Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Kvalita/Archiv/2019

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Hvězda x puclík

když už tu máme jednou puclík k označování kvalitnějších článků na místo „obvyklé“ hvězdy, nebyl by někdo schopen vytvořit něco jako toto z tohoto? Mohlo by se to použít v šabloně {{po nnc}}. --Podzemnik 14. 10. 2008, 17:10 (UTC)

Nová šablona FAPath

Pokusil jsem se dnes vyrobit šablonu podobnou této anglické, jejíž vytvoření je mezi úkoly projektu. Chtělo by to jěště dopilování a adaptace na české prostředí, pro začátek třeba vymyslet jméno:). Její nástřel je zde a technické zázemí zde. Hezký večer أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 24. 10. 2008, 20:36 (UTC)

Nové ocenění „Kvalitní hvězda“

Rád bych upozornil všechny členy wikiprojektu Kvalita na nové ocenění „Kvalitní hvězda“. Vše o tomto ocenění je zde.--kuvaly|d|p| 1. 12. 2008, 16:06 (UTC)

Díky, bude se hodit při druhém výročí projektu za půl roku, aspoň budeme mít čím vyznamenat Gliviho.--Ioannes Pragensis 1. 12. 2008, 21:58 (UTC)

Odkazy typu [[a]][[b]]

Chtěl bych se zeptat, jaký máte názor na tento typ odkazů v NČ? Je to vhodné? Není to matoucí. Zrovna se to vyskytlo v článku Eukaryota. Viz: „V podstatě rozeznáváme u eukaryot dva druhy výživy: obligátní fotoautotrofii u rostlin a jiných fotosyntetizujících organismů a obligátní chemoheterotrofii u živočichů, hub a jiných organismů živících se organickým materiálem.“--Juan de Vojníkov 19. 12. 2008, 13:55 (UTC)

Podle mě to docela matoucí je a ani nejsem příznivcem takových odkazů. Kdyby tam alespoň byla pomlčka typu foto-autotrofii, nebylo by z mého pohledu tak matoucí. --Podzemnik 7. 1. 2009, 13:36 (UTC)

Nová funkce Zvýraznit přesměrování

Zdravím, jen bych chtěl upozornit na novou funkci, kterou včera spustil Danny B. Je to v Udělátkách v Nastavení. Tam stačí zatrhnout Zvýraznit přesměrování a budou se vám růžově zvýrazňovat ty odkazy v článku, které vedou na redirecty. Je to super pro kontrolu zejména u kvalitnějších článků (nemusíte projíždět celý článek odkaz po odkaze). Jinak chystá se někdo dělat vyhodnocení recenzí za rok 2008? --Podzemnik 7. 1. 2009, 13:41 (UTC)

Je fajn že to jde už i v nastavení. Já to již nějakou dobu měl díky monobooku.css.

Jinak vyhodnocení recenzí by bylo fajn. Sám bych si na to asi netroufl, ale klidně bych na tom spolupracoval. Jednak proto, že rok 2008 byl celý ve znamení recenzí, narozdíl od 2007, kdy to běželo jenom pár měsíců, pak by to chtělo lidi, kteří se kolem toho motali. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 7. 1. 2009, 14:23 (UTC)

Recenze

Dobrý den, netušíte někdo, proč se článek Sinuous Rilles nezobrazuje v sekci Recenze na hlavní stránce projektu, i když je zapsán v seznamu na podstránce? --Louise Wu 12. 1. 2009, 09:28 (UTC)

Má to zpoždění, objeví se časem samo. --Podzemnik 12. 1. 2009, 11:17 (UTC)

Dobrý vs Nejlepší článek

Přeji pěkné poledne,
chtěl bych nadhodit k diskusi toto téma. (Nejen) V poslední době mám pocit, že na Dobré články jsou kladeny poměrně vysoké nároky, které se mnohdy blíží nárokům na Nelepší článek. Člověk, který předkládá článek k recenzi, má pak spoustu práce s tím, aby byl "jeho" článku udělen stříbrný puzzlik. Někdy se stane, že přijde anonymní IP, přidá mezi DČ článek Kočičí oko (mlhovina) a všichni to nechají tak, jelikož ten článek vše zásadní splňuje - základní věci jsou podloženy zdrojem, článek je pěkně napsán atd. Nároky na DČ pak podle mě splňuje i mnoho dalších článků jako třeba Svitky od Mrtvého moře či Druhá Polská republika (ještě kdyby snad ty obrázky byly česky). Čili se ptám: bude někdo proti, pokud bych podobné články přidával mezi DČ? Vždy bych je pročetl, případně formálně upravil a pak dal puzzlik, i bez recenze. --Podzemnik 12. 1. 2009, 11:47 (UTC)

myslim si, že tady proti nelze být. Pokud článek bude v základu shrnovat téma, bude mít reference (bez nich budu nekompromisně mazat i dál) a bude napsán nějak rozumně, tak jsem pro, aby status měl. Recenze jsou supr, ale nechal bych je pro články, které mají aspiraci na NČ a nebo autoři mají ze subjektivních názorů potřebu, aby jim ostatní kolegové pomohli.--Louise Wu 12. 1. 2009, 11:57 (UTC)

Jinak jak říkal jeden kolega, ani některé nejlepší články nemají dvě recenze;-) A díky za archivaci Saturnu, jen kdy jsi ji prosím dokončil zapsáním zde;) --Podzemnik 12. 1. 2009, 12:01 (UTC)

Také hezký den, Podzemniku. Souhlasím s Tebou, klidně může být DČ i bez recenze a stačí, když splňuje podmínky popsané v Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria. Zdá se mi, že lidé, kteří dávají články do recenze, často výhledově míří k NČ a chtějí tedy jakýsi "nejlepší možný Dobrý článek". Ale podmínky pro DČ by bylo dobré udržovat zřetelně měkčí než u NČ, už i proto, aby bylo v silách průměrně zkušeného a jen občas se na Wikipeidi vyskytujícího kolegy také nějaký ten DČ vytvořit, dostat třeba kytičku a moci být na své dílo hrdý. Dobrých článků by mělo podle mne být řádově víc než NČ a měly by tvořit jakési podhoubí kvality - skutečně dobré články, které sice nejsou ještě vyblýskané do vysokého lesku, ale čtenář se dobře poučí a neurážejí ho přitom hrubé faktické či formální chyby. - A s otázkou souvisí také fakt, že průchodnost recenzního řízení není neomezená, a proto ani nemá smysl žádat od každého potenciálního DČ, aby recenzí prošel, když nejsme schopni zabezpečit recenze víc než cca 10 článků měsíčně.--Ioannes Pragensis 12. 1. 2009, 12:06 (UTC)

Když budou kontrolovány články vkladatelů mezi DČ, tak souhlasím, že mohou být vkládány články i bez recenze. Prostě, když to někdo pročte a zkontroluje tak s tím nebude mít asi nikdo žádnej problém. Přecejenom je to vizitka CZ wiki. --Pernak1 12. 1. 2009, 12:34 (UTC)

Ještě mi napadlo, co takle založit nějakou podstránku, kam by jednotlivý autoři zapisovali svoje "adepty" na dobré články. Ono je nesmysl, aby sám autor si dával stříbro, na druhou stranu sám moc dobře vím, že spousta článků, které by hvězdu mít mohly prostě hnedka zapadnou a pak už si jich jen tak nikdo nevšimne. Viděl bych to jako seznam, kdo chce, zapíše článek, o kterém si myslí. Banda pár lidí, kteří by na tento seznam koukali, by pak dávali stříbra dle svého uvážení či by články vyřazovali s tím, že by do diskuse ve zkratce (dvě věty: např. nejsou zdroje atd) zapsali, proč vyřadili. Potenciální dobré články by tak zůstávaly na očích a nezapadli by nám hnedka v balastu Wikipedie --Louise Wu 12. 1. 2009, 12:47 (UTC)

Osobně bych byl dost nerad, kdyby se princip přidělování statutu Dobrého článku nějak výrazně formalizoval. To by se nám mohlo stát, že bychom za chvíli po vzoru en.wiki mohli mít pro články nejen kategorii NČ a DČ, ale též A-třídu, B-Třídu a C-třídu. Teď máme systém, kdy na NČ musí člověk splnit určité formální nároky a projít jistou procedurou. U DČ tato podmínka není, status může udělit kdokoli a kdokoli ho může opět odebrat, pokud s tím nebude souhlasit. Rozhodně si nemyslím, že by k tomu byla nutná recenze, která ovšem poskytuje tu výhodu dalších pohledů. Jediný problém tedy je, že recenzenti mají vysoké nároky směřující k NČ a neradi dávají ten stříbrnný puzzlík, pokud tam je ještě něco, co se jim nezdá. --Reaperman 12. 1. 2009, 18:22 (UTC)

Jsem téhož názoru jako Reaperman. Neformalizovat, stačí, aby dotyčný připsal, že prostě chce stříbrný puzzlik a nic víc, a recenzent si uvědomil, co se od něj očekává, čili dotáhnout článek ke stříbru. Recenzent by pak měl přistupovat k recenzi aktivně, čili sám článek projít a upravit po formální stránce, pokud je článek dost kvalitní a dle jeho soudu má na stříbrný puzzlik (recenze většinou dělají lidi, kteří už nějaký kvalitnější článek napsali a podle mě to dokážou dobře posoudit), nic neprodlužovat, dát puzzlik a hotovo. --Podzemnik 12. 1. 2009, 19:08 (UTC)

Nejlepší seznamy

Co takhle zavést kategorii Nejlepší seznamy, obdobnou jako mají na en:Wikipedia:Featured lists? Hodně seznamů je opravdu v poměrně špatném stavu a zdaleka nevyužívají různých možností, které prostředí Wikipedie poskytuje (obrázky, řazení, barevné rozlišení ...). Tímto by se seznamům mohlo pomoci.

Možná by se pak do projektu Kvalita více zapojili také lidé, kteří třeba nepíší delší souvislé texty a baví je více organizování informací, než hrát si s formulacemi. Tímto by kvalitu Wikipedie mohli znatelně pozvedávat.

Co se týká nominace a výběru, tak bych navrhl co nejjednodušší, abychom komunitu furt nezatěžovali nejakými hlasováními. Podobně jako na en by stačilo, aby se v průběhu nominační diskuse kladně vyjádřilo určité množství lidí (stačí 3) a žádný nebyl proti, a seznam bude zařazen. Hlasy proti musí být zdůvodněny a pověřenec by posoudil jejich relevantnost.

Nenapadá mě nic proti a řadu lidí to může popostrčit, aby své seznamy vyšperkovali. Hodně lidí si také myslí, že seznam jsou prostě položky seřazené za sebou, tahle aktivita by mohla zvýšit povědomí o tom, jak kvalitní seznam může vypadat. Ukázky viz výše uvedený odkaz na enwiki. Jan.Kamenicek 13. 1. 2009, 08:21 (UTC)

Já bych nebyl proti. Naopak si myslím, že hodně seznamů by podobného statusu mohlo celkem snadno dosáhnout. Ale nemyslím, že by bylo nutné zakládat novou kategorii/stránku WP:Nejlepší seznamy, klidně by mohli nosit hodnost nejlepšího článku a být zapšány na wp:NČ, i když by měli svůj vlastní nominační proces. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 13. 1. 2009, 08:34 (UTC)

Dokonce si myslím, že prozatím by mohly klidně mít nominační proces stejný. Až bude kandidovat deset seznamů ročně, můžeme přemýšlet o oddělení, zatím mi to připadá jako přepych. Spíš si musíme vyjasnit, co přesně budeme od Nejlepšího seznamu chtít, aby mohl být "nejlepší".--Ioannes Pragensis 13. 1. 2009, 09:01 (UTC)

Tady jde spíš o to, jak podnítit kolegy, aby měli motivaci podobné seznamy psát a eventuálně nominovat. Já bych oddělený proces nezavrhoval, souhlasím ale, že je potřeba především definovat určitá kritéria specifická pro seznamy a aplikovat je, až ta situace nastane (a nemusí desetkrát ročně, klidně stačí, abysme na ni byli prostě připraveni). Zastávám se toho proto, že jsem sám před pár dny uvažoval, že bych Mozzanovi navrhl spolupráci při dotažení seznamu bzantských císařů na roveň světovému opernímu reperoáru (Mozzan ale vyhlásil pauzu za účelem přípravy na vejšku, a já ho zřejmě brzy následuju, takže to zatím ztráci na aktuálnosti). أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 13. 1. 2009, 09:10 (UTC)

Za základ by mohla sloužit kritéria Featured Lists z enwiki. Zde je hrubý překlad:

Nejlepší seznam je příkladem nejlepší práce. Kromě toho, že musí splnit stejné požadavky jako jiné články na Wikipedii — tzn. konvence týkající se jména článku, neutrality, zapovězeného původního výzkumu, ověřitelnosti, referencí, spolehlivých zdrojů (zvláště důležité u žijících osob), autorských práv a pravidla Co Wikipedie není — musí splňovat také následující kritéria:

1. Text. Je napsaný profesionálním encyklopedickým stylem.
2. Úvod. Má poutavý úvod, který představí, co je předmětem seznamu a definuje jeho rozsah a kritéria, na jejichž základě byly položky do seznamu zahrnuty.
3. Srozumitelnost. Srozumitelným způsobem pokrývá definovanou oblast. Je-li to možné, zahrnuje kompletní výčet všech položek, v ostatních případech alespoň všech důležitých položek, případně také poznámky obsahujícící užitečné informace o jednotlivých položkách.
4. Struktura. V seznamu je snadné se orientovat a pokud to může této orientaci napomoci, je dělen na podkapitoly a obsahuje také nástroje k řazení položek v tabulkách.
5. Styl. Je v souladu s doporučením Vzhled a styl.
6. Vizuální přitažlivost. Vhodným způsobem využívá různých možností rozvržení, formátování, tabulek a barev. Měly by ho doprovázet obrázky vhodné k danému tématu s pregnantními popisky. Obsahuje minimum červených odkazů.
7. Stabilita. Není předmětem probíhajících editačních válek a jeho obsah se významně nemění ze dne na den, svýjimkou změn, které jsou jen reakcí na právě probíhající proces nominace na Nejlepší seznam.

Jan.Kamenicek 13. 1. 2009, 13:49 (UTC)

Když se tak dívám na kritéria pro Nejlepší článek, tak většina toho tam už je. Zbývá jen dodat body Úvod a Vizuální přitažlivost, částečně Stuktura. Jan.Kamenicek 13. 1. 2009, 20:11 (UTC)

V seznamech bych taky více tlačil na jeho zamodření. Přece jenom jsou jeho klíčovou sekcí seznam položek, takže aby to nebylo tak lehké;-) Jinak ten základ zde je a asi máme podobnou představu, jak by to mělo vypadat. Ioannes již dříve prozíravě napsal do textu k nominaci, že „Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy..., takže v tomhle taky nevidím problém. A taky myslím, že zatím speciální kategorii není třeba zavádět, až pár nejlepších seznamů bude, už budeme lépe vědět, co a jak, lépe se nám sepíšou kritéria (v praxi se může objevit nějaký problém) a založení by pak prostě měla být hračka;-) Takže směle do psaní NS. --Podzemnik 13. 1. 2009, 22:09 (UTC)

Jsem pro. Ale bylo by fajn počítat s tím, že se plánuje nový jmenný prostor Příloha, kde nebudou obecně takové požadavky jako v hlavním jmenném prostoru (zejména 2NNVZ, souvislý text), ale zase budou jiné požadavky (pořádný zdroj, obvykle oficiálnější povahy, formálně správné spracování (aktualizace nebo alespoň řádná datace, popisky, použitost v hlavním jmenném prostoru). Vejdou se do něj postupně seznamy všeho druhu. Realizace vázne na technickém omezení, které nemůžeme zrovna my teď nijak vyřešit (jde o problémy na serverech). Bylo by krásné, kdyby mezi prvními přesunutými byly právě pěkné exempláře, abychom nasadili trochu vyšší laťku. Přesun není plánován jako hurá akce "teď to překlopíme", ale naopak jako postupný proces, kdy se přenáší jen to, co má smysl, ostatní je lepší zatím nechat tam, kde to je. Časem by mohly být označovány i jiné typy příloh (tabulky, grafy, galerie apod...) Miraceti 13. 1. 2009, 22:27 (UTC)

Ach jo. Kdysi tu už nějaký pokus o přesunutí seznamů do jiného prostoru byl, tehdy se neujal, a je to tu opět. Radši se neptám, kde se to diskutuje, protože by mě to určitě vtáhlo na dlouhé hodiny, které tomu věnovat nechci. Ale pokud jste myslel, že mi sdělením, že se seznamy přesunou mimo hlavní prostor do nějakých příloh, dodáte chuti k tomu, abych na nich pracoval, tak to se tak úplně nepovedlo. Mrkněte ještě jednou na ten odkaz na Nejlepší seznamy na enwiki, co jsem ho dal nahoru, to je něco, čím se může směle chlubit hlavní jmenný prostor kterékoliv Wikipedie, a taky že to tam nikdo nikam nepřesouvá. Jan.Kamenicek 13. 1. 2009, 22:58 (UTC)

Nikoli. Plán byl tenkrát vytvořit rejstříky, což nejsou obecné seznamy, grafy, tabulky, galerie apod. A opravdu bych se nechtěl vracet k důvodům, proč to nevyšlo, nebyly totiž moc věcné.

Jistě jsi četl můj příspěvek pozorně, takže Ti neuniklo, že o přesun seznamů ve smyslu "teď to přesuneme" nejde. Kosmetický přesun by moc výhodný nebyl, je snaha, aby přílohy přinesly markantní zlepšení okamžitě. Nic by nemělo být přesunuto, pokud to nebude odpovídat požadavkům na přílohu.

Přílohy nejsou náš vynález, používají se i v jiných Wikipediích. Že je nepoužívají na en, je jejich věc. Zásadní odlišností je, že seznam, galerie apod. nejsou články, mají blíže k obrázkům. Nelze na ně uplatňovat kritéria jako na encyklopedické články, byť samozřejmě naprosto základní obecné požadavky zůstávají. To je ale důvod proto, aby byly ve Wikipedii, ne nutně v hlavním jmenném prostoru. V tom mají být encyklopedické články.

Diskutuje se o tom půl roku na Pod lípou. S konkrétnějším plánem je seznámeno asi dvacet aktivních wikipedistů (a jestli máš zájem, není problém s tím seznámit i Tebe). Nemá smysl s detaily chodit ven, dokud nebude pro jejich zavedení připravena technika (mělo být připravena v prosinci, ale zase se to protáhlo).

Není to snaha demotivovat lidi, ale naopak je motivovat - dát přílohám jasný rámec, jasně je odlišit od článků a dát jim důstojné postavení, které si plně zaslouží. Nejde jen o seznamy, ale i o další prvky, které jsou v hlavním prostoru teď spíše trpěny, než že by byly vítány. V přílohách půjde normálně vyhledávat jako v hlavním jmenném prostoru (při použití vyhledávacího pole vlevo, zároveň s vyhledáváním v článcích), takže žádná informace se nezneviditelní. Obrázky se také stále nadšeně nahravájí a nejsou přitom v hlavním jmenném prostoru. Ve většině jsou dokonce ve zcela jiném projektu. Miraceti 14. 1. 2009, 10:33 (UTC)

Tak jsem zjistil, že tvoje výše uvedené vyjádření je poněkud zavádějící. Pod lípou, kam jsi mě odkázal, se o tom rozhodně půl roku nediskutuje. Přesnější by bylo říct, že se tam o tom před půl rokem chvilku diskutovalo. Ta diskuse je úplně mrtvá a nikdo tam nereaguje. Takže pokud přesto někdo něco chystá, tak to zase nemá oporu v žádné širší diskusi.

Taky jsi mě opravil, že tentokrát je to něco jiného než předešlý pokus, neb tenkrát byl plán vytvořit rejstříky. Diskuse na kterou jsi mě odkázal je však o plánu – vytvořit rejstříky :-) Jan.Kamenicek 23. 1. 2009, 22:11 (UTC)

Nejlepší portály

Když už tu hoši řešíte ty seznamy, tak jsem nedávno viděl, že kvalitativně hodnotí i portály en:Portal:Featured portals. Co vy na to?--Faigl.ladislav _slova^činy 13. 1. 2009, 09:26 (UTC)

Výborný nápad. Rozhodně vhodnější než nejlepší seznamy. Zatímco u seznamů se dá hodnotit formální úprava, u článků navíc zpracování obsahové stránky a odkazů, tak u portálů přistupují ještě další aspekty, třeba frekvence aktualizace, novinky, zajímovosti, kvízové otázky apod., tj. jak daný portál láká čtenáře k častému znovunavštěvování, a dále jak je v něm organizován přehled o daném oboru (kořenové rozcestníky, statistiky článků oboru...).Petr Karel 13. 1. 2009, 10:34 (UTC)

Já si myslím, že i u seznamu se dá a musí hodnotit vedle formální úpravy i obsahová stránka. Zejména se třeba klade důraz na to, aby bylo jasně definováno a doloženo, jak se vybírají jednotlivé prvky seznamu. A reference k dobrému seznamu patří stejně jako k dobrému článku - podívejte se na příklady v anglické WP.--Ioannes Pragensis 13. 1. 2009, 11:46 (UTC)

Chtěl jsem hlavně ocenit nápad s nejlepšími portály. Ale díky za upozornění, skutečně jsem měl o seznamech zjednodušenou a velmi zavádějící představu. Petr Karel 14. 1. 2009, 09:21 (UTC)

Zas bych to nepřeháněl. Portálů moc nemáme, živých portálů ještě méně. Aktivnějších lidí je tu něco málo přes stovku. Má smysl na to věnovat energii? (Tedy energii nejen těch hodnotitelů, ale především jejich tvůrců, kteří se budou snažit vyhovět jistě přísným kritériím. Máme na to lidi?) Miraceti 14. 1. 2009, 10:36 (UTC)

Protože každý proces posuzování působí na vylepšení hesla, platit to bude i pro portály. Některé dělají ostudu (jejich zakladatelé odešli či je to přestalo bavit), jiné jsou opravdu dobré. Byl bych vděčný, kdyby se někdo o sestavení alespoň základních kritérií pro ocenění pokusil. Aby každý zakladatel portálu věděl, co je třeba udělat, na kterou stránku s doporučeními mu včas dát avízo. nebo kterými portály se řídit. --Zákupák 24. 1. 2009, 08:16 (UTC)

České zdroje v Nejlepších článcích.

V diskusi u NNČ Angkor Vat jsem nadnesl téma, u nějž bych rád věděl, jak se k němu staví ostatní. Níže uvádím argumenty, z nichž většinu jsem psal již ve zmíněné diskusi k NNČ Angkor Vat.

• Velmi často nám nezbývá, než se u překladů spolehnout na to, že autoři původního článku to mají dobře, protože u nás k tématu není žádná literatura dostupná (sám jsem takto postupoval u článku Turek (stroj), ovšem nejprve jsem po zdrojích důkladně popátral). Pokud ale u nás taková literatura dostupná je (např. v českých knihovnách), měli bychom se u Nejlepších článků snažit, aby obsahovaly informace, které jsme si osobně ověřili, byť je to pracnější, než prostý překlad.
• Někdy si informace chce ověřit i čtenář, tak bychom mu měli přednostně nabídnout zdroje, které jsou pro něj dostupné a nemusí si je objednávat přes Amazon až z Ameriky. Sám se snažím při svých sporadických recenzích zdroje kontrolovat (a myslím, že bez toho nemůže žádná recenze být považována za kvalitní), takže velmi ocením, pokud jsou dostupné.
• Týká se to i knih v sekci literatura. Myslím, že by to opět měly být přednostně knihy, které autor měl v ruce a ručí za to, že obsahují relevantní informace a že článek s nimi není v rozporu. Považoval bych za velkou chybu, pokud by se stalo, že článek by uváděl nějaké informace a doporučené knihy pak tvrdily něco jiného. Nejlepší článek rozhodně musí brát v potaz i informace uvedené v doporučené literatuře.
• Snaha osobně si zdroje projít může autora současně inspirovat k dalšímu obohacení článku. S tím mám osobní zkušenosti při dávné recenzi článku Buddhové z Bamjánu, kdy jsem si ve snaze doplnit článek o české zdroje našel v místní knihovně dvě knihy českého autora, které mi vnukly řadu dalších otázek, a výsledkem bylo, že se článek rozšířil téměř na dvojnásobek, což pozitivně ocenil i jeho autor.
• U nominace na Nejlepší článku by mělo být povinností autora udělat vše pro jeho maximální kvalitu. Osobní ověřování ve zdrojích k tomu neodmyslitelně patří.
• Proto by mělo být povinností autora po dostupných zdrojích popátrat. Nejde ani tolik o to, aby byly české, jako spíše dostupné a aby si je osobně prošel. Bylo by ovšem chybou, pokud bychom Wikipedii o některá témata ochuzovali jen proto, že u nás k nim nic pořádného nevyšlo. V tomto případě si stejně nemusíme dělat starosti s tím, jestli čtenáře neokrádáme o možnost si něco ověřit a spolehnutí se na odpovědnost původních autorů překládaného článku je přijatelným rizikem. Jan.Kamenicek 5. 2. 2009, 17:46 (UTC)

Rád bych tímto vyjádřil nesouhlas s výše uvedeným pojetím užívání referencí:

Ad. 1: Nelze používat dvojí metr pro články s takzvaně složitě dostupnou či nedostupnou literaturou a pro články s takzvaně snadno dostupnou literaturou. Je to prostě o důvěře. Jak například Vy uživateli dokážete, že o stroji Turek u nás neexistuje žádná dostupná literatura? Jistě se tím v minulosti zabývaly odborné magazíny či šachové publikace. Nevěřím tudíž, že o tomto tématu u nás neexistuje věrohodný zdroj.

Ad.2: Nesouhlasím s tím, že by knihy přes Amazon byly „méně dostupné“ než ty, které má v databázi Národní knihovna ČR. Pro mě, brňáka, je například daleko jednodušší a pohodlnější si knihu v případě eminentního zájmu o téma objednat přes Amazon než muset jet pro knihu do Prahy a muset platit poplatky za vypůjčení.

Ad.3: Tím, že budeme uvádět české zdroje v žádném případě neeliminujeme riziko neshodnosti informací. Opět je to o důvěře v autora článku. Pokud budu psát článek s úmyslem podvádět, mohu si k tomu vybrat klidně českou knihu a uvádět smyšlená čísla stránek - možnost ověřit si uvedené zdroje je naprosto shodná u české i jakékoliv cizojazyčné literatury.

Ad. 4: Co se týče např. zmíněného článku Angkor Vat, po dalších informacích jsem samozřejmě pátral a přímo v domácí knihovně jsem našel jednu velmi obsáhlou knihu, kterou jsem použil k doplnění referencí. Nevím kolik českých zdrojů byste vyžadoval, zda 3, 20 nebo 16??

Ad. 5: Nevím proč by články o tématech, o nichž u nás nevyšly žádné publikace měly mít jakékoliv privilegium. V tom případě bych já mohl kontrovat Vašimi tvrzeními, že by uživateli měla být nabídnuta „snadno dostupná“ literatura; v případě článku Turek (stroj) tomu tak není a podle výše uvedených kritérií by tedy nesplňoval podmínku snadné ověřitelnosti a neměl by tedy patřit mezi nejlepší články. --Gothic2 5. 2. 2009, 18:24 (UTC)

Dovolím si takovou malou obecnou poznámku. Wikipedie je teoreticky jeden projekt ve více jazycích. Proto by i zdroje neměl být problém uvádět jak anglické (německé, čínské...), protože na jednotném projektu (byť vícejazyčně mutovaném) by měly mít stejnou váhu a že cizojazyčné zdroje se nedají v určité části světa sehnat je problém „systému venku“, ne wikipedie a wikipedistů.

Jináč ještě je fajn nástroj google books. Přes něj jsem byl schopen ověřit mnoho referencí u článků, které jsem překládal a kde byly knižní reference, které bych v Čechách nesehnal. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 5. 2. 2009, 18:29 (UTC)

Ad.1:Jasně, to, jestli jsem se snažil, dokážu jen sám sobě, ale pokud mne někdo upozorní, že daná věc existuje, tak se ji pokusím sehnat a zapracuji ji.

Ad.2 Po všech velkých městech je rozprostřena síť knihoven s právem autorského výtisku na všechny knihy, které u nás vyjdou. Takže Brňák rozhodně nemusí do Prahy. U článku, kde tato polemika vznikla, se najdou publikace velmi rozšířené a dostupné v každé okresní či městské knihovně, možná i v řadě vesnických (mám na mysli např. Pijoan: Dějiny umění). Snažíme se o profesionální přístup. Neumím si představit profesionála, který by uvedl, že nějaké dílo nemohl citovat, neboť by musel do knihovny.

Ad.3 Riziko neeliminujeme, ale usnadníme možnost na chybu přijít. Nikde jsem nepsal, že to požaduji kvůli tomu, aby autor nepodváděl. V bodě tři jsem psal, že autor by se měl snažit, aby se osobně za informace mohl zaručit. U tohoto bodu jste nezareagoval na velmi reálné riziko, že knihy v sekci literatura, které jsem nečetl a nezohlednil při psaní článku, s ním ve skutečnosti mohou být v rozporu. Nejlepší článek musí zohlednit knihy, které sám doporučuje.

Ad.4 Jestli myslíte Krása zaniklých civilizací, tak to jsem opravdu přehlédl. Ovšem touto knihou jste orefoval asi 3 věty z celého článku. Ideální počet takových referencí Vám samozřejmě nepovím, ale to jste určitě ani nečekal. Může to záležet na množství informací, které článek obsahuje, a na počtu knih, jaké na to téma u nás vyšlo. Pokud u nás vyšla jedna, buďme rádi za ni, pokud jich jsou přehršle, v článku by jich mělo být více.

Ad.5 To přece není privilegium. Hovoříte, jako bych chtěl někomu ublížit. Pokud jste dobře četl, navrhoval jsem, jak zlepšit kvalitu článků a jejich ověřitelnost tam, kde to jde. Tam, kde to nejde, to holt nejde. Tvrzení, kterým zde tzv. kontrujete, není mé tvrzení.

Ad. Emír: To je pravda a lze říci, že to je ekvivalentní řešení. Mě jde hlavně o to, aby se články jen tak nepřekládali bez dalšího úsilí osobně si zdroje informací prověřovat. U cizojazyčných je ale vždy větší riziko špatného pochopení, teď něco takového řeším u jiného článku. Navíc do ověřování cizojazyčných zdrojů mám pocit se recenzentům moc nechce, a i když do knihoven pro české knihy by se asi taky nehrnuli, je zde velká šance, že někdo tu českou knihu prostě má po ruce. Jan.Kamenicek 5. 2. 2009, 19:28 (UTC)

Dovolím si připojit svůj názor, že jsme schopni ze zdrojů poskytovaných okresními knihovnami doložit naprostou většinu všech hesel české Wikipedie. Jenže je přirozeně jednodušší spoléhat se na internet, zápisky ze škol či domácí knihovnu. Ve využití česky napsaných knih a periodik jsme stále na počátku tvorby.--Zákupák 5. 2. 2009, 20:52 (UTC)

Nesprávné používání indikátorů nástěnky správců

Chtěl bych upozornit na nesprávné používání indikátorů z nástěnky správců:

• Vyřešeno - vyřešeno
• Nevyřešeno nebo zamítnuto - nevyřešno
• Přesunuto - odloženo

při recenzích WPK. Jak už syntaxe dokazuje, tyto indikátory patří jen a pouze na NS. Neříkám, že je nutné to lidem brát, ale měli by jsme si na to vytvořit univerzální šablony. Otázky je jaké by jste potřebovali?--Juan de Vojníkov 16. 2. 2009, 09:55 (UTC)

Dovolil jsem si tedy vyrobit dvě (dle mého názoru) potřebné šablony:

• Vyřešeno {{vyřešeno}}
• Komentář {{komentář}}

Prosím, začněte je používat.--Juan de Vojníkov 3. 3. 2009, 08:25 (UTC)

Kvalita ?

Páni kolegové, mám z vašeho portálu takový dojem, že vám jde jen o honbu za DČ a NČ. Název portálu je tedy zavádějící a měli byste jej změnit.
Pokud však na něm trváte, měli byste se zaměřit na kvalitu obecně, tedy na kvalitu všech článků, zejména nově přibyvších. Vždyť je to obecně vzato hrůza, co nám tu na cswiki vyrůstá. Vám však je to zřejmě jedno, neboť subsubpahýly a subpahýly, potažmo i pahejly jsou viditelně jaksi mimo váš zorný úhel. Jazyková úroveň mnohých článků je příšerná, ale to nikomu nevadí. A ta významnost mnohých témat! Bývá mi z toho občas zle. A právě všechny tyto "drobnosti" by měl správně portál Kvalita sledovat, jinak nemá právo se nazývat kvalitou, ale spíš portálem Výběrových článků, tedy elitou. Možná by mu slušel název Narcis, vzhledem k tomu, jak je nastavena nominace.
Nekvalita řady článků na cswiki je zřejmě částečně dána i způsobem "oceňování" wikipedistů, tedy propozicemi pro wikivyznamenání. Na mnoha článcích je jasně vidět, že se jejich autoři ženou hlava nehlava za počtem editací, takže si po sobě ani nepřečtou, co napsali. Mnohdy je jim jedno, že jejich věty nemají hlavu ani patu, o jazyce nemluvě. A tak bych mohl pokračovat dál a dál.
Řešení těchto problémů by mělo být IMHO jádrem činnosti portálu, který si do názvu vetkl hrdý výraz kvalita. S pozdravem--Feťour 17. 2. 2009, 15:26 (UTC)

No jo. Já si myslím, že problém je v nedostatečných lidských zdrojích. V podstatě recenzování je jedním z nabídky WPK směrem k wikipedistům. Bohužel nebo bohudík je o něj takový zájem, že schází lidé na plošné naplňování kvality. Upozorním, ale že snahy tu o to byly. To byly ty plošné testy kvality co se prováděli. Jako máš pravdu, ale zároveň nepřicházíš s řešením. Ono taky nemůžeme do toho nikoho nutit, takže když by ses něčeho ujmul, tak by jsme nemuseli měnit to jméno. Na závěr si musím povzdychnout že i v recenzích se často mrhá lidskými zdroji. Jsou to případy, kdy jeden člověk podá najednou 4 a více článků k recenzi a pak není schopen to zpracovat, nebo se podává jeden článek několikrtát k recenzi, či se podávají články stále dokola a stále dokola s těmi stejnými chybami. Předpokládal bych, že když někdo projde 6 a více recezemi tak nebude ve "svých" článcích dělat stále ty samé chyby a že mu recenze slouží už opravdu jen jako zpětná vazba slohové stránky textu. Bohužel někteří místo toho aby se recenzí něco naučili, tak si tuto činnost jak roboti zautomatizovali.--Juan de Vojníkov 18. 2. 2009, 09:59 (UTC)

Pane kolego, myslím, že jste vůči účastníkům projektu kvalita nespravedlivý. Je třeba říci, že cíle a úkoly vytyčené projektem, jsou v současnosti víceméně utopií vzhledem k nedostatku lidí, kteří by se takové činnosti, jako upravování „běžných“ článků, chtěli věnovat. Projekt se vždy ubírá tím směrem, jací v něm sedí lidé. A je pravda, že projekt Kvalita se vyprofiloval především jako instituce provázející články na cestě k dobrým a nejlepším článkům, i když činnost, kterou jste popsal, by do jeho kompetence spadat mohla taktéž. Subpahýly a jiné nekvalitní články nejsou mimo zorný úhel účastníků projektu o nic méně, než jiných kolegů. Bohužel však nejsou lidé (ať již účastníci kvality, či jiní), kteří by se mohli věnovat upravováním článků do kvalitní podoby, potřebovali bychom tak padesát lidí, aby projekt Kvalita mohl dostát svému účelu naplno. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 17. 2. 2009, 16:37 (UTC)

A já bych ještě dodal, že 1) úprava mizerných pahýlů apod. nepotřebuje žádný zvláštní projekt, děláme to všichni a není to nic tak složitého nebo mimořádného; a 2) pokud chcete zvedat kvalitu, tak také mimo jiné potřebujete vzory, tedy vynikající články, které budou sloužit jako inspirace a také jako předloha, jak se dá daný typ tématu pojednat. Pokud třeba budete chtít psát o nějaké nemoci, tak si najdete Slintavka a kulhavka a podíváte se, jaké kapitoly tam jsou a jak jsou zpracovány, z jakých pramenů autor čerpá, jaké typy ilustrací použil - a hned budete mnohem lépe vědět, jak napsat kvalitní článek o nemoci, kterou jste si vybral.--Ioannes Pragensis 17. 2. 2009, 17:03 (UTC)

Také si myslím, že je třeba (a to kladně) hodnotit to, co si vytyčili v dobrovolném projektu za úkol, nikoli to, co si ještě nikdo jako program nevytyčil (pominu-li mnoho aktivních wikipedistů, kteří se snaží dle svých časových možností vyčistit obor, ve kterém jsou odborníky). Jen s jedním bych částečně souhlasil, a sice, že je kromě NČ a DČ trochu zapomínáno na jiné stránky projektu, např. Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření - kde na reakci nějakého účastníka projektu čeká Adam Zábranský jako rozšiřovatel článku Amerika již od 28. 11. 2008.--Petr Karel 17. 2. 2009, 17:05 (UTC)

No tyto části by to chtělo asi updatovat, když na ně nidko nemá čas.--Juan de Vojníkov 18. 2. 2009, 09:59 (UTC)

• Nuž mnu si spokojeně ruce, neboť se mi podařilo dobře píchnout do vosího hnízda a rozvířit tak ony zdejší příliš nonšalantně plynoucí vody, protože si myslím, že by si účastníci projektu měli dát uvědoměleji za úkol právě onu "úpravu ,běžných' článků". A je samozřejmě hezké mít správné vzory, ale honba za nimi by se neměla stát hlavním cílem projektu.
  

Nicméně na druhé straně vám, milí kolegové, rozhodně neupírám, co dobrého jste již udělali. Chci vám jen trochu víc nasadit ostruhy do ostřejšího cvalu :-))--Feťour 17. 2. 2009, 17:53 (UTC)

Opravdu snáším kritiku ale ne v tomto smyslu. Včeli jsi možná rozrojil, ale staví nové hnízdo? Já bych řekl, že se jen rojí. V případě, že vidíš, že nejsou lidské zroje bych opravdu čekal, že vyvineš nějaké vlastní úsilí. Pokud ne, tak jsi jen řekl na hlas, to co všichni účastníci WPK už dávno vědí.--Juan de Vojníkov 18. 2. 2009, 09:59 (UTC)

Milý Juane, kdyby ses podíval na seznam mých příspěvků, zjistil bys lehce, že skoro nedělám nic jiného. A jelikož mě to již unavuje, bodl jsem do hnízda vos, aby se snažily i další dělnice. Takže bych prosil nenapadat, jde o kritiku do vlastních řad, ne o někoho, kdo jen čučí vpovzdálí a baví se trollími poznámkami.--Feťour 18. 2. 2009, 13:38 (UTC)

Zdá se mi, Feťoure, že vůbec nemáte zkušenost s reálným pícháním do vosího hnízda. Obvyklým důsledkem bývá nikoli zvýšení intenzity práce přítomných dělnic, ale naopak okamžité napadení toho, kdo píchá. U lidí to dopadá také tak. Nevím, co čekáte. :-) --Ioannes Pragensis 18. 2. 2009, 14:23 (UTC)

Dovolím si také připsat poznámku a to především směrem k Feťourovi. Mám pocit, že se tady zapomíná na jednu poměrně důležitou věc. Pokud napíšu nejlepší článek (či dobrý) neznamená to, že bych(om) jen vypíchly jeden textík. Je tedy praxí (minimálně u mne ano), že pokud někdo začne pracovat na nějakém nejlepším článků v podstatě uchopí celé téma. Rád uvádím Mars, když se ten článek tvořil, v podstatě k němu vznikly desítky a desítky doplňujích hesel, ty stávající byly ve velké části přepracovány, došlo ke kompletní rekategorizaci všech hesel s Marsem, zapojili se kolegové a věnovali se sondám atd atd. Tento proces je viditelný u každé planety, kterou jsem/jsme takto dělali. Tvridt následně, že jsme napsali jen jeden článek a tomu jsme dali puzzlíka je dle mého chybné. Kvalita nenarostla např. jen u článku Venuše, ale u celé sorty článků, které na ní navazují. Současně, pokud se někdo věnuje stále jednomu tématu, postupně zvedá kvalitu celé oblasti (jako např. v tomto případě sluneční soustava). Myslím si, že toto je cílem projektu, když už se do toho někdo obuje, pokusí se uchopit článek jako celek a ne jenom jako jednu stránku věci. Pokud k tomu zbyvá čas na rozšiřování subpahýlů či našich heslíček, je to jen prima, ale chápu, že pokud lidi tvoří obrovská hesla, nemají pak na "mravenčí" práci čas :) --Chmee2 18. 2. 2009, 14:05 (UTC)

Víš, Chmee2, ta mravenčí práce se ale dělat musí. A to průběžně. Encyklopedie, má-li být co k čemu, musí být přece vyvážená ve všech svých oblastech. Nelze v ní mít pár superzpracovaných oblastí, jako třeba Sluneční soustava - všechna čest-, a pak bahnisko podprůměrných podčlánků. To by se pak čtenář při brouzdání jejími vodami cítil jako na lochnesce a mohlo by se mu z toho lehce udělat zle. Je velezáslužné pozdvihovat články co nejvýš, ale je třeba dbát i na Popelky a ošklivá káčátka. Jinak se nám wiki promění v nechutnou Marfušu, s níž nebude chtít nikdo kamarádit. To je, oč tu běží.--Feťour 18. 2. 2009, 15:18 (UTC)

Nejsem součástí hnízda, do něhož se snažíte píchat, ale nechápu přesně, co si představujete. To množství podprůměrných článků denně chrlí množství přispěvovatelů. Co si jako myslíte, že s tím těch deset lidí sdružených v jednom projektu udělá? Ti jsou rádi, když aspoň jakž takž ukáží cestu, jak má vynikající článek vypadat, ale snad od nich čekáte, že osobně vylepší všechny články na Wikipedii. Nikdy jsem tento projekt nechápal jako snahu o vylepšení všech článků. Pokud se těch deset lidí vrhne po hlavě do moře pahýlů, tak se v něm stejně jenom ztratí. Soustředěním se na špičku kvality odvedou mnohem viditelnější práci, která může být ostatním inspirací, a spíše bych přemítal o tom, jestli to soustředění je dostatečné.

A co se týká těch tzv. Popelek, nezaznamenal jsem případ, že by nějaká byla pro recenzní řízení odmítnuta. Spíše je problém v tom, že není dost lidí na požadované množství opravdu kvalitních recenzí (často zůstane jen u takových, jak to nedávno Juan trefně nazval, připomínek), zvláště, když lidé, kteří je dělají, chtějí také sami psát. Sám mám výčitky, že se recenzí účastním jen sporadicky - taková pořádná recenze, když se vezme od podlahy, spolyká někdy pěknou řádku hodin. Jan.Kamenicek 20. 2. 2009, 13:57 (UTC)

• Pod tíhou zde uvedených argumentů uznávám, že ona hrstka statečných, jež se účastní projektu, není při nejlepší vůli s to dostát všem bodům programu, který si vytyčila na hlavní straně projektu (alespoň tak, jak jsem je ve své omezenosti pochopil já). Proto se jim omlouvám za své maximalistické požadavky, zalézám zpět do své temné nory a ponechávám vnější svět, ať si běží, jak je mu libo.--Feťour 25. 2. 2009, 16:33 (UTC)

Elektrostatika

Navrhuji odebrat z článků k rozšíření Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření--H11 22. 2. 2009, 16:55 (UTC)

Kateřina Jacques

Ahojte. Žádám o hvězdičku dobrý článek pro heslo Kateřina Jacques. Já a další sme se mu dlouhodobě věnovali, během času se podařilo vyřešit řadu kontroverzí, myslím, že můžu říct, že dost vyčerpávajícím způsobem popisuje téma /nějaké rozšíření je možné vždy samozřejmě; ale např. vypisovat všechny sněmovní politické funkce by se mi zdálo kontraproduktivní/. Z jistého hlediska by to mělo na nejlepší článek, ale na to se mi zdá přece jenom příliš krátký. Pokud chcete předtím provést recenzi, nebráním se. Sám hvězdičku dát nechci, aby to nesvádělo k podjatosti.

Jinak upozorňuju, že z hesla byl vyčleněno heslo Prvomájová potyčka Tomáše Čermáka a Kateřiny Jacques, ale zde nejsem schopen zatím za hvězdičku ručit (případ sem sledoval, ale ve všech stížnostech, odvoláních etc. se už dávno neorientuju/. --Nolanus ✉ C E 22. 3. 2009, 23:37 (UTC)

Reagoval jsem na diskusní stránce článku. Zdravím,--Ioannes Pragensis 23. 3. 2009, 13:33 (UTC)

Tituly

Prosím, podívejte se na Wikipedie diskuse:Biografie‎, můj návrh o psaní akademických a jiných podobných titulů v článcích o lidech. Asi by to chtělo nějakou třetí stranu, protože jsme se tam s Kacirem argumetačně zasekli a bylo by dobré to posunout dál. Díky,--Ioannes Pragensis 7. 4. 2009, 13:08 (UTC)

Vyjádření

Chtěl bych požádat členy tohoto projektu o vyjádření k tomu kam má být umísťována šablona {{překlad}} v tamější dikuzy, děkuji.--H11 31. 7. 2009, 14:42 (UTC)

Spolupráce měsíce

Už přibližně rok a půl se věnuji aktualizaci Spolupráce měsíce, až na některé jednorázové výjimky, prakticky sám. Takový model má pochopitelně pro takový projekt negativní důsledky, i když se člověk snaží volit širší spektrum témat, z dlouhodobějšího hlediska je zřejmé, že nakonec zabředne do určité omezené skupiny nebo ve snaze tomu zabránit začne volit extrémní a obtížná témata. Již několik měsíců pozoruji, že nastává potřeba dát projektu nový impulz, novou krev, která přivede čerstvé vlny do zatuchlého rybníčku. Vyzývám tedy všechny, kdo by měli zájem věnovat se tomuto projektu na straně přípravy, aby se nestyděli a připojili se. --Reaperman 9. 8. 2009, 12:31 (UTC)

Díky Vám za tu práci. Vysledoval jste, zda ta práce přináší výsledky? Pracují-li kolegové na vytipovaných heslech,zda se vylepšují vždy či jen v některých obdobích, a na jakých oblastech hlavně? Za ten 1,5 roku jste určitě k nějakým vyhodnocením došel. Nelze třeba požádat čtyři oceněné portály, ať každý z nich Vám začně pomáhat, co měsíc, to heslo z jejich oblasti a to jeden pomocník za portál. --Zákupák 9. 8. 2009, 12:52 (UTC)

Můj názor je, že ač je Wikipedie jako taková projektem komunitním, tak kolektivním je jen do omezené míry; naprostá většina lidí se zajímá o jeden jediný svůj obor, který rozvíjí a jen jem u málokterých témat se najde více lidí, kteří do toho budou vrtat také (příkladem je třeba taková astronomie, která je natolik populárním tématem, že i na malém smetišti, jako je cs, najde více jejích fanoušků) a pokud se najde více lidí, kteří mají zájem o jedno téma, sdružují se a spolupracují kolem dobrovolných projektů. Spolupráce měsíce předloží pár předem vybraných témat, kde se hledá kolektiv vpodstatě pokaždé nový; jenže na to je nás tu příliš málo, chtělo by to, aby tu pracovalo minimálně několik stovek uživatelů, aby se každý měsíc našlo pár lidí, které předložené téma zaujme – dneska to tak není ani tak o spolupráci měsíce, jako spíš rybaření jednoho jediného člověka, který se tématu ujme, ostatní tak možná opraví překlep, když jdou zrovna v poledních změnách okolo.

Musím přiznat, že obdivuji, že to takovou dobu udržuješ. Nicméně jsem si o Spolupráci měsíce vždycky myslel tohle, že to nemá zatím budoucnost. Snažíme se příliš předběhnout vývoj přijímáním vzorů z en, někde je to ku prospěchu (FAC), jinde bohužel ne. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 9. 8. 2009, 12:55 (UTC)

@Zákupák: Přemýšlel jsem sice o provedení analýzy, ale bohužel jsem na takovou věc neměl tolik času, tedy mohu soudit jen subjektivně a tam jisté zkušenosti mám. Obecně se dá říci, že několik lidí se jí věnuje/věnovalo pravidelně a často nezávisle na tématu, tedy pracují/pracovali na článcích z mnoha oborů. Dá se říci, že lidé se mnohem víc věnují sekci zakládací a bohužel často prakticky nedotčená zůstává sekce pro upravy článků, kam by podle mého názoru měla Spolupráce spíše směřovat. Co se týče oborů, tak tradičně nejvíce pozornosti bylo dosud věnováno biologickým tématům, výstup filosofických článků byl také velice pěkný, přestože tu mnoho lidí z tohoto oboru nemáme, na druhém pólu bych hodnotil náboženství, které zůstávalo téměř nedotčeno, přestože je tu lidí, kteří se mu věnují nebo je jim blízké relativně hodně.

@Emír: Osobně musím říct, že jsem k tomu modelu byl taky skeptický když jsme to v listopadu 2007 s Ioannem Pragensisem začali připravovat. Přesto výsledky testovacího provozu ukázaly, že jistý potenciál to má a stovka lidí, která má pravidelně více než 100 editací měsíčně zase tak málo není. Co se týče anglického vzoru, není to tak dávno, co NNČ nebylo vůbec funkční i přesto, že nároky byly tehdy minimální, NČ mohlo být něco co dnes nemůže být ani DČ. Nominacím ve skutečnosti nepomohlo převzetí prvků z en.wiki (ty byly až důsledkem změny), ale to, že se našlo několik lidí, kteří byli schopni psát články měřitelné i s těmi anglickými, byli schopni si navzájem poradit (recenze) a byli ochotni rozvířit ty zatuchlé vody tehdy nefunkčního procesu. Totéž potřebuje i Spolupráce, prostě mít myšlenku a nebát se do toho sáhnout aby se našel funkční model. Současný model byl na snaze ukázat uživatelům, že jsou tu spousty zajímavých a obecně známých článků a témat, která jsou jen velice špatně zpracována nebo vůbec, a že když půjde uživatel okolo a přidá to málo co o tom ví, další tomu dá trochu formu, že nakonec z toho může vyjít pěkný výsledek. Tedy nebylo to o hledání určité skupiny, ale o vylepšování článků a učení spolupráce při psaní. Ukázuje se, že to tu dosud nefunguje, a že lidé jen ztěžka takový postup přijímají, přesto Spolupráce určité výsledky má. Jde tedy o to, najít někoho, kdo má návrh, ideu jak to celé zlepšit. Nebo to prostě můžeme po dvou letech uzavřít jako neúspěšný experiment, u nějž se vložené náklady nevrací, protože "starý majitel nemá sílu přijít s novými nápady, a mladí nechtějí investovat do nového vybavení :)" Já vím, že to potenciál ještě má, a že je mou chybou, že to nedokáži prodat, a proto nabízím tuto možnost někomu dalšímu, kdo si tu cestu pokusí najít. --Reaperman 9. 8. 2009, 17:32 (UTC)

Ještě jednou si dovoluji vyzvat případné zájemce, kteří by se chtěli více podílet na přípravách pro Spolupráci měsíce, aby se přihlásili. Pokud příprava dlouhodobě visí na jednom člověku, projektu to škodí a obávám se, že v takovém případě by nemělo valného smyslu pokračovat. Prozatím počítám se Spoluprací do konce roku, její další existence závisí právě na tom, zda bude zájem pokračovat a jestli se najde někdo další. --Reaperman 11. 10. 2009, 16:30 (UTC)

Pokud se technicky do konce roku "znovuzprovozním", tak ráda vypomůžu. --Lenka64 12. 10. 2009, 11:54 (UTC)

Dotaz

Chtěl bych se zeptat jestli jsou nějáké požadavky na účastníka tohoto wikiprojektu (např. nějáký počet editací)? A musím být členem projektu, abych se mohl zapsat do recenzentů podle oborů (chtěl bych se zapsat do sekci vojenství)? Promiňte, že se ptám, ale chci mít v této věci jasno :-). --Traján 6. 9. 2009, 11:28 (UTC)

oficiální požadavky žádné, zapsat se nemusít do projektu. Předpoklad je, že byste měl trošku rozumět oboru, do kterého se zapíšete a že byste měl mít chuť a čas se případně věnovat recenzím a obecně kontrlovat a zlepšovat články na vybrané téma :) Přeji hodně zdaru :) --Chmee2 6. 9. 2009, 11:32 (UTC)

Nejlepsí obrázky

Česká Wikipedie nemá ocenění typu "nejlepší obrázky" (ekvivalent Featured images na en.wiki) - nebo se pletu? Co takhle to zavést?--Kozuch 3. 10. 2009, 08:15 (UTC)

A k čemu by to bylo dobré? Úložiště obrázků je na Commons, tam mají Featured pictures. Zavádět zde podobná ocenění by podle mě nedělalo dobrotu, nevidím v tom prakticky žádný přínos. --Podzemnik 3. 10. 2009, 08:19 (UTC)

Myslel jsem, že by to mohlo být jisté ocenění obrázků českých objektů... Většinou se jim na Commons uznání nedostane.--Kozuch 3. 10. 2009, 09:21 (UTC)

Na podobnou agendu nejsou lidi, jsme rádi, že jakž takž funguje už ten systém článků, co je tu teď. Cestou, jak dosáhnout uznání našim obrázkům není zřízení institutu FP tady u nás, ale prosazování se na Commons. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 3. 10. 2009, 10:19 (UTC)

Pozvání na konferenci

Zdravím všechny kvalitní wikiprojektanty a zvu Vás na wikikonferenci o Wikipedii a dalších projektech. Zároveň se na Vás obracím s výzvou, zda by se mezi Vámi nenašel jeden, který by chtěl pohovořit o tom, jak se dívá projekt kvalita zejména s ohledem na dobré a nejlepší články na současnou praxi uvádění zdrojů, protože mottem konference je "Wikipedie a její zdroje, Wikipedie jako zdroj". Jiná témata diskusních příspěvků samozřejmě nejsou vyloučena. Předem děkuji za to, že se někdo z Vás zúčastní aktivně a co nejvíce z Vás třeba jen pasivně. Okino 10. 10. 2009, 15:21 (UTC)

Rád bych se přišel na něco takového podívat, snad mi to vyjde časově i jinak :) أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 12. 10. 2009, 11:36 (UTC)

Uplynulo poměrně dost času a stále jsem nedostal žádnou informaci o tom, zda se někdo z projektu zúčastní se svou prezentací. Dovolím si lehce osobní poznámku, že by mne dost zklamalo, kdyby právě projekt, který se snaží dbát o kvalitu Wikipedie, nechtěl prezentovat tuto beze sporu chvályhodnou aktivitu, a to třeba zrovna v oblasti zdrojování, která s kvalitou bezprostředně souvisí - a tak doufám, že mne tohoto zklamání ušetříte. :-) Děkuji za urychlenou odpověď. Okino 25. 10. 2009, 23:18 (UTC)

WikiCup

Zdravím, náhodou jsem na en.wiki narazil na zajímavý projekt WikiCup, který už tam nějakou dobu běží. Jeho cílem je zábavnou formou podnítit uživatele ještě více pracovat na článcích a stále je zlepšovat. Mohlo by být zajímavé nějakou obdobu upravenou na místní podmínky zavést i zde. Co si o takové možnosti myslí ostatní? A byl by o něco takového zájem? --Reaperman 9. 11. 2009, 20:13 (UTC)

Tak to myslím byly částečně i Ceny ne?--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 22:37 (UTC)

Zajímavosti - návrh změny systému

Zdravím účastníky Wikiprojektu Kvalita a rád bych všechny požádal o vyjádření k jednomu návrhu. Jde jen o předběžné zjišťování názor účastníků tohoto projektu, pokud uspěje zde, vyšel bych s tím na "veřejnost".

Je jasné, že je takřka nemožné uhlídat kvalitu všech článků, ale zcela jistě by se tak mělo dít u článků, které se objevují v naší hlavní výkladní skříni. Zatímco u Článků týdne nastal už před delší dobou velmi výrazný posun, u Zajímavostí tomu tak zcela není. Zaznamenal jsem nějaké pokusy, např. Cinika, občas provést mezi návrhy čistku, ovšem zatím to není nic systematického. Právě nyní jsou mezi zajímavostmi na HS odkazy na články poměrně špatně ozdrojované, je tam i článek, který danou zajímavost neobsahuje vůbec, ani ozdrojovanou, ani neozdrojovanou, jak jsme už před týdnem upozornili já a Ozzy.

Myslím, že jedním z důvodů je, že Ludek, který se o zajímavosti dlouhodobě stará (dík mu za to, bez něj by asi nefungovaly vůbec), poslední dobou nemá na Wikipedii dostatek času, takže se objeví jen jednou za 14 dní, vybere nějaké návrhy a odhlásí se na další dva týdny. Pokud to má pořádně fungovat, nemůže to záviset na jednom člověku, neboť každý jeho výpadek (každý máme své životy a musíme občas dát před Wikipedií přednost něčemu jinému) se pak okamžitě projeví.

Navrhuji proto, aby si členové Wikiprojektu Kvalita vzali pod patronát i tyto zajímavosti (a za tímto účelem se do projektu též přihlašuji). Bude-li to dělat více lidí, nebude to moc práce navíc a nebude ani vadit, že konkrétní člověk to nebude dělat systematicky. Níže uvedený návrh reformy systému je inspirován anglickou Wikipedií.

Navrhuji, aby každá zajímavost, dříve než bude uvedena na hlavní straně, musela projít kontrolou, zda odpovídá pravidlům pro uvádění zajímavostí na hlavní straně. Co se týká zdrojů, je potřeba nejen zkontrolovat jejich přítomnost, ale také zda se v nich opravdu nachází to, co se v článku uvádí, a zda se jedná o zdroje odpovídající požadavkům věrohodnosti a významnosti. Není potřeba kontrolovat vždy vše okamžitě, stačí postupně, třeba po jednom, vždyť se zajímavosti aktualizují jednou za 2 týdny. Ten, kdo kontrolu provede, to oznámí v Návrzích přímo u dané zajímavosti, např. tímto způsobem:

• Údaj zkontrolován, odpovídá pravidlům, zdroje v pořádku.
• Údaj zkontrolován, odpovídá pravidlům, offline zdroje akceptovány v dobré víře.
• Nějaká nejasnost (uvést konkrétně)
• Údaj nebo článek nevyhovuje některému pravidlu (uvést), ale je možné dosáhnout nápravy. Zajímavost bude uvedena, pokud se tak stane.
• Zajímavost nebude uvedena (důvod).

Pro tento účel bude také potřeba vytvořit šablonu, která by se autorům/nominátorům vždy umístila na jejich stránku, pokud budou k jejich nominaci nějaké výhrady, aby mohli zareagovat a nedostatky odstranit. Ne každý, kdo uvede nějaký návrh, totiž stránku s návrhy pravidelně kontroluje, zvláště když některé návrhy tam leží i několik týdnů až měsíců.

Dále pak navrhuji, abychom postupně s dostatečným předstihem mezi těmito prověřenými články vybírali a obsazovali jimi podstránky jako Wikipedie:Zajímavosti/2009/12/B. Tohle může udělat kdokoliv. Díky tomu, že to bude s předstihem, bude možné v případě nesouhlasu někoho z odpovědných (např. Ludka) odkaz kdykoliv vyměnit, a pokud nebude z čeho vybírat, bude čas to řešit. (Nyní to dělá jen Ludek prakticky současně s uvedením na hlavní stranu.)

Další důvod, proč se někdy dostanou do zajímavostí nekvalitní odkazy asi je, že opravdu často není z čeho vybírat. Zde je asi potřeba trochu propagace, aby autoři své (nebo i cizí) články v návrzích nabízeli. Za tímto účelem navrhuji vytvořit podobné šablony jako mají na anglické Wikipedii a tyto pak umisťovat jak do diskusních stránek hesel, které v nominaci již uspěly (vypadalo by to podobně jako ta úplně spodní šablona uvedená zde), tak i na diskusní stránky autorů/nominátorů (Tady by bylo uvedeno pouze, že jím nominovaný/vytvořený článek byl na hlavní straně uveden, děkujeme za jeho nominaci a žádáme, aby v případě, že ví o nějakém dalším vhodném hesle, ho opět nominoval, vypadalo by to nějak podobně jako zde). Kromě propagandistického efektu by to také mohlo některé autory motivovat v tom smyslu, že by na úspěšnou nominaci měli v podobě této šablony nějakou trvalejší připomínku, na enwiki si někteří editoři tyto šablony hrdě ukládají do archivních podstránek, na které pak odkazují ze své hlavní uživatelské stránky. Na anglické Wikipedii rozdávají tyto šablony každých 6 hodin, myslím proto, že jednou za 14 dní bychom to zvládli.

Těším se na reakce. Jan.Kamenicek 23. 11. 2009, 16:13 (UTC)

V zásadě souhlasím a návrh vítám, to označování diskusí článků jsem navrhoval už před časem, viz Wikipedie diskuse:Zajímavosti#Označování diskusí. Několik desítek (!) článků jsem označil ([1]), ale pak mi to bylo zathrnuto s tím, že to je tapetáž a zahlcuje to poslední změny (?!). Nechal jsem tedy toho a vyčkával, až se vyjádří i jiní. Vzhledem k tomu, že se tam moc lidí nevyjádřilo a konsenzus nalezen nebyl, ocitám se stále ve stadiu vyčkávání na to, co s tím - buď to zase z těch diskusí sundat, nebo dokončit. --Podzemnik 23. 11. 2009, 16:36 (UTC)

Já jsem rozhodně pro dokončení, Zajímavosti potřebují propagaci jako sůl. Myslím, že když správce slušně poprosíme o shovívavost, tak to tu chvíli na posledních změnách vydrží. Až to bude hotové, budou další šablony přibývat rychlostí 4 za 2 týdny. Ještě bych ale počkal, jestli se také někdo nevyjádří k jejich podobě. Jan.Kamenicek 23. 11. 2009, 17:00 (UTC)

Bylo by to dobré - samozřejmě by to ale museli tak aspoň dva tři lidé opravdu chtít dělat, aby systém nezašel na úbytě. Co se týče údajného zahlcení posledních změn, tak to je takový vytrvalý místní folklór, asi pramení z toho, že dotyční nikdy nezkoušeli sledovat poslední změny na anglické nebo německé Wikipedii, takže bych to v klidu ignoroval, pokud změny slouží nějakému rozumnému účelu.--Ioannes Pragensis 23. 11. 2009, 21:38 (UTC)

Já doufám, že i pokud se tento systém zavede, budeme moci nadále počítat s Ludkem, a hlavně že z toho množství lidí, kteří jsou zapsaní mezi členy WP Kvalita, jich tam bude určitě aspoň pět příležitostně docházet. :-)) Pokud by nás bylo více, tak opravdu moc práce nebude: Ověřit a připravit 4 návrhy zajímavostí, rozdat pár nových šablon, to vše v průběhu celých dvou týdnů. Až se to zaběhá, tak to všechno doufám půjde jako na drátkách.

Nechám to tu ještě do zítřka, a pokud nebudou vážnější námitky, zveřejním to i na diskusní stránce Zajímavostí, uvidíme, co tomu řekne Ludek. Jan.Kamenicek 23. 11. 2009, 22:11 (UTC)

Mně se to líbí, budu vám fandit! :) A trošku mimo to si rejpnu: myslím, že se při tom může rovnou znovu naťuknout idea střídání zajímavostí po týdnu. Mám dojem, že týdenní zajímavosti váznou vždy jen na Ludkově nechuti a ničem jiném. Návrhy tam potom kejsnou celou věčnost, kdo potom má mít chuť tam přispívat? Třeba tahle změna pomůže s tím hnout, do té doby já takové "zajímavosti" podporovat nemíním. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 24. 11. 2009, 09:17 (UTC)

Střídání po týdnu by bylo fajn, je pravda, že když se zajímavost na hlavní straně objeví, návštěnost vyletí na několik stovek otevření stránky denně, po prvním týdnu už to ale často bývá jen pár desítek, takže by bylo lepší, kdyby dostala příležitost zajímavost jiná.

Postupoval bych ale po malých krůčcích a změnu periody bych nechal až, jestli se nový systém zaběhne, budou na něj lidi a hlavně, jestli po zpřísněném dohlížení na kvalitu uváděných zajímavostí a odkazovaných článků nám jich tam bude zbývat dost. Opravdu by to chtělo, aby se z odkazu v zajímavostech stala svým způsobem prestižní záležitost, dostat vlastní článek na HS jako článek týdne je fuška, ale k tomu, aby se dostal do zajímavostí stačí pořádně zdrojovat, je škoda že toho lidi moc nevyužívají, návštěvnost zajímavostí se zvedá srovnatelně jako u článku týdne. I když možná je odrazuje právě ta dlouhá čekací doba. Jan.Kamenicek 24. 11. 2009, 13:07 (UTC)

Děkuji všem diskutujícím za podporu. Návrh na systematičtější postup jsem již uvedl na diskusní stránce Zajímavostí, ostatní návrhy zatím ne, nerad bych, aby padlo to, co považuji za nejdůležitější, např. kvůli nesouhlasu s umíťováním informativních šablon na diskusní stránky. Pokusy o změnu to někdy mají těžké, takže raději volím postupné opatrné krůčky, další návrhy přidám, až tohle projde. Budu rád, pokud svou podporu přenesete i tam. Ještě jednou díky. Jan.Kamenicek 24. 11. 2009, 16:12 (UTC)

Zajímavosti - pomoc!!!

Začal jsem s kontrolou Zajímavostí, přestože Luděk se zatím k návrhu nevyjádřil, protože si myslím, že proti samotné kontrole snad žádné námitky nebudou. Zatím to ale překonává mé nejčernější obavy. Zkontroloval jsem deset hesel, a zatím neprošlo žádné. Jestli to takhle půjde dál, nebude příští týden co dát na hlavní stranu.

Prosím proto o pomoc v následujících věcech:

• Kontaktoval jsem autora jedné ze zajímavostí, ostatní nejsou podepsaní, v této chvíli nemám čas zdlouhavě pátrat v historii, zvláště když je potřeba kontrolovat další zajímavosti. Pokud jste někdo náhodou autory některého návrhu, mrkněte, zda by s tím nešlo něco dělat. Pokud autora znáte, upozorněte ho prosím.
• Pokud víte o nějakých vhodných a dobře orefovaných článcích, prosím navrhněte je.
• Pokud by se Vám chtělo, bylo by fajn, kdyby někdo zkusil opravit nedostatky i u cizích hesel. Taky se na něco zkusím podívat.
• Můžete se zapojit i do vlastní kontroly zajímavostí.

Moc díky. Jan.Kamenicek 25. 11. 2009, 19:35 (UTC)

Já vlastně nejsem autor oné zajímavosti, jen jsem předevčírem k ní doplnil ref (do článku jinak zcela bez nich). Do budoucna: dosud to zvykem není, ale při navrhování zajímavostí by se asi mělo podepisovat, ne? Když se potřebujeme bavit s autory... --Jann 25. 11. 2009, 21:38 (UTC)

Určitě ano. Bude to chtít do pravidel dát, že se nominátoři mají podepisovat. S těmito zásahy bych ale počkal na Luďka, ať toho na něj není moc naráz, až se objeví. Předpokládám, že do týdne přijde zajímavosti aktualizovat, uvidíme co řekne k tomu, co se mu tam teď děje :-).

A díky za opravu toho Schmitta. Jan.Kamenicek 25. 11. 2009, 23:29 (UTC)

Tak jsem postupně ověřil 29 návrhů zajímavostí, další ověřil Ioannes, dva lidi odpověděli na námitky, těmto tímto děkuji. Nominoval jsem také několik dalších hesel, protože by podle mě měl heslo ověřit vždy někdo jiný, než ten kdo ho navrhl, prosím, jestli by tak někdo neučinil.

Bohužel, s vytvářením týmu, který se tomu bude věnovat, to zatím vypadá bledě, kromě Ioanna se nikdo další nepřipojil, snad je to jen tím, že se to seběhlo moc rychle. Seznam účastníků WP:Kvalita je poměrně dlouhý, snad se ještě někdo objeví. Informoval jsem i Wikiprojekt Zdrojování, ale ten je asi úplně mrtvý. Průběžná kontrola snad nezabere tolik času, horší bude, že má-li se udržet kvalita návrhů, bude třeba nejméně zpočátku hesla aktivně vyhledávat. Nominace našich vlastních hesel by měla být samozřejmostí. Pokud budu moci, budu se tomu věnovat, ale problém malého počtu lidí se projevuje právě tehdy, když z nějakého důvodu nemohou. Ale pořád jsem optimista a chuť mě neopouští :-) Jan.Kamenicek 27. 11. 2009, 21:40 (UTC)

Já děkuji za angažovanost a podotýkám, že sám se tomu nebudu systematicky věnovat - mám teď hodně práce v reálném životě a na wiki nestíhám ani to, co mám na starosti. A ještě bych chtěl upozornit, že formulce zajímavostí nemusí být úplně sucharská a přesně ve znění pramenů, na anglické WP (a asi i na jiných, díval jsem se na polskou, kde je to podobné) se často vyskytují trochu přehnaná tvrzení, slovní hříčky a tak podobně - samozřejmě to nemůže být úplná fantazie, ale trocha nadsázky s cílem upoutat pozornost je OK. Hezký víkend,--Ioannes Pragensis 28. 11. 2009, 08:36 (UTC)

Ještě jeden pokus o získání podpory

Zdá se, že se mi nedaří získat podporu, takže bych chtěl udělat ještě jeden pokus.

Nejsem moc silný v matematice, ale pokusím se o výpočet, snad nebudu plácat hlouposti. Anglická Wikipedie má asi 3 110 000 článků, my máme asi 140 000 článků. Na en se dostane do Did You Know 8 hesel každých 6 hodin, u nás 4 hesla každé 2 týdny. Na cs.wiki tedy připadá 1 heslo v sekci zajímavosti na 35 000 článků v průběhu 2 týdnů. Na anglické Wikipedii to je 1 heslo na 388 750, ovšem v průběhu 6 hodin. Dvoutýdenní pravděpodobnost pak je 1:6 900. Ve skutečnosti ale na anglické Wikipedii vybírají pouze z nových hesel, a v rámci tohoto mnohem menšího vzorku má heslo na uvedení ještě mnohem větší šanci. Čekal bych tedy, že když u nás vybíráme takto málo hesel, budou kritéria přísnější.

Letmý pohled na anglická kritéria uvedená ve zjednodušené podobě zde a v úplnější podobě zde však ukáže, že jsme úplně jinde, neboť u nás lze na hlavní stranu uvést opravdu kde co. Je mi jasné, že v našich podmínkách se tomuto nemůžeme ani přiblížit, ale nějaké zpřísnění je potřebné.

Tento projekt má za cíl zvyšovat kvalitu hesel na Wikipedii. Sekce Zajímavosti by mohla být naším užitečným nástrojem, pokud by autoři na jedné straně byli motivováni tam své články uvádět a na druhé straně museli dostát určitým kvalitativním kritériím, aby se tak stalo.

Hlavní strana je výkladní skříní Wikipedie, a měli bychom se snažit neuvádět tam hlouposti. Každé heslo by mělo projít kontrolou. Tuhle kontrolu však není možné provést, pokud heslo není alespoň základním způsobem orefováno. Objevil se argument, že některé informace není třeba refovat, protože jsou obecně dostupné. Proč by se ověřovatel měl shánět po zdrojích, jakkoliv jsou obecně dostupné, když by to měla být povinnost autora, aby je uvedl. Už tak jsem se snažil dost pátrat mezi různými externími odkazy apod., na anglické wikipedii by to nikdo nedělal, heslo by bylo v nominaci smeteno.

Do budoucna jsem měl v úmyslu předložit ještě další zpřísňující kritéria. Domnívám se totiž, že užívaný argument, že výskyt hesla v Zajímavostech může vést k tomu, že se ho někdo ujme a vylepší, je mýtus - zatím jsem to neviděl a děje st to podle mne jen velmi zřídka, pokud vůbec. Hesla v zajímavostech jsou ale poměrně dost sledována nepřispívajícími čtenáři, jak je vždy vidět na nárůstu ve statistikách návštěvnosti. Proto by měla mít přednost hesla co nejlépe zpracovaná. Netvrdím, že to musí být DČ nebo NČ, ale vyložené pahýly o několika větách tam podle mě nepatří. Opakuji, máme na výběr 142 tisíc hesel, tak snad něco slušného vybereme.

Objevili se výtky, že jsem příliš horlivý, protože zdroje nejsou tolik potřeba a pahýly na hlavní straně klidně být můžou. Původně jsem doufal, že šrouby se budou postupně spíše přitahovat, pokud ale má hned v počátku naopak dojít k podobnému rozmělnění, asi mě to nebude bavit. Jan.Kamenicek 30. 11. 2009, 09:59 (UTC)

Já bych Vás chtěl vyzvat, Jene, abyste neztrácel chuť, každá ruka pro zlepšení hlavní strany je znát a ty zajímavosti nám opravdu občas dělají ostudu jak svým obsahem, tak i tím, že obměňují tak zřídka.

Ovšem tvrzení, že "některé informace není třeba refovat" je správné. Refování podrobněji vysvětluje doporučení Wikipedie:Reference, zejména jeho část Wikipedie:Reference#Co zdrojovat kde se vypočítávají věci, které mají být povinně refované, z čehož plyne, že ostatní záležitosti refované být nemusí (byť mohou, pokud to autoři uznají za vhodné). Podobně je tomu se zdrojováním (kam se počítají jak reference, tak i literatura a externí odkazy na konci článku): pravidlo Wikipedie:Ověřitelnost požaduje zdroj pro "nezjevná fakta, názory, teorie a argumenty"; nevyžaduje se tedy zdroj pro tvrzení jako že "1+1=2" a "člověk je savec" (můj soukromý a neoficiální test: pokud je to něco, co by měl vědět každý inteligentní středoškolák, nemusíme na zdroji trvat, jinak je dobré ho dávat). Hezký den,--Ioannes Pragensis 30. 11. 2009, 10:16 (UTC)

To doporučení znám, a je dobře, že je formulováno takto, protože kdyby bylo přísnější, asi bychom ztratili řadu celkem dobrých příspěvků jenom proto, že autoři zdrojovat neumí nebo je to nebaví. Důvody proč to prosazuji u článků v Zajímavostech (tedy nikoliv u všech článků na Wikipedii) jsou následující:

• Na hesla, která se mají objevit na hlavní straně, by měla být větší přísnost.
• Jestliže má u těchto článků před jejich uvedením probíhat nějaká kontrola, musí být orefované, jinak tato kontrola není možná. Jestliže chci ověřit pravdivost některých konkrétních informací, a musím kvůli tomu projít deset zdrojů uvedených v sekci Reference a dalších pět v Externích odkazech, každý z nich na několik obrazovek, než to najdu, tak to nebudu dělat nic jiného, a ještě to u všech hesel nezvládnu. Když dělám recenze, tak někdy kontroluji i informace zdrojované knihami, občas bych to mohl udělat i tady. Jestliže je ale v sekci Literatura x knih, a není jasné ve které z nich a na které stránce se ta která informace z článku nachází, tak to rozumným způsobem ověřovat nejde. Myslím proto, že článek by měl být v převážné míře orefovaný, jinak nemá cenu se o nějakou kontrolu snažit. Na anglické Wikipedii už na to přišli a není tedy náhoda, že to důsledně vyžadují - už tam měli pár průšvihů s nepravdivými informacemi.

Zažil jsem dobu, kdy byl na enwiki výběr podobně benevolentní jako u nás; zpřísnili to, a autoři se přizpůsobili a Wikipedie z toho profituje. Stačí když někdo naznačí, že článek je pro uvedení na hlavní stranu krátký nebo nedostatečně orefovaný, a autoři se můžou přetrhnout, aby to napravili dříve, než doběhne šibeniční 5 denní nominační lhůta. Nemluvím o žádných DČ, ale o článcích mírně nad 1500 znaků textu. Zas tak přísní samozřejmě nebudeme.

Co se týká nezjevných fakt atd., tak to je potřeba nezaměňovat s informacemi tzv. "snadno dostupnými." Informace může být snadno dostupná v různých zdrojích, ale nemusí být zjevná, a proto je potřeba ji v těchto snadno dostupných zdrojích ověřit a proto by měla být orefována.

Na Vašem testu něco je, není problém ho uplatnit i v praxi - tj. zeptat se na danou věc pár inteligentních středoškoláků. Pokud je nějaká informace opravdu zcela zjevná, jako že člověk je savec, pak by asi opravdu byl nesmysl ji chtít zdrojovat, ale je zase otázka, jestli zcela zjevné informace, které zná každý středoškolák, patří do sekce "Zajímavosti".

Před nějakou dobou na této stránce Feťour psal, že bychom se měli "zaměřit na kvalitu obecně, tedy na kvalitu všech článků, zejména nově přibyvších". Tehdy jsem mu psal, že nevím, jak by toho chtěl docílit. Tohle by ale mohl být nástroj. DČ a NČ jsou dobrou motivací pro zvyšování kvality článků, které už poměrně kvalitní jsou. Potřebujeme ale něco, co by popostrkovalo ke zlepšování článků na opačné straně kvalitativního spektra. Na enwiki k tomuto dobře slouží ten jejich DYK, u nás bychom Zajímavosti využívat úplně stejně.

To co navrhuji, dle mne ke zvýšení kvality povede, a o to přece tomuto projektu jde. Benevolentní přístup kvalitu nezvýší a proto bych ho chápal pouze v případě, pokud by ji zvyšovat nebylo třeba. To ale není případ cs.wiki.

Ocenění za Zajímavosti

Rád bych zavedl udělování vyznamenání pro autory hesel, které se objevily v sekci Zajímavosti na Hlavní straně. Hlavním účelem je motivace k psaní hesel, která vyhoví zpřísněným kritériím, a k navrhování vlastních článků. Pracovně bych to zatím nazval jako Vyznamenání za poutavost, ale přijímám návrhy lepších názvů. Udělovaly by se postupně za 5, 10, 15 a za 20 hesel přijatých do sekce Zajímavosti. Za tímto účelem jsem nahrál na Commons z enwiki následující hvězdy, medaile už tam byla. Budu rád za Vaše názory nebo další náměty. Jan.Kamenicek 6. 12. 2009, 12:56 (UTC)

Vyznamenání za 5 hesel v sekci zajímavosti

Dle mého názoru je každá motivace dobrá. Jsem pro Hagar 6. 12. 2009, 19:39 (UTC)

Věřím, že podobné věci typu barevné ikonky, vyznamenání atd. jsou velmi často tím, co uživatele motivuje, takže Podzemnik palec nahoru. Chvilku mi sice trvalo přijít na to, že rozdíl mezi 1. a 2. hvězdou je ten, že ta druhá občas blikne, ale i tak jsem každopádně pro :o) --Podzemnik 6. 12. 2009, 20:06 (UTC)

Jo, dobrý nápad.--Jann 6. 12. 2009, 22:06 (UTC)

Tak první založené vyznamenání je zde, chybí už jen laureáti :-) Jan.Kamenicek 19. 12. 2009, 22:10 (UTC)

Zpřísněná kritéria

Díky za názory k navrženým oceněním. Když jsem výše psal o zpřísněných kritériích, tak jsem tam chtěl dát link, ale vidím, že jsem ho tam nedal. Takže zde je jejich návrh. Myslím, že i současný problém kolem zajímavosti z Barbory z Nikomédie prokázal jejich potřebu. Vím, že refy u řady lidí nebudí příliš nadšení, ale bez nich to opravdu moc kontrolovat nejde. Na enwiki se autoři rychle přizpůsobili, věřím že ti naši to zvládnou rovněž, již nyní tam po pár žádostech přibývají daleko lépe zdrojovaná hesla, a to je, o co mi jde především. Jan.Kamenicek 6. 12. 2009, 20:37 (UTC)

Rozšiřujeme zajímavosti

Opět chci poděkovat všem, kdo navrhují a občas i zkontrolují nějakou zajímavost. Není to tak dlouho, co jsem tady zoufale volal o pomoc, že nebude co dávat na hlavní stranu. Tak to se podařilo zažehnat a navíc, jak už jsem dřív oznámil pod lípou, přecházíme v novém roce na obměnu 1× týdně. Nejvíce potěšující ale je, že stoupla také kvalita návrhů, a řada autorů na případné námitky reaguje pozitivně.

Protože dobré návrhy se objevují i nadále, chci sekci ještě zkusit rozšířit ze 4 zajímavostí na 5. Doufám ovšem, že pramen nevyschne :-) Jen houšť a klidně i větší kapky. Třeba doženeme enwiki a budeme měnit 8 zajímavostí po 6 hodinách :-)) Jan.Kamenicek 2. 1. 2010, 23:59 (UTC)

Diskuse o nové šabloně

Srdečně všechny zdravím. Pokud by to někoho zajímalo, stavte se prosím zde, probíhá tu diskuse o podobě šablony pro autory článků uvedených v Zajímavostech. Budu rád za jakékoliv názory, ať už souhlasné, či nesouhlasné. Díky. Jan.Kamenicek 4. 1. 2010, 17:48 (UTC)

Výměna pověřence

Milí kolegové, oznamuji, že Emír se vzdal místa pověřence pro NNČ a na jeho místo byl kooptován Wikipedista:Vojtech.dostal. Děkuji Emírovi za vykonanou práci a přeji novému pověřenci zdar v jeho funkci.--Ioannes Pragensis 9. 2. 2010, 08:39 (UTC)

Zní to trochu jako "mám pro vás jednu špatnou a jednu dobrou zprávu". Emír je svým způsobem nenahraditelný, ovšem Vojtech.dostal je nejlepší možná náhrada a jeho přírodovědná odbornost bude novým přínosem. Proto gratuluji ani ne tak jemu, jako spíše týmu pověřenců :-) Jan.Kamenicek 9. 2. 2010, 11:37 (UTC)

Dlouhodobě nejčtenější články české Wikipedie

Milí kolegové, upozorňuji na čerstvě uveřejněný seznam našich dlouhodobě nejčtenějších článků. Srdečně,--Ioannes Pragensis 16. 2. 2010, 14:27 (UTC)

Co některé problémové články ze seznamu zařadit do příštích Cen?--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 22:40 (UTC)

Nezdrojování

Rozlézá se tu dle mého nešvar nezdrojování, tak se chci zeptat, co si to tom myslí členové projektu. Podle mě je to ale z lenosti. Napřed si určitá skupinka vybojovala, že se nebude zdrojovat úvod. A to s odůvodněním "že úvod shrnuje článek, tudíš se tam opakují již v textu odzdrojované informace". To je ale v rozporu s Wikipedie:Ověřitelnost! Hned na úvod 2. bod říká: "Editoři by měli u každé nové nezjevné informace uvést důvěryhodný zdroj". A je jasné, že nová informace přichází hned v úvodu. Bohužel se ale konkrétně nikde neřeší, jestli je opakovoanou informaci třeba zdrojovat při každém opakování.

Teď se zase objevuje přístup, že není třeba zdrojovat tabulky a infoboxi. Prý to znepřehleňuje kód a již v textu uvedené reference se dají použít jako zdroj. Viz např. Martina Sáblíková. Obávám, se že jestli to půjde takhle dál, tak zdroje zrušíme pro nadbytečnost!--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 07:26 (UTC)

Nebudu teď rozebírat zdrojování úvodu (které také nepovažuju za tak klíčové), ať zbytečně neodbočujeme od toho hlavního, co asi Juan chtěl nadnést, a to je zdrojování tabulek a infoboxů. Tabulky a infoboxy by se určitě nějakým způsobem zdrojovat měly.

U tabulek je ideální na refy vyčlenit zvláštní sloupec, viz např. en:Shaw Prize.

Co se týče infoboxů, tak české infoboxy bohužel s touto možností často vůbec nepočítají. Viz např. infobox u planetek. Třeba hodnota vzdálenosti perihelu se vyplňuje jen číslem a jednotka se pak vloží automaticky. Pokud ale k číslu doplním ještě ref, pak se tento ref objeví mezi hodnotou a její jednotkou, nikoliv až za ní. Vypadá to takto: 6 716 275 000^[1] km, namísto 6 716 275 000 km^[1], což je hloupost. Myslím, že by se infoboxy měly v tomto směru přepracovat a smysluplné vkládání refů umožňovat.

Co se týká nepřehlednosti, pokud je zdroj použit v hesle i někde v textu mimo infobox, lze to řešit tak, že do infoboxu či tabulky se vždy dá jen <ref name="xy"/>. I když bývá zvykem celý zdroj vypisovat hned při prvním výskytu, v případě infoboxu lzde udělat výjimku, dát tam jenom ten "opakovací" tvar refu a celý zdroj vypsat až později v textu, kde nepřehledný kód vadí méně. Jan.Kamenicek 2. 3. 2010, 08:49 (UTC)

Jen doplním, že jsem se ptal na oba případy, protože mi toto uvolňování pravidel přijde nebezpečné.--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 16:18 (UTC)

Jestliže se stejná informace vyskytuje v článku dvakrát, jednou v těle textu a podruhé v úvodu nebo infoboxu, tak ji logicky stačí ozdrojovat jen na jednom z obou míst. Wikipedie:Ověřitelnost požaduje zdroj, ale neříká, že ho musíme dávat všude, kam to jenom jde. No a z hlediska grafického vzhledu a přehlednosti je lepší ten zdroj dávat až do těla textu, protože v úvodu a infoboxu ta číslíčka odkazů ruší oko víc. Samozřejmě to je potřeba uvážit v každém jednotlivém případě, ale obecně je to takto. V EN na to dokonce mají předpis: en:WP:LEADCITE. No a dále si myslím, že úvod a infoboxy jen shrnují informace z textu, které by měly být uvedeny podrobnějši tam. Takže vcelku by v nich v ideálním případě moc citací být nemělo. Hezký den,--Ioannes Pragensis 2. 3. 2010, 08:59 (UTC)

Souhlasím s předchozími a považuji za potřebné upravit šablony tak, aby byly "reference friendly" (sám toho však nejsem schopen). Přihřeji si vlastní polívčičku a vedle šablon infoboxů zmíním šablonu Klad, která se používá v biologických článcích na generování fylogenetických stromů. Při zdrojování jednotlivých větví stromů se před referenci vkládá (pouze u první větve) automatické odřádkování, které rozhazuje celkové zobrazení stromu. Někdy lze reference vypíchnout do úvodního textu (např. zde), někde to však není možné. Např. přehledný strom eukaryot je kompilací mnoha studií, a kdybych neozdrojoval jednotlivé větve, vypadalo by to jako vlastní výzkum. Zkoušel jsem poprosit o technickou pomoc pod lípou, ale pomoc nikdo nenabídl.

A ještě k infoboxům: Když už se budou šablony upravovat, je důležité, aby v nich bylo zabráněno rozštěpení číselného údaje s jednotkou do více řádků tak, že bude rozpůlené buď číslo nebo symbol jednotky - jako je tomu např. u Proxima Centauri v položce "poloměr" (rozdělený symbol R_☉, což je nepřípustné).--Petr Karel 2. 3. 2010, 11:57 (UTC)

Čili vy si myslíte, že všechny informace, které se v článku opakují stačí odzdrojovat jen jednou? A co když čte čtenář jen úvody? Pak může nabít dojmu, že Wikipedie je neodzdrojovaná. Vemte si, že čtete nějaký článek. Nerozumíte nějakému tématu, tak si kliknete a přečtete si v úvodu o co se jedná.

Může se také stát, že bude někdo přebírat jen část text - zrovna tu neodzdrojovanou. V tomhle problém nevidíte?--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 16:18 (UTC)

Čtenářům Juane obvykle nejde o to, aby byla Wikipedie ozdrojovaná, ale aby byla spolehlivá. Reference jsou prostředek, a ne cíl sám o sobě. Pokud někdo potřebuje hlubší informace k tématu, než jaké mu poskytne úvod článku, lze předpokládat, že začne přečtením těla článku, a tam už se k referencím dostane. A pokud někdo převezme jen neozdrojovaný úvod, tak v tom také problém nevidím. Buď mu o reference nejde a není co řešit (což je asi většina případů), anebo je potřebuje, a tak si dá trochu práce je najít dole v textu. Dobře udělaný článek má přehledný úvod, na který navazuje přehledný text, a korespondence je jasná, takže se to snadno hledá. Hezký den,--Ioannes Pragensis 2. 3. 2010, 16:26 (UTC)

Ioannes má asi pravdu v tom, že to není třeba s referencemi v infoboxu přehánět, když už je info zdrojovaná jinde v textu. Někdy to ale je potřeba. Problém toho, že se ref vklíní mezi hodnotu a jednotku, případně že jednotku odstrčí na další řádek, by šel asi vyřešit jen tak, že infobox nebude jednotky doplňovat automaticky, ale (podobně jako na en) budou se vkládat ručně a s tvrdou mezerou. Jan.Kamenicek 2. 3. 2010, 12:20 (UTC)

Nemyslím, že by bylo třeba vkládat citace do úvodu, pakliže se daná informace vyskytuje i v samotném textu článku, kde je odcitovaná. Není na tom nic nelogického. V odborných článcích míváš citace také ve vlastním textu a ne v abstraktu. V minulosti jsem citoval v úvodu i ve vlastním textu, ale tato duplicita mi přijde zbytečná. Úvod je shrnutím článku a pakliže se v něm vyskytuje něco, co v článku ne, tak rozhodně citovat. V opačném případě, ale úvod zbytečně necitovat. U těch infoboxů asi jak co. Sám takhle cituji např. počet obyvatel, případně hustotu zalidnění, ale přijde mi u biografických článků zbytečné refovat, např. že studoval na Oxfordu. --Faigl.ladislav _slova^činy 2. 3. 2010, 12:29 (UTC)

Viz moje reakce na Ioanna. Porovnávat články Wikipedie s články vědeckými mi přijde irevantní. Jednak mají jiný cíl, druhák mají jinou strukturu.--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 16:18 (UTC)

Řešení problémů s infoboxy

Řada diskutujících se tu vyjádřila, že v případě infoboxů by se měli nezjevné informace citovat, ale narážíme na technické problémy. Můžeme to řešit tak, že při objevení takového infoboxu se dotážeme na tamní diskusní stránce, jestli to někdo dokáže opravit. Nebo je postupně sepisovat a pak to hodit Pod lípu a požádat nějaké technicky zdatného kolegu, jestli by to (třeba i s pomocí bota) neopravil.--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 16:18 (UTC)

Nápor s uzavřením Cen

Mám tady takovou hypotetickou otázku, jestli s uzavřením Cen můžeme očekávat nápor na žádost o recenzi? Už je asi pozdě někoho vyzývat, aby to vyřešil dřív.--Juan de Vojníkov 3. 3. 2010, 06:33 (UTC)

Apropos. Účastníků v seznamu je hromada (možná by se mělo pročistit - budí to mylný dojem). Ale recenzuje tady ještě někdo? Poslední dobou vídám i od starých recenzentů jen takové připomínky bokem. Já tedy recenzuje jen velmi zřídka - a také nejsem v seznamu.--Juan de Vojníkov 3. 3. 2010, 06:45 (UTC)

To asi záleží na každém z nás. Já se snažím držet toho, že za jednu recenzi, kterou bych chtěl na svůj článek, se snažím udělat 2 recenze na jiné články, které tam jsou.

A nával ohledně cen? S tím museli a musí žadatelé počítat, že pokud se něco bude dělat na poslední chvíli, že se může stát, že se na ně prostě nedostane. Dle mého je to normální jako v jakémkoliv jiném oboru :) Jinak se na to ale asi ani zařídit nelze. Ještě musíš připočíst, že pár Wikipedistů, co normálně recenze dělají, u soutěžních nemůže, pač jsou v porotě. --Chmee2 3. 3. 2010, 06:50 (UTC)

Asi tak. Co my s tím tady můžeme dělat? Soutěž nám bohužel nezajistila fondy na zaplacení dalších recenzentů :-) takže se musí čekat, a navíc mám podezření, že polovina potenciálních recenzentů buď porotcuje nebo sama soutěží.--Ioannes Pragensis 3. 3. 2010, 08:19 (UTC)

Pokud se potvrdí, že soutěž je pro Wikipedii přínosná, bude zájem o její další kola a zároveň se ukáže, že práce porotce (který je taky recenzentem, ale recenzi provádí až po uzávěrce soutěže) je časově natolik náročná, že ji nikdo nechce vykonávat v dobrovolnickém režimu, můžeme zkusit do budoucna vyjednat s partnery nebo jinak získat fondy na jejich, řekněme, motivaci (bez smajlíku). --Milda 3. 3. 2010, 08:48 (UTC)

Z ceny.wikimedia.cz: „Kandidáti na ocenění (...) který se k 31. březnu 2010 24:00 UTC dostane podle názoru Poroty alespoň na úroveň Dobrého článku. (...) Články splňující podle Poroty požadavky na Dobrý článek se nazývají úspěšné. (...) Kvalitu soutěžních článků posuzuje a o ocenění účastníků rozhoduje Porota sestavená z wikipedistů majících zkušenosti s psaním kvalitních článků.“ — Kritéria WikiProjektu Kvalita pro dobrý článek jsou pro porotu vodítkem pro hodnocení článků; proběhlá recenze a formální udělení stříbrného puzzlíku nejsou nutnou podmínkou, ale recenze může pomoci autorům dostat článek na dostatečnou úroveň ještě před uzávěrkou soutěže. Tedy chce-li soutěžící recenzi ještě před uzávěrkou, musí si pospíšit nebo – ještě lépe – si sám recenzenta zajistit. --Milda 3. 3. 2010, 08:48 (UTC)

Já se soutěže kvůli její komercionalizaci a důrazu na sponzory neúčastním, ale jestli je taková bída o recenzenty, tak bych se tím pádem mohl na něco podívat. Mrknu do kdy je vlastně uzávěrka, ale bylo by fajn, kdyby v žádostech o recenzi byla soutěžní témata označena. Možná by se tam mohla napsat i výzva, aby jim recenzenti celkově dávali přednost. Jan.Kamenicek 3. 3. 2010, 09:38 (UTC)

Ono to se soutěžními články taky tak horké není. Jestli koukám správně, tak nyní je tam jediný soutěžní článek a to Životní prostředí v Česku. Dříve tam byl gejzír (označen jako soutěžní a je v NČ řízení) a prvosenka jarní (která teď je v NČ řízení). Obecně jde spíše o to, že se nám tam teď udělala pěkná fronta článků :) --Chmee2 3. 3. 2010, 09:48 (UTC)

Nová změna pověřenců

Milí kolegové, jak jste si možná všimli, proběhla další obměna pověřenců: Podzemnika nahradil Jann. Děkuji Podzemnikovi za jeho práci a novému pověřenci přeji hodně zdaru v nové funkci.--Ioannes Pragensis 3. 3. 2010, 08:19 (UTC)

Vytvoření nové kategorie kvalitních článků

Napsal jsem návrh o vytvoření nové kategorie kvalitních článků Pod lípou. Chtěl bych poprosit, zda by se několik členů projektu k tomuto návrhu nevyjádřilo. Návrh je zde. Předem díky za komentář :-) --Mozzan 5. 3. 2010, 19:31 (UTC)

Granty

Nadace Wikimedia Foundation před chvílí vyhlásila další kolo grantů pro pobočky. Prostřednictvím sdružení Wikimedia Česká republika bude možné žádat Nadaci o grant na činnost Sdružení. Jedním takovým grantem byl loni obdařen i projekt Foto českých obcí. V souvislosti s tím bych účastníkům tohoto projektu rád nabídl svoje zkušenosti. Již jsem dvě žádosti o grant napsal, a jeden z nich také běží. Mohu poskytnout rady a doporučení, nebo samotnou žádost o grant zaštítit, tím že ji sepíši a podám.

Čili pokud máte nějaký nápad založit nějaký projekt tak sem s nimi.--Juan de Vojníkov 6. 3. 2010, 19:21 (UTC)

Ukončení recenze

Srdečně zdravím. Chtěl bych se zeptat, kdy se považuje recenze za ukončenou? Stává se, že bývá ukončena, jakmile článek "vidí dva lidi". Myslím si ale, že by se mělo uzavírat jen, až tito dva lidé sami své připomínky uzavřou, nebo kdyby nikdo delší dobu nereagoval. Totéž platí i o udělování stříbrných puzzlíků: neměl by být udělen, dokud nejsou všechny recenze uzavřeny. A po každé nové recenzi by se mělo nějakou chvíli počkat, jestli se k ní ještě někdo nebude chtít vyjádřit. Jan.Kamenicek 7. 3. 2010, 11:59 (UTC)

To je trochu mílka. V momentě, kdy se recenzi věnují dva lidé, tedy článek recenzují, tak je možno žádost odstranit ze seznamu žádostí. To je takový nepsaný úzus.

Jinak samotné uzavření recenze je vskutku tehdy, pokud se recenzenti vyjádří, že věc považují za recenzi (zatím jsme tu neměli neslušné recenzenty, kteří by recenzi neúměrně protahovali). Pokud se někdo recenzi přestane věnovat, tak je ta recenze stále neuzavřená, ale to není problém. Proto recenzují dva lidé.

Co se týče stříbrného puclíku, tak tam nelze čekat až do ukončení recenze. Jednak ten puclík může přidávat a odebírat kdo chce a za druhé nejenom já často udělujeme článku stříbrný puclík, ještě před dokončením recenze. Recenzenti se vždy podvědomě snaží recenzovat tak aby, případné hlavní autory motivovali pokračovat s nominací na článek Nejlepší a také tímto směrem článek prosadit.

Pokud tedy článek neporošuje výrazně základní doporučení/kritéria, nevidím problém v tom mu stříbro udělit (ať už je fáze recenze jakákoliv). Leckdy je možné z hlediska recenzenta i takový článek "nechat dojet" s ponecháním puclíku.--Juan de Vojníkov 7. 3. 2010, 12:27 (UTC)

Já jsem to chápal vždy tak, že dvě recenze jsou nejmenší potřebné minimum, nikoliv maximum, takže dosažení tohoto minima by nemělo být důvodem k okamžitému stažení. Zvláště když někdy se autor a recenzent neshodnou a uvítají další názory. Jan.Kamenicek 7. 3. 2010, 14:08 (UTC)

Pravdou je, že ze začátku byla představa 3 recenzí. To ale nešlo, nebylo dost lidí. Tak se to ustálilo na těch dvou. Pravda také je, že se žádosti stahovali mám pocit po ukončení recenze, nebo respektive v momentě, kdy oba recenzenti celou recenzi zpracovali. To už se taky neděje a začalo se s odstraňováním i tehdy, pokud se objeví další připomínkující ač nejde de facto recenzovat. Jinak někdy se stahuje i v případě, že je 1 recenze a článek už má puclík (to dělají často žadatelé), jindy je článek již v nominaci aniž by byla ukončena recenze první a žádost zde stále visí.

Jinak, mě to co říkáš připadá rozumné. Možná by měl spíš odstraňovat ten co žádost podal. Já bych žádosti vyřazoval až po dvou opravdových recenzích, respektive po jejich proběhnutí. Ostatně lze usoudit již v průběhu, jestli mezi recenzentem a druhou stranou panuje shoda. Někdy až příliš hbyté odstraňování tu začal kolega IP. I když jsou i takové případy, že se autor zabejčí, přestane ho to při recenzi bavit, nebo na to nemá. To že na to někdo nemá, většinou souvisí s tím, že je buď zabejčený (tzn. s recenzentem se hádá i když nemá pravdu), nebo je článek v tak špatném stavu, že ho otráví počet připomínek).--Juan de Vojníkov 7. 3. 2010, 14:55 (UTC)

Uvědomme si, že odstranění článku ze seznamu žádostí neznamená ukončení recenze, ta může klidně probíhat na diskusních stránkách článku tak dlouho, dokud to zúčastněné baví. Znamená to jen, že buď tam už dva recenzenti byli nebo z nějakých jiných důvodů už není potřeba žádného dalšího recenzenta žádat.

Ta myšlenka se třemi recenzemi nebo s dlouhým pobytem na stránce žádostí, kterou já svou "přílišnou hbitostí" kazím, by byla dobrá, kdybychom měli přebytek recenzentů nad žádostmi, tj. kdyby byli frustrováni recenzenti, že se jim nedostává dost příležitostí něco recenzovat. V současné situaci je to ale naopak, na recenzi se někdy čeká měsíc i více, a tudíž si dovolím na svém hbitém odstraňování trvat jako na možnosti, jak co možná spravedlivě chabé síly recenzentů rozdělit mezi žadatele.

Podle mé zkušenosti také u většiny článků dvě recenze stačí k podstatnému vylepšení, pokud je autor vezme vážně. Občasné výjimky lze vyřešit opakovanou žádostí o recenzi nebo individuálním jednáním autora článku s odborníky na danou problematiku.--Ioannes Pragensis 7. 3. 2010, 15:15 (UTC)

V tomto podporuji Ioannesovo snahu. Sám takto ze seznamu občas články odebírám. Já vím, že je to smutné a už ohranné, ale nejsme en wiki a je nás na všechno fakt málo... --Chmee2 7. 3. 2010, 15:26 (UTC)

OK, já se hlavně musím polepšit a recenzovat častěji. Díky za odpovědi.

Ohledně tzv. "zabejčení", ne vždy, ale často hraje roli, jakým způsobem se s autorem diskutuje, zvláště když je často sporné, co je to ta "pravda". Jan.Kamenicek 7. 3. 2010, 15:38 (UTC)

Externí obrázky

Při připomínkování Jicchaka Rabina jsem se vyslovil proti používání šablony {{Externí obrázek}}. Láďa říká, že je to prý i v nějakém dalším NČ a že by se tedy mělo dojít k nějakému konsensu. Šablona se mi nelíbí už jako taková, ale budiž, pokud neodkazuje na obrázky porušující autorská práva, tak v normálních článcích nechť jsou. Ale v NČ (i DČ) si myslím, že nemají co dělat. NČ by měl mít své vlastní obrázky a nejenom odkazovat na obrázky. Navíc taková šablona IMHO okatě prozrazuje nedokonalosti NČ, když upozorňuje na to, že na Wikipedii je málo obrázků a že tvůrce článků to nebyl schopen nějak uspokojivě vyřešit. Osobně vložení této šablony do článku je pro mě zásadním důvodem, proč hlasovat proti zařazení článku mezi NČ. --Daniel Baránek 9. 3. 2010, 18:18 (UTC)

A nejsi první, kdo se proti tomu ozývá včetně toho, aby to bylo v NČ. Mimochodem k tomu, co padlo v diskusi, poměrně v dost věcech souhlasím s Mormegilem i Danny B. --Reaperman 9. 3. 2010, 18:24 (UTC)

Rozhodně to není ideální. Na druhou stranu zákaz by znamenal značné ochuzení až nemožnost o některých věcech vytvořit uspokojivý encyklopedický článek. Představte si článek o soudobém výtvarném umělci nebo nějakém jeho obraze, u kterého byste čtenáře nemohli ani odkázat na externí grafiku - trpěl by tím celý informační obsah. V anglické Wikipedii to mohou trochu obejít použitím fair use (méně kvalitní kopie může být za určitých vymezených okolností použita), ale my jsme se tu tohoto práva vzdali, takže nemáme, jak to řešit.--Ioannes Pragensis 9. 3. 2010, 18:40 (UTC)

Právě jeden takový problém řeším. V recenzi mám heslo Archaeoraptor, a protože tato padělaná poslepovaná složenina z různých druhů již byla zřejmě znovu rozebrána na původní kousky, už ji takto nikdo nikdy nevyfotí, a je tedy prakticky nulová šance takovou fotku ve svobodné licenci získat. Právě mám za sebou neúspěšné vyjednávání s časopisem Nature, dostal jsem svolení fotku od nich převzít, ovšem pouze ke vzdělávacím účelům, na další maily, že potřebuji výslovné svolení s nějakou svobodnou licencí, už nereagovali. V podobných případech nejde o to, jestli autor hesla to je schopen nějak řešit, jak píše Daniel Baránek, to prostě řešit nejde. Proto jsem rovněž uvažoval o použití této šablony s odkazem na externí obrázek, takže postoj ostatních k tomuto problému mě opravdu zajímá. Jan.Kamenicek 9. 3. 2010, 19:11 (UTC)

Osobně raději uvidím článek bez obrázků, když je zřejmé, že žádné svobodné sehnat nelze, než na jejich místo dávat tuto šablonku, říkat „tenhle obrázek by se nám tu líbil, ale nemůžeme ho sem dát, takže to takhle obejdeme“ a pokrytecky se tvářit, že jsme tím vyřešili veškeré problémy. Naopak bychom tím šli proti tomu, o co usilujeme, proti svobodné encyklopedii. Odkaz na externí obrázek/obrázky být může, ale tam kam patří, tedy v sekci externí odkazy. --Reaperman 9. 3. 2010, 19:46 (UTC)

Souhlas. Odkaz na obrázky (pokud je to výrazným obohacením) ať je v externích odkazech, ale ne ve speciální šabloně, která jenom hyzdí článek. --Daniel Baránek 9. 3. 2010, 20:08 (UTC)

Mně se celkem líbí jako určitý kompromis Mormegilovo stanovisko, jestli ho dobře chápu, v Šablona diskuse:Externí obrázek, a sice že bychom tuto šablonu měli používat zhruba tam, kde en má svoje fair use (=jde o obrázek podstatný pro daný článek a přitom nelze získat uspokojivou svobodnou variantu obrázku) a navíc neodkazovat na místa internetu, která zjevně porušují autorská práva. To by mi připadalo jako rozumná ochrana před zneužitím či přebujelostí a zároveň by to nevylučovalo rozumné použití tam, kde je to opravdu potřebné. Externí odkazy ve Wikipedii obecně možné jsou, a tady prostě jen vytváříme nový "prominentnější" druh těchto odkazů, který by tak musel projít i přísnějším sítem a prokázat svoji nezbytnost pro článek.--Ioannes Pragensis 9. 3. 2010, 20:29 (UTC)

Dane, opravdu jsem se musel pousmívat nad tvou poznámkou: „taková šablona IMHO okatě prozrazuje nedokonalosti NČ, když upozorňuje na to, že na Wikipedii je málo obrázků a že tvůrce článků to nebyl schopen nějak uspokojivě vyřešit.“ To, že na Commons je málo, případně žádné! obrázky, přece nevypovídá nic o autorovi článku. Někdy hald obrázky k dispozici nejsou a nedá se svítit. Chystám třeba článek o Jonatanovi Netanjahu. Fotku nemá žádnou (mimo tedy náhrobního kamene), zemřel mladý v 70. letech, než bude PD, tak budu v důchodu, to mi prozraď, jak bys tohle uspokojivě řešil ty? ;-) --Faigl.ladislav _slova^činy 10. 3. 2010, 18:23 (UTC)

Vytvoření vlastního obrázku

Jen taková informace. Taky jsem se s problémem setkal a taky jsem trochu pod nátlakem recenzentů, takovou šablonu do článku umístil: [2]. Nicméně jinde, jsem si prostě potřebné nakreslil: commons:Category:Cicer canariense. Takže například na anglické Wikipedii existuje žádací stránka: en:Wikipedia:Requested pictures, stejně tak na Commons commons:Commons:Picture requests. Aby Nadace ukojila částečný zájem o nedostupné obrázky, platí ilustrátora jestli jsem to dobře pochopil a vytváří se ilustrace v SVG: meta:Philip Greenspun illustration project.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2010, 06:09 (UTC)

Mám z toho trochu smíšené pocity. Nebudu mluvit přímo o Juanových kresbách, ale obecně: pokud se jedná o kresbu něčeho složitějšího (např. nějaké rostliny se složitou stavbou, pravěkého tvora apod.), která nebyla nikde publikována v nějakém důvěryhodném zdroji, lze jí důvěřovat, že je na ní vše do detailu tak, jak má být? Není taková vlastní nikde nepublikovaná kresba něco jako vlastní výzkum? Jan.Kamenicek 10. 3. 2010, 08:49 (UTC)

Řekl bych, že to si to příliš komplikuješ. Vždycky jen někde něco publikováno. A když už jak myslíš, že ilustrátoři dělaj ilustrace, prostě podle popisu autora.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2010, 09:10 (UTC)

Myslím, že dobrý ilustrátor by byl pro Wikipedii velkým přínosem a klidně by se mohlo jednat o placenou osobu. A nejedná se jen o rostliny, ale imho hlavně o portréty či o architekturu. Vždyť i celkem neumělá Juanova kresba mi dává dobrou představu, jak ta rostlina ve skutečnosti vypadá. A nebo Šandíkovi nákresy ke Kolovratskému paláci Soubor:PrahaKolovrat02.png a Soubor:Kolovrat03.png. No a kdyby jsme tu měli nějakého dobrého portrétistu, který by např. pořídil portréty osobností druhé poloviny 20. století u kterých je náročné či téměř nemožné sehnat fotografie pod svobodnou licencí :-). Takového novodobého Vilímka. Jedudědek 10. 3. 2010, 09:34 (UTC)

No, to je o spolupráci s malířem nebo ilustrátorem.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2010, 09:57 (UTC)

A je tu také problém, že některé potřebné ilustrace nelze překreslit. Např. slavné fotografie nebo jiná výtvarná díla (v nejlepším případě by vznikl plagiát).--Ioannes Pragensis 10. 3. 2010, 09:23 (UTC)

Jistě. Jen to dávám na svět, aby se o této možnosi vědělo.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2010, 09:28 (UTC)

Normálně se podle mne u složitých kreseb (např. dinosaurů) publikovaných v recenzovaných časopisech či jiných publikacích postupuje tak, že kreslíř namaluje požadovanou kresbu podle detailních pokynů nějakého renomovaného odborníka, který kresbu následně prohlédne a zašle ji (někdy i několikrát) s připomínkami zpět. Nevím, jestli můžeme sehnat dobrého kreslíře (snad ano), těžko ale budeme shánět ty renomované odborníky, kteří mu povedou ruku. A bez nich nikdy nemůžeme vědět, kolik chyb a nepřesností na obrázku je. A než čtenáře zmást obrázkem nepřesným je lepší nedat tam žádný, ať si ho raději najde sám (a už je na něm, jestli se spokojí s kresbou bůhvíkoho někde na Flickru nebo si tu kresbu najde v recenzovaném online periodiku).

Na druhou stranu si ale umím představit případy nepříliš složitých nákresů, mapek apod., kdy by se takový kreslíř hodil. Jan.Kamenicek 10. 3. 2010, 13:27 (UTC)

Si dovolím poznamenat, že některé ručně nebo v PC kresléné obrázky mají na Commons status i featured piicture, čili "nejlepší obrázek. V takových případech mají pečlivě uváděny zdroje, viz např. toto či toto. Myslím, že to je v pořádku, čili že se dá udělat kvalitní a věrohodná ilustrace, která bude po autorskoprávní stránce v pořádku - i když samozřejmě ilustrace dinosaura otištěná v Nature bude mít pořád mnohem větší váhu. --Podzemnik 10. 3. 2010, 14:35 (UTC)

Rád bych řekl, že mě tato debata zaujala, jelikož kresba je můj koníček a sem tam uvolňuji některé své portréty pod volnou licencí a nahrávám je i na commons. Nejsem profík ale moje kresby se celkem líbí (podle emailů a žádostí o portrét). V případě nějakého grantu bych byl ochoten kreslit i cíleně a ne jen nahodile. Pro představu některá má tvorba je k nahlédnutí zde - [3]. --Pernak1 10. 3. 2010, 15:06 (UTC)

@Podzemnik. Díval jsem se na obrázek toho Achelosaura a nevím, jestli by se měl používat. Ano, na Commons je to Featured picture, ale je potřeba si uvědomit, že Commons je jenom ÚLOŽIŠTĚ obrázků, a on to obrázek pěkný je, ale encyklopedickou hodnotu tam nikdo moc nehodnotí. Viz nominační diskuse, kde se jenom jeden člověk věnoval jedné opravdu výrazné hrubce a přiměl autora změnit držení ocasu (jestli ho skutečně původně vláčel po zemi, tak to tedy opravdu muselo být do očí bijící), ostatní jenom pokyvují, jak je ten obrázek hezký.

Co se týká toho, jak jsou dobře zdrojované, tak tento konkrétní tam má 6 odkazů, z nichž:

• přesně polovina nefunguje
• jeden vede na hlavní stránku nějakého dinosauřího blogu a teprve po dalším hledání lze dorazit na jediný článek, který tam o tomto dinosaurovi mají. No na jeho základě bych si netroufal nakreslit nic.
• další obsahuje jen náčrtek lebky. Použít tohle jako jeden z podkladů pro kresbu čehokoliv není nic jiného, než vlastní výzkum, který na Commons na závadu není, u nás ale ano.
• a nakonec zdroj, kde se konečně dobereme názoru odborníků (londýnské Natural History Museum), ovšem jejich obrázek se tomu na Commons zas tak nepodobá. Barva je samozřejmě vždy sporná, tu nikdy nezjistíme, ale i laik si všimne odlišného tvaru týlního štítu (nutno uznat, že ten na Commons vypadá mnohem bojovněji a efektněji) a věřím, že odborník by našel nesrovnalostí daleko více.

Trochu z jiného soudku: Na Commons lze také najít tento obrázek označený jako Quality image a nazvaný Xerocomus chrysenteron, čili hřib žlutomasý. Myslím že každý houbař mi potvrdí, že tohle babka není, a potvrdili mi to i na jednom mykologickém fóru. (Měl bych to tam konečně pořešit, nebýt této diskuse, úplně jsem na ten problém zapomněl.)

Takže abych to shrnul, "Featured picture" či "Quality picture" na Commons většinou neznamená nic jiného, než že jde o pěkný obrázek, ovšem faktická (či chcete-li encyklopedická) přesnost se tam moc nehodnotí, a vlastní výzkum je tam na rozdíl od nás spíše podporován, než zatracován, takže člověk musí být opatrný. Jan.Kamenicek 10. 3. 2010, 17:18 (UTC)

Ještě jednou jsem se na ten obrázek díval a nedá mi to, abych ještě nepřipsal nějaký dodatek. Čím dál víc mi to připomíná víc kresbu z japonského komiksu než z encyklopedie. Ten kukuč je opravdu hrozivý ;-) Jan.Kamenicek 10. 3. 2010, 18:13 (UTC)

FAQ k Dobrým článkům

Vážení kolegové, upozorňuji, že vzhledem k stále se vracejícím nejasnostem jsem založil FAQ k DČ. Prosím, projděte ho po mně, aby tam nebyly chyby nebo nejasnosti.--Ioannes Pragensis 5. 4. 2010, 16:59 (UTC)

Já myslím, že to je dobré. Jan.Kamenicek 6. 4. 2010, 22:00 (UTC)

Hudební skupiny

Zdravím. Chtěl bych se dozvědět, co musí splňovat články o hudebních skupinách, aby byly uznány za dobré. Je mi jasné, že článek musít být kvalitní, ale musí mít u vypracovanou diskografii (alba, EP a singly)? --Traján 9. 6. 2010, 18:35 (UTC)

Asi tam nemusí být úplně všechno, nějaké pokusné nahrávky z doby, kdy se teprve v garáži učili, jak se drží kytara, tam být nemusí, ale ty zásadnější věci by chtělo zmínit, zejména pokud získaly nějaké významnější ocenění.--Ioannes Pragensis 9. 6. 2010, 19:35 (UTC)

Oblasti k rozšíření

Hele, jenom mě napadlo, co takhle udělat a zveřejnit seznam oblastí, kde chybí NČ a DČ (asi by jich bylo hodně, tak zatím jenom nějaké základní). Pokud by pak takové články existovaly, mohla by to být inspirace pro napsání dalších článků v dané oblasti, a zároveň vodítko, jak při práci na kvalitnějších článcích postupovat. A existence takových seznamů by snad mohla inspirovat právě k vytvoření takových DČ nebo NČ pro danou oblast. Ty seznamy bychom mohli dát třeba tady na WP:Q nebo případně na portálech o dané oblasti, na wikiprojektech atd. Případně by se mohl vytyčit nějaký cíl, třeba 2 DČ a 1 NČ pro každé téma nebo tak. Dalo by se to i více specializovat, například v historii by se daly vymezit seznamy pro pravěk, středověk, novověk... osobnosti, bitvy či jinak. Byl by někdo pro? :-) --Mozzan 20. 6. 2010, 22:06 (UTC)

Problém vidím v tom, že málokdo z nás se dobře vyzná ve více oblastech a těžko bychom i společně pokryli celou oblast lidského vědění. Viděl bych to spíš jako vhodnou aktivitu tematických projektů, které by si samy mohly stanovit, které podoblasti potřebují DČ, případně které články si zaslouží zvelebení na tuto úroveň.--Ioannes Pragensis 21. 6. 2010, 08:08 (UTC)

Já bych byl v zásadě pro, vytyčit takový cíl rozhodně neublíží a prospět může. Ale byl bych skeptický ohledně toho, jestli se v projektu WPQ podaří zmobilizovat lidi k tomu, aby na naplnění vytyčených cílů systematicky pracovali, částečně i z důvodu, který uvedl Ioannes, tj. nedostatek odborníků pro některé oblasti, hlavně ale pro obecný nedostatek lidí, kteří mají čas věnovat se takovým systematickým projektům (stačí se podívat, jak dlouho nám zde visí články k recenzi). Spíše by přínos byl v tom, že když by někdo chtěl něco napsat a hledal téma, tak ten seznam by mu řekl, co je potřeba. Takže pokud do toho máte chuť a uděláte třeba nějaký základ tohoto seznamu, tak ho pak určitě rozšíříme. A kdo ví, třeba se to doopravdy rozjede. Jan.Kamenicek 21. 6. 2010, 08:30 (UTC)

Mne se to líbí, ale spíš bych to řadil na wikiprojekty :). --Hagar 21. 6. 2010, 08:47 (UTC)

Mě šlo o to, že by se tím možná dali získat i další lidi, odborníci, kteří se jen tak na wiki čas od času kouknou. Právě proto, že by to bylo na nějakém hodně navštěvovaném místě (já jsem to původně, nebo aspoň výčet těch nejdůležitějších témat, chtěl dát na Hlavní stranu, ale bál jsem se, že by to neprošlo), by mohli seznam upravovat další lidé. Případně můžeme požádat o pomoc nějaké odborníky (zaslat e-mailem 6 nebo 7 hesel snad člověka tolik otravovat nebude :-) )

Na hlavní straně by pak bylo něco ve stylu:

Pomozte nám zlepšit Wikipedii!

Tyto oblasti lidského poznání potřebují vytvořit článek na kvalitní úrovni podle standardů wikipedie. V případě, že Vám zde nějaké období chybí, nebojte se jej sami (navrhnout na přidání/přidat). Cílem tohoto projektu je vytvořit alespoň jeden nejlepší a dva dobré články pro tento obor. Vytvořením takových článků či přidáním oblastí, jež by tyto články potřebovaly, pomůžete zvýšit kvalitu Wikipedie a protože tyto články mohou být brány jako vzory pro další práci, umožnítě do budoucna jednodušší a kvalitnější tvorbu článků.

• archeologie (0 NČ, 1 DČ)
• architektura (1 NČ, 1 DČ)
• geologie
• historie
• výtvarné umění

(samozřejmě ty oblasti by byly trochu specializovanější)

Něco, co by i lidi, nejenom zkušené wikipedisty, vyburcovalo k tomu, aby se na kvalitních článcích podíleli, nejlépe tedy nějaké odborníky nebo studenty daného oboru. :-) Proti použití na wikiprojektech nic nemám, od toho tu wikiprojekty jsou, ale chtělo by to i na místech více přístupných širší populaci a ne jen omezenému okruhu lidí, jakkoliv většinou zkušených.

Pokud bychom pracovali s tím e-mailem a obesílali nějaké, no nemusíme přímo kapacity, ale nějaké odborníky, kteří publikovali nějaké články apod., nebylo by vytvoření takovýchto seznamů zas takový problém - vždyť bychom je vždy požádali o výčet krátkých hesel se zdůvodněním, že kvůli šířce celého projektu nemůžeme ty základní hesla nebo oblasti hledat sami. Šlo by to udělat třeba tak, že by se na Hlavní stranu hodil krátký přehled nejdůležitějších témat, co chybí, a z toho okna by pak vedl odkaz na rozsáhlejší seznam, který bychom vytvořili na základě vlastních zkušeností v oboru a e-mailů od těch odborníků. Seznamy by byly jednak tematicky rozprostřeny na wikiprojektech a portálech, jednak kupříkladu abecedně nebo tematicky na tom nově založeném projektu. Já jsem ochotnej, pokud by mi někdo pomoh, se o ten seznam starat. ;-) --Mozzan 21. 6. 2010, 09:26 (UTC)

Nešlo by si práci zjednodušit/urychlit importováním některého ze eznamů na enWiki?

Pro top význané články podle témat asi tato hezká a krátká kategorie: en:Category:Wikipedia vital articles by topic + en:Category:Top-importance Czech Republic articles pro česká témata. Hezký seznam zde: en:Wikipedia:Vital articles.

Základ pro třídění je zde: en:Wikipedia:WikiProject Vital Articles,

Další podstatné a inspirující kategorie zde: en:Category:Top-importance articles.

Samozřejmě, když by to posloužilo k vytvoření základu seznamu zde, tak by už dál mohl a zřejmě byl upravován knsenzem a diskusí. Ale neobyčejně obtížné by asi spíše bylo začít a určovat kritéria a míru přísnosti. Tyto kategorie jako odjinud by mohli posloužit jako rychlý start. Odstranění jednotlivých položek a přidávání dalších by jistě šlo pomocí konkrétních diskuzí.

Pro odborníky je práce na wiki neobyčejně složitá a protivná, protože musí (z vlastní profesní hrdosti) dodržovat svá určitá profesní kritéria při tvorbě textu a zároveň se sladit s požadavky Wikipedie, mimo jiné žádný vlastní výzkum a dokazovat dokázané. Mě to třeba v mém oboru prakticky už nebaví, radši dělám to, kde odbornost nemám a kde se něco zároveň dozvím.Reo ⁺ | ^✉ 21. 6. 2010, 09:50 (UTC)

Já myslím, že to se dá zkombinovat ;-). A co se týče odborníků, to je podle mě dost osobní záležitost a každý to vnímá trochu jinak. :-) --Mozzan 21. 6. 2010, 13:29 (UTC)

Systémový návrh – recenze před zveřejněním

Podle mě by spoustě článků pomohlo, kdyby na ně hodil okem někdo jiný než autor ještě před zveřejněním v hlavním prostoru. Proto mi zde, v tomto wikiprojektu, chybí jakákoliv zmínka o tom, že je možné požádat o recenzi článku, který je např. na osobním pískovišti. Výhody: méně hrubek, typografických i faktických chyb ve zveřejněných článcích, přehlednější (kratší) historie článku. Nevýhody: napadá mě jen „umenšení zásluh recenzentů“, kteří by po přesunu článku do hlavního prostoru chyběli, ale i to by šlo řešit uvedením autorů ve shrnutí při vytváření článku (tak, jak to např. je po přesunu kategorie, kdy se uvádějí autoři z historie původní kategorie). --Gumruch 14. 9. 2010, 13:54 (UTC)

Zajímavý nápad. To že to tu vysloveně není uvedeno snad nikoho neodradí aby si nechal recenzovat článek na pískovišti. Co se týče zásluh, tak bych to spíše nazýval autorstvím, které se běžným úkonem copy/paste ztratí, ale jak říkáš dá se to uvést do shrnutí.

Já se ale obávám, že je jiný problém. Zájemců o zrecenzování je hodně a jejich počet bude asi narůstat. Recenzentů je ale málo. Starou partu jako Ioanna Pragenta už to zřejmě nebaví a ani já se tu necítím být stálým zaměstnancem. Nenapadá mě vůbec jak motivovat recenzenty, aby zůstávali, nebo přicházeli další. Jestli se s Koncem Cen české Wikipedie strhne zájem o recenze, tak vůbec nevím, jak všechny uspokojíme – už teď to tu nabírá několikaměsíční zpoždění.--Juan de Vojníkov 14. 9. 2010, 15:31 (UTC)

Seznam literatury v zapati

Zdravím! V jednom připravovaném článku (který bych chtěl časem dostat mezi NČ) mě napadlo rozdělit česky (v současnosti tam mám 4 publikace) a cizojazyčně psané publikace (9 publikací). Něco jako:

== Odkazy == === Reference === === Literatura === ==== Česká ==== ==== Zahraniční ==== === Externí odkazy ===

nebo

== Odkazy == === Reference === === Literatura česká === === Literatura zahraniční === === Externí odkazy ===

Co si o tom myslíte? Nebo to nechat vše v jednom, jako je to (imho) u většiny článků? Dík a zatím… --Ozzy 18. 10. 2010, 09:54 (UTC)

Myslím, že je to docela jedno, každopádně ta sekce "Odkazy" se teď jeví jako zbytečná, pokud netvoří nadsekci ostatním. --Podzemnik 18. 10. 2010, 10:11 (UTC)

Souhlas s Podzemnikem.--Juan de Vojníkov 18. 10. 2010, 10:22 (UTC)

Odkazy ma tvorit nadsekci ostatnim. Todle ted byla moje chyba ^_^;;; --Ozzy 18. 10. 2010, 10:42 (UTC)

Poslední varianta (Reference - Literatura česká - Literatura zahraniční - Externí odkazy) se mi nelíbí, dělí literaturu na dvě části. Obě další jsou dobré. Sám jsem jednou použil zde jen středník a prošlo to.--Jann 18. 10. 2010, 12:00 (UTC)

To není špatný nápad, jen bych prosil "cizojazyčná" (příp. anglická atd.), ne "zahraniční" (to není vždycky totéž).--Sokoljan 18. 10. 2010, 20:37 (UTC)

Prosba o nalezení dobrého článku

Zdravím, lidi-kvalitáři. ;-) V poslední době jsem několikrát reagoval na žádosti o spolupráci ze strany různých firem. Samozřejmě, že je upozorňuji na naše regule, ale ty jsou přece jen obsáhlé a ne každá společnost se jimi chce zabývat. Mnohem užitečnější by bylo spolu s tím, ne-li rovnou místo toho ukázat nějaký vzorový článek o velké a o malé, ale encyklopedicky významné firmě. Mezi nejlepšími a dobrými články ale - pokud vím - žádný takový není. Prosím, až bude mít někdo z vás chuť a čas, projděte namátkou třeba kategorie:české firmy a posuďte, jestli tam nějaké články nejsou už takové, že by se mohly ukazovat. Oblast tvorby o českých (i cizích) firmách je obecně na české Wikipedii poměrně zanedbaná, bude to určitě velmi užitečný krok, který uděláte. Díky. Okino 3. 11. 2010, 13:37 (UTC)

Mezi dobré články patří tento článek o firmě: DB Schenker Rail Polska. --Cmelak770 3. 11. 2010, 13:50 (UTC)

Sydney

Jaksi nesouhlasím se zařazením tohoto článku mezi dobré, kdyby měly podobné nedostatky jiní wikipedisté, komunita je rozcupuje.--Mirek256 13. 12. 2010, 16:17 (UTC)

Mirku, napište své důvody (nejlépe s odkazem na WP:K) do diskuse toho článku, odeberte mu hvězdičku (šablona DČ by měla být v zápatí textu) a odstraňte ho ze seznamu WP:DČ. Zdravím,--Ioannes Pragensis 13. 12. 2010, 16:20 (UTC)

Návrh na doplnění kritérií

Navrhuji, aby se součástí kritérií kvality alespoň pro hlavní jmenný prostor stala také pravidla přístupnosti. Naprostá většina z těch pravidel se procesu tvorby nijak nedotkne (pokud se autor nebude snažit být příliš kreativní) a těch několik zbývajících netvoří nějakou významně zvýšenou zátěž pro autory. Jejich uplatňování však rozšíří informační přínos daných článků pro všechny uživatele, jak zcela zdravé tak i zdravotně postižené, kteří mají dosud s některými věcmi na Wikipedii problémy. V případě zjištěných problémů v šablonách bych doporučoval, pokud si na to sám autor netroufne, zapsat je na zvláštní seznam, kde se jich může ujmout někdo s příslušnými technickými znalostmi. --Reaperman 12. 1. 2011, 18:06 (UTC)

To je rozumné, přidal jsem to tam. Zdravím,--Ioannes Pragensis 12. 1. 2011, 19:16 (UTC)

Jak zdrojovat

Jak pod vlivem literatury, tak při pohledu na NČ z historie (oboru kde jsem si všímal NČ pozorněji), považuji u řádkových referencí za samozřejmé, že je u knihy uvedeno konkrétní číslo stránky, u webu co nejpřesnější navedení na text. Jak je napsáno v doporučení Wikipedie:Reference#Jak zdrojovat. Nejde o závazné pravidlo, toliko o doporučení, nicméně minimálně u NČ by rozhodně měly být reference dělány běžným "civilizovaným" způsobem. Nedávno jsem narazil na odkazování na knihy jako celek u relativního nováčka. Ale teď se, poněkud překvapivě, objevilo i u zkušených editorů v nominacích na NČ (Mitochondrie a Bitva o Suomussalmi).

Tak se chci pozeptat na názory účastníků projektu Kvalita na takové "zjednodušení" při refování obecně, DČ a NČ. --Jann 24. 2. 2011, 18:02 (UTC)

Názor neúčastníka projektu (promiňte, že vám do toho kecám):

Vraťme se od formy k podstatě – k čemu jsou reference: Slouží k ověřitelnosti informace a k nasměrování ke zdroji s primárnější informací. Problém lze zúžit na řádkové reference na rozsáhlejší publikace, dokládající data na více místech článku.

Z pohledu uživatelů:

• Wikipedisté aktivně zasahující:
  • Recenzenti článků pochopitelně uvítají ke každému odkazu i konkrétní stránku, aby si mohli "odfajfkovat" správnost údaje.
  • Editoři na jedné straně uvítají detailní orefování, na druhé straně jim to ukrutně znepřehledňuje zdrojový kód článku.
• Pasivní uživatelé
  • Velkou skupinu čtenářů reference vůbec nezajímají (bohužel). Pro ně tak vícenásobné odkazy na jeden zdroj představují pouze "zbytečné" bobtnání velikosti stahovaného článku a "nesmyslné" natahování již tak dlouhých seznamů referencí na konci článku.
  • "Poctivější" čtenáři vědomí si úskalí otevřenosti wikipedie, kteří se chtějí ujistit o solidnosti údajů článku, na tom budou stejně jako výše uvedení recenzenti.
  • Čtenáři, kteří články wikipedie používají k nasměrování na odbornější zdroje, budou potřebovat zejména odkazy na celý zdrojový dokument, s ním už si budou pracovat po svém – detailní stránky k jednotlivým údajům pro ně podstatné nebudou (stejně jako i vlastní text článku wikipedie psaný "populárněji" pro široký okruh čtenářů).

Je otázkou, které skupiny převažují a zda se případně podřídit takové většině. To posoudit nedokážu.

Abych nezapomněl na méně problematické případy - z výše uvedeného je snad zřejmé, že:

• u jednorázových referencí je jednoznačnou předností uvedení předmětné strany;
• u relativně krátkých odborných článků vědeckých periodik zas není uvedení konkrétní strany natolik důležité, naopak musí být uvedeny strany sborníku/časopisu, na kterých se článek nachází – výhodnější je proto jedna refence pro více údajů.

Závěr: Diskuse by se měla zaměřit na problematické vícenásobné reference z rozsáhlejších publikací a na výběr preferované varianty z následujících možností:

• ke každému refovanému údaji uvést další celou referenci s konkrétní stranou
• ke všem údajům refovaným z jedné publikace uvést jednu referenci bez uvedení předmětných stránek
• 1. "kompromisní" ale méně "čistý" způsob: uvést jednu referenci a pod položkou stránky uvést výčet všech předmětných stránek (příklad: 5. reference u článku Indukčnost)
• 2. "kompromisní" způsob, běžný u fixních článků (např. v tištěných publikacích), který má však u wikipedie otevřené průběžnému editování riziko vícenásobné ztráty referencí: ke každému refovanému údaji uvést referenci s konkrétní stranou, tato reference však bude zkrácena na minimum - jméno hl. autora a rok (ono riziko spočívá v tom, že když někdo přepíše odstavec s první referencí a doloží jej např. aktuálnějším zdrojem, bude ztracena srozumitelnost všech ostatních zkrácených referencí) (příklad: 4., 7., 8., 10., 13., 18., 30., 39., 44., 48., 63., 64. a 66. reference u článku Druhá křížová výprava.

Možná vás napadnou další kompromisy. --Petr Karel 25. 2. 2011, 10:37 (UTC)

Já osobně používám plnou referenci jen u prvního výskytu a další reference již jenom jako zkrácené: "příjmení autora, str. x". Ve většině případů není ani rok zapotřebí (je v té první plné referenci) a teprve až by se v jednom článku začaly míchat ve zdrojích dvě vydání téže knihy, lze dodatečně doplnit rok k původním a k novým referencím (autor si ale musí dát pozor, z jakého vydání právě čerpá a uvědomit si změnu vydání). Potom jsou řádkové reference i relativně přehledné a zdrojový kód nezaplňují tolik, jako plné reference. --Ozzy 25. 2. 2011, 11:40 (UTC)

Souhlasím s Ozzym, alespoň jednou by měla být reference úplná, pak už stačí zkrácená.

Ad Petr Karel: Dobrý výčet, z něhož pro mě plyne, že kromě méně přehledného zdrojového textu nemá uvádění plných referencí žádné nevýhody, ale zato řadu výhod, které sice většina čtenářů neocení, ale minimálně někteří ano. I tato menšina čtenářů a editorů stojí za to, aby NČ a DČ měly uvedené reference i se stránkami. Vyzdvihl bych zejména ten bod, ve kterém Petr Karel zmiňuje, že u nominace na NČ a DČ musí autor umožnit recenzentům jakékoliv informace ověřit, a k tomu jsou detailní reference nezbytné. Jan.Kamenicek 25. 2. 2011, 19:15 (UTC)

Plošné tagování kvality - k zamyšlení

Doporučuji k nahlédnutí en:Wikipedia:Version 1.0 Editorial Team/Assessment. Vždycky, když se tady na české Wikipedii diskutovalo o budoucnosti šablon "pahýl" či "upravit", tak jsem navrhoval, že bychom místo toho měli vytvořit nějaký systém tagování (podobný, jako máme pro dobré a nejlepší články) a později by měla existovat možnost, jak seznamy článků ve výstupech (na stránce kategorie, ve výsledcích vyhledávání apod.) filtrovat (t. j. například si pro prohlížení nastavit "zobrazit jen dobré a nejlepší články" nebo "zobrazit jen články k úpravě"), což by mohlo efektivně nahradit nynější šablony typu "Pahýl - geografie" nebo "Upravit - Morava", a zároveň toto značení integrovat se systémem označování kvalitních článků. Ostatně podobným způsobem by se dala známkovat i významnost (pro inspiraci viz en:Wikipedia:Version 1.0 Editorial Team/Release Version Criteria#Importance of topic, byť tam je to hodnocení ke specifickému účelu), čímž by si například delecionisté mohli "vypnout" zobrazování fádních článků o obyčejných metropolích, které ničím nevybočují z řady ostatních ničím nevýznamných metropolí, anebo matematických článků neobsahujících zdroje nezávislé na matematicích. Pokud by se nám to povedlo, pak by se nám "Cinikův test kvality" mohl provádět průběžně a během pár sekund by ho bylo možno vygenerovat pro libovolně nadefinovaný okruh článků. Softwarová podpora takového automatického filtrování by sice nemusela být složitá, ale prosadit ji je cesta na dlouhé míle, začít bychom mohli alespoň orientačním nenápadným "známkováním".

Otázka také je, komu toto známkování svěřit a co všechno a jak podrobně známkovat. Tedy o čem rozhodovat v rámci celokomunitní diskuse, jakou dnes máme u nejlepších článků, o čem v pracovních týmech v rámci tématických projektů, popřípadě toto právo svěřit určitému užšímu či širšímu okruhu wikipedistů jako jednotlivcům, a jak řešit, když se názory na kvalitu některého článku budou zásadně lišit – anebo zda sbírat názory uživatelů statisticky v jakési anketě a pak je nějak průměrovat (jak se o to tuším pokoušeli třeba na maďarské Wikipedii – nevím, jaké s tím mají zkušenosti) anebo složitěji statisticky vyhodnocovat, např. nějakou hierarchizací hodnotících osob (váha či priorita názoru) anebo statistickou eliminací vybočujících či podezřelých hlasů atd.

Popřípadě je možné teoreticky a ve vzdáleném výhledu počítat i s tím, že by souběžně mohlo existovat na téže jednotné technické a metodické bázi více navzájem kompatibilních a integrovatelných systému hodnocení a různé zájmové a názorové skupiny či kliky by si mohly známkovat každá po svém a v rámci toho definovat i pravidla a práva pro svůj systém hodnocení nebo své aspekty hodnocení anebo se třeba zaměřit třeba jen na určitou oblast Wikipedie (například tým, který by chystal off-line vydání, sponzorský projekt či nezávislé hodnocení Wikipedie, anebo například klub estétů, pravopisných puristů či příznivců určitého náboženství či jiné ideologie jdoucí napříč tématy, třeba katolíků, jedistů, zednářů, krajních pravičáků či levičáků, sisyfovců z projektu Pseudověda, inkluzionistů nebo delecionistů apod.), defaultně importovat či uznávat "známku" udělenou v jiném systému atd. Ale to je jen sci-fi. Pro začátek můžeme být rádi, když se nám podaří každý z 200 000 článků alespoň v rychlosti jedním okem zkouknut a nahrubo jednoduchým způsobem zaškatulkovat, jestli to je pahýl, neuspořádaný koncept anebo jakžtakž slušný článek.

Nechcete někdo načrtnout nějaký návrh pro české podmínky a zahájit diskusi, jestli lze vymyslet něco, co by bylo Wikipedii víc k užitku než ke škodě? (Asi by nebylo dobré, kdyby to vedlo třeba k masovému mazání článků, které obdrží slabší známku, ale může je to třeba odfiltrovat z reprezentativního off-line vydání, jak tomu nejspíš je v tom anglickém projektu.) Myslím, že by to mohl být zajímavý podprojekt k Wikiprojektu Kvalita, který se zatím zaměřuje spíš na pilování pár nejlepších článků či projekty, jejichž účelem je primárně spíš sebezdokonalování či mentorování zúčastněných wikipedistů, sem tam na nějaký jednorázový namátkový test vzorku pár desítek či stovek článků, ale pokus o trvalé cejchování celé masy článků se tady asi ještě neobjevil ani v náznaku. Přitom kvalita Wikipedie neleží jen v kvalitě jejích pár desítek nejlepších článků, ale i v její komplexnosti a šíři záběru, kterou představují ty desetitisíce ostatních článků, které slouží k tomu, aby čtenář našel alespoň základní informaci o čemkoliv, na co si vzpomene. Je ovšem fakt, že samo cejchování (ať už dobrých článků nebo naopak pahýlů) kvalitu článků samo o sobě nezvýší, takže respektujme, že spoustě kolegů může být tohle téma úplně ukradené a nebylo by efektivní, aby takové hodnocení odčerpávalo neúměrně mnoho energie komunity. To považuji za jednu ze "zadávacích podmínek" - aby to hodnocení nerušilo, neobtěžovalo, neodvádělo od práce na skutečné tvorbě, nebudilo vášně, nebylo nástrojem osobních sporů a nestrhávalo na sebe pozornost, ale bylo jen čímsi samozřejmým mimochodem a v pozadí. --ŠJů 14. 3. 2011, 22:55 (UTC)

Nešlo by z tohodle traktátu udělal vícuc? Pokud je to o tom, že u každého článku bude kdokoliv moc ohodnotit článek hvězdičkami a bude se z toho dělat jakýsi průměr pak jsem pro. Pokud se bude dát snižovat i zvyšovat kvalita, pak je to ještě lepší. Nicméně je to o úplně něčem jiném než NČ a DČ.--Juan de Vojníkov 15. 3. 2011, 06:38 (UTC)

Tohle není o hvězdičkování (i když by to šlo třeba někdy propojit), ale o tom, o čem píše odkazovaný text na en.wiki. --Dezidor 15. 3. 2011, 10:35 (UTC)

Problém vidím v tom, že aspoň zhruba zhodnotit nepahýlový článek trvá cca 10 minut (musíte ho přečíst a chvíli se zamyslet). Kdybychom předpokládali, že takových je 30 tisíc, zabere to 5000 hodin, tj. skoro tři člověkoroky. To je moc.

Navíc mi připadá, že samotné hodnocení na škále "mizerný - skvělý" zase příliš moc ničemu nepomůže. Já věnuji čas tvorbě a výběru Dobrých a Nejlepších článků kvůli tomu, že mohou sloužit jako vzor, jako výkladní skříň, jako univerzita editování a jako průkopníci nových přístupů na wiki. Ale nevím, proč bych se zabýval články prostřední kvality a zkoumal, jestli jsou jen prostřední nebo ještě o trochu horší. U takových článků by mnohem více pomohlo, kdybychom nějak jejich čtenáře a editory donutili, aby konkrétně řekli, co článku chybí. Jinými slovy mnohem lepší než "4 body na desetibodové stupnici" je v takovém případě říci "potřebuje pravopisnou korekturu a doplnit údaje o toxicitě".--Ioannes Pragensis 15. 3. 2011, 08:33 (UTC)

@Juan: Tohle ale není o hvězdičkování (i když by to šlo třeba někdy propojit), ale o tom, o čem píše odkazovaný text na en.wiki. --Dezidor 15. 3. 2011, 10:38 (UTC)

V době, kdy není dost sil na to posuzovat revizemi ani dobré články (můj tam visí víceméně bez povšimnutí už přes dva měsíce), tak myslím nikdo tohle hodnotit plošně nebude. Pokud by existovala nějaká sada vzorů podle které by si to tvůrce oznámkoval sám... ale je to jistý potenciál editačních válek. Automatizované řešení (hodnocení čitateli článků) je asi nejschůdnější - a nevím, proč ho ještě nemáme. I to se však dá podfouknout, takže si dovedu představit, jak např. tradičně dobře organizované homosexuální komunity hlasují pro "skvělé" články plné problematických frází. Není tedy možné to sloučit s obecným hodnocením kvality dle encyklopedických pravidel.--DeeMusil 15. 3. 2011, 09:57 (UTC)

Ono to hodnocení, pokud by se dělalo na základě hlasů více lidí, by mělo ještě jeden zásadní problém, a to skutečnost, že texty se mění a každý by pak hodnotil mírně či výrazně odlišnou verzi. --Dezidor 15. 3. 2011, 10:35 (UTC)

Umim si predstavit system, ktery by hodnotil clanek na zaklade hlasovani/hodnoceni ctenaru, a pokud by se clanek dlouho nemenil, cislo (znamka) by bylo neco jako prumer z hlasovani. Pokud by se ale zacal menit, cislo by se zobrazovalo "s otaznikem" a dalsi hlasovani by meli mnohem vetsi vahu nez ty stare. To by byla otazka jenom vhodneho "vzorecku". Samozrejme male editace by vahy tolik nemenili nez velke, a take by nebylo mozne hlasovat prilist casto z jedne IP. Franp9am 16. 3. 2011, 09:27 (UTC)

Pokud něco takovéhoto dokážete vymyslet a technicky připravit, bude to zajímavé. Měl bych k tomu jen dvě připomínky. První je, že závažnost zněmy nelze stejně odvozovat od objemu změněných dat. Třeba i nevelká oprava příšerného pravopisu, křiklavých POV formulací a přidání wikiformátování může úroveň článku změnit k nepoznání. Z toho plyne věc druhá, že váha hlasu v čase by se stejně měla postupně snižovat. Ostatně nemění se jen texty, ale i pohledy na ně při srovnání s ostatními. Co by bylo v roce 2005 považováno za špičkový článek, je dnes hodnoceno daleko kritičtěji. Některé texty o aktuálních jevech a žijicích osobách časem bez aktualizace stárnou. --Dezidor 16. 3. 2011, 11:14 (UTC)

Ano, ale to jsou veci technicky resitelne. Podobne systemy funguji treba u internetovych sachovych servrech, kde se rank hrace meni v zavislosti s vykony, ale kdyz dlouho nehraje a pak. se opet objevi, dalsi hry se pocitaji s jinou vahou, a partie z minulosti maji cim dal mensi vahu.. Neni to samozrejme to same, jen mne to napadlo. Pokud takovou vec nekdo rozbehne, muzu s konkretnim vzoreckem pomoct, samozrejme by se to ale muselo nejakou dobu ladit. Franp9am 16. 3. 2011, 11:23 (UTC)

Pro začátek bych navrhoval tagovat jen to, co už stejně tagujeme. T. j. šablony Pahýl, Upravit, případně další šablony týkající se celkového stavu článku technicky interpretovat podobným způsobem, jako značkujeme dobré a nejlepší články, přičemž jako "zbytkový" střední stupeň kvality by byly všechny ostatní články, které žádnou z těchto značek nemají. A pak začít uvažovat o technologii, aby podle tohoto tagování bylo možno filtrovat či značkovat články na stránce kategorie (čehož hlavní účel je, že tím je možno nahradit specializované tématické šablony "pahýl" a "upravit"). Čili jedna věc je technicky dořešit, aby např. ve výpisu článků v kategorii mohla být u nejlepších a dobrých článků nějaká ta hvězdička nebo puzzlík, a u pahýlů a článků k úpravě zase třeba nějaký vykřičník nebo nějaká jiná značka (podobně jako redirecty se nám v kategorii zobrazují kurzívou). A fakticky jiná věc je dořešit, kolik by těch stupňů kvality existovalo a které by to byly a kdo a jak by o nich rozhodoval nebo z čeho by se generovaly. --ŠJů 17. 3. 2011, 05:16 (UTC)

Nešla by ta rozpoznatelnost NČ/DČ/ostatní/sněčímkúpravě/pahýly/subpahýly zajistit přes Defaultsort? Že by od něj bylo několik typů s daným zobrazením názvu článku (obrázek, název)? --10. 6. 2011, 18:04 (UTC), Utar

Problematické odstraňování hodnocení DČ

Zdravím všechny kolegy kvalitáře a prosím o rychlou reakci. Před několika měsíci jsem napsal soutěžní článek Sedm základních nástrojů zlepšování kvality. Ten byl několikrát připomínkován a drobně upravován a před několika dny mu byl Wikipedistou Podzemnikem přidán status DČ.

Dnes byl Wikipedistou Franp9am status odebrán bez jakéhokoliv zdůvodnění na základě kterého kritéria hodnocení DČ tak učinil a bez jakékoliv shody v diskusi, že se tak má stát. Franp9am navíc ani není účastníkem projektu kvalita a uvedené oblasti dle jeho vlastních slov nerozumí.

Zajímalo by mne, jak v takovém případě samozvaného soudce postupovat. Já navrhuji revert odebrání po dohodě ve zdejší nebo tamní diskusi.--DeeMusil 5. 5. 2011, 20:34 (UTC)

Připojuju se k prosbě: pokud si najdete čas, zkontrolujte tento článek. Mám obavu, že ho nikdo pořádně nerecenzoval, poněvaž není ze žádného pevně daného oboru. Úvod je propagandistický, článku chybí nadhled nad problematikou, chybí nějaký příklad, chybí něco jako kapitola "využití", celé je to jenom zmatený popis 7 grafů, které mají navíc samostatní články -- a i tam je několik faktických nesmyslů.

Vzhledem k tomu, že DeeMusil odpovídá tak jedovatě, arogantně a manipulativně, že jsem se s ničím podobným zatím na české wiki nesetkal (na slovenské ovšem ano), dávám od celé této záležitosti ruce pryč. Chtěl jsem na to jen upozornit. Franp9am 6. 5. 2011, 09:19 (UTC)

Obecně: prosím oba z vás, abyste se vzájemně neosočovali, skutečně vám to ani jednomu nijak nepomůže a jen to odrazuje jak vás, tak i nás další čtenáře se do problému zapojovat. Pokud neumíte diskutovat bez emocí, prosím, zbytečně své příspěvky nepište.

Ohledně přidělení a odebrání statusu DČ. Nikde není pevně dáno, že status DČ musí udělit někdo z projektu kvalita a taktéž, že v podstatě pro udělení statusu musí být předem recenze. Tyto dva postupy se mohou pouze doporučit. Tudíž odebrání statusu DČ může udělat kdokoliv, kdo si myslí, že na to ten či onen článek nemá. Samozřejmě je více než vhodné, aby při odebrání své kroky zdůvodnil v diskusi, pakliže nejsou zcela jasně patrné. Dle mého, pokud někdo odebere status DČ a někdo další ho chce vrátit, měli by tyto dvě strany dosáhnout konsensu (pomocí slušné a věcné diskuse!) a vzájemně se dobrat výsledku. Jste rozumní lidé, tudíž předpokládám, že to dokážete.

Pak se dostávám k další části a tou je odborná recenze. Nebudeme si nalhávat, ale odborníků na většinu témat máme jako šafránu a i odborníků na širší témata je málo. Bohužel dnešní svět spěje k silné specializaci, tudíž vlastně nikdo pořádně obecně nerozumí ničemu. Těžko se dá tedy předpokládat, že se podaří v rámci projektu Kvalita najít řada dobrovolníků, kteří tomu budou rozumnět a inspirativně se tomu věnovat. Spíše projekt vede k tomu, že ten článek po autorovi "aspoň" někdo přečte, zhodnotí obecné pravidla kvality (referencování, citace, sloh, hlavu a patu atd.) a následně doporučí či nedoporučí status DČ. Bohužel, nedá se předpokládat, že se zde podaří najít člověka, který bude problematice do hloubky rozumnět a tudíž se zde rozjede odborná kvalitní diskuse. To je bohužel zatím daleké sci-fi a je nutné si to otevřeně přiznat. --Chmee2 6. 5. 2011, 09:43 (UTC)

Souhlas. Přesto si myslím, že nebude na škodu, když článek zkoukne ještě pár lidí, pokud si najdete čas. Zas tak odborné to není, týká se to zřejmě jenom nějaké prezentace dat ve firmách. Franp9am 6. 5. 2011, 10:00 (UTC)

Franp9am by měl v této věci diskutovat věcně, tedy pokud vidí v článku "několik faktických nesmyslů", měl by na ně upozornit, konkrétně, věcně a navrhnout zlepšení, stejně jako jiní kolegové (viz interpolace-extrapolace v tamní diskusi, kterou jsem zapracoval neprodleně). Na druhou stranu, pokud 7 Nástrojů vidí jako "jenom prezentaci dat ve firmách" bylo by opravdu lepší, kdyby z tématu ustoupil, neboť - a to s tím souvisí - jak se vyjádřil v tamní diskusi, tématu nerozumí. Jeho styl diskutování také ničemu nepřispívá... a dal by se nejlépe popsat jedním na Wikipedii obvyklým slovem. Jednoho kolegu kvalitáře tu máme a ten na recenzi již pracoval/pracuje.

Ohledně účastnictví v projektu a doporučení - vidím tedy, že Franp9am nepostupoval dle doporučení a je z toho hned polízanice...--DeeMusil 7. 5. 2011, 08:58 (UTC)

DČ a Ceny za rozvoj české Wikipedie

Námět k prodiskutování se týká toho, že článek, který uspěje na 1. místě v hodnocení Wikipedie:Ceny za rozvoj české Wikipedie by mohl tímto získat i označení WP:DČ. K tomuto návrhu mě vede následující:

• 1) hodnotící komise by měla zcela zřejmé a srovnatelné kritérium pro posouzení obsahu a kvality článku. Pokud by žádný článek ve skupině nesplnil kritéria DČ, 1. místo by zůstalo neobsazeno
• 2) soutěžící by měl předlohu v podobě nároků na DČ, tedy kam až je potřeba článek obsahově i formálně dotáhnout pro 1. místo.
• 3) udělení DČ by bylo i motivací pro soutěžící mimo věcné ceny (v diskusi k článku uvést, že DČ byl udělen na základě 1. místa)

--W.Rebel 10. 6. 2011, 17:23 (UTC)

Ono už něco je v pravidlech Cen:

Články splňující podle Poroty požadavky na Dobrý článek se nazývají úspěšné. Porota sestaví seznam účastníků, kteří netriviálním způsobem v průběhu sledovaného období pozitivně přispěli k některému úspěšnému článku. Tito wikipedisté se nazývají úspěšní účastníci. Porota dále vybere nejlepší z úspěšných článků v každé ze tří oblastí a stanoví jejich pořadí. U těchto článků (v každé oblasti zvlášť) pak Porota na základě analýzy jejich editační historie vybere úspěšné účastníky, kteří nejvíce přispěli k jejich rozvoji v průběhu sledovaného období. Tito účastníci se nazývají vítězové a Porota je rovněž seřadí podle rozsahu a kvality jejich příspěvků s přihlédnutím k pořadí, v němž se jimi editované články umístily. [4].

Ale osobně nejsem si jistý, že všechny články, které jsme měli v užším výběru měly na to být Dobré. Ony kritéria na Dobrý článek jsou dosti přísná. Ale u vítězů prvních cen by se, dle mne, asi dala taková kvalita apriori předpokládat. Zagothal 10. 6. 2011, 17:32 (UTC)

Ano je to tam, ale v některých případech to dělá určité rozpory. Právě tím, že by mohlo být 1. místo vynecháno (tedy bez přiznání DČ) by se zamezilo dohadům, v takovém případě nejsem proti, aby pro „zužitkování“ věcných cen bylo doplněno i 4. místo ve skupině a ceny rozděleny mezi 2.-4. místo. --W.Rebel 10. 6. 2011, 17:39 (UTC)

Ono je to s tím hodnocením DČ ošidné. To by nás muselo být víc, a víc lidí by muselo dělat revize. Můj článek např. čekal na revizi od 9. 1. 2011, 09:32 do 3. 5. 2011, 11:03, tedy téměř 5 měsíců, během této doby padlo jen pár věcných poznámek, ale celkové revize, ani přisouzení statutu DČ jsem se nedočkal. No a celková a systematická revize neproběhla dodnes. Muselo by být zaručeno, že soutěžní články projdou recenzí a že soutěžící tak dostanou zpětnou vazbu ještě před ukončením soutěže. To by musel být na DČ proces jako na NČ s uzařením hlasování do určitého data, což neexistuje, takže status DČ následně v rukou samozvaných koumáků, kteří ho následně svévolně odebírají a mají šanci, jelikož recenze de facto neproběhla. Bylo by tedy dobré zavést podobný proces i na DČ.--DeeMusil 10. 6. 2011, 19:40 (UTC)

Kritéria pro udělení cen jsou čistě v režii pořadatelů a poroty soutěže (a pamatuji již případy, kdy některé umístění nebylo uděleno nebo když porota v kategorii rozhodovala mezi několika DČ). Soutěž samotná nemá a nemůže mít vliv na vnitřní hodnocení článků ohledně DČ nebo NČ, prostě na to buď článek má nebo nemá. --Reaperman 10. 6. 2011, 20:09 (UTC)

Já bych si to zjednodušil takto: Když článek bude vyhodnocen jako úspěšný tak je tedy i Dobrý článek a pokud se to někomu nelíbí ať ... změní napřed pravidla nebo šablonu DČ neodstraňuje. Podle toho co sem překopíroval Zagothal to tak je. --W.Rebel 10. 6. 2011, 20:13 (UTC)

Zaměňujete příčinu a následek – pokud článek splňuje kritéria DČ, pak může být (a pravděpodobně bude) vyhlášen jako úspěšný. Nikoli naopak. Vnitřní hodnocení článků se opravdu nebude přizpůsobovat hodnocení poroty soutěže, která běžně tato kritéria dále zmírňuje, aby dostalo nějakou cenu víc lidí. Pokud se Vám nelíbí, že jsou porotci při rozhodování příliš mírní oproti požadavkům ostatních wikipedistů na dč, obraťte se na pořadatele soutěže. --Reaperman 10. 6. 2011, 20:22 (UTC)

Takže úspěšným článkem může být pouze článek, který je Dobrým článkem, protože Nedobrý článek nemůže být úspěšným. A je to to samé. --W.Rebel 10. 6. 2011, 20:44 (UTC)

No, jestli myslíte, že tento úspěšný článek, který v posledním běhu skončil ve své kategorii na 4. místě splňuje kritéria DČ ... --Reaperman 10. 6. 2011, 20:51 (UTC)

(po EK) Tam není, že jsou to jsou články Dobré, ale že to jsou články splňující podle Poroty požadavky na Dobrý článek. --10. 6. 2011, 20:55 (UTC), Utar

@Reaperman: Tož sem taky na začátku mlátil do klávesnice, hen ten prvý oceněný by měl být Dobrý. --W.Rebel 10. 6. 2011, 21:06 (UTC)

Úspěch v soutěži bohužel není totéž co DČ, viz například Galerkinova metoda + diskuse. Raději bych nezaváděl automatiku a úspěch bral jen jako námět pro členy wikiprojektu kvalita, že je vhodné si ten článek přečíst a posoudit vzhledem ke kritériím DČ. Až po zralé úvaze přidělit puzzlík. --egg 28. 7. 2011, 21:04 (UTC)

Seznamy referencí

Doporučil bych malou změnu v systému psaní referencí do DČ/NČ. Citační šablony a jiné rozsáhlé reference výrazně rozbíjí čitelnost zdrojového textu a ztěžují editování. Zjistil jsem, že je možné vypsat reference s citačními šablonami a všemi náležitostmi jen na jednom místě v sekci Reference, přičemž v textu jsou citace uváděny pouze jako pojmenovaný odkaz. Element <references/> totiž nemusí být prázdný, jak se běžně píše, ale může obsahovat seznam elementů typu <ref name="autor">{{citační šablona}}</ref>. Pro čtenáře to vypadá přesně stejně jako dosud, ale zdroják je mnohem přehlednější. Příklad použití je v článku odstředivá síla. Myslím, že by tento způsob měl být také součástí doporučení WP:Reference. Nějaké připomíky? --egg 28. 7. 2011, 21:14 (UTC)

Jinak řečeno, reference s parametrem name může být odkazována i před definicí této reference. Jasně, jsem pro. --29. 7. 2011, 05:02 (UTC), Utar

Zajímavý nápad, ale má i své nevýhody: Při editaci, kdy se mění či přidává reference, již nestačí editovat určitou sekci článku, ale musí se editovat celý článek, protože text reference je umístěn jinde… Celé to potom zvyšuje riziko editačních konfliktů (a pořád mi nikdo nevysvětlil, jestli editace celého článku zabere v databazi Wikipedie víc místa, než editace sekce). --Ozzy 29. 7. 2011, 06:37 (UTC)

Pro, mě se to líbí, ale zezačátku bych to možná nevynucoval a počkal, jak se to bude líbit ostatním editorům. Jan.Kamenicek 29. 7. 2011, 07:43 (UTC)

Aneb jak dalšími a dalšími čistě formálními pravidly odrazovat od psaní DČ. (A jak je uvedeno v předchozím příspěvku: Podstatná nevýhoda je, že když bude někdo chtít aktualizovat referenci, tak ji ve zdrojovém textu oddílu nenajde. A když někdo při editaci oddílu zastaralou referenci odstraní, tak třebaže náhled bude O.K., tak ve výsledném článku se v referencích objeví ošklivá červená hláška. Pro připomenutí: Kvůli stejným problémům jste vy, kvalitáři, správně prosadili nové šablony pro poznámky.) Prosím nezávadějte takové "novinky" jen kvůli přehlednosti zdrojového textu - kvalita se tím nezlepší (a pohodlí editorů asi také ne - ona přehlednost bude draze vykoupena tím, že každou refereci bude nutno napsat jednou navíc). Nejsem účastníkem projektu kvalita, proto promiňte, že vám do toho kecám. Klidně můj příspěvek ignorujte.--Petr Karel 29. 7. 2011, 07:44 (UTC)

To, co považujete za problém, už se stejně dávno děje. Pokud se v hesle třeba 10x odkazuje na stejný zdroj, reference se do textu napíše jen 1x a zbývajících devět už odkazuje stejným způsobem, jaký tu navrhuje egg. Takže když ji někdo chce aktualizovat, hledá ji někde po textu, nyní by ji hledal za textem. Ošklivá červená hláška se opravuje poměrně snadno - právě proto je tak ošklivá, aby na sebe upozornila. Takže já bych tomuto nápadu dal šanci - jak už jsem napsal, nevynucoval bych to, takže se tím nikdo odrazovat nebude, ale umožnil bych to. Jan.Kamenicek 29. 7. 2011, 08:43 (UTC)

Díky za připomínky. Aktualizace reference se tím podle mě naopak zjednoduší, protože bude jasné, že reference je v oddílu Reference, a nemusím zkoumat, u kterého z několika použití je fyzicky definována. Myslím, že všechny reference na jednom místě jsou očekávatelné chování, které koresponduje třeba se psaním diplomových prací apod. Červená hláška je nepříjemná, bylo by pohodlnější, kdyby to nepoužité reference jednoduše ignorovalo. Ale co, aspoň tu nebudou bez povšimnutí zbývat a pokud jsou nějak cenné, dají se v kódu zakomentovat anebo přenést do sekce Literatura či Externí odkazy. Vlastně nás ta hláška nutí podivnou situaci rozumně vyřešit. „Každou referenci bude nutno napsat jednou navíc,“ to je pravda, proto bych to nikomu nenutil a jednodušší způsob samozřejmě zůstane nadále funkční. Ale v DČ/NČ se typicky tatáž reference používá opakovaně a je definována ohromnou šablonou a pak je tento styl podle mě velmi vhodný. Vnucovat to nějakým pravidlem asi nebudeme, spíš to zmíníme v návodu jako možnost a uvidíme, jestli se to ujme. Z ostatních reakcí soudím, že asi ano. --egg 30. 7. 2011, 08:05 (UTC)

Zajímavé. Zmínit v návodu jako možnost určitě ano, jako povinnost bych to nenutil. --Jann 30. 7. 2011, 07:15 (UTC)

Aha, no to je daleko lepší!--Juandev 30. 7. 2011, 07:23 (UTC)

Velmi dobrý postřeh, z hlediska přehlednosti článku určitě doporučit před stávajícím způsobem zápisu referencí. Jenom, kdyby někdo od systému wikiny potvrdil, že je to stabilní funkce nebo chování systému. Po nějakém zásahu v systému zmizela možnost psát před <gallery ...> dvojtečku, která nejen galerii odsadila, ale galerie potom neměla šedý podklad. --W.Rebel 30. 7. 2011, 14:01 (UTC)

Ohledně stability, viz en:WP:LDR: As of September 2009, references may be defined within <references> </references> markup ... This can help separate large reftags with long cite entries from the ordinary text, making it easier to read and to edit. --egg 30. 7. 2011, 17:58 (UTC)

Souhlasim s eggem, ze refovani se zjednodusi. Pri editaci obsahlych clanku je to urcite vyhoda a velmi to vitam. Trochu se vsak bojim, ze u jedodussich clanku s par citacemi (a pro nezkusene wikipedisty) to spis muze byt lehce komplikovane.--Flukeman 30. 7. 2011, 14:30 (UTC)

Nejsem ani pro, ani proti.

• Myšlenka se mi líbí, v současné podobě je zdrojový kód všech ozdrojovanějších článků, nejenom DČ a NČ, velmi nepřehledný.
• Ztíží to práci nováčkům, kteří se jakž takž naučili zdrojovat, např. jen stylem <ref>www.něco.cz</ref>. Na druhou stranu však musí být současný zápis zdrojového kódu v takových článcích pro nezkušené téměř needitovatelný. --Wespecz 30. 7. 2011, 14:12 (UTC)

Myslím, že nováčkům by toto naopak ulehčilo práci s jednoduchým návodem ... Reference napište úplně dolu a každé referenci dejte jméno, v textu pak vložte odkaz se jménem požadované reference, na kterou chcete odkázat. Takto upravit návod pro referování i s jednoduchým příkladem není až tak složité. --W.Rebel 30. 7. 2011, 15:20 (UTC)

Přehlednosti zdrojáku by to určitě prospělo... ale chlapi, jestli budu muset předělávat těch 289 referencí v článku o atentátu na JFK, tak si mě nepřejte :D :D :D -Gothic2 30. 7. 2011, 14:23 (UTC)

Pokud bychom se dohodli, že takové umístění referencí preferujeme, bylo by zcela jistě vhodnější použít na předělání stávajících článků robota - tohle je úkol, který by měl bezproblémově zvládnout. Ideálně pokud už takového někdo naprogramoval pro nějakou cizojazyčnou Wikipedii. --Tchoř 30. 7. 2011, 14:34 (UTC)

Pokud by to udělal bot, tak k tomuto řešení nemám výhrad :-) Kolikrát už jsem si říkal, že ten zdroják je totální džungle. Pro zkušeného wikipedistu je to celkem v pohodě, ale na nováčka to musí v některých případech působit odstrašujícím dojmem. -Gothic2 30. 7. 2011, 14:37 (UTC)

Určitě jsem za, přehlednosti zdrojáku to jedině prospěje... JAn 30. 7. 2011, 18:57 (UTC)

Hlavně přeji všem kvalitním článkům, aby se nikdy nedostaly mezi DČ a NČ, protože pak je článek zamořen znaky pro tvrdé mezery (které blokují fulltextové vyhledávání víceslovných obratů na stránce), obludnými citačními šablonami (v nichž je bez vyhledání manuálu obtížné cokoliv opravovat či doplňovat) atd. Nicméně výše uvedené řešení vítám a doporučil bych ho především pro ty reference, které se v článku opakují vícekrát (anebo tedy i pro ty, které mají příliš obsáhlý popis a narušují tak text). Do technického návodu to určitě jako možnost patří. --ŠJů 30. 7. 2011, 18:30 (UTC)

Nevím, v tomhle asi budu konzervativní. Současný stav mi nepřijde komplikovaný, to spíše pro nováčky bude komplikovaný zmiňovaný nový (např. provázanost referencí, které jsou na jiném místě – v případě jednorázového výskytu). Zdrojový kód by se zjednodušil, ale v případě, že bude někdo chtít text převzít (třeba braťa Slováci), tak bude muset po jedné dohledávat referenci. Přijde mi to zbytečné měnění osvědčeného systému. Tím spíše pokud má být celá záležitost dobrovolná, tak bych ji nenutil pro DČ/NČ. Ale jsem mysl otevřená a Eggova poznámka o diplomových pracích mne už zlehka nahlodává. --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 7. 2011, 19:16 (UTC)

• Ačkoliv pravidla nejsou podstatná, je dobré mít k tomuto nějakou nápovědu, návrh nápovědy: Wikipedie:Reference (nápověda) --W.Rebel 30. 7. 2011, 21:42 (UTC)

300 dobrých článků

Zajímavost pro kvalitáře: Dnes jsme dosáhli na pěkný kulatý počet dobrých článků – rovných 300, i když už nepřibývají takovým tempem jako v minulých dvou letech. --Jann 6. 10. 2011, 16:33 (UTC)

Kontrola článku přes WPCW

Ty, kteří nesledují návrhovou Lípu, upozorňuji na novou možnost kontroly kvality článku přes Wikipedie:WikiProjekt Check Wikipedia. Doporučuji používat při každé recenzi.

• Zadejte jméno článku do Generátoru page id:

http://toolserver.org/~danny_b/tools/pageid.php

• Získané číslo dosaďte za pageid na konci tohoto odkazu:

http://toolserver.org/~sk/cgi-bin/checkwiki/checkwiki.cgi?project=cswiki&view=detail&pageid=pageid

• Dostanete seznam chyb daného článku.

Př.: Článek Wonderful Life má id stránky 591208. Seznam jeho chyb obsahuje Duplicitní nadpis a Sekci bez obsahu. --19. 10. 2011, 12:18 (UTC), Utar

Update: Danny začlenil odkaz na WPCW do svého nástroje, takže teď stačí použít ten první odkaz. --25. 12. 2011, 22:25 (UTC), Utar

Truck & Trailers

O hře Truck & Trailers se toho moc napsat nedá, nedávno vyšla....a tak prosím co tam mám ještě napsat? Zajímavé je, že tam někdo dodal tabulku...já to nebyl :-D, a pak mi přijde ať je z toho do čtrnácti dnů článek nebo to smáznou....tam se už ale fakt nic napsat nedá.....já tu hru mám , vím to -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jirka Vitner (diskuse) 2. 12. 2011, 02:44‎ (CE(S)T)

Tak možná není encyklopedicky významná. Wikipedie má na to pravidla.--Juandev 22. 12. 2011, 08:30 (UTC)

@Jirka Vitner: Čtěte pozorněji. Článek nebyl označen jako {{Subpahýl}} (příliš málo informací), ale šablonou {{Urgentně upravit}} (informací zas tak málo není, ale formátování je příšerné). Wikipedista:G3ron1mo tuto úpravu provedl a šablonu Urgentně upravit odstranil. V rámci úpravy např. nahradil tagy <br /> za *, což je odrážkový seznam (více v nápovědě Jak editovat stránku). Současně přidal i infobox, což je ta tabulka vpravo.

Ke smazání by (teď) už nemělo dojít. --22. 12. 2011, 08:44 (UTC), Utar

P.S.: A podepisujte se, prosím, jste v diskuzi (tlačítko Podpis nad editačním oknem nebo čtyři tildy ~~~~).

Já bych jen dodal, abyste si nic nedělal ze strohého tónu kolegů, na počátku děláme chyby všichni. Díky za článek a ať vás přispívání na Wikipedii baví :-) Jan.Kamenicek 22. 12. 2011, 09:31 (UTC)

Děkuji za úpravu do této podoby Jirka Vitner 24. 12. 2011, 08:37 (UTC)

Obrázky porovnání hvězd

Zdravím, z dovolením sem kopíruji dotaz, který jsem vznesl v projektu Astronomie (leč tam je to mrtvé :)) Budu rád za názory - Zkusil jsem si pro srovnání Slunce a hvězdy Ross 248 hrát chvilku s kalkulačkou a malováním. Je to dělaný v obyčejném Malování ve Windows. Má smysl to nahrát na Commons, kvalita nic moc, žádný 3D efekt, ale rozměry sedí. Co myslíte? :-/ [5] --Krvesaj (diskuse) 7. 3. 2012, 22:08 (UTC)

Ahoj, já bych doporučoval pohrát si ještě třeba v Inkscapu a udělat to jako SVG. A možná přímo do toho obrázku přidat i popisek, kterej flek je která hvězda, pro jistotu, ale to není nutné. --Reaperman (diskuse) 7. 3. 2012, 22:49 (UTC)

Zrovna takhle dva kruhy a trocha textu by jako svg neměl být problém. Jinak klidně nahrávej, jedině koukni, jestli to tam už úplně náhodou není. Případně to někdo předělá. Jen tak namátkou jsem našel třeba File:Księżyc struktura wewn.png, který taky nemá 3D efekty :D . --7. 3. 2012, 22:55 (UTC), Utar (diskuse)

SVG neumím, ale díky za názory, dám do dlouhodobých cílů projektu Astronomie vypracovat takhle obrázky srovnání pro nejbližší hvězdy kolem Slunce atp. :) --Krvesaj (diskuse) 7. 3. 2012, 23:36 (UTC)

Tak mi napiš barvy a rozměry, já se na to podívám. Nebo to mám vzít z toho obrázku? --7. 3. 2012, 23:54 (UTC), Utar (diskuse)

Díky, ale to by bylo nesystémové řešení. Nepospíchá to, těch chybějících porovnání opravdu zajímavých hvězd s naším Sluncem bude trochu víc. :) Ale díky jo a díky i za Omegu Centauri, mrknu a doplním. --Krvesaj (diskuse) 8. 3. 2012, 00:02 (UTC)

Mě se to dost líbí a myslím, že to je užitečné. Jestli to, Krvesaji, všecko nakreslíš v jpg a bude to nějaké rozumné množství (řekněmě několik méně děsítek), nabízíme se jako překreslič do SVG. --Podzemnik (diskuse) 8. 3. 2012, 07:12 (UTC)

Tak jo :) Ještě tam "prdnu" Jupitera pro srovnání (bude v tomto případě tak poloviční až třetinový v porovnání s tím červeným trpaslíkem), název hvězd... ovšem uvidíme, kdy to bude. --Krvesaj (diskuse) 8. 3. 2012, 07:20 (UTC)

Tss. Tak mne odmítneš, ale Podzemnika ne, jó? To sou lidi… :D . Může to vypadat třeba takhle? --8. 3. 2012, 08:26 (UTC), Utar (diskuse)

Tohle umí Celestia

Tss, myslíš, že svg soubor otevřu? :-D Takže nevím, cos vyplodil. Neodmítl jsem tě, jen ještě nevím, co přesně zvládnu udělat. Nainstaloval jsem si program Celestia, ve kterém lze při zachování licence "vyfotit" Hvězdy (a planety) s krásnou texturou. Ještě jsem se k tomu ale nedostal, ale chci pak v různých měřítcích.... no prostě by to mělo vypadat obdobně jako na tom obrázku. Když se v tom naučím pracovat, IMHO můžu vyplodit plno různých srovnávacích obrázků zajímavých hvězd. :) --Krvesaj (diskuse) 8. 3. 2012, 13:14 (UTC)

No vidíš, zahoď Malování, máš Celestii. To sem pak ani nemusím dávat odkaz na exportované png (ty kostičky = průhledné). --8. 3. 2012, 13:49 (UTC), Utar (diskuse)

John Cale

John Cale; článek již má recenze, kouknete se na něj ještě někdo? Případně ještě napiště do tamní diskuse nebo udělte stříbro. — Marek Koudelka (diskuse) 3. 4. 2012, 16:00 (UTC)

OK, díky za upozornění. Už tam žádné problémy nevidím, puclík přidán. --4. 4. 2012, 09:15 (UTC), Utar (diskuse)

Díky moc. — Marek Koudelka (diskuse) 4. 4. 2012, 11:24 (UTC)

Účast v porotě soutěže Den finanční gramotnosti

Zdravím, kolegyně a kolegové. Od 8. září do 8. listopadu bude na české Wikipedii probíhat soutěž o rozvoj hesel z oblasti rodinných financí a finančnictví vůbec - Den finanční gramotnosti. Je to projekt externího subjektu, se kterým bude v rámci možností spolupracovat WM CZ. Více o soutěži jsem napsal lípou. Hledáme dobrovolníky, kteří by pomohli svým hodnocením v porotě této soutěže. Účast přislíbil Vojta.dostal. Touto cestou se obracím na účastníky Wikiprojektu Kvalita. Máte-li někdo z vás zájem být jedním z porotců, neváhejte se ozvat. Pěkný den. :) --Krvesaj (diskuse) 8. 8. 2012, 07:46 (UTC)

Aktualizace seznamu účastníků

Asi by nebyla od vězi aktualizace seznamu účastníků projektu. Někteří kolegové ze seznamu nerecenzovali článek již léta. Nebo alespoň rozdělit na aktivní (aspoň jedna recenze za poslední rok) a neaktivní účastníky. A řekněme za půl roku znovu aktualizovat. --Vachovec1 (diskuse) 5. 2. 2013, 19:58 (UTC)

Souhlas, zaktualizovat by to chtělo. Ale spíše bych ten interval stanovil na jeden rok. --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 5. 2013, 21:17 (UTC)

Uplynul další rok a seznam je stále plný jmen kolegů dávno odešlých.--Zákupák (diskuse) 9. 10. 2014, 17:29 (UTC)

Já to klidně proběhnu. Předpokládám, že se jedná o seznamy Účastníci a Recenzenti podle oborů. Stanovíme si, jak uváděl kolega Ladislav Faigl, poslední editaci ne starší, než 1. října 2013? A můžeme se na té probírce dohodnout takhle tady v rámci projektu nebo na to máme upozorňovat nějak šířeji (například Pod lípou apod.)? --Jan Polák (diskuse) 9. 10. 2014, 19:15 (UTC)

Já bych vymazal všechny a přidal větu, Napište se znovu.--Zákupák (diskuse) 9. 10. 2014, 19:34 (UTC)

@Jan Polák. Souhlas. Raději bych to sice ohraničil poslední recenzí/akcí v rámci projektu, ale pro začátek ať jsou aspoň ze seznamu vyřazeni trvale neaktivní wikipedisté (a že jich tam není málo). A nějaká krátka informativní zpráva Pod lípou by se hodila, ať kolegové ví, co se děje. --Vachovec1 (diskuse) 9. 10. 2014, 21:04 (UTC)

Červené odkazy

Už jsem se na to kdysi ptal, ale koukám, že to pořád přetrvává. Z jakého důvodu se stále trvá na tom, že kvalitní článek pokud možno neobsahuje červené odkazy? Nyní jsou to tedy "jen" důležité odkazy (v úvodu, popiscích obrázků nebo tučné odkazy - mimochodem, k čemu vůbec jsou tučné odkazy????), ale stejně je to pro mne sporné.

Jediné, kde si skutečně dovedu problematičnost červeného odkazu, je tehdy, pokud jde o důležitou informaci, nezbytnou pro pochopení článku (nebo jeho části, byť třeba jen věty), ale její osvětlení je nahrazeno právě jen odkazem a ten je červený. V jiných případech jsem k takovému požadavku velmi skeptický.

Ke všemu je totiž podle mne škodlivý, protože pokud někdo bude tak ambiciózní, aby svůj článek dovedl ke kýženým puclíkům, ale budou mu překážet červené odkazy, může 1) mazat tyto odkazy, přestože jsou - jak je výše uvedeno - důležité, jen aby nebyly červené, anebo se může 2) pokusit napsat článek, dost možná stručný pahýlek, a dost možná o oblasti, o které vůbec nic neví. Snad s výjimkou růstu počtu článků, což někdo považuje za nesporný přínos, ale právě toto považování bývá jinými bráno jako sporné, je to myslím věc hrozící negativně.

Zkrátka tento požadavek neustále nechápu a myslím, že by měl být buď zcela zrušen, nebo nahrazen tím, že místo požadavku zamodření odkazů bude akcentovat srozumitelnost textu i tehdy, je-li odkaz červený. Okino (diskuse) 30. 5. 2013, 20:26 (UTC)

Zkusím nabídnout svůj pohled. Mít zamodřený článek je dozajista kýžený stav, a jaké jiné, než kvalitní články, by to měly splňovat? Červené odkazy se dle stávajících kritérií dotýkají NČ, přičemž u DČ řešeny nejsou. Navíc nejde o nic drastického. Jedná se o větu Důležité interní odkazy (úvod, popisky obrázků, tučné odkazy) vedou na existující články.. Zdůraznil bych ono slovo důležité, takže se to nedotýká všech vnitřních odkazů, a bod je v zásadě docela benevolentní.

Co se týká Tvých obav, tak bych s Tebou polemizoval. Pokud tedy autor bude ambiciózní a bude chtít mít článek zamodřený (nestává se vždy), tak to IMHO naopak může mít pozitivní efekt. K zmíněným obavám:

ad1) autor by byl sám proti sobě a v recenzi by mu to beztak bylo vytknuto,

ad2) Když už autor na nějaké téma píše článek na úrovni DČ/NČ, má o tématu/problematice nějaké povědomí a měl by být s to související článek napsat, byť by šlo o pahýl. Samozřejmě to neplatí ve všech případech. A zde je prostor pro spolupráci mezi wikipedisty. Dotyčný autor přece může požádat nějakého kolegu dle jeho specializace o sepsání pahýlovitého článku. Najednou tu máme skvělou kolaboraci a navíc článek „bez rizika“.

Osobně se domnívám, že zamodřování sepisovaného/sepsaného kvalitního článku je hned druhou největší přidanou hodnouto takového článku (největší je samozřejmě kvalitní článek sám o sobě). Možná to beru podle sebe, neb se snažím zamodřovat, pokud na to čas a síly stačí. Nicméně vidím i u některých kolegů, že mají podobnou snahu.

Ergo: nedomnívám se, že by formulace v kritériích tohoto projektu byla natolik přísná, aby někoho omezovala či měla škodlivý efekt. Naopak.

P.S.: Kdo vidí snahu o růst počtu článků jako spornou? --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 5. 2013, 21:43 (UTC)

Mnoho lidí vidí pouhou snahu o růst článků jako spornou. Každý, kdo se orientuje v historii Wikipedie, zná příklady Wikipedií, které rychle nahnaly statisíce, ne-li miliony článků tím, že tam vznikaly strojově zakládané (sub)pahýly, které byly celkově na nic. A k něčemu podobnému nabádá toto pravidlo, protože káže, že hlavní je zamodřit odkazy; čím a jak, to už je mu jedno. Jen přiznejte poctivě, kdo z vás, kteří kontrolujete kandidátské články, proklikáte důležité modré odkazy, jakou mají kvalitu? Přiznejte, není to tak, že jsou-li odkazy modré, vše je v pořádku (byť by to byly třeba články zpochybněné, kratičké pahýly, nebo dokonce s běžící lhůtou ke smazání), ale jsou-li červené, tak v tu chvíli nastává problém? A má přitom opravdu smysl tyto modré odkazy proklikávat při hodnocení konkrétního článku, aby mělo smysl na těch modrých odkazech trvat? No, ale zdá se, že tu přetrvává dříve vyslovený dojem, že lepší krátký pahýl než nic, tak jsem tu zkrátka na to jen upozornil a zase půjdu dál. Okino (diskuse) 30. 5. 2013, 23:59 (UTC)

Ten příklad s inflací nových článků jsi uvedl správně. Jednalo se o strojově zakládaná hesla. To ale v případě lidské ruky a hlavy v rámci zamodřování NČ skutečně nehrozí. Ač jsem nestudoval kritéria pro NČ, tak si neumím představit, že by byla podrobována systémové kontrole (recenzi) i hesla odkazovaná z NČ (nahodile, nezávazně proč ne). Pak bychom totiž ještě pro jistotu mohli hodnotit nejen tyto sekundární články, ale i terciární a další a další... Osobně si myslím, že zamodření NČ je žádoucí a dobrá věc. Jednou z charakteristik kvality – nejlepšího, by měla být i provázanost (vnitřními odkazy) na další existující hesla. --Kacir 31. 5. 2013, 00:55 (UTC)

Já bych řekl, že když se vezme zamodřování za dobrý konec, tak to skutečně smysl má. Pakliže chápeme wiki jako encyklopedii, jež má za úkol uvést do tématu a nabídnout přehled základní literatury, pak možnost kliknout u NČ na modrý odkaz a tam se nejen dozvědět trošku více o konkrétní osobě, ale zejména se seznámit s odkazy na další zdroje s tématem spojené, mi přijde jako ideální model (byť v rámci limitací různě dosažitelný). Nemyslím si, že zamodřený odkaz musí být kdovíjak kvalitní, ale jen pár vět a základní reference stačí. Viz Carl Peters, kterého jsem před časem zakládal kvůli Fašodské krizi – dovedu si představit, že by měl jen třeba 5 vět, ale byla by tam zmíněna ona literatura, kterou si člověk poté může dohledat např. na internetu nebo v různých databázích. --Mozzan (diskuse) 31. 5. 2013, 06:15 (UTC)

@Okino: Tady mícháš jablka a hrušky. Strojové zakládání článků přece nemá se zamodřováním NČ vůbec nic společného. Jinak co ti vadí na myšlence „lepší krátký pahýl než nic“? Vždyť je to přeci pravda. Takto články dnes a denně vznikají a vznikla tak i řada článků, které jsou dnes DČ/NČ. Ne vždy je možné věnovat několik dnů/týdnů/měsíců sepsání prvotřídního článku. Buďme rádi i za onen pahýl, který se dřív nebo později stane základem lepšího článku. --Faigl.ladislav _slova^činy 31. 5. 2013, 10:15 (UTC)

Okino, díky za připomínku, je zdravé o těch požadavcích průběžně přemýšlet. Mohl bys prosím najít nějaký příklad, kde se objevily ty negativní jevy, které popisuješ? Proces NNČ s poznámkou o červených odkazech máme už celkem dlouho, muselo by to být někde vidět. Já to moc systematicky nesleduji, tak nevím. Mohu dát jen příklad dvou NČ, na kterých jsem pracoval. Nejprve jsem napsal elektronvolt a doporučení mě inspirovalo napsat aspoň kousek smysluplného textu o všem, nač jsem tam odkazoval. Přišlo mi (tehdy bez nějakého hlubšího přemýšlení), že je to dobrá věc, protože odkazy do nikam poněkud snižují užitečnost textu pro čtenáře. Pojal jsem to až extrémně, protože jsem zamodřil opravdu všechno. Po obhajobě NČ tam byl jediný červený odkaz, protože článek byl smazán jako copyvio a už mi nezbyla síla ho napsat. A právě toto heslo, Josephsonův jev, se o něco později stalo mým druhým NČ. Tam už jsem nezamodřoval všechno, neměl jsem tolik elánu. Ale úvod modrý je a žádný z červený odkazů, řekl bych, nebrání pochopení samotného textu. Mám ale chuť je postupně také doplňovat, několik z nich představuje důležitá témata. Čili abych to shrnul, na mě ten požadavek působí inspirativně. Odhaduji, že u ostatních autorů NČ to bude podobné, protože obvykle právě patří k těm, kteří upřednostňují kvalitu před kvantitou a nebudou mít chuť ošidit čtenáře a dojít k ocenění nějakou zkratkou. Požadavek je vhodným způsobem mírný, když zmiňuje jen důležité odkazy. I jako čtenář bych u nejlepšího článku očekával, že všechno důležité budu mít po ruce. --egg 31. 5. 2013, 06:33 (UTC)

Netuším, jestli se objevily konkrétně ony negativní dopady. Jen jsem si všiml tohoto požadavku v recenzi článku Joseph Merrick (připomenu, sloní muž, vystupující v panoptiku). A všimněte si, jaké odkazy tam je třeba kupříkladu zamodřit: Frederick Treves (chirurg), Londýnská královská nemocnice, chudobinec, Britská královská rodina, neurofibromatóza typu 1, Sloní muž (divadelní hra), Bernard Pomerance (dramatik); ve fotografiích British Medical Journal (a kdyby nebyl modrý, tak naopak třeba i katedrála v Mohuči). Chápete, jaké nároky se tím kladou na wikipedistu, když má zajistit zamodření takto tematicky širokého okruhu odkazů? Ale aby bylo jasno - já považuju za dobré, pokud se někdo odhodlá zamodřovat odkazy (které zamodřovat chce a o kterých věří, že je toho schopen). Ale aby k tomu byl "násilím" (velké uvozovky) nucen... Okino (diskuse) 31. 5. 2013, 10:05 (UTC)

Merrick je zrovna docela pestrý případ, to máš pravdu. Ale určitě ne nerealizovatelný. Předně cílí na DČ a tam červené odkazy nejsou vůbec řešeny. Pokud bych měl jako autor se zamodřením nějakého z odkazů problémy, tak ho: 1) nebudu realizovat, hlavu mi nikdo neutrhne, 2) požádám kolegu z oboru (v minulosti jsem tak už činil, a to ať již z důvodu oborové náročnosti, nebo snahy o zapojení kolegů). Jinak těch červených odkazů bylo v Merrickovi mnohem mnohem víc. Z těch, které jsem již zamodřil třeba: Bronchopneumonie, Henry Radcliffe Crocker (dermatolog), Proteův syndrom atd.--Faigl.ladislav _slova^činy 31. 5. 2013, 10:25 (UTC)

Konkrétně k Merrickovi, díky za ten příklad: Podle mě je tam úvodní sekce je příliš dlouhá, většina textu by patřila začlenit níže. Tím počet červených odkazů klesne. Co by ale určitě bylo dobré zamodřit, kdyby z tohoto měl být NČ, je podle mě chudobinec, Londýnská královská nemocnice, Sloní muž (divadelní hra). Ty nejsou daleko od tématu. Ostatní bych nepovažoval za klíčové odkazy vzhledem k tomuto tématu, s výjimkou Fredericka Trevese, ale ten je znám prakticky jen kvůli této aféře, takže IMHO nemusí mít v cswiki samostatné heslo. Já myslím, že pokud za důležité budeme považovat ty odkazy, které se přímo vztahují k tématu, nejsme v rozporu. O těch by autor NČ měl mít takovou představu, aby krátké heslo zvládl. Ne? --egg 31. 5. 2013, 10:34 (UTC)

Řekl bych, že zabíháme hodně do detailu. Délka úvodní sekce je věc vkusu, za dlouhou ji nepovažuji a výrazně by zkrátit ani nešla. Navíc zkracovat jen proto, abych se vyhnul červeným odkazům je alibismus, neb se jich beztak nezbavím. Btw. myslíš, že neurofibromatóza nebo již zamodřený Proteův syndrom nejsou klíčové? Vždyť jde o nejpravděpodobnější příčinu Merrickova vzhledu. Treves, prominentní chirurg viktoriánské Anglie, má článek na devíti Wikipediích, takže taky asi encyklopedicky významný bude. Ale to už se dostáváme do diskuse, která by měla být vedena v rámci recenzního řízení.

Definici důležitých odkazů takjak ji uvádíš, tj. přímo se vztahujících k tématu, bych asi ještě doplnil, byť s menší váhou, o odkazy důležité k porozumění textu. Menší váhu uvádím proto, že dnes je již snaha psát text tak, aby byl srozumitelný sám o sobě. --Faigl.ladislav _slova^činy 31. 5. 2013, 10:49 (UTC)

No otázka vkusu to asi je, já si myslím, že by to výrazně zkrátit šlo. Ale ne kvůli zmenšení počtu odkazů, tak jsem to nemyslel, to by byl kdyžtak jen vedlejší efekt. (Čili to tu nemusíme řešit.) Myslím, že se prakticky shodujeme. Neurofibromatózu jsem vynechal jen omylem, ta je důležitá. Proteův syndrom jsem nejmenoval, protože je modrý, jinak ano. Ten Treves, přečetl jsem si článek v enwiki podrobněji a máš pravdu, je významný i jinak, operováním apendixu atd. --egg 31. 5. 2013, 12:26 (UTC)

Přehodnocení udělení DČ

Zdravím, procházela jsem články, jimž byl udělen statut dobrého článku a našla jsem několik (viz níže), které bych asi stříbrným puclíkem již neocenila. Nalezené problémy u těch článků: nemají recenze nebo ty pocházejí z let dříve než 2009/2010, nedostatek zdrojů vzhledem k délce, obsahují požadavky na zdroje, neozdrojované pasáže či v diskuzi zpochybnění statutu DČ. Našel by se někdo ochotný, kdo by ty články (nebo jejich část) zkušeným okem projel a případně odebral DČ? Díky!

Gotická architektura na Pyrenejském poloostrově, Žďár nad Sázavou (klášter), Planetární mlhovina, Antibiotikum, Játra, Kvasinky, Morfin, STS-120, North American XB-70 Valkyrie, SPAD S.VII, SMS Panther, Fulbové, Miami, Geografie Španělska, Aš, Benátská republika, Megido, První židovská válka, Výprava Jindřicha Lva do Svaté země, Sonic Youth, Bible Melantrichova, Tom Bombadil, Čeština, Hledání ztraceného času, Mattioliho herbář, Melantrich, Fluor, Matematická statistika, Uran (prvek), Americká hypoteční krize 2007, Zákon klesajících výnosů, Letní olympijské hry 2000, Carlos Fuentes, Robert A. Heinlein, Immanuel Kant, Karl Marx, Ronald Reagan, Svatý Štěpán

(P.S.: Neříkám, že všem výše uvedeným by statut měl být odebrán.) --Jana Lánová (diskuse) 5. 10. 2013, 14:13 (UTC)

No, to je hodně široký výběr. Asi by to chtělo na nějakou podstránku udělat seznam a o každém článku diskutovat zvlášť. Letmým pohledem třeba Aš je jednoznačným kandidátem na odebrání puclíku. Článek Čeština má také velké problémy, třeba celá poměrně dlouhá sekce Historie nemá jediný zdroj. Naopak Miami je podle mě OK s výjimkou sekce vzdělání, kde by to chtělo doplnit zdroje k seznamům škol. Takového Toma Bombadila si netroufnu hodnotit. --Vachovec1 (diskuse) 5. 10. 2013, 14:41 (UTC)

Okamžitě mohu říci, že chybějící recenze není nedostatek a nemůže být důvodem k odebrání puclíku. --Jann (diskuse) 5. 10. 2013, 14:56 (UTC)

To neříkám a taky jsem to nebrala jako jediné kritérium (to by těch článků byl dvojnásobek). Ale IMHO je zásadní rozdíl, zda je článek bez recenze, když o ni byl požádán a nikdo nenašel žádné nedostatky nebo když byl statut DČ udělen někdy v letech 2007/2008 po nějaké základní úpravě stylistiky a hlavně kvůli tomu, že ten článek oproti většině článků té doby byl nadprůměrný. --Jana Lánová (diskuse) 6. 10. 2013, 11:18 (UTC)

Co je třeba za problém u fluoru? Jen malý počet zdrojů? --hugo (diskuze) 5. 10. 2013, 15:22 (UTC)

Ano, článek je to pěkný, co se týče vzhledu a stylu, na DČ by rozhodně měl. Ale zdroje chybí. Nejen věty, ale i celé sekce jsou neozdrojované, což je zásadní problém. --Vachovec1 (diskuse) 5. 10. 2013, 15:37 (UTC)

(s edit. konfl.) Z hlediska laika (letmé shlédnutí formy): Ukrutně málo referencí, je tam požadavek na zdroj, nevhodné formulace typu "..dnes se snižuje..". --Jann (diskuse) 5. 10. 2013, 15:40 (UTC)

Ještě k Miami - tady jsou chybějící recenze taky znát, článek je poměrně dobře ozdrojován, chybí ale jazyková korektura, tolik překlepů by se nemělo vyskytovat ani v běžném článku, natož v DČ (něco jsem už opravil, ale článek jsem ještě nezkontroloval celý). --Vachovec1 (diskuse) 5. 10. 2013, 15:37 (UTC)

Navrhoval bych vytvořit podstránku Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Kvalita/Přehodnocení starších DČ, případně Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Přehodnocení starších DČ, kde by se editoři mohli vyjadřovat k jednotlivým článkům (předpokládám 1 sekce = 1 článek). --Vachovec1 (diskuse) 6. 10. 2013, 12:28 (UTC)

Nebál bych se statusy DČ odebírat hned, tzn. bez širší diskuse. Kdysi jsem podobné čistky prováděl několikrát, jednou s Chmee2, pokud mě paměť neklame. U řady článků z oblasti architektury kdysi přidělil ty puzzlíky Ioannes; většina z těchto článků z dnešního pohledu už nevyhovuje požadavkům na DČ. Chce to tedy vzít trochu odvahy a u těch nejjasnějších případů to provést ihned, ať si ušetříme zbytečnou diskusi a zbytečné recenze, které jen zaberou někomu čas a nikdo se nebude zabývat jejich zpracováním. S pozdravem, --Podzemnik (diskuse) 8. 10. 2013, 07:41 (UTC)

Určitě bych se za probírku přimlouval. Řada uvedených článků je v tristním stavu. Mezi DČ (ale to samé platí i o NČ) je třeba udržovat jistý standard. Jak jinak mohou být takové články vzorem, když mají nenormativní citace, nedostatečné/pochybné/žádné reference, pravopisné/typografické/stylistické chyby apod.? Doposud se návrhy na přehodnocení udělení DČ prováděly přímo na této diskusní stránce, možná by podstránka pro tuto diskusní stránku vedla ke zpřehlednění. Nemyslím si ale, že by bylo nezbytné pro každý z článků vytvářet samostatnou sekci. Navrhoval bych jednu, nazvanou například „Probírka – říjen 2013“, kde by byl seznam výše uvedených článků, v němž by se mohly postupně odškrtávat vyřešené články (ať tak či onak). Kde by revidující či jiný Wikipedista uznal za vhodné, bylo by možno podrobněji diskutovat ať již v podsekci či v diskusi článku. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 10. 2013, 16:24 (UTC)

Návrh nové podoby vyznamenání

Stávající podoba

Navrhovaná podoba

Hezký den všem, dovolil jsem si v rámci celkové standardizace wikivyznamenání navrhnout novou podobu Kvalitní hvězdy. Nedostatkem stávající podoby byla jednak příliš zjednodušená hvězda oproti ostatním vyznamenáním, a hlavně skutečnost, že jde vlastně o hvězdu za kvalitní obrázek, což je vyjádřeno i pímenem "I" v pečeti. Byla-li by silná vůle udržet přísnější kontinuitu, upravil bych ještě barevnost návrhu. Případně se vynasnažím zohlednit i další připomínky. --Bazi (diskuse) 16. 11. 2013, 23:26 (UTC)

Bez připomínek? Tedy si dovolím provést. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2013, 17:38 (UTC)

Díky. Ač to má být Q a I, já v tom viděl spíš O a L. Podporuji nový návrh. S pozdravem --18. 12. 2013, 12:24 (UTC), Utar (diskuse)

Určitě to vypadá lépe, než ta dosavadní hlávka zelí či salátu… --Jan Polák (diskuse) 18. 12. 2013, 13:13 (UTC)

je to zcela jedno. Myslím, že jde o plýtvání bajty. Jednodušší by bylo převzít to, co je na Commons běžné jako vyznamenání za obrázek. tato diskuse tedy patří na Commons.--DeeMusil (diskuse) 18. 12. 2013, 23:35 (UTC)

Fotodílna Fotografování architektury a městské krajiny

Zájemci se mohou zúčastnit fotografické dílny Fotografování architektury a městské krajiny v neděli 7. září 2014.--Gampe (diskuse) 25. 8. 2014, 19:37 (UTC)

Struktura procesu

Dovoluji si upozornit na určité negativní dopady tzv. recenzních procesů na kvalitu Wikipedie. Setkávám se opakovaně s tím, že někteří Wikipedisté v rámci recenzního řízení raději upozorňují na nějaké drobnosti a banality, než aby je sami opravili. Tedy místo aby napsali "článek měl tu a tu vadu, již jsem to napravil", tak napíší "někam bych dala, že je obec plynofikována" a "majitel" článku za to pak uctivě děkuje a slibuje, že to napraví. Tím je podporován jak nežádoucí efekt, že si někdo případá jako "majitel článku", tak pocit, že pokud nějaký (mnohdy i velmi zásadní) nedostatek nebyl při recenzním řízením nikým zmíněn, tak že se majitel článku pak při jakémkoliv dalším sporu o obsah a podobu článku může ohánět tím, že článek prošel řízením, jako nějakou autoritou.

Další vadou tohoto a dalších podobných procesů je, že na diskusní stránkce článku (to není jen problém Dobrých a Nejlepších článků, ale i různých jiných podprojektů, třeba Studenti píší Wikipedii atd.), že se komunita z nějakého dílčího projektu prostě najednou objeví na diskusní stránce článku, kde si vytvoří oddíl s nějakou nejasnou kódovou zkratkou, a začnou tam zčistajasna o něčem hlasovat či si tam sepisovat nějaké připomínky, jako by článek byl majetkem jejich podprojektu, místo aby se na diskusní stránce projektu řádně představila, dala tam odkaz, odkud tam přišla, pozvala ostatní editory a čtenáře článku do toho svého projektu a své diskuse či svého návrhu, odkud se tam přihrnula, atd. Takhle tam uživatelé oponují vůči jakémusi návrhu, na který tam vůbec není žádný odkaz, a několik lidí tam jakoby oponuje a jeden se jakoby hájí, namísto aby všichni spolupracovali, což je rozdělení rolí, které na diskusní stránku článku vůbec nepatří, a přidělením frčky je mnohdy článek zakonzervován a umrtven v nikoliv ideálním stavu, protože to na leckoho působí dojmem, jako že si komunita recenzentů článek uzurpovala pro sebe. Ostatně vůbec nejsou jasná pravidla, zda ten, kdo takto označkovaný článek výrazně vylepší, má žádat o novou recenzi, nebo značku automaticky ponechat, nebo ji automaticky odejmout...

Ostatně domnívám se, že kvůli omezení negativních dopadů těchto vedlejších jakoby soutěží o nejlepší článek by se především mělo zakázat, aby někdo navrhoval jako nejlepší článek, který sám napsal (jako prevenci přivlastňování článků a škodlivé konstelace oponenti-obhajoba by bylo možno vůbec z hodnocení vyloučit články, u kterých hrozí riziko přivlastňování, tedy články, na jejichž tvorbě má větší než poloviční podíl jeden autor). Pokud už, tak hlavní autor by měl přece být hlavním oponentem svého díla a ostatní by měli článek především sami zdokonalovat v těch aspektech, na které původní autor nestačil, od čehož je nynější forma procesu spíše odrazuje.

Osobně považuji články, které prošly těmito procesy spíše za zlo, protože

• většinou v nich nadužívání tvrdých mezer ve většině běžných prohlížečů znemožňuje či podstatně ztěžuje fulltextové vyhledávání souslovných výrazů na stránce. Nebylo by nakonec lépe používat jen jeden druh mezer a ponechat na budoucím vývoji inteligence webových prohlížečů, jestli se jim podaří popasovat s otázkou algoritmů pro odřádkování?
• pro citace jsou používány ty obludné citační šablony, takže jednak je zdrojový kód naprosto znepřehledněný (citační šablony rozbíjejí strukturu zdrojového textu a vlastní text článku se mezi nimi topí) a za druhé, pokud je potřeba nějaký údaj doplnit nebo upřesnit, není to možné bez komplikovaného dohledávání dokumentace šablony, přičemž mnohé typy informací do těch citačních šablon buď žádným rozumným způsobem uvést nejdou, nebo se pak zobrazují nějakým šíleným způsobem.
• a stejně leckdy narazím na článek s příšernou strukturou a stylistikou, který řízením úspěšně prošel.

Proto, co se týče mého názoru, bych tyto recenzní procesy a tyto způsoby značkování článků snad raději zrušil, protože kvalitě Wikipedie celkově spíše škodí, a pokud by se energie věnovaná recenzním řízením věnovala radši psaní Wikipedie a zdokonalování článků, bylo by to užitečnější. Nicméně i já bych považoval za užitečné, kdyby existovala možnost, jak označit velmi kvalitní či opravdu mimořádně přínosné články. Nešlo by se zaměřovat spíše na skutečnou kvalitu článku, nežli na aplikaci těch zmíněných kontroverzních technických úprav? --ŠJů (diskuse) 29. 8. 2014, 22:29 (UTC)

OK, můžete být jedním z recenzentů, kteří se na to zaměřují. Budeme rádi.
BTW: citační šablony nemusí nutně kód znepřehledňovat, viz např. heslo Rozptýlený disk. --Jan.Kamenicek (diskuse) 29. 8. 2014, 22:45 (UTC)

Malé povzdechnutí: strašně zajímavé, že recenze řady článků se stejnou strukturou od řady lidí, i těch mimo projekt, může zpochybňovat a odstraňovat puclík jeden člověk, který žádný DČ nenapsal a ani nerecenzoval. --Jana Lánová (diskuse) 30. 8. 2014, 12:19 (UTC)

Dovoluji si, ač nejsem účastníkem projektu (pouze jsem dodal několik málo recenzí či jen dílčích připomínek), přidat pár poznámek.

• Ad ŠJů:
  • Požádá-li někdo o recenzi, nesleduji, zda to je někdo z projektu Kvalita, nebo někdo, kdo se cítí být "majitelem" článku. Najdu-li čas u tématu, kterému rozumím, doplním případnou připomínku či podrobnější recenzi. Myslím, že recenze může být pomocí, i když vlastní opravy článku jenom navrhne - provedení může váznout na dozdrojování nebo být spojené s časově náročným přeformulováním či doplněním, na což recenzent nemusí mít čas, i když má stejný zájem jako navrhovatel, tedy aby článek byl lepší.
  • Plně souhlasím s tím, že všechny diskuse o kvalitě článku by měly být vedeny u článku, nikoli ve zvláštních wikiprojektech nebo na fórech mimo vlastní wikipedii (sociální sítě apod.). Ale nevidím způsob, jak to můžete zajistit, takže to zůstává pouhým zbožným přáním.
  • Plně souhlasím i s tím, že se řízení často soustředí na formální "nesmysly" (proto nikdy žádný článek na DČ/NČ nenavrhuji). Mezi ně však neřadím citační šablony. Zobrazené podobě článku nepřekážejí, zajišťují automatické korektní zobrazení referencí podle normy, mnohé zdánlivě nadbytečné položky referencí pomáhají (nejen recenzentům, ale i čtenářům) v lepším přístupu k podrobnostem o refovaném faktu (někdo je zvyklý pracovat s informačním systémem PMID apod., někdo si rád přečte zdrojový odborný článek hezky vyvedený ve formátu PDF, jinému stačí html, někoho zajímají i spoluautoři, rozsáhlost monografie ...). Známka NČ ("featured" article) by měla být vodítkem pro čtenáře, že takový článek obsahuje všechny důležité informace srozumitelně podané, nezastaralé a doložené solidními zdroji, ilustrované relevantními obrázky (animacemi, zvuky apod.). Je podle mě podružné, zda se bude editorům špatně editovat zdrojový text kvůli přemíře šablon (mimochodem, jako editora mě mnohem více štvou jiné šablony, které se používají "kvůli sjednocení" i pro zápis několikaslovných drobností, zvlášť když je několik různých šablon do sebe vícestupňově vložených).
• Ad Jana Lánová: Domníval jsem se, že známka NČ se uděluje/odstraňuje po hlasování komunity. Dříve tomu tak aspoň bylo, a to i v případě, že někdo považoval článek "nehodný" této známky - bylo zahájeno nové hlasování o NČ. Recenze je pro hlasující vodítkem, navrhující se ke každému "zpochybňujícímu" tvrzení zpravidla vyjadřuje, takže hlasující má k dispozici informace z obou stran. Nebudu mít nic proti tomu, když projekt Kvalita navrhne zúžení oprávněných hlasujících. Vzhledem k nízkému počtu aktivních účastníků projektu i počtu aktivních "autorů" (souhlas se ŠJů, že takové označení je nedobré) NČ/DČ však tyto dvě potenciální skupiny považuji za nedostatečně početné pro získání solidnějšího názoru na známku NČ. Myslela-li jste známku DČ, pak by to podle mě stačilo a souhlasím, že ani i u nich by to neměl být jeden člověk.

Přeji vašemu projektu Kvalita, aby chytil druhý dech (některé výhonky projektu, např. Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření, vyloženě živoří) a našel si dobrou strukturu procesů. Vidím proto příspěvek ŠJů jako dobrý podnět. "Soudruzi, zvedněte tu rukavici!" :-) Petr Karel (diskuse) 1. 9. 2014, 08:57 (UTC)

Nevím ŠJů, jestli jsi zcela pochopil smysl a fungování projektu a recenzních řízení. Abych pravdu řekl, tak některé poznámky mě u takového matadora Wikipedie až šokovaly. K těm ale až posléze, začnu popořádku. Tak zaprvé: skutečnost, že článek prošel recenzním řízením neznamená, že se na něj lze absolutně odvolávat. I kdykoli po skončení recenzního řízení a zařazení článku mezi DČ (případně po NNČ mezi NČ) lze vznášet připomínky či článek samozřejmě upravovat. Dále: jako recenzent samozřejmě v rámci recenzního procesu do článku můžu zasahovat, ale primární vypořádání se s připomínkami jde za navrhovatelem (a povětšinou autorem v jedné osobě) článku. Jde o jeho cíl (dotáhnout článek mezi DČ/NČ), je tedy logické, že na tomto úkolu pracuje více. To nemá s vlastněním článku nic společného.

U druhého odstavce Tvé kritiky momentálně netuším, k čemu se vztahuje. Můžeš objasnit?

Návrh zákazu navrhu NNČ hlavním autorem článku je naprosto zcestný. Kdo jiný by měl článek navrhovat? (Pro toto sice existuje výjimka, ale stejně počítá s hlavním/i autorem/autory). Větu „hlavní autor by měl přece být hlavním oponentem svého díla“ skutečně myslíš vážně? Nejenže zcela popírá systém oponentur všech vysokoškolských absolventských prací, ale doopravdy se domníváš, že pokud jako autor budeš na článku pracovat měsíc, dva tři, a teprve, když jej budeš považovat za dokonalý, projitý základním recenzním řízením, jej navrhneš na NČ, tak pak vystoupíš, že je na článku špatně tohle a tohle. Trochu schizofrenní, ne? Za naprosto absurdní považuji Tvojí úvahu: „jako prevenci přivlastňování článků a škodlivé konstelace oponenti-obhajoba by bylo možno vůbec z hodnocení vyloučit články, u kterých hrozí riziko přivlastňování, tedy články, na jejichž tvorbě má větší než poloviční podíl jeden autor“. To přece nemůžeš myslet vážně!? Vždyť většina článků jdoucí do recenzních řízení (a troufám si říci drtivá většina) má hlavního autora, či chceš-li, autora, který se na článku podílel z nadpoloviční většiny. Co je to za nápad, že by NČ mohly být jen takové články, na nichž spolupracovalo vícero osob.

Ad dvě tvé dílčí poznámky: bylo by krásné, kdyby Mediawiki uměla řešit nezlomitelné mezery tak, abychom je nemuseli natvrdo vkládat, ale neumí to. Pokud v článcích nebudou, článek nebude splňovat typografické zásady. To je zásadní problém. Používání citačních šablon je díky novému uživatelskému rozhraní velmi user-friendly. Díky tomu článek obsahuje normativní citace, což je opět velmi zásadní požadavek u nejkvalitnějších článků (resp. zásadní u jakéhokoli slušného článku). Případné dohledání dokumentace šablony představuje zajisté menší obtíž, než nastudovávání si citačních norem.

Závěrem se musím připojit k povzdechnutí Jany Lánové. Velká většina Tvých připomínek k procesům recenzních řízení IMHO vyvěrá z jejich nepochopení, což naopak (ale zde nechci předjímat) může být teoreticky důsledkem nezapojení se do nich. Jelikož všichni nesledujeme Tvoji přispěvatelskou aktivitu, můžeš prosím uvést kolik máš na svém kontě DČ, NČ a na kolika (alespoň řádově) recenzních procesech (ať již běžných, v rámci NNČ či u soutěží/studentských projektů) ses podílel? Díky --Faigl.ladislav _slova^činy 1. 9. 2014, 22:25 (UTC)

No, některé postřehy nejsou marné, některé jsou, hm, překvapivé, ale návrhy řešení vylévají s vaničkou i dítě. Po řadě:

• právo odebírat puclík a zpochybňovat recenze: Rozhodně s Janou nesouhlasím.
  • Obecně, puclík DČ může odebírat i přidávat každý dle svého mínění, nezávisle na tom zda napsal to či ono. Odebíratel žádnou kvalifikaci mít nemusí, toliko schopnost rozpoznat kvalitu článku, samozřejmostí je zdůvodnění sebrání puclíku.
  • Konkrétně, debatu zřejmě vyvolal střet nad Bratronicemi, zejména strukturou článku. ŠJů tam i jinde zformuloval celkem rozumný návrh struktury; to že (patrně) nemá na kontě DČ/NČ mu v tom nebránilo; a to, že zase já jsem úspěšně protáhl procesem nominace na NČ 16 "vlastních" a s kolegou 2 "jeho" kusy mi schopnost vymyslet lepší strukturu než ŠJů (nebo Ladislav) nedalo.
• připomínkování banalit místo opravení – Toho se nezbavíme, vždy bude někdo, kdo banální chybku vidí, ale nemá čas/znalosti/schopnosti nutné k opravě. A vždy je lepší na chybu upozornit, než mlčet.
• Uniká mi jak připomínky a komentáře na diskuzi článku mohou jiným kolegům bránit v angažování se. Přiznám se, že jsem si nevšiml odrazujícího efektu nadpisu "recenze WP:Q". Imo to že přidělením frčky je mnohdy článek zakonzervován ... protože to na leckoho působí dojmem, jako že si komunita recenzentů článek uzurpovala pro sebe není zaviněno "frčkou" ani oním "dojmem", ale návratem k normálnímu stavu před recenzí – v němž běžný článek roky tiše leží bez povšimnutí (např. [6], kdy žádná recenze ničemu nebránila a je takřka jisté, že dokud se článek neobjeví v žádosti o recenzi nebo posledních změnách, nikdo se angažovat nebude), ledaže náhodná akce vyvolá sérii editací ([7]).
• Ostatně vůbec nejsou jasná pravidla – pravidlo je jedno: kdo míní, že článek splňuje/nesplňuje kritéria pro DČ značku přidá/odebere.
• Návrhy jsou škodlivé nebo nepraktické:
  • vyloučit ze značkování odhadem 80% článků wikipedie má být řešení? k čemu pak značkování bude?
  • zákaz návrhu "vlastního" článku do NNČ: kdo o puclík stojí, požádá kolegu; pár lidí se na nominaci vykašle; takže jediná změna může být k horšímu - některé články, které si značku zaslouží, budou bez ní.
  • Kdo článek v nominaci polepšuje a zdokonaluje po věcné stránce? Ten kdo má k dispozici patřičné zdroje. Což je typicky pouze hlavní autor a maximálně 2-3 dalších kolegů schopných pořešit dílčí záležitosti. Což znamená že se rozdělení rolí na lidi, co upozorňují na nejasná místa a nedokonalosti, a vlastníka/ky zdrojů řešící připomínky, se nelze zbavit.
• hlavním oponentem – copak není? V té první, nejdelší, nejpracnější, neviditelné (protože off-line) fázi? A co až "hlavní oponentuře" dojdou nápady, není pak čas na recenze kolegů?
• mezery, citace – otázka zní, zda chceme mít kvalitní článek (z pohledu běžného čtenáře), nebo zda dáme přednost "jednoduššímu" kódu i za cenu nekorektního vzhledu. Imo má kvalita pro čtenáře přednost.
• škodí. Pomáhají. Když žádám o recenzi, očekávám i opravu nebo upozornění na banální chyby. Protože je nevidím. Vždyť jinak bych je opravil sám. Článku pomáhá i názor laika na srozumitelnost, i odbornější komentář k věcným nedostatkům. Samozřejmě, komentářů orientovaných na "skutečnou kvalitu" nebývá moc. Bývá problém získat vůbec nějaké názory. Obávám se však, že pokud relativně málo kolegů komentuje "skutečnou kvalitu", tak ne proto, že je jim lhostejná, ale proto, že do tématu článku prostě nevidí a tak pomáhají aspoň s formou.--Jann (diskuse) 12. 9. 2014, 16:13 (UTC)

@Šjů: No nevím, ale z předložených návrhů mne kladně zaujal asi jen ten „při podávání recenze odkažte na projekt“. Tedy místo: „WP:Q, tady je pár bodů:“ dát do úvodu první recenze něco jako „Wikiprojekt Kvalita, V odpovědi na [odkaz na žádost] bych měl tyto návrhy na vylepšení článku:“. --12. 9. 2014, 20:04 (UTC), Utar (diskuse)

Koukám, že v této diskusi minimálně dva lidé ukázali, že si chtějí dělat z Wikipedie puclíkářství, a někteří kolegové dosud ani nechápou, že Wikipedie je projekt založený na spolupráci na tvorbě encyklopedie, nikoliv na nějakých osobních obhajobách a výrobě kariéry (či aspoň její iluze), jak to snad funguje u školních kvalifikačních prací. Já se tu snažím psát encyklopedii, ne si hrát na puclíky. Pokud vidím, že puclíkaření tak, jak je nastaveno, Wikipedii ze své povahy více škodí než prospívá, tak asi není řešením, abych ho podporoval a angažoval se v něm. Pokud si na puclíky někdo hrát chce, nevadí mi to až do té doby, dokud ta jeho záliba nezačne ohrožovat a narušovat kvalitu encyklopedie. A příznakem toho je, pokud puclíky začínají získávat články s příšernou strukturou, hrubě nedodržující doporučení Wikipedie, obsahující spoustu nepravdivých, zavádějících nebo nerelevantních informací, hrubé stylistické chyby opakující se po tuctech atd., a pokud se kolem projektu vyskytuje parta lidí, z nichž někteří nejenže nejsou schopni chytit se za nos, když už jsou při tom šlendriánu přistiženi, ale dokonce aktivně brání zdokonalování článku a sabotují konstruktivní diskusi. Problémem je už to, pokud kritéria projektu kvality či jejich interpretace či aplikace se začínají výrazně odchylovat od pravidel a principů Wikipedie. Pokud se kvalita posuzuje nekvalitní metodou podle nekvalitního mustru, pak takové hodnocení nemůže být garancí ničeho. Při vší úctě k těm článkům, které jsou opravdu kvalitní - spíše navzdory případným puclíkům. --ŠJů (diskuse) 24. 10. 2014, 13:23 (UTC)

Pokud jedním ze čtyř pověřenců procesu nominace nejlepších článků a horlivou poučovatelkou ostatních a vyznavačkou puclíků je kolegyně, která ani nezná pravidla pro udělování a odebírání puclíků dobrých článků (a nedokáže si je ověřit dokonce ani když chce někoho napomínat), a její kolega ve funkci mudruje sice také roztodivně, ale jasný omyl své kolegyně neopraví, tak je to jen další známkou kvalifikovanosti a kvality těchto procesů. Zvlášť když pro tohoto pověřence je nepředstavitelné, že by o ocenění kvalitnho článku mohl stát někdo jiný než jeho autor a že by účelem ocenění mohlo být něco jiného než autorovo ego. Další z pověřenců sice na svých článcích puclíky má, ale "kvalita" jednoho z jeho opuclíkovaných článků a kvalita tzv. "recenze" na tento článek a nesoudné protlačení tohoto článku na úvodní stránku a sabotování jeho vylepšování bylo rozbuškou tohoto sporu. V tomto ohledu pak je ovšem spíš komické, když takovíto puclíkáři se povyšují nad nepuclíkařící wikipedisty. --ŠJů (diskuse) 24. 10. 2014, 13:44 (UTC)

ŠJů, zkuste prosím v diskuzi pokračovat bez útoků na ostatní. Není to zrovna zdvořilé a kromě toho si negativním hodnocením druhých rozhodně nepomůžete. Místo toho, abyste ostatní o svých konstruktivních připomínkách přesvědčil, tak si je postavíte proti sobě. --Vlout (diskuse) 25. 10. 2014, 13:15 (UTC)

Globálně nejlepší články

Doporučuji odkaz d:User:Pasleim/Badge_statistics, kde je přehled článků, které mají nejméně deset puclíků dobrých/nejlepších článků. Z něj vyplývá, že nejlepší článek Mars (planeta) je stejně hodnocen na devatenácti projektech a Druhá světová válka má celkem 26 puclíků. Sikky (diskuse) 16. 10. 2014, 18:59 (UTC)

Kvalitní šablony

Chtěl bych zahájit diskuzi o možnosti označovat/posuzovat kvalitní šablony. viz {{České politické strany}}. Co si o tom myslíte vy? Napište mi do komentářů. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Fafrin (diskuse • příspěvky)

Nevím, zda je vhodné nejprve šablonu za dobrou označit a pak teprve diskutovat o pravidlech, ale budiž. V dobré šabloně bych například vyházel přesměrovávané odkazy nebo odkazy vedoucí na rozcestníky. A optám se Tebe: co má dle Tebe splňovat dobrá šablona na úkor těch ostatních, tedy čím má nad nimi vynikat? --Jan Polák (diskuse) 11. 12. 2014, 14:53 (CET)

@Fafrin: Už jsem se částečně vyjádřil v diskusi k šabloně. Zásadní je pro mě rozhodování, zda posuzujeme šablonu podle kvality obsahu, podobně jako články, nebo podle funkčnosti. V druhém případě bych uvažoval o vyzdvihování spíše komplikovaných šablon, které velmi užitečně pomáhají Wikipedii, ale nikoli prostých navigační šablon, které po funkční stránce jen využívají šablonu Navbox. Takových je asi 7 tisíc. Protože jsou značně standardizované, není moc prostoru, aby některé výrazně vynikaly nad ostatními. Nedá se ani posuzovat kvalitu práce se zdroji, protože uvedené informace vůbec zdrojované nejsou. A navíc, oproti inboxům a dalším šablonám, zrovna u navboxů ani nelze přihlížet třeba k dobře zpracované dokumentaci (což bych jinak určitě zohledňoval jako jedno z důležitých hledisek kvality šablony), protože prostě dokumentaci nemívají ani nepotřebují. Místo vyzdvihování navboxů pomocí DČ bych dal přednost spíš třeba ohodnocení tvůrce wikikytičkou nebo vyznamenáním Řád kvalitní šablony. --Bazi (diskuse) 11. 12. 2014, 16:18 (CET)

@Fafrin: Taky bych to spíše viděl na prosté ocenění tohle je přínosná šablona (dobrý nápad, ošetření neplatných vstupů, dostatečná dokumentace, šetřící čas) než nějak poměřovat kvalitu jejího zorbazovaného obsahu. A na to stačí to Bazim zmiňované vyznamenání. --11. 12. 2014, 16:25 (CET), Utar (diskuse)

Jsem proti návrhu. Nezlobte se na mě, ale takovou snahu vnímám především jako posílení vlastního ega než přínos čtenáři Wikipedie. Když někdo napíše dobrý nebo nejlepší článek, zřejmě mu to přinese uspokojení, že odvedl kus dobré práce. V jiné rovině nám má jít ale především o čtenáře, a tak pokud oceněný článek napíšu, měl by být především vizitkou Wikipedie. Jenže ty šablony jsou převážné většině běžných čtenářů skryté. Zobrazí se sice v článku, ale pokud se dotyčný návštěvník nezajímá o dění uvnitř projektu, pak je mu úplně jedno, zda my sami si tady uvnitř něco oceňujeme. S takovou už můžeme dávat puclíky třeba i do kategorií. I když to s tím úplně nesouvisí, myslím si, že se kdysi dávno udělala chyba v tom, že jsme začali označovat za dobré také portály. Pokud chcete mít někde puclík, napište pořádný článek. To bude, myslím, pro návštěvníky a čtenáře Wikipedie přínosnější. --Miďonek (diskuse) 11. 12. 2014, 16:57 (CET)

Kolega již vytvořil Dobrý článek „Česká pirátská strana“. --Jan Polák (diskuse) 11. 12. 2014, 17:48 (CET)

Já to chápal v uvozovkách, že tedy podle Miďonka by měl WP:Q hlásat „Pokud chcete mít někde puclík, napište pořádný článek.“ Možná ale myslel přímo tenhle konkrétní případ. --11. 12. 2014, 18:13 (CET), Utar (diskuse)

Ano, tak. Podle mě neolepovat šablony a jiný obsah (portály) šablonami DČ, ale pouze kvalitní články. --Miďonek (diskuse) 11. 12. 2014, 18:19 (CET)

Jsem taktéž proti. Když opominu nevhodný postup (nejprve označím šablonu puclíkem a až pak na výzvu začnu sbírat názory, jak má být hodnocena kvalita oceňovaných šablon (protože tu žádný návod, pravidla a ani precedens k takovému kroku není) a jestli vůbec (!) mají být šablony takto označovány), tak pár myšlenek:

1. V prvé řadě chci podotknout, že šablona je technická pomůcka - nikoliv encyklopedický obsah (což je poznat i díky existenci odlišného jmenného prostoru). V případě navboxů je jejich úkolem vytvořit jednotnou tabulku se souhrnem odkazů na blízce související články. Označovat takovou podpůrnou stránku jako DČ mi přijde dost podivné.
2. Nerozumím tomu, čím se tento obyčejný standardizovaný navbox odlišuje od tisícovek ostatních navboxů (vyjma té dokumentace, která není u navboxů obvyklá; tady ji ale i celkem chápu - popisuje kritéria uvedení politické strany).
3. Není jasné, co chce autor u šablony hodnotit. Obsah nebo technické provedení? Podle mě ani jedno z toho není v tomto případě na nějaké ocenění (byť samozřejmě wikikytičky nebo řády jsou na uvážení ostatních editorů), protože obsahem se jedná o normální výčet pár tématicky souvisejících článků a provedením to je obyčejné použití běžně užívané metašablony. Hodnotit obsah u šablon mi fakt přijde divné (viz výše). Technické provedení nějakých složitých šablon by asi mohlo jít nějak hodnotit, ale k označování takových šablon jako DČ by to chtělo prodiskutování a konsenzus (a rovnou píšu, že technická kvalita šablony je i podle mě spíš na uživatelské ocenění).

Vzhledem k absolutní nevyjasněnosti situace jsem puclík ze šablony odstranil. --Harold (diskuse) 12. 12. 2014, 18:57 (CET)

Děkuji všem za zpětnou vazbu. Nejdříve k tomu, proč jsem nejdříve označoval a pak diskutoval; protože wp:ESO, pravidla kybepunku, Wikipedie není z papíru a ze zkušenosti vím, že takový postup spíše přinese nějakou reakci, než postup obrácený. Trošku jsem se nad tím zamýšlel, a na kvalit šablon se skutečně lze dívat ze dvou úhlů;

1) Jako na encyklopedický obsah blízký buď seznamům či (mini)portálům, které jsou, neproměnlivé a Singleton. U takových věřím, je možno je posuzovat obdobně jako články, co se týče požadavků kvality;

Recenze: Například u diskutované šablony by tato nesplňovala Nezaujatost, kdyby v ní nějakým způsobem bylo upřednostněno ANO, nebo upozaděny strany zastoupené v senátu či EP, nebo začleněna strana, která která jinak podmínky významnosti stěží splňuje. (Takové tam jsou, ale nejsou tam zařazeny zaujatě.) Téma šablony - české politické strany - je významné, podívejte se na libovolné zprávy, o stranaách tam něco bude, třeba že si někde ruší buňku, nebo tak něco. Údaje jsou ověřitelné, ovšem pouze v dokumentaci. Obsah je strukturován do kapitol podle volených těles (můžeme vést spor, jestli tam chybí prezident) a dále podle klubů. Zcela podružné informace tam snad nejsou (i když si stéle vyčítám zařazení např. Hnutí za lepší desítku(jeho významnost na celkové politické mapě je mizerná) a přemýšlím jak upravit rozumně kritéria). Šablonu se podařilo dostat do poměrně stabilní podoby, kdy se upravuje jen po každých volbách (takže cca 2x ročně) + vždycky, když si někdo změní klub. Šablona je korektní, obsažené informace jsou pokud možno přesné a je správně kategorizována. Šablona obsahuje veškeré nejdůležitější politické strany, kluby, zákonodárná tělesa a volby. Šablona neobsahuje žádný úvod ani doprovodný text, s výjimkou informace v patičce. Šablona neobsahuje spam, množství interních odkazů je možná až nepřiměřené, to je otázka. Šablona je gramaticky v pořádku, srozumitelností si nejsem jist a je snad konvenční se vzhledem Wikipedie.

Obdobně lze posuzovat i jiné šablony, zejména však pravda navboxy, nicméně může se jednat o šablony kvalitní({{Buddhismus}}) či méně({{Vánoce}}).

2) jako technickou záležitost, která je pomůckou při psaní Wikipedie. sem spadají v zásadě všechny šablony a na místě je spíše posuzovat kvalitu jejich technického provedení. (Tady sem vytvořil taky pár věcí, např {{H}}, ale ty bych jako "dobrý článek" nikdy neoznačil, protože se nejedná o encyklopedický obsah, který by se někdy zobrazoval prostému čtenáři.)

Dalším tématem, které se tu objevuje je jestli má jít o odměnu tvůrce či šablony. Jednoznačně v konečném důsledku obojího, než však o označení tvůrce, šlo mi vskutku o označení šablony - pro zahájení nějakého standartu kvality šablon.

Takže kam dál?--Fafrin (diskuse) 14. 12. 2014, 18:29 (CET)

ad bod 1) Ano, to je všechno pravda. Jenže já pořád nechápu, proč vůbec nějak hodnotit obsah unifikovaného navboxu, jehož existence je de facto pouze technickou berličkou (abychom si zjednodušili údržbu a nezaneřádili si složitými kódy zdrojáky článků). Jinak se jedná o obyčejnou tabulku s pouhým výčtem tématicky souvisejících článků (já na obsahu navboxů zkrátka nic encyklopedického nevidím - je to pouhý navigační prvek). A z reakcí ostatních soudím, že to příliš nechápou ani další... --Harold (diskuse) 14. 12. 2014, 19:07 (CET)

Jan Hus

Už za tři měsíce je 600. výročí upálení Jana Husa, jednoho z nejvýznamnějších Čechů v historii. Jan Hus by si myslím zasloužil oslavu pomocí DČ. Sám se však na to necítím. Jak nasměrovat potenciál komunity? Matěj Orlický (diskuse) 26. 3. 2015, 15:31 (CET)

Taky bych ho rád viděl mezi NČ. Sám zvládnu asi jenom vnitřní odkazy a odkazy na rozcestníky… vždyť na každé druhé mojí stránce je šablona pro úpravu. Měl by se do toho vložit někdo, kdo má zkušenosti se psaním článků do časopisů (nebo Nejlepších článků) - tak aby to mělo svůj co nejlepší slohový tvar. --Hansek141 (diskuse) 9. 5. 2015, 09:47 (CEST)

Tomu článku žalostně chybějí reference. Pokud by tedy měl aspirovat na DČ, nebo snad i NČ, je třeba je tam doplnit. Každé tvrzení článku je tedy třeba doložit odkazem do knížky, časopisu nebo na webovou stránku (vizte třeba článek Zdeněk Svěrák). To, kolegové, zvládnete i bez rad těch, kterých mají zkušenosti s psaním DČ/NČ. --Jan Polák (diskuse) 9. 5. 2015, 22:29 (CEST)

Kritéria pro Portály

Tímto bych chtěl oslovit především Ioanna Pragenta, ale i další, kteří připravovali Kritéria WPK. Už delší dobu se nám v žádostí o recezni objevují portály a já třeba nevím, co by takový portál měl mít, jak vypadá idealizovaný portál. Nešlo by vytvořit nějaký vzor, nebo začít na toto téma diskusi?--Juandev (diskuse) 25. 12. 2015, 13:54 (CET)

Jednu dobu jsem dělal projekt na zkvalitňování wikiportálů. Dali jsme si ale příliš zběsilé tempo oprav a pak už nic nebylo. Měřitelným výsledkem bylo snad sjednocení/uzavření situace kolem portálových šablon. Nějaké představy, jak by portál měl vypadat tedy mám, docela dobré vodítko poskytuje tato stránka. (Dostatečně široké téma, pravidelně aktualizován/neobsahuje zastaralé informace, odkazy na hlavní a kvlaitní články z tématu, dodržení jednotného vzhledu wikipedie/vzhled obdobný k hlavní straně, použit standardních šablon, správná kategorizace). Nápověda k wikiportálům je v tomto případě dost k ničemu. Možno projít portály co prošli projektem portál měsíce/týdne, tam lze vlastně v diskuzi najít nějaké opakované výtky a opravy. Revize podobného rozsahu asi jsem stále schopen průběžně dělat, když se mi napíše. --Fafrin (diskuse) 25. 12. 2015, 16:00 (CET)

Zamodření jako překážka NČ

Poslední dobou nám klesá počet nových NČ za rok. Přitom máme hodně dobrých DČ (např. Pražská německá literatura nebo Mingská kultura), kde je jediným problémem nezamodření důležitých odkazů. A říkám problémem, protože zamodřit desítky linků je pro jednoho člověka opravdu problém. Co s tím?--Juandev (diskuse) 25. 12. 2015, 14:13 (CET)

Je otázka, co to je důležitý odkaz. Například jestli každý jednotlivý spisovatel nebo učenec v dotyčných článcích? Podle mě ne. Navíc jsou to témata, do kterých asi moc editorů vidět nebude, leda tak vytvořit pár krátkých překladů z cizojazyčných wikipedií.--RomanM82 (diskuse) 25. 12. 2015, 19:49 (CET)

Podle mne taky není nutné stoprocentní zamodření (a zpravidla taky úplně nezamodřuji). Co je třeba zamodřit je otázka důležitosti odkazu pro srozumitelnost článku, což je pochopitelně věc diskutabilní. Obecněji u předhledových článků zmiňujících řadu osob záleží na tom, jak jsou spjati s tématem článku a do jaké míry jsou charakterizováni v textu. U Mingské kultury by odhadem stačilo zamodřit cca polovinu současných červenáčků, ale dospěl jsem k závěru, že samotné zamodření nestačí, článek chci ještě dost doplnit (analogicky k sungské kultuře). U Pražské německé literatury bych ohledně zamodřování prominul ten seznam a v textu i více červených autorů, pokud bude jejich literární skupina v textu blíže charakterizována (nebo pokud ke stručnější charakteristice bude skupina mít modré heslo). --Jann (diskuse) 30. 12. 2015, 23:05 (CET)

Stále dokolečka

Ještě jeden příspěvek si dovolím. Většina z nás nedělá odborné recenze, ale upozorňuje na technické nedostatky článku, tak aby vyhovoval kritériím. Ti co začínají s tvorbou kvalitních hesel se to tady mohou naučit. Čili v podstatě jsou to mechanické, stále se opakující úkony. Na druhé straně ale vidím, že už nestíháme poskytovat recenze všem co žádají. A třetí moment vidím v tom, když je recenze poskytnuta a nikdo na ni nereaguje.

Vytvořit recenzi zabírá spoustu času, přesto je to tady stále dokola. Napadá mne tedy, jestli nezměnit způsob (i když nyní nevím jak) ve vytváření DČ a NČ na nějaký efektivní - tedy, že by se šetřila práce recenzentů a zároveň by přibývalo kvalitních hesel.--Juandev (diskuse) 25. 12. 2015, 15:12 (CET)

No jo, jenže bez pozorného přečtení někým jiným formu neodladíš a jen tak bez žádosti o recenzi národ český připomínky vrší ukrutně pomalu. Prostě ty člověkohodiny vnímavého čtení ošidit nejde. :Leda rozšířit okruh recenzentů. --Jann (diskuse) 30. 12. 2015, 23:13 (CET)

Odstranění značky dobrý článek u 4 z 5 portálů?

Prosím, v pravidlech na dobré a nejlepší články Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria je věta o portálech: "Nejlepší portál, který nebyl déle než tři měsíce aktualizován, bude titulu nejlepší portál zbaven." Myslí se, že se týká jen portálů, které jsou označeny jako Nejlepší článek? A nebo všech dobrých? Pokud i dobrých, muselo by se smazat titul dobrý portál u Portál:Frýdlantsko, Portál:Houby, Portál:Izrael, Portál:Kosmonautika. Všechny jsou více než 3 měsíce neaktulizovány, některé i mnohem déle - včetně velmi rozsáhlého portálu Kosmonautika. --Pavouk (diskuse) 11. 1. 2016, 21:13 (CET)

@Pavouk: Musím se ohradit proti návrhu na odebírání DČ u portálů, konkrétně u portálu Frýdlantsko. Podle čeho, kolego, soudíte, že nebyl již více než tři měsíce aktualizován? --Jan Polák (diskuse) 11. 1. 2016, 21:48 (CET)

@Jan Polák: [8] Ale asi jsou záznamy o činnosti i jinde, omlouvám se. Zjevně tedy i ostatní portály budou v pořádku, jen se koukám na jen na nedostatečné indikátory. --Pavouk (diskuse) 11. 1. 2016, 21:53 (CET)

@Pavouk: To, na co se díváte/díváš (nevím, zda preferujete vykání či tykání), je historie té základní stránky. Na ní se definuje pouze základní rozmístění boxů a jejich barevná podoba. Obsah jednotlivých boxů je ale tvořen podstránkami (u portálu Frýdlantsko například Infrastruktura či Obrázek měsíce a další) a ty již jsou aktualizovány častěji. Je pak tedy potřeba kontrolovat i jednotlivé podstránky, aby se zjistilo, zda portál je či není aktualizován. --Jan Polák (diskuse) 11. 1. 2016, 22:10 (CET)

@Jan Polák: Děkuji za vysvětlení. Musím příště projít vše v dané kategorii portálu, např. Kategorie:Portál Frýdlantsko a dle toho zjistit případný pohyb=aktualizaci. Vše beru zpět a omlouvám se za vytváření šumu. --Pavouk (diskuse) 11. 1. 2016, 23:03 (CET)

@Pavouk: Nic se neděje. Pro ulehčení stačí třeba procházet jednotlivé portály a sledovat, zda mají stránky, které by se měly aktualizovat (obrázek měsíce, článek měsíce, zajímavosti, výpis nových článků vztahujících se k tématu portálu apod.). Pokud tam alespoň jeden z nich bude, pak je portál aktualizovaný a může být z tohoto pohledu označen za DČ. --Jan Polák (diskuse) 11. 1. 2016, 23:12 (CET)

Křesťanská sakrální architektura

Navrhuji na dobrý článek Křesťanská sakrální architektura. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 12. 6. 2016, 11:54 (CEST)

@Dominikmatus: Špatné místo. Návrhy a žádosti o recenze prosím vkládejte na tuto stránku. --Vachovec1 (diskuse) 12. 6. 2016, 15:18 (CEST)

@Dominikmatus: A nebo lze titul Dobrý článek šablonou {{Dobrý článek}} vložit do článku přímo, nicméně je vhodnější nechat článek projít ještě recenzí, jak již zmínil kolega Vachovec1. --Jan Polák (diskuse) 12. 6. 2016, 20:20 (CEST)

Podivná podstránka

K čemu je tato podstránka – Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Seznam právníků a právniček? To by mělo být buď smazáno nebo přesunuto do hlavního jmenného prostoru. --Vachovec1 (diskuse) 6. 7. 2016, 22:22 (CEST)

Dle historie byla 27. 8. 2011 Ioannem přesunuta právě z hlavního jmenného prostoru sem. --Bazi (diskuse) 6. 7. 2016, 22:55 (CEST)

Aha, jako výsledek tohoto DoSu. Kolega Wikipedista:Ioannes Pragensis zvolil hodně nezvyklý způsob uzavření. Co ale teď s tím? Leží to tu bez ladu a skladu už skoro 4 roky. Nová Diskuse o smazání? Přesunout někam jinam? --Vachovec1 (diskuse) 6. 7. 2016, 23:01 (CEST)

@Vachovec1: Píšete „Leží to tu bez ladu a skladu už skoro 4 roky.“ Já si spíš myslím, že asi nikdo o existenci tohoto přehledu nevěděl. --Jan Polák (diskuse) 7. 7. 2016, 00:47 (CEST)

Pojmenování pro nejlepší článek

Nevím, zda už se to diskutovalo: delší dobu přemýšlím nad názvem nejlepší článek. (Kategorie "dobrý článek" mi přijde vhodná; řeknu snadno "Je to dobrý článek".) Kategorie "nejlepší" mně nějak tahá za uši, je to něco jako dokonalý článek. Nejlepší je často jen jeden a když píšu, že "článek xxx je nejlepší...", tak to vypadá divně. Musím v hlavě dělat opis: "článek patří mezi nejlepší...". Napadlo mě, místo nejlepší, používat označení "výborný", podobně jako ve (v některé) škole. Pak se dá pěkně psát, říkat a myslet: "Článek je xx je výborný". A je v tom obsaženo i ono, že výborný je lepší než dobrý, podobně jako známe známkování ze (střední) školy. Německá Wiki má "Exzellente " (excelentní, vynikající), španělská "destacado", francouzská "Contenus de qualité", polská "Artykuły na medal" (když má jako dobré "Dobre Artykuły"), srbové "Sjajni članci" - možná, že "skvělé" by také nemuselo být špatné. --Pavouk (diskuse) 5. 12. 2017, 00:23 (CET)

Nejlepší = nejlepší z těch, co jsou momentálně na české wikipedii. To nemusí nutně znamenat, že je objektivně výborný, excelentní nebo skvělý, taková míra samochvály by už mohla trochu zatouchat. (Pro názornou ilustraci: při pohledu na aktuální ligovou tabulku je nepochybně možné říci, že Viktoria Plzeň je nejlepší fotbalový klub u nás. Ale jen stěží by ho někdo v evropském kontextu mohl s vážnou tváří označit za „výborný“.) --Hnetubud (diskuse) 5. 12. 2017, 00:43 (CET)

Nejlepší/dobré články s nedostupnými zdroji

Ahoj kvalitáři, udělal jsem údržbový seznam obsahující seznam nejlepších/dobrých článků, které mají šablonu {{nedostupný zdroj}}, tj. odkazují se na online zdroj, který není dostupný. Od spuštění InternetArchiveBota jsem ho spustil na nejlepší články dvakrát (druhý běh ještě běží), kde u prvních 24 článků označil 24 zdrojů jako nedostupné. Jelikož takové zdroje by se v naší výkladní skříni objevovat neměly, rozhodl jsem se bojování proti WP:LINKROT na NČ/DČ pomoci alespoň seznamem. Snad přijde vhod. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 8. 2018, 21:08 (CEST)

Dík. --Jann (diskuse) 28. 8. 2018, 18:07 (CEST)

Možná by nebylo od věci popřemýšlet nad úpravou pravidel pro NČ a DČ a to ve smyslu požadovat takové zdroje, které budou trvale dostupné - tedy jen publikace v tištěných monografiích a odborných a vědeckých časopisech evidovaných ve věd. databázích jako je Pubmed či WoS. apod.. U ostatních zdrojů jako jsou citace webu či elektronické publikace ať už na státních nebo nestátních webových stránkách totiž vždy hrozí, že za nějakou dobu prostě zmizí nebo v lepším případě jsou přesunuty. Největší problém bude předpokládám u článků ze sociálních věd, kultury, politiky a pod.- zde se to citacemi z novin a jiných webů jenom hemží. Za pár let bude u těchto článků asi velmi těžké mluvit o ověřitelnosti a InternetArchiveBot se pořádně zapotí:) No teď jak nad tím přemýšlím se to zdá být asi nereálné ale berte to jako podnět k zamyšlení.--Flukeman (diskuse) 29. 8. 2018, 07:33 (CEST)

To je možné aplikovat v případě, že píšeš o něčem historickém nebo nějakém vědním tématu. Pokud ale píšeš o něčem současném nebo třeba o sídlech, tak tam odkazy na různá média (iDNES, Deník atp.) potřebuješ. Nehledě na to, že se občas mění i adresy různých databází na stránkách ministerstev atp. --Jan Polák (diskuse) 29. 8. 2018, 09:45 (CEST)

Tak ono v recenzích a nominacích jsou nekvalitní zdroje vytýkány. Ale nějaké tvrdé pravidlo kromě "dávat přednost co možná nejlepším zdrojům" je těžko zformulovat. Např. i v článcích o historii založených na akademických zdrojích se mohu dostat k kapitolce o reflexi "toho historického" v posledních letech a to pak akademické zdroje být mohou a nemusí... Z dlouhodobého hlediska - aktuální události se za dvacet let stanou předmětem popisů v monografiích a těmi budoucí generace wikipedistů přerefuje námi vytvořené články; určitě ku prospěchu věci. Prvoligový sport se knih dočká taky, zato třetiligoví sportovci budou mít asi smůlu, tak z wiki vypadnou.... --Jann (diskuse) 1. 9. 2018, 17:50 (CEST)

"Jelikož takové zdroje by se v naší výkladní skříni objevovat neměly" - prosím zdroj k tomuto tvrzení?--Juandev (diskuse) 29. 8. 2018, 10:16 (CEST)

Zdrojovat můj názor snad není třeba. Každopádně je snad nezpochybnitelné, že NČ by měly být ověřitelné a ověřit si, co je v nedostupném zdroji, nejde. --Martin Urbanec (diskuse) 29. 8. 2018, 10:53 (CEST)

Touto logikou bychom nemohli zdrojovat ničím, protože každý zdroj se v určitou chvíli stane nakonec nedostupným (v daleké budoucnosti). Máme-li v danou chvíli náhradu, můžeme použít tu. Nemáme-li ji, měli bychom důvěřovat, že vkladatel informace ji ověřil v přikládané referenci ve chvíli, kdy ještě byla dostupná. V neposlední řadě je potřeba soustředit se na aktivní ukládání všech zdrojů na celé Wikipedii do webarchivů. --Palu (diskuse) 29. 8. 2018, 15:00 (CEST)

A kdyby tak kolegové-botovodiči dokázali archivaci zautomatizovat... pro začátek aspoň polopatickou nápovědu na ruční archivaci webových stránek. Pak by se u kvalitních článků dalo začít tlačit na archivaci všech web-odkazů. --Jann (diskuse) 1. 9. 2018, 17:50 (CEST)

Vlastně InternetArchiveBot už umí dělat odkazy na existující archivy, takže zbývá ho naučit archiv vytvořit tam, kde není, a pak vypustit na články. --Jann (diskuse) 1. 9. 2018, 21:22 (CEST)

Pokud vím, IABot samozřejmě do archive.org i stránky vkládá, ale ještě se ujistím.Tak přímo IAbot do archive.org stránky nevkládá, vypnutí této funkcionality bylo vyžádáno přímo z Internet Archive, protože „They have their own bots for that. IABot will just cause the front end server to explode. (...) They have a feed crawler running on all 800+ wmf projects that scans every diff made for added URLs and immediately archives them.“ A jak stránku ručně archivovat? [9], vpravo dole „Save Page Now“. --Martin Urbanec (diskuse) 1. 9. 2018, 21:42 (CEST) --Martin Urbanec (diskuse) 1. 9. 2018, 21:52 (CEST)

České popisky obrázků na Commons (občině).

Kdysi jsem (u článku Tosca) dostal doporučení, aby všechny obrázky použité v článcích (NČ/DČ) měly české popisky na Commons (občině). (Má to svojí logiku, i když pro někoho tu může být otravné.) Teď nemohu nikde toto pravidlo najít? Bylo někdy? Nebo to bylo spíše jen (soukromé) doporučení někoho? Nebo to bylo pravidlo, jež bylo odstraněno? Děkuji za navedení. --Pavouk (diskuse) 2. 11. 2018, 00:22 (CET)

Požadavek se objevil cca ve druhé půli roku 2011 (viz [10], přičemž v létě mi prošly tři NČ nez českých popisků). Dle mne (mohu se mýlit) v psaných pravidlech není a nebyl. --Jann (diskuse) 2. 11. 2018, 12:09 (CET)

Díkas, myslel jsem si, že to tak nějak je. A nebylo by k diskuzi toto pravidlo zavést (stačilo by pro NČ)? Když český čtenář klikne na obrázek (graf, fotku,...), dostal by kvalitní popisek v češtině. --Pavouk (diskuse) 2. 11. 2018, 12:53 (CET)

Ano, když už několik let pravidlo funguje a je vyžadováno, mohlo by se i formálně přidat do kritérií.

PS. Tak popisky se začaly vyžadovat v srpnu 2011 v recenzích na DČ, poprvé v Diskuse:Etiopie#Faigl.ladislav – recenze, pak ústavě USA, NATO, Kolumbovi a pak se to rozšířilo... --Jann (diskuse) 3. 11. 2018, 13:29 (CET)

A je to opravdu smysluplný požadavek i pro úroveň DČ, anebo až pro NČ? Jaká je ta v úvodu zmíněná logika českého popisku na Commons? Bylo to diskutováno? Čtenář Wikipedie má mít k obrázku především popisek v samotném článku. --Bazi (diskuse) 3. 11. 2018, 14:09 (CET)

(Proč kacířské, je normální se ptát). Ano, kvalitní popisek přímo v článku je nezbytný ale tohle ho nijak neovlivní ani neumenší požadavky na něj. Logika popisku na commons je analogická logice zamodřování - stejně jako chceme, aby se čtenář po kliknutí na textový odkaz pokud možno dostal na existující - byť i stručný - článek, tak pokud čtenář klikne na obrázek a skončí na commons, mělo by se mu tam k obrázku dostat srozumitelných komentářů. A ano, znamená to že pro puclík chceme mít nejen kvalitu v samotném článku ale nějakou minimální úroveň i v jeho "bezprostředním okolí". A protože nejde o článek, ale o jeho "okolí", soudím že výslovně písemně by to měl být požadavek jen pro NČ. Diskutováno to imo nebylo - někteří kolegové s tím přišli, nikdo to nezpochybnil, ujalo se to a sedm let to funguje – podobně jako jiné technikálie (alty, nezlom mezery apod) které přidáváme bez nějakého zvláštního elánu prostě proto, že je to z různých důvodů správné a/nebo užitečné. --Jann (diskuse) 3. 11. 2018, 14:34 (CET)

Jak lépe pracovat s textem?

Mám pocit, že se objevuje hodně jazykových a překladatelských nedodělků v DČ a NČ. Přemýšlel jsem, čím to je, a zdá se mi, že jsem zachytil stopu - vizte diskusi na Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Mesiáš (Händel). Stručně řečeno nám chybí editorská práce s texty, která se v řadě případů recenzí nahradit nedá. Ale přiznám, že nevím, co s tím.--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 2. 2019, 20:49 (CET)

To je těžký něco vymyslet, kromě "článek by měl pečlivě zkontrolovat kolega orientující se v tématu". Minimálně v některých případech, jako Mesiáš, je třeba překlad větu po větě srovnat s původní cizojazyčnou verzí. Ale z toho mála lidí, co jsou ochotni posoudit článek, jen málokdo má na něco takového sílu a čas; pokud pak není výslovně požádán konkrétní kolega, může článek projít bez takové důkladné kontroly. Navíc někdy má chybu už enwiki [11]... jenže to pak chce hrabat se ve zdrojích... --Jann (diskuse) 17. 2. 2019, 14:14 (CET)

Upozornění na návrh změny pravidel DČ

Upozorňuji, že na Wikipedie:Žádost o komentář/Změna procedury udělování DČ je návrh změny procesu DČ, k němuž se můžete vyjádřit.--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 3. 2019, 20:43 (CET)

Čekací seznam - Líheň Dobrých článků

Dovoluji si upozornit, že ve shodě se schváleným Whitesachemovým kompromisem v ŽOK výše jsem založil experimentální čekací seznam Dobrých článků (a na zkoušku tam vložil jeden z Jannových čínských textů, které mi vesměs připadají kvalitní). Pojenoval jsem ho Líheň, abych vyjádřil aspekt "vyklubání se" nového DČ. Je na Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Líheň Dobrých článků. Prosím, zapojte se do hlídání a spolupráce na potenciálních Dobrých článcích.--Ioannes Pragensis (diskuse) 3. 4. 2019, 21:43 (CEST)

Vzhledem k tomu, že jistý nejmenovaný kolega mé uzavření ŽOK revertoval a já se nemíním s ním handrkovat, tak výše uvedené oznámení neplatí. Omlouvám se za zmatky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 4. 4. 2019, 19:01 (CEST)

Uzavření nominací

Zdravím, přiznávám, že je mi malinko trapné o to takhle sám žádat, ale nechtěl by už někdo z kvalitářů uzavřít NNČ Aloe pravá a Borovice, obě už týden prošlé a s jednoznačnými výsledky hlasování? Díky, --Borzywoy (diskuse) 4. 4. 2019, 10:50 (CEST)