanps_seznam0909.xls), a zkusit se ho poptat, v jaké formě evidenci vedou a jestli by byli schopni a ochotni k ní někoho pustit a nekomerčně ji uvolnit. Mimo značení KČT existují ještě nějaké jiné subsystémy (třeba Svazek měst a obcí Rakovnicka má svoje značení). Zřizovateli naučných stezek jsou nejrůznější subjekty a jen menší část z nich metodicky spolupracuje s KČT, pokus o oficiální seznam naučných stezek je na adrese http://www.stezka.cz/. --ŠJů 21. 11. 2009, 20:41 (UTC)

MHD Přelouč

Ahoj, dík za doplnění a upravení mých informací na stránce o MHD Přelouč (zadával jsem jako neregistrovaný). Teď to zároveň obsahuje původní informace v minulém čase, aktuální informace v přítomném, a budoucí informace v podmiňovacím způsobu - dobrá práce. --hradtom 28. 11. 2009, 21:41 (UTC)

Zajímavost

Pro období od 15. do 31. prosince byla na hlavní straně uvedena zajímavost z hesla Pneumatická tramvaj, jehož jste autorem nebo spoluautorem. Na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost. Pokud víte o nějaké další zajímavosti vhodné pro uvedení na hlavní straně, prosíme navrhněte ji.

Se srdečným pozdravem Jan.Kamenicek 17. 12. 2009, 09:32 (UTC)

Kongesce

Ahoj, prosím Tě neodstraňuj požadavek na zdroj, pokud je tvrzení sporné nebo nepravděpodobné. Odstrańování pož. na zdroj bych očekával u nováčka, nikoli u zkušeného wikipedisty. Můžeš mně ukázat, kde se na en wiki píše, že kongesce je obstipace GIT? Já jsem bohužel špatně hledal. Pokud zmiňuješ i de wiki, pak tam je sémanticky slovo Stau z hlediska lékařství nepřesné ke slovu kongesce. De wiki má vlastní pojem v medicínském smyslu de:Kongestion redirovaný na městnání krve Blutandrang, v jehož smyslu se pojem používá. Pokud se v češtině hovoří např. o kongesci trávicího traktu, pak se nemá na mysli zácpa ve smyslu obstipace, ale městnání krve ve střevu (překrvení, otok střevní sliznice). Viz např. kongesce. Prosím tedy o dodání zdroje, aby wikipedie nepodávala mylné informace. --Kacir 19. 12. 2009, 11:37 (UTC)

Za prvé, rozcestník není to pravé místo k uvádění referencí. Za druhé, není jasné, jaký zdroj vlastně postrádáš. V popisu editace jsi žádal zdroj k obstipaci, na stránku jsou vložil požadavek na zdroj ke slovu konstipace a tady v diskusi to nakonec vypadá, že máš pochybnost o významu slova kongesce. Pokud se domníváš, že článek Zácpa má nesprávné interwiki, tak se to pokus opravit. --ŠJů 19. 12. 2009, 23:09 (UTC)

O tom, že anglické slovo "congestion" je někdy překládáno jako zácpa v lékařském významu, jsem našel zmínku například ve slovníku slovnik.seznam.cz. Překrvení je mnohem běžnější a standardní význam, z čehož asi vyplývá, že na školách se učí, že všechny ostatní významy jsou "špatně". Nicméně i řídce používané významy stojí za zmínku, byť by asi měly být uvedeny až za běžnými významy. Pokud jsi si opravdu jistý, že to v tom slovníku na seznamu je zcela ojedinělá chyba, tak tu položku z rozcestníku klidně smaž. --ŠJů 19. 12. 2009, 23:21 (UTC)

Položku zdroje jsem uvedl jasně za slovo konstipace, tedy za tento význam slova, respektive za všechny významy, které jsi uvedl na jediném řádku (odkazu) = synonymní významy slova kongesce v rozcestníku. V něm je požadavek na zdroj samozřejmě patřičný, pokud je daný význam nepravděpodobný nebo sporný, nikde není napsáno, že v rozcestníku nemají být informace zdrojovány. Vůbec jsem nepsal, že české heslo Zácpa má špatné interwiki, ale že německé iw Stau přesně neodpovídá lékařskému významu slova kongesce. Na de wiki mají lékařský význam uveden přímo redirektem Kongestion --> Blutandrang. Anglické slovo congestion je zácpa v obecném (primárním) lékařském pojetí, ale není spojováno v souvislosti se zácpou střeva, tedy obstipaci, konstipaci [14] [15]. Zajímalo mě, kde jsi takovou informaci získal, pravděpodobně došlo k nepřesnosti užití významu u slovníkového hesla. --Kacir 20. 12. 2009, 20:03 (UTC)

Jestliže skutečně anglické slovo congestion znamená mimo jiné i zácpu v obecném lékařském pojetí, jak píšeš, pak tedy zřejmě v tomto obecném smyslu zahrnuje i speciální lékařské významy, byť některé jistě běžněji a jiné méně. Doklad o tom, že obvykle je tím slovem označován jeden ze speciálních významů, samozřejmě ještě nikterak nevyvrací, že jím nikdy nebývá označen jiný ze speciálních významů, byť může dokládat, že ty jiné významy nebo ten obecnější význam jsou přinejmenším méně běžné. Jinak viz výše. --ŠJů 20. 12. 2009, 20:29 (UTC)

Ono to slovo není anglické, ale má latinský původ. Kdyby skutečně mělo význam obstipace, pak by se uvádělo nejen ve slovnících jako synonymum, ale používalo by se i v praxi, a to pokud vím, neužívá. Ono má v souvislosti s trávícím traktem svůj základní lékařský význam (viz můj úvodní příspěvek). --Kacir 20. 12. 2009, 20:41 (UTC)

Jak už jsem psal, pokud jsi si opravdu jistý, že to v tom slovníku na seznamu je zcela ojedinělá chyba (věcných chyb i překlepů je v něm hodně, tak bych se nedivil), tak tu položku z rozcestníku klidně smaž. Třebaže obecně bych nespoléhal bezmezně na tvůj smysl pro objektivitu, tak v lékařství se nepochybně vyznáš nesrovnatelně lépe než já. --ŠJů 20. 12. 2009, 20:54 (UTC)

Nejpodorobněji mají významy slova napsané na fr wiki fr:Congestion (médecine). V daném slovníku to chyba není, kongesce = zácpa, ale nikoli ve smyslu střevní zácpy (to tam napsáno není). Jinak svá POV se snažím prezentovat jen v diskuzích, co máš konkrétně na mysli ohledně objektivity? --Kacir 20. 12. 2009, 21:07 (UTC)

Není účelem této diskuse, abychom se vzájemně posuzovali. Měl jsem tím na mysli ve vztahu k této diskusi to, že bys například mohl mít tendenci nějakou jednu konkrétní školní terminologii považovat za jedinou správnou a případně existující jiné významy (třeba i v obecném jazyce) či jinak stavěné terminologie bys mohl považovat za apriori nesprávné, což je možná pro dnešní školní pojetí medicíny typické. Tím ovšem nechci tvrdit, že v tomto případě nemáš pravdu. Jinak, měl jsem pocit, že slovo "zácpa", je-li použito bez přívlastků, se v češtině používá téměř výhradně pro střevní zácpu, takže můj výklad té položky ze slovníku Seznamu nebyl neopodstatněný, ale připouštím, že tam možná mají nesmysl. --ŠJů 20. 12. 2009, 21:30 (UTC)

Ono je to spíše zjednodušení, tzn. zácpa ve smyslu neprůvhodnosti něčeho něčím, tedy mohli by tam mít rozvedení na neprůchodnost krve orgánem (tkání) --> což způsobí překrvení, městnání krve, zduření tkáně (např. nosní sliznice). Dobře, myslím, že si již rozumíme. --Kacir 20. 12. 2009, 21:40 (UTC)

Vrácení odkazů

Zdravím,

zajímal by mne důvod vrácení dvou odkazů na Wikipedie:Vyznamenání za věrnost Wikipedii‎‎.

Díky.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 20. 12. 2009, 11:38 (UTC)

Důvod vrácení odkazu na článek o české verzi Wikipedie je zcela shodný, jaký je důvod, proč se odkazy na Wikipedii vůbec používají. Je-li v textu řeč o české verzi Wikipedie, a to nikoliv okrajově, ale jako poměrně závažné kritérium, tak je zcela účelné a pochopitelné odkázat na článek, který o této české verzi pojednává. Naopak je dost nepochopitelné, čemu mělo prospět, že zrovna tento odkaz byl odstraněn.

Důvod vrácení odkazu na přehled vyznamenání je ten, že stránka Wikipedie:Vyznamenání za věrnost Wikipedii odedávna umožňovala shlédnout celkový přehled těchto „vyznamenání“. Tento celkový přehled, umožňující celkové přímé srovnání v okamžitém stavu i historickém vývoji, byl jednou z nejpodstatnějších funkcí stránky a celého systému. Odkazem na nástroj umožňující sestavit přehled vývoje nároků na vyznamenání pro konkrétního uživatele samozřejmě funkce celkového přehledu není nahrazena a tedy ani nedává smysl, aby původní odkaz na přehled byl nahrazen odkazem na tento nástroj. Sice se k celkovému přehledu dá dostat přímými odkazy na jednotlivé oddíly přehledu, avšak tyto odkazy jsou maskovány tak, že na první pohled vůbec není zřejmé ani to, že jde o odkazy zrovna na seznamy laureátů, ani to, že všechny tyto odkazy směřují na oddíly jediného společného přehledu.

Myslím, že při troše snahy se důvody vrácení těchto odkazů daly velmi snadno pochopit i bez kladení tohoto dotazu. --ŠJů 20. 12. 2009, 17:47 (UTC)

Odebrání kategorie Praha 8

Chtěl bych se pozeptat, proč byla ze článku Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 8 - Kobylisy odebrána kategorie Praha 8? Vždyť kostel se v Praze 8 nachází, proč by tedy tato kategorie musela být odebrána?--Jan Polák 20. 12. 2009, 13:30 (UTC)

V kategorii Praha 8 je zařazena celá kategorie Kobylisy. Zkuste se podívat třeba na Wikipedie:Kategorizace#Nejnižší možná kategorie a výjimky. Ostatně tento systém je docela logický a snadno pochopitelný i bez nápovědy a pravidel: článek Hraboš polní také není zařazen přímo v kategorii Živočichové, přestože hraboš nepochybně živočichem je. --ŠJů 20. 12. 2009, 17:28 (UTC)

Česká pošta

Ahoj, nechci vyvolat nějakou revertovací šlamastyku, proto se nejdřív ptám: existuje nějaký důvod, proč si vrátil zpět ref s odkazem vedoucím na neexistující stránku na webu České pošty v článku Česká pošta? --Kixx 26. 12. 2009, 18:30 (UTC)

Jednou publikovaný zdroj je provždy publikovaným zdrojem. Je nesmyslné odmazávat reference nebo dokonce fakta z článku jen proto, že nějaký zdroj někdo odstraní z některé knihovny nebo z některé adresy na internetu. Wikipedie není telefonní seznam, aby v ní staré údaje byly nahrazovány novými. Do encyklopedie patří i minulost. Nové informace se mají přidávat, ale fakt, že Česká pošta se do roku 2008 členila na odštěpné závody, bude platný jednou provždy, i kdyby se celý podnik rozpustil nebo přejmenoval. --ŠJů 26. 12. 2009, 20:46 (UTC)

Takže mám dotaz: které pravidlo či doporučení mluví o možnosti zdrojování tímhle? --Kixx 26. 12. 2009, 21:07 (UTC)

Nezdrojuje se klikáním na odkazy, ale údaji o zdroji, tedy zpravidla o názvu, případně adrese, vydavateli a datu publikace zdroje atd. Reference, které by byly tvořeny pouhým URL odkazem, jsou samozřejmě neúplné a tedy méněcenné a někdy i nepoužitelné. Avšak dokonce i na základě pouhé URL adresy jde mnohdy zdroj dohledat, například v tomto archivu. Ale není naším úkolem někomu doporučovat jeden konkrétní archiv, stejně jako v případě knižního zdroje neposíláme nikoho do konkrétních knihoven, kde je kniha k dispozici k vypůjčení. K referenci on-line zdroje patří uvést, kdy a na jaké adrese byl zdroj dostupný. A encyklopedie opravdu není stavěná na to, aby se údaje z článků odstraňovaly poté, co zdrojující kniha nebo časopis přestanou být k dostání v knihkupectví Na Růžku anebo poté, co on-line zdroj přestane být dostupný na původní URL adrese. --ŠJů 26. 12. 2009, 21:27 (UTC)

Archiv diskusí

2005–2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • Aktuální